Slavisches Seminar Hankův přínos polskému mluvnictví Tilman Berger (univerzita v Tubinkách)
Rozvrh přednášky I. Vnější okolnosti vzniku Hankovy mluvnice polštiny II. Zdroje mluvnice III. Struktura mluvnice IV. Pravopis a fonetika V. Sloveso VI. Skloňování VII. Skladba VIII. Shrnutí 2 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Vnější okolnosti vzniku Hankovy mluvnice polštiny součást slavistické tvorby Václava Hanky vznik mezi lety 1821 a 1839 problematické období spisovné polštiny po rozdělení Polska, zvlášť na území Rakouska polské kontakty Václava Hanky 3 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Josef Hanuš o polské mluvnici Mluvnice polského jazyka, připravovaná již od r. 1821 s pomocí Kladzińského, vyšla r. 1839 a připsána Rościszewskému. Pro povahu a slovanství Hankovo není nezajímavo, že pokládal za nutné omluviti se Uvarovu, že mluvnici polskou vydal před ruskou:»ja načal izdavatь«psal Uvarovu 7. února 1840»grammatiki dlja Čechov na drugich narěčijach slavjanskich. Polьskim, čtob otvratitь vnimanije Pravitelьstva našego v poslědstvije ot Russkago i čto u nas krasivago tipa Russkago nět.«(hanuš 2 1911, 780) 4 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Hankovy polské kontakty Adam Rościszewski Junosza (1774 1844): publicista a mecenáš lvovského Ossolinea a Národního muzea v Praze Leopold Kłodziński (1795-1858): knihovník, 1839 1849 ředitel Ossolinea literatura o tomto tématu: - Vrtel-Wierczyński, Stefan: Adam Junosza Rościszewski, przedstawiciel potomności Zakładu narodowego im. Ossolinskich i jego korespondencja z Wacławem Hanką. Poznań 1928. 5 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Motivace zájmu o polštinu Gazyk polský nebyl sice tak záhy gako pannonská a český, předce wšak předewšemi ginými slowanskými na pjsemnj powýšen. Pokudž nám známo, od 14. wěku počaly se w něm knihy psáti, gichž čjslo do prwnjho tisku tak welmi hogno nebylo; zwlášť ale w šestnáctém wěku literatura polská mocným krokem se zdwjhla, tak že pjsma tehdáž wydaná, co do slohu, posawad wzorem zůstáwagj, a ačkoli w 17tém a z počátku 18ho též se zanedbáwati počjnala, předce to nikdy tak hluboko neklesalo, gako w češtině, a giž w druhé polowici 18ho wěku powstali Spisowatelé, gežto wznik gazyka polského zotawili [ ] (Hanka 1839, IX) 6 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Struktura mluvnice Předmluva (všeobecně o slovanských jazycích a polštině) Uwedenj (o výslovnosti a pravopisu) Twořenj slow (velmi důkladně, zčásti už o časování) Skloňowánj Časowánj slowes Skladna všechno podle Dobrovského a úplně jinak než v jiných mluvnicích polštiny 7 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Zdroje Hanky mluvnice jaké dobové mluvnice mohl znát Hanka? - Kopczyński, Onufry: Grammatyka języka polskiego i łacińskiego dla szkół narodowych na klasę pierwszą. Warszawa 1778. na klasę drugą. 1781. na klasę trzecią. 1783. (mnoho dalších vydání) - Mrongovius, Christoph Cölestin: Polnisches Lesebuch, Lexikon und Sprachlehre. Königsberg 1796. (řada dalších vydání) - Vater, Johann Severin: Grammatik der polnischen Sprache in Tabellen, Regeln und Beispielen. Halle 1807. - Mroziński, Józef: Pierwsze zasady gramatyki języka polskiego. Warszawa 1822. Hanka několikrát kriticky mluví o Kopczyńském, nikdy ho však necituje; jediná kniha, o níž se zmiňuje, je tato: - Rozprawy i wnioski o orthografii polskiej. Warszawa 1830. hlavní předloha: Dobrovský resp. jeho opracování Hankou 8 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Fonetika základní systém podle Dobrovského v podstatě dobrý popis dobového systému - systém samohlásek (včetně samogłosek pochylonych ) - sykavky - přízvuk na předposlední slabic přesto zčásti neoprávněná identifikace s českým systémem 9 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Pravopis a fonetika Hanka odmítá pravopis Kopczyńského a radši drží se návrhů komise z roku 1830, dovoluje si však také odchýlky od ní: - Gá sem se držel, pokud to etymologii w doswadnj saustawě neodporowalo, předpisů těchto, a nepatrná uchylenj moge od nich, gsau wždy swým mjstem důwody opatřena. nejradši by však viděl úplně jiný pravopis: - Magjli se kdy slowanská nářečj wzágemně srozumitelněgšj pjsmem učiniti, prawopisem se to neyzdařilegi, zwlášť oněch, gešto stegného pjsma užjwagj, docjliti může. A sice prawopisem takowým, kterýž z wlastnosti gazyka samého wyňat, wšeobecná prawidla pewně stanowj, a gen na nedůslednosti wzniklé wýminky odstraňuge. Takowý prawopis gest tak nazwaný analogický, s dobrau wýslownostj se srownáwagjcj, a giž w neystaršjch památkách staroslowanského pjsma nám za wzor swjtjcj. 10 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Přehled hlásek 11 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Fonetika (pokračování) Čárkowané é, ó, ń, ł gake české e (!), ů, ň a hrubé ľ: chléb, wóz, koń, ławka gako chljb, wůz, koń, láwka. Toto hrubé ł snadno se wyslowj, když gazyk k podnebj zubů se dotkne, a gest zwuk ten podoben welmi k w, tak řjkage prostředek mezi l a w. Čárkowané ź, ś, ć ani gako ž, š, č, ani gako z, s, c pronášeti se nesměgj, ale zwukem šeplawým u prostřed těchto ležjcjm, tak gako děti neuměgjce geště dobře mluwiti ž, š, č wyslowug[j]: źmija, śmierć, nić. Spogené ie, rz, sz, cz gest naše ě, ř, š, č: niemy, rzéka, szelma, czekam gako němý, řjka, šelma, čekam. (Hanka 1839, 2) 12 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Sloveso popis časování podle kmenu přítomného času málo údajů o vidu který se nakonec přece objevuje na scéně dobrý, přesto ale historizující popis minulých časů Prostý minulý čas gest giž w Polštině dáwno zastaralý, a nowěgšj pomáhagj si i kdeby prostý státi měl, opsaným minulým časem, který zwlášť w básnictwj welmi wadj, ugjmage rčenj gadrné krátkosti: pich, wołach. Opsanému minulému času základem gest přjčestj (participium), s njmž pomocné slowo em mjsto jesm, eś mjsto jesi, śmy, scie, spogeno býwá [ ] 13 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Skloňování substantiv dobrý popis skloňování hodně údajů o životnosti, které jsou však zčásti nesystematické zajímavé postřehy ohledně možnosti užívat neživotné tvary pro lidi a životné tvary pro zvířata a předměty Wšecka ostatnj žiwotná i nežiwotná magj wýchod y: staw, stawy, moł moły, koł koły, drąg drągi, wiek wieki. Ano w pohrdánj, snižowánj a w pauhém newšjmánj mohau i gména osob tento wýchod y mjti: chłopy, herzty, pachoły, bogi, pijaki; tak gako naopak wýchod s přjrostkiem owie gak gména osob tak zwjřat i nežiwotných bytnostj, když totiž oněm wětšj wážnost, těmto pak i osobnost i s wážnostj w řeči přimysliti chceme: panowie, świadkowie, ptaszkowie, wiaterkowie. 14 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Skloňování adjektiv Hanka odmítá umělé rozlišování mužských a středních adjektiv v množném čísle, jak to zavedl Kopczyński Stařj nerozeznáwali Lokal od Sociativu w mužském a střednjm pohlawj, poněwadž se čárkowané é gako y, i wyslowuge; nowěgšj ale půwodem Kopczyńského pohlawj mužské od střednjho w těchto pádech rozeznáwati chtěgjce, pjšj w Lokalu i Soc. mužském ym, im, w střednjm pak ém, iém, wšak proti analogii; neb kdyby w tom důsledni býti chtěli, musiliby wšecky pády mužského pohlawj y neb i psáti: prawygo, prawymu, tanigo, tanimu a t. d. Mnohem lépe bude Lok. od Sociativu rozeznáwati, gakož to ostatnj nářečj činj, a gak sme to w obrazci postawili. 15 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Pohl (1773) 16 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Skladba Promluwa a přjwětiwosti Zwláštnj užjwánj slowes Zwláštnj užjwánj předložek a jiných částeček málo údajů o skladbě ve vlastním slova smyslu zajímvaý výklad o oslovování a zdvořilosti 17 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Shrnutí zajímavý pokus popsat polštinu v rámci češtiny na výši své doby, zajímavé deskriptivní postřehy ale přesto z dnešního hlediska zvláštní text, protože - autor dává rady těm, jejichž jazyk popisuje - autor vidí polštinu jako součást většího slovanského celku 18 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen
Děkuji dziękuję kontakt: Tilman Berger Slavisches Seminar Wilhelmstraße 50, 72074 Tübingen tberger@uni-tuebingen.de 19 Tilman Berger 2010 Universität Tübingen