Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací (ISCO 222). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 13 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Ostatní všeobecné sestry se specializací (ISCO 22219) 31,4% 31,4% Sestry pro intenzivní péči (včetně pediatrie a neonatologie) (ISCO 22212) 20,6% 52,0% Sestry pro péči v interních oborech (ISCO 22215) 12,7% 64,7% Sestry pro pediatrii (ISCO 22214) 10,6% 75,3% Staniční sestry (kromě sester v oblasti porodní asistence) (ISCO 22211) 7,8% 83,1% Sestry pro péči v chirurgických oborech (ISCO 22216) 7,7% 90,8% Sestry pro péči v psychiatrických oborech (ISCO 22217) 3,5% 94,2% Sestry pro perioperační péči (ISCO 22213) 3,1% 97,4% Ostatní porodní asistentky se specializací (ISCO 22229) 1,0% 98,4% Porodní asistentky pro intenzivní péči (ISCO 22222) 0,9% 99,3% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 26 povolání. Jako příklad lze uvést: Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na péči v anesteziologii, Sestra pro péči o pacienty ve vybraných klinických oborech s klinickým zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, Sestra pro intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči, Dětská sestra se zaměřením na intenzivní péči v pediatrii, Sestra pro perioperační péči, Psychiatrická sestra se zaměřením na ošetřovatelskou péči o děti. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Všeobecných sester a porodních asistentek se specializací výrazně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 65 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 3,8 % ročně (nejdynamičtější nárůst ze všech skupin povolání). Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,3 % (9. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných všeobecných sester souvisel s nárůstem poptávky po službách zdravotnických zařízení. Důvodem zvyšujícího se počtu pracovních míst je mimo jiné i rostoucí počet lidí ve vyšším věku. 1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti nízká (nižší je pouze u 6 skupin povolání). Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS 2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 2 miliony osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,9 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,3 %, tj. je o 0,4 p. b. vyšší než v EU28. Srovnání zemí EU není zcela relevantní, je závislé na klasifikaci a zařazení zdravotních sester. Např. v Německu, Rakousku, Itálii a na Slovensku je nadprůměrný podíl zaměstnaných ve skupině povolání Odborných pracovníků v oblasti zdravotnictví, do které patří i Všeobecné sestry s osvědčením a Zdravotničtí asistenti. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% IE SE DK UK LT NL BG ES BE PL CY CZ PT MT RO EU28 FR SI HR EL LV LU EE FI HU DE AT SK IT Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací je v ČR charakteristická velmi vysokou odvětvovou koncentrací (tedy nízkou mírou rozptýlenosti) napříč jednotlivými odvětvími. To je velmi dobře vidět i z níže přiloženého grafu Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v ČR vykazují ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání druhou nejvyšší míru odvětvové koncentrace. Prakticky totožná je situace také v Evropské unii míra odvětvové koncentrace skupiny 3

povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací je v EU28 také druhá nejvyšší, nicméně můžeme vidět, že ve srovnání s ČR dosahuje odvětvová koncentrace v EU28 nižších hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS V rámci skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací dosahuje odvětvová koncentrace pracovníků v ČR nejvyšších hodnot v rámci odvětví Zdravotní a sociální péče (99,9 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Zde se koncentruje prakticky naprostá většina pracovníků této skupiny povolání. Velmi malá část pracovníků je ještě evidována v rámci odvětví Veřejná správa a obrana (0,1 %). Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace velmi podobná, i zde jsou téměř všichni pracovníci koncentrováni v odvětví Zdravotní a sociální péče (95,4 %). V EU28 nicméně alespoň minimální úroveň odvětvové koncentrace vykazuje ve srovnání s ČR více odvětví. Mezi ně například patří odvětví Veřejná správa a obrana (2,0 %, o 1,9 p. b. více než v ČR) a Vzdělávání (1,0 %, o 1,0 p. b. více než v ČR). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Zdravotní a sociální péče 99,9% 95,4% Veřejná správa a obrana 0,1% 2,0% Ostatní odvětví 0,0% 2,6% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

Největší část osob ze skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací je zaměstnána v Praze, kde je široká sít zdravotnických zařízení. V Praze pracuje téměř 17 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších více než 14 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 10 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 9 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR průměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací zaměstnáno 14 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Přestože skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací dosahuje v případě odvětvové koncentrace velmi vysokých hodnot, odvětvová exkluzivita je v této skupině povolání 5

podprůměrná - to je koneckonců patrné i z níže přiloženého grafu V EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny povolání ještě nižší úrovně - odvětvová exkluzivita je zde ve srovnání s ČR prakticky nulová. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Všeobecné sestry a ozbrojených silách oblasti ubytovacích porodní asistentky a stravovacích se specializací služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Ačkoliv je skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací charakteristická vysokou odvětvovou koncentrací a pracovníci této skupiny jsou koncentrováni v rámci jednoho odvětví, podíl pracovníků v této oblasti z pohledu odvětví není nikterak výrazný. Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací dosahuje v rámci odvětví Zdravotní a sociální péče hodnoty 18,4 % (podíl zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků této skupiny povolání nulové. V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací rovněž evidován v odvětví Zdravotní a sociální péče - podíl pracovníků v této skupině je nicméně v EU28 ve srovnání s ČR výrazně nižší (8,4 % v EU28, o 10 p. b. méně než v ČR). 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Zdravotní a sociální péče 18,4% 8,4% Veřejná správa a obrana 0,0% 0,3% Podíl na zaměstnanosti celkem 1,4% 0,9% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Jihomoravský 1,4% Plzeňský 1,4% Jihočeský 1,4% Královéhradecký 1,3% Karlovarský 1,2% Praha 1,2% ČR celkem 1,1% Zlínský 1,1% Olomoucký 1,0% Vysočina 1,0% Moravskoslezský 1,0% Ústecký 0,9% Pardubický 0,9% Středočeský 0,9% Liberecký 0,8% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Všeobecných sester a porodních asistentek se specializací v Jihomoravském (1,4 %), Plzeňském (1,4 %), Jihočeském (1,4 %) a Královehradeckém kraji (1,3 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Libereckém a Středočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,8 % osob, což je o 1,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací do roku 2020 očekávat zvýšení počtu pracovních míst. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 65 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 3 tisíce osob, tedy přibližně o 5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině mírně nadprůměrných hodnot, a to i přes to, že se v porovnání se skupinami povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou zdá hodnota velmi nízká (viz. níže přiložený graf). 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Zároveň je třeba počítat s tím, že bude třeba v rámci skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací nahradit stávající pracovní sílu a obsadit nově uvolněná místa (především kvůli odchodu do důchodu). Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací potřeba nově obsadit zhruba 13 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna počtu prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání je mírně nadprůměrná (patří mezi skupiny s mírně vyšší mobilitou). Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 12. místo žebříčku fluktuace pracovníků. Také v počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vyšší hodnoty. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 13. místo ze 40 skupin povolání. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se liší o 0,8 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 10,6 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 9,8 %. Jde tak o vyrovnanou skupinu povolání. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice či Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 10,6 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 10,6% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,8% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 45,8% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 39,8% Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 1,7% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 0,8% Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 0,8% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 0,8% přišli ze vzdělávání (ze školy) 11,0% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 28,8% přišli z nezaměstnanosti 7,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z jiné skupiny povolání (45,8 %). Následují pracovníci, kteří do skupiny povolání vstoupili z neaktivity (28,8 %). Třetí nejpočetnější skupinu tvoří ti, kteří přišli ze vzdělávání, tedy absolventi škol (11,0 %). Následují nezaměstnaní, kteří tvoří 7,6 % nově příchozích. A konečně ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné profesní skupině (6,8 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Odborné pracovníky v oblasti zdravotnictví (39,8 %). Tato skupina nově příchozích je absolutně nejsilnější. Ostatní skupiny povolání jsou výrazně méně početné a jejich podíl nepřekročí 2 %. Jde zejména o Pracovníky osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oborech (1,7 %). V ostatních případech je podíl nově příchozích nižší než 1 %. 10

1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 10,6 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 9,8 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 9,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,4% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 47,2% z toho nejčastěji: Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 41,7% Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 0,9% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací 0,9% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 0,9% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 0,9% odešli do vzdělávání (do školy) 0,9% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 41,7% z toho odešli do důchodu 17,6% odešli mezi nezaměstnané 2,8% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (47,2 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (41,7 %), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (17,6 %). Následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (7,4 %), a pak ti, kteří se stali nezaměstnanými (7,4 %). Do vzdělávání odešlo 0,9 % pracovníků. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak téměř všichni pracovníci zamířili mezi Odborné pracovníky v oblasti zdravotnictví (41,7 %). Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 1 % pracovníků. Jak můžeme vidět, specifika činnosti v této skupině povolání způsobují, že pokud do ní někdo přichází či odchází z důvodu změny zaměstnání, tak naprostá většina pracovníků míří pouze do jedné skupiny povolání Odborní pracovníci ve zdravotnictví. Jde o skupinu povolání, která je svým zaměřením blízká původní skupině povolání. Z těch, kteří míří do neaktivity, zdaleka ne všichni odchází do důchodu. U této skupiny povolání, která je výrazně feminizována, můžeme předpokládat, že jde o odchody na mateřskou, případně rodičovskou dovolenou. Při celkovém pohledu na tuto skupinu povolání můžeme konstatovat, že jde o perspektivní a stabilní skupinu povolání. Více pracovníků do ní přichází, než z ní odchází a současně rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími nepřekračuje jeden procentní bod. 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,4 roku, téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací je 17. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 14 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná. Míra nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů je tradičně velice nízká. Velká část ředitelů nemocnic pociťuje nedostatek zdravotních sester. Na poměrně dobrou uplatnitelnost absolventů zdravotnických oborů na trhu práce poukazuje i jejich vysoce nadprůměrná míra shody mezi získaným vzděláním a vykonávaným zaměstnáním. 1 Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je pouze 6,1 % a je o 1,3 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 12 skupin povolání je podíl ještě nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 55 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací jsou skupinou povolání, ve které je převaha žen nejvýraznější. 1 DOLEŽALOVÁ, G.: Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání 2013. NÚV. Praha. 2014. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací. Vzdělanostní struktura u skupiny Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v ČR v roce 2014 SŠ s MZ Terciární SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací působí nejvíce pracovníků se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou (67,8 %). Následují pracovníci s terciárním vzděláním (31,9%). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou bakalářskou úrovní vzdělání (14,9 %), přičemž je těsně následují pracovníci, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (12,7 %). Výrazně méně pracovníků dokončilo magisterskou úroveň vzdělání (4,9 %). Doktorskou úroveň vzdělání nemá žádný pracovník. Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (0,2 %) či se základním vzděláním (0,1 %). Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nezbytné jeví absolvování minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou, neboť pracovníci se středním vzděláním s maturitní zkouškou či s terciárním vzděláním tvoří téměř 100 % pracovníků. Nižší úroveň vzdělání se v této skupině povolání prakticky nevyskytuje. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 2, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Všeobecné sestry a porodní asistentky bylo požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou či vyšší. Nižší vzdělání nebylo vůbec uváděno. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 22 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. To je ve srovnání s jinými skupinami povolání velmi nízký rozptyl oborového zaměření vzdělání pracovníků. To je dáno vysokou specializací činností pracovníků této skupiny povolání, která neumožňuje výkon povolání někomu, kdo nemá příslušné vzdělání. V této skupině povolání je obor vzdělání velmi důležitý pro umožnění výkonu dané profese. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

vzdělání, tak také s obory na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou. Nižší úroveň vzdělání a obory s ní spojené se vyskytují pouze ojediněle. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v ČR v roce 2014 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 46-Ošetřovatelství a pečovatelství SŠ s MZ) 46-Ošetřovatelství a pečovatelství (ter. vzd.) 45-Humánní medicína (SŠ s MZ) 45-Humánní medicína (ter. vzd.) 47-Stomatologie (SŠ s MZ) 51-Sociální péče (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud se zaměříme na obor vzdělání, je zřejmé, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem vzdělání Ošetřovatelství a pečovatelství. Tyto osoby tvoří téměř 60 % z celé skupiny povolání (59,9 %). Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají terciární vzdělání také s oborem vzdělání Ošetřovatelství a pečovatelství (24,8 %). Tyto dva obory vzdělání absolvovalo tedy 75 % pracovníků této skupiny povolání. Ostatní obory jsou již méně zastoupené, kdy přes 5 % vystoupali pouze pracovníci, kteří absolvovali obor Humánní medicína na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (5,3 %). K relativně více zastoupenému oboru lze ještě přiřadit obor Humánní medicína na terciární úrovni. Koncentrace vzdělání pracovníků do těchto oborů je jasně vytyčena charakterem práce této skupiny povolání. Jde nejčastěji o zdravotní sestry (Humanitní medicína), které mohou mít jak středoškolské tak terciární vzdělání. Dále jde velmi často také o zubní sestry (Stomatologie) či o sestry působící v oblasti sociální péče lékárníky (Sociální péče). Pracovníci s jiným oborem vzdělání jsou v této skupině povolání již v menšině, jejich podíl na celkovém počtu pracovníků není tak vysoký. Ve všech případech jde o obory související se zdravotním zaměřením této skupiny povolání. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, především pracovníci s maturitou, případně vyučení (68 % pracovníků). Přibližně 11 % pracovníků dosahuje vyššího odborného vzdělání (ISCED 5B), 11 % bakalářské úrovně (ISCED 5A) a 19 % magisterské úrovně vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s bakalářským vzděláním (zvýšení na 26 %) a vyšším odborným vzděláním (nárůst na 18 %), a to na úkor pracovníků se středoškolským vzděláním (pokles na 55 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání se zvyšují a jsou, na rozdíl od skupiny Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví, tedy vyšší než současná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nejvhodnější úroveň v tomto povolání jsou v zemích EU v průměru vyšší, než v ČR. Podstatně vyšší je především současný podíl pracovníků bakalářským vzděláním (39 %) i vyšším odborným vzděláním (23 %), přitom nejvhodnější struktura zahrnuje ještě další zvyšování podílu více kvalifikovaných pracovníků, především navýšení podílu pracovníků s bakalářským vzděláním (na 54 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či terciární vzdělání ve zdravotnicky zaměřených oborech, přičemž nejčastěji jde o obor Ošetřovatelství a pečovatelství. 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací jsou požadavky pracovních míst vysoké zejména v oblasti míry plánování (index 2,7), která je vysoce nad průměrem (2,2). Dále je vyžadována vysoká míra ovlivňování ostatních (index 2,2), jež rovněž přesahuje průměrnou hodnotu za všechna pracovní místa (index 1,8). Naopak míra nezávislosti (index 1,8) a schopnost dalšího učení (index 1,9) jsou v rámci této skupiny povolání relativně méně potřebné, a to jak v porovnání s předchozími, tak i vzhledem k průměru(index 1,8 oproti 2,2). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že struktura požadavků je podobná, tedy míra ovlivňování ostatních a míra plánování jsou značně nad průměrem, zatímco požadavek na míru nezávislosti a schopnost dalšího učení mírně pod průměrem. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 3,0 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání pracovníků pro získání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí 14,5 roku oproti 13,1 roku v průměru, přičemž postačující doba vzdělávání je jen nepatrně nižší (14,4 roku). V zemích EU se situace významně neliší. Obvykle požadovaná doba vzdělávání pro získání pracovního místa je jen o půl roku vyšší (15,0 let), což zřejmě odráží rychlejší posun k vyšší vzdělanostní struktuře a většímu podílu pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání. 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací nejvíce využívají? Nejčastěji potřebují čtenářské a písemné dovednosti (index využití u oboru dovedností dosahuje 2,1 oproti 1,9, resp. 2,0 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Naopak relativně málo často využívají numerické dovednosti a schopnost pracovat s informačními technologiemi. Četnost využití těchto dovedností je zároveň výrazně pod průměrem ze všech skupin povolání (index 1,6 oproti 2,2, resp. 1,3 oproti 2,0). Situace v zemích EU je z hlediska struktury četnosti využívaných dovedností obdobná. I v rámci zemí EU potřebují Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací podstatně častěji čtenářské a písemné dovednosti než numerické dovednosti nebo znalost informačních technologií. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, využívají pracovníci v této skupině povolání v zemích EU písemné dovednosti častěji než pracovníci v rámci ČR (index 2,6 oproti 2,1) a mírně častější je i využití čtenářských dovedností (2,3 oproti 2,1). Přestože Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací využívají informační technologie ve srovnání s průměrem málo často, podíl pracovníků, kteří zde pracují a nemají zkušenost s prací na PC, je velmi nízký (1,0 % oproti 5,0 v průměru). 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací dosahují přibližně průměrné úrovně jak ve čtenářských a písemných dovednostech, tak i v řešení problémů. Nejlepší jsou jejich výsledky ve čtenářských dovednostech. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak relativně nejlepších a zároveň mírně nadprůměrných výsledků dosahují pracovníci ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací ve čtenářských dovednostech (280 bodů, tj. zhruba 5 bodů nad průměrem). V řešení problémů je jejich skóre jen 272 bodů, což je o 10 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pod průměrem jsou i numerické dovednosti, kde dosažené skóre činí jen 275 bodů oproti 279 bodům v průměru. Ve srovnání se zeměmi EU pracovníci v ČR v této skupině dosahují lepších výsledků ve schopnosti řešit problémy, naopak mírně horších výsledků ve čtenářské a numerické dovednosti. Úroveň čtenářských dovedností Všeobecných sester a porodních asistentek se specializací je přibližně na stejné úrovni jako např. u pracovníků v Rakousku. Naopak pracovníci v Polsku nebo na Slovensku mají v této oblasti výsledky mírně horší. 18

Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Počet bodů - PIAAC 2012 330 325 320 315 310 305 300 295 290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, Stejně jako pro lékaře je nutná především vysoká spolehlivost, zásadovost, odolnost vůči stresu, zájem o ostatní a sebeovládání. Nadprůměrně podstatné jsou pro Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací i sociální kompetence. Mimořádně důležitá je schopnost pomáhat a zajímat se o druhé a dále schopnost pracovat v týmu. Z metodologických kompetencí je, podobně jako u lékařů, důležitá schopnost se rozhodovat, strukturovat si vhodným způsobem práci, koordinovat a organizovat a specifickým požadavkem je schopnost poučit se z chyb. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším znalostem přehled v oblasti zdravotnictví a sociální péče a dále pak vzdělání a výchovy. Nad průměrem jsou ale i požadavky na znalosti z oblasti společenských a přírodovědných oborů, naopak znalosti z technických oborů jsou vyžadovány méně. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace v mateřském jazyce a kognitivní dovednosti, především analytické myšlení, rozhodování a řešení problémů a schopnost doplňování a vyhodnocování relevantních informací. Nad průměrem je i důležitost a úroveň náročnosti numerických dovedností a schopnosti se dále učit. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací, podobně jako u lékařů, jsou charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání, lékařské a pomáhající činnosti vyžadující vysokou míru empatie a komunikace (Sociálnost). Dále jsou významně zastoupeny činnosti, jako pozorování, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů a procesů (Investigativnost). Relativně podstatným prvkem jsou i činnosti manuálně technického charakteru, např. práce s lékařskými a diagnostickými přístroji a zařízeními (Realističnost). Rozsah těchto činností je ovšem lehce pod průměrem ze všech pracovních míst. Naopak méně, a to i ve srovnání s průměrem, se Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací věnují přesné a systematické práci s čísly (Konvenčnost), řízení lidí a obchodním a ekonomickým činnostem (Podnikavost). 20

Pracovní orientace skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pracovní hodnoty pracovníků ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací mají podobnou strukturu jako ve skupině Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Podstatnými hodnotami jsou úspěch, uznání, nezávislost i vytvoření dobrých pracovních podmínek, navíc jsou ovšem důležité i sociální vztahy. Ve srovnání s lékaři je pro tuto skupinu podstatnější i podpora pracovníků. Důležitost všech těchto hodnot je ve srovnání s průměrem z ostatních pracovních míst nad průměrná. 21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Úspěch 100% 80% Pracovní podmínky 60% 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET), 2014 22

3. Závěr Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 13 různých povolání. Největší z nich jsou Ostatní všeobecné sestry se specializací (ISCO 22219) a Sestry pro intenzivní péči (včetně pediatrie a neonatologie) (ISCO 22212). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 9. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání srovnání zemí EU28ale není zcela relevantní, je závislé na klasifikaci a zařazení zdravotních sester. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Všeobecných sester a porodních asistentek se specializací oborech poměrně nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti pouze 1,5 %. Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací je charakteristická velmi vysokou odvětvovou koncentrací napříč jednotlivými odvětvími - a to jak v ČR tak i v EU28. V EU28 je nicméně úroveň odvětvové koncentrace této skupiny povolání ve srovnání s ČR nižší. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání v naprosté většině koncentrováni v odvětví Zdravotní a sociální péče. Odvětvová exkluzivita je nicméně v případě skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací v ČR a EU28 nízká (v EU28 dosahuje ještě nižších hodnot než v ČR). Skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací vykazuje nejvyšší podíly pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče. Přestože jsou pracovníci této skupiny povolání v tomto odvětví silně koncentrováni, podíl pracovníků v této oblasti není z pohledu odvětví nikterak výrazný. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací dojde ke zvýšení počtu pracovních míst. Počet pracovníků by se měl zvýšit zhruba o 3 tisíce osob. V rámci této skupiny povolání by zároveň do roku 2020 mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací potřeba nově obsadit zhruba 13 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků této skupiny povolání je mírně nadprůměrná, kdy patří mezi skupiny s mírně vyšší mobilitou. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice či Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří zcela změnili své profesní zaměření, přičemž nejčastěji jde o pracovníky ze zdravotnictví. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 42,4 roku, téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří více než 98 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací nejvíce zastoupeni pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, především pracovníci s maturitou, případně vyučení (68 % pracovníků). Přibližně 11 % pracovníků dosahuje vyššího odborného vzdělání, 11 % bakalářské úrovně a 19 % magisterské úrovně vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení pracovníků s bakalářským vzděláním a vyšším odborným vzděláním a to na úkor pracovníků se středoškolským vzděláním. Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy vyšší než současná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nejvhodnější úroveň v tomto povolání jsou v zemích EU v průměru vyšší, než v ČR. Ve skupině Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací jsou požadavky pracovních míst vysoké zejména v oblasti míry plánování, dále je vyžadována vysoká míra ovlivňování ostatních. Naopak míra nezávislosti a schopnost dalšího učení jsou relativně méně potřebné. Struktura požadavků je přitom podobná jako v zemích EU. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji potřebují čtenářské a písemné dovednosti. Naopak relativně málo často využívají numerické dovednosti a schopnost pracovat s informačními technologiemi. Situace 23