KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (2012 2016)

Krajský úřad Králvéhradeckéh kraje dbr šklství DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (2012 2016) Březen 2012 1

Obsah 1 Úvd... 4 2 Výchzí faktry vlivňující vzdělávací sustavu v KHK... 4 2.1 Charakteristika Králvéhradeckéh kraje... 4 2.2 Správní členění... 7 2.3 Demgrafická situace a vývj... 8 2.4 Vzdělanstní struktura byvatelstva... 11 2.5 Pčty škl a šklských zařízení v KHK... 12 2.6 Rvnst přístupu ke vzdělávání... 13 2.7 Eknmika, zaměstnanst a trh práce... 14 2.8 Situace abslventů škl na trhu práce... 16 2.9 Vyhdncení dsaženéh stavu a změn prti předchzímu dluhdbému záměru... 18 3 Strategické směry rzvje vzdělávání a vzdělávací sustavy a způsb jejich realizace a pdpry v jedntlivých blastech... 20 3.1 Stav, analýza, a cíle pčátečníh vzdělávání... 21 3.1.1 Předšklní vzdělávání... 21 3.1.2 Základní vzdělávání... 22 3.1.3 Střední vzdělávání... 23 3.1.4 Vyšší dbrné vzdělávání... 33 3.2 Vzdělávání a výchva dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami a dětí, žáků a studentů nadaných... 35 3.3 Uplatnitelnst abslventů škl pdle brů vzdělání na trhu práce... 37 3.4 Úlha, pdpra a zvyšvání prfesinality pedaggických pracvníků... 38 3.5 Další vzdělávání v rámci celživtníh učení... 40 3.6 Základní umělecké vzdělávání... 42 3.7 Jazykvé vzdělávání... 43 3.8 Zájmvé vzdělávání a vlný čas... 44 3.8.1 Oblast děti a mládež vlný čas... 45 3.8.2 Oblast tělvýchva a sprt... 46 3.8.3 Oblast sutěží a přehlídek... 47 3.8.4 Oblast činnsti šklských zařízení pr zájmvé vzdělávání... 48 3.9 Oblast zařízení šklníh stravvání... 49 3.10 Systém pradenských služeb... 50 3.11 Prevence rizikvéh chvání... 51 3.12 Envirnmentální výchva a výchva k udržitelnému rzvji... 53 3.13 Multikulturní výchva a vzdělávání cizinců a příslušníků nárdnstních menšin... 55 3.14 Splupráce státních rgánů a územních samsprávných celků s dbrvými rganizacemi, rganizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úklů ve vzdělávání... 56 4 Kritéria rzvje a ptimalizace vzdělávací sustavy a struktury buducí vzdělávací nabídky... 56 4.1 Záměry dalšíh rzvje vzdělávací sustavy v KHK s přihlédnutím k demgrafickému vývji... 57 4.2 Optimalizace brvé struktury a kapacity brů vzdělání ve středních šklách v KHK... 57 4.3 Optimalizace sítě škl a šklských zařízení a jejich kapacity v KHK... 60 5 Eknmická část dluhdbéh záměru... 61 5.1 Obecná výchdiska... 61 5.2 Financvání výdajů škl a šklských zařízení z dtací ze státníh rzpčtu... 62 2

5.2.1 Rzpis rzpčtu přímých výdajů na vzdělávání krajům... 62 5.2.2 Rzpis přímých výdajů Krajským úřadem KHK na jedntlivé právnické sby... 64 5.2.3 Rzvjvé prgramy MŠMT... 66 5.3 Financvání škl a šklských zařízení zřízených KHK z rzpčtu KHK... 66 5.3.1 Prvzní výdaje šklských subjektů zřízených KHK... 66 5.3.2 Výdaje na reprdukci majetku KHK... 68 5.4 Granty a statní finanční zdrje... 70 5.4.1 Reginální perační prgram NUTS II Severvýchd... 70 5.4.2 Operační prgram Živtní prstředí (OP ŽP)... 72 5.4.3 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst (OP VK)... 72 5.4.4 Krajské granty a dtace... 77 3

1 Úvd Dluhdbý záměr vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy Králvéhradeckéh kraje 2012-2016 (dále DZ) je zpracváván na základě 9-11 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších právních předpisů (dále jen šklský zákn). Pstup a časvý harmngram pr zpracvání DZ upravuje vyhláška č. 15/2005 Sb., kteru se stanví náležitsti dluhdbých záměrů, výrčních zpráv a vlastníh hdncení škly, ve znění pzdějších právních předpisů. DZ představuje jeden z významných nástrjů frmvání vzdělávací sustavy v kraji. Ppisuje stav vzdělávací sustavy, stanvuje pririty, cíle a knkrétní úkly vzdělávací plitiky v Králvéhradeckém kraji (dále KHK) a zárveň předkládá nástrje ptřebné pr jejich dsažení spjené se strategií účasti v rzvjvých prgramech na reginální, celstátní i mezinárdní úrvni. Priritním dluhdbým cílem rzvje vzdělávací sustavy je nadále naplňvání kurikulární refrmy šklství včetně stanvení bjektivních nástrjů pr měření úrvně a efektivity vzdělávacíh prcesu. Stěžejní iniciativu v blasti vzdělávání v rámci celé Evrpské unie je zlepšení výsledků vzdělávacích systémů, usnadnění vstupu mladých lidí na pracvní trh a zaměření na celživtní učení (ať již frmální, nefrmální či infrmální). DZ KHK 2012-2016 vychází nejen z těcht základních principů, ale zejména z Dluhdbéh záměru vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy České republiky 2011-2015. Infrmuje faktrech vlivňujících vzdělávání a rzvj vzdělávací sustavy, analyzuje sučasný stav šklství v KHK a předkládá strategické záměry pr další čtyřleté bdbí. Dkument se zaměřuje zejména na kvalitu a efektivitu výchvně-vzdělávacíh prcesu, ptimální vzdělávací nabídku úzce prpjenu s trhem práce, na prfesinalitu pedaggů, na nutnst celživtníh učení všech bčanů, v nepslední řadě i na další zdrje financvání šklství krmě státníh rzpčtu. 2 Výchzí faktry vlivňující vzdělávací sustavu v KHK Tat kapitla pjmenvává reginální specifika a definuje jejich případný vliv na vzdělávací sustavu v kraji. Statistická data uvedená v následujícím textu se vztahují k 31. 12. 2010 (pkud v textu není uveden jinak) a jejich zdrjem jsu zejména Český statistický úřad (dále ČSÚ), Ústav pr infrmace ve vzdělávání (dále ÚIV) a dbr šklství Krajskéh úřadu Králvéhradeckéh kraje (dále OŠ KÚ KHK). Nvější data nebyla v dbě zpracvání DZ k dispzici. Pd pjmem škla či šklské zařízení je v následujícím textu myšlena právnická sba vyknávající činnst škly neb šklskéh zařízení. 2.1 Charakteristika Králvéhradeckéh kraje Králvéhradecký kraj leží v severvýchdní části Čech. Hranici kraje tvří z více než jedné třetiny státní hranice s Plskem v délce asi 208 km. Se susedními Libereckým a Pardubickým krajem tvří blast Severvýchd, která patří mezi tři největší blasti v republice jak rzlhu, tak pčtem byvatel. Psledním susedem je kraj Středčeský. Krajská metrple Hradec Králvé je d hlavníh města Prahy vzdálená asi 110 km. Na severu a severvýchdě se rzkládají phří Krknše a Orlické hry, která na jihu a jihzápadě přecházejí d úrdné Plabské nížiny. Obě phří d sebe dděluje Brumvský výběžek, gelgicky i hrpisně pestrý, který byl kdysi plchu pánví mezi dvěma phřími. Významnu část území tvří 4

krknšské a rlické pdhůří. Hlavními vdními tky jsu Labe a jeh přítky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží d pvdí Labe, jen krajvá část Brumvskéh výběžku k pvdí Odry. KHK se vyznačuje určitými specifiky, která vlivňují rzmístění jedntlivých škl a šklských zařízení v kraji a jejich naplněnst v suladu s dpravní bslužnstí, ptažm tedy s dstupnstí. Jedná se např. pměrně nízku husttu byvatelstva, nervnměrné sídlení, rzlehlé hrské a pdhrské blasti v KHK apd. Gegrafická mapa Králvéhradeckéh kraje Zdrj: ČSÚ Území kraje je p prvedené refrmě státní správy d 1. 1. 2000 tvřen pěti kresy - Hradec Králvé, Jičín, Náchd, Rychnv nad Kněžnu a Trutnv. K 1. 1. 2007 dšl ke změně hranic kresů Hradec Králvé a Rychnv nad Kněžnu tři bce. Jílvice, Ledce a Vyský Újezd přešly z kresu Rychnv nad Kněžnu d kresu Hradec Králvé a dšl tak ke sladění hranic správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí s hranicemi území kresů. 5

Administrativní mapa Králvéhradeckéh kraje Zdrj: ČSÚ Rzlhu 4 759 km 2 zaujímá Králvéhradecký kraj šest prcent rzlhy České republiky a řadí se na 9. míst v přadí krajů. Rzlhu je největší kres Trutnv, který tvří téměř čtvrtinu rzlhy kraje, za ním následuje s více než pětinu kres Rychnv nad Kněžnu a zbytek území se rvnměrně, zhruba p 18 %, dělí mezi tři zbývající kresy. Pčet byvatel Králvéhradeckéh kraje vzrstl d rku 2007 0, 47 %. Tabulka 1: Pčty byvatel Králvéhradeckéh kraje v průběhu let 2007 až 2010 Rk 2007 2008 2009 2010 Pčet byvatel (k 31. 12.) 552 212 554 520 554 402 554 803 Zdrj dat: ČSÚ Ke knci rku 2010 měl Králvéhradecký kraj celkem 554 803 byvatel, cž je 5,3 % celkvéh pčtu byvatel České republiky. Nejlidnatějším kresem je kres Hradec Králvé s více než 163 tisíci sbami. Napak ppulačně nejmenší je se 79 238 byvateli kres Rychnv nad Kněžnu. Husttu 117 byvatel na km 2 nedsahuje kraj celrepublikvéh průměru 133 sb. Rzdílná hustta byvatel je i v kresech a phybuje se d nejvyšší v krese Hradec Králvé (183 byvatel na km 2 ) p nejnižší v krese Rychnv nad Kněžnu (81 byvatel na km 2 ). 6

V rce 2010 se v kraji nardil 6021 byvatel, zemřel 5553 byvatel, přirzený přírůstek byvatel měl v rce 2010 tedy kladnu hdntu 468 byvatel. Přírůstek byvatel vzniklý jejich migrací měl záprnu hdntu 67 byvatel. Celkvý přírůstek byvatel za daný rk tvřený kladnu hdntu přírůstku přirzenéh a záprnu hdntu přírůstku vznikléh migrací byl 401 byvatel. Na území kraje je celkem 448 bcí, z nichž k 31. 12. 2009 měl 48 statut města a 10 statut městysu. Pdíl městskéh byvatelstva dsáhl celkem 67,8 %. Hlavním centrem kraje je statutární měst Hradec Králvé s 94 493 byvateli, druhým největším městem s 31 005 byvateli je měst Trutnv. Nejméně urbanizván je kres Jičín, kde žije i nejvíce byvatel v bcích d 500 byvatel (více než pětina). V kraji činil tent pdíl 12,8 % byvatel. Králvéhradecký kraj měl k 31. 12. 2010 stále nejnižší pdíl byvatel ve věku 15 64 let ze všech krajů (69,0 %) a zárveň měl nejvyšší pdíl byvatel ve věku nad 65 let (16,5 %), překnal již i hlavní měst Prahu (16,4 %). Průměrný věk mužů i žen je rvněž nad republikvým průměrem a druhý nejvyšší p hlavním městě Praze. Stejně je tmu v prvnání s krajským průměrem v kresech Hradec Králvé a Jičín. Nejvyšší pdíl byvatel d 14 let měly kresy Rychnv nad Kněžnu a Náchd, nejvyšší pdíl byvatel ve věku 15-64 let byl v krese Trutnv a ve věkvé skupině nad 65 let v krese Hradec Králvé. Králvéhradecký kraj lze charakterizvat jak zemědělsk-průmyslvý s bhatě rzvinutým cestvním ruchem. Průmysl je sustředěn d velkých měst, intenzivní zemědělství d blasti Plabí. Největší kncentrací cestvníh ruchu v České republice se vyznačují Krknše. Nárdní park Krknše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lkality parku. Při hranicích s Plskem se rzvíjí mnh frem přeshraniční splupráce. Jednu z nich je Eurregin Glacensis, který vznikl v rce 1995 jak jeden z eurreginů půsbících na plsk-českém příhraničním území. Velký rzmach také zaznamenaly dbrvlné svazky bcí, v nichž se bce sdružují za účelem rzvje svých území. 2.2 Správní členění V Králvéhradeckém kraji byl k 1. 1. 2003 zřízen 15 správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí a 35 správních bvdů bcí s pvěřeným úřadem. Pvěřené becní úřady spravují bce na území, které je skladebné d kresů i d správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí. 7

2.3 Demgrafická situace a vývj Tabulka 2: Pčty narzených v Králvéhradeckém kraji d rku 1971 Pčet narzených dětí v Králvéhradeckém kraji v jedntlivých letech Rk Králvéhradecký kraj Rk Králvéhradecký kraj 1971 8409 1991 7 072 1972 8848 1992 6 645 1973 9762 1993 6 582 1974 10540 1994 5 747 1975 10 183 1995 5 230 1976 10 064 1996 5 019 1977 9 709 1997 5 021 1978 9 510 1998 4 989 1979 9 044 1999 4 966 1980 8 068 2000 4 969 1981 7 419 2001 4 954 1982 7 340 2002 4 946 1983 7 155 2003 5 093 1984 7 183 2004 5 190 1985 7 312 2005 5 405 1986 7 009 2006 5 491 1987 6 963 2007 6 122 1988 6 958 2008 6 254 1989 6 894 2009 6 261 1990 6 838 2010 6 021 Zdrj dat: ČSÚ Graf 1: Grafické znázrnění vývje pčtu živě narzených dětí v Králvéhradeckém kraji d rku 1971 (demgrafická křivka) Zdrj dat pr sestrjení grafu: ČSÚ 8

V suladu s demgraficku křivku zhruba d rku 2008 narůstá pčet žáků nastupujících d základních škl. Demgrafický pkles žáků 1. rčníků středních škl se zastaví v rce 2012 (narzení v r. 1997) a p něm bude následvat d rku 2017 stagnace pčtu žáků vstupujících d středníh vzdělávání (netýká se žáků víceletých gymnázií). Následný pstupný vzrůstající pčet žáků přijímaných d 1. rčníků středních škl již nikdy nedsáhne své půvdní maximální hdnty (narzení v r. 1991). Předpkládaný vývj pčtu živě narzených dětí pdle Českéh statistickéh úřadu v Králvéhradeckém kraji je v následující tabulce. Tabulka 3: Prjekce byvatelstva v krajích a blastech ČR živě narzení v Králvéhradeckém kraji Rk 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Živě narzení 5955 5873 5796 5719 5639 5561 Zdrj dat: ČSÚ Graf 2: Grafické znázrnění předpkládanéh vývje pčtu živě narzených dětí v Králvéhradeckém kraji d rku 2015 Zdrj dat pr sestrjení grafu: ČSÚ 9

Tabulka 4: Pčty byvatel v jedntlivých kresech k 31. 12. danéh kalendářníh rku Okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Hradec Králvé 160924 160475 159723 159338 159010 159364 Jičín 77180 77702 77 394 77 204 76 936 77 096 Náchd 112872 112688 112438 112382 112354 112390 Rychnv nad Kněžnu 78838 78919 78882 78926 78969 79116 Trutnv 121483 120772 120261 119870 119726 119883 Celkem v kraji 551 297 550 556 548 698 547 720 546 995 547 849 Okres 2006 2007 2008 2009 2010 Hradec Králvé 159756 161349 162377 163011 163378 Jičín 78 098 78852 79585 79618 80165 Náchd 112302 112507 112582 112342 112294 Rychnv nad Kněžnu 79409 79042 79198 79238 79152 Trutnv 120078 120462 120778 120193 119814 Celkem v kraji 549 643 552 212 554 520 554 402 554 803 Zdrj dat: ČSÚ Králvéhradecký kraj měl k 31. 12. 2010 nejvíce byvatel d rku 1991. Celkvý přírůstek byvatel byl p úbytku byvatel v rce 2009 pět kladný, ve srvnání s rkem 2009 byl v kraji zaznamenán vyšší i přirzený přírůstek byvatel. Graf 3: Vývj pčtu byvatel v jedntlivých kresech KHK Zdrj dat: ČSÚ 10

Tabulka 5: Přírůstek byvatelstva způsbený migrací v KHK (stav k 31. 12. danéh kalendářníh rku) Rk 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Přírůstek byvatelstva migrací 47 290 1 375 1475 2033 1580-468 -67 Zdrj dat: ČSÚ 2.4 Vzdělanstní struktura byvatelstva Tabulka 6: Vzdělanstní struktura byvatelstva v KHK v časvé řadě 2000-2010 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 OBYVATELSTVO VE VĚKU 15 A VÍCE LET (tis. sb) 460,0 461,0 461,7 463,0 463,7 465,2 467,9 471,5 474,4 475,8 474,1 v tm muži 221,2 221,8 222,1 222,8 223,2 224,2 226,1 228,4 230,3 231,3 230,4 ženy 238,8 239,2 239,6 240,2 240,5 241,0 241,8 243,1 244,1 244,5 243,7 dsažené vzdělání základní vzdělání a bez vzdělání 102,5 102,7 94,0 91,8 89,9 86,6 84,5 85,4 85,3 78,5 71,2 střední bez maturity střední s maturitu 187,6 180,5 184,9 188,6 190,4 190,8 182,3 181,8 178,5 184,9 182,1 135,9 141,9 146,0 143,9 145,1 147,4 152,1 157,5 160,2 157,7 165,2 vyskšklské 33,9 35,8 36,7 38,5 38,3 40,2 49,0 46,8 50,5 54,5 55,6 Zdrj dat: ČSÚ Tabulka 7: Prcentní zastupení skupin byvatelstva s různým vzděláním z celkvéh pčtu byvatelstva (15 let a výše) 2000 2010 OBYVATELSTVO VE VĚKU 15 A VÍCE LET (tis. sb) 460,0 474,1 dsažené vzdělání pčet % pčet % základní vzdělání a bez vzdělání 102,5 22,3 71,2 15,0 střední bez maturity 187,6 40,8 182,1 38,4 střední s maturitu 135,9 29,5 165,2 34,9 vyskšklské 33,9 7,4 55,6 11,7 Zdrj dat: ČSÚ 11

Z tabulek 6 a 7 jsu zřejmé změny ve vzdělanstní struktuře byvatelstva za psledních 10 let (prcentní zastupení jedntlivých vzdělanstních skupin z celkvéh pčtu byvatelstva ve věku 15 let a výše): snížil se prcentní zastupení jedinců bez vzdělání či puze se základním vzděláním snížil se prcentní zastupení jedinců se středním vzděláním bez maturity zvýšil se prcentní zastupení jedinců se středním vzděláním s maturitu zvýšil se prcentní zastupení jedinců s vyskšklským vzděláním Zejména snižvání pčtu jedinců se středním vzděláním bez maturity způsbuje prblémy na trhu práce, kde je nedstatek abslventů těcht brů, napak abslventů s maturitní zkušku přibývá a čast jsu evidváni na úřadech práce jak nezaměstnaní. 2.5 Pčty škl a šklských zařízení v KHK Tabulka 8: Pčty škl a šklských zařízení jedntlivých zřizvatelů k 1. 9. 2011 Zřizvatel právnické sby, která vyknává činnst škly neb šklskéh zařízení MŠ samstatné MŠ+ZŠ ZŠ samstatné Pčet subjektů k 1. 9. 2011 SŠ samstatné ZŠ + SŠ MŠ+ZŠ+ SŠ SŠ+VOŠ ŠZ ZUŠ Králvéhradecký kraj 2 6 13 48 3 2 9 10 0 Fyzická či právnická sba 1 1 5 11 0 1 2 3 3 Církve 1 1 3 1 0 1 0 1 0 MŠMT 0 0 4 2 0 0 0 1 0 Obce 153 131 97 1 0 0 0 32 28 Celkem 157 139 122 63 3 4 11 47 31 Zdrj dat: Rejstřík škl a šklských zařízení Tabulka 9: Pčty žáků a studentů středních a vyšších dbrných škl pdle stavu k 30. 9. 2011 Okres Hradec Králvé Pčty žáků středních škl Denní Dálkvá frma frma Pčet středních škl v krese Pčty žáků na vyšších dbrných šklách Pčet vyšších dbrných škl 10169 422 28 440 4 Jičín 3917 217 12 226 2 Náchd 5094 86 15 64 1 Rychnv nad Kněžnu 2676 157 8 143 2 Trutnv 4981 194 18 92 2 Celkem 26837 1076 81 965 11 Zdrj dat: ÚIV 12

Mapa KHK s grafickým znázrněním lkálníh rzmístění a rzsahu středníh a vyššíh dbrnéh vzdělávání v KHK Šklní rk 2011/2012 Zdrj: Na základě dat ddaných KÚ KHK vytvřila Kartgrafie PRAHA, a.s. Seznam příspěvkvých rganizací Králvéhradeckéh kraje v blasti šklství (škly a šklská zařízení) je uveden v Přílze 2 tht dkumentu. 2.6 Rvnst přístupu ke vzdělávání V KHK je celkem 29 mateřských, základních i středních škl samstatně zřízených pr děti a žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami (dále SpVP). Tyt škly umžňují jedincům rvný přístup ke vzdělávání, a t bez hledu na jejich handicap. Významnu rli hrají v tét blasti pradenská zařízení, která těmt žákům dpručují c nejefektivnější způsby jejich vzdělávání. Nemalý význam v tét prblematice mají i grantvé aktivity škl na různých úrvních, které mnhdy pmáhají dfinancvávat úpravu vhdných pdmínek pr výchvu a vzdělávání žáků se SpVP a zárveň pdprují a zvyšují prfesinalitu speciálních pedaggů. Na vzdělávání jedinců se SpVP je zaměřena kapitla 3.2 tht dkumentu. 13

2.7 Eknmika, zaměstnanst a trh práce Lidské zdrje jsu základním faktrem rzvje, jejich velikst a kvalita vlivňuje živtní úrveň v daném území. Růst živtní úrvně je pdmíněn eknmickým rzvjem a ten d značné míry závisí na vytváření předpkladů pr dluhdbý růst knkurenční schpnsti. Pčet eknmicky aktivních sb v Králvéhradeckém kraji se z dluhdbéh phledu dsud zvětšval, tent trend se však v příštích letech zastaví a vlivem věkvéh slžení byvatelstva bude pčet eknmicky aktivních sb klesat. Tabulka 10: Eknmické subjekty v Králvéhradeckém kraji a jeh kresech k 30. 6. 2011 Králvéhradecký kraj Hradec Králvé Jičín v tm kres Náchd Rychnv n. Kn. Trutnv Registrvané subjekty 133582 42352 19086 25586 17391 29167 v tm: fyzické sby 106771 32394 15437 21000 14408 23532 z th živnstníci 99963 30216 14423 19726 13332 22266 právnické sby 26811 9958 3649 4586 2983 5635 z th bchdní splečnsti 11780 5005 1325 1963 1071 2416 z th s pčtem zaměstnanců bez zaměstnanců: 47035 14953 6714 9581 6029 9758 1-9 11208 3900 1493 2035 1352 2428 10-19 1297 439 169 257 180 252 20-49 920 317 113 162 129 199 50-249 575 184 85 128 72 106 250 a více 80 31 7 19 7 16 z th převažující činnsti: zemědělství, lesnictví a rybářství 6560 1393 1049 1353 1252 1513 průmysl 18816 5807 3123 3739 2496 3651 stavebnictví 17575 5012 2617 3654 2010 4282 bchd, ubytvání a stravvání 41897 12834 5800 8414 5400 9449 Zdrj dat: ČSÚ Více jak 31 % všech subjektů kraje je registrván v krese Hradec Králvé, nejméně v krese Rychnv nad Kněžnu (13 %). Ve struktuře subjektů pdle právní frmy tvří 79,9 % fyzické sby, největší část z nich jsu živnstníci (93,6%). Jejich pčet se d pčátku letšníh rku zvýšil 891 jedntek. Právnických sb přibyl 347 jedntek, největší část (43,9 %) zaujímaly bchdní splečnsti. Z nich byl 90 % splečnstí s ručením mezeným, jejich pčet se zvýšil 181 jedntek. Z hlediska převažující eknmické činnsti půsbil v 1. plletí 2011 nejvíce subjektů v blasti velkbchdu, malbchdu a služeb spjených s pravu a údržbu mtrvých vzidel (24,8 %), v průmyslu (14,1 %) a stavebnictví (13,2 %). V prvnání s statními kraji je nezaměstnanst v Králvéhradeckém kraji třetí nejnižší p hlavním městě Praze a Plzeňském kraji. Z územníh phledu nejnižší nezaměstnanst vykazuje kres Rychnv nad Kněžnu (5,50 %), napak s nejvyšší nezaměstnanstí se ptýká kres Trutnv (8,28 %) a drží tak prvenství 14

mezi kresy d července 2010 (stav k červnu 2011). Nejvyšší nezaměstnanstí byly v kraji pstiženy nejmladší věkvé skupiny d 29 let a také sby se základním vzděláním a bez vzdělání. S rstucí úrvní vzdělání se specifická míra nezaměstnansti snižuje. Trh práce v kraji je vlivněn i sezónními výkyvy, nárůst nezaměstnansti je zřetelný především v zimních měsících, abslventská nezaměstnanst není v kraji výrazná. Tabulka 11: Vývj míry registrvané nezaměstnansti v letech 2006 až 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Míra registrvané nezaměstnansti celkem v % (k 31. 12.) Neumístění uchazeči zaměstnání celkem (k 31. 12.) 6,32 4,70 4,81 7,97 8,37 19 298 14 499 14 728 23 373 24 678 Vlná pracvní místa 4 413 5 329 4 052 1 333 1 365 Zdrj dat: ČSÚ Graf 4: Vývj míry registrvané nezaměstnansti v letech 2005 až 2011 Zdrj dat: ČSÚ 15

Graf 5: Vývj míry registrvané nezaměstnansti v Králvéhradeckém kraji a jeh kresech Zdrj dat: ČSÚ Z hlediska zaměstnansti má v kraji svu nezastupitelnu rli zpracvatelský průmysl, následují dvětví velkbchd, malbchd a prava mtrvých vzidel, stavebnictví, vzdělávání a zdravtnictví. Odvětvvá struktura kraje ukazuje na ptřebu kvalifikvané pracvní síly u nemanuálních, ale i manuálních zaměstnání. Významnu slžku eknmicky neaktivních byvatel jsu ptenciální pracvní síly, které se zatím na své buducí pvlání připravují, tj. žáci a studenti. Příprava na pvlání se prdlužuje se snahu získání c nejvyššíh stupně vzdělání. S demgrafickým vývjem je patrný psun na trhu práce střední vzdělání s maturitu se stal standardem a lidé si h dplňují i dalšími frmami studia. Zájem rekvalifikace v čase rste, úspěšnst abslventů rekvalifikačních kursů při hledání zaměstnání patří v Králvéhradeckém kraji k nejvyšším v ČR. 2.8 Situace abslventů škl na trhu práce V dubnu 2010 dsahvala míra nezaměstnansti abslventů středních a vyšších dbrných škl v Králvéhradeckém kraji 10,9 % (671 nezaměstnaných abslventů), cž je hdnta nižší než celrepublikvý průměr (12,3 %). Seřadíme-li kraje pdle veliksti míry nezaměstnansti abslventů škl d nejnižší p nejvyšší hdntu, zaujímá Králvéhradecký kraj 4. míst v České republice. Prvnáme-li míry nezaměstnansti abslventů Králvéhradeckéh kraje pdle kategrií dsaženéh vzdělání, nižší míry nezaměstnansti v kraji vykazují abslventi s vyšší kategrií vzdělání - abslventi středníh vzdělání s maturitní zkušku. Je t zčásti dán i tím, že větší část těcht abslventů pkračuje v dalším studiu. Nižší byla rvněž míra nezaměstnansti abslventů vyšších dbrných škl. Nezaměstnanst abslventů škl je závažným prblémem nejen v KHK, ale v rámci celé ČR, i když v KHK není v prvnání s ČR příliš výrazná. Hspdářská krize a následná recese negativně vlivnily zájem 16

zaměstnavatelů abslventy škl, a t zejména abslventy brů vzdělání s výučním listem. Abslventi škl nejvíce dplácejí na celkvý nárůst nezaměstnansti a výrazný pkles nabídky vlných míst. Tabulka 12: Pčty nezaměstnaných abslventů v letech 2000 až 2010 Nezaměstnaní abslventi škl a mladiství v KHK 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 53 152 369 322 188 687 399 982 205 769 703 Zdrj dat: ČSÚ Graf 6: Pčty nezaměstnaných abslventů v letech 2000 až 2010 Zdrj dat pr sestrjení grafu: ČSÚ Vedle výše uvedených becných příčin nezaměstnansti abslventů mají na ni v KHK vliv další skutečnsti, jakými jsu zejména nesulad brvé struktury středních škl s pžadavky trhu práce, przatím nepříliš účinná pdpra technických, elektr a stavebních brů ze strany zřizvatele středních škl na úkr jiných neptřebných brů (např. eknmických), nepměr mezi pčtem míst na středních šklách a pčtem uchazečů studium střední škly, který způsbuje celkvý nárůst uchazečů maturitní bry (ptažm abslventů maturitních brů) na úkr uchazečů bry s výučním listem (ptažm abslventů brů s výučním listem) apd. V tmt směru je ptřebné zvýšit úrveň kariérvéh pradenství, aby knkrétní br studvali vždy jedinci s dpvídajícími schpnstmi, předpklady a zájmy. Dalším úklem je přiblížení praktické výuky knkrétníh bru reálné praxi, aby abslventi jedntlivých brů mhli být bez jakýchkliv prdlev kamžitě využitelní v praxi. V sučasné dbě je tedy nezbytně nutné zapjit zaměstnavatele d splupráce již se základními šklami (dále ZŠ) a pté i se středními šklami (dále SŠ). Mtivace žáků ke studiu brů pžadvaných trhem práce by měla přicházet právě d zaměstnavatelů a samzřejmě i prfesně zdatných kariérvých pradců. Také šklní vzdělávací prgramy (dále ŠVP) by měly dznat 17

změn, které budu drážet invace v blasti výuky dbrných předmětů a praktické výuky jedntlivých pracvišť. 2.9 Vyhdncení dsaženéh stavu a změn prti předchzímu dluhdbému záměru V blasti předšklníh vzdělávání dcházel ke zvýšenému zájmu přijetí k předšklnímu vzdělávání, a s tím suvisel i zvýšený pčet dvlání prti nepřijetí k předšklnímu vzdělávání. Mateřské škly dle svých materiálních a technických mžnstí na zvyšující se pčet žádstí reagvaly, ve splupráci se svými zřizvateli vytvářely pdmínky pr přijetí vyššíh pčtu dětí, a tím uspkjily většinu žadatelů. Krajský úřad KHK (dále KÚ KHK) pdprval zvyšvání pčtu míst v mateřských šklách. V blasti základníh vzdělávání se KHK v suladu s dluhdbým záměrem zaměřval na integraci žáků se zdravtním pstižením a žáků ze sciálně znevýhdněnéh prstředí d základních škl hlavníh prudu a nabízel a zprstředkvával zejména eknmicku pdpru zřizvání pracvních pzic asistenta pedagga (včetně splupráce s MŠMT při zajištění účelvě vázaných finančních prstředků pr činnst asistenta pedagga pr žáky ze sciálně znevýhdněnéh prstředí). V pdstatněných případech KÚ KHK udělval suhlas se zřízením přípravných tříd při základních šklách. Tat aktivita krespndvala s paralelně realizvaným rzšířením nabídky dalšíh vzdělávání i zvyšujícím se zájmem učitelů vzdělávání v blasti speciální pedaggiky. KÚ KHK v případě ptřeby pskytval metdicku pmc bcím, které uvažvaly změně rganizace škly, slučení či zrušení škly z důvdů nepříznivéh vývje pčtu žáků. KÚ KHK rvněž finančně pdprval vytipvané škly pskytující bezplatnu jazykvu přípravu dětem cizinců ze zemí EU. V blasti středníh vzdělávání pkračval ve sledvaném bdbí ptimalizační prces. KÚ KHK předlžil Radě KHK analytické materiály týkající se všebecnéh i dbrnéh vzdělávání, z nichž vzešly knkrétní ptimalizační návrhy reagující především na negativní demgrafický vývj a na przatím stále neúměrně vyský pčet míst na středních šklách v prvnání s pčtem uchazečů středšklská studia. Při přijímání žáků d jedntlivých brů vzdělání byl v některých šklách priritu stále pčet přijatých, nikliv jejich studijní předpklady a schpnsti daný br zvládnut. Stále více uchazečů středšklská studia upřednstňval maturitní bry vzdělání na úkr brů vzdělání pskytujících střední vzdělání s výučním listem. Ve své činnsti pkračvala v KHK na 4 šklách centra dbrnéh vzdělávání umžňující další vzdělávání jedinců. KHK získal v rámci prjektu na jejich vybudvání z fndů Evrpské unie 125 milinů krun. Ve Šklském zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků KHK (dále ŠZ DVPP KHK) prbíhal další vzdělávání pedaggických i nepedaggických pracvníků škl jak jedna ze stálých pririt při zajištění vyské úrvně vzdělávání. Byl zaměřené na pkračvání realizace kurikulární refrmy, zvyšvání efektivity a kvality vzdělávání, na pdpru vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, na přípravu refrmy maturitní zkušky apd. Aktivity pdprující celživtní učení prbíhaly na většině středních škl v KHK. Pdpra středníh dbrnéh vzdělávání pkračvala vyplácením stipendií žákům technicky zaměřených dvu a tříletých brů vzdělání, a t již i ve vyšších rčnících. 18

22 středních škl se aktivně zapjil d prjektu UNIV 2 KRAJE, který má za cíl pdpřit strategii celživtníh učení. Prmyšlená grantvá plitika mnha škl, ale i KHK, umžnila přísun dalších finančních prstředků d škl a šklských zařízení pr zkvalitnění výchvně-vzdělávacíh prcesu. Prjekty KHK (individuální statní) v rámci Operačníh prgramu Vzdělávání pr knkurenceschpnst byly zaměřeny na vlastní hdncení škl a na rzvj kmpetencí řídících pracvníků škl a šklských zařízení. V blasti vyššíh dbrnéh vzdělávání byl zaznamenán mírný pkles celkvéh pčtu žáků v těcht brech a zárveň i zvýšený prcentní pdíl těch studentů, kteří předčasně puští šklu p abslvvání 1. rčníku. Byla navázána či pkračvala efektivní splupráce některých vyšších dbrných škl s vyskými šklami. V blasti speciálníh šklství byl kladen důraz především na efektivní vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravtním pstižením s hledem na jejich individuální ptřeby (vytváření tříd pdle druhu pstižení, respektvání rganizace výuky v jedntlivých šklách, slučení některých škl). Dalšími priritami v blasti vzdělávání jedinců se SpVP byl i průběžné zvyšvání dbrných kmpetencí pedaggů, psychlgů a asistentů pedagga a zárveň pdpra akcí veducích k prhlubení splupráce mezi zaměstnavateli, šklami a rdiči žáků se SpVP s cílem zlepšit pstavení handicapvaných jedinců na trhu práce. V blasti základníh uměleckéh vzdělávání (dále ZUV) byl v rámci KHK ddržen nejvyšší pvlený pčet žáků. Pr blast základníh uměleckéh vzdělávání byl důležitý šklní rk 2009/2010 z důvdu dknčení piltníh věřvání tvrby šklních vzdělávacích prgramů a vydání RVP ZUV. Na tvrbě RVP ZUV se pdílely i tři škly z Králvéhradeckéh kraje. Základní umělecké škly (dále ZUŠ) si udržely kapacitu na stávající úrvni, případné zřízení nvéh uměleckéh bru prbíhal v rámci zachvání nejvyššíh pvlenéh pčtu žáků škly. V blasti jazykvéh vzdělávání pkračval trend narůstajícíh zájmu něj zejména prstřednictvím dalšíh vzdělávání jedinců a nadále se zvyšvala jazykvá gramtnst žáků všech typů škl. Pkračvaly prjekty zaměřené na jazykvé vzdělávání a financvané z ESF. Vlnčasvé aktivity byly v suladu s DZ pdprvány prstřednictvím splupráce s dmy dětí a mládeže a dalšími středisky vlnéh času (prjekt Reginálních center) a pdpru prjektů v rámci každrčně vyhlašvaných dtačních prgramů KHK, které zasahvaly d mnha blastí činnsti, a t zejména nestátních neziskvých rganizací (dále NNO). Organizace sutěží a přehlídek pr děti a mládež v Králvéhradeckém kraji v rámci zájmvéh vzdělávání byla v suladu s úkly stanvenými DZ KHK 2008 pr tut blast. Byli ceňváni nejlepší účastníci sutěží vyhlašvaných MŠMT a rganizátři těcht sutěží. V blasti tělvýchvy, sprtu a vlnéh času byla pzrnst věnvána pdpře činnsti subjektů půsbících v blasti tělvýchvy a sprtu, zejména v rámci každrčně vyhlašvaných dtačních prgramů KHK. Pkračvala a dále se prhlubila splupráce KHK s partnery a subjekty půsbícími v tét blasti. KHK zajišťval realizaci vlastních významných prjektů včetně rganizace výprav KHK na hry zimní a letní lympiády dětí a mládeže České republiky. KÚ KHK zrganizval i něklik slavnstních setkání, na kterých byly ceněny významné úspěchy účastníků krajských, celrepublikvých a mezinárdních sutěží i práce pedaggů, trenérů a rganizátrů těcht akcí. 19

V blasti dalšíh vzdělávání pkračvala aktivně ve své činnsti centra dbrnéh vzdělávání (dále COV) zřízená při některých šklách, ale i mnh dalších středních škl vyvíjel četné vzdělávací aktivity psilující úlhu celživtníh učení. V blasti prevence rizikvéh chvání byly v rámci finančních mžnstí KHK pdprvány akce preventivníh charakteru. Šklám byla pskytvána metdická pdpra a pr šklní metdiky prevence byly zrganizvány zajímavé vzdělávací akce zaměřené na tut blast. Od rku 2008 byl pravidelně prváděn mapvání práce šklních metdiků prevence a četnst výskytu řešených případů rizikvéh chvání u žáků škl. S výsledky šetření byli ředitelé škl a šklských zařízení a šklní metdici prevence seznamváni na pravidelných pracvních setkáních. Dařil se realizvat zvyšvání pčtu škl zapjených d sítě zdravých škl, a t i díky pravidelně vypisvanému dtačnímu titulu Prgram pdpry a rzvje zdravéh živtníh stylu, který mtivval škly k realizaci Prgramu pdpry zdraví ve škle. V blasti grantvé plitiky škl byly v rámci finančních mžnstí KHK a vypisvaných výzev Evrpskéh fndu pr reginální rzvj a Reginální rady reginu sudržnsti Severvýchd pdprvány akce, které byly v suladu s DZ KHK 2008. Šklám byla pskytvána metdická a praktická pdpra jak ze strany KHK, tak ze strany Centra evrpskéh prjektvání. Ve šklním rce 2009/2010 začaly práce na centrech dbrnéh vzdělávání na čtyřech středních šklách KHK, jejichž záměrem je v buducím bdbí vytvření kvalitních výukvých center v blasti strjírenství, lesnictví, stavebnictví a autmbilvéh průmyslu. Pkračval zateplvání vybraných škl. V rámci dalších výzev byly předlženy nvé prjekty zaměřené na zateplvání bjektů, výměnu ken a na splupráci škl s pdnikatelsku sféru. V blasti stravvání dětí, žáků a studentů pkračval záměr zvyšvat kvalitu a vyváženst stravy ve šklních jídelnách, přispívat k prevenci rzvje civilizačních chrb a tím i zvyšvat zájem šklní stravvání. Stále více se také dařil ve splupráci s rdiči zajistit dětem v některých mateřských šklách a žákům v základních a středních šklách stravu dpvídající jejich zdravtnímu stavu, a t především celiakům a diabetikům. Při realizaci dalšíh vzdělávání pedaggických pracvníků připravval Šklské zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků (dále ŠZ DVPP KHK) řadu vzdělávacích akcí, které se pr velký zájem účastníků každrčně pakují, i vzdělávací akce nvé především dle pžadavků pedaggických pracvníků i statních pracvníků škl a šklských zařízení KHK. D prgramvé nabídky zařazval ŠZ DVPP KHK i některé vzdělávací akce na základě pdnětů České šklní inspekce, zřizvatelů, Krajské hygienické stanice KHK atd. V nepslední řadě sledvali pracvníci ŠZ DVPP KHK legislativní změny, aby šklám a šklským zařízením zajistili v tmt směru kamžitý servis frmu seminářů a šklení na nejrůznější témata. V eknmické blasti byly využity dispnibilní finanční prstředky především na pkrytí základních prvzních výdajů příspěvkvých rganizací v blasti šklství, u prstředků z Fndu reginálníh rzvje KHK na financvání nejnaléhavějších stavebních akcí řešících nevyhvující technický stav bjektů ve vlastnictví KHK. S využitím zdrjů z ESF byla zahájena celá řada aktivit, které vedly k mdernizaci bjektů škl a jejich vybavení. 3 Strategické směry rzvje vzdělávání a vzdělávací sustavy a způsb jejich realizace a pdpry v jedntlivých blastech Celživtní zvyšvání vzdělansti jedinců ve splečnsti pzitivně vlivňuje nejen jejich prfesní uplatnění na trhu práce a kvalitu sbníh živta, ale má v knečném důsledku pzitivní dpad i na celu 20

splečnst. Vzdělávací systém musí být efektivní, musí mnitrvat kvalitu vzdělávání, důsledně prpjvat pčáteční a další vzdělávání a pskytvat pr všechny jedince, kteří d něj vstupili, rvné příležitsti. Předpkladem pr kvalitní vzdělávání na všech stupních vzdělávací sustavy je jeh důsledné prpjení s praxí a reálným živtem, dpvídající materiální zázemí ve vzdělávacích institucích a mtivvaní a prfesinálně zdatní učitelé a další zaměstnanci. Na základě těcht skutečnstí jsu frmulvány dluhdbé pririty pdprující rzvj vzdělávací sustavy v KHK. 3.1 Stav, analýza, a cíle pčátečníh vzdělávání 3.1.1 Předšklní vzdělávání Sučasný stav a jeh analýza Předšklní vzdělávání pdpruje rzvj sbnsti dítěte předšklníh věku a pdílí se na jeh citvém, rzumvém a tělesném rzvji. Je institucinálně zajišťván mateřskými šklami, které rganizují vzdělávání pr děti ve věku zpravidla d tří d šesti let, neb v přípravných třídách základních škl. Tyt přípravné třídy realizují pr děti se sciálním znevýhdněním předšklní vzdělávání v psledním rce před zahájením pvinné šklní dcházky s cílem vyrvnat jejich vývj. Institucinální vzdělávání dětí v předšklním věku je první fází cíleně strukturvanéh vzdělávacíh systému. Předšklní vzdělávání se uskutečňuje pdle vlastních šklních vzdělávacích prgramů, které jsu zpracvány v suladu s Rámcvým vzdělávacím prgramem pr předšklní vzdělávání. V KHK se v mateřských šklách vzdělával k 30. 9. 2011 celkem 19 036 dětí. Zvyšující se pptávka p předšklním vzdělávání suvisí s demgrafickým vývjem, tat tendence by měla dle statistických dat pkračvat až d rku 2013, kdy by měl být dsažen maximálníh pčtu dětí v mateřských šklách. S tím suvisí i rstucí pčet žádstí zvýšení nejvyššíh pvlenéh pčtu dětí v mateřských šklách. Hlavní cíle pr rzvj blasti předšklníh vzdělávání: splupráce se zřizvateli mateřských škl při mapvání demgrafickéh vývje ve spádvých blastech mateřských škl s mžnstí včasné přípravy na předpkládané změny pdpra vzniku firemních mateřských škl v KHK pdpra vyrvnávání vývje dětí se sciálním znevýhdněním Navrhvaná patření pr dsažení stanvených cílů: analyzvat demgrafický vývj ve splupráci se zřizvateli mateřských škl pmáhat metdicky při zřízení firemních mateřských škl pdprvat vznik přípravných tříd pr děti sciálně znevýhdněné v psledním rce před zahájením pvinné šklní dcházky a zapjení škl d rzvjvéh prgramu MŠMT k financvání asistentů pedagga pr sciálně znevýhdněné děti udělvat suhlas se zřízením přípravných tříd při základních šklách na základě individuálníh psuzení pdstatněnsti, zejména naplněnsti mateřských škl na území příslušné bce 21

3.1.2 Základní vzdělávání Sučasný stav a jeh analýza V suladu s demgrafickým vývjem pkračuje úprava sítě základních škl v KHK. K 30. 9. 2008 se na území kraje nacházel 231 základních škl zřizvaných bcemi (z th jedna pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami), přičemž 102 škl měl puze rčníky 1. stupně. K 31. 12. 2011 se jednal 228 základních škl celkem, z th 101 škl s rčníky puze 1. stupně (včetně jedné škly dčasně mim prvz). Ve stejném bdbí dšl k pklesu pčtu žáků základních škl zřizvaných bcemi 1 827 žáků, tj. téměř 4,3 %. Za pzrnst stjí, že v rce 2010 dšl ke změně dsavadníh trendu na 1. stupni a pčet žáků se pět začal zvyšvat mezi rky 2010 a 2011 šl nárůst 220 žáků (0,9 %). Przatím se jedná spíše stabilizaci, v nejbližších letech lze však čekávat další nárůst žáků, nebť kpíruje situaci v mateřských šklách. V případě základních škl je jedním z ukazatelů pr úpravu pčtu škl celkvý pčet žáků ve škle definvaný prstřednictvím minimálníh průměrnéh pčtu žáků na třídu. Pkud pčet žáků pklesne pd hdntu stanvenu právními předpisy, její existence je závislá na dfinancvání chybějícíh pčtu žáků zřizvatelem. Takvýcht škl měl KHK k 30. 9. 2011 celkem 56, tj. 24,6 % z celkvéh pčtu, prti 23,8 % v rce 2008. Vzhledem k tmu, že síť škl může být ptimalizvána puze na základě rzhdnutí zřizvatelů těcht právních subjektů, spčívá úlha KHK v metdické pmci. Z phledu kraje se nabízejí následující varianty řešení: změna rganizace, tzn. snížení pčtu tříd spjením rčníků na 1. stupni slučení či splynutí s jinu základní šklu zrušení škly bez náhrady zrušení 2. stupně s pnecháním 1. stupně Vzhledem k pměrně vyskému pčtu integrvaných žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami byly využity všechny dstupné mžnsti k zajištění asistenčních služeb. Individuální integrace žáků se zdravtním pstižením byla KÚ KHK pdpřena finančním zajištěním 117 asistentů pedagga pr rk 2008/2009 (73,835 přepčtených úvazků). V důsledku trendu rstucíh pčtu žádstí suhlas se zřízením funkce asistenta pedagga se již v rce 2010/2011 jednal 152 asistentů pedagga (86,335 přepčtených úvazků). Na péči děti se speciálními vzdělávacími ptřebami se rvněž pdílel 5 speciálních pedaggů (3 přepčtené úvazky) a psychlgů při šklských pradenských zařízeních, kteří byli financváni v rámci prjektů VIP Kariéra a VIP Kariéra II. Na základě existence Nárdníh akčníh plánu inkluzivníh vzdělávání bude KHK i nadále věnvat pzrnst výše ppsaným aktivitám s cílem přispět na úrvni základníh šklství k úspěšné integraci jedinců s pstižením či znevýhdněním d splečnsti. 22

Hlavní cíle pr rzvj blasti základníh vzdělávání: metdická pmc bcím při ptimalizaci sítě škl pdpra inkluzivníh vzdělávání na základních šklách integrace žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami d hlavníh vzdělávacíh prudu, avšak puze v případech, kdy tt začlenění bude žákům prspěšné a bude v suladu s 16 šklskéh zákna Navrhvaná patření pr dsažení stanvených cílů: nabízet metdicku pmc bcím, které budu uvažvat změně rganizace škly, slučení či zrušení škly včetně vytipvání jiné škly, kam by byl mžn žáky zrušené škly přesunut eknmicky pdprvat asistenty pedaggů především pr individuálně integrvané žáky s těžkým zdravtním pstižením v běžných základních šklách 3.1.3 Střední vzdělávání Sučasný stav a jeh analýza V blasti středníh vzdělávání půsbil k 1. 9. 2011 v Králvéhradeckém kraji celkem 81 škl pskytujících střední vzdělání. Z tht pčtu je 62 středních škl zřizván KHK, zbývající jsu zřizvány jiným zřizvatelem (jiná fyzická a právnická sba, bec, církev, MŠMT). 11 škl z celkvéh pčtu 81 škl pskytujících střední vzdělání je zřizván pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami. Tabulka 13: Pčty středních škl v Králvéhradeckém kraji Zřizvatel Kraj Jiná FO/PO Obec Církve MŠMT Celkem Pčet škl 62 14 1 2 2 81 Prcentní zastupení 76,5 % 17,3 % 1,2 % 2,5 % 2,5 % 100 % Ve středním vzdělávání dsahují abslventi škl následujících stupňů vzdělání: střední vzdělání (značení v kódu C, J) střední vzdělání s výučním listem (značení v kódu E, H) střední vzdělání s maturitní zkušku (značení v kódu K, L, M) Zdrj dat: Rejstřík škl a šklských zařízení 23

Graf 7: Obrvá struktura všech žáků středních škl (včetně žáků nižšíh stupně víceletých gymnázií) denní frma vzdělávání Zdrj dat pr sestrjení grafu: UIV Pznámka 1: Obry, které se pdílejí na brvé struktuře všech žáků středních škl méně než 1 %, nemají tent údaj zaznamenaný v ppiskách grafu. Pznámka 2: D skupiny brů Obecná příprava jsu zahrnuti žáci čtyřletých gymnázií a dpvídajících rčníků víceletých gymnázií. Střední vzdělávání je v sučasné dbě vlivňván negativním demgrafickým vývjem. Pčet žáků vstupujících d středních škl něklik let klesal a dále až d rku 2017 bude stagnvat. Následně djde pět k mírnému nárůstu pčtu žáků, kteří budu vycházet ze základních škl, nikdy však již nedsáhne půvdníh maxima. Pčet míst v 1. rčnících středních škl je stále neúměrně vyský v prvnání s pčty žáků přicházejících ze základních škl. V rámci přijímacíh řízení pr šklní rk 2011/2012 byl pčet nabízených míst v 1. rčnících středních škl ve všech frmách studia 12 203 (stav k 3. 2. 2011). 24

Graf 8: Pčet žáků devátých tříd základních škl v Králvéhradeckém kraji v jedntlivých letech Zdrj dat pr sestrjení grafu: ÚIV Již něklik let prbíhají v KHK v suvislsti s demgrafickým vývjem v blasti středníh šklství ptimalizační změny, které umžnily nejen snížení pčtu právních subjektů středních škl, ale zasáhly pzitivně i d brvé struktury. Snížily se pčty míst v 1. rčnících gymnaziálních, lycejních brů a čtyřletých i dvuletých (nástavbvých) eknmických brů, částečně se snížila i rztříštěnst brvé struktury. 25

Graf 9: Rzdělení nvě přijatých žáků d 1. rčníků pdle brů vzdělání denní frma vzdělávání Zdrj dat pr sestrjení grafu: UIV Pznámka 1: Obry vzdělání, které se pdílejí na brvé struktuře žáků 1. rčníků středních škl méně než 1%, nemají tent údaj zaznamenaný v ppiskách grafu. Pr mžnst srvnání pdílů žáků prcházejících středním vzděláváním nejsu zapčítáváni ti, kteří byli právě přijati d prvních rčníků víceletých gymnázií, ale údaje žácích víceletých gymnázií jsu vztaženy na věkvu hladinu dpvídající 1. rčníkům čtyřletéh vzdělávání (3. rčník šestiletéh a 5. rčník smiletéh studia). V grafu 9 nejsu zahrnuti žáci nástavbvéh studia. Trend psledních let je však stále takvý, že žáků v maturitních brech vzdělání přibývá na úkr žáků studujících bry vzdělání s výučním listem. I přes finanční pdpru KHK směřvanu k žákům vybraných tříletých brů vzdělání je stálý nedstatek uchazečů d těch brů vzdělání, jejichž abslventi na trhu práce citelně chybí. Dalším prblémem je značně vyské prcent žáků abslventů brů vzdělání s výučním listem z celkvéh pčtu všech abslventů učebních brů, kteří nevstupují na trh práce, ale pkračují v nástavbvém maturitním studiu. Psuzujeme-li puze denní studium, pak je jich téměř třetina (32,67%), cž je vysk nad dpručenu prcentní hranici uvedenu v DZ ČR 2011-2015. 26

Graf 10: Pdíly nvě přijatých žáků d 1. rčníků pdle kategrie dsaženéh vzdělání Zdrj dat pr sestrjení grafu: ÚIV Tabulka 14: Pčet žáků v jedntlivých brech vzdělání v bdbí 2006 až 2012 (všechny frmy vzdělávání) Kategrie dsaženéh vzdělání 2006/ 2007/ 2008/ 2009/ 2010/ 2011/ 07 08 09 10 11 12 D Nižší střední vzdělání 8 0 0 0 0 0 C Praktická škla 63 68 75 87 95 105 Dvuleté a tříleté bry vzdělání E pskytující střední vzdělání s výučním 1102 1089 975 985 946 905 listem Obry vzdělání pskytující střední H vzdělání s výučním listem 6615 6193 5838 5562 5350 5064 K Obry vzdělání pskytující střední vzdělání s maturitní zkušku (gymnázia) 7475 7442 7382 7379 7172 7040 L Obry vzdělání pskytující střední vzdělání s maturitní zkušku 3468 3704 3968 3916 3743 3285 Obry vzdělání pskytující střední M vzdělání s maturitní zkušku (SPŠ a SOŠ) 12022 12548 12835 12881 12301 11514 Sučty 30745 31044 31073 30810 29607 27913 Zdrj dat: ÚIV 27

Graf 11: Vývj pčtu žáků středních škl v Králvéhradeckém kraji Zdrj dat pr sestrjení grafu: ÚIV Úrveň vzdělávání i jeh efektivita zejména v maturitních brech vzdělání jsu negativně vlivňvány skutečnstí, že na většině těcht brů vzdělání není realizvána v rámci přijímacíh řízení přijímací zkuška. Přijímáni jsu tak všichni uchazeči d předem stanvenéh pčtu přijímaných a hlavním nepříliš bjektivním kritériem pr přijetí jsu puze studijní výsledky uchazečů na základní škle. Někteří žáci tak nemají adekvátní studijní předpklady dpvídající btížnsti danéh bru vzdělání, pedaggvé jim čast musí přizpůsbvat např. rzsah učiva či rychlst výuky, a tím je negativně vlivňván vzdělávání zbývajících žáků ve třídě. Zřizvatel dpručil v suladu s DZ KHK 2008 2012 krajským šklám, aby v gymnaziálních a lycejních brech byly knány v rámci přijímacíh řízení pr šklní rk 2011/2012 přijímací zkušky. Většina ředitelů středních škl s těmit bry vzdělání tt dpručení respektvala. V rámci přijímacíh řízení pr šklní rk 2012/2013 by měla být ve šklách zřizvaných KHK na dpručení zřizvatele přijímací zkuška knána již u všech maturitních brů vzdělání. U většiny brů vzdělání ve středních šklách již byla prvedena v suladu s nařízením vlády č. 211/2010 Sb., sustavě brů vzdělání v základním, středním a vyšším vzdělávání, změna brů vzdělání na bry vzdělání dle rámcvých vzdělávacích prgramů (dále RVP). Jeden RVP pak má čast ve šklách něklik zaměření v různě mdifikvaných šklních vzdělávacích prgramech. V mnha šklách se realizuje další vzdělávání, např. v prjektu UNIV 2 KRAJE, a tak se při pklesu celkvéh pčtu žáků mhu lépe využívat prstrvé kapacity i lidský ptenciál škl. Zapjvání středních škl d různých grantů prjektů je velmi rzdílné, becně však platí, že tyt aktivity škl jsu dalším zdrjem finančních prstředků využívaným pr zvyšvání kvality vzdělávání žáků. 28

Hlavní cíle pr rzvj blasti středníh vzdělávání: ptimalizace sítě krajských škl a pčtu míst na krajských středních šklách v suladu s demgrafickým vývjem (s hledem na rvnměrné rzlžení nabídky jedntlivých brů vzdělání na území kraje a s hledem na psílení eknmické stability škl) ptimalizace brvé struktury v krajských středních šklách v suladu s ptřebami trhu práce ptimální nastavení pměru pčtu míst v maturitních i nematuritních brech vzdělání ve středních šklách v suladu s DZ ČR 2011-2015 a dpvídající ptřebám trhu práce v KHK ptimální nastavení pměru pčtu míst v maturitních brech pskytujících všebecné a dbrné vzdělání ve středních šklách v suladu s DZ ČR 2011-2015 a dpvídající ptřebám trhu práce v KHK pdpra škl, které vyučují bry vzdělání jak jediné v KHK a abslventi mají dbru dluhdbu uplatnitelnst na trhu práce pkračvání v realizaci kurikulární refrmy zavedení efektivních způsbů hdncení kvality vzdělávání ve středních šklách rvný přístup ke střednímu vzdělávání i pr handicapvané jedince psílení realizace dalšíh vzdělávání ve středních šklách, zajištění návaznsti pčátečníh a dalšíh vzdělávání efektivní splupráce zřizvatele krajských škl i samtných škl se zaměstnavateli, krajsku pbčku Úřadu práce ČR a dalšími institucemi vlivňujícími trh práce zvýšení mtivace a prfesinality pedaggických pracvníků středních škl pdpra grantvé plitiky středních škl pdpra prgramů EU pr rzvj středních škl efektivní splupráce krajských škl se zřizvatelem a s KÚ KHK Navrhvaná patření pr dsažení stanvených cílů pr všechny stupně středníh vzdělání (realizace průběžná s výjimku prvníh patření): vypracvat pdrbnu analýzu struktury vyučvaných brů vzdělání ve středních šklách v KHK jak výchzí materiál pr jedntlivá ptimalizační patření, a t nejpzději d knce šklníh rku 2012/2013 prvnávat pčty míst na středních šklách s pčtem žáků vstupujících d středníh vzdělávání a následně redukvat pčty míst v některých brech vzdělání nepdprvat vznik nvých škl zřizvaných jinu právnicku či fyzicku sbu, církví či bcí, který by byl kntraprduktivní pr dsažení ptimalizace sítě škl nepdprvat ve šklách zřizvaných jinu právnicku či fyzicku sbu, církví či bcí zápis takvých brů vzdělání d rejstříku škl a šklských zařízení, které jsu již vyučvány v dstatečné míře na šklách zřizvaných KHK, neb by jejich zapsání narušval celkvu kncepci rzlžení brvé struktury v KHK v rámci její ptimalizace pdprvat bry vzdělání, jejichž abslventi chybí na trhu práce, zaměřvat se na kamžitu prakticku uplatitelnst abslventů snížit na základě analýzy brvé struktury její rztříštěnst vhdnými ptimalizačními patřeními 29

pdmiňvat zapsání nvéh bru vzdělání d rejstříku škl a šklských zařízení vždy výmazem jinéh zapsanéh bru vzdělání tak, aby se nezvyšval nejvyšší pvlený pčet žáků ve škle upravit pčty žáků v maturitních brech vzdělání a v brech vzdělání pskytujících střední vzdělání s výučním listem až na výsledný prcentní pdíl uvedený v DZ KHK 2012-2016 redukvat pčty žáků vstupujících zejména d denní frmy nástavbvéh studia až na výsledný prcentní pdíl uvedený v DZ KHK 2012-2016 sledvat inspekční zprávy a kntrlní zjištění ČŠI a prvnávat je s patřeními přijatými řediteli škl pdprvat další vzdělávání pedaggů středních škl realizvané různými frmami pdprvat splečné a výměnné akce škl a prjekty škl pdbnéh zaměření v ČR i v zahraničí zaměřvat krajské dtační prgramy mj. na zvýšení úrvně a efektivity vzdělávání a na vytváření mtivujícíh prstředí pr pedaggy a žáky pdprvat střední škly v grantvé plitice (krajské dtační prgramy, šablny klíčvých aktivit zpracvané MŠMT apd.), zhledňvat přínsnst realizvaných grantů pr škly při hdncení ředitelů škl identifikvat jedince se speciálními vzdělávacími ptřebami již v úvdu studia na středních šklách a v rámci individuálníh přístupu k nim jim umžnit efektivní vzdělávání mnitrvat a akceptvat v blasti dalšíh vzdělávání pžadavky zaměstnavatelů i úřadu práce pdprvat škly v získávání autrizace pr udělvání dílčích kvalifikací a jedince k jejich získávání, zaměstnavatele i širší veřejnst seznamvat s jejich významem pr trh práce zveřejňvat mžnsti dalšíh vzdělávání na šklském infrmačním prtálu, ppř. vhdnu frmu centralizvat další vzdělávání v KHK Navrhvaná patření pr dsažení stanvených cílů u jedntlivých stupňů středníh vzdělání: A. Obry vzdělání pskytující střední vzdělání - praktická škla Střední vzdělání získá žák úspěšným uknčením vzdělávacíh prgramu v délce 1 rku neb 2 let denní frmy vzdělávání. V KHK je realizván tt vzdělávání celkem v 5 středních šklách. Vzdělávání v těcht brech vzdělání je určen výhradně pr žáky se středně těžkým a těžkým mentálním pstižením (bry C). Navrhvaná patření: splupracvat efektivně s pradenskými zařízeními upřednstňvat individuální přístup k žákům těcht brů vzdělání 30

B. Obry vzdělání pskytující střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s výučním listem (bry H, E) získá žák úspěšným uknčením vzdělávacíh prgramu denní frmy vzdělávání v délce 2 neb 3 rky, ppř. v jiných frmách vzdělávání (různá délka vzdělávání) či ve vzdělávacím prgramu zkrácenéh studia. Ve dvuletých neb tříletých brech vzdělání připravují škly své abslventy zejména pr výkn práce v různých dělnických prfesích. V jejich vzdělávání je velmi důležitu slžku dbrný výcvik prbíhající ve šklních dílnách či na smluvních pracvištích. Vhdný výběr bru vzdělání pr danéh jedince a kvalita dbrnéh výcviku, jeh materiální a persnální pdmínky jsu důležitým faktrem pr buducí uplatnění abslventů na trhu práce. Navrhvaná patření: pdprvat bry vzdělání (žáky i škly), jejichž abslventi chybí na trhu práce (zejména z blasti stavebnictví, strjírenství, elektr), finančně zajišťvat u těcht brů vzdělání i vícebrvé třídy snižvat rztříštěnst brvé struktury v brech vzdělání pskytujících střední vzdělání s výučním listem s přihlédnutím k dstupnsti vzdělávání v daném bru vzdělání v rámci celéh KHK nastavit a udržvat 30 % pdíl žáků v brech vzdělání pskytujících střední vzdělání s výučním listem v 1. rčnících středních škl z celkvéh pčtu žáků nvě přijatých d 1. rčníků středních škl v denní frmě vzdělávání jak pdíl minimální (metdika výpčtu viz Přílha 3) termín d šklníh rku 2012/2013 udržvat 30 % pdíl žáků abslventů základních škl, kteří nastupí d 1. rčníků středních škl d brů vzdělání pskytujících střední vzdělání s výučním listem v denní frmě vzdělávání jak pdíl minimální (metdika výpčtu viz Přílha 3) termín d šklníh rku 2012/2013 pdprvat splupráci škl se zaměstnavateli (např. částečný přesun výuky d prstr pdniků a firem, exkurze a stáže pr pedaggy i žáky) z důvdů přiblížení dbrnéh vzdělávání žáků reálné praxi C. Obry vzdělání pskytující střední vzdělání s maturitní zkušku (s výjimku gymnaziálních a lycejních brů) Abslventi středních škl v maturitních brech vzdělání s výjimku gymnaziálních a lycejních brů získávají dbrné střední vzdělání s maturitní zkušku (bry M, L). Velká část abslventů pdává přihlášku k dalšímu studiu na vyšší dbrné škle (dále VOŠ) či vyské škle (dále VŠ). Na trhu práce se v sučasné dbě nejlépe uplatňují abslventi brů vzdělání s technickým zaměřením (zejména strjírenské, elektrtechnické a stavební bry). Sučasný trend vzrůstajícíh zájmu žáků maturitní bry vzdělání na úkr zájmu tříleté bry vzdělání s výučním listem je v rzpru s ptřebami trhu práce. 31

Navrhvaná patření: pdprvat maturitní bry vzdělání s technickým zaměřením nenavyšvat pdíl žáků přijímaných d eknmických brů a brů zaměřených na veřejnu správu (skupina brů vzdělání 63 - Eknmika a administrativa, 68 Práv, právní a veřejnsprávní činnst) z celkvéh pčtu přijímaných uchazečů d 1. rčníků středních škl realizvat v rámci přijímacíh řízení d maturitních brů vzdělání (včetně nástavbvéh studia) přijímací zkušky s značením bdvéh minima nutnéh pr přijetí a stejnéh ve všech klech přijímacíh řízení termín d šklníh rku 2012/2013 prvádět revize ŠVP ve šklách s maturitními bry vzdělání v suladu s pznatky získanými při dalším vzdělávání pedaggů a v rámci průběžné splupráce se zaměstnavateli, a t zejména v dbrných předmětech a praktické výuce, zaměřvat se na upřesnění prfilu abslventa a na splečné cíle vzdělávání pdprvat splupráci škl se zaměstnavateli (např. částečný přesun výuky d prstr pdniků a firem, exkurze a stáže pr pedaggy i žáky) z důvdů přiblížení dbrnéh vzdělávání žáků reálné praxi redukvat pčty míst v maturitních brech vzdělání (s výjimku těch, jejichž abslventi jsu na trhu žádáni) ve prspěch míst v tříletých brech vzdělání v suladu s celkvým úbytkem žáků a zejména s pžadavky trhu práce nastavit a udržvat 70 % pdíl žáků ve všech maturitních brech vzdělání v 1. rčnících středních škl (včetně gymnaziálních a lycejních brů) z celkvéh pčtu žáků nvě přijatých d 1. rčníků středních škl v denní frmě vzdělávání jak pdíl maximální (metdika výpčtu viz Přílha 3) termín d šklníh rku 2012/2013 redukvat pčty míst v nástavbvých maturitních brech vzdělání v suladu s celkvým úbytkem abslventů tříletých brů vzdělání s výučním listem a s pžadavky trhu práce, prcentní pdíl abslventů tříletých brů vzdělání přecházejících d nástavbvéh studia snížit a udržvat na hdntě 20 % u denní frmy vzdělávání a na hdntě 40 % u všech frem vzdělávání (metdika výpčtu viz Přílha 3) pdprvat přijímání žáků d nástavbvých maturitních brů vzdělání zejména s technickým zaměřením pdprvat bry vzdělání, které se vyučují jak jediné v KHK a abslventi mají dbru dluhdbu uplatnitelnst na trhu práce 32

D. Gymnaziální a lycejní bry Vzdělávání v gymnáziích (bry K) a lyceích (některé bry M) je důležitu slžku středníh vzdělávání, prtže se jedná vzdělávání všebecnéh zaměření. Abslventi tht typu škl jsu priritně připravváni k dalšímu studiu na VŠ či VOŠ, šíře jejich všebecných znalstí a flexibilita jim umžňuje mnhdy začlenění d pracvníh prcesu ihned p abslvvání škly, avšak bez patřičné kvalifikace. I v těcht brech je třeba v rámci vlitelnéh segmentu pdpřit předměty s přírdvědným a technickým zaměřením. Gymnaziální bry jsu przatím jedny z mála téměř stprcentně naplňvaných brů vzdělání bez hledu na klesající demgraficku křivku. Navrhvaná patření: snížit pdíl žáků přijímaných d brů víceleté gymnázium (šestileté a smileté gymnázium) v daném šklním rce na hdntu dpvídající keficientu K v rzmezí 5 10 (metdika výpčtu - viz Přílha 3); tent keficient vypčtený ze sučtu dvu prcentních pdílů s různým základem se z tht důvdu neuvádí v % termín d šklníh rku 2013/2014 realizvat v rámci přijímacíh řízení d gymnaziálních a lycejních brů přijímací zkušky s značením bdvéh minima nutnéh pr přijetí a stejnéh ve všech klech přijímacíh řízení termín d šklníh rku 2012/2013 splupracvat systematicky s pradenskými zařízeními i s rdiči při identifikaci mimřádně nadaných žáků a zabezpečit jejich efektivní vzdělávání stanvit a udržvat d 25 % pdíl žáků v brech vzdělání pskytujících všebecné vzdělání (gymnaziální a lycejní bry) v 1. rčnících středních škl z celkvéh pčtu žáků nvě přijatých d 1. rčníků středních škl v denní frmě vzdělávání jak pdíl maximální (metdika výpčtu viz Přílha 3) termín d šklníh rku 2012/2013 3.1.4 Vyšší dbrné vzdělávání Sučasný stav a jeh analýza V blasti vyššíh dbrnéh vzdělávání půsbil k 1. 9. 2011 v Králvéhradeckém kraji celkem 11 škl pskytujících vyšší dbrné vzdělání. Z tht pčtu je 9 dále VOŠ zřizván KHK, zbývající 2 jsu zřizvány jiným zřizvatelem (jiná fyzická a právnická sba). VOŠ pskytují terciární vzdělání a všechny vznikly při středních šklách. Jejich charakteristickým rysem je cílené zaměření na prakticku přípravu studentů pr jejich buducí zaměstnání. Velmi čast jsu tematicky, materiálně i persnálně prpjeny s vyskými šklami, výrazná je i jejich splupráce se zaměstnavateli. Častým jevem je uknčení studia velké části studentů VOŠ již p 1. rčníku. U některých brů je pzrván dluhdbější výrazný pkles zájmu žáků studium (částečně způsbený i demgrafickým vývjem), cž by bez smysluplné transfrmace vyšších dbrných škl mhl vést až k jejich zániku. 33

Hlavní cíle pr rzvj blasti vyššíh dbrnéh vzdělávání: stabilizace vyššíh dbrnéh vzdělávání zachvání prfilace a vyské úrvně vyššíh dbrnéh vzdělávání psílení pstavení abslventů VOŠ na trhu práce pdpra prstupnsti vyššíh dbrnéh vzdělávání a bakalářskéh studia Navrhvaná patření k dsažení stanvených cílů: invvat vzdělávací prgramy v suladu s pžadavky znalstní eknmiky a ptřebami trhu práce prstřednictvím mdularizace, kreditníh systému hdncení, rzšiřvat nabídku kmbinvané a distanční frmy vzdělávání pdprvat splupráci VOŠ s vyskšklským sektrem pdprvat účast pracvníků VOŠ na dbrných stážích a napak dbrníků z praxe ve vyučvacím prcesu zavést brvé standardy jak měřítka minimální úrvně znalstí a dvednstí studentů termín d šklníh rku 2015/2016 pdprvat veškeré legislativní změny, které zajistí přensitelnst kreditů z brů vyššíh dbrnéh vzdělávání na bry bakalářské pdprvat zvyšvání prfesinality i prestiže pedaggických pracvníků VOŠ Tabulka 15: Pčty VOŠ a studentů VOŠ v KHK ve šklních letech 2006/2007 2010/2011 v jedntlivých kresech denní frma vzdělávání Okres 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 HK JC NA RK TU Králvéhradecký kraj pčet VOŠ 4 4 4 4 4 4 pčet studentů 484 519 486 474 432 440 pčet VOŠ 2 2 2 2 2 2 pčet studentů 198 249 201 263 278 226 pčet VOŠ 1 1 1 1 1 1 pčet studentů 143 113 91 69 55 64 pčet VOŠ 2 2 2 2 2 2 pčet studentů 188 177 159 151 142 143 pčet VOŠ 1 2 2 2 2 2 pčet studentů 34 54 68 87 68 92 Celkvý pčet VOŠ 10 11 11 11 11 11 Celkvý pčet studentů 1047 1112 1005 1044 975 965 Zdrj dat: ÚIV 34

Graf 12: Vývj pčtu studentů vyšších dbrných škl v letech 2006 až 2011 Zdrj dat pr sestrjení grafu: ÚIV 3.2 Vzdělávání a výchva dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Sučasný stav a jeh analýza Nabídka dpvídajícíh speciálníh vzdělávání pr děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími ptřebami patří mezi hlavní úkly krajskéh šklství. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími ptřebami je sba se zdravtním pstižením, zdravtním znevýhdněním neb se sciálním znevýhdněním ( 16 šklskéh zákna). Pvinnst zajistit pdmínky pr vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravtním pstižením a zdravtním znevýhdněním ukládá krajům 181 šklskéh zákna. Prstřednictvím speciálních škl a speciálních vzdělávacích prgramů musí kraj zdravtně pstiženým a znevýhdněným žákům pskytnut vzdělávání, které je základem pr jejich buducí uplatnění na trhu práce. Nedílnu sučástí systému je pedaggick-psychlgické pradenství ve šklských pradenských zařízeních, které se uskutečňuje prstřednictvím pedaggick-psychlgických praden a speciálně pedaggických center. Žáci se zdravtním neb sciálním znevýhdněním jsu vzděláváni pmcí vyrvnávacích patření v běžných šklách a dčasně ve šklách při zdravtnických zařízeních. Žáci se zdravtním pstižením jsu vzděláváni pmcí pdpůrných patření: frmu individuální neb skupinvé integrace v běžné škle frmu individuální neb skupinvé integrace ve speciální škle ve šklách samstatně zřízených pr žáky se zdravtním pstižením 35