Analýza investičních pobíde v Česé republice věten 2007 Vypracovali Doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. vedoucí autorsého oletivu Petr Bartoň, M.A. Ing. Peter Bolcha Ing. Pavel Heřmansý Ing. Petr Mach Národohospodářsá faulta Vysoé šoly eonomicé v Praze Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 http://nf.vse.cz
Obsah Obsah... 2 Kapitola 1. Úvod... 3 Závěry studie (Executive Summary)... 3 Kapitola 2. Investiční pobídy z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti... 5 2.1. Investiční pobídy v eonomicé literatuře... 5 2.2. Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy... 8 2.3. Investiční pobídy v Česé republice... 15 Kapitola 3. Investiční pobídy jao fator hospodářsého růstu... 20 3.1. Růstové možnosti investičních pobíde... 20 3.2. Aloační efetivnost investičních pobíde... 22 3.3. Dynamicá efetivnost investičních pobíde... 24 3.4. Technologicá centra... 29 Kapitola 4. Vyhodnocení vlivu investičních pobíde na trh práce... 31 4.1. Podpora tvorby nových pracovních míst formou investičních pobíde... 32 4.2. Zaměstnanost ve zpracovatelsém průmyslu... 37 4.3. Nezaměstnanost... 44 4.4. Závěr... 50 Kapitola 5. Návrh metody vantifiace něterých dopadů investičních pobíde... 51 5.1. Poznámy e vantifiaci uazatelů... 52 5.2. Obecné návrhy vantifiace jednotlivých uazatelů... 55 5.3. Kvantifiace jednotlivých uazatelů podle údajů z analýzy společnosti Deloitte... 66 5.4. Závěr... 78 Použité zdroje... 80 Strana 2 (celem 81)
Kapitola 1. Úvod Investiční pobídy se staly běžným hospodářso-politicým opatřením ve vyspělých zemích, v rozvojových zemích, v člensých zemích EU, NAFTA i ASEAN. Populárním vládním opatřením se staly proto, že umožňují vládám zdůraznit jejich přidanou hodnotu na eonomicém růstu země, polesu míry nezaměstnanosti díy růstu počtu nových pracovních míst či ozdravění veřejných financí díy přírůstu plateb sociálního a důchodového pojištění a polesu objemu vyplacených podpor v nezaměstnanosti. Investiční pobídy se staly účinným maretingovým tahem, terý vytváří dojem, že seletivní podporou vyvolených eonomicých subjetů vláda zvyšuje onurenceschopnost jí spravovaného území a obecně vytváří příznivé prostředí pro podniání. Proto se jaéoli zpochybňování investičních pobíde stalo nestandardním jednáním, teré se neslučuje s módní hospodářsou politiou. K navození taového stavu napomohlo rozšíření mytologie o investičních pobídách, jejíž nejpoužívanější argumenty ještě jednou zopaujeme. Známé mýty o investičních pobídách: 1. Investiční pobídy jsou efetivním hospodářso-politicým nástrojem vlády, terý pomáhá eliminovat rozdíl mezi rozvinutými a zaostalými regiony v zemi. 2. Investiční pobídy vedou e snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst. 3. Tvorba nových pracovních míst pomocí investičních pobíde je efetivní. 4. Pomocí investičních pobíde se cíleně mění strutura nezaměstnaných. 5. V souvislosti s investičními pobídami je často zdůrazňován význam tzv. efetů přelévání (spillover effects), ať už v rámci odvětví nebo mezi odvětvími. 6. Investiční pobídy vedou e snižování daní. 7. Poradensé společnosti (patřící do tzv. Velé 4) ochotně produují na objednávu vlád studie proazující nezbytnost investičních pobíde pro zlepšení onurenceschopnosti země a jejich pozitivní vliv na vývoj veřejných rozpočtů. 8. Investiční pobídy jsou tržně onformním nástrojem hospodářsé politiy. Tyto mýty demasují a realitu věrně popisují následující závěry, jejichž vyvození najdete v následujícím textu naší studie. Závěry studie (Executive Summary) Ad 1. Ad 2. Ad 3. Ad 4. Ad 5. Investiční pobídy u nás směřovaly nejvíce do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (Hlavní město Praha a Středočesý raj), čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a zaostalejšími regiony nezmenšovaly, nýbrž zvětšovaly. Rozdíly v míře nezaměstnanosti nová pracovní místa vytvořená prostřednictvím investičních pobíde neodstranila ani nezmenšila, protože investiční pobídy v Česé republice směřovaly spíše do regionů s nižší mírou nezaměstnanosti. Navíc pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobíde spíše přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti. Nálady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobíde dosahují průměrně 1,6 mil. Kč, ale v případě firmy Barum Continental v Otroovicích dosáhly až 15 mil. Kč, a značně převyšují nálady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobíde. Strutura nezaměstnaných se pomocí investičních pobíde výrazně nemění, protože nová pracovní místa jsou především příležitostí pro tuzemsé zaměstnance téhož odvětví nebo jiných odvětví, ale taé pro pracovníy ze zahraničí. Význam efetu přelévání je ve spojení s investičními pobídami přeceňován, protože se obvyle neberou v úvahu sutečné celové nálady investičních pobíde. Přelévání se Strana 3 (celem 81)
Ad 6. Ad 7. Ad 8. netýá jen výnosů, ale taé náladů, včetně fisálních, bez nichž jsou investiční pobídy nerealizovatelné. Přestože investiční pobídy seletivními daňovými úlevami vytvářejí dojem, že jsou průopníy snižování daňové zátěže v eonomice, opa je pravdou. Svou podstatou (založenou na fisálních náladech) napomáhají udržovat vysoou úroveň rozpočtových výdajů, jaož i výše zdanění, čímž ompliují cestu pro snížení daňové zátěže. Pobídami zvýhodněné firmy často podporují vládu v udržování stávající daňové zátěže, aby nedošlo e znehodnocení jim posytnutých daňových úlev. Poradensé společnosti proazující blahodárný vliv investičních pobíde na veřejné rozpočty do svých výpočtů nealulují vešeré fisální nálady spojené s investičními pobídami. Po započtení vešerých fisálních náladů, teré zahrnují vešeré daňové výnosy (i nerealizované) obětované ve prospěch přímé podpory pobíde dojdeme jednoznačnému závěru, že fisální výnosy nepřevyšují celové fisální nálady. Investiční pobídy deformují trh. Podporují velé, především zahraniční firmy, jimž posytují tržní výhody na úor malých a středních firem, čistých plátců daní. Dochází ta deformaci strutury eonomiy ve prospěch velých firem, teré často narostou do veliosti odpovídající známému sloganu too big to fail (příliš velý pro rach), terá jim zabezpečí stálou pozornost a případnou podporu ze strany vlády. Konurenceschopnost země závisí více na politicé stabilitě, vynutitelnosti práva, nízých daních, fungující infrastrutuře a valitě pracovní síly než na investičních pobídách. Z tohoto hledisa politia investičních pobíde pouze supluje nedostatečnou úroveň fatorů líčových pro rozhodování investorů. Investiční pobídy jsou tedy pouze přinejlepším second best solution, dyž vláda není schopná zabezpečit požadovanou úroveň výše uvedených fatorů. Pozitivní efety posytování investičních pobíde pro vlády jsou ta láavé, že nim přistupují vlády, na jejichž spravovaném území je relativně vysoé zdanění stejně jao relativně nízé zdanění, nízá vynutitelnost práva stejně jao fungující právní stát, nedostatečná infrastrutura stejně jao rozvinutá infrastrutura, málo valifiovaná stejně jao vzdělaná pracovní síla. To vypovídá o dodatečných efetech investičních pobíde pro vládu, teré je nutné hledat v souvislosti s cílovou funcí všech politiů, a to úsilím o znovuzvolení. Vzdor těmto sutečnostem je veřejná podpora posytovaná investorům formou investičních pobíde v Česé republice upravena Záonem o investičních pobídách č. 72/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále příslušnými usneseními vlády (č. 566/2004, č. 287/2006, č. 217/2007). Právní úprava systému posytování investičních pobíde v ČR je plně v souladu s právem Evropsé unie. Administrativní systém posytování investičních pobíde u nás lze tudíž považovat za transparentní a z tohoto hledisa němu nemáme výhrady. Strana 4 (celem 81)
Kapitola 2. Investiční pobídy z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti Cílem této apitoly je zhodnocení investičních pobíde z hledisa vnější a vnitřní onurenceschopnosti. Investiční pobídy, jaožto hospodářso-politicý nástroj státu, nepochybně ovlivňují onurenceschopnost i hospodářsý výon země. Eonomicá literatura se shoduje, že investiční pobídy zdalea nejsou hlavním fatorem rozhodování o umístění investice, že nicméně v onečné fázi rozhodování může výše pobídy hrát roli v tom, do teré jurisdice v rámci nějaého širšího regionu investor naonec svoji investici umístí. V první části uvedeme přehled vnímání investičních pobíde v eonomicé literatuře a zároveň uážeme, z jaých teoreticých východise vychází legislativa Evropsé unie týající se investičních pobíde. Ve druhé části popíšeme investiční pobídy v ontextu mezinárodní daňové onurence. Posoudíme jedna onurenci ve standardních sazbách daně z příjmu právnicých osob a jedna onurenci v míře investičních pobíde s ohledem na omezení plynoucí z legislativy Evropsé unie. Ve třetí části budeme vantifiovat investiční pobídy v Česé republice z hledisa objemu udělovaných podpor. 2.1. Investiční pobídy v eonomicé literatuře Shrnutí části Investiční pobídy v eonomicé literatuře Eonomicá literatura široce disutuje, zda jsou investiční pobídy efetivním, nebo neefetivním nástrojem hospodářsé politiy. Eonomicy výhodné jsou tehdy, poud přeonávají existující tržní selhání. Příladem je přiláání investorů do míst, de by bylo investování výhodné i bez pobídy, ale investoři to ta nevyhodnotili. Příladem může být nerozvinutá dopravní infrastrutura, terá je často bariérou investování. Pobída ta přiláá investory a pozitiva v podobě rozšíření now-how se přelijí do zbytu eonomiy. Na druhé straně je s udělováním pobíde spojeno rizio vládního selhání, dy vláda deformací tržních podmíne vede investory neefetivní aloaci zdrojů. V souladu s teorií, podle teré investiční pobídy deformují trh, je tato forma veřejné podpory v principu odmítána Evropsou unií. EU nicméně povoluje tento druh státního zásahu v chudých regionech jao výjimu z pravidla. Investiční pobídy jsou seletivní podporou vybraným investorům, teří splňují nějaá specificá, ať již pevně daná nebo ad hoc stanovená ritéria. Investiční pobídy ta vytvářejí v dané eonomice dvě supiny investorů jedněch, na teré se vztahují obecná pravidla, a druhých, teří požívají oproti první supině výhod investičních pobíde, teré mívají obvyle formu dotací nebo daňových úlev. Z hledisa státu, z hledisa příjemce pobídy, z hledisa ostatních daňových poplatníů i z hledisa celového eonomicého dopadu je jedno, jestli má pobída podobu přímé dotace nebo podobu daňové úlevy. Eonomicá literatura se shoduje, že investiční pobída je formou seletivní státní podpory (dotace), terá ovlivňuje tržní aloaci zdrojů (deformuje trh). Eonomicá literatura ovšem není zcela jednoznačná v odpovědi na otázu, zda jsou investiční pobídy prospěšné či šodlivé, nebo zda je nebo není nědy deformace trhu žádoucí. Ucelený přehled eonomicého hodnocení investičních pobíde posytuje obsáhlá shrnující studie OSN, terá hodnotila relevantní soubor existujících prací o investičních pobídách. Podle této zprávy [p]obídy mohou být eonomicy ospravedlnitelné, poud ompenzují tržní selhání, např.... poud slouží přeonání počáteční bariéry, aby se pa díy počátečnímu přiláání Strana 5 (celem 81)
významného investora dozvěděli další investoři o oblasti, de je sice investování výhodné, ale moc se o tom neví. 1 Tento obecný argument ve prospěch pobíde, a sice že investovat v dané loalitě je výhodné, pouze se o tom neví, je pa v literatuře dále rozváděn. Přiláání investora způsobí inasování pozitivních efetů, jao je přelití (spillover) pracovních postupů (now-how) zdarma na ostatní subjety v eonomice. Podmínou, aby investiční pobídy přinesly pozitivní efet pro hostitelsou eonomiu, je podle eonomicé literatury, aby se oslovení potenciální investoři fundamentálně lišili od firem, teré již existují na domácím trhu. Investiční pobídy [pro zahraniční investory] jsou ospravedlnitelé jen tehdy, poud se zahraniční investoři fundamentálně liší od domácích investorů, poud přinášejí nějaou specificou nehmotnou hodnotu, terá se přelije na domácí firmy... Jina dotování zahraničních investic deformuje onurenci a může vést významným ztrátám pro domácí firmy. 2 Literatura obvyle neřeší, ja onrétně může dojít tomu, že investování v dané loalitě je výhodné, a přitom se o tom neví, neboli dy může nastat ta situace, že je rua státu nutná tomu, aby přiláala do země cizí investory, jejichž přítomnost prospěje eonomice jao celu. V literatuře je rozebírána řada úsalí s pobídami spojených. Tato úsalí v podstatě souvisejí s riziem vládního selhání dy rua státu vede investory méně efetivní aloaci zdrojů. Pobídy mohou být eonomicy neefetivní, poud přivádějí investice jinam, než am by šly jina na záladě eonomicé úvahy neovlivněné pobídou. Navíc, poud podmíny, vůli terým by bez pobídy investor nepřišel, přetrvávají, i dyž pobída vyprší, může investor odejít investovat jinde. 3 Obvyle se setáváme s doporučením, že než aby seletivní pobídy ompenzovaly nějaé tržní selhání, je lepší odstranit přímo dané selhání. Poud totiž investiční pobídy slouží jen jao náplast na jiné obecné problémy, pouze oddalují sutečné řešení těchto problémů. Poud je cílem pobídy napravit nějaé tržní selhání, pa nejlepší cestou je dané selhání napravit než jej jen ompenzovat pobídou... Navíc poud pobída pouze vyompenzovává oslabení místních omparativních výhod, pa pouze oddaluje tržní přizpůsobení se, a to na účet daňových poplatníů, teří pobídy platí. 4 Oním selháním vedoucím nezájmu investorů totiž nemusí být jen tržní selhání (neviditelná rua nezajistila, aby se o výhodnosti dané loality vědělo), ale i vládní selhání investoři např. nejdou do země vůli všeobecné orupci a špatné vymahatelnosti práva. Pa je lepší odstranit orupci a přebujelou byroracii, než její existenci ompenzovat dotací nebo daňovou úlevou pro velého investora. Naopa, ja upozorňují něteří eonomové, právě systém pobíde může orupci naopa povzbuzovat: Dalším problémem mezinárodních investičních pobíde je, že připravují půdu pro rentseeing. Seletivnost v ombinaci s nedostatem transparentnosti zvyšuje rizio rentseeingu a orupce. 5 Kromě toho eonomicá literatura vyjmenovává řadu dalších možných negativních efetů, teré mohou být s udělováním pobíde spojeny. Studie OSN např. upozorňuje na nebezpečnou asymetrii mezi bohatými a chudými zeměmi, terá dává bohatým zemím výhodu nad chudými a způsobuje, že chudé země, teré nemají prostředy na štědré pobídy, budou mít ztíženou možnost využívat své omparativní výhody a vymanit se chudoby: Když bohaté a chudé země usilují o stejnou investici, způsobuje tato asymetrie neefetivní vychýlení. Bohaté země si mohou dovolit nabídnout štědřejší pobídu a 1 OSN (2004), str. 60. 2 Blomström (2002), str. 176. 3 OSN (2004), str. 61. 4 Tamtéž. 5 Blomström (2002), str. 177. Strana 6 (celem 81)
bohatá země pa investici buď na úor chudé země zísá, nebo dotlačí chudou zemi příliš náladným pobídám. 6 S tím souvisí i rizio přestřelování pobíde. Systém udělování seletivních pobíde s sebou nese rizio přestřelení štědrosti investiční pobídy v onurenci se sousedními vládami. Případné pozitivní efety investice pro eonomiu jao cele ta mohou snadno být přetaveny ve vyšší zis pro investora na úor zbytu eonomiy. Když si vlády onurují ve výši pobíde, mají tendenci přestřelovat a ve výsledu mohou udělené podpory snadno převážit případné pozitivní efety, včetně efetů přelévání (spillover effects). 7 Nelze se ani vyhnout tomu, že něteré investiční pobídy budou jednoduše vyhozenými penězi, protože část pobíde vždy spadne do lína ve formě nečeaných zisů firmám, teré byly odhodlány realizovat své investice i bez pobíde: Systém investičních daňových pobíde znamená vždy do určité míry daňovou úlevu i pro investice, teré by byly realizovány i bez existence daného systému pobíde. 8 Eonomové rovněž upozorňují na to, že investiční pobídy v praxi neznamenají přiláání investorů s cílem přeonat tržní selhání, ale že naopa státní rua nastavuje pro uchazeče investiční ritéria, terá jsou vzdálena tržním důvodům pro investici. Investiční pobídy jsou obvyle udělovány na záladě plnění určitých investičních podmíne (jao je veliost investice, plánovaný počet pracovních míst, očeávaný objem exportu apod.). Investiční podmína (ritérium) funguje jao jaási daň, terou investor podstupuje (musí investovat více apitálu, než oli by chtěl investovat jina, musí zaměstnat více lidí, než oli by chtěl zaměstnat jina apod.). Všechny tyto podmíny snižují zis investora oproti stavu, dy by investoval bez podmíne stanovených vládou. Investiční pobída (zvýhodnění) je vlastně ompenzací investorovi, terá má uvedené investiční podmíny vyvážit. Investiční podmíny lze považovat za zvláštní ompliovanou dodatečnou daň uvalenou na zahraniční investory. Z tohoto pohledu investiční podmíny nemají žádný pozitivní efet pro hospodářsý rozvoj.... Investiční podmíny jsou sotva obhajitelné, i dyž jsou nepovinné a musí být plněny jen výměnou za zísání investičních pobíde. 9 Poud jsou tedy investiční pobídy udělovány výměnou za plnění určitých specificých náležitostí ja tomu v praxi bývá pa je jejich důsledem neefetivní aloace zdrojů: Uplatňování investičních podmíne vede suboptimální aloaci zdrojů a omezuje efetivnost. 10 Investiční pobídy v legislativě Evropsé unie Posytování investičních pobíde je v zemích, teré jsou členy Evropsé unie, omezováno pravidly Evropsé unie. Evropsá unie povoluje posytování investičních pobíde ať již ve formě dotací nebo daňových úlev jen jao výjimu z obecného pravidla. Evropsá unie je tedy v principu proti investičním pobídám. K tomu ji dílem inspirovala výše popsaná eonomicá teorie a dílem ji tomu tlačí realita principu jednotného trhu, terý je záladním pilířem Evropsé unie odstranění vnitřních celních hranic totiž znemožňuje člensým zemím případné dotace posytované v sousedních zemích ompenzovat zvýšením dovozního cla, což býval po staletí záladní nástroj ochrany domácího trhu. Ja uvádí Generální ředitelství Evropsé unie pro hospodářsou soutěž, vycházejíc ze záladních smluv Evropsé unie: Veřejná podpora je formou státní intervence s cílem podpořit určitou eonomicou ativitu. Z toho plyne, že určitým setorům eonomiy, regionům nebo činnostem se 6 OSN (2004), str. 61. 7 OECD (2002), str. 177. 8 OECD (2006), str. 41. 9 Tomsi (October 2006), str. 2. 10 Tamtéž, str. 15. Strana 7 (celem 81)
dostává výhodnějšího zacházení než jiným, což deformuje onurenci, protože ta dochází disriminaci mezi společnostmi, teré podporu dostávají, a společnostmi, teré podporu nedostávají.... Veřejná podpora proto představuje hrozbu pro fungování vnitřního trhu. Autoři Smlouvy zaládající Evropsá společenství si byli tohoto rizia vědomi a nastavili systém ta, že stojí na principu, že veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem, že ale na druhou stranu uznává ospravedlnění státní podpory ve výjimečných situacích. 11 Investiční pobídy tedy v člensých zemích Evropsé unie existují a Evropsá unie vytváří pro jejich udělování mantinely. Za ospravedlnění investičních pobíde Evropsá unie obvyle považuje relativní zaostávání regionu za průměrem EU v úrovni hrubého domácího produtu. 2.2. Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy Shrnutí části Investiční pobídy jao forma daňové onurence mezi státy V regionu střední Evropy existuje silná daňová onurence. Státy si onurují ja obecnými daňovými sazbami, ta mírou štědrosti seletivních dotací a daňových úlev investičních pobíde. Investiční pobídy snižují vybraným firmám daňové břemeno. Čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím větší je šance, že firmy valifiující se pro pobídy budou v zemi investovat. Na druhé straně, čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím méně výhodné je investovat v zemi pro firmy, teré se pro pobídy nevalifiují a teré by čelily na trhu znevýhodnění. Zatímco nízé daně fungují jao univerzální pobída pro investice, investiční pobídy fungují jao láadlo i jao odpuzovač investic zároveň. Zatímco efety plynoucí z příchodu firem naláaných investičními pobídami jsou viditelné, dopady toho, že něteré firmy vůli pobídám omezí svou produci či zaninou, nejsou vidět. V regionu střední Evropy podléhají člensé země EU pravidlům pro posytování veřejné podpory a mohou posytovat podporu v mezích stanovených Evropsou unií. Konurence v intenzitě pobíde je proto omezená. Obvyle všechny země posytují pobídy na horní hranici povolené podpory, většinou pa formou daňové úlevy z daně z příjmu právnicých osob. Jedna věc je teorie, druhá věc je praxe. Ačoliv eonomicá teorie je investičním pobídám spíš riticá, v praxi jsou investiční podmíny uplatňovány spíš jao pragmaticý nástroj daňové onurence. Ja uvedl ředitel státní agentury na podporu investic CzechInvest: V tuto chvíli je situace taová, že pobídy mají praticy všechny země a pro nás jsou jedním z nástrojů, terý je nezbytný, abychom s nimi udrželi ro. 12 Investiční pobídy jsou tedy nástrojem onurence mezi státy, zdalea ale ne jediným. Zájem investorů o umístění podniu v dané zemi je ovlivněn jedna přirozenými fatory (přírodní podmíny, jazy, poloha, úroveň mezd) a jedna legislativními fatory (daně, dotace, regulace). Tyto fatory navíc nejsou na sobě nezávislé, např. nízé daně mohou samy o sobě přitahovat investory, na druhé straně nevalitní infrastrutura, terá může být důsledem nízých daní, může investory odrazovat. Stát může legislativními nástroji činit zemi více onurenceschopnou, nebo méně onurenceschopnou, resp. více atrativní pro zahraniční apitál, nebo méně atrativní pro zahraniční apitál. Předmětem této apitoly je zhodnotit investiční pobídy z hledisa mezinárodní onurence. To nelze učinit bez ohledu na standardní daňové sazby, teré se vztahují na firmy bez udělených pobíde. 11 http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/scoreboard/conceptual_remars.html#what_is. 12 Literární noviny 12. 6. 2006, str. 15. Strana 8 (celem 81)
Standardní daňové sazby Standardní daňová sazba je důležitým fatorem při rozhodování o možném umístění investice jedna pro firmy, teré se pro investiční pobídy nevalifiují (tj. v ČR pro investice do 100 milionů orun), a jedna pro firmy, teré se pro investiční pobídu valifiují. Firmy s pobídou zajímá standardní daňová sazba z něolia důvodů: Za prvé se na ně bude standardní daňová sazba vztahovat, až pobídu vyčerpají. Čím vyšší je standardní daňová sazba, tím větší daňový so firmu čeá po sončení daňových prázdnin. Za druhé výše standardní sazby určuje relativní zvýhodnění oproti ostatním firmám na trhu. Čím větší je sazba daně, tím více jsou ostatní firmy na trhu znevýhodněny a tím lépe tato investiční pobída pomůže firmě s pobídou v onurenčním boji. Za třetí standardní sazba determinuje celový objem slevy na dani, terou firma zísá. Udělená investiční pobída totiž představuje strop. Při nízé standardní sazbě nebude firma schopná celou udělenou pobídu vyčerpat. Ja uazuje obráze č. 1, daň z příjmu právnicých osob se v jednotlivých státech střední Evropy liší. Vyšší sazby daně mají ve střední Evropě Němeco a Raouso. Sutečnost, že tyto státy si mohou dovolit vyšší daň, musí být ompenzována jinou výhodou lepším přístupem na větší trh, lepší infrastruturou, lepší vymahatelností práva a dalšími fatory. Sutečnost, že bývalé omunisticé země mají podobně nízé sazby, naznačuje, že mezi nimi panuje ostřejší daňová onurence. Sutečnost, že Česá republia si může dovolit vyšší sazbu než sousední Polso nebo Slovenso, svědčí o tom, že je pro investory atrativní v jiných oblastech, teré tuto nevýhodu vyšší sazby ompenzují, případně že tuto nevýhodu ompenzuje štědřejšími investičními pobídami. Obráze č. 1: Statutární sazby daně z příjmu právnicých osob 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Maďarso Slovenso Polso Česá republia Raouso Němeco Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Ja uazuje tabula č. 1 a obráze č. 2, daň z příjmu právnicých osob podléhá silné mezinárodní daňové onurenci. Daně z příjmu právnicých osob mají ve všech zemích regionu tendenci lesat. Je tomu ta proto, že apitál je mobilním výrobním činitelem, proto onurence v případě této daně působí silněji než u daně z příjmu fyzicých osob. Strana 9 (celem 81)
Tabula č. 1: Záladní sazby daně z příjmu ve střední Evropě 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Česá rep. 35% 31% 31% 31% 31% 28% 26% 24% Slovenso n.a. n.a. 29% 25% 25% 19% 19% 19% Polso 34% 30% 28% 28% 27% 19% 19% 19% Maďarso 18% 18% 18% 18% 18% 16% 16% 16% Raouso 34% 34% 34% 34% 34% 34% 25% 25% Němeco 52% 52% 38% 38% 40% 38% 38% 38% Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Obráze č. 2: Záladní sazby daně z příjmu ve střední Evropě 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% Česá republia Slovenso Polso Maďarso Raouso Němeco 20% 15% 10% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj: KPMG's Corporate Tax Rate Survey Investiční pobídy Investiční pobída je vedle standardních daňových sazeb dalším důležitým ritériem v rozhodování o možném umístění investice. Stejně jao jsou standardní daňové sazby důležité i v rozhodování investorů s investiční pobídou, je i veliost investičních pobíde důležitá i pro firmy, teré na pobídu nedosáhnou. Zatímco pro firmy, teré na pobídu dosáhnou, je fatorem stimulujícím, pro firmy, teré na ni nedosáhnou, je fatorem odrazujícím. Čím štědřejší jsou investiční pobídy, tím méně firem nedosahujících na pobídu bude ochotno investovat v Česé republice, protože čím štědřejší je pobída, tím větší je znevýhodnění pro firmu bez pobídy. Investiční pobídy tedy fungují jao láadlo investic i jao odpuzovač investic zároveň. Zatímco výroba, zis a zaměstnanost ve firmách, teré pobídu dostaly, jsou snadno měřitelné veličiny, nerealizovaná výroba, ztráta zisu a snížení zaměstnanosti ve firmách, teré pobídu nedostaly, nejsou triviálně měřitelné. V eonomii je ale nutné uvažovat nioliv pouze o tom, co je vidět, ale i tom, co není vidět. Důsledem toho, že si státy investičními pobídami onurují o velé investice, je, že vytlačují malé investice. Doprovodným efetem investičních pobíde proto často bývají další programy, Strana 10 (celem 81)
tentorát na podporu malých a středních firem. Stát ta jednu tržní deformaci, terou vytvořil, ompenzuje další tržní deformací. 13 Tato ompenzace ale nidy nemůže původní pořivení tržních podmíne vyrovnat. Jedna nabízené výhody nejsou pro velé, střední a malé firmy stejné, především ale na firmy jina dopadají. Výhoda není automaticá, s jejím zísáním jsou spojeny transační nálady a nejistota, teré jsou vždy relativně vyšší pro menší firmy. V důsledu programy tohoto typu vedou nepříznivému výběru (adverse selection). Obráze č. 3: Rozhodování firem o investici V zemi s pobídami Firma dosahující na pobídu BUDE INVESTOVAT Firma nedosahující na pobídu NEBUDE INVESTOVAT Obráze č. 4 názorně uazuje, jaému znevýhodnění čelí firmy bez pobídy oproti firmám s pobídou. Když např. stát v červenci 2006 udělil pobídy nadnárodním pivovarům SABMiller (Plzeňsý Prazdroj) ve výši 689 milionů a InBEV (Staropramen) ve výši 817 milionů, stěžovaly si malé pivovary: Jsem přesvědčen, že zásah státu do onurenčního prostředí jaéhooliv oboru je v této míře nepřípustný a do pivovarnictví zvlášť, uvedl např. Jiří Huše z pivovaru v Havlíčově Brodě. Obráze č. 4: Rozdíl ve zdanění pro firmy s pobídou a bez pobídy 120% 100% 80% 60% Daň 24% Zis po zdanění 40% 20% 0% Firma s pobídou Firma bez pobídy 13 Proto obdobné argumenty, jaé jsou v této práci použity při hodnocení efetivnosti investičních pobíde, platí i pro různé programy na podporu malých a středních podniů. Strana 11 (celem 81)
Veliost investičních pobíde Zatímco standardní výše daňové sazby není v rámci EU regulována a státy si mohou ve výši daňové sazby volně onurovat, veliost investičních pobíde je v rámci EU omezena. Seletivní dotace a daňové úlevy jsou posuzovány jao veřejná podpora (state aid), terá podléhá pravidlům politiy hospodářsé soutěže Evropsé unie. Evropsá unie stanovuje závazná pravidla pro udělování státní podpory. Záladem těchto pravidel jsou stropy pro udělení veřejné podpory a člensé země mohou posytovat podporu max. na úrovni těchto stropů. Člensé státy včetně Česé republiy tyto stropy v zásadě plně využívají. V principu platí, že chudší země mohou v rámci regionální politiy EU posytovat vyšší veřejnou podporu. Ja uazuje tabula č. 2, maximální míra veřejné podpory investicím je stanovena na 50 % náladů investice, a to pro investice do regionů s HDP na obyvatele pod 45 % průměru Evropsé unie. Tabula č. 2: Omezení veřejné podpory v jednotlivých zemích pro léta 2007-13 Regiony s HDP na obyvatele Maximální výše podpory z hodnoty uznatelných náladů investice do 45 % průměru EU 50 % do 60 % průměru EU 40 % do 75 % průměru EU 30 % do 100 % průměru EU 15 % nad 100 % průměru EU 10 % regiony se statisticým efetem 20 % Zdroj: Evropsá omise Obráze č. 5 uazuje s ohledem na tato pravidla Evropsé unie, jaou maximální míru podpory mohou v něterých svých regionech udělit země střední Evropy. Slovenso, Polso a Maďarso mohou posytnou podporu až 50 % investice, zatímco Slovinso, Raouso a Němeco nanejvýš 30 % investice. Česé republice Evropsá unie stanovila maximální míru podpory na 40 % investice. Strana 12 (celem 81)
Obráze č. 5: Maximální Evropsou unií povolená míra státní podpory 60% 50% 40% 30% 2004-2006 2007-2013 20% 10% 0% Raouso Němeco Slovinso Česá republia Slovenso Polso Maďarso Zdroj: Evropsá omise Obráze č. 6 uazuje maximální míru veřejné podpory investic v jednotlivých regionech Evropsé unie. Z obrázu je patrné, že Němeco může nabídnout 30% míru podpory jen pro investice ve svých východních zemích, Raouso taé jen ve Štýrsu. Strana 13 (celem 81)
Obráze č. 6: Míra maximální veřejné podpory investic v Evropsé unii Zdroj: Evropsá omise Od těchto obecných pravidel existují odchyly. Např. pro malé a střední podniy lze podporu navýšit o 20 %, pro automobilový průmysl lze posytovat podporu jen na úrovni 30 % výše uvedených stropů, investice nad 50 milionů eur mají podporu na úrovni stropu jen do 50 milionů eur, zatímco část investice mezi 50 a 100 miliony lze podpořit jen na úrovni poloviny stropu a část investice nad 100 milionů eur jen z 34 % stropu, apod. 14 Taé je třeba připomenout, že uvedené regulace se vztahují jen na člensé země Evropsé unie, ovšem země střední Evropy si o investice onurují i se zeměmi, teré nejsou členy Evropsé unie. Jao přílad země, terá ativně oslovuje potenciální investory, lze uvést Maedonii (viz Box č. 1). 14 Viz http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/g24215.htm. Strana 14 (celem 81)
Box č. 1 Maedonie země s nejnižší rovnou daní Maedonie se chlubí na stránách světového eonomicého tisu, že má nejnižší rovnou daň. Republia Maedonie láá investory na rovnou daň ve výši 10 % z mezd i ze zisu firem. Daň z nerozděleného zisu je jao v Estonsu 0%. Maedonie má navíc investiční pobídy pro firmy investující ve zvláštních průmyslových zónách odpuštění celé daně ze zisu firem a snížení daně z mezd na polovinu. Díy obchodním dohodám lze zboží exportovat na trh s 560 miliony obyvatel včetně EU a CEFTA. Registrace firmy probíhá na jednom místě a trvá tři dny. - Rovná daň ve výši 10 % - Daň z reinvestovaného zisu firem 0 % - Pobída pro investory ve zvláštních průmyslových zónách: odpuštění DPPO po dobu 10 let a snížení DPFO na polovinu - Volný přístup se zbožím na trh s 650 obyvateli díy dohodě o volném obchodu s EU, EFTA a díy členství v CEFTA - Registrace firmy do 3 dnů Zdroj: www.investinmacedonia.com 2.3. Investiční pobídy v Česé republice Shrnutí části Investiční pobídy v Česé republice Od rou 1998 do rou 2005 vytvořily vlády udělováním investičních pobíde ve zpracovatelsém průmyslu vůči celem 238 příjemcům investičních pobíde potenciální závazy ve výši 106,455 mld. Kč, z nichž bylo 31. 12. 2005 vyčerpáno 7,839 mld. Kč, tedy 7,36 %. Cenou za investiční pobídy pro jedny firmy jsou vyšší daně pro ostatní subjety, teré těmto subjetům ztěžují onurenci. Snižování standardní sazby daně, e terému v posledních letech docházelo, toto nerovné postavení zmírňuje. Od rou 1998 do rou 2005 vytvořil stát udělováním investičních pobíde ve zpracovatelsém průmyslu vůči celem 238 příjemcům investičních pobíde potenciální závazy ve výši 106,455 mld. Kč, z nichž bylo 31. 12. 2005 vyčerpáno 7,839 mld. Kč, tedy 7,36 %. Zbylých 98,616 mld. Kč jsou potenciální dosud neuhrazené závazy, teré dále narůstají s aždou další udělenou investiční pobídou. Jen za ro 2006 přibyly potenciální závazy za 47,067 mld. Kč. Zdůrazňujeme, že jde o potenciální závazy. Většina pobíde je totiž udělena ve formě maximální možné slevy na dani z příjmu a pobída vyprší po deseti letech od jejího udělení. Poud tedy např. firma negeneruje dostatečný zis nebo poud standardní sazba daně je nízá, nemusí být firma schopná pobídu vyčerpat. Ja uazuje obráze č. 7, počet udělených pobíde se dramaticy zvýšil v roce 2006, což lze přisuzovat jedna snížení prahu veliosti investice pro udělení pobíde z 200 na 100 milionů orun a jedna polesu maximální přidělované podpory, terou Evropsá unie od rou 2007 snížila o 10 procentních bodů na 40 %, 15 a investoři chtěli stihnout výhodnější podmíny ještě v roce 2006. 15 Pro maximální míry veřejné podpory platné do rou 2006 viz http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/regional/2004/. Strana 15 (celem 81)
Obráze č. 7: Počet udělených pobíde od rou 1998 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Udělené investiční pobídy (mld. Kč, levá osa) Počet zvýhodněných firem (pravá osa) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Zdroj: CzechInvest Obráze č. 8: Kumulovaný počet udělených pobíde od rou 1998 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Udělené investiční pobídy od rou 1998 (mld. Kč, levá osa) Počet zvýhodněných firem od rou 1998 (pravá osa) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Zdroj: CzechInvest Z fisálního hledisa je důležitý nejen atuální objem dosud udělených pobíde (teré představují potenciální závaze státu do budoucna), ale i atuální objem vyčerpaných podpor. Dosud stát na daňových úlevách a přímých dotacích vyplatil 7,36 % dosud udělených pobíde. Strana 16 (celem 81)
Obráze č. 9: Udělené a čerpané investiční pobídy 50 45 40 35 30 čerpání pobíde udělené pobídy 25 20 15 10 5 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Ministerstvo financí Investiční pobídy deformují trh v Česé republice. Vedle sebe paralelně existují firmy s pobídou a firmy bez pobídy. Vzhledem tomu, že trh je deformován ve prospěch velých firem na úor firem malých (pobídu lze zísat na investici minimálně 100 milionů orun), mění existence investičních pobíde postupně struturu hospodářství ve prospěch velých firem. Investiční pobídy vytvářejí dvourychlostní eonomiu, v níž existují odlišná pravidla pro firmy s pobídami oproti firmám bez pobíde. Investiční pobídy snižují vybraným firmám daňové břemeno. Za jina stejných oolností platí, že pobídy jedněm firmám jsou vyoupeny vyšším zdaněním ostatních daňových subjetů. Ja uazuje obráze č. 10, systém pobíde znamená přerozdělování. Firmy (a občané) bez pobíde platí daně státu a stát platí dotace firmám s pobídou. Subjety bez pobíde doplácejí nejen na přímé dotace, teré jsou s pobídami spojené (dotace až 200 000 orun na nově vytvořené pracovní místo), ale doplácejí i na chybějící daně, teré stát odpouští firmám s pobídou. Firma bez pobídy navíc čelí tomu, že jí firmy s pobídou mohou snadněji přetahovat zaměstnance, že se mohou firmy s pobídou na trhu podbízet cenově atd. Stručně řečeno, firmy bez pobídy nemohou s firmami s pobídou soutěžit na rovném trhu a dlouhodobě jsou vytlačovány velými firmami, teré na pobídy dosahují. Ta jao existence investičních pobíde odrazuje zahraniční investory, teré na pobídu nedosáhnou, stejně ta vytlačuje domácí investory, teré na pobídu nedosáhnou. Strana 17 (celem 81)
Obráze č. 10: Pobídové přerozdělování DANĚ DOTACE Zatímco investiční pobídy zvyšují investice firem, teré jsou na pobídu naláány, investiční pobídy snižují investice firem, teré jsou nuceny na systém investičních pobíde doplácet. Firmy bez pobíde mají v důsledu vyššího zdanění menší disponibilní příjem, terý mohou investovat. Protože velá část udělených pobíde má podobu odpuštěné daně z příjmu, je z hledisa domácí onurence líčové, jaý je rozdíl ve zdanění u firem, terá mají investiční pobídu v podobě odpuštěné daně z příjmu, a firem, teré platí standardní sazbu daně. V uplynulých letech standardní sazba daně z příjmů lesla (postupně z 34 % zisu v roce 1998 na dnešních 24 %). To snižuje schopnost firem pobídy čerpat a snižuje míru zvýhodnění firem s pobídou oproti firmám bez pobídy. Snižování standardní sazby daně ta jedna snižuje atrativitu investičních pobíde (za jina stejných oolností) a jedna zmenšuje pořivení trhu, teré tyto pobídy působí. Čím menší je standardní sazba daně, tím méně budou firmy bez pobídy relativně znevýhodněny oproti firmám, teré pobídu mají. Strana 18 (celem 81)
Obráze č. 11: Zdanění firem v Česé republice 40% 30% 20% 10% Zdanění firmy s pobídou Zdanění firmy bez pobídy 0% -10% -20% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: MF ČR a vlastní výpočty Strana 19 (celem 81)
Kapitola 3. Investiční pobídy jao fator hospodářsého růstu 3.1. Růstové možnosti investičních pobíde Shrnutí části Růstové možnosti investičních pobíde V pobídami podpořených projetech dominují zahraniční firmy (82 %), a jedná se tedy převážně o FDI (Foreign Direct Investment). Eonomicá literatura o vlivu FDI většinou neshledává signifiantní vliv FDI na hospodářsý růst v rozvinutých zemích OECD poté, co se zoumání očistí o vliv ostatních fatorů. V zásadě jsou možné dva hlavní pozitivní vlivy FDI na dlouhodobý eonomicý růst zapojí-li do výroby nezaměstnané fatory, teré domácí apitál z nějaého důvodu není s to zaměstnat, a posune-li technologicé možnosti eonomiy novým now-how. Investiční pobídy vša mohou pomoci vyrovnat rozdíly ve vyspělosti regionů v nerovnoměrně rozvinutých eonomiách, terým není dopřáno výhod fisální decentralizace. Plynou-li do správných míst, mohou zvyšovat aloační i dynamicou efetivnost eonomiy. K 31. 12. 2005 bylo mezi pobídami podpořenými projety 18 % lasifiovaných jao projety z Česé republiy (MPO, 2006). Proto se dá bez nadsázy hovořit o česých investičních pobídách jao o podpoře FDI (Foreign Direct Investment). Současné podmíny FDI v ČR je stále ještě potřeba vnímat ve světle specificé česé cesty privatizace většinou do domácích ruou. Zahraniční apitál sem na rozdíl od např. Maďarsa začal přicházet později, proto doháněním je dnes na relativně vysoé úrovni, ja uazuje následující obráze FDI na obyvatele ve Visegrádsých zemích. Obráze č. 1: FDI na obyvatele ve visegrádsých zemích FDI na obyvatele a ro (v USD) 1200 1000 800 600 400 200 0 1 2 3 4 5 6 7 8 cz hu pl s Zdroj: UNCTAD FDI statistics, vlastní výpočty Složením je vša složení FDI do ČR značně ovlivněno velými prodeji v jednotlivých posledních letech (např. Transgas), způsobující ony citelné výyvy, teré nevidíme u mnohem hladšího průběhu FDI v Maďarsu a Polsu. Česé investiční pobídy se vša zaměřují na velé projety FDI, nioli na státem sjednaný odprodej (části) státních podniů. Jaý je vliv obecného FDI na růst? Podle neolasicého modelu růstu (Solow 1957), oceněného v roce 1987 Nobelovou cenou, nemůže FDI ovlivnit dlouhodobou míru růstu. Díy lesajícímu meznímu produtu a onstantním výnosům z rozsahu může sice FDI rátodobě zvýšit množství apitálu na pracovnía, ale růst bude stejně omezen lesajícím produtem. Jsou tedy vlastně pouze dva možné způsoby, ja může být FDI růstově prospěšné: Strana 20 (celem 81)