MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 VOJTĚCH VRABEC
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jiří Pospíšil, CSc. Brno 2012 Vypracoval: Vojtěch Vrabec
Volná stránka pro zadání
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis studenta..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Jiřímu Pospíšilovi CSc. za cenné rady při vypracovávání mé bakalářské práce na téma Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost. Dále děkuje svému otci za poskytnutou podporu a zázemí při studiu.
ABSTRAKT Tato práce s názvem Vliv konstrukčních prvků vozovky na její bezpečnost se zabývá problematikou úrovňových, průsečných křižovatek na silničních komunikacích. Cílem práce je ověřit funkčnost zvolené křižovatky v obci Kuřim a tím si osvojit základy navrhování křižovatek a rekonstrukce zastaralých pro budoucí praktické uplatnění. V přehledu literatury je sepsána teorie a související náležitosti k vytvoření návrhu úrovňové, průsečné křižovatky podle normy ČSN 73 6102. Kontrola vybrané křižovatky proběhla na jaře roku 2012 s výsledkem vyhovuje. Přes tuto skutečnost by se dala vylepšit z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, které jsou popsány v kapitole Výsledky a diskuse. Klíčová slova: křižovatka, výhledový trojúhelník, dopravní značení, intenzita dopravy ABSTRACT This teasis is called Influence of the construction elements of the roadway on its safety and it deals with a problematic of level, transversal intersection on the roads. The aim of this work is to prove the functionality of a chosen crossroad in Kuřim, and learn the basics of designing new and reconstructing old intersactions. The teorie and related requirements about designing a level, transversal intersaction according to norm ČSN 73 6102 can be found in summary of literature. The control of the chosen crossing was made in spring of 2012 with a result of satisfactory. Despite this fact this crossroad could be improved in order to achiev higher safety and fluency of traffic as u can find in chapter Results and discusion. Key words: crossroad, forward-looking triangle, traffic signs, intensity of traffic
Obsah 1 ÚVOD... 11 2 CÍL PRÁCE... 12 3 KŘIŽOVATKY... 13 3.1 Hlavní pojmy dle ČSN 736102... 13 3.2 Výchozí zásady pro návrh křižovatky... 14 3.3 Dopravní hlediska... 14 3.3.1 Charakteristika křižujících se pozemních komunikací... 14 3.3.2 Nároky účastníků silničního provozu... 15 3.3.3 Výhledové intenzity a úroveň kvality dopravy... 16 3.4 Bezpečnost provozu na křižovatkách pozemních komunikací... 17 3.4.1 Přehlednost křižovatky se zajišťuje:... 18 3.4.2 Organizace dopravy a její srozumitelnost... 18 3.5 Poloha křižovatky... 18 3.6 Vzájemné vzdálenosti křižovatek... 20 3.6.1 Vzájemná vzdálenost křižovatek se měří:... 20 3.7 Prostorové uspořádání... 21 3.7.1 Úrovňové křižovatky se navrhují z těchto důvodů:... 21 3.8 Úhel křížení... 21 3.9 Soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě na úrovňových křižovatkách... 22 3.9.1 Hlavní komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) mají svým uspořádáním zdůraznit přednost jízdy na této komunikaci. Vhodným opatřeními jsou:.22 3.9.2 Význam vedlejší komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) se potlačí a upozornění na připojování na komunikaci s předností v jízdě se zajistí především těmito opatřeními:... 23 3.10 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách... 24
3.10.1 Křižovatka je charakterizována... 24 3.10.2 Volba vhodného typu a usměrnění křižovatky musí odpovídat zejména: 26 4 ZÁSADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATKY... 28 4.1.1 Navržená křižovatka musí vyhovovat ve vztahu k příslušnému druhu a typu zejména těmto podmínkám:... 28 4.1.2 Uspořádání úrovňové křižovatky ovlivňuje způsob řízení dopravy:... 29 4.1.3 Uspořádání těchto typů závisí na:... 30 4.1.4 Stupeň usměrnění zajišťuje na úrovňové křižovatce organizaci pohybu (směru) dopravních proudů s cílem zajistit bezpečnost dopravy na křižovatkových plochách a zlepšit průjezdnost, zejména:... 30 4.1.5 Uspořádání úrovňových křižovatek... 31 4.2 Úrovňové křižovatky na silnicích... 32 4.2.1 Všeobecně... 32 4.2.2 Pro návrh úrovňových křižovatek na silnicích se uplatňují tyto všeobecné požadavky:... 32 4.2.3 Návrhové rychlosti pro návrhové prvky... 33 4.2.4 Vhodné typy a stupeň usměrnění dopravy... 33 4.3 Návrhové prvky úrovňových křižovatek na silnicích... 34 4.3.1 Průběžné jízdní pruhy... 34 4.3.2 Přídatné pruhy... 35 4.3.3 Nároží křižovatek na silnicích... 36 4.3.4 Větve křižovatek na silnicích... 37 4.3.5 Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic s neomezeným přístupem... 37 4.4 Úrovňové křižovatky na místních komunikacích... 38 4.4.1 Všeobecně... 38 4.4.2 Návrh úrovňových křižovatek místních komunikací se řídí těmito podmínkami:... 38
4.4.3 Místní podmínky jsou charakteristické:... 39 4.4.4 Návrhové rychlosti pro návrhové prvky:... 39 4.5 Vhodné typy a stupně usměrnění dopravy... 40 4.5.1 Při návrhu úrovňové křižovatky na místních komunikacích se uplatňují pravidla:... 40 4.6 Návrhové prvky úrovňových křižovatek na místních komunikacích... 41 4.6.1 Průběžné jízdní pruhy... 41 4.6.2 Řádící pruhy... 41 4.6.3 Nároží křižovatek místních komunikací... 43 4.6.4 Větve křižovatky na místních komunikacích... 43 4.6.5 Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách místních komunikací... 44 4.6.6 Zklidňování dopravy na úrovňových křižovatkách... 44 4.7 Průsečné křižovatky... 45 4.7.1 Z hlediska usměrnění dopravních proudů se navrhují průsečné křižovatky:.45 4.8 Rozhled na úrovňové křižovatce... 49 4.8.1 Všeobecně... 49 4.8.2 Rozhledová pole a rozhledové trojúhelníky... 51 4.8.3 Pro určení rozhledových trojúhelníků se uplatní tyto podmínky:... 52 4.8.4 Pro určení požadovaného rozhledu na úrovňových křižovatkách jsou rozhodující křižovatkové pohyby, které vyžadují největší rozhledové trojúhelníky (nejdelší vzdálenost rozhledu). Pro průsečné a stykové křižovatky jsou z hlediska zajištění rozhledu nejnáročnější tyto pohyby:... 54 4.8.5 Na křižovatkách s předností v jízdě na hlavní komunikaci při uspořádání B se zajistí rozhled podle obrázku 13b) a 14b) pro dvě základní dopravní situace:.60 5 METODIKA - UČENÍ ROZHLEDOVÝCH TROJÚHELNÍKŮ A NÁSLEDNÁ VOLBA DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ... 65 6 Vlastní práce (Křižovatka Knínická-Zámecká-Křížkovského Kuřim)... 66
7 Výsledky a diskuze... 71 8 Závěr... 72 9 Použitá literatura... 73 10 Seznam obrázků... 74 11 Seznam tabulek... 76
1 ÚVOD Historický vývoj silniční dopravy, resp. výstavby věřených komunikací, je stejně starý jako historie výstavby měst, kde prostory mezi domy sloužili k dopravě nákladu a přesunu obyvatel. Mezi první stavitele zpevněných cest mezi městy patří Egypt, Mezopotámie, Řím. Doprava po tehdejších cestách sloužila především dopravě vojsk, zásob, rozvoji obchodu a k udržení říše. V Českých zemích se výstavba komunikací začala rozvíjet v polovině 18. století za Marie Terezie, která po smrti Karla IV. pokračovala ve výstavbě komunikací. O sto let později bylo na Moravě a ve Slezsku přes 23 státních silnic a 372 okresních silnic. Další velký rozvoj silniční infrastruktury byl v roce 1918 za tehdejšího Československa. Za výrazné finanční podpory státu. Silniční doprava jak ji známe dnes využívající dopravních prostředků, jako jsou např. osobní a nákladní automobily však patří k nejmladším a nejrychleji se rozvíjejícím sektorem dopravy. Velkou konkurencí pro silniční dopravu je doprava po železnici, která má hlavní výhodu v ekologičnosti provozu, ale už bohužel není tak operativní a individuální na krátkých vzdálenostech a přednostně se užívá na dopravu objemných nákladů na dlouhé vzdálenosti. Ve velkém měřítku se u vyspělých zemí, které mají vybudovanou železniční infrastrukturu, používá kombinovaná doprava, kde velkou část dopravní cesty zboží cestuje po železnici a po vyložení se zboží rozveze v rámci vnitrooblastní automobilové dopravy. V globálním měřítku automobilová doprava zajišťuje především individuální dopravu osob a nákladu na krátké vzdálenosti a drží si pevné postavení v objemu světové přepravy. Při výstavbě komunikací a provozu dopravních prostředků je velice důležitým faktorem klimatické podnebí, typ, četnost a různorodost terénu. S růstem dopravní infrastruktury roste i požadavek na zkvalitnění výstavby a unifikací výstavby silnic, dopravního značení a dalších konstrukčních prvků vozovky. 11
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je sepsání literatury k vytvoření návrhu nové či rekonstrukce zastaralé průsečné, úrovňové křižovatky a zhodnocení vybrané křižovatky z pohledu výhledových poměrů nutných k vytvoření návrhu a případného značení křižovatky. 12
Vzhledem k rozsahu zvoleného tématu se tato práce zabývá pouze nejkrizovějším prvkem silničních komunikací, čímž jsou křižovatky. Dále není možné, aby se v této práci byla sepsána literatura ke každému typu křižovatky, a proto je v ní uvedena pouze obecná ustanovení rozšířená o úrovňové, průsečné křižovatky. 3 KŘIŽOVATKY 3.1 Hlavní pojmy dle ČSN 736102 Křížení místo, v němž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemně spojeny Úhel křížení úhel, který svírají osy dvou křížících se komunikací Křižovatka místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny Úrovňová křižovatka křižovatka, na níž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají v jedné úrovni Mimoúrovňová křižovatka křižovatka, v níž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v různých úrovních Funkční oblast křižovatky fyzická oblast křižovatky s úseku křižujících se komunikací, na kterých řidiči vozidel uskutečňují rozhodování a provádějí manévry nutné před vjezdem do fyzické oblasti křižovatky Fyzická oblast křižovatky plocha uvnitř hranice křižovatky Konvenční křižovatka (úplná) křižovatka, na které se všechny křižovatkové pohyby uskutečňují v oblasti křižovatky Světelně řízená křižovatka křižovatka, na níž jsou vzájemně odděleny a řízeny světelnými signály vjezdy jednotlivých jízdních pruhů i pohyb pěších Hranice křižovatky místo, v němž se mění původní příčný řez komunikace pro konstrukční uspořádání křižovatky Paprsek křižovatky úsek pozemní komunikace na křižovatce od místa průsečíku os k hranici křižovatky Větev křižovatky jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky 13
Jazyk větve křižovatky zpevněná plocha mezi jízdními pruhy paprsku křižovatky a vjezdovou nebo výjezdovou částí větve křižovatky Křižovatka se zalomenou předností úrovňová křižovatka se třemi nebo čtyřmi paprsky, na které hlavní komunikace nesleduje přímí směr, ale odbočuje vpravo nebo vlevo Kapacita je největší intenzita silničního proudu, která odpovídá stupni E úrovně kvality dopravy Kategorijní typ označení silnice nebo dálnice, která uvádí příslušný písmenný znak (S, R nebo D) a kategorijní šířku Úroveň kvality dopravy kvalita provozních podmínek na pozemních komunikacích vyjádřena stupnici A až F Úrovňová intenzita je intenzita silničního provozu nebo dopravního proudu, při kterém je dosaženo požadovaného stupně kvality dopravy na křižovatce (A až E) Křižný bod střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují 3.2 Výchozí zásady pro návrh křižovatky Křižovatka je důležitou součástí pozemní komunikace, kde dochází ke koncentraci a možným kolizím vozidel, cyklistů a chodců. Hlavním požadavkem je zajištění bezpečného a efektivního pohybu všech účastníků provozu na pozemních komunikacích v oblasti křižovatky. Nejdůležitější skutečnosti, které je nutné uvážit při návrhu křižovatky, jsou tyto: a) lidský činitel b) dopravní hlediska c) technická hlediska d) ekonomické faktory 3.3 Dopravní hlediska 3.3.1 Charakteristika křižujících se pozemních komunikací Dopravní význam a požadované dopravně technické řešení silnic a dálnic vyjadřují návrhové kategorie (ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic) určené 14
silničním správním úřadem. U místních komunikací je dopravní význam a požadované dopravně technické řešení stanoveno funkční skupinou a typem příčného uspořádání (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací). Křižují-li se pozemní komunikace různých návrhových kategorií nebo funkčních skupin, je nutné zajistit skutečnou (dopravně technickou) i psychologickou jistotu hlaví komunikace určenou dopravním značením. 3.3.2 Nároky účastníků silničního provozu Nároky účastníků silničního provozu na uspořádání silničních křižovatek jsou omezovány druhem křižujících se pozemních komunikací, dopravními předpisy a požadavky na zajištění bezpečnosti silničního provozu. Dálnice, rychlostí silnice a rychlostní místní komunikace jsou podle zákonu č. 13/1997 Sb. (O pozemních komunikacích) vyhrazeny pouze pro motorová vozidla. Na těchto komunikacích a jejich křižovatkách je provoz chodců a cyklistů vyloučen. Pro tento provoz se zřizují mimoúrovňové lávky, podchody a podjezdy. Na paprscích křižovatky silnic, na kterých připouští norma ČSN 73 6101 smíšený provoz na jízdním pásu a provoz cyklistů a/nebo chodců na krajnici, není třeba obvykle uvažovat zařízení pro tento provoz v prostoru křižovatky. Návrh stezek pro cyklisty a/nebo chodce v oblasti křižovatky pozemních komunikací, u kterých je provoz cyklistů a chodců veden odděleně, se řeší podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110. Na místních komunikacích je nutná vyváženost potřeb všech účastníků silničního provozu, tj., chodců včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, cyklistů a vozidel. Tyto potřeby na křižovatkách se vyváženě uspokojí návrhem křižovatky, který odpovídá intenzitám proudů všech druhů dopravy, dopravním a technickým požadavků na příslušné funkční skupiny, požadavkům bezpečnosti provozu a urbanistickým podmínkám. Na křižovatkách místních komunikací je nutné vytvořit vhodné podmínky pro bezpečnost chodců včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Přes rychlostí komunikace se v prostoru křižovatky převádějí dopravní proudy cyklistů a/nebo chodců mimoúrovňově. Na křižovatkách ostatních funkčních skupin se navrhne odpovídající vybavení pro jízdu vozidel (přímí směr, odbočení vlevo a vpravo), 15
cyklistické přejezdy a přechody pro chodce, případně místa pro přecházení, podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102 a ČSN 736110. 3.3.3 Výhledové intenzity a úroveň kvality dopravy Nezbytným podkladem pro návrh křižovatky je znalost výhledových intenzit křižovatkových pohybů. Za výhledovou intenzitu na křižovatkách silnic a dálnic se považuje podle ČSN 73 6101 padesáti rázová intenzita silničního provozu (pro dvouproudové obousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky). Křižovatky na místních komunikacích se navrhují na výhledovou intenzitu, kterou je intenzita špičkové hodiny stanovená přepočtem podle denního rozdělení intenzit podle normy ČSN 73 6110. Výhledové intenzity dopravy na všech jízdních pruzích, jízdních pásech a konfliktních plochách křižovatek pozemních komunikacích nesmějí překročit úrovňové intenzity a zapříčinit překročení stanovené čekací doby, které odpovídají příslušnému typu křižovatky, jeho prostorovému uspořádání, skladbě dopravního proudu a požadovanému stupni úrovně kvality dopravy. Výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A normy ČSN 73 6102, která určuje stupně kvality dopravy a stanovuje charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se světelnou signalizací a mimoúrovňové křižovatky. Pro křižovatky se požadují tyto stupně kvality dopravy na: dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy stupeň C; silnicích II. třídy stupeň D; silnicích III. třídy stupeň E; rychlostních komunikacích a přechodových úsecích stupeň D; místních komunikacích stupeň E; U místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportovní zařízení). V oblastech, ve kterých norma ČSN 73 6101 připouští na mezikřižovatkových úsecích dálnic, rychlostních silnic a ostatních silnic I. třídy stupeň D, uplatní se toto 16
ustanovení i na křižovatkách. Jestliže intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E. Na křižovatkách místních komunikací se připouštějí v kratších časových úsecích dosazení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny. Posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné stupně kvality pohybu chodců v provozu cyklistů se řídí podle normy ČSN 73 6110 z roku 2006. 3.4 Bezpečnost provozu na křižovatkách pozemních komunikací Z hlediska bezpečnosti provozu je nutné při návrhu křižovatky zajistit zejména včasnou postřehnutelnost křižovatky, přehlednost jednotlivých ploch a zařízení křižovatky, srozumitelnost organizace dopravy, potřebné rozhledy, technickou možnost průjezdu paprsky, větvemi a konfliktními plochami křižovatky, psychologickou jednoznačnost a preferenci silnějších dopravních proudů, případně proudů se silnějším zastoupením veřejné dopravy. Předvídatelnost křižovatky lze zvýšit vhodným umístěním příslušných dopravních značek, vhodnou úpravou okolí (např. výsadbou a vykácením zeleně), vhodných retroflexních prvků a všesměrových reflexních skleněných ok, případně vhodným osvětlením v územím zastavěném a zastavitelném a případně i osvětlením důležitých křižovatek v území nezastavěném. Včasná postřehnutelnost křižovatky se zajistím volným výhledem na křižovatku z trasy komunikace na délku odpovídající směrodatnou/dovolenou rychlostí dobu dvaceti sekund, ale nejméně na délku rozhledu pro zastavení na silnicích a dálnicích podle normy ČSN 73 6101 z roku 2004, na místních komunikacích podle normy ČSN 736110 z roku 2006 a v blízkosti železničního přejezdu i podle ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody. Přehlednost křižovatky je důležitá pro informovanost účastníků silničního provozu a uspořádání křižovatky, vedení dopravních proudů a dopravní situace na křižovatce, tj. na přístupu do křižovatky a při jejím průjezdu nebo průchodu. Tato informovanost usnadní účastníků dopravního provozu plynulejší a bezpečnější průjezd nebo průchod křižovatkou. Umístění reklamních poutačů nefunkční oblasti křižovatky se nepřipouští. 17
3.4.1 Přehlednost křižovatky se zajišťuje: vhodným umístěním křižovatky (viz kapitola 3.5) volným rozhledem umožňujícím výhled na uspořádání dopravních pruhů v prostoru křižovatky volným rozhledem umožňujícím výhled na uspořádání dopravních pruhů v prostoru křižovatky z paprsků křižovatky vzájemným rozhledem dopravních proudů, které se křižují nebo spojují zobrazením tvaru křižovatky a vyznačením uspořádání dopravních pruhů na dopravních značkách případně vhodným osvětlením křižovatky Na úrovňových křižovatkách musí být umožněn rozhled, dále podle kapitoly 4.2. 3.4.2 Organizace dopravy a její srozumitelnost Vhodnou organizaci dopravy a její srozumitelnost na křižovatce, která přispívá k plynulosti a bezpečnosti dopravy a k výkonnosti křižovatky, umožňuje: použití jednoduchých vzorů křižovatky návrh vzoru křižovatky se známou a jednotnou organizací (např. okružní křižovatka, mimoúrovňová křižovatka čtyřlístková) jednotné nebo podobné řešení křižovatek na jednom tahu silniční komunikace nebo v celé oblasti zřízení vyhrazených pruhů pro jednotlivé křižovatky pohybu (odbočení vlevo, přímí směr, odbočení vpravo) řízení dopravy světelným signalizační zařízení návrh dopravních ostrůvků vodorovné a svislé silniční značení 3.5 Poloha křižovatky Vhodná poloha křižovatky v trase přispívá k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. 18
Nejvhodnějším umístěním křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy je v přímé a v plochých směrových obloucích. Nevhodné je umístění stykové křižovatky na vnitřní straně směrového oblouku a malým poloměrem. Nejvhodnější umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy je ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3%. Největší přípustné sklony uvádějí požadavky na příslušné typy křižovatek. Nevhodné je umístění křižovatky ve vypuklém zaoblení podélného profilu a nedoporučuje se v úseku se zvýšeným počtem jízdních pruhů ve stoupání a klesání nivelety. Je-li nezbytné navrhnout křižovatku před vrcholovým zaoblením s nedostatečným rozhledem přes vrcholový oblouk, pak je z hlediska bezpečnosti dopravy možné jen připojení z vedlejší komunikace odbočením vpravo a výjezd z hlavní na vedlejší také vpravo. Obrázek 1 - Příklad vodné polohy křižovatky (ČSN 73 6102, 2007) Křižovatka nesmí být navržena v místě, kde velikost a délka klesání před křižovatkou neumožňuje, aby i těžká nákladní vozidla mohla před křižovatkou bezpečně zastavit, případně odbočit na křižovatce (např. s ohledem na možné přehřátí brzd). Úrovňová křižovatka pozemních komunikací se nesmí umístit na železničním přejezdu přes pozemní komunikace ani v jeho bezprostřední blízkosti podle normy ČSN 73 6380. Hranice křižovatky musí být vzdálena od nebezpečného pásma přejezdu na délku fronty čekajících vozidel na vedlejší komunikaci před vjezdem na hlavní 19
komunikaci, nejméně 30 m u nově zřizovaného železničního přejezdu. Při přestavbě úrovňové křižovatky se doporučuje vzdálenost alespoň 20 m od hranice nebezpečného pásma přejezdu, nejméně však musí být podle normy ČSN 73 6380 10 m. Při rekonstrukci existující úrovňové křižovatky, jejíž funkční plochu kříží dráha a kterou nelze přemístit mimo rozhledové trojúhelníky podle normy ČSN 73 6380, se návrhem musí zajistit: snížení rychlosti vozidel přejíždějící koleje na 30 km/h dostatečný rozhled ze všech míst křižovatky na dopravní značení a výstražná a zabezpečovací zařízení přejezdu možnost vyklizení přejezdu účastníky provozu na pozemní komunikaci před přejíždějícím vlakem zřízením zpevněné krajnice nebo nouzového pruhu pro výjezd vozidel z železničního přejezdu vpravo vedle čekajících vozidel na křižovatce V zastavěném území obcí a v území určeném k zastavění územním plánem je poloha křižovatky obvykle určena sítí místních komunikací. v území, které není určeno k zastavení, platí pro umístění křižovatek zásady pro území nezastavěné a vztahy k okolnímu území. 3.6 Vzájemné vzdálenosti křižovatek Vzájemné vzdálenosti křižovatek má sladit požadavky na zajištění dopravní dostupnosti přilehlého území a plynulého a bezpečného silničního provozu na křižujících se komunikacích. Nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích určuje norma ČSN 73 6101 a na místních komunikacích norma ČSN 73 6110. 3.6.1 Vzájemná vzdálenost křižovatek se měří: na silnicích bez přídavných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací 20
na dálnicích a silnicích s přídavnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky Vzdálenost sousedních křižovatek na silnicích, když jedna křižovatka má přídavné pruhy a druhá ne, se měří mezi osou křižující/připojované komunikace křižovatky bez přídavných pruhů a začátkem odbočovacích pruhů nebo koncem připojovacích pruhů křižovatky s přídavnými pruhy s tím, že se uvažuje kratší vzdálenost. 3.7 Prostorové uspořádání Návrh vhodného druhu křižovatky, tj. úrovňové křižovatky nebo mimoúrovňové křižovatky a jejich typu, závisí na kategorii, třídě a funkční skupině křižujících se komunikací, intenzitě dopravy na nich, dopravně technických vlastnostech jednotlivých typů křižovatek, požadovaných na zajištění bezpečnosti silničního provozu a místních podmínkách. 3.7.1 Úrovňové křižovatky se navrhují z těchto důvodů: a) úrovňové připojení je vhodné a možné z hledisek místních podmínek a hospodárnosti výstavby b) bezpečnost silničního provozu je zajištěna navržením vhodného typu křižovatky s potřebnými délkami rozhledu c) kapacita úrovňové křižovatky umožňuje průjezd výhledových dopravních proudů v požadované úrovni kvality dopravy Návrh směrových a výškových poměrů paprsků křižovatky musí zajistit včasnou postřehnutelnost křižovatky a výhled do prostoru křižovatky. Z uvedených důvodů podélný sklon paprsků křižovatky má být do 4 %. 3.8 Úhel křížení 21
Křižující se pozemí komunikace mají svírat pravý úhel. Úhel křížení u úrovňových křižovatek menší než 75 a větší než 105 je nevhodný. Osa silniční komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu v případě nevhodného úhlu křížení se upraví směrovými oblouky tak, aby se dosáhlo kolmého křížení nebo úhlu křížení α = 75 až 105, případně se navrhne okružní křižovatka (viz obrázek 2). V případě uvedeného nevhodného úhlu křížení paprsku křižovatky s přejezdem dráhy se při návrhu nové nebo přestavbě existující křižovatky upraví úhel na hodnotu α = 75 až 105 a podle obrázku 2a) a 2b). Obrázek 2 - Úprava šikmých průsečných křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) 3.9 Soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě na úrovňových křižovatkách Nesoulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný. Přednost v jízdě na úrovňových křižovatkách musí vyjadřovat vedle dopravního značení také dopravně technické uspořádání a to zejména na křižovatkách se zalomenou předností v jízdě (není vyznačena v přímém směru). 3.9.1 Hlavní komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) mají svým uspořádáním zdůraznit přednost jízdy na této komunikaci. Vhodným opatřeními jsou: komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací zajištění plynulého a směrově usměrněného průjezdu křižovatkou (optickým i fyzickým způsobem) odlišná struktura a barva povrchu vozovky 22
odpovídající dopravní značení 3.9.2 Význam vedlejší komunikace (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.) se potlačí a upozornění na připojování na komunikaci s předností v jízdě se zajistí především těmito opatřeními: návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost průjezdu ke křižovatce vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí návrhem dopravních ostrůvků dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních pruhů, zvýšené ploch vozovky), příklady viz obrázek 3 Na úrovňových křižovatkách, na kterých se při návrhu neuvažuje vyznačení přednosti v jízdě dopravním značením, se přednost v jízdě mění pro jednotlivé paprsky křižovatky podle pravidel předpisu (ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb.). Pro tyto křižovatky v území zastavěném nebo zastavitelném se doporučuje zajistit snížení rychlosti příjezdu na křižovatku, např. zvýšenou plochou křižovatky, zpomalovacími prahy, zavedením zóny tempo 30 apod. Obrázek 3 - Příklady potlačení významu vedlejší komunikace na úrovňových křižovatkách (ČSN 73 6102, 2007) 23
Tabulka 1 - Typy a stupeň usměrnění úrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) Tabulka 2 - Typy a stupeň usměrnění mimoúrovňových křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) 3.10 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 3.10.1 Křižovatka je charakterizována kategorií, návrhovou kategorií nebo funkční skupinou a typem příčného uspořádání místní komunikace, významem a dopravní funkcí křižujících se pozemních komunikací návrhovou rychlostí komunikací (případně nejvyšší dovolenou rychlostí) 24
počtem křižovatkových paprsků počtem jízdních pruhů rozsahem povolení křižovatkových pohybů počtem výškových úrovní intenzitou dopravních proudů a požadovanou úrovní kvality dopravy způsobem řízení dopravy a převedením chodců a cyklistů přes křižovatku situování a návrhovou rychlostí větví křižovatky umístěním křižovatky v trase komunikace územními podmínkami urbanistickým charakterem okolí ekonomickou účelností řešení S uvážením příslušných charakteristik se vytvářejí základní typy křižovatek. Při navrhování křižovatek se používají základní typy křižovatek uvedené v tabulce 1 pro úrovňové křižovatky a v tabulce 2 pro mimoúrovňové křižovatky se zohledňují ustanovení příslušných druhů křižovatek. Každý z uvedených typů křižovatek se může obměňovat v rozsahu, tvaru a stupni usměrnění v závislosti na výchozích podmínkách. 25
Tabulka 3 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007) 3.10.2 Volba vhodného typu a usměrnění křižovatky musí odpovídat zejména: a) dopravnímu významu křižujících se pozemních komunikací (viz tabulky 3 a 4) b) intenzitě silniční dopravy všech proudů na křižovatce c) požadavkům na bezpečnost dopravy d) místním podmínkám (konfigurace terénu, zástavba, sjezdy, vybavenost území, ŽP) 26
Tabulka 4 - Doporučené typy a stupně usměrnění křižovatek místních komunikací (ČSN 73 6102, 2007) Předběžnou volbu druha a typu křižovatky s ohledem na intenzitu dopravy na křižujících se komunikacích umožňuje normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Upřesnění návrhu typu a usměrnění dopravních proudů musí vycházet ze znalosti intenzit všech pohybů popravních proudů a posouzení schopnosti křižovatky dosáhnout požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy. Navržený typ křižovatky a usměrnění dopravních proudů na uvažované křižovatce musí splňovat požadavky na zajištění bezpečnosti dopravy. Místní podmínky, tj. zejména konfigurace terénu, zástavba a její druh, vybavení území a dostupnost pozemků, hrají důležitou roli při volbě vhodného typu křižovatky a mají vliv na hospodárnost navržené křižovatky. 27
4 ZÁSADY PRO NÁVRH KŘIŽOVATKY Při návrhu křižovatky se nejprve určí její umístění nebo se posoudí vhodnost předem dané poloh. Umístění křižovatky musí vyhovovat požadavků na: a) bezpečnost silničního provozu b) vhodnost polohy c) zejména vzdálenosti křižovatek d) vliv sousedních křižovatek Rozhodnutí o druhu, typu a vzoru křižovatky se provede na základě hlavních vstupních údajů, tj. druhu, počtu a geometrie křižujících se silničních komunikací, dopravně inženýrských údajů, místních podmínek a ekonomických hledisek. Pro určení druhu křižovatky platí ustanovení zvláštního předpisu (zákona č.13/1997 Sb. O pozemních komunikacích) a ČSN 73 6101 a ČSN 736110. Z hlediska intenzit silniční dopravy křižujících se silničních komunikací lze informativně navrhnout druh a typ křižovatky podle ČSN 73 6102 vydané roku 2007. Dalším krokem při návrhu křižovatky je vypracování úplného návrhu křižovatky zvoleného druhu, typu a usměrnění dopravních proudů, vybavení křižovatky a dopravního značení. Dopravně technické podrobnosti návrhu závisí na příslušném stupni dokumentace stavby podle zvláštního předpisu (Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací) 4.1.1 Navržená křižovatka musí vyhovovat ve vztahu k příslušnému druhu a typu zejména těmto podmínkám: a) pro návrhové intenzity všech dopravních proudů je zajištěn požadovaný stupeň kvality dopravy na křižovatce (dle kapitoly 3.3.3 a přílohy A normy ČSN 73 6102) b) jsou vytvořeny všechny možné podmínky pro bezpečnost provozu, zejména včasná postřehnutelnost křižovatky, soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě, vytvoření podmínek pro bezpečnost chodců a cyklistů, požadované délky rozhledu a bezpečné uspořádání v oblastech střetných bodů c) je umožněna plynulost jízdy v přímém směru i na větvích křižovatky a umožňuje průjezd v celé oblasti křižovatky pro návrhová vozidla 28
d) geometrický návrh všech prvků křižovatky, tj. především směrové vedení a podélné profily jízdních pruhů a příčné uspořádání, musí být v souladu s požadavky na daný druh a typ křižovatky, geotechnickými podmínkami, vybavením a tvarem území a musí umožňovat řádné odvodnění a údržbu e) umístění a postřehnutelnost dopravního značení a zařízení zajistí včasnou informovanost účastníků silničního provozu o existenci a typu křižovatky, pohybech na křižovatce a řízení provozu f) jsou respektována chráněná území, kulturní památky a zajištěná ochrana krajiny, přírody a životního prostředí g) vhodné začlenění do prostoru s ohledem na estetiku, zástavbu a vybavení území h) celkové řešení křižovatky musí být hospodárné z hlediska výstavby, provozu a údržby i) umístění a řešení křižovatky musí být šetrné k záboru pozemku a existující výstavbě 4.1.2 Uspořádání úrovňové křižovatky ovlivňuje způsob řízení dopravy: a) přednost v jízdě není upravena dopravním značením a řídí se pravidly provozu na pozemních komunikacích, které uvádí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) b) dopravním značením určujícím dát přednost v jízdě na hlavní komunikaci nebo povinnost zastavit a dát přednost v jízdě na hlavní komunikaci dle zákona č. 361/2000 Sb. přikázaný směr jízdy nebo zákaz odbočení dle zákona č. 361/2000 Sb. c) světelným signalizačním zařízením v závislosti na čase v závislosti na dopravě se začleněním do širšího systému Pro návrh řízení dopravy světelným signalizačním zařízením platí zvláštní předpis (TP 81) Typ úrovňové křižovatky určuje počet a sestavení paprsků křižovatky, viz obrázek 4. 29
4.1.3 Uspořádání těchto typů závisí na: a) charakteristikách křižujících se pozemních komunikací (u silnic daných návrhovou kategorií, u místních komunikací funkční skupinou a typem příčného uspořádání) b) charakteristikách silniční dopravy (intenzita a skladba dopravních proudů, žádoucí rychlost vozidel, výskyt a intenzita chodců a cyklistů c) využití a vybavení území (zástavba, inženýrské sítě apod.) d) směrech dopravních proudů (např. nežádoucí odbočení vlevo a/nebo vpravo, volný výjezd z přímého směru a připojení do přímého směru) Obrázek 4 - Typy úrovňových neokružních křižovatek (ČSN 73 6102, 2007) Pro návrh nové křižovatky se použije typ průsečné nebo stykové křižovatky. 4.1.4 Stupeň usměrnění zajišťuje na úrovňové křižovatce organizaci pohybu (směru) dopravních proudů s cílem zajistit bezpečnost dopravy na křižovatkových plochách a zlepšit průjezdnost, zejména: a) oddělením jednotlivých dopravních proudů b) umožnění volného odbočení vpravo z přímého směru a připojení do křižujícího paprsku, zajištěním vyřazením z přímého směru pro odbočení vlevo a případného čekání na volnou mezeru v protisměrném dopravním proudu c) řazením vozidel a cyklistů před křižovatkou do příslušného směru průjezdu křižovatkou d) zajištěním jízdy po okruhu 30
e) návrhem přechodů nebo míst pro přecházení přes paprsky křižovatky dle normy ČSN 73 6110 z roku 2006 f) návrh průjezdů cyklistů křižovatkou nebo cyklistického průjezdu přes paprsky křižovatky g) zabráněním vjezdu do protisměru Usměrněním dopravních proudů na úrovňové křižovatce se provede dopravním značením a dopravními ostrůvky (dělící, směrovací, ochranné), dělícími pásy, středními dělícími pásy, středovými ostrůvky a prstenci, které mohou být zvýšené fyzicky ohraničené nebo vyznačené opticky vodorovným dopravním značením. 4.1.5 Uspořádání úrovňových křižovatek Úrovňové křižovatky se navrhují přednostně v jednoduchém uspořádání a návrhové prvky nesmí být předimenzovány. Na úrovňové křižovatce se uplatňují tyto návrhové prvky: a) průjezdní jízdní pruhy b) přídatné pruhy pro odbočení vlevo nebo vpravo c) přídatné pruhy připojovací d) dopravní ostrůvky e) dělící pásy f) oblouky pro odbočení a připojení na nároží křižovatky g) větve křižovatky h) zkrácený odbočovací a připojovací pruh Požadavky na geometrické uspořádání a rozměry jednotlivých návrhových prvků jsou uvedeny v normě ČSN 73 6102 z roku 2007. Jednotlivé prvky křižovatky je nutno volit tak, aby křižovatka jako celek svým prostorovým uspořádáním splňovala požadavky kladené na provoz v prostoru křižovatky (vč. bezpečnosti silničního provozu) a funkci křižujících se pozemních komunikací. Spojením několika jednotlivých návrhových prvků se vytváří skladebné prvky, jejichž sestavením lze vytvořit všechny typy úrovňových křižovatek. Skladebné prvky úrovňových křižovatek (s výjimkou kružních křižovatek) jsou uvedeny v tabulce 6. 31
4.2 Úrovňové křižovatky na silnicích 4.2.1 Všeobecně Ustanovení článku začínajících dvojčíslím 4.2 platí pro návrh úrovňových křižovatek na silnicích a na veřejně přístupných účelových komunikacích v nezastavěném území. 4.2.2 Pro návrh úrovňových křižovatek na silnicích se uplatňují tyto všeobecné požadavky: a) paprsky křižovatky se navrhují v souladu ČSN 73 6101 vydané roku 2004 b) dopravně technické charakteristiky, umístění křižovatky, vzájemná vzdálenost křižovatek, úhel křížení a zajištění bezpečnosti dopravy, zejména soulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě, musí být v souladu s požadavky 3.3 až 3.9 kapitol této práce c) při návrhu úrovňové křižovatky je nezbytné respektovat dopravní poměry na silnicích, tj. zejména: nejvyšší dovolenou rychlost, přednost v jízdě, řazení na křižovatce a povolené předjíždění na silnici s předností v jízdě v místě křižovatky podle zákona č. 361/2000 Sb. absence výrazných špičkových intenzit dopravy omezuje vytváření dlouhých front vozidel před vjezdem do křižovatky a vzájemná vzdálenost křižovatek podle normy ČSN 73 6101 zamezují nepříznivé ovlivňování sousedních křižovatek vlivem front vozidel (tato charakteristika ale nemusí platit při návrhu rekonstrukcí existujících křižovatek) s výjimkou zvláštních případů (např. autobusové zastávky u křižovatky, křížení stezek pro chodce a/nebo cyklisty s paprskem křižovatky, které se řeší podle kapitoly 9 normy ČSN 73 6102), se nenavrhují zařízení pro chodce a cyklisty (místa pro přecházení, cyklistické přejezdy) typ, usměrnění dopravy a geometrický návrh musí zajišťovat potřeby dopravy v místě křižovatky a odpovídat místním podmínkám 32
4.2.3 Návrhové rychlosti pro návrhové prvky a) pro jízdní pásy přímého průjezdu křižovatkou (paprsky křižovatky) se uvažuje dovolená rychlost v místě křižovatky podle zákona č.361/2000 Sb. Pokud to dopravně technický stav dovoluje, lze tuto rychlost snížit na směrodatnou rychlost podle normy ČSN 73 6101 vydané v roce 2004 b) na začátku zpomalovacího úseku přídatného pruhu pro odbočení vpravo i vlevo se uvažuje rychlost 0,85 v s a na jeho konci se zastavením je rychlost nulová nebo rovna návrhové rychlosti přilehlého nároží nebo větve křižovatky při odbočení bez zastavení c) na konci zrychlovacího úseku dosahuje vozidlo v = 0,75 v s (z počáteční rychlosti ne jeho začátku, která se rovná návrhové rychlosti pro výjezd kolem přilehlého nároží nebo na větvi křižovatky d) nároží a větve úrovňové křižovatky se navrhují na rychlosti podle tabulky 5 Tabulka 5 - Doporučené návrhové rychlosti pro návrh směrových oblouků nároží a větví úrovňových křižovatek na silnicích (ČSN 73 6102, 2007) 4.2.4 Vhodné typy a stupeň usměrnění dopravy Při návrhu úrovňové křižovatky na silnicích se uplatňují tato pravidla: a) přednostně se navrhují jednoduché typy, zajišťující snadnou pochopitelnost organizace dopravy na křižovatce (toto pravidlo neplatí pro nekonvenční křižovatky) b) na souvislém tahu silnice se má navrhovat jednotný vzor křižovatek 33
c) výjezd vozidel z paprsku křižovatky má být plynulý a s omezenou rychlostí. Vjezd vozidel na křižující komunikaci bez připojovacího pruhu má výrazně zpomalit jejich rychlost d) návrhové prvky nesmí být předimenzovány, ale kombinace limitních nepříznivých prvků je zpravidla nevhodná e) usměrněním dopravy dopravním značením a fyzicky dopravními ostrůvky a dělícími pásy musí, s přihlédnutím k intenzitám a skladbě dopravních proudů, zajistit: dosažitelnou bezpečnost dopravy požadovanou organizaci dopravních proudů dobrou průjezdnost křižovatky rychlostí odpovídající příslušné oblasti křižovatky hospodárnost výstavby a snadnou údržbu průjezd nadměrných vozidel pokud se jejich průjezd předpokládá 4.3 Návrhové prvky úrovňových křižovatek na silnicích 4.3.1 Průběžné jízdní pruhy Průběžné jízdní pruhy na hlavní komunikaci a na vedlejší komunikaci si zachovávají šířkové uspořádání jako na mezikřižovatkových úsecích. Průběžné jízdní pruhy na vedlejších komunikacích směřujících ke křižovatce mají zajistit snížení rychlosti vodidel přijíždějících ke křižovatce: návrhem dopravních ostrůvků změnami směrových poměrů a/nebo zúžením šířky jízdního pruhu (fyzicky nebo opticky) Změna směrových poměrů omezující jízdní rychlost se může navrhnout zvlněním osy komunikace a/nebo úpravou polohy jízdního pruhu v křižovatce. Zúžený jízdní pruh musí být postřehnutelný (provede se i případné zúžení krajnice), oddělený od protisměrného pruhu dělícím ostrůvkem a širokým nejméně 2,75 m. Pro směrové a výškové uspořádání průběžných pruhů v oblasti křižovatky platí ustanovení normy ČSN 73 6101 a ČSN 73 6102. 34
4.3.2 Přídatné pruhy Umístění a geometrický návrh přídatných pruhů se navrhne v souladu s ČSN 73 6102 z roku 2007. Přídatné pruhy se navrhují vždy na křižovatkách: silnic začleněných do sítě mezinárodních silnic 4 a více proudových směrově rozdělených silnic silnic s návrhovou rychlostí větší než 80 km/h (na silnicích I. třídy se doporučuje i pro v n = 80 km/h) jestliže to vyžaduje požadovaná úroveň kvality a bezpečnost dopravy na křižovatce Odbočovací pruh vpravo se navrhuje na hlavní komunikaci v případech dle ČSN 73 6102, a jestliže to vyžaduje intenzita odbočujícího dopravního proudu. Pokud dopravní proud odbočuje bez zastavení, čekací úsek odbočovacího pruhu se nenavrhuje. Na silnicích s návrhovou rychlostí do 80 km/h je možné pro usnadnění odbočování navrhnout místo odbočovacího pruhu vyřazovací úsek s délkou nejméně 35 m (viz obrázek 38b normy ČSN 73 6102). Odbočovací pruh vlevo na hlavní komunikaci musí mít vždy čekací úsek. Pro předběžný návrh křižovatky se délka čekacího úseku určí podle kapitoly 5.2.3.6.3 a obrázku 27 v normě ČSN 73 6102. Pro výsledný návrh křižovatky se délka čekacího úseku ověří výpočtem podle přílohy A normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Na dvouproudových silnicích a veřejně přístupných účelových komunikací s návrhovou rychlostí do 80km/h a intenzitě vozidel odbočujících vlevo do 20 voz/h je možné zajistit podmínky pro průjezd křižovatkou v přímém směru rozšířením zpevněné krajnice s uspořádáním podle obrázku 5, které umožní objíždění vozidla zastaveného na průběžném jízdním pruhu a čekajícího na odbočení vlevo. Obrázek 5 - Rozšíření zpevněné krajnice na silnici umožňující objíždění vozidla odbočující vlevo (ČSN 73 6102, 2007) 35
Při přestavbě existujících křižovatek na silnicích, které nespadají pod ustanovení čl. 4.7.2, se navrhne odbočovací pruh vlevo, případně zpevnění krajnice v případech, že není zajištěna délka rozhledu pro zastavení před vozidly čekajícími na odbočení na jízdním pruhu podle normy ČSN 73 6101 splňuje podmínku rozhledu, ale jedná se o křižovatku s výskytem nehod v důsledku levého odbočení při absenci odbočovacího pruhu pro levé odboční 4.3.3 Nároží křižovatek na silnicích Pro návrh nároží křižovatek platí čl. 5.2.4.2.1 až 5.2.4.2.5 normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Tvar vnitřního okraje nároží musí umožnit na křižovatkách a silnicích III. tř. plynulé odbočení středního nákladního vozidla a linkového autobusu délky 12 m a na silnicích I. a II. tř. všem kategoriím silničních vozidel podle zákon č. 38/1995 Sb. bez zasahování vlečných křivek do protisměrných jízdních pruhů (viz obrázek 34 z normy ČSN 73 6102 ), případně do přilehlé krajnice. Nejmenší poloměr vnitřního okraje nároží je na: sil. I. a II. třídy 12,0 m sil III. třídy 7,0 m Ve zdůvodněných případech na silnicích III. tř., případně II tř. s nízkou intenzitou dopravy a ve stísněných poměrech lze po projednání se silničním správním úřadem připustit menší poloměry pro odboční vozidel s využitím ploch protisměrných jízdních pruhů hlavní i vedlejší komunikace, pokud je zajištěn rozhled na vozidla v protisměru. Délka rozhledu musí odpovídat vzdálenosti tří úseků, které projede vozidlo v protisměru přijíždějící ke křižovatce: v reakční době 2,5 s směrodatnou/ dovolenou rychlostí dráhou pro zpomalení směrodatné/dovolené rychlosti o 25 % se zpomalením 2,0 m/s dráhou projetou zpomalenou rychlostí v době, po kterou odbočující vozidlo zasahuje do protisměru 36
4.3.4 Větve křižovatek na silnicích Pro návrh větve úrovňové křižovatky platí 5.2.4.3.1 až 5.2.4.3.6 normy ČSN 73 6102 z roku 2007. Tvar vnitřního okraje jízdního pruhu a jeho šířka včetně rozšíření v oblouku musí umožnit na křižovatkách na sil. I. tř. a II. tř. plynulý průjezd návrhovou rychlostí všem silničním vozidlům podle zákona č. 38/1995 Sb. O technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Pro návrh poloměrů oblouků vnitřního okraje jízdního pásu větve křižovatky platí tabulka 11 normy ČSN 73 6102 a tabulka 5 této práce. Průjezd se ověří vlečnými křivkami. Na křižovatkách sil. III. tř. se křižovatkové větve pro všechna vozidla navrhnou pouze ve zdůvodněných případech. 4.3.5 Dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic s neomezeným přístupem Pro návrh dopravních ostrůvků platí 5.2.5.1 až 5.2.5.8.6 ČSN 73 6102 z roku 2007. Na hlavních komunikacích směrově nerozdělených se v oblasti křižovatky navrhují dělící ostrůvky vyznačené opticky dopravním značením. Zvýšené dělící ostrůvky se navrhují pouze na osvětlených křižovatkách nebo na vedlejší komunikaci v místě jejich připojení na hlavní komunikaci. Na křižovatkách sil. III. tř. se silnicemi směrově nerozdělenými se navrhují zvýšené dělící ostrůvky pouze ve zdůvodněných případech. Velké dopravní ostrůvky nemusí být zvýšené (viz 5.2.5.7 ČSN 73 6102). Směrovací ostrůvky se navrhují na stykových křižovatkách bez levých odbočení (viz obrázek 15 normy ČSN 73 6102). Na ostatních úrovňových křižovatkách se navrhují pouze ve zdůvodněných případech, např. v případě návrhu výjezdové větve křižovatky z hlavní komunikace na vedlejší komunikaci (viz obrázky 7 a 11 ČSN 73 6102). Zvýšené směrovací ostrůvky se navrhují pouze na připojení vedlejší komunikace na hlavní komunikaci, pokud nevytvářejí nebezpečnou překážku pro silniční provoz (osvětlení, dostatečný odstup od průběžných jízdních pruhů, kontrastní úprava apod.). Volné šířky mezi zvýšenými dopravními ostrůvky a mezi zvýšeným dopravním ostrůvkem a krajnicí musí umožnit plynulí průjezd všech silničních vozidel. Minimální 37
šířku jízdního pruhu včetně rozšíření v oblouku (určuje tabulka 12 ČSN 73 6102). Podél zvýšených obrubníků je nutný bezpečnostní odstup 0,50 m (0,25 m). Zvýšené dopravní ostrůvky na úrovňových křižovatkách silnic se lemují obrubníky. Jejich povrch se opatří kontrastním zabarvením nebo jinak zvýrazní. Ostrůvky velkých rozměrů je vhodné zatravnit a případně osázet nízkými keři se vzrůstem do 0,6 m. Podélné a příčné sklony na úrovňových křižovatkách silnic se navrhují podle normy ČSN 73 6102 z roku 2007. 4.4 Úrovňové křižovatky na místních komunikacích 4.4.1 Všeobecně Ustanovení článku začínajícím dvojčíslím 4.4 platí pro návrh křižovatek místních komunikací, průjezdních úseků silnic a veřejně přístupných komunikací. Úrovňové křižovatky se navrhují na místních komunikacích funkčních skupin B, C a D1. 4.4.2 Návrh úrovňových křižovatek místních komunikací se řídí těmito podmínkami: a) paprsky křižovatky se navrhují v souladu s ČSN 73 6101 b) základní dopravně technické charakteristiky, poloha křižovatky, vzájemná vzdálenost křižovatek, prostorové uspořádání, úhel křížení a zajištění souladu skutečné a psychologické přednosti v jízdě musí být v souladu s normou ČSN 73 6102 c) na místních komunikacích se musí respektovat tyto dopravní charakteristiky: nejvyšší dovolená rychlost je v obcích omezena zákonem č. 361/2000 Sb. na 50 km/h a jedná-li se o rychlostní místní komunikaci a průjezdné úseky dálnic, rychlostních silnic na 80 km/h. Tomuto omezení odpovídají návrhové rychlosti podle normy ČSN 73 6101. V určitých oblastech nebo na celém území obcí může dopravním značením upraveno plošné zklidnění silniční dopravy a její omezení na dovolenou rychlost 30 km/h případně nižší (zóny 30, pěší a obytné zóny) nebo případně zvýšení na 70 km/h 38
jízda v pruzích podle zákona č. 361/2000 Sb.) možné výrazné kolísání intenzit dopravy v průběhu dne, zejména na dopravně zatížených místních komunikacích převažující počet osobních automobilů v dopravním proudu přítomnost chodců a zabezpečení jejích bezpečnosti, které jsou významné zejména v určitých oblastech obce vytváření nabídky pro cyklistickou dopravu 4.4.3 Místní podmínky jsou charakteristické: a) hustou sítí místních komunikací v zastavěném území a sítí technického vybavení území b) existující i plánovanou zástavbou (územní plán), která může vymezovat plochy pro návrh křižovatek c) zvýšenými požadavky na ochranu životního prostředí d) požadavky na funkční a estetické začlenění křižovatek do urbanistického prostoru e) existencí hromadné veřejné dopravy (HVD) ve větších obcích 4.4.4 Návrhové rychlosti pro návrhové prvky: a) jízdní pásy přímého průjezdu křižovatkou (paprsky křižovatky) se navrhují na nejvyšší dovolenou rychlost v místě křižovatky podle zákona č. 361/2000 Sb. b) pro délky přídatných pruhů platí 5.3.1.3 b) a c) normy ČSN 73 6102 c) nároží úrovňové křižovatky se navrhují s poloměry směrových oblouků na vnitřním okraji jízdního pruhu/pásu podle ČSN 73 6110 z roku 2006, tabulka 35 d) větve úrovňové křižovatky se navrhují jen ve zdůvodněných případech podle 5.2.4.3.1 až 5.2.4.3.6 ČSN 73 6102 z roku 2007 na návrhové rychlosti od 40 % do 70 % návrhové rychlosti hlavní komunikace (na dopravně důležitých křižovatkách) Návrh úrovňové křižovatky na místní komunikaci musí být v souladu s požadavky normy ČSN 73 6110 vydané roku 2006. 39
4.5 Vhodné typy a stupně usměrnění dopravy 4.5.1 Při návrhu úrovňové křižovatky na místních komunikacích se uplatňují pravidla: a) navržený typ musí umožnit převedení dopravních proudů přes křižovatku ve výhledových intenzitách v požadované kvalitě podle přílohy A a odstavce 4.4.2.3.5 normy ČSN 73 6102 vydané roku 2007 b) zvolení typu a stupně usměrnění křižovatky je podmíněno funkční skupinou křižujících se místních komunikací a jejich dopravím významem. Při návrhu celé křižovatky se uplatní uspořádání částí křižovatky uvedené v tabulce 31 a 32 normy ČSN 73 6102 c) řešení křižovatky musí umožnit bezpečný přechod chodců a přejez cyklistů přes křižovatku v potřebných místech dle kapitoly9 normy ČSN 73 6102 a normy ČSN 73 6110) d) usměrněním dopravy dopravním značením a dopravními ostrůvky má zajistit bezpečný, organizovaný a plynulý průjezd křižovatkou e) návrhové prvky se přizpůsobí charakteristikám dopravních proudů na místních komunikacích a možnostem místních podmínek f) k zvýšení dopravního výkonu křižovatek a organizaci dopravy se použije řízení provozu světelnou signalizací a příslušné systémy dopravní telematiky podle zvláštních předpisů (TP 81 a TP 182), nebo se použije nekonvenční řešení křižovatek podle 5.5.1 až 5.5.27 normy ČSN 73 6102 g) zajištění plynulého a případně přednostního průjezdu křižovatek pro vozidla veřejné hromadné dopravy V oblasti křižovatek, kde je z bezpečnostních důvodů potřebné zklidnění dopravy, se uplatní příslušná optická a fyzická dopravní opatření (dopravní znační, zpomalovací prahy, zvýšené plochy, zúžené jízdní pruhy, dopravní ostrůvky, šikany, apod.) podle zvláštních předpisů (TP 65, TP 132, TP 133, TP 85, TP 145). Tyto úpravy se uplatňují zejména na křižovatkách místních komunikací funkční skupiny C. Doporučené uspořádání na paprscích průsečných křižovatek na místních komunikacích uvádí tabulka 31 a 32 normy ČSN 73 6102. 40