květen 2014 Vážení čtenáři,

květen 2014 Vážení čtenáři, jak jsme psali v minulém vydání Finančních aktualit, ministerstvo financí připravuje návrh novel některých daňových zákonů, především zákona o daních z příjmů, a to s účinností od roku 2015. Deklarovaným záměrem je zkorigovat ustanovení, která na konci loňského roku v důsledku rekodifikace soukromého práva doznala změn, avšak jsou tak nějak nejasná či způsobují výkladové problémy. No uvidíme, jak to dopadne víme, jak to občas s vylepšeními formou speciálních daňových změn potvrzujících (na rozdíl od tzv. změn měnících ) bývá...vláda chce rovněž navrhnout některá opatření vyplývající z koaliční dohody. Ministerstvo financí slíbilo předložit tyto návrhy do připomínkového řízení na přelomu dubna a května. Svátek práce je za námi a návrh stále před námi. Takže konkrétní informace až příště. Vybrali jsme však pro vás také dvě zajímavosti mimo daňové právo: výplatu vlastních zdrojů obchodních společností a notifikační povinnost u cash-poolingových operací podle nových pravidel. Rád bych upozornil i na zajímavá soudní rozhodnutí (jednak Nejvyššího správního soudu a jednak Soudního dvora Evropské unie), která mají dopad do oblasti daně z přidané hodnoty. Za pozornost stojí také závěr, který přinesl názor generálního advokáta ve věci předběžné otázky, již položil český Nejvyšší správní soud ohledně daňového konceptu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Pokud se Soudní dvůr EU rozhodne tento názor podpořit, lze očekávat i změnu měnící. Přeji vám příjemné čtení a hezký máj, lásky čas Radek Halíček

LEGISLATIVNÍ NOVINKY Změní se sazby DPH od roku 2015? Ministerstvo financí neplánuje pro rok 2015 změnu stávajících sazeb DPH. Zatím není jisté, zda vládě předloží návrh na třetí sníženou sazbu DPH. Generální finanční ředitelství k vymezení pojmu stejná činnost pro účely převzetí daňových ztrát Nové stanovisko GFŘ rozšiřuje oproti dřívějšímu stanovisku pojetí stejné činnosti pro účely převzetí daňových ztrát při přeměnách společností. Výplata vlastních zdrojů obchodní společnosti podle nových pravidel Má-li společnost zájem o distribuci prostředků z rozpuštěného rezervního fondu ještě v témže účetním období, kdy fond rozpustila, přichází v úvahu vyplacení těchto prostředků formou zálohy na výplatu podílu na zisku. Notifikační povinnost u cash-poolingových operací Určité cash-poolingové operace podléhají notifikaci České národní bance, přičemž za nesplnění této povinnosti hrozí poměrně významná sankce. JUDIKATURA Nejvyšší správní soud: náhrada škody versus úplata za plnění Náhrada škody musí dle Nejvyššího správního soudu odpovídat institutu náhrady škody jak z materiálního hlediska (odpovídat újmě v majetkové sféře), tak po formální stránce (být tak označena ve smlouvě). Český koncept mezinárodního pronájmu pracovní síly před Soudním dvorem EU Generální advokát SDEU konstatuje, že české daňové právo v oblasti mezinárodního pronájmu pracovní síly není v souladu s evropským právem svobody volného pohybu služeb a pracovníků. Soudní dvůr EU: Odepření nároku na odpočet DPH SDEU již v dřívějších rozsudcích uvedl, že členské státy mohou odmítnout přiznání nároku na odpočet, pokud se objektivně prokáže, že odběratel věděl nebo musel vědět, že k dodání zboží nedojde. SLOVENSKO Návrh novely zákona o DPH Základní období, za něž plátce daně podává souhrnné hlášení, je kalendářní měsíc. Plátce může podat souhrnné hlášení čtvrtletně, pokud hodnota zboží dodávaného do jiných členských států nepřesáhne s osvobozením od daně v příslušném čtvrtletí a současně v předcházejících čtyřech kalendářních čtvrtletích hodnotu 100 000 eur. Tento limit se má snižovat.

LEGISLATIVA Změní se sazby DPH od roku 2015? Před nedávnem se v tisku objevily informace o obsahu tzv. konvergenčního programu zpracovaného ministerstvem financí, konkrétně o zavedení nové snížené sazby DPH ve výši 10 % u vybraných druhů zboží. K těmto informacím vydalo ministerstvo vyjádření, ve kterém některé zveřejněné skutečnosti upřesnilo. Ministerstvo upozorňuje, že se jedná pouze o pracovní verzi konvergenčního programu, která dosud nebyla schválena. Definitivní verze by měla být publikována až po projednání vládou a je velice pravděpodobné, že se od současného návrhu bude lišit. Ministerstvo upřesňuje, že nižší snížená sazba DPH (10 %) by se neměla v souladu s koaliční smlouvou uplatňovat na zdravotnické potřeby a tiskoviny, nýbrž pouze na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Nová sazba by přitom měla platit již od roku 2015. Dále ministerstvo potvrdilo, že o změně stávající snížené sazby (15 %) a základní sazby (21 %) neuvažuje. Konkrétně potraviny, vodné, stočné, teplo a další položky by tedy měly podléhat stejným sazbám DPH jako v současnosti. Tomáš Havel, thavel@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 615 Alena Hartlová, ahartlova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 330 Generální finanční ředitelství k vymezení pojmu stejná činnost pro účely převzetí daňových ztrát Generální finanční ředitelství (GFŘ) vyjádřilo v únoru 2014 souhlas s příspěvkem zástupců komory daňových poradců ohledně vymezení pojmu stejná činnost pro účely převzetí daňových ztrát při přeměnách společností. Zákon o daních z příjmů (ZDP) umožňuje nástupnické společnosti při přeměnách společností uplatnit převzatou daňovou ztrátu maximálně do výše části základu daně, jež připadá na stejné činnosti, které daňovou ztrátu zanikající společnosti způsobily. Obdobné omezení možnosti uplatnění daňových ztrát minulých let pak platí pro nástupnickou společnost i v případě jejích vlastních daňových ztrát vykázaných před přeměnou. V ZDP není pojem stejná činnost definován. Dle závěrů koordinačního výboru z roku 2004 odpovídá pojem činnost v zásadě kategorii živností uvedených v předpisech, které upravují oprávnění k podnikání. Za účelem porovnání činností společností zúčastněných na přeměně se tak v praxi zkoumají aktivity společností zapsané v obchodním či živnostenském rejstříku. Dle předkladatelů nově uzavřeného příspěvku lze pro porovnání stejné činnosti použít i statistickou klasifikaci činností CZ-NACE, přičemž se má za to, že předmětná podmínka stejné činnosti je splněna,

jsou-li činnosti uvedeny ve shodném oddílu, resp. sekci (např. sekce B těžba a dobývání, sekce F stavebnictví). Ve shodě se závěry koordinačního výboru z roku 2004 by však mělo mít zařazení činností v rámci statistické klasifikace činností CZ-NACE pouze pomocný charakter a nadále by mělo rozhodovat, zda se skutečně bude jednat o činnosti v daném období aktivně vykonávané. Předkladatelé příspěvku dále navrhovali, aby se v rámci vymezení stejné činnosti rovněž přihlíželo i k činnostem vedlejším, nikoliv však k ojedinělým činnostem zanedbatelného rozsahu. GFŘ vyjádřilo souhlas se závěry předkladatelů s doplněním, že za stejné činnosti lze například považovat nákup a prodej bez ohledu na případnou změnu prodávaného druhu zboží. Vedlejší činnost pak GFŘ charakterizovalo jako činnost bezprostředně související s činností hlavní, bez které by tato hlavní činnost nemohla být vykonávána. Nové stanovisko GFŘ tak v zásadě rozšiřuje pojetí stejné činnosti oproti stanovisku předchozímu. Pro posouzení stejné činnosti připouští použití statistické klasifikace činností CZ-NACE a rovněž potvrzuje možnost uplatnění převzaté daňové ztráty i vůči ziskům z činností vedlejších, jež bezprostředně souvisí s činností hlavní. Luděk Vacík, lvacik@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 523 Lucie Veselá, lvesela@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 410 Výplata vlastních zdrojů obchodní společnosti podle nových pravidel Nový zákon o obchodních korporacích stanoví nová pravidla pro výplatu vlastních zdrojů. Základní podmínkou pro výplatu zisku vztahující se na všechny typy obchodních společností je tzv. test insolvence, podle kterého nesmí obchodní korporace vyplatit zisk ani prostředky z jiných vlastních zdrojů, pokud by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. U akciových společností přistupuje k testu insolvence další omezující pravidlo, dle něhož nelze rozdělit zisk nebo jakékoli vlastní zdroje v částce převyšující hodnotu hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů, jak jsou stanoveny zákonem, případně stanovami. Téma distribuce vlastních zdrojů je v současné době poměrně aktuální, neboť řada obchodních společností se rozhodla využít možnosti, kterou jim od začátku roku poskytují nová liberální korporátní pravidla, a přikročila ke zrušení rezervního fondu, a to příslušnou změnou společenské smlouvy či stanov. Mnohé společnosti, resp. jejich podílníci, mají zájem o vyplacení prostředků ze zrušeného rezervního fondu, které byly převedeny na účet nerozděleného zisku. Otázkou přitom je, zda tak lze učinit v témže účetním období, ve kterém bylo o rozpuštění rezervního fondu rozhodnuto, tedy dříve, než se tento krok promítne odpovídajícím způsobem v účetní závěrce. Podle našeho názoru je takový postup problematický, neboť obecně je zisk možné rozdělovat jen na základě schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Má-li společnost zájem o distribuci prostředků z rozpuštěného rezervního fondu ještě v témže účetním období, postupem, který dle našeho názoru přichází v úvahu, je vyplacení těchto prostředků formou zálohy na výplatu podílu na zisku. V takovém případě je třeba vedle splnění výše uvedených podmínek nutno sestavit mezitímní účetní závěrku, z níž bude zřejmé, že společnost má pro výplatu dostatek prostředků.

V této souvislosti připomínáme, že o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhoduje valná hromada společnosti. O výplatě pak rozhoduje statutární orgán, který nesmí podíl na zisku vyplatit, pokud by rozdělení bylo v rozporu se zákonnými pravidly. Zákon přitom konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, podle které členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením prostředků v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. Martin Kofroň, mkofron@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 745 David Flutka, dflutka@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 667 Notifikační povinnost u cash-poolingových operací V souvislosti s velkým počtem tzv. cash-poolingových operací, které zaznamenáváme u našich klientů, si dovolujeme připomenout, že určité cash-poolingové operace podléhají notifikaci České národní bance, přičemž za nesplnění této povinnosti hrozí poměrně významná sankce. Vyhláška č. 34/2003 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona, zahrnovala cashpooling výslovně mezi operace vyloučené z oznamovací povinnosti vůči ČNB. Vyhláška o předkládání výkazů č. 235/2013 Sb., která předchozí vyhlášku s účinností od srpna 2013 roku nahradila, již žádnou podobnou výjimku neobsahuje. Nová úprava pouze stanoví roční limit pro prostředky přijaté nebo vydané ve vztahu k zahraničí, při jehož dosažení má dotčená osoba povinnost sestavit výkaz provedených transakcí a předložit jej ČNB. Ačkoliv samotný text nové vyhlášky cash-pooling nezmiňuje, je dle názoru ČNB třeba nahlížet na podobné operace v rámci vyhláškou stanovených limitů jako na úvěr. Pokud tak celkový roční objem finančních prostředků poskytnutých nebo přijatých českou osobou ve vztahu k zahraničí dosáhne alespoň 100 mil. Kč, je dotčená osoba povinna sestavit měsíčně výkaz za oblast finančních úvěrů a poskytnout jej ČNB. Pokud dotyčná osoba výše uvedenou povinnost nesplní, dopustí se správního deliktu a ČNB jí může uložit pokutu do výše 1 mil. Kč. Martin Hrdlík, mhrdlik@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 392 Linda Čechová, lcechova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 889 JUDIKATURA Nejvyšší správní soud: náhrada škody versus úplata za plnění Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozsudku 8 Afs 30/2013-63 posuzoval, zda poskytnutá částka představuje náhradu škody, která není předmětem DPH, nebo zda jde o úplatu za plnění podléhající DPH. Soud řešil situaci, kdy město pronajalo soukromé společnosti areál bývalých kasáren a následně nájemní smlouvu předčasně ukončilo, což daná smlouva umožňovala. V souvislosti s předčasným ukončením smlouvy vyplatilo město společnosti částku 22,5 mil. Kč.

Původním záměrem společnosti bylo realizovat v pronajatém areálu developerský projekt. Za tímto účelem provedla společnost určité úpravy, zejména demoliční práce a terénní úpravy. Nájemní smlouva byla předčasně ukončena po provedení těchto prací, avšak před zahájením výstavby. Výše uvedená částka vyplacená městem měla kompenzovat náklady společnosti vynaložené na provedené práce. Společnost považovala tuto částku za náhradu nákladů marně vynaložených na developerský projekt, tedy za náhradu škody. Správce daně dospěl k závěru, že se jednalo o úhradu za převod majetkově využitelné hodnoty a že tedy jde o zdanitelné plnění pro účely DPH. NSS potvrdil názor správce daně. Uzavřel, že částka poskytnutá městem představuje úplatu za plnění podléhající DPH, a to zejména z následujících důvodů: Společnost neprokázala, že by na straně města byly porušeny právní či smluvní povinnosti. Společnost přenechala městu po ukončení nájmu pozemky, na nichž provedla demoliční práce a terénní úpravy, které byly v souladu s projektem i se záměrem města, a vrátila tak městu majetkově využitelnou hodnotu. Daná částka neodpovídá institutu náhrady škody ani z materiálního hlediska (nejedná se o částku odpovídající újmě v majetkové sféře společnosti) ani z hlediska formálního (nebyla takto označena ve smlouvě). K tomuto rozsudku je třeba přihlédnout, pokud jste ve smlouvách dojednali určité nestandardní platby, případně již při nastavování smluvních ujednání, jimiž se takové platby řídí. Aleš Krempa, akrempa@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 551 Klára Kameníková, kkamenikova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 499 Český koncept mezinárodního pronájmu pracovní síly před Soudním dvorem EU Nejvyšší správní soud v loňském roce předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku ve věci potenciálního nesouladu ustanovení českého daňového práva se základními svobodami vnitřního trhu EU, zejména se svobodou usazování, ale i svobodou volného pohybu služeb a sekundárně též volného pohybu pracovníků. Jedná se o situace, kdy daňová správa zachází rozdílně s českými a se zahraničními agenturami práce. V únoru tohoto roku bylo zveřejněno stanovisko generálního advokáta Soudního dvora v této věci. Generální advokát konstatuje, že české daňové právo v oblasti pronájmu pracovní síly není v souladu s evropským právem svobody volného pohybu služeb a pracovníků. Pronajímá-li si česká společnost pracovníky od zahraniční agentury (bez ohledu na to, zda má, či nemá zřízenou organizační složku na našem území), má povinnost odvádět za ně zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Ovšem v případě, že si pronajímá pracovníky od české agentury práce, tuto povinnost nemá a odvody za pracovníky provádí agentura práce sama. Generální advokát argumentuje tím, že rozdílný přístup může české společnosti odrazovat od využívání zahraničních agentur práce. Podle jeho stanoviska by se na českou společnost neměla převádět povinnost vybírat daň ze mzdy v případě, kdy si agentura na našem území zřídí organizační složku. Dále generální advokát konstatuje, že ustanovení českého daňového práva stanovující českým společnostem povinnost odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob za pracovníky pronajaté od zahraniční agentury práce alespoň ve výši 60 % z úhrady agentuře (obsahuje-li úhrada i

zprostředkovatelskou provizi) překračuje meze toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, jímž je v daném případě účinnost výběru daně z příjmů. Poplatník by podle názoru generálního advokáta měl mít možnost prokázat, že skutečná zdanitelná mzda je nižší než zákonem stanovený minimální základ daně ve výši 60 % z celkové úhrady agentuře. Generální advokát odmítl odůvodnění české vlády, že výše uvedená lokální pravidla jsou nutná pro omezení daňových úniků při mezinárodním pronájmu pracovní síly. Navíc v tomto sporu, kdy zahraniční agentura měla v ČR zřízenou svou organizační složku, neobstál ani argument, že taková pravidla jsou potřebná pro administrativně efektivní výběr daní. Konečné rozhodnutí o předběžné otázce přísluší Soudnímu dvoru EU. Ten se zpravidla řídí stanoviskem generálního advokáta. Pokud se bude rozhodnutí Soudního dvora shodovat s jeho názorem, bude česká strana povinna změnit daňovou legislativu v oblasti mezinárodního pronájmu pracovní síly. O dalším vývoji Vás budeme informovat v některém z příštích vydání Finančních aktualit. Iva Krákorová, ikrakorova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 837 Mária Marhefková, mmarhefkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 498 Soudní dvůr EU: Odepření nároku na odpočet DPH Soudní dvůr EU se opět zabýval problematikou uplatnění nároku na odpočet v řetězových transakcích. O předešlých rozsudcích ve věci Mahagében, Péter Dávid a Bonik jsme Vás informovali ve Finančních aktualitách v červenci 2012 a v únoru 2013. Nedávné rozhodnutí ve věci Firin (C- 107/13) je prvním rozsudkem, v němž Soudní dvůr EU potvrdil odepření nároku na odpočet DPH ze strany správce daně. V daném případě bulharská společnost Firin OOD, vlastněná z 99 % společností York Skay EOOD a z 1 % panem Jorkiševem, zaplatila předem za nákup pšenice od společnosti Agra Plani. Pan Jorkišev byl také jediným společníkem této společnosti. Na základě dokladu na přijatou platbu (zálohu) uplatnila společnost Firin nárok na odpočet DPH. Mezi všemi zmíněnými společnostmi se v rámci jednoho dne uskutečnilo několik finančních toků. Nejprve společnost Firin uhradila zálohu společnosti Agra Plani. Ta následně zaplatila obdobnou částku společnosti York Skay, která poté zaslala peníze zpět společnosti Firin. Správce daně dále napadl, že společnost Firin musela vědět o tom, že pšenice nebude dodána, neboť společnost Agra Plani nebyla zapsána u národního úřadu pro obiloviny, a nebyla tedy oprávněná obiloviny prodávat. V rámci daňové kontroly bulharský správce daně nárok na odpočet DPH z této transakce společnosti Firin odepřel. Soudní dvůr EU připomněl, že odmítnutí nároku na odpočet je výjimkou ze základní zásady, kterou tento nárok představuje. Je tedy na příslušných daňových orgánech, aby právně dostačujícím způsobem prokázaly objektivní okolnosti umožňující učinit závěr, že osoba povinná k dani věděla nebo musela vědět, že plnění uplatňované k odůvodnění nároku na odpočet bylo součástí podvodu, jehož se dopustil dodavatel či jiný subjekt operující v dodavatelském řetězci na vstupu nebo výstupu. Podle soudu se samotný vznik nároku na odpočet ze zálohové platby váže na skutečnost, zda je v okamžiku platby zálohy přesně vymezen předmět transakce. V daném případě bylo zboží přesně specifikováno, společnost Firin mohla tudíž nárok na odpočet uplatnit. Objektivní posouzení tohoto konkrétního případu nicméně Soudní dvůr EU ponechal na bulharském správci daně. Zároveň soud naznačil, že správce daně by při omezení nároku na odpočet mohl využít i institutu opravy základu a

výše daně. Pokud se totiž změní okolnosti, za nichž byl nárok na odpočet uplatněn, je příjemce povinen příslušným způsobem uplatněnou DPH opravit (například v situaci, kdy zboží skutečně nebylo dodáno). Tato povinnost platí i v případě, že dodavatel původní zálohu nevrátil a stále má povinnost daň na výstupu odvést. V oblasti prokazování nároku na odpočet se jedná o první rozhodnutí, v němž se soud přiklání spíše na stranu správce daně. Situace, jíž se rozsudek dotýká, je sice specifická (k dodání zboží fakticky nedošlo), nicméně finančním úřadům může rozhodnutí soudu poskytnout určité vodítko při ověřování a zpochybňování nároku na odpočet, k němuž v poslední době dochází ve zvýšené míře. Návrh novely zákona o DPH Petr Toman, ptoman@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 602 Lucie Marková, lmarkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 464 Linda Laňková, llankova@kpmg.cz, tel.: +420 222 124 245 SLOVENSKO Ministerstvo financií SR v marci 2014 predložilo návrh novely zákona o dani z pridanej hodnoty. Zmeny sa týkajú najmä nasledovných oblastí: Miesto dodania služieb Novelou sa do zákona o DPH transponuje článok 5 smernice Rady 2008/8/ES, ktorou sa mení a dopĺňa smernica Rady 2006/112/ES, pokiaľ ide o miesto poskytovania služieb. Od 1. januára 2015 sa zmení pravidlo pre určenie miesta dodania pri poskytnutí telekomunikačných služieb, služieb rozhlasového a televízneho vysielania a elektronicky dodávaných služieb pre nezdaniteľné osoby. Od 1. januára 2015 bude miestom ich dodania miesto, kde má príjemca služby, nezdaniteľná osoba, sídlo, bydlisko alebo miesto, kde sa obvykle zdržiava (t. j. v mieste usadenia zákazníka). Úprava jedného kontaktného miesta ( mini one stop shop ) Nové pravidlá by mohli viesť k tomu, že každý poskytovateľ vyššie uvedených služieb by sa musel registrovať v každom mieste (štáte) ich dodania. S cieľom zamedzenia dodatočnej administratívnej záťaže sa rozširuje pôsobnosť osobitnej úpravy tzv. jedného kontaktného miesta ( mini one stop shop ). Poskytovatelia uvedených služieb si budú môcť splniť svoju povinnosť priznať a uhradiť daň, ktorá prislúcha jednotlivým členským štátom spotreby, prostredníctvom jedného daňového priznania podaného cez elektronický portál v jednom členskom štáte, tzv. členskom štáte identifikácie. Členský štát identifikácie odošle elektronickými prostriedkami daňové priznanie spolu s uhradenou sumou dane tomu členskému štátu spotreby, ktorému táto daň patrí. Obdobie, za ktoré sa podáva súhrnný výkaz Základným obdobím na podanie súhrnného výkazu je pre platiteľa dane kalendárny mesiac. Podľa súčasného znenia zákona o DPH môže platiteľ podať súhrnný výkaz za kalendárny štvrťrok, ak splní podmienku, že hodnota tovarov dodávaných do iných členských štátov s oslobodením od dane

v príslušnom štvrťroku a súčasne v predchádzajúcich štyroch kalendárnych štvrťrokoch nepresiahne hodnotu 100 000 eur. Na základe navrhovanej novely zákona sa má maximálny limit pre použitie výnimky zo stanoveného základného obdobia na podávanie súhrnného výkazu znížiť zo 100 000 eur na 50 000 eur. Pridelenie kódu ERP V zmysle nepriamej novely zákona o používaní elektronickej registračnej pokladnice (ERP) sa navrhuje, aby daňový kód ERP mohol prideliť ktorýkoľvek daňový úrad. Účinnosť novely zákona o DPH sa navrhuje od 1. januára 2015, s výnimkou ustanovenia upravujúceho obdobie, za ktoré sa podáva súhrnný výkaz, a s výnimkou ustanovení upravujúcich prijímanie žiadostí a vydávanie povolení pre využívanie vyššie uvedenej úpravy pre osoby usadené v EÚ a úpravy pre osoby neusadené v EÚ, ktoré nadobudnú účinnosť 1. októbra 2014. Po ukončení medzirezortného pripomienkového konania návrh zákona postúpil dňa 2. apríla 2014 na rokovanie poradných orgánov vlády SR. O ďalších krokoch v legislatívnom procese Vás budeme informovať. Elvíra Ungerová, eungerova@kpmg.sk, tel.: +421 2 599 84 111 KRÁTCE Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 74/2014 Sb. vyhláška o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Evropská komise vyhlásila dvě veřejné konzultace a vytvořila expertní skupinu. Cílem obou iniciativ je soustředit se na odstranění překážek, které brání přeshraničním aktivitám fyzických osob na jednotném trhu EU. Zároveň Komise spustila webové stránky, které mají poskytovat užitečné informace občanům EU podílejícím se na přeshraničních aktivitách. Soudní dvůr EU rozhodl 30. dubna 2014 v případu C-209/13, v němž Velká Británie žádala Soudní dvůr o zrušení rozhodnutí Rady ECOFIN (Rady ministrů financí EU), jímž byla schválena procedura posílené spolupráce pro 11 států, které se rozhodly zavést daň z finančních transakcí. Velká Británie argumentovala tím, že zavedení daně v daných státech bude mít extrateritoriální důsledky, což je v rozporu se Smlouvou o fungování EU. Soudní dvůr EU tuto žádost zamítl. Česká republika a Pákistánská islámská republika podepsaly smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Generální finanční ředitelství publikovalo na svých webových stránkách Informaci k registraci svěřenských fondů, v níž sděluje, že místně příslušným správcem daně pro svěřenské fondy je Finanční úřad pro hlavní město Prahu a spravujícím územním pracovištěm v jeho rámci je Územní pracoviště pro Prahu 7. Začátkem dubna prezentovali zástupci OECD aktuální vývoj v plnění harmonogramu akčního plánu OECD (BEPS zpráva o rozmělňování daňových základů a přesouvání zisků). Prezentaci je možné zhlédnout na adrese http://oecd.streamakaci.com/beps/vod02042014/. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.