EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D
Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze slov nebo komunikace doprovázející slovní komunikaci Do neverbální komunikace patří především: gesta, mimika, pohyb těla, postoj těla, pohled očí, tělesný kontakt (dotyky), tón hlasu a další neverbální aspekty řeči, volba a změny vzdálenosti, zaujímání pozice v prostoru, oblečení a úprava zevnějšku. Vše lze dále podrobněji diferencovat.
Studium neverbální komunikace Studium neverbální komunikace: výsledky v padesátých - sedmdesátých letech 20. století. Pozorování, experiment, videozáznamy, popis neverbálních projevů lidí různých národností, etnik apod. Je neverbální komunikace naučeným chováním, nebo vrozená? Vybíral (2005) upozorňuje na : Mnohovýznamnost neverbálního signálu Situační aspekty neverbální komunikace (intimita, zaměřenost na sebe, dominance či soutěživost, klamání, signalizování příbuznosti či podobnosti)
Genderová a kulturní specifika Kulturní odlišnosti - gesta, pozdravy, dotyky, objetí, podávání rukou, úklon, pohledy Rozdíly mezi muži a ženami - negeneralizovat. Všechna zobecnění berme jen jako přibližná - a vždy zpochybnitelná (Vybíral, 2005).
Funkce neverbální komunikace 1. Interakce (spojování) neverbálních a verbálních sdělení (J.A. DeVito): - zdůraznění - doplnění - popírání - regulace, řízení - opakování - nahrazení 2. Specifické funkce neverbální komunikace: vytváření a řízení dojmů utváření a vymezování vztahů řízení konverzace a sociálních interakcí ovlivňování a klamání vyjadřování emocí
Vybíral (2005, str. 90, zkráceno): Neverbální komunikace člověk využívá k tomu, aby: Podpořil řeč (reguloval její tempo, podtrhl a zdůraznil vyslovené), Nahradil řeč (ilustroval, symbolizoval) Vyjádřil emoci, zvládl emoci Vyjádřil interpersonální postoj (sympatii k někomu, dominanci, pochybnost ) Uskutečnil sebevyjádření (sebeprezentaci) - představil se Ustálených, konvenčních neverbálních prostředků se používá: V ceremoniálech (pozdravy, loučení, žehnání) Při propagandě, na masových setkáních a demonstracích (potlesk, pískání, dupot) V umění (pantomima, tanec, balet aj.)
Specifické funkce neverbální komunikace: Neverbální komunikace je významná pro sebeprezentaci. Sebeřízení toho, jakým dojmem osobnost působí na okolí (impression management)
Mimika Mimika - pohyby svalů v obličeji, signalizuje prožitek, emoce člověka Vyjadřuje momentální psychický stav i relativně stálý emoční výraz Obličejové zóny: Čelo, nos a oči Dolní polovina obličeje Základní emoční dimenze (snadno rozlišitelné) : Radost-smutek Štěstí-neštěstí Překvapení-splněné očekávání Klid-rozčílení, vztek Spokojenost-nespokojenost Zájem-nezájem Strach, bázeň-pocit jistoty Ostatní emoce - sekundární (hůře rozlišitelné, nutno zohlednit kontext komunikace)
Gestika Gestika: Záměrné pohyby rukou, nohou, hlavy + gesta nezáměrná Gesty lze nahradit slova, nejednoznačný význam. Gestikulace lidí může mít vlastní syntax (slovník a gramatika; dorozumívání lidí se sluchovým postižením, znaková řeč) Typy gest: - Ilustrace: dokreslují verbální výklad, nebo jej nahrazují - gesta jako regulátory chování: upozorňování na něco, někoho - znaky: např. palec nahoru, dolů (výborné, špatné)
Posturika Posturika: Držení těla, konfigurace všech částí těla Napětí nebo uvolnění těla, náklon, natočení těla Poloha rukou, hlavy
Kinezika Kinezika: Spontánní pohyby různých částí těla nemají význam gest Specifické pohyby jednotlivých lidí Opatrnost při interpretaci - kontext komunikace, neverbální chování jako celek
Pohledy Klíčový význam zrakové komunikace v neverbální komunikaci (vyjádření prosby, hrozby, otázky, sběr a vyhodnocování informací o druhých, poskytování informací o sobě ) zacílení pohledu délka doby pohledu pootevřenost víček mrkání zornice vrásky, svaly kolem očí
Proxemika Vzdálenost při komunikaci 1. Intimní vzdálenost (dotyk - 0,5 m) 2. Osobní vzdálenost (0,5-2 m) 3. Skupinová vzdálenost (1-10 m) 4. Veřejná vzdálenost (2-100 m)
Teritorium osobní prostor člověka projevuje se v řadě forem - obrana teritoria, odmítání, respektování lidí v našem teritoriu, označování teritoria, ale i teritorium odbornosti prostředí jako výpověď o člověku vliv prostředí na člověka - pocit jistoty, pohoda, nálada atmosféra, estetická úroveň, čistota, řešení prostoru, barvy, osvětlení, hluk, hudba aj. vlivy prostředí
Haptika Dotyky mezi lidmi - význam: formální neformální přátelské intimní
Chronemika Komunikace v časových souvislostech zacházení s časem Způsob, jakým vyjadřujeme, užíváme a strukturujeme čas ve vztahu k jiným lidem.
Neurovegetativní reakce Reakce na vnější podněty, fyziologické změny, vůlí obtížně zvládnutelné např. změny krevního tlaku, tepu, pocení, třes, zblednutí, zčervenání
Rekvizitové prostředky a celkový image rekvizitové prostředky: tužka a pohrávání si sní, brýle oblečení, úprava zevnějšku image - způsob života, trávení volného času, obliba značek, móda oblečení a vzhled jako výraz příslušnosti k určité sociální skupině, generační rozdíly
Sdělování činy Lidská činnost - spjata s verbálním i neverbálním projevem Potvrzení slov činy Rozpory slov a činů
Neverbální komunikace ve třídě Role učitele Učitel a školní třída, podpora spolupracujícího chování, klima třídy Učitel a rodiče, veřejnost Doporučená literatura: Cangelosi, J.: Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha: Portál, 2006.