Aplikace klasické taneční techniky do výuky I. stupně základní umělecké školy

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér taneční pedagogiky Taneční pedagogika Aplikace klasické taneční techniky do výuky I. stupně základní umělecké školy Diplomová práce Autor práce: Vendula Válková, DiS. Vedoucí práce: doc. Mgr. Jarmila Vondrová Oponent práce: Mgr. Jana Lepoldová Brno 2016

Bibliografický záznam VÁLKOVÁ, Vendula. Aplikace klasické taneční techniky do výuky I. stupně základní umělecké školy [Application of a Classical Ballet Technique to Teaching at a Primary Art School]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér taneční pedagogiky, rok 2016. 138 stran. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Jarmila Vondrová. Anotace Diplomová práce Aplikace klasické taneční techniky do výuky I. stupně základní umělecké školy je zaměřená na výukové cíle předmětu klasická taneční technika v jednotlivých ročnících I. stupně ZUŠ. Podává přehled doporučených prvků, jejich detailní popis a postup výuky. Pro kaţdý ročník je přiřazen ukázkový trénink s vyuţitím vybraných prvků. Annotation The thesis "Application of a Classical Ballet Technique to Teaching at a Primary Art School" is aimed at the teaching objectives of the subject "classical ballet technique" in the respective school years of a primary art school. It gives an overview of the recommended elements, their detailed description and the process of teaching. A sample training using selected elements is provided for each school year. Klíčová slova Tanec, vzdělání, technika klasického tance, metodika, pedagogika, ukázkové tréninky, základní umělecká škola Keywords Dance, education, classical ballet technique, methodology, pedagogy, sample trainings, primary art school

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 11. 5. 2016 Vendula Válková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní doc. Mgr. Jarmile Vondrové, vedoucí mé diplomové práce, za cenné připomínky, podněty, doporučení k textu a metodické vedení. V neposlední řadě také za konzultace a čas spojený s přípravou této diplomové práce.

Obsah Předmluva... 5 Úvod... 6 1. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika ve 3. ročníku I. stupně ZUŠ... 8 1.1 Doporučené prvky 3. ročníku a jejich popis... 9 1.2 Ukázkový trénink 3. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky... 21 2. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika ve 4. ročníku I. stupně ZUŠ... 30 2.1 Doporučené prvky 4. ročníku a jejich popis... 30 2.2 Ukázkový trénink 4. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky... 40 3. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika v 5. ročníku I. stupně ZUŠ... 51 3.1 Doporučené prvky 5. ročníku a jejich popis... 51 3.2 Ukázkový trénink 5. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky... 67 4. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika v 6. ročníku I. stupně ZUŠ... 81 4.1 Doporučené prvky 6. ročníku a jejich popis... 81 4.2 Ukázkový trénink 6. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky... 96 5. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika v 7. ročníku I. stupně ZUŠ... 107 5.1 Doporučené prvky 7. ročníku a jejich popis... 107 5.2 Ukázkový trénink 7. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky... 122 Závěr... 135 Použité informační zdroje... 137 Seznam zkratek a značek... 138

Předmluva Jako učitelka tanečního oboru na Základní umělecké škole Kroměříţ jsem se rozhodla zpracovat ve své diplomové práci metodický materiál, jenţ by byl přínosem pro mé kolegy z oboru. Klasický tanec je povaţován ve vzdělávání tanečníka za nejdůleţitější a zároveň i nejtěţší techniku. V profesionální dráze tanečníka jde o nezbytnou náplň jeho ţivota s ohledem na rozsah jeho specializace. Základní umělecká škola Kroměříţ, na které jiţ sedmým rokem vyučuji, pracuje od roku 2012 podle Školního vzdělávacího programu, jenţ byl vytvořen na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké školy. Ţáci, kteří ovšem zahájili studium před tímto rokem, jsou stále vyučování podle Vzdělávacího programu tanečního oboru základních uměleckých škol pro přípravné studium a I. stupeň základního studia. Tyto učební plány byly schváleny MŠMT dne 31. 5. 2000 s platností od 1. 9. 2000. V obou případech je předmět Klasická taneční technika zařazen do výuky od 3. ročníku základního studia. Hodinová dotace pro 3. ročník je 1,5 hodiny týdně, od 4. ročníku pak dotace narůstá na 2 hodiny týdně. Mimořádně talentovaným ţákům umoţňuje toto studium věnovat se klasickému tanci na elementární aţ základní úrovni a na tomto základě mohou ţáci na veřejných vystoupeních školy a soutěţích amatérských souborů předvést osvojení této techniky. Ve své práci se zaměřuji na výukové cíle předmětu Klasická taneční technika u ţáků I. stupně ZUŠ. Pro jednotlivé ročníky jsem vybrala doporučené prvky s jejich popisem v nejjednodušší formě. Vycházela jsem jiţ z výše zmíněných učebních plánů a mé pedagogické praxe. V úvahu jsem také brala nízkou hodinovou dotaci tohoto předmětu na ZUŠ. Na závěr kaţdého ročníku jsem vytvořila vlastní ukázkový trénink s vyuţitím vybraných prvků. K obsahu učiva a tvorbě tréninku však přistupuji tvůrčím způsobem, s ohledem na fyzické předpoklady a schopnosti dané skupiny, se vzájemným respektováním psychického a vývojového stupně jednotlivce, vţdy s ohledem na pedagogické zákonitosti i vlastní pedagogické zkušenosti. Doufám, ţe moje práce prospěje nejen začínajícím pedagogům, ale bude přínosem i pro ty zkušenější, stane se podnětem k zamyšlení a přesnému metodickému vedení. 5

Úvod Klasický tanec je specifickým druhem tanečního umění, jenţ vychází z estetických norem. Jeho pohyby jsou zbaveny civilního projevu, jsou vysoce kultivované, ušlechtilé a dovedou vyjadřovat myšlenky a emoce abstraktní formou. Škola klasického tance se skládá z přesně vypracovaného systému pohybů a má dokonale propracovanou metodiku. Cesta rozvoje klasického tance byla složitá a těžká, obstál však v prověrce časem skvěle a pokračuje ve svém úspěšném rozvoji. V minulosti byl klasický tanec v baletech používán hlavně k vytváření postav princezen, princů, jejich přátel, otroků, otrokyň a různých pohádkových bytostí a dějů. Nicméně základ, z něhož jazyk klasického tance vznikl, je neobyčejně životný a přirozený je jím sama podstata člověka, přirozenost jeho pohybu, jeho tvůrčí fantazie, citovost, jeho láska, touha po kráse a ušlechtilosti, vznešenosti a moudrosti tak, jak je vyjadřoval lidový tanec a pak baletní divadlo. 1 Předmět Klasická taneční technika klade na ţáky během studia vysoké nároky. Rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku ţáků. Upevňuje správné drţení těla, zdokonaluje pohyby dolních a horních končetin, prohlubuje pohybovou koordinaci, rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Cílem je velký rozsah pohybu, vytočení dolních končetin, vypracování stability, točení, lehkého a vysokého skoku, klidného a výrazného vedení horních končetin, prostorového cítění, pruţnosti, síly. Učí pohybové kázni, vytrvalosti a vůli. Pěstuje kultivovaný harmonický a výrazný taneční projev. Kromě techniky rozvíjí muzikálnost, citlivost, vnímavost, představivost a tvořivost. Aby mohl tanečník zvládnout výrazová gesta, která potřebuje ve své profesi, musí proniknout do podstaty vzájemných vztahů interpretačních složek klasického tance, a především 1 TARASOV, Nikolaj Ivanovič. Klasický tanec: učebnice pro taneční obory konzervatoří a hudebně taneční školu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství), str. 19 6

dokonale zvládnout jeho techniku, neboť čím jistěji zvládne techniku tance, tím více se přiblíží pochopení podstaty výrazového gesta. 2 Pro všechny tyto přednosti se vyučuje také v souborech moderního a lidového tance, ve střediscích vrcholového sportu (gymnastika, krasobruslení) i ve školách společenského tance. Proto by neměla být tato technika opomíjena ani ve výuce ZUŠ. 2 TARASOV, Nikolaj Ivanovič. Klasický tanec: učebnice pro taneční obory konzervatoří a hudebně taneční školu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství), str. 21 7

1. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika ve 3. ročníku I. stupně ZUŠ Na základní umělecké škole s výukou klasické taneční techniky začínáme ve 3. ročníku, kde hodinová dotace činí 3 vyučovací hodiny týdně, z toho 1,5 hodiny Gymnastická průprava, 0,5 hodiny Klasická taneční technika a 1 hod Taneční průprava. Je tedy zřejmé, ţe při tak nízkém počtu hodin předmětu Klasická taneční technika v tomto ročníku nezvládneme probrat velké mnoţství nové učební látky. Především ţáky seznámíme s předmětem Klasická taneční technika. Při rozvrţení učebních plánů máme zejména za úkol dbát na vypracování správného drţení těla, zvládnout pozice dolních končetin, polohy horních končetin, postavení čelem i bokem k tyči, základní prvky exercice a základy skoků čelem k tyči. Před samotným začátkem výuky klasické taneční techniky je velice vhodné zařadit průpravná cvičení na zemi, která vycházejí z taneční gymnastiky a techniky Borise Kniasseffa. Tato cvičení by se měla objevovat v tréninku v průběhu celého roku a vracet se k nim můţeme i ve vyšších ročnících pro lepší vysvětlení nebo pochopení nových prvků i pro upevnění správných pohybových návyků. Postupně od nich samozřejmě upouštíme z důvodu narůstající nové látky. Vybraná cvičení tohoto typu jsou zaměřena na správné drţení trupu, drţení ramen, polohu hlavy vůči trupu, rozvíjejí pohyblivost kyčelních kloubů, elastičnost nártů, schopnost orientace v hudební předloze. Zařazujeme i cviky na rozvoj síly břišního svalstva, pruţnost a sílu zádového svalstva, vypracováváme svaly dolních končetin, hýţďové svaly, rozvíjíme pohyb v kolenním i hlezenním kloubu, samozřejmě i rozsah pohybu. Všechny nově probírané prvky klasického tance provádíme vţdy v základních rozkladových formách čelem k tyči. Nejdříve cvičíme prvky do kaţdého směru odděleně- stranou, vpřed, vzad. Od začátku dbáme na správnou polohu chodidla a správné drţení těla, na přesnost a čistotu provedení celého cviku. Cviky na volnosti provádíme en face. 8

1.1 Doporučené prvky 3. ročníku a jejich popis 1) Správné postavení těla čelem k tyči, bokem k tyči, na volnosti 2) I., II., III. pozice 3) Polohy horních končetin - přípravná, 1., 2., 3. pozice 4) Přípravné a první port de bras 5) Demi-plié v I., II., III. pozici 6) Relevé I., II. pozice 7) Battement tendu z I. pozice 8) Battement tendu jeté - rozklad 9) Battement tendu passé par terre 10) Demi-rond de jambe a rond de jambe par terre - rozklad 11) Battement frappé s cvičnou polohou sur le cou-de-pied skobička 12) Temps levé sauté v I., II. pozici 1.1.1 Správné postavení těla čelem k tyči, bokem k tyči, na volnosti Po zvládnutí přípravného cvičení v lehu na zemi procvičujeme ve stoji ČKT, BKT a na volnosti nejdříve v paralelní pozici, pak v polovytočené a po zvládnutí i ve vytočené pozici. Chodidla cítí tři opěrné body na zemi- kloub pod palcem, malíkem a patu, kolena jsou propnutá, všechno svalstvo nohou se natahuje směrem vzhůru, sedací svalstvo je podtaţeno, břišní svaly vtaţené, rovněţ i ţeberní svalstvo. Páteř se neprohýbá a snaţí se vyrovnat přirozené dvojité esovité zakřivení. Krk je protaţen vzhůru, hlava se neuklání, nepředklání, nezaklání, úhel brady je vůči krku 90. Pouze ramena jako jediná část těla jsou tlačeny dolů a do stran. Důleţité je vysvětlit ţákům dopředu poloţení rukou na tyči: 1) Stojí-li ČKT leţí obě ruce na tyči v šíři ramen, lokty i celé paţe jsou uvolněné, zápěstí se nelomí směrem k zemi ani ke stropu a zachovává rovnou linku mezi loktem a dlaní. Prsty objímají horní polovinu tyče, palec je přiloţen z boku k dlani, neobjímá tyč. 9

2) Při postavení BKT je celkové postavení těla a rukou shodné kromě toho, ţe ruka je vychýlena šikmo od těla diagonálně vpřed. V obou postaveních jsou lokty vţdy před tělem. 1.1.2 I., II., III. pozice Učíme nejdříve ČKT, potom BKT, odděleně v I., II., III. pozici. Zpočátku nejsou pozice zcela vytočené, dodrţujeme však všechny principy správného drţení těla a dbáme na to, aby se chodidla při úplné vytočenosti nenakláněla na palcové hrany. Pod chodidlem nesmí vznikat tunýlek. Cítit 3 body- kloub pod palcem, malíkem a patu, kolena musí být přísně dopnutá a páteř rovná (pánev hodně pod sebe). I. pozice - paty, kolena u sebe (nepřepínat DK aţ do X ) II. pozice - váha je rovnoměrně rozprostřena na obou DK, uprostřed, vzdálenost mezi chodidly je na délku našeho chodidla III. pozice - pata přední nohy je uprostřed chodidla stojné nohy, přechodná pozice, vznik z historických tanců, vyučujeme v ní pouze demi-plié Hudební doprovod 4/4T vázaný, pomalý, střídáme napětí a povolování 1.1.3 Polohy horních končetin - přípravná, 1., 2., 3. pozice Postavení ruky Učíme na volnosti při správném drţení těla, ale v nevytočených pozicích. Nejdříve naučíme postavení prstů - prostředníček směřuje mírně do dlaně, rovněţ palec nevyčnívá stranou, ale směřuje k prostředníčku, k jeho druhému článku. Zpočátku, ale jen velmi krátce, se můţe tohoto článku dotýkat, potom je mezi nimi malá mezera, maximálně tak, jako bychom mezi nimi drţeli např. krabičku od sirek. Druhý a čtvrtý prst jsou v jedné rovině, malíček směřuje ze všech prstů nejvýše. Podle postavení ruky ţáka je moţné drţet 2. a 5. prst v rovině, 4. je ve výšce mezi 3. a 5. Celá ruka je od zápěstí aţ k prstům v mírném zaoblení, jako by po ruce ţáka někdo hladil. Prsty musí mít vţdy tendenci se protahovat do dálky, zápěstní kůstky 10

nevylízají. Prsty nejsou stisknuty k sobě, ani se nekříţí, nejsou však ani roztaţeny od sebe. Polohy paží: Přípravná poloha - paţe drţíme podél těla do pravidelného zaoblení a vytváříme tak ovál s mírným pocitem odtaţení paţí od těla, jako bychom byli v podpaţí podepřeni holemi. Prostředníčky jsou asi 7 cm od sebe, malíčky jsou přibliţně 7-10 cm vzdáleny od prostředku stehen. První pozice - paţe zaujímají zaoblenější tvar neţ v poloze přípravné. Zpočátku drţíme ve výšce těsně pod hrudní kostí, později o něco níţe. Asi tak, jakoby dlaň leţela na břiše malíčkem v pase. Třetí pozice - paţe zaujímají stejné zaoblení jako v přípravné poloze. Ruce jsou vzpaţeny tak, ţe zůstávají mírně před tělem. Pomůckou je, ţe při pohledu očí rovně musí být vidět malíček. Druhá pozice - paţe zachovávají zaoblení 3. pozice, jen v upaţení. Lokty jsou na úrovni přední části těla, paţe se od ramen k ruce mírně sniţuje (jakoby stékala kapička vody), dlaň je otočena dopředu, k divákovi. Metodické poznámky V ţádné z těchto poloh nepropadává loket, ruka se neláme v zápěstí, prsty směřují do dálky. Kromě 2. pozice jsou dlaně vţdy natočeny tak, jakoby z nich na obličej svítila baterka. Všechny polohy jsou drţeny od zad, od lopatek. Polohy paţí učíme v pořadí přípravná, 1., 3., 2. Výměnu z jedné polohy do druhé provádíme nejdříve jen jednou rukou, potom oběma současně. Začínáme v paralelní pozici. Postup výuky: přípravná p. - 1. p. - přípravná p. přípravná p. - 1. p. - 3. p. - 1. p. - přípravná p. přípravná p. - 1. p. - 2. p. - 1. p. - přípravná p. 11

1.1.4 Přípravné a první port de bras Port de bras u ţáků rozvíjí návyk taneční koordinace, tanečnost, správné vedení a drţení paţí. S nácvikem začínáme po vysvětlení a zvládnutí pozic nohou, paţí a správného postavení těla bokem k tyči. Začínáme s přípravným port de bras, následuje 1. port de bras. Učíme jak bokem k tyči, tak na volnosti v postavení en face v I. pozici. Přípravné port de bras přípravná p. - 1. p. - 2. p. - allongé - přípravná p. První port de bras přípravná p. - 1. p. - 3. p. - 2. p. - allongé - přípravná p. Ze 3. p. do 2. pozice otevíráme ruku malíkovou hranou a zadrţujeme lokty. Zpočátku provádíme v kaţdé poloze výdrţ, potom je pohyb plynulý. Po zaţití přidáváme i pohyb hlavy. Pomocným cvičením je leh na zádech a hlava provádí rotaci stranou. Ve stoji otáčíme hlavu tak na 45 s lehce nadzvednutou bradou. Dáváme pozor, aby se s hlavou nestočily i ramena. Procvičujeme i otočení hlavy do úplného profilu. V 1. pozici se hlava uklání na opačnou stranu, neţ je ruka, pohled směřuje do dlaně. Při vedení ruky do 3. pozice se hlava otáčí ve směru, zdvihá se mírně šikmo vzhůru, díváme se středem předloktí do dálky (nikdy není pohled do dlaně). Při 2. pozici je hlava otočená diagonálně ve směru paţe, oči zachovávají směr hlavy, hlava se nenaklání na stranu. Při allongé se hlava otáčí více do profilu, oči sledují protahující se paţi a ruku. Současně se sniţující se paţí se hlava mírně sklání, pohled očí stále na ruku, ale ve chvíli, kdy je paţe asi na 45 a kdy se zachytí loket, zaoblí se ruka a loketní část paţe pokračuje do přípravné polohy. Hlava i pohled se odpojují a vracejí se zpět do původního diagonálního postavení. Při port de bras je pohyb hlavy plynulý. Hudební doprovod 3/4 nebo 4/4 takt přísně legátový, ladný, charakter adagia. Kaţdý takt 3/4 zastupuje 1 dobu 4/4 T Rozkladová forma 1. forma port de bras provádíme na 4 takty 4/4 (kaţdá fráze na 1 takt) 12

2. forma port de bras provádíme na 2 takty 4/4 Opakujeme vţdy 2x aţ 4x. 1.1.5 Demi-plié v I., II., III. pozici (demi-plié = podřep) Správné demi-plié je společně s battement tendu základním stavebním prvkem jakékoliv taneční techniky, tudíţ je pro výuku na ZUŠ nezbytně nutné. Je taktéţ rozhodující pro celou techniku allegra, protoţe tvoří preparaci a závěr kaţdého skoku. Vypracovává pruţnost, elastičnost, sílu dolních končetin. Současným a plynulým ohýbáním dolních končetin v kolenním kloubu sniţujeme pánev a provádíme podřep. I kdyţ provádíme demi-plié směrem dolů, nesmíme pohyb vnímat pocitem k zemi, ale tělo se stále vytahuje za temenem hlavy vzhůru - vzniká protitah. Při dopínání kolen silně pracují stehenní svaly a hlava pocitově odtlačuje strop. Ve 3. ročníku ţáky učíme demi-plié v I., II., III. pozici čelem k tyči, nejdříve v kaţdé pozici odděleně, potom s výměnou přes battement tendu. Jako přípravné cvičení vyuţijeme také demi-plié v paralelní pozici. Metodické poznámky Důleţité je maximální ohnutí v kolenním kloubu a kotníku, aniţ bychom zvedli paty od země. V nejhlubším bodě nesmí být zastavení. Tělo se nepředklání ani nezaklání, zůstává vzpřímené. Pánev se nevysunuje vzad, ale posunuje se ve svislé rovině nad patami nahoru a dolů - týká se I., III. pozice, nebo je váha rozloţena rovnoměrně mezi nohy - ve II. pozici. Důleţité je udrţet po celou dobu chodidla na malíčkové hraně, nedopustit jejich naklonění na palcovou hranu (vnitřní kotník tlačíme dovnitř a vzhůru). Z důvodu nedostatečné vytočenosti v kyčelním kloubu u většiny ţáků nezdůrazňujeme maximální vytočenost dolních končetin v pozicích na 180, ale striktně dbáme na to, aby kolena vţdy směřovala nad špičky. Navíc převytočenost dolních končetin u ţáků s malým vytočením v kyčelním kloubu vede k dalším chybám, jako je lordóza, přenášení váhy na palcovou hranu. Při vytočenosti chodidel a nevytočenosti kyčlí trpí kolena. Aktivně musí být zapojeny hýţďové svaly, které nám do vytočenosti pomáhají a také aktivně pracují stehenní svaly - 13

směrem dolů demi-plié stlačujeme, směrem nahoru vytahujeme se zapojením vnitřních stehenních svalů. Hudební doprovod 4/4, později 2/4 velice plynulý Rozkladová forma 1. forma 4 d. stlačovat demi-plié dolů, 4 d. propnout kolena 2. forma 2 d. stlačovat demi-plié dolů, 2 d. propnout kolena 1.1.6 Relevé I., II. pozice Zdokonaluje sílu a propnutost dolních končetin a aplomb, slouţí pro rozvoj techniky v dalších ročnících. Učíme ho v I. a II. pozici nejdříve odděleně ČKT. Paţe BKT a na volnosti drţíme ve II. pozici, 3. pozice je těţká na udrţení stability. Zpočátku provádíme relevé pouze na nízkou pološpičku, přičemţ si osvojujeme správné návyky: vytočenost od kyčelního kloubu, propnutost kolen, podtaţenost sedacího svalstva, rozloţení váhy pravidelně mezi obě dolní končetiny, postavení na všech prstech, neprohýbat se v páteři, vytaţenost od pánve, nepadat na palcové ani malíkové hrany. Teprve po zvládnutí všech pravidel a dodrţení stejných podmínek vypracováváme vysoké relevé a to tak, ţe pata je silně přitaţena do nohy, Achillova šlacha je maximálně zkrácena, prsty jsou vůči nártu ostře zalomeny, klenba nártu je silně protlačována ven, drţet zpevněný vnější kotník. Přitom se nesmí povolit kolena. V tomto relevé uţ nestojíme na všech prstech, ale zatíţená je palcová hrana a kloub pod palcem. Při sváţení se na malíkovou hranu dochází k povolení vnějšího kotníku. Po osvojení můţeme prvek spojovat s demi-plié, battement tendu. Metodické poznámky Povolená kolena, nezpevněný vnější kotník, vtočené paty, prohnutí páteře, nerovnoměrně rozdělená váha mezi obě dolní končetiny Hudební doprovod volný, vázaný, vţdy 4/4 14

Rozkladová forma 1. forma 4 d. relevé, 4 d. sejít 2. forma 2 d. relevé, 2 d. výdrţ, 2 d. sejít, 2 d. výdrţ 3. forma 2 d. relevé, 2 d. sejít 1.1.7 Battement tendu z I. pozice (battement tendu = vysunutí a zasunutí DK, v překladu tlučený tažený) Jde o základní prvek mnoha jiných tanečních kroků. Dochází zde k oddělení stojné a pracující nohy přičemţ musíme přenést váhu těla. Propracovává sílu a elastičnost celé dolní končetiny, hlavně kotníku a chodidla. Při výsunu battement tendu vpřed vedeme pohyb patou, pata pracující nohy se kryje s patou nohy stojné. Při závěru do I. pozice vracíme malíkem a pata zůstává v opoţdění. Při výsunu battement tendu vzad vedeme pohyb malíkem, pata pracující nohy se kryje s patou nohy stojné. Při závěru do I. pozice vracíme patou. Vţdy však tlačíme celou plochou chodidla při vysouvání i zasouvání co nejvíce a nejdéle proti podlaze. Učíme ho ČKT z I. pozice, nejdříve stranou, pak vpřed a naposledy vzad. Zpočátku učíme odděleně do jednoho směru, potom spojujeme do všech směrů en croix a můţeme kombinovat s demi-plié a relevé. Při prvotní výuce můţeme battement tendu vysunout jen na pološpičku chodidla a zavíráme zpět do pozice. Nebo s pološpičky dále odrolujeme chodidlo na pointé, zpět na pološpičku a zpět do pozice, coţ slouţí k lepšímu uvědomění si práce chodidla. Metodické poznámky Nesedět ve stojné noze, nepovolovat hýţďové svalstvo, nepřenášet váhu těla na pracující nohu, dopínat kolena a nárty aţ do konečků prstů, nenaklánět chodidla na palcovou hranu, celou plochou chodidla při vysouvání i zasouvání co nejvíce a nejdéle tlačit proti podlaze, zavírat pomocí stehenního svalstva, které silně pracuje. Dbáme na maximální vytočenost pracující i stojné nohy s ohledem na individuální 15

moţnosti kaţdého ţáka. Při nedostatečném vytočení můţeme DK při otevření stranou mírně posunout šikmo vpřed. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4T energický, veselý, ale plynulý Rozkladová forma 1. forma 4 d. výsun batt. t., 4 d. výdrţ na pointé, 4 d. zpět do I. pozice, 4 d. výdrţ 2. forma 4 d. výsun batt. t., 4 d. zpět plynule bez výdrţe 3. forma 2 d. výsun batt. t., 2 d. výdrţ na pointé, 2 d. zpět do I. pozice, 2 d. výdrţ v I. pozici U všech těchto forem jde noha ven na raz, vše provádíme v plynulém tempu s důrazem na čistotu provedení. 1.1.8 Battement tendu jeté rozklad (jeté= hozený) Battement tendu jeté je švihový pohyb propnuté nohy. Rozvíjí sílu, ostrost, propnutost a rychlost dolních končetin. Způsobem battement tendu otevíráme švihovým, ostrým pohybem dolní končetinu do daného směru do výšky 45. Ve vyšších ročnících postupně tuto výšku sniţujeme na 25, a to z důvodu rychlejšího tempa. Ve 3. ročníku jej učíme pouze z I. pozice ČKT. Zpočátku učíme odděleně do jednoho směru, nejdříve stranou, pak vpřed a naposledy vzad, potom spojujeme do všech směrů en croix a můţeme kombinovat s demi-plié jako kompenzace, protaţení dolních končetin. Relevé se moc nedoporučuje z důvodu stejného napětí v dolních končetinách. Metodické poznámky Nesedíme ve stojné noze, silně vytáčíme DK od kyčelního kloubu, nepodtáčet paty. Drţet propnutá kolena i nárty, při švihu ven i při zavírání do pozice pracuje celé chodidlo, v nejvyšším bodě se noha nezakývá. 16

Hudební doprovod 2/4 T velmi ostrý s výrazným akcentem ve chvíli švihu. Zpočátku můţeme pouţít i 4/4T. Rozkladová forma 1. forma raz a, dva a výsun na pointé, tři a švih nohy na 45, čtyři a výdrţ v otevřené poloze, raz a, dva a poloţit nohu na pointé, tři a, čtyři a zavřít I. p. 2. forma raz a výsun na pointé, dva a švih nohy na 45, tři a poloţit nohu na pointé, čtyři a zavřít I. p. Ve 3. ročníku zůstáváme u těchto rozkladových forem, noha jde ven na raz, vše provádíme v plynulém tempu s důrazem na čistotu provedení. 1.1.9 Battement tendu passé par terre (passé par terre = průchod po zemi) Passé par terre je plynulé převedení nohy z pointé vpřed na pointé vzad a obráceně. Učíme ho po zvládnutí battement tendu vpřed a vzad ČKT z I. pozice. Cvik provádíme jako samostatný prvek, později se začleňuje nebo spojuje s battement tendu, nakonec se stává součástí rond de jambe par terre. Metodické poznámky Stejné jako u battement tendu, hlavně nesmíme dovolit vysunování pánve za pracující dolní končetinou a noha se nesmí zastavit v I. pozici, nedrţet ztuhlé chodidlo, tzv. tunýlek, ale jako u battement tendu tlačíme celou plochou chodidla proti podlaze. Dodrţujeme body při vysunutí pracující nohy proti stojné noze, viz. battement tendu. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4 T plynulý 17

1.1.10 Demi-rond de jambe a rond de jambe par terre - rozklad Demi-rond de jambe par terre (demi-rond = poloviční kruh) Tímto cvikem procvičujeme pohyblivost a vytočenost DK v kyčelním kloubu. Před výukou tohoto prvku musíme vysvětlit pojmy en dehors = ven, en dedans = dovnitř. Učíme ČKT, vţdy z I. p. Nejdříve učíme první 1/4 en dehors, tzn. výsun DK z I. p. na pointé vpřed, obloukem odvádíme DK dotýkající se země nehtem shora stranou a zavíráme I. p. Následuje druhá 1/4 en dehors - výsun DK z I. p. stranou, odvedení obloukem na pointé vzad, zavření I. p. Následuje první 1/4 en dedans - výsun DK na pointé vzad, odvedení ndk stranou a závěr do I. p. Naposledy druhá 1/4 en dedans - výsun DK stranou, odvedení vpřed a závěr do I. p. Z počátku provádíme výdrţ v kaţdé poloze, tzn. na pointé, po odvedení DK obloukem i v pozici. Později provádíme zcela plynule. Metodické poznámky Při odvádění DK obloukem stranou, vzad, nebo vpřed dbáme na přísné vytočení končetiny pracující od kyčle, pata stále směřuje jakoby vpřed. Nepovolovat nárt, neprohýbat se, silně propínat končetiny, pánev stále v klidu. Hudební doprovod 4/4 T, později 3/4 T, vţdy přísně legátový Rond de jambe par terre (rond de jambe par terre = kruh nohou po zemi) Rozvíjí vytočenost a pohyblivost kyčelního kloubu. Následuje po výuce demi-rond de jambe par terre, začínáme z I. p. ČKT. Při en dehors vedeme DK vytočenou od kyčle aţ na zadní écartée, pata stále směřuje jakoby vpřed. Aţ zde se pomocí rotace kyčelního kloubu odvádí vzad, pata směřuje k zemi. Při en dedans ihned protlačujeme patu jakoby vpřed a silně vytáčíme dolní končetinu v kyčelním kloubu. Metodické poznámky Jako u demi-rond de jambe par terre. Nutno přesně dodrţovat polohu pracující DK- pata za patou stojné DK. Hudební doprovod 4/4 T, 3/4 T volíme aţ ve 4., 5. ročníku 18

Rozkladová forma 1. forma 2 d. výsun na pointé, 2 d. výdrţ, 2 d. odvedení stranou, 2 d. výdrţ, 2 d. odvedení na pointé (ve směru pohybu), 2 d. výdrţ, 2 d. zavřít I. p., 2 d. výdrţ v pozici 2. forma 2 d. pointé vpřed (vzad) nezastavit, 2 d. stranou, 2 d. pointé vzad (vpřed), 2 d. zavřít I. p., ale nezastavujeme v ní a noha prochází na další 2 doby nového taktu na pointé vpřed z pointé vzad nebo obráceně (provádíme tedy passé par terre na 4 doby) 1.1.11 Battement frappé s cvičnou polohou sur le cou-de-pied skobička (frappé = bíti, tlouci) Jde o velmi ostrý cvik, který propracovává sílu, rychlost, pohyblivost kolenního kloubu a ostrost celých dolních končetin. Učíme ČKT, ve 3. ročníku pouze stranou špičkou na podlahu, preparaci provádíme z I. pozice. Pracující dolní končetinu přiloţíme u kotníku vpřed patou s flexí, provedeme ostré vykopnutí na pointé stranou se současným propnutím nártu, čímţ trénujeme i pohyblivost v kotníku. Následuje opět přiloţení pracující dolní končetiny ke kotníku stojné nohy, tentokrát přiloţení patou s flexí vzad. Metodické poznámky Stehno zůstává přísně v jedné výšce, nesedět ve stojné noze. Úder na kotník je vţdy malý, spíše se jedná o ostré přiloţení, nikdy není na kotník rána, akcent je vţdy ven. Hudební doprovod 4/4 T kvůli rytmizaci, potom 2/4 T velmi ostrý se zdůrazněnými akcenty vţdy při pohybu ven. Rozkladová forma 1. forma - na přípravu výsun pracující DK stranou na pointé, přiloţení na kotník 4 d. úder ven na pointé, 4 d. přiloţení na kotník 19

1.1.12 Temps levé sauté v I., II. pozici Učíme ČKT v I. a II. pozici. Ţáci jsou jiţ z předchozích ročníků seznámeni s principem odrazu a dopadu v paralelních pozicích. I nadále výskoky v paralelních pozicích procvičujeme, zvláště na volnosti. Vytváříme kombinace s tlesky, podupy, chůzí, výskoky s obratem o 1/4 aj., které můţeme pouţít jako zahřívací vazby nebo např. rytmické cvičení. Provedeme pruţné demi-plié, následuje výskok s pocitem tahu temene vzhůru, dolní končetiny po celé délce propnuté, dopad do měkkého demi-plié, vypnutí kolen. Paţe drţíme na kyčlích pro lepší drţení těla a zpevnění zádových svalů. Metodické poznámky Dbáme na maximální propnutost a vytočenost dolních končetin, v demi-plié musí směřovat kolena nad špičky, pánev pod sebe, nepředklánět, nezaklánět tělo, neprohýbat se. Tělo i paţe drţíme v klidu. Je důleţité, aby se vypnuté nohy ve výskoku v I. a II. pozici nesráţely k sobě nebo nerozhazovaly od sebe. Před kaţdým odrazem a po kaţdém dopadu musí být paty na zemi. Hudební doprovod 4/4 T a 2/4 T veselý, ostrý, ne rychlý, musí doplňovat plynulé, táhlé demi-plié a energicky akcentovat okamţik skoku. Rozkladová forma 1. forma raz-a, dva-a demi-plié, a výskok, tři dopad, a- čtyři prohloubení demi-plié, 4 d. propínat kolena = 2 T 4/4 2. forma raz-a, dva-a demi-plié, a výskok, tři-a dopad s prohloubením demi-plié, čtyři propnout kolena = 1 T 4/4 20

1.2 Ukázkový trénink 3. ročníku I. stupně ZUŠ se zaměřením na hodinu klasické taneční techniky 0,5 hodiny předmětu Klasická taneční technika a 1 hodina předmětu Taneční průprava (tj. 65 minut) jsem rozdělila na úvodní část, zaměřenou na zahřátí organizmu, navození atmosféry, připomenutí si správného drţení těla. V další části hodiny se krátce věnujeme cvičení na zemi, které nás má připravit k prvkům klasické taneční techniky při cvičení u tyče. Tato část hodiny se postupně zmenšuje vzhledem k přibývání prvků u tyče. Dále se cvičení na zemi rozvíjí v předmětu Gymnastická průprava, od 4. ročníku potom v Technikách současného tance. Další část hodiny se věnuji probíraným prvkům z Klasické taneční techniky čelem k tyči a v poslední části hodiny procvičuji cvičení v prostoru- různé druhy taneční chůze, běhu, poskoků, skoků v řadách nebo diagonále. Na závěr hodiny jako zklidnění řadím polohy a vedení horních končetin, port de bras, popřípadě taneční improvizaci, která je nezbytnou součástí ŠVP při výuce tance. 1.2.1 Úvodní část 1) Zahřátí organismu, správné držení těla, navození atmosféry Hudební doprovod 2/4 T, improvizace pedagoga dle tanečního kroku (chůze, poskok, polka, běh) VP: Stoj v první polovytočené pozici, paţe na kyčlích, rozestavení volně v prostoru Střídání chůze s propnutým nártem, kroku poskočného, polkového volně prostorem, paţe na kyčlích. Po 4 T nebo na výzvu pedagoga (domluvený signál, např. tlesknutí) daným krokem obcházení ve dvojici za podané pravé paţe. V závěru provádíme běh prostorem, ţáci se zařadí za vybraného spoluţáka do zástupu. První ze zástupu zavádí do spirály, po otočení čelem vzad rozmotává poslední ze zástupu spirálu a závěr končíme v kruhu. 21

2) Rozcvičení, zahřátí dolních končetin, chodidel, páteře Hudební doprovod 2/4 T, celkový počet: 48 T VP: Stoj v první paralelní pozici, paţe na kyčlích, postavení čelem do kruhu 1. - 2. T 4x pérování v kolenou, 3. - 4. T výdrţ ve v. p., 5. - 8. T 4 x relevé (1 d. relevé, 1 d. sejít), 9. T 2x pérování v kolenou, 10. T výdrţ ve v. p., 11. - 12. T 2 x relevé (1 d. relevé, 1 d. sejít), 13. T 1 x demi-plié (1 d. demi-plié, 1 d. propnout DK), 14. T 1x relevé (1 d. relevé, 1 d. sejít), 15. - 16. T = 13. - 14. T, 17. T odrolování pravého chodidla na pološpičku, 18. T sešlápnout celé chodidlo, 19. - 20. T = 17. - 18. T, 21. T odrolování pravého chodidla aţ na pointé, 22. T zdvih pravé nohy do přednoţení pokrčmo (úhel 90 ), 23. T pravá noha zpět na pointé, 24. T sešlápnout celé chodidlo, 25. - 32. T = 17. - 24. T od levé nohy, 33. - 36. T postupné rolování páteře do hlubokého předklonu, 37. T 2 x zapérovat ve dřepu, 38. T protaţení dolních končetin, trup současně v hlubokém předklonu, dlaně na zem, 39. - 44. T = 37. - 38. T opakujeme dále 3x protaţení, 45. - 48. T postupné vyrolování páteře do výchozí polohy. 1.2.2 Cvičení na zemi 1) Procvičení nártů a vytočenosti dolních končetin Hudební doprovod 3/4 T volného tempa, celkový počet: 32 T VP: LnZ, paţe v připaţení, dolní končetiny v paralelní pozici 1. T vytočit dolní končetiny, 2. T flex chodidel ve vytočené pozici, 3. T propnutí nártů ve vytočené pozici, 4. T paralelní pozice, 5. - 16. T = 1. - 4. T dále opakujeme 3x, 17. T flex chodidla v paralelní pozici, 18. T vytočit dolní končetiny s flexem chodidla, 19. T paralelní pozice s flexem chodidla, 20. T propnutí nártů v paralelní pozici, 21. - 32. T = 17. - 20. T dále opakujeme 3x 22

2) Vytočenost kyčelního kloubu Hudební doprovod 3/4 T rázného tempa, celkový počet: 16 T VP: LnZ, paţe v připaţení, dolní končetiny v paralelní pozici 1. T pravé koleno skrčit do polohy paralelní passé, 2. T vytočit pravé koleno v poloze passé, prsty pravé nohy se dotýkají z boku kolene levé nohy, 3. T zpět pravá noha na paralelní passé, 4. T propnout pravou nohu do výchozího postavení, 5. - 8. T = 1. - 4. T z levé nohy, 9. - 16. T = 1. - 8. T 2x pracují obě dolní končetiny současně ve stejném provedení 3) Relevé lent Hudební doprovod 4/4 T adagio, celkový počet: 8 T VP: LnZ, paţe v připaţení, dolní končetiny ve vytočené pozici 1. T přednoţení pravé nohy, 2. T přinoţení do výchozího postavení, 3. - 4. T = 1. - 2. T z levé nohy Opakujeme dle potřeby, minimálně však 2x. Stejné cvičení provádíme i v lehu na břiše, přičemţ zvedáme dolní končetinu do zanožení. 4) Procvičení vytočené polohy passé v lehu na boku Hudební doprovod 4/4 T volného tempa, celkový počet: 16 T VP: Leh na levém boku bez opory, dolní končetiny ve vytočené pozici 1. T krčení pravé nohy do polohy vytočeného passé, 2. T protaţení do výchozího postavení, 3. - 6. T = 1. - 2. T opakujeme 2x, 7. - 8. T převalem přes záda provedeme změnu na pravý bok, 9. - 16. T = 1. - 8. T z levé nohy 5) Protažení dolních končetin Hudební doprovod 2/4 T rychlého tempa VP: Sed snoţmo nataţeně, sed roznoţmo, sed skrčmo vytočeně V kaţdé výchozí poloze provádíme pérování na 4 T, dle potřeby opakujeme. V sedu snoţmo nataţeně a roznoţmo s propnutými i flexovanými chodidly. 23

6) Grands battements Hudební doprovod 2/4 T rázného tempa VP: LnZ, paţe v připaţení, dolní končetiny ve vytočené pozici 1. T 1 d. švih pravé nohy, 1 d. zpět do výchozího postavení, 2. T výdrţ ve výchozím postavení Opakujeme 4x - 8x z pravé i levé nohy. 1.2.3 Cvičení u tyče Uvedená cvičení bych zařadila aţ do II. pololetí po zvládnutí a vysvětlení jednotlivých prvků samostatně. Vše se provádí čelem k tyči, výchozím postavením je I. pozice vytočená, paţe v přípravné pozici. Na preparaci poloţit paţe na tyč. 1) Demi-plié, relevé v I., II. pozici Hudební doprovod 4/4 T volné tempo, celkový počet: 16 T 1. T demi-plié, 2. T propnout dolní končetiny, 3. - 4. T = 1. - 2. T, 5. T relevé, 6. T sejít, 7. - 8. T výměna přes battement tendu do II. pozice, 9. - 16. T = 1. - 8. T II. pozice 2) Battement tendu z I. pozice Hudební doprovod 4/4 T volné tempo, celkový počet: 16 T 1. T battement tendu, 2. T závěr do pozice Opakujeme 2x en croix, místo čtvrtého opakování do strany provedeme demi-plié na 4 d. dolů, na 4 d. propnout kolena a cvičí levá noha. 3) Battement tendu passé par terre z I. pozice Hudební doprovod 4/4 T volné tempo, celkový počet: 8 T 24

1. T battement tendu vpřed, 2. T passé par terre vzad, 3. T passé par terre vpřed, 4. T závěr do pozice 5. - 8. T = 1. - 4. T zezadu 4) Protažení Achillovy šlachy Hudební doprovod 2/4 T rychlého tempa, celkový počet: 16 T VP: Stoj v paralelní pozici čelem k tyči 1. - 8. T- protaţení pravé Achillovy šlachy (zašlápnout do zanoţení v paralelní pozici, chodidlo opřené o podlahu, přední noha ve výpadu), na poslední dobu přešlápnout PDK do I. p. paralel, 9. - 16. T- výměna protaţení levé Achillovy šlachy 5) Battement tendu jeté z I. pozice Hudební doprovod 2/4 T staccato, celkový počet: 32 T 1. T výsun PDK způsobem battement tendu na pointé vpřed, 2. T zdvih na 45, 3. T poloţit pointé, 4. T zavřít do pozice Opakujeme 2x en croix, místo čtvrtého opakování do strany provedeme 2x demi-plié na 2 d. dolů, na 2 d. propnout kolena a celé opakuje LDK. 6) Demi - rond de jambe Hudební doprovod 4/4 T volné tempo, celkový počet: 16 T 1. T 2 d. výsun způsobem battement tendu na pointé vpřed, 2 d. odvedení nohy stranou na pointé ve směru en dehor, 2. T 2d. závěr do I. pozice, 2 d. výdrţ v pozici, 3. - 4. T = 1. - 2. T ze strany en dehors vzad, 5. T 2 d. výsun způsobem battement tendu na pointé vpřed, 2 d. odvedení nohy stranou na pointé ve směru en dehor, 6. T 2 d. odvedení nohy vzad na pointé ve směru en dehors, 2d. závěr do I. pozice, 7. - 8. T 2x demi - plié na 2 d. dolů a 2 d. nahoru, 9. - 16. T = 1. - 8. T ve směru en dedans Celé opakuje LDK. 25

7) Battement frappé Hudební doprovod 2/4 T ostré tempo Preparace: 4 d. výsun stranou na pointé, 4 d. přiloţení na kotník vpřed s flexovaným chodidlem 1. T úder ven na pointé stranou, 2. T přiloţení na kotník vzad Provádíme 4x - 8x se střídavým přiloţením pracující nohy vpřed a vzad. Závěr ukončíme přes pointé stranou a zavření do I. pozice. Celé opakuje LDK. 8) Protažení páteře, dolních končetin Hudební doprovod 2/4 T rychlého tempa, celkový počet: 16 T VP: Stoj v paralelní pozici čelem k tyči 1. - 4. T provádíme rovný klon v drţení za tyč, snaţíme se aţ o prohnutí páteře, 5. - 8. T zaoblení páteře, 9. - 16. T = 1. - 8. T 9) Temps levé sauté v I. a II. pozici Hudební doprovod 2/4 T veselé, ostré tempo 1. T raz-a, dva-a demi-plié, 2. T a výskok, tři-a dopad s prohloubením demi-plié, čtyři propnout Provádíme 4x v I. pozici a 4x ve II. pozici odděleně. 1.2.4 Cvičení v prostoru Cvičení v řadách po rovné dráze: 1) Chůze na relevé a na celém chodidle s propnutým nártem Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici polovytočené, paţe na kyčlích 26

Střídáme čtyři kroky na relevé, čtyři s propnutým nártem na celém chodidle. S postupem vpřed i vzad. 2) Chůze s propnutým nártem, temps levé sauté v I. pozici paralelní Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici polovytočené, paţe na kyčlích Střídáme tři kroky, na 4. dobu provedeme demi-plié v paralelní pozici, 4x temps levé sauté (výskok provádíme na raz nahoru). Od pravé i levé DK. 3) Pochod se 1/4 obratem, krok poskočný Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici paralelní, paţe jsou v drţení před hrudníkem připraveny k tleskání Prvním krokem provádíme obrat k bodu č. 3, s druhým zůstáváme, dále stejným způsobem pokračujeme k bodu č. 5 a č. 7. Na první dobu provádíme současně tlesk. S obratem k bodu č. 1 navazujeme 8x krok poskočný s postupem vpřed, jiţ bez tlesku, paţe v drţení na kyčlích. 4) Chůze v kombinaci s přeskokem Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici polovytočené, paţe na kyčlích Střídáme od pravé a levé nohy dva kroky a přeskok. 5) Pato-špičkový krok s krokem přeměnným Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici paralelní, paţe v pase S postupem vpřed provádíme pato-špičkový krok a krok přeměnný od pravé i levé DK střídavě. 27

6) Běh skrčmo vpřed, vzad, přednožmo nataženě Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj v první pozici polovytočené, paţe na kyčlích Střídáme čtyři běhové kroky skrčmo vpřed s postupem z místa, čtyři běhové kroky skrčmo vzad na místě. S postupem vpřed i vzad. S postupem vpřed i vzad procvičujeme také běh nataţeně vpřed. 7) Třídobý krok Hudební doprovod 3/4 T VP: Stoj v první pozici polovytočené, paţe na kyčlích S postupem vpřed procvičujeme třídobý krok - 1. d. krok do podřepu, 2. a 3. doba na relevé. 8) Krok polkový v točení, v průpletu Hudební doprovod 2/4 T VP: Stoj pravým bokem k bodu č. 1 v první pozici paralelní, paţe v pase Procvičujeme krok polkový v točení vpravo i vlevo jednotlivě po rovné dráze a v kruhu průplet krokem polkovým. 1.2.5 Závěr hodiny 1) Vedení horních končetin, 1. port de bras Hudební doprovod 4/4 T legáto VP: Stoj na volnosti v I. pozici vytočené, paţe v přípravné poloze Provedení viz. 3. ročník popis prvku č. 3) Polohy horních končetin 28

2) Improvizace Pampeliška Hudební doprovod 4/4 T, můţe být i 3/4 T dle improvizace korepetitora VP: Volně v prostoru oblý předklon v sedu na patách Popis Postupně pampeliška roste, vykvete, svítí jako sluníčko, zestárne - z květu se stane chmýří, které roznese a rozfouká po louce vítr, se závěrem hudby se semínka usadí v trávě a můţe vyklíčit nová pampeliška. Děti v hudbě rozeznávají hudební kontrasty jako Dur a moll tónina, forte a piano. 29

2. Výukové cíle předmětu klasická taneční technika ve 4. ročníku I. stupně ZUŠ Hodinová dotace 4. ročníku je navýšena, tudíţ se můţeme věnovat naplno technice klasického tance, jejímu propracování a dalšímu rozvoji techniky. Jedná se o 4 hodiny týdně - 2 hodiny Klasická taneční technika, 1 hodina Techniky současného tance a 1 hodina Kompozice a improvizace. Toto rozdělení zůstává aţ do 7. ročníku. Naším úkolem je zvládnout základní prvky klasické taneční techniky u tyče i na volnosti se zaměřením na správné přenášení váhy těla na stojnou dolní končetinu a správné drţení těla. Dále rozvíjíme prvky 3. ročníku, které přenášíme bokem k tyči, seznámíme ţáky s V. pozicí. Prvky bokem k tyči a na volnosti zpočátku provádíme z I. pozice v rozloţené formě. Místo drţení paţe ve 2. pozici jsem zpočátku zvolila přiloţení ruky na rameno. Ţáci tak lépe zvládají drţení těla a mohou se zaměřit zejména na správné provedení práce dolních končetin. Opět vkládáme do výuky průpravná cvičení na zemi. Na závěr cvičení u tyče i v závěru hodiny zařazujeme cviky pro zvyšování rozsahu pohybu a cviky pro uvolnění páteře. 2.1 Doporučené prvky 4. ročníku a jejich popis 1) Postavení v V. p. čelem k tyči, bokem k tyči, na volnosti 2) Demi-plié v V. pozici 3) Relevé v V. pozici 4) Battement tendu, battement tendu jeté v V. pozici 5) Battement tendu pour le pied 6) Plié soutenu z I. pozice 7) Battement tendu demi-dégagé, battement tendu dégagé 8) Poloţení nohy na sur le cou-de-pied 9) Battement frappé 10) Battement relevé lent na 45 11) Záklony, úklony trupu- čelem k tyči 12) Předklon trupu (rovný) v I. pozici bokem k tyči na 45 13) Temps levé sauté v V. pozici 14) Échappé sauté z I. pozice do II. pozice 30

2.1.1 Postavení v V. p. čelem k tyči, bokem k tyči, na volnosti Učíme nejdříve ČKT, potom BKT a nakonec na volnosti. Chodidla jsou postavena za sebou, pata přední nohy kryje palec nohy zadní, pozice je sevřená. Pro správné vytočení do V. pozice vţdy stavíme jako první v pořadí nohu, která bude zadní, a před ni přidáváme přední. Procvičujeme pravou i levou DK vpředu a vzadu. Metodické poznámky Povolená kolena, prohnutá páteř, vybočená a stočená pánev, jinak stejné jako ve 3. ročníku - viz. 1) Správné postavení těla. Hudební doprovod 4/4T vázaný, pomalý 2.1.2 Demi-plié v V. pozici Po osvojení si V. pozice učíme čelem k tyči, nejdříve PDK, LDK vpřed odděleně, i s DK stojící vzad, potom s výměnou přes battement tendu. Dále přenášíme bokem k tyči. Na volnosti procvičujeme demi-plié ve 4. ročníku pouze v I. a II. pozici. Metodické poznámky Dávat v V. pozici pozor na vtáčení zadní nohy a nevysazovat bok, dále viz. 3. ročník 4) Demi-plié I., II. pozice. Hudební doprovod 4/4 T, později 2/4 T velice plynulý 2.1.3 Relevé v V. pozici Stejně jako u demi-plié v V. pozici i relevé v V. pozici učíme po osvojení si V. pozice, a to nejdříve čelem k tyči, PDK, LDK vpřed odděleně, potom s výměnou přes battement tendu. Dále přenášíme bokem k tyči. Po zvládnutí kombinujeme s demi-plié a battement tendu. DK se v V. pozici přes sebe přitahují tak, aby vypadaly jako jedna. Není mezi nimi mezera. V začátku však pouze zvedneme patu 31

při několika relevé za sebou. Na volnosti procvičujeme relevé ve 4. ročníku pouze v I. a II. pozici. Metodické poznámky Povolená kolena, nezpevněný vnější kotník, vtočené paty, prohnutí páteře, nerovnoměrně rozdělená váha mezi obě dolní končetiny Hudební doprovod 4/4 T volný, vázaný 2.1.4 Battement tendu, battement tendu jeté v V. pozici Pravidla provedení jsou stejná jako u battement tendu z I. pozice. Ale zatímco u battement tendu z I. pozice při vysunutí vpřed nebo vzad byla pata pracující DK proti stojné patě, je tady proti patě stojné DK špička pracující DK. Stranou je špička pracující DK v přímé linii s patou vytočené stojné DK. To ovšem fyziognomické dispozice kaţdému ţákovi neumoţní, tudíţ můţeme svolit k tomu, ţe je pracující DK předsunuta mírně šikmo vpřed, aniţ by došlo ke vtočení pracující a stojné DK. Metodické poznámky Nesedíme ve stojné DK, silně vytáčíme DK od kyčelního kloubu, nepodtáčet paty. Drţet propnutá kolena i nárty, při švihu ven i při zavírání do pozice pracuje celé chodidlo, v nejvyšším bodě se noha nezakývá. Dále viz. 3. ročník 6) Battemnet tendu z I. pozice a 7) Battement tendu jeté. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4T energický, veselý, plynulý u batt. tendu, ostrý u batt. jeté 2.1.5 Battement tendu pour le pied (pour le pied = pro nohu) Rozvíjí sílu a hlavně plastičnost nártu. Provádí se z I. a V. pozice všemi směry, stranou, vpřed, vzad, zpočátku ČKT, pak BKT. Ve 4. ročníku bych však volila battement tendu pour le pied pouze z I. pozice jelikoţ battement tendu z V. pozice je nová učební látka. 32

DK se vysune způsobem battement tendu, pak se chodidlo silně ohýbá v kotníku (flex), opět se vypne na pointé a zavírá se do pozice. Při otvírání vpřed a vzad je chodidlo při flexu vodorovně s podlahou (ve směru vpřed špička tlačí směrem k podlaze a pata ke stropu, ve směru vzad pata k podlaze a špička do stropu). Pata je pocitově a nejlépe i vizuálně nejvzdálenějším bodem na dolní končetině. Metodické poznámky Nedopustit ztrnulost chodidla - tunýlek, nepadat na palcovou hranu, stojná DK je vytaţená nahoru, kolena silně dopnutá, kyčelní kloub podtaţený, nevysazovat pánev, dále stejné jako u battement tendu. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4T energický, veselý, plynulý Rozkladová forma Kaţdý pohyb provádíme na 2 d. = 8 d. 2.1.6 Plié soutenu z I. pozice Tento prvek je přípravou pro battement soutenu. Stojná dolní končetina se ohýbá do demi-plié a současně se napnutá pracující dolní končetina vysouvá příslušným směrem na pointé, odkud se stejně napnutá vrací zase do I. pozice za současného propínání stojné DK. Učíme ho z I. pozice ČKT stranou, vpřed, vzad nejdříve odděleně, později spojujeme do všech směrů. Dbáme na prohloubení demiplié a stále musíme cítit váhu nad stojnou DK. Metodické poznámky Nutné je dodrţovat naprostou plynulost pohybu, vytočenost stojné DK, nesváţet se v demi-plié na palcovou hranu, neopírat se o vysunutou pracující DK - noha je postavená na nehtu jakoby shora, nepovolit vnější kotník, váha těla je vţdy přísně nad stojnou DK, nepřenášet váhu na pracující dolní končetinu. Hudební doprovod 4/4 T, plynulý 33

Rozkladová forma 1. forma 4 d. demi-plié a současný výsun DK na pointé, 4 d. se DK propíná a současně se pracující DK zavírá do I. p. 2.1.7 Battement tendu demi-dégagé, battement tendu dégagé Battement tendu demi-dégagé Po vysunutí battement tendu stranou z I. či V. pozice nejdříve ČKT provádíme demi-plié ve II. pozici tak, ţe váhu těla přeneseme z jedné na obě dolní končetiny a pravidelně ji mezi ně rozloţíme, poté obě DK současně vypínáme a zároveň přenášíme váhu těla zpět na stojnou DK, pracující DK zůstává na pointé a závěr do pozice. Nejdříve učíme zcela samostatně, po zvládnutí přidáváme k battement tendu, případně k rond de jambe par terre. Vpřed a vzad neprovádíme, protoţe zatím nemáme naučenou IV. pozici. Vypracovává sílu, propnutou a vytočenost dolních končetin a také princip přenášení váhy těla. Battement tendu dégagé Slouţí k výměně dolních končetin při jednotlivých kombinacích. Provádíme stejně jako demi-dégagé, ale při vypínání DK z demi-plié přenášíme váhu těla na tu dolní končetinu, která se původně vysunovala battementem tendu na pointé. Na pointé tedy končí dolní končetina, která byla původně stojná. Metodické poznámky Stejné jako u battement tendu a demi-plié. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4T energický, veselý, plynulý Rozkladová forma Kaţdý pohyb provádíme na 4 d., potom na 2 d. Můţeme vyuţít i 3/4 T, přičemţ 1T = 1 pohyb 34

2.1.8 Položení nohy na sur le cou-de-pied Přiložení nohy na sur le cou de pied vpřed Ploska kročné DK se značně propnutým nártem obmyká stojnou DK nad kotníkem tak, ţe pata je vpředu a usilovně propnuté prsty směřují vzad. Ploska obtáčí Achillovu šlachu a špička směřuje vzad aţ za patu stojné DK. Přiložení nohy na sur le cou de pied vzad Chodidlo kročné končetiny se dotýká patou stojné končetiny nad kotníkem zezadu tak, ţe usilovně propnutý nárt i prsty směřují od stojné končetiny vzad a jsou těsně nad podlahou. Chodidlo vytváří tzv. praporeček. Metodické poznámky Nesedět ve stojné DK, neprohýbat se, silně vytáčet dolní končetiny v kyčlích, nárt se při přiloţení nepovoluje. Hudební doprovod 4/4 T nebo 2/4 T plynulý Rozkladová forma - na přípravu výsun pracující DK stranou na pointé 4 d. přiloţíme pracující DK ke kotníku stojné DK zepředu, 4 d. vypneme zpět na pointé, 4 d. přiloţíme pracující DK ke kotníku stojné DK zezadu, 4 d. vypneme pracující DK zpět na pointé 2.1.9 Battement frappé Po zvládnutí a zaţití správného poloţení nohy na cou-de-pied vyuţíváme toto přiloţení při battement frappé místo skobičky. Ve 4. ročníku pouze čelem k tyči v provedení stranou. Preparaci jiţ provádíme z V. pozice. Metodické poznámky Stehno zůstává přísně v jedné výšce, nesedět ve stojné DK. Úder na kotník je vţdy malý, spíše se jedná o ostré přiloţení, nikdy není na kotník rána, akcent je vţdy ven. Hudební doprovod 4/4 T kvůli rytmizaci, potom 2/4 T velmi ostrý se zdůrazněnými akcenty vţdy při pohybu ven 35