Mendelova unverzta v Brně Provozně ekonomcká fakulta Ústav ekonome Endogenta teore optmálních měnových oblastí: vlv zahrančního obchodu na sladěnost hospodářských cyklů v Evropské un Dplomová práce Autorka: Bc. Dagmar Bumbálková Vedoucí dplomové práce: Ing. Petr Rozmahel, Ph.D. Brno 011
Prohlášení Prohlašuj, že jsem dplomovou prác zpracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Petra Rozmahela, Ph.D a všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použté lteratury. V Brně dne Bc. Dagmar Bumbálková
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu dplomové práce Ing. Petru Rozmahelov, Ph.D za odborné vedení, cenné rady a přpomínky, které m pomohly př zpracování této práce
Abstrakt Dplomová práce se zabývá teorí optmálních měnových oblast, která je alternatvním přístupem k hodnocení přpravenost země stát se členem měnové une. Práce se konkrétně zaměřuje na ověření hypotézy endogenty teore optmálních měnových oblastí. Pomocí panelové a klouzavé regrese je ověřen vlv ntenzty blaterálního obchodu na sladěnost hospodářského cyklu eurozóny a zkoumaných zemí, které jsou členy EU. Výsledky odhadnutých regresí jsou srovnány se studem, které se touto problematkou zabývaly. Klíčová slova: endogenta, teore OCA, sladěnost hospodářského cyklu, ntenzta blaterálního obchodu Abstract The Dploma thess deals wth a Theory of Optmum Currency Area, wtch s an alternatve approach to readness assessment of country to become a member of the Monetary Unon. The work specfcally focuses on testng the hypothess of endogenety OCA theory. Usng a panel and runnng regresson tested the mpact of blateral trade ntensty for the algnment of the euro area busness cycle and the selected countres that are EU members. The results of the estmated regressons are compared wth works that deal wth ths ssue. Key words: endogenety hypothess, OCA theory, busness cycle smlarty, blateral trade ntensty
Obsah 1. Úvod... 7. Cíl práce a metodka... 9.1 Cíl práce... 9. Metodka... 9 3. Teoretcká část... 13 3.1 Teore optmální měnové oblast... 13 3.1.1 Měnová oblast... 13 3.1. Přehled hstorckého vývoje teore OCA... 14 3.1.3 Klascká teore optmální měnové oblast... 15 3.1.4 Nový Mundellův model optmální měnové oblast... 17 3. Rozvnutí teore OCA (R.I. McKnnon, P.B. Kenen)... 18 3.3 Náklady a výnosy měnové ntegrace... 0 3.3.1 Model GG LL... 3 3.4 Endogenní charakter krtérí OCA... 4 3.4.1 Emprcké ověření hypotézy endogenty teore OCA... 6 3.5 Hospodářský cyklus... 7 3.5.1 Sladěnost hospodářského cyklu... 8 4. Ověření hypotézy endogenty optmálních měnových oblastí... 30 4.1 Panelová regrese Eurozóna... 30 4.1.1 Vstupní hodnoty panelové regrese... 31 4.1. Odhadnuté modely... 33 4.1.3 Vyhodnocení odhadnutých modelů... 40 4. Panelová regrese Německo... 45 4..1 Vstupní hodnoty panelové regrese... 45 4.. Odhady regresního modelu... 47 4..3 Vyhodnocení odhadnutých modelů... 53 4.3 Klouzavá regrese... 57 4.3.1 Česká republka... 57 4.3. Slovensko...60 4.3.3 Polsko... 6 4.3.4 Bulharsko...65 4.3.5 Portugalsko... 67 4.3.6 Ostatní výsledky... 70 5. Dskuse... 7 5
6. Závěr... 78 7. Lterární zdroje...80 8. Seznamy... 83 6
1. Úvod Teore optmálních měnových oblastí představuje jednu z možností jak hodnott přpravenost země na vstup do měnové une. Její počátky se datují do 60. let, což není náhoda. Velkou dskuz o vhodnost fxního nebo plovoucího měnového kurzu vyvolaly problémy doprovázející Breton woodský systém. Největší slabnou byla vazba meznárodního měnového systému na jednou měnu dolar, a také jeho směntelnost za zlato. Na konc 50. let došlo k obnovení konvertblty v mnoha evropských zemích a začala výrazně růst držba dolaru v zahrančí. Banky chtěly přebytek dolarů směnt za zlato a tady vyvstaly pochybnost, zda je USA schopná garantovat směntelnost dolarů za zlato. Z důvodu těchto pochybností začal převládat příznvc plovoucích kurzů. Zde se poprvé objevly názory na danou problematku z pohledu teore OCA, kterou prezentoval Mundell a dále pak McKnnon a Kenen. Jejch hlavní snahou bylo nadefnovat krtéra, která by určovala optmální měnovou oblast. Hlavním problémem měnové oblast je výskyt asymetrckých šoků, které mají na země v měnové un různé dopady, ale musí být elmnovány jednou monetární poltkou. Země ztrácejí vstupem do měnové une možnost využít autonomní měnovou poltku a vystupují vzhledem k třetím zemím jako jeden celek. Pomocí krtérí, které defnují optmální měnovou oblast by bylo možné odhadnout, zda bude pro zem vhodné vstoupt do měnové une, nebo zda s má ponechat vlastní měnu. Teore OCA prošla dynamckým vývojem a svoje nové uplatnění našla př formování eurozóny. Objevla se nová teore v rámc OCA, kdy byla na sklonku 90. let vyslovena hypotéza endogenty teore OCA. Tato hypotéza je významná v tom, že země která vstupuje do měnové une nemusí naplňovat krtéra OCA ex ante, ale k jejch naplnění dojde po vstupu země do měnové une, tedy ex post. Hypotézu se nažl ověřt ve své stud Frankel a Rose (1998), kteří zkoumal vztah mez ntenztou blaterálního obchodu a stupněm sladěnost ekonomk. Jejch výsledky prokázaly poztvní vlv blaterálního obchodu na synchronzac ekonomk zkoumaných zemí. Což znamená, že pokud země vstoupí do měnové une a nebude její ekonomka přílš sladěná s ekonomkou zemí měnové une, dojde k růstu sladěnost vlvem růstu ntenzty vzájemného obchodu, který roste po vstupu země do měnové une z důvodu odstranění barér. Sladěnost hospodářských cyklů zemí znamená to, že je malé rzko výskytu asymetrckého šoku, který posthuje země měnové une rozdílným způsobem. Hypotéza endogenty je ověřována v mé prác, metodka vychází právě ze stude Frankela a Roseho (1998). Ověření je provedeno na novějších datech pomocí panelové regrese a klouzavé regrese, která se vyznačuje výpočtem klouzavého korelačního 7
koefcentu. Pro ověření je využto 15 zemí Evropské une, jednotlvé země nejsou členy eurozóny, ale pro srovnání je pár členských zemí zahrnuto. Konkrétně se jedná o tyto země: Lotyšsko, Estonsko, Ltva, Bulharsko, Slovensko, Irsko, Švédsko, Česká republka, Španělsko, Velké Brtáne, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Dánsko, Portugalsko. V regres jsou využta čtvrtletní data od roku 1999 až do roku 010. Optmálním výsledkem teore OCA by byla metoda, která by dokázala rozdělt světovou ekonomku na jednotlvé optmální měnové oblast. Prostředkem k tomuto cíl je nalezení krtérí, které by takou oblast jasně defnovaly. Jde o velm složtou problematku, která je součástí velm šroké a dlouhé dskuze a její počátky se datují do 60. letech a trvá dodnes. 8
. Cíl práce a metodka.1 Cíl práce Cílem práce je ověřt exstenc poztvního vlvu prohlubování ekonomcké ntegrace mez zeměm eurozóny a ostatním členským státy EU na sladěnost jejch ekonomk. Ekonomcká ntegrace zde představuje ntenztu blaterálního obchodu mez vybraným zeměm a měnovou uní. Zkoumaná hypotéza: Čím větší je ntenzta blaterálního obchodu mez eurozónou a vybranou zemí, tím větší je sladěnost hospodářských cyklů obou oblastí. Sledované období se datuje od 1. ledna roku 1999, kdy byla založena eurozóna Maastrchtskou smlouvou až do současnost. Ověření hypotézy je provedeno pomocí panelové regrese, která tvoří stěžejní část práce a následně je vztah zkoumán pomocí klouzavé regrese. Hypotéza vychází z teore endogenty optmálních měnových oblastí. Dílčím cílem je komparace výsledků panelové a klouzavé regrese. Pro lepší srovnání je zkoumaný vztah aplkován na Německo a vybrané země EU. Německo je jedna z nejslnějších ekonomk v EU z hledska HDP, a díky tomu má výrazný vlv na hospodářský cyklus celé une. Z toho důvodu je německá ekonomka použta pro srovnání s eurozónou.. Metodka Základem pro splnění výše uvedených cílů bylo vypracování lterární rešerše, která je zaměřena na knhy zabývající se teorí optmálních měnových oblastí. Do rešerše jsou zahrnuty vědecké práce, které jsou zaměřeny na emprcké ověření zkoumané hypotézy o endogentě teore OCA. Stěžejní prací je stude J. A. Frankela a A. K Roseho o endogentě optmálních měnových oblastí z roku 1998. Po vypracování lterární rešerše následovalo získání potřebných dat, které byly staženy ze statstckého portálu Eurostat. Jedná se o čtvrtletní data od prvního čtvrtletí roku 1995 do druhého čtvrtletí roku 010. Pro panelovou regres byla využta data od roku 1999, počet pozorování ční 46. Konkrétně se jedná o časové řady HDP, celkový mport a export pro jednotlvé země a objem obchodní výměny mez dvojcem zemí. Všechny pozorované ekonomcké ndkátory jsou v měně euro. Po získání vstupních dat byla provedena jejch úprava, aby bylo možné vypočítat ukazatel ntenzty obchodu a korelační koefcent. Data pro eurozónu, byla vypočítána 9
dle toho, jak státy vstupovaly do měnové une, a to jak v případě mportu, exportu, tak u ukazatele HDP. Hodnoty jednotlvých ekonomckých ukazatelů pro danou zem byly postupně přčteny podle roku přstoupení země do eurozóny. Časové řady všech ekonomckých ukazatelů (mportu, exportu a HDP) jsou přepočteny na přrozený logartmus, z důvodu snadnější manpulace s daty. V případě ekonomckého ukazatele HDP bylo zapotřebí využít Hodrck Prescottova fltru pro odstranění trendu a získání cyklcké složky HDP. Cyklcká složka HDP byla následně upravena pomocí centrovaného klouzavého průměru, protože se zde vyskytovala sezónnost, která zkreslovala korelační koefcent. Z upravených dat byly vypočteny vstupní proměnné regresní rovnce. Vysvětlující proměnná je ntenzta zahrančního obchodu, jejíž vzorec pro výpočet je uveden níže: ( X, j, t+ M, j, t) Intenzta obchodu X : Wt, j, t= 1 ( Xt, + X jt, + Mt, + M jt, ) X, j, t vyjadřuje celkový objem exportu ze země do země j (v nomnální hodnotě) během období t, X t, znázorňuje celkový objem exportu ze země, X jt, je celkový objem exportu ze země j, M, j, t je celkový objem mportu ze země do země j (v nomnální hodnotě) během období t, M t, je celkový objem mportu ze země M jt, je celkový objem mportu ze země j. X Problém, kterému čelí tento ukazatel je, že v případě blaterálního obchodu M export ze země do země j se nerovná mportu země j ze země, jak uvádí, j, t j,, t Frankel a Rose (1998). Vysvětlovaná proměnná v analyzovaném vztahu reprezentuje sladěnost hospodářského cyklu zkoumaných ekonomk. Jako ndkátor ekonomcké aktvty zemí a j v časovém období t byl zvolen vývoj cyklcké složky HDP. Výpočet vysvětlované proměnné byl proveden pomocí korelačního koefcentu Corr(,) v s, j, t, který vyjadřuje korelac dvou časových řad. Vyjde jedna hodnota za celý soubor dat v ntervalu < 1,1>, 1 Vzorec pro výpočet ntenzty obchodu vychází ze stude Frankel Rose (1998): The Endogenety of the Optmum Currency Area Crtera. 10
kde 1 znamená negatvní korelac mez časovým řadam a 1 znamená poztvní korelac časových řad. Hodnoty okolo 0 se vyznačují mnmální nebo žádnou korelací vstupních hodnot. Po úpravě časových řad a výpočtu ntenzty obchodu a korelačního koefcentu práce přešla k ověřování hypotézy endogenty optmálních měnových oblastí pomocí panelová regrese a klouzavá regrese. Tvar regresní rovnce je následující: Corr(,) v s = α + βtrade( w) + ε, j, t, j, t, j, t Jednorozměrný regresní model je složen ze závsle proměnné Y ( Corr(,) v s, j, t ), kterou představuje korelační koefcent a z vysvětlující proměnné X ( Trade( w ), j, t ), což je průměrná míra ntenzty blaterálního obchodu. Parametry α, β jsou odhadované regresní koefcenty a ε, j, t vyjadřuje všechny ostatní vlvy, které působí na podobnost hospodářských cyklů mmo sféru obchodu. Ekonomcká teore předpokládá poztvní vlv blaterálního obchodu na sladěnost ekonomk zkoumaných zemí. V případě panelové regrese je korelační koefcent vypočten za období 1999 až druhé čtvrtletí roku 010 vždy u zkoumané země a eurozóny, počet pozorování je 46 u každé zkoumané země. Intenzta obchodu je vypočtena jako artmetcký průměr z jednotlvých hodnot ntenzty obchodu za stejné období jako v případě výpočtu korelačního koefcentu. Pro srovnání je vztah aplkován na Německo a vybrané země. Celkem je vytvořeno šest modelů panelové regrese, které se lší v počtu zemí. Jednotlvé modely jsou tvořeny zeměm, které se dohromady vyznačují různou vzájemnou ekonomckou sladěností a ntenztou obchodu s eurozónou, Německem. Z každé regrese jsou postupně odebírány země, které nesplňují zkoumané krtérum endogenty teore optmální měnové oblast. To znamená, že vykazují nízkou ekonomckou sladěnost s eurozónou, popřípadě s Německem, nebo dosahují nízké ntenzty blaterálního obchodu, v některých případech dochází k oběma charakterstkám. Země vstupující do posledního modelu představují oblast, která nejvíce naplňuje hypotézu endogenty, dochází zde k nejvýraznějšímu vlvu prohlubování ekonomcké ntegrace na zvyšování sladěnost jejch ekonomk s eurozónou. Klouzavá regrese vychází ze stejné základní regresní rovnce. Rozdíl je v tom, že korelační koefcent je vypočten za pět předcházejících let a je postaven konkrétní Regresní rovnce vychází ze stude Frankel Rose (1998): The Endogenety of the Optmum Currency Area Crtera. 11
hodnotě ntenzty obchodu mez dvěm územím, vždy jedna země a eurozóna, za dané čtvrtletí. Zkoumané období je v tomhle případě jž od počátku roku 1995 až do druhého čtvrtletí roku 010. Odhad regresního modelu je prováděn na 43 pozorování, u některých zemí je množství pozorování menší, protože data nebyla dostupná např. Irsko. Opět pro účely komparace byl zvolený postup použt na Německo a vybrané státy. Státy které jsou zkoumány panelovou klouzavou regresí jsou vždy členy EU, ale nejsou členy měnové une. Konkrétně jsou to tyto země: Česká republka, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Lotyšsko, Ltva, Rumunsko, Dánsko, Švédsko, Angle. Z důvodu možnost srovnání jsou dále do regrese zařazeny členské země eurozóny: Irsko, Portugalsko, Španělsko, Slovensko a nyní Estonsko od roku 011. Všechny výpočty úprava dat je provedena pomocí tabulkového procesoru MS Excel a statstckého programu Gretl. Závěr práce a dskuse se zabývají zhodnocením dosažených výsledků pomocí metody komparace a analýzy. Výsledky vlastní práce jsou srovnávány s výsledky studí, které se zabývaly také ověřením hypotézy endogenty teore optmálních měnových oblastí, mez nejdůležtější patří stude Frankel a Rose 1998, poté ještě srovnávám výsledky se dvěm studem Jarka Fdrmuce z roku 001 a 004. 1
3. Teoretcká část 3.1 Teore optmální měnové oblast 3.1.1 Měnová oblast Měnová oblast má mnoho defnc a ekonomové se ve vymezení pojmu lší. Pro lepší představu je na začátku teoretcké část uvedeno několk defnc pojmu měnová oblast. V obecném smyslu má měnová oblast dvě podoby, jednou z nch je seskupení zemí, resp. regonů užívajících jednu společnou měnu nebo je to seskupení zemí, které má neodvolatelnou fxac měnového kurzu dle Hazuchy (005). Mundell (1997) ve své prác rozlšuje měnovou oblast (currency area) a měnovou un (monetary unon). V obou případech je aplkován režm fxního měnového kurzu, rozdíl je v počtu měn obíhajících na daném území. Zatímco měnová oblast zahrnuje dvě č více měn fxovaných k sobě navzájem, měnová une využívá pouze jednou společnou měnu. Mundell (000) dále rozděluje pojem na měnovou oblast s jednou měnou a měnová oblast s více měnam. Příkladem první klasfkace je eurozóna, kdy země nahrazují národní měnu společnou měnou eurozóny. Druhá klasfkace představuje měnové výbory 3. Pro většnu ekonomů jsou výrazy měnová oblast a měnová une synonyma. Stude se také zabývají pojmem optmální měnová oblast (OCA), například Mongell (00) uvádí, že optmální měnová oblast je geografcké seskupení zemí, které využívají společnou měnu nebo mají několk měn, které jsou pevně zafxovány a exstuje zde možnost budoucího sjednocení. Vůč měnám třetích zemí může společná měna nebo zafxované měny volně plavat. Takové území je optmální pokud splňuje krtéra OCA: Moblta výrobních faktorů, Otevřenost ekonomky, Dversfkace produkce, Cenová a mzdová flexblta, atd.. Pokud země splní výše uvedená krtéra, potom by její členství v měnové un mělo vést k vyšším výnosům než nákladům, které z členství pro zem plynou. 3 V měnovém výboru se měnový kurz udržuje na pevně stanovené hodnotě vůč referenční měně bez pásem osclace. Centrální banka může dodávat do oběhu nové peníze pouze prostřednctvím nákupu zahranční měny. O velkost úrokových sazeb nerozhoduje, čímž se zcela vzdává vlastní měnové poltky. 13
3.1. Přehled hstorckého vývoje teore OCA Orgnální název teore optmální měnové oblast je v anglčtně optmum currency area a od tohoto názvu odvozujeme používanou zkratku OCA. Vývoj teore OCA probíhá ve čtyřech fázích dle Kučerové (005). První dvě fáze jsou charakterstcké tím, že vychází z keynesánských předpokladů: Strnulost cen a mez v krátkém období. Dlouhodobý substtuční vztah mez nflací a nezaměstnaností vycházející z Phllpsovy křvky. Vysoce elastcká nabídka statků a služeb. Cenově elastcká poptávka po statcích a službách, kterou může ovlvnt vláda. Proto se teore tohoto období, která zahrnuje první dvě vývojové fáze, nazývá tradční teore optmálních měnových oblastí. První fáze se nazývá průkopncká fáze a je datována do 60. let mnulého století, kdy byly publkovány stěžejní práce R.A. Mundella (1961) a P.B. Kenena (1969). Hlavním přínosem této fáze byla snaha o defnc krtérí vymezujících optmální měnovou oblast a objevoval se zde první pokusy o analýzu výnosů a nákladů optmální měnové oblast. Dle Kučerové (005) byla krtéra mnohdy protchůdná a většnu z nch nebylo možné jednoznačně emprcky defnovat. Druhá fáze je v období 70. let byla označena jako fáze usmíření. Vědecké práce v tomhle období více zkoumaly a analyzovaly krtera OCA. Hlavním důvodem bylo zjstt jejch relatvní význam a odstrant jejch mnohdy sporný charakter dle Kučerové (005). Byla defnována nová krtéra například symetre šoků posthujících měnové une. Mnoho krtérí se nedalo emprcky ověřt, proto se hlavní důraz kladl na analýzu výnosů a nákladů měnové une. Druhá polovna 70. let a 80. léta znamenají pro teor OCA útlum. Příčnou bylo především, že vymezení krtérí nevedlo ke stejným závěrům a mnohdy s odporovala dle Kučerové (005). Nové významné období pro teor OCA přšlo až na přelomu 80. a 90. let, kdy byly obnoveny snahy o zavedení společné měny v Evropském společenství. Tato třetí fáze je nazývána jako fáze přehodnocování. Vyznačuje se teoretckým a emprckým zdokonalením teore OCA a také k došlo k přehodnocení nákladů a výnosů plynoucích z měnové une. Do teore se promítají také nové makroekonomcké poznatky, například zpochybnění vztahu Phllpsovy křvky a nové metody makroekonomckého modelování. Teore OCA byla rozšířena o celou řadu nových poznatků a byla podrobena uslovnému zkoumání, proto se o této fáz hovoří jako o nové teor optmální měnové oblast. Poslední čtvrtou fází je emprcká fáze, která obdobím navazuje na předchozí fáz. Všechna krtéra jsou detalně zkoumána 14
do mnulost. Dle Kučerové (005) se někteří ekonomové snaží o zjštění jaký vlv má měnová ntegrace na ekonomky členských zemí. V této souvslost byly vysloveny dvě hypotézy: hypotéza specalzace a hypotéze endogenního charakteru krtérí OCA, která je zkoumána v mé prác. Edogenní přístup znamená dle výkladového slovníčku stránky Zavedené eura, že samotné členství v měnové un urychluje utváření atrbutů optmální měnové oblast. Z toho pak logcky vyplývá, že měnovou un mohou zakládat země s nedostatečně vyvnutým atrbuty teore OCA. Tento závěr je do jsté míry potvrzován zkušeností samotných zemí eurozóny, kterou by řada ekonomů neoznačla za optmální měnovou oblast, ale která jž po deset let uspokojvě funguje. Rusek (009) uvádí dva základní argumenty pro vytvoření měnové une. První je, že hlavní zdroj asymetrckých šoků je země, která není členskou zemí měnové une a má vlastní monetární poltku a druhým argumentem je, že vstup do měnové une stmuluje růst zahrančního obchodu a prohlubuje fnanční ntegrac zemí, což vede ke sladění vyskytujících se šoků (šoky se stanou symetrcké). 3.1.3 Klascká teore optmální měnové oblast Počátek teore OCA se datuje do roku 1961, kdy Robert A. Mundell (1961) vydal průkopnckou stud Teore optmálních měnových oblastí v The Amercan Economc Revew. Ve svém článku se zabýval procesem přzpůsobení v případě vznku vnější nerovnováhy. Orgnalta práce je v tom, že se Mundell zabývá problematkou krtérí, která musí daná země naplnt, aby pro n bylo přínosné vstoupt do měnové une. Základní otázka, kterou Mundell řeší je, zda je pro země lepší s ponechat volně plovoucí měnový kurz nebo zavést společnou měnu v případě, kdy země prohlubují svoj hospodářskou ntegrac. Na tuto otázku se pokusl odpovědět defnováním optmální měnové oblast. Model AS AD dle De Grauwa (007), na kterém Mundell zkoumá svoj teor vychází z keynesánských předpokladů. Máme dvě země A a B, které mají vlastní měny navzájem na sobě fxované. V každé zem exstuje plná zaměstnanost, rovnováha platební blance, ceny a mzdy jsou v krátkém období nepružné směrem dolů, což vede k nárůstu nezaměstnanost a vláda prosazuje antnflační poltku. Země jsou vystaveny asymetrckému poptávkovému šoku 4, jak můžeme vdět v obrázku č.1. V zem A došlo v jeho důsledku ke zvýšení poptávky po zboží na úkor 4 Asymetrcký šok znamená, že dojde k stuac, kdy jsou dvě země nebo více zemí zasaženy šokem, který v jednotlvých státech vyvolá různé dopady, většnou se jedná o dopady opačné 15
snížení poptávky po zboží země B. Příčnou takového šoku může být přesun spotřebtelských preferencí z jednoho typu zboží na jný. To způsobí v zem A zvýšení výstupu, přebytek platební blance a nflační tlaky, zem B posthne pokles výstupu, růst nezaměstnanost a defct platební blance, jak uvádí De Grauwe (007). Obr. 1: Model AS AD, asymetrcký poptávkový šok Země/regon A Země/regon B P P AS AS AD AD AD AD Y Y Zdroj: P. De Grauwe 007, vlastní úprava Pokud by země A a B byly optmální měnovou oblastí začal by v případě vznku asymetrckého šoku fungovat automatcký vyrovnávací mechansmus, kterým je dle Mundella (1961) především vysoký stupeň moblty výrobních faktorů, především pracovních sl. V uvedeném příkladě by to vedlo k mgrac pracovníků ze země B do země A, což by vedlo k zvýšení nabídky výrobních faktorů a následně k většímu výstupu, zmírnění nflačních tlaků v zem A, zároveň by došlo ke snížení nezaměstnanost v zem B. Krtka této teore spočívala v tom, že přzpůsobení prostřednctvím pracovní síly trvá delší dobu, než v případě měnového kurzu. Exstuje mnoho barér, které brání přesunu pracovních sl: jazyková baréra, kulturní zvyklost, osobní překážky (odloučení od rodny), apod.. Dalším problémem je, že země zasáhne nebo s různou ntenztou. Příkladem je pokles poptávky po automoblech. Rakouská ekonomka by tímto jevem nebyla přílš zasažena, protože automobly nevyrábí. Naprot tomu česká ekonomka by utrpěla nžší růst HDP a nárůst nezaměstnanost. 16
druhý asymetrcký šok krátce po prvním. V takovém případě je téměř nereálné, aby se pracovní síly přesunuly zpět během týdnů č měsíců, pokud jž vynaložly náklady na mgrac. V krátkém období moblta pracovní síly není schopna nahradt vyrovnávací mechansmus v podobě měnového kurzu, ale v dlouhém období je přesun pracovní síly pravděpodobnější dle Kučerové (005). Mundell také neuvažoval mezodvětvovou mobltu pracovní síly. Dle těchto závěrů můžeme konstatovat, že Mundell (1961) považoval za optmální měnovou oblast, takovou kde exstuje faktorová moblta mez jednotlvým zeměm, v takovém případě doporučoval režm fxních kurzů. 3.1.4 Nový Mundellův model optmální měnové oblast Dle Kučerové (005), Mundell ve svých dosavadních studích byl na straně plovoucích kurzů. Důvodem bylo to, že Mundell byl velm skeptcký k tomu, že země splní důležtý předpoklad pro přjetí jednotné měny a tím je dostatečná moblty pracovní síly. Podle něj byly země schopné reagovat na asymetrcký šok pouze pomocí změn měnového kurzu. První Mundellův model vycházel z keynesánských předpokladů, z čehož vyplývá, že monetární a fskální poltka dokáže ovlvnt agregátní poptávku, která účnně zasáhne prot poptávkovým a nabídkovým šokům. Mundell v roce 1973 publkoval další práce na téma OCA, kde uveřejnl nový model, který vychází z jných předpokladů než původní. Důležtou změnou je, že opustl od předpokladu statckého očekávání a zkoumal jaký dopad má nejstota ve vývoj měnového kurzu na meznárodní dverzfkac portfola a na sdílení rzka, což může vyústt v narušení kaptálového trhu dle Kučerové (005). Jednou z prací je Uncommon Arguments for Common Currences (1973), v této prác Mundell prosazuje názor, že společná měna může mít na jednotlvé ekonomky poztvní vlv, protože dokáže zmírnt dopad asymetrckého šoku pomocí společných devzových rezerv a dversfkací portfola mez země měnové une. Čím větší je tedy, podle Mundella, objem peněz, který je kryt meznárodně přjímanou měnou, tím větší rezervy má hospodářskopoltcká autorta k dspozc pro případ různých nepředvídatelných událostí. Pokud navíc země spolu utvoří měnovou oblast, rozsah území se vzájemným sdílením rzka se rozšíří. Různé nečekané událost, jako například válka, stávka č neúroda v jedné z těchto zemí mohou způsobt pokles reálného důchodu této země. Pokud však daná země tvoří s druhou zemí měnovou oblast, společná měna umožní postžené zem vyčerpat vlastní měnové rezervy a utlumt dopady tohoto negatvního šoku využtím rezerv druhé země. Náklady na přzpůsobení šoku tak země neponese sama a mohou být částečně rozloženy do budoucnost, jak uvádí Kučerová (005). 17
3. Rozvnutí teore OCA (R.I. McKnnon, P.B. Kenen) Teore OCA byla dále rozvíjena dalším ekonom především Mcknnon a Kenen, kteří se zaměřl na defnc dalších krtérí vymezujících optmální měnovou oblast. 1. Stupeň otevřenost (McKnnon 1963) McKnnon (1963) rozděluje zboží na obchodovatelné a neobchodovatelné a poměr mez těmto dvěm položkam udává stupeň otevřenost ekonomky. Neobchodovatelné je takové zboží, které nelze přepravt na zahranční trh. Pro ekonomku, která je více otevřená (má více obchodovatelného zboží) je výhodnější zavést fxní kurz namísto kurzu plovoucího. Velm poztvní dopad zavedení fxního kurzu je v případě malé a otevřené ekonomky, která ntenzvně obchoduje se zeměm měnové oblast a to v případě, kdy dsponuje mnmální mobltou výrobních faktorů. Obr.: Model AS AD, stupeň otevřenost ekonomky Relatvně otevřená ekonomka Relatvně uzavřená ekonomka P AS P AS AS AS AD AD AD AD Y Y Zdroj: P. De Grauwe 007, vlastní úprava Obrázek č. demonstruje jaký bude mít vlv deprecace měny na malou ekonomku v porovnání s velkou ekonomkou. De Grauwe (007) měří otevřenost ekonomky jako podíl exportu na HDP. V otevřené ekonomce uvažuje extrémní stuac, kdy podíl exportu na HDP je 99 % a v uzavřené ekonomce je opačný extrém, kdy podíl exportu na HDP je pouze 1 %. Velkost deprecace měn u obou ekonomk je stejná, ale má rozdílný dopad. Daleko výraznější posun křvek AS a AD je u relatvně otevřenější ekonomky, kde také došlo k většímu nárůstu cenové hladny, jak je vdět 18
na obrázku č.. De Grauwe (007) dále uvádí, že v důsledku využívání monetární poltky pro stablzac cenové hladny a nezaměstnanost, dochází u otevřenější ekonomky k vyšší cenové varabltě, se kterou jsou spojeny vyšší náklady. Malé ekonomky mají tendenc být otevřenější a proto je pro ně výhodné vstoupt do měnové une.. Stupeň dverzfkace produkce (Kenen 1969) Kenen (1969) rozšřuje krtéra optmální měnové oblast o stupeň dverzfkace produkce ekonomky. Země, která vyrábí více různorodých výrobků je dverzfkovanější a její ekonomku budou v daleko menší míře ovlvňovat asymetrcké šoky než zem, která se specalzuje na výrobu menšího počtu různých produktů. Dverzfkace tak podle Kenena (1969) snžuje negatvní efekty asymetrckých šoků na ekonomku, a proto je režm fxního kurzu nejvhodnější. Naopak země, které mají méně dverzfkovanou produkc by měly zůstat u plovoucího kurzu, aby mohly v případě asymetrckého šoku využít změny měnového kurzu. 3. Podobnost nabídkových a poptávkových šoků a hospodářských cyklů zemí měnové une Škulová (006) uvádí, že pokud se země rozhodne vstoupt do měnové une ztratí tím autonomní měnovou poltku a možnost ovlvnt měnový kurz. Tato skutečnost může být velkým problémem, když zem zasáhne dosynkratcký šok, který je typcký tím, že zasáhne jen jednu zem a ostatní země měnové une neovlvní. Náprava takového šoku se provádí pomocí změny měnového kurzu, ale př zafxování kurzu jž toto ovlvnění není možné. Proto je pro zem, která se chce stát členskou zemí měnové une, aby měla svůj hospodářský cyklu co nejvíce sladěný s hospodářským cyklem měnové oblast, aby byl výskyt dosynkratckých šoků mnmální. 4. Cenová a mzdová flexblta Země, které tvoří měnovou un by měly mít co nejvyšší cenovou a mzdovou flexbltu, jak uvntř státu, tak mez sebou, a to především v krátkém období. Pokud nastane asymetrcký šok země jsou schopny elmnovat jeho dopady pomocí pohybem relatvních cen a mezd, takže dojde k tlumení vznklé nezaměstnanost v jedné zem a zároveň se snžuje nárůst nflace v druhé oblast, dle Škulové (006). 19
5. Fskální transfery Krtéru je založeno na redstrbuc fnančních prostředků, jak uvádí Lacna (007), to znamená že jsou centralzovány podstatné část národních rozpočtů na úroveň měnové une. V případě asymetrckého šoku mohou země, na které má šok poztvní dopad, podpořt pomocí transferů země, které šok zasáhl negatvně. Tímto způsobem lze řešt pouze šoky přechodné, ne permanentní. Fungování fskální ntegrace s vyžaduje vysoký stupeň poltcké ntegrace a ochotu zemí sdílet společně rzka. 6. Integrace fnančních trhů Dle Lacny (007) je ntegrace fnančních trhů je důležtá, protože kaptál se pak může volně přelévat mez zeměm měnové une. Vysoký stupeň ntegrace má poztvní vlv př vznku nerovnováhy jednotlvých ekonomk, sebemenší změna úrokových sazeb vyvolá rovnovážné toky mez zeměm, což působí na vyrovnání úrokových sazeb. Dalším efektem je zajštění efektvní alokace fnančních zdrojů. 7. Podobná míra nflace zemí Podstatným krtérem je podobnost měr nflace v měnové oblast, protože potom země mohou dosahovat stablní výše vzájemných obchodních směnných relací a nepotřebují využívat změnu měnových kurzů dle Lacny (007). Pokud jedna země dosahuje vyšší míry nflace než ostatní, vytváří to tlak na aprecac měny této země a bylo by nemožné v dlouhém období udržet nastavený fxní kurz bez negatvního působení na danou ekonomku dle Kučerové (005). 8. Stupeň poltcké ntegrace Stupeň poltcké ntegrace je spíše problémem poltckým a patří k nejdůležtějším krtérím vytvoření optmální měnové oblast, toto krtérum je nadřazeno ekonomckým krtérím. Rozhodování o vstupu do měnové une je podmíněno především poltckým autortam, které musí být ochotny přjmout přenesení rozhodovacích pravomocí v oblast hospodářské poltky na nadnárodní úroveň v rámc měnové une, jak uvádí Lacna (007). 3.3 Náklady a výnosy měnové ntegrace Členství v měnové un je spojeno jak s přínosy tak s náklady. Teore OCA defnuje mnoho výnosů a nákladů, které je možné hodnott a podle výsledku posoudt vhodnost vstupu země do měnové une. Přesné vyjádření výnosů a nákladů je velm náročné. Pro grafckou analýzu výnosů a nákladů se využívá model GG LL. 0
1. Výnosy plynoucí z členství v měnové un Země př vstupu do měnové une ztrácí autonom monetární poltky, která ovlvňuje úrokové sazby, také ztrácí možnost ovlvnění měnového kurzu, a také nástroje fskální poltky jsou omezeny. Pokud se asymetrcké šoky vyskytují mnmálně potom se snžuje nutnost autonomní monetární poltky dle Rozmahel (008). Přínosy plynoucí ze zavedení jednotné měny budou vyšší, čím větší bude podobnost nabídkových a poptávkových šoků a také jak rychle se členské země dokáží šokům přzpůsobt, jak uvádí Škulová (006). Nejčastěj uváděné výnosy z přjetí jednotné měny jsou následující: Snížení transakčních nákladů Znamená to, že dojde k snížení nákladů na konverz jedné měny do druhé. Tato skutečnost se nejvíce projeví v obchodě mez zeměm měnové une a v cestovním ruchu. Největší snížení nákladů se projeví u malých a otevřených ekonomk a také záleží na velkost měnové une, čím větší zahrnuje území, tím větší je úspora nákladů dle Škulové (006). Omezení volatlty měnového kurzu Snžuje se nejstota ohledně vývoje měnového kurzu, což podporuje obchodní výměnu a zprostředkovaně vede k ekonomckému růstu. Ekonomcké subjekty se nemusí zajšťovat prot změně kurzu. Přínosem je také stablzace měny k ostatním důležtým měnám a zvýšení důvěry ze strany významných obchodních partnerů a nvestorů dle Škulové (006). Zvýšení kredblty a pokles úrokových sazeb Pokles úrokových sazeb nastává u nové členské země po vstupu do měnové une, protože dojde k zvýšení důvěryhodnost země a snížení rzkové préme dle Mundella (1973). Vstup do měnové une neodstraní úplně rzkové préme, nvestoř budou stále vnímat rzka souvsející s vyšší pravděpodobností nepříznvého ekonomckého vývoje v méně vyspělých ekonomkách. Význam a rozsah získané kredblty záleží především na stupn kredblty hospodářské poltky země před vstupem do měnové une dle Škulové (006). Zvýšení cenové transparentnost Měnová ntegrace přnáší zvýšení transparentnost cen, což podporuje poztvně konkurenc na trhu výrobků a služeb. Domácí výrobc musí zvýšt svoje úslí, 1
aby dokázal konkurovat producentům měnové une. V případě EMU nelze očekávat, že v blízké budoucnost vznkne jednotná evropská cena. Největší překážkou je daňový systém, každá země eurozóny má jnak nastaveny sazby DPH a spotřební daně dle Škulové (006). Exstuje mnoho dalších defnovaných přínosů ze společné měny, jako například redukce spekulatvních kaptálových toků. V měnové un dochází k elmnac spekulací mez členským zeměm, ale ve vztahu k třetím zemím. Dochází také k prohloubení ekonomcké ntegrace, která má za následek rozvoj vzájemného obchodu a vyšší tok přímých zahrančních nvestc. V neposlední řadě přnáší měnová une výnosy mkroekonomckého charakteru, což plyne z vyššího užtku peněz a společná ekonomka je schopna lépe plnt všechny funkce peněz (prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnot) dle Kučerové (005). Velkým přínosem je také postavení měny euro ve světovém měnovém systému. Euro je společně s amerckým dolarem a japonským jenem přední světovou měnou. Tento fakt má vlv na posílení poltcké a ekonomcké pozce Evropské une, jako celku dle Lacny (007).. Náklady plynoucí z členství v měnové un Přjetí jednotné měny sebou přnáší náklady, mez něž se řadí následující. Ztráta hospodářsko poltckého nástroje v podobě měnového kurzu Pokud je země postžena asymetrckým šokem nemůže jž spoléhat na změnu měnového kurzu, která by vedla k přzpůsobení ekonomky. Vznklou nerovnováhu musí země řešt jným způsobem přes mobltu výrobních faktorů, změnou mezd č cen nebo pomocí fskálních transferů, což je mnohdy nákladnější dle Lacny (010). Ztráta autonome monetární poltky V měnové un je pouze jedna centrální banka, která provádí společnou monetární poltku. Žádná členská země nemůže samostatně v případě recese nebo růstu nflace snžovat nebo zvyšovat úrokové sazby. Ztráta monetární poltky nemusí být tak vysoká a to především v případě, kdy země nedokáží správně využít nástroje monetární poltky a změny vedou spíše k destablzac dle Lacny (007).
Možná ztráta fskální autonome Exstuje v souvslost s nutností transferových plateb mez zeměm měnové une, aby došlo ke snížení jejch hospodářských a socálních rozdílů. Je možné za jstých okolností ponechat vyrovnání těchto rozdílů na národních fskálních poltkách dle Kučerové (005). Možné zvýšení nerovnost mez bohatším a chudším regony Důvodem jsou především zvýšené kaptálové toky mez regony měnové une, jako důsledek odbourání překážek toku kaptálu. Kaptál se potom přesouvá z regonů, které nejsou tak zskové do regonů s větším nvestčním příležtostm dle Kučerové (005). Dalším náklady př vstupu do měnové une mohou být ztráta výnosů z ražebného, které může být částečně elmnováno přerozdělením centrální bankou dle Kučerové (005). Jednorázovým nákladem je výroba a zavedení nových bankovek do oběhu. Nákladem také může být negatvní externí šok, který vznká když jedna nebo několk zemí uskutečňují poltku výrazného státního defctu. Rostoucí veřejný dluh by způsobl negatvní externalty, které by posthly všechny země měnové une. Vývoj by mohl ohrozt meznárodní důvěru ve společnou měnu dle Lacny (007). 3.3.1 Model GG-LL Na obrázku č.3 je uveden model GG LL dle Kurgman Obstfeld (1994), který složí k posouzení zda je pro zem vhodné vstoupt do měnové une nebo ne. V modelu jsou uvedeny dvě křvky GG a LL. Klesající křvka LL vyjadřuje to, že čím větší je stupeň obchodní ntegrace mez měnovou uní a zemí, která chce přjmout jednotnou měnu, tím nžší budou náklady ze ztráty autonomní měnové poltky reprezentující nástroj ke stablzac výstupu a zaměstnanost. Druhá křvka GG má poztvní sklon a reprezentuje to že, vysoký stupeň ekonomcké ntegrace a moblty výrobních faktorů mez zemí, která uvažuje o vstupu do měnové une, a měnovou uní zvyšuje výnosy plynoucí ze vstupu země do měnové une dle Kučerové (005). Pozce křvky LL je ovlvněna symetrí, č asymetrí poptávkových a nabídkových šoků v ekonomkách zemí měnové une, a také stupněm sladěnost hospodářských cyklů zemí. Pokud dojde ke zvýšení výskytů asymetrckých šoků dojde k posunu křvky LL doprava. Průsečík křvek se posunuje z bodu 1 do bodu. Zem která má zájem o vstup do měnové une musí dosáhnout vyššího stupně ekonomcké ntegrace se zeměm měnové une než v bodě 1, aby výnosy ze vstupu převážly náklady. Vyšší ekonomckou (obchodní) 3
ntegrací bude elmnován vyšší výskyt asymetrckých nabídkových a poptávkových šoků, jak uvádí Rozmahel (008). Obr.č.3: Model GG LL Náklady na zapojení do měnové oblast 1 GG LL LL Stupeň ekonomcké (obchodní) ntegrace Zdroj: Krugman Obstfeld (1994), vlastní úprava Pokud exstuje vysoká varablta a nejstota na trhu výrobků a služeb v zemích měnové une, potom se snžuje ochota nečlenské země, která ntenzvně vyváží, přjmout společnou měnu dle Kučerové (005). 3.4 Endogenní charakter krtérí OCA Pokud chce země vstoupt do měnové une musí plnt vstupní krtéra ex ante, ale Frankel a Rose (1998) upozorňují na fakt, že krtéra defnovaná teorí OCA jsou endogenního charakteru. To znamená, že k jejch naplnění může dojít až ex post, tedy až po vstupu země do měnové une. Hypotéza endogenty krtérí optmalty měnové oblast vychází z předpokladu, že po vstupu země do měnové oblast dojde k prohloubení ekonomcké ntegrace, která v důsledku působí na splnění charakterstk optmální měnové oblast. Přjetí jednotné měny znamená odstranění největší baréry meznárodního obchodu a země spolu začnou ntenzvněj obchodovat, což vede k prohloubení ekonomckých vazeb a následně dojde k sladění hospodářských cyklů zemí dle Rozmahela (008). Frankel a Rose (1998) vyslovl hypotézu, že korelace hospodářských cyklů členských zemí měnové une závsí na ntenztě jejch vzájemného obchodu a jeho lberalzac. Obchod mez zeměm EU roste a ve velké míře jde o vntroodvětvový 4
obchod 5. Korelace hospodářského cyklu je tak endogenní v závslost na ntenztě meznárodního obchodu. Vztah je uveden v obrázku č.4 pomocí OCA lne. Prostor v grafu je rozdělen na dvě část. Vlevo jsou země, pro které je vhodné ponechat s svoj vlastní měnu. Pravá část znázorňuje země, které jsou vhodným kanddátem na vstup do měnové une, protože dosahují vysoké ntenzty meznárodního obchodu nebo mají vysoký stupeň korelace hospodářského cyklu s měnovou uní, v nejlepším případě dosahují vysokého stupně obou dvou uvedených charakterstk, jak uvádí ve své stud Frankel a Rose (1998). Obr.č.4: Vztah mez meznárodním obchodem a korelací hospodářského cyklu Korelace hospodářských cyklů Výhodné je mít společnou měnu. Výhodné: nevstupovat do měnové une. OCA lne Stupeň ekonomcké (obchodní) ntegrace Zdroj: Frankel a Rose (1998), vlastní úprava V souvslost s endogentou optmálních měnových oblastí exstuje spor mez Kurgmanem a Evropskou komsí. Kurgman prosazoval názor, že se hospodářské cykly mohou stát dosynkratcké po vstupu země do měnové une, protože se země s rostoucí ekonomckou ntegrac začnou soustředt na výrobu produktu s komparatvní výhodou, což snžuje dverzfkac produkce. Kurgman tedy defnoval hypotézu specalzace, která tvrdí, že po vytvoření měnové une dojde k dvergenc hospodářských cyklů a zvýší se náklady na vzájemnou ntegrac dle Rozmahela (008). Země, která by plnla krtéra teore OCA ax ante, by po vstupu do měnové une nebyla schopna dále plnt krtéra, tedy ex post podle Kučerové (005). 5 Intra ndustry trade = zahrnuje dovozy a vývozy stejného druhu zboží mez dvěm zeměm. Podíl je vysoký především u průmyslově vyspělých zemí. 5
Jak uvádí Rozmahel (006) Evropská komse měla jný názor, který byl prezentován ve stud One Market One Money. Názor spočíval v tom, že měnová une působí prot výskytu asymetrckých šoků díky vntroodvětvovému obchodu, který probíhá mez členským zeměm, a který je založen na nedokonalé konkurenc a výnosech z rozsahu. Výsledkem je, že země mez sebou obchodují totožné produkty a případný šok zasáhne země podobným způsobem. 3.4.1 Emprcké ověření hypotézy endogenty teore OCA První prací, která se pokusla o emprcký důkaz platnost hypotézy endogenty teore OCA byla jž zmňovaná stude od Frankela a Roseho z roku (1998). Jejch práce se zaměřla na ověření vztahu mez korelací ekonomk a zahrančního obchodu. Autoř předpokládal poztvní vlv ntenzty zahrančního obchodu na výš sladěnost ekonomk vybraných zemí. Pro ověření zkoumané hypotézy použl čtvrtletní časové řady zemí OECD 6 za období 1959 1993. Pro zvýšení statstcké robustnost výsledků využívají čtyř ndkátory ekonomcké aktvty reálné HDP, ndex průmyslové produkce, celkovou zaměstnanost a míru nezaměstnanost. Pro získání cyklcké složky použl čtyř detrendovací technky. Vztah zkoumal pomocí regresní rovnce: Corr(,) v s = α + βtrade( w) + ε, j, t, j, t, j, t Jednorozměrný regresní model je složen ze závsle proměnné Y ( Corr(,) v s, j, t ), kterou přestavuje korelační koefcent a z vysvětlující proměnné X ( Trade( w ), j, t ), což je průměrná míra ntenzty blaterálního obchodu. Parametry α, β jsou odhadované regresní koefcenty a ε, j, t vyjadřuje všechny ostatní vlvy, které působí na podobnost hospodářských cyklů mmo sféru obchodu. Cílem aplkace modelu je ověření poztvního vlvu meznárodního obchodu na sladěnost hospodářských cyklů. Autoř používají pro výpočet ntenzty obchodu dva vzorce, první vzorec vztahuje ntenztu vzájemného obchodu k celkovému objemu obchodu: ( X, j, t+ M, j, t) Wt, j, t=, kde X, j, t vyjadřuje celkový objem exportu ze země ( Xt, + X jt, + Mt, + M jt, ) do země j (v nomnální hodnotě) během období t, X t, znázorňuje celkový objem exportu ze země, totéž platí pro mport M. Druhý vzorec je založen na podílu blaterálního 6 Organzace pro ekonomckou spoluprác a rozvoj datum vznku 1961. Členské země, které byly zahrnuty do modelu: Rakousko, Belge, Kanada, Dánsko, Fnsko, France, Německo, Řecko, Irsko, Itále, Nzozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, VB, USA, Japonsko, Austrále, Nový Zéland. 6
obchodu s celkovým nomnálním HDP: Wt, j, t ( X, j, t+ M, j, t) = ( Y + Y ) t, jt,, kde Y t, představuje úroveň nomnálního HDP v zem v časovém období t. Výsledky celé práce Frankela a Roseho (1998) prokazují poztvní vlv zahrančního obchodu na sladěnost ekonomk. U všech vypočtených regresních rovnc bylo odhadnuto kladné znaménku u parametru beta. Doplňující analýza ctlvost, která obsahovala vložení dalších proměnných do regresní rovnce, nevedla ke změně výsledků. Závěry práce podporují hypotézu endogenty krtérí optmálních měnových oblastí, která předpokládá naplnění těchto krtérí až po vstupu země do měnové une, tedy ex post. Krtkou tohoto výsledku může být fakt, že země s vysokou ntenztou meznárodního obchodu vážou svůj měnový kurz na největší obchodní partnery, aby byl kurz co nejstablnější. Tato stuace napodobuje ztrátu nezávslé měnové poltky, což může být jeden z faktorů působících na poztvní vztah mez zkoumaným proměnným dle Kučerové (005). Základním předpokladem celého modelu je, že většna celkového blaterálního obchodu je tvořena vntroodvětvovým obchodem. Pokud by nastala stuace, př které by docházelo k růstu mezodvětvového obchodu na podílu blaterálního obchodu, tak by docházelo ke specalzac ve výrobě s rostoucí ekonomckou ntegrací. Tento jev by byl v souladu s Kurgmanovou hypotézou specalzace a z toho plynoucí větší výskyt dosynkratckých šoků, jak uvádí Rozmahel (008). Na stud Frankela a Roseho navázal J. Fdrmuc, který rozšířl základní regresní rovnc o další proměnou, která charakterzuje vntroodvětvový obchod. Přínosem jeho práce je také rozšíření analýzy na vybrané kanddátské země v období 1990 1999. Pro určení hospodářského cyklu použl ukazatel reálného HDP a průmyslové výroby k detrendování využl logartmckou dferenc čtvrtého řádu. Výsledek jeho zkoumání bylo potvrzení hypotézy o poztvním vlvu vntroodvětvovém obchodu na sladěnost hospodářských cyklů. Původní hypotéza o vlvu celkového obchodu na sladěnost hospodářských cyklů je podle Fdrmucových výsledků potvrzena pokud exstuje poztvní korelace mez růstem celkové obchodní ntenzty a podílu vntroodvětvového obchodu zkoumaných ekonomk dle Rozmahela (008). 3.5 Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus můžeme defnovat, jako kolísání skutečného (aktuálního) produktu kolem potenconálního produktu nebo růstového trendu, toto kolísání je vyvoláno změnou agregátní nabídky nebo agregátní poptávky, které mají vlv na změnu bodu 7
ekonomcké rovnováhy. Průběh hospodářského cyklu lze dělt na čtyř fáze vrchol, kontrakce, dno, expanze podle De Grauwa (007). Vrchol je bod, ve kterém dosahuje aktuální produkt maxma. Zdroje ekonomky jsou využívány nadměrně a úspory jž přestávají krýt vysokou míru nvestc, ekonomka se postupně přesouvá do klesající fáze aktuálního produktu. Kontrakce znamená pokles aktuálního produktu, pokud produkt klesá po dobu dvou čtvrtletí jedná se o reces a delší pokles se nazývá deprese. V této fáz dochází k růstu nezaměstnanost, mzdy a ceny stagnují a klesají úrokové sazby (ekonomcké subjekty více šetří). Dno představuje mnmum aktuálního produktu. Pro ekonomku to znamená vyšší nezaměstnanost, pokles agregátní poptávky a nevyužté výrobní kapacty. Expanze znamená růst aktuálního produktu, pokud aktuální produkt převýší vrchol předcházejícího cyklu jedná se o konjunkturu. V této fáz roste zaměstnanost, která podpoří růst poptávky a nvestce dle Klím (006). 3.5.1 Sladěnost hospodářského cyklu Sladěnost hospodářských cyklů je v současnost velm používaný ukazatel př hodnocení sladěnost ekonomk mez členským zeměm měnové une a kanddátským zeměm. Pravděpodobnost, že přínosy ze společné měny převýší náklady je tím vyšší, čím větší je sladěnost hospodářského cyklu zemí. Ačkolv je sladěnost hospodářského cyklu velm používanou metodou př ověřování optmalty měnové oblast v soudobých studích neexstuje jednotící metodologcký konsensus. Výzkumníc často vycházejí z navzájem rozdílných předpokladů, využívají různé ndkátory cyklu a rozlčné ekonometrcké modely a metody dle Rozmahela (010). Techncká defnce cyklu se dnes rozděluje na dvě pojetí dle Rozmahel (010). Klascký cyklus dle Burnse a Mtchela je vymezen jako kolísání absolutní úrovně agregátní ekonomcké aktvty v čase. Druhým typem je dle Lucase hospodářský cyklus určen jako cyklcká složka zvoleného ekonomckého ukazatele (např. HDP), která kolísá kolem trendu. Tato metoda s žádá použtí fltru, který časovou řadu rozdělí na trendovou a cyklckou složku. V prác je využt, k rozdělení časové řady na cyklckou a trendovou složku, Hodrck Prescottův ftr, který je velm nenáročný na vstupní časovou řadu, je možné ho aplkovat na jakoukol časovou řadu. Nevýhodou je tzv. problém konců (end pont problem), což znamené že výsledný trend může být na konc časové řady tažen dolů, pokud dochází ke zpomalení ekonomky a naopak jak uvádí Czesaný a Jeřábková (009). Exstují další fltry např. logartmcká dference prvního až čtvrtého řádu nebo Band pass fltr. 8
Nejpoužívanější metodou pro určení sladěnost hospodářských cyklů zemí je korelační analýza. Korelační koefcent je dán v ntervalu od 1 do 1, přčemž hodnoty blízké 1 znamenají vysokou korelac ekonomk dle Rozmahela (010). 9
4. Ověření hypotézy endogenty optmálních měnových oblastí Hlavním cílem této kaptoly je ověření endogenty teore optmálních měnových oblastí. Práce je zaměřena na země Evropské une. Posouzení exstence vlvu zahrančního obchodu na sladěnost hospodářských cyklů je prováděna pomocí panelové regrese, která zkoumá tuto závslost mez eurozónou a vybraným zeměm. Pro srovnání je vztah použt na Německo a jednotlvé země, protože Německo je jednu z nejslnějších ekonomk v rámc EU z hledska ukazatele HPD a také je významným obchodním partnerem většny zkoumaných zemí. Další část práce se zabývá výpočtem klouzavé regrese, která vypovídá o vlvu zahrančního obchodu na korelac hospodářských cyklů mez eurozónou a vybraným zeměm za určté časové období. Výsledkem je ověření exstence endogenty optmální měnové oblast u dvou vybraných území v časovém úseku, nejčastěj 1999Q4 010Q. Vztah je pro srovnání použt na Německo a jednotlvé země. 4.1 Panelová regrese - Eurozóna Následuje panelová regrese, ve které hraje domnantní rol eurozóna. Regrese se zaměřuje na emprcké zkoumání platnost hypotézy endogenty krtérí teore optmální měnové oblast. Zkoumaná hypotéza: Čím větší je ntenzta blaterálního obchodu mez eurozónou a vybranou zemí, tím větší je sladěnost hospodářských cyklů obou oblastí. Vstupní data panelové regrese jsou tvořena dvěma ukazatel. První je stupeň korelace hospodářských cyklů vybraných zemí a eurozóny a druhým je ukazatel, který poměřuje míru ntenzty vzájemného obchodu s celkovým objemem obchodu daných zemí. Pro výpočet ukazatelů jsou požty čtvrtletní data mportu, exportu a HDP vyjádřená v eurech. Počáteční období je Q1 1999 a konečné období je Q 010, celkem je využto 46 pozorování. Počáteční rok 1999 byl zvolen z toho důvodu, že měnová une vnkla 1.1. 1999 na základě Maastrchtské smlouvy, a také z toho důvodu, že starší data u některých zemí nebyla dostupná. Do modelu vstupuje na počátku 15 zemí, jsou to členské země Evropské une a některé z nch jsou členy eurozóny. Konkrétně se jedná o tyto země: Česká republka, Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Estonsko, Irsko, Ltva, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Dánsko, Švédsko, Angle, Slovensko. Ekonomcká aktvta je ndkována pomocí reálného HDP, který je přepočten na přrozený logartmus. Cyklcká složka byla zjštěna pomocí Hodrck Prescottova fltru. Data nebyla sezóně očštěná, proto byl využt centrovaný klouzavý průměr pro odstranění sezónní složky z dat. Po očštění byl vypočten korelační koefcent, 30