Dopravně inženýrská studie MČ Praha 20

Dopravně inženýrská studie MČ Praha 20 Dopravně inženýrská kancelář s.r.o. Bozděchova 1668, 500 02 Hradec králové 01 / 2013

Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...3 ÚVOD...4 PODKLADY...5 PRŮZKUMOVÁ ČÁST...6 DOPRAVNÍ VAZBY...7 DEMOGRAFICKÉ VAZBY...10 TERÉNNÍ PRŮZKUMY...12 SMĚROVÉ SČÍTÁNÍ DOPRAVY...12 PROFILOVÉ SČÍTÁNÍ DOPRAVY...23 KAPACITNÍ POSOUZENÍ KŘIŽOVATEK...23 ROZBOROVÁ ČÁST...24 PROBLÉMOVÉ ASPEKTY DOPRAVNÍHO SYSTÉMU...25 ÚZEMNÍ REZERVY...28 PŘEVEDENÍ TRANZITNÍ DOPRAVY NA NADŘAZENOU SÍŤ...28 NÁVRH KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ...29 SEVEROVÝCHODNÍ TANGENTA...29 JIHOVÝCHODNÍ TANGENTA...31 KOMUNIKAČNÍ SPOJKA MUK BERANKA - UL. VE ŽLÍBKU...33 KOMUNIKACE NA CHVALCE...35 REKONSTRUKCE KŘIŽOVATKY UL. NÁCHODSKÁ A HARTENBERSKÁ...38 KOMUNIKACE VE SVÉPRAVICÍCH...39 DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ ULICE NÁCHODSKÉ...40 DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ ULICE BOŽANOVSKÉ...41 ETAPIZACE A VÝHLEDOVÉ INTENZITY...42 SHRNUTÍ A ZÁVĚR...43 SEZNAM PŘÍLOH...45 STRANA 2

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL: Městská část Praha 20 Jivanská 647/10, 193 00 Praha 9 Horní Počernice IČ: 00240192, DIČ: CZ00240192 zastoupení ve věcech smluvních: Hana Moravcová, starostka zastoupení ve věcech technických: Ing. Miroslav Horyna, vedoucí odboru ŽPD bankovní spojení: Česká Spořitelna, a.s., č.u. 2000923349/0800 ZHOTOVITEL: Dopravně inženýrská kancelář, s.r.o. Bozděchova 1668, 500 02 Hradec Králové IČ: 27466868, DIČ: CZ27466868 Ing. Miloš Burianec, jednatel společnosti bankovní spojení ČSOB a.s. Hradec Králové, č.u. 194021669/0300 AUTORSKÝ KOLEKTIV: Ing. Miloš Burianec Ing. Lukáš Burianec Jan Kašpar, DiS. Ing. Pavel Řehák ČÍSLO ZAKÁZKY: A079/12 DATUM ZPRACOVÁNÍ: STRANA 3

ÚVOD Předmětem dokumentace je dopravně inženýrská studie městské části Prahy 20 Horních Počernic. Obsahem studie je přehledné zhodnocení komunikační sítě jako výchozího podkladu pro následné zpracování komplexního návrhu hlavních směrů rozvoje dopravního systému města. Dokumentace je členěna do dvou částí. V průzkumové části jsou shrnuty veškeré dopravně inženýrské údaje s odkazem na podklady předané objednatelem. Součástí jsou také dodatečné průzkumy zajištěné zpracovatelem studie. Rozborová část se zabývá analýzou shromážděných údajů a návrhem konkrétních řešení dopravního systému. Studie bude jedním z podkladů pro zpracování dokumentu Strategického plánu rozvoje MČ Praha 20. STRANA 4

PODKLADY Územní plán hl. m. Prahy Studie koncepčního řešení dopravy v Horních Počernicích, CITYPLAN spol.s.r.o., 2008 Dopravní intenzity ÚDI Praha, 2011 Dopravní intenzity ŘSD, 2010 MÚK Beranka na D11 a komunikační spojka, dokumentace EIA, 2009 Pasport dopravního značení, 2012 Digitální katastrální mapa Horních Počernic, 2012 Zápisy z jednání k Strategickému plánu rozvoje MČ Praha 20 Urbanistická studie obytné skupiny Na Chvalce Horní Počernice Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury (Ústav územního rozvoje, Brno) STRANA 5

PRŮZKUMOVÁ ČÁST STRANA 6

DOPRAVNÍ VAZBY Horní Počernice leží na východním okraji Prahy v sevření tří rychlostních komunikací dálnice D11, rychlostní komunikace R10 a rychlostní komunikace R1 (Pražský okruh). Uvnitř takto vymezeného prostoru prochází hlavní páteřní komunikace Horních Počernic průjezdní úsek silnice II/611 (ul. Náchodská) a v souběhu s ní železniční trať 231 Praha Kolín. Páteřní komunikace rozděluje Horní Počernice na průmyslovou oblast v severní části a oblast určenou k bydlení v části jižní. Ulice Náchodská spojuje Horní Počernice s Černým Mostem a zároveň slouží jako alternativní trasa k D11 mezi Prahou a Hradcem Králové (silnice II/611). Svou polohou plní funkci radiály, tj. komunikace zajišťující dopravní spojení z okraje do středu města. Pro dopravní vazby v území je klíčová existence oblasti Černý Most na západním ukončení ulice Náchodské. Zde jsou situovány hlavní cíle dopravy, jsou to obchodní centra, stanice metra, autobusový terminál a parkovací plochy P+R, která jsou cílem velké části tranzitní i zdrojové dopravy v Horních Počernicích. Na ulici Náchodskou se v Horních Počernicích napojuje pět dopravně významných komunikací: STRANA 7

Ulice Ve Žlíbku umožňuje na jihu spojení Horních Počernic s Běchovicemi a Xaverovem, na severu s Radonicemi a R10. Napojení na R10 je jediné přímé spojení Horních Počernic s okolními rychlostními komunikacemi. Jedná se o mimoúrovňovou křižovatku Horní Počernice. Ulice Ve Žlíbku je hlavní přístupovou komunikací do skladovacího a logistického centra na severu Horních Počernic. Ulice Bystrá propojuje Horní Počernice s Radonicemi a Satalicemi v západní části Horních Počernic. Taktéž propojuje ul. Náchodskou s průmyslovou částí Horních Počernic. Ulice Božanovská nabízí rychlé spojení v trase Xaverov stahuje dopravu ze Svéprávic a Chval na ul. Náchodskou. Černý Most. Zároveň Ulice Bártlova napojuje silnici III/ 10162, nejkratší spojnici Čelákovice Praha, na páteřní komunikaci Horních Počernic. Ulice Hartenberská tvoří spojení CČM s Horními Počernicemi. Zároveň umožňuje sjezd z D11 na ulici Náchodskou a je nejkratší a zároveň nejrychlejší spojnicí na trase CČM Horní Počernice. Tyto komunikace lze označit za místní komunikace sběrné, které zároveň plní funkci obslužnou. Ostatní komunikace mají druhořadý význam v dopravním systému Horních Počernic a tvoří síť doplňkovou. Napojení Horních Počernic na rychlostní komunikace D11, R10 a R1 je možné pouze prostřednictvím MUK Horní Počernice (na R10). MUK Počernice je přístupná pouze skrze obchodní centrum CČM (na D11 a R1). MUK Horní Počernice západ umožňuje pouze nájezd a sjezd směrem na Černý Most (z R1). MUK Satalice je bez přístupu z komunikací nižších tříd. Přístup na dálnici D11 je umožněn ze silnice II/611 5 km před vjezdem do Horních Počernic u obce Jirny. Pro městskou hromadnou dopravu v Horních Počernicích je klíčová vazba na stanici metra Černý Most a potažmo na spojení s centrem města. Tato vazba je realizována poměrně dobrou dostupností autobusovými linkami. Vaková stanice Horní Počernice nabízí přímou vazbu na Vysočany a Masarykovo nádraží. Průjezd nákladní dopravy je v Horních Počernicích omezen zákazem vjezdu vozidel nad 3,5 t nebo nad 6,0 t (mimo dopravní obsluhy) na vybraných úsecích komunikací. Spojení nákladní dopravy s průmyslovou oblastí je zajištěno pomocí MUK Horní Počernice ze silnice R10 a ul. Ve Žlíbku. Z pohledu dopravy v klidu nejsou v Horních Počernicích závažné problémy s nedostatkem parkovacích míst. Výjimkou jsou sídlištní oblasti (ul. Chodovická, Pavlišovská, Běluňská, Ratibořická) a parkování na ul. Náchodské, které je problematické vzhledem k vysokým intenzitám dopravy. V území je evidováno několik cyklotras. Z těch největších je to okružní trasa kolem Prahy A50, která prochází mj. i ulicí Ve Žlíbku nebo trasa A258 spojující Dolní a Horní Počernice. Na trasu A258 navazuje cyklotrasa A 257 směřující skrze Svéprávice k ul. STRANA 8

Hartenberské. Plánována je trasa A26 Rokytka z Libně do Horních Počernic. Stávající komunikační systém je obsahem přílohy A1. STRANA 9

DEMOGRAFICKÉ VAZBY Horní Počernice jsou městskou částí hlavního města Prahy správní obvod Praha 20. Tento správní obvod se rozléhá na téměř 17 km2 a zahrnuje části Horní Počernice, Chvaly, Svépravice, Počernice sever, Počernice východ a Čertousy. Územní rozvoj Horních Počernicích je vymezen trasami rychlostních komunikací, přičemž největší rozvoj zástavby bude probíhat ve východní části Horních Počernic a zároveň v obcích ležících východně od Horních Počernic. Tato skutečnost do budoucna posílí tranzitní charakter dopravy v Horních Počernicích. Rozvojová oblast východ předpokládá zástavbu pro cca 6 000 obyvatel. Menší výstavba je plánovaná na jihu Horních Počernic (Na Chvalce, K Berance, Nad palečkem,...). Průmyslová výstavba, která zaznamenala v posledních letech nejrychlejší rozvoj, bude pokračovat v severozápadní části území. Prostorová kapacita průmyslové zóny je téměř naplněna. V souvislosti s plánovaným rozvojem Horních Počernic je nutné zmínit výstavbu nového Centra Černý Most, která probíhá od roku 2011. Ta přinese nové obchodní STRANA 10

příležitosti s nárůstem 2 000 parkovacích míst na celkových 3 300. Dalším záměrem v území je výstavba nového parkovacího domu ČERNÝ MOST III. P+R, který rozšíří kapacitu stávajícího záchytného parkoviště P+R v oblasti Praha Černý Most. Kapacita bude navýšena o 586 parkovacích míst. STRANA 11

TERÉNNÍ PRŮZKUMY Za účelem optimálního návrhu dopravní sítě byly provedeny průzkumy s cílem klasifikovat tranzitní a radiální dopravu v Horních Počernicích, získat aktuální informace o velikosti profilové intenzity dopravy a kapacitně posoudit vybrané křižovatky. SMĚROVÉ SČÍTÁNÍ DOPRAVY Cílem směrového průzkumu dopravy bylo stanovení tranzitní dopravy v Horních Počernicích a tím získání informací o směrech automobilové dopravy na území městské části. Získané informace posloužili jako podklad pro návrh úprav a doplnění komunikačního systému v Horních Počernicích. Průzkum byl založen na záznamu registračních značek motorových vozidel na vjezdech a výjezdech z posuzované oblasti. Průzkum a jeho vyhodnocení bylo provedeno dle metodiky TP 189 (Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích II. Vydání). Městská část hlavního města Prahy Horní Počernice a její okolí bylo rozděleno do 7 oblastí. Oblast v níž byla vyhodnocována tranzitní doprava byla označena jako 01, okolní oblasti pak 61 až 66. Na vjezdech a výjezdech do okolních oblastí byla zvolena sčítací stanoviště tak, aby nejlépe vystihovala komunikační přechody jednotlivých oblastí. Základní charakteristika oblastí a stanovišť je uvedena níže. Graficky jsou oblasti znázorněny v příloze A2 Situace mezioblastních vztahů. OBLAST 01 Městská část hlavního města Prahy Horní Počernice. Oblast byla volena bez logistické zóny VGP Parku umístěné severně od železniční trati, která generuje tranzitní dopravu po ul. Náchodské. Doprava v zóně VGP Parku má charakter tranzitní dopravy ve vztahu k silniční síti v obytné části Horních Počernic a ke sledovanému cíli průzkumu. OBLAST 61 Oblast západně od Horních Počernic zahrnuje Černý Most a centrum hlavního města Prahy. Vjezd do oblasti je veden ulicí Náchodská skrze MUK Horní Počernice západ a ulicí Hartenberská. poloha sčítacího stanoviště: ul. Náchodská cca 100 m západně od křižovatky ul. Hartenberská a Náchodská označení vjezdu: B1 označení výjezdu: B2 STRANA 12

OBLAST 62 Oblast je tvořena západní části VGP Parku a územím severně od Horních Počernic okolí obce Radonice, které je napojeno silnicí III/0107 nadjezdem nad R10. poloha sčítacího stanoviště: ul. Bystrá mezi křižovatkou ul. Bystrá a Jiřího z Vtelna a železničním přejezdem označení vjezdu: C1 označení výjezdu: C2 OBLAST 63 Oblast je tvořena východní části VGP Parku a územím severně od Horních Počernic okolí obce Radonice, které je napojeno silnicí III. třídy skrze MUK Horní Počernice. poloha sčítacího stanoviště: ul. Ve Žlíbku mezi křižovatkou ul. Ve Žlíbku a Cirkusová a železničním podjezdem označení vjezdu: D1 označení výjezdu: D2 OBLAST 64 Území východně od Horních Počernic. Vjezd do oblasti je veden ul. Náchodská silnicí II/602 a ul. Bartlova (ze směru Zeleneč, Čelákovice). poloha sčítacího stanoviště: ul. Náchodská mezi křižovatkou ul. Náchodská ul. Tlustého a křižovatkou ul. Náchodská ul. Bartlova označení vjezdu: A1 označení výjezdu: A2 OBLAST 65 Oblast jižně od Horních Počernic v okolí městské části Běchovice. Příjezdovou komunikací je ulice Ve Žlíbku podjezdem pod dálnicí D11. poloha sčítacího stanoviště: ul. Ve Žlíbku na křižovatce ul. Ve Žlíbku a Božanovská (sledován přímí směr) označení vjezdu: E1 označení výjezdu: E2 STRANA 13

OBLAST 66 Oblast 66 je shodná s oblastí 65. Má však odlišnou příjezdovou komunikaci, tou je ul. Božanovská vedená nadjezdem nad dálnicí D11. poloha sčítacího stanoviště: ul. Ve Žlíbku na křižovatce ul. Ve Žlíbku a Božanovská (sledován vjezd a výjezd ve směru Božanovská Běchovice) označení vjezdu: F1 označení výjezdu: F2 Směrové sčítání bylo provedeno krátkodobým dopravním průzkumem dne 18.11.2012. Průzkum byl proveden v běžný pracovní den (středa) v doporučenou denní dobu (7:00 11:00) v měsíci listopadu. Přesnost takového průzkumu a následného odhadu intenzit dopravy je udávána s orientační odchylkou ± 14%. Dopravní uzavírky ani omezení nebyly v tuto dobu zaznamenány. Na každém stanovišti prováděly záznam dvě předem proškolené osoby, každý směr byl zaznamenáván jednou osobou. Průzkumu se účastnilo celkem 11 sčítačů (zaměstnanci DiK, s.r.o.). Záznam byl pořizován pomocí diktafonu po časových intervalech 5 minut. Diktovány byli poslední čtyřčíslí státních poznávacích značek, čas byl nahlašován každých pět minut. Rozlišována byla osobní vozidla, nákladní vozidla (písmeno N před SPZ) a autobusy (písmena A před SPZ). Doba záznamu byla volena o 15 minut delší před a po sledované době, tj. o předpokládaný čas průjezdu tranzitního vozidla. Skutečný měřený interval tedy činil 06:45 11:15. Tento interval byl při vyhodnocování ořezán zvlášť na vjezdu a výjezdu tak, aby byly výsledky sledovaného časového intervalu (7:00 11:00) kompletní. Audiozáznam z každého stanoviště byl přepsán do výpočtového programu. Po kontrole byly postupně počítány jednotlivé sestavy. Program provedl spárování SPZ, tj. vyhledání stejných SPZ na stanovištích. Doba průjezdu vozidel nebyla vždy stejná a bylo třeba určit hranici mezi dobou průjezdu kdy se ještě jednalo o tranzit (bez cíle, zdroje v HP) a dobou, kdy už se jedná o radiální dopravu (předpoklad zastávky v HP cíl během průjezdu). Tato hraniční doba nebyla pro všechny tranzitní trasy stejná. Pro názornost je níže graficky znázorněna doba průjezdu ulicí Náchodskou mezi oblastmi 61 64. Výsledek je zatížen relativní chybou kterou tvoří chybné diktování SPZ a chybný přepis SPZ nebo zcela chybějící SPZ na stanovištích. Chybějící nebo chybně STRANA 14

zapsaná SPZ na stanovišti způsobí problémy při vyhodnocování trasy vozidla. Tato chyba zvýhodňuje radiální dopravu v poměru 2:1. Je proto nutné poznamenat, že výsledná tranzitní doprava může být vyšší než vypočtená. Doba průjezdu vozidel ul. Náchodská, směr do Prahy Četnost vozidel [ks] 500 400 300 200 100 0 436 224 100 65 33 16 32 26 20 11 16 16 33 26 Sloupec A Interval doby průjezdu [minuty] Doba průjezdu vozidel ul. Náchodská, směr z Prahy Četnost vozidel [ks] 250 200 150 100 50 0 199 140 59 24 20 15 13 12 10 11 13 6 14 16 Sloupec A Interval doby průjezdu [minuty] Výsledky směrového sčítání jsou rozděleny do dvou skupin: doprava celkem nákladní a autobusová doprava Obě skupiny jsou charakterizovány maticí a pentlogramy mezioblastních vztahů. Pentlogramy mezioblastních vztahů jsou přílohou A3. STRANA 15

MATICE PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ (voz/24hod) doprava celkem Z / DO OBLAST 01 OBLAST 61 OBLAST 62 OBLAST 63 OBLAST 64 OBLAST 65 OBLAST 66 CELKEM OBLAST 01 0 7962 1536 3284 2170 1737 426 17115 OBLAST 61 7621 0 1114 422 1795 286 356 11594 OBLAST 62 2155 1605 0 162 178 74 62 4236 OBLAST 63 3486 422 77 0 1099 689 8 5780 OBLAST 64 3056 3323 182 1458 0 433 4 8457 OBLAST 65 1865 290 120 580 410 0 12 3277 OBLAST 66 306 201 27 4 8 4 0 549 CELKEM 18488 13803 3056 5911 5660 3223 867 51008 MATICE PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ (voz/24hod) - nákladní a autobusová doprava Z / DO OBLAST 01 OBLAST 61 OBLAST 62 OBLAST 63 OBLAST 64 OBLAST 65 OBLAST 66 CELKEM OBLAST 01 0 527 137 545 134 353 75 1771 OBLAST 61 420 0 20 7 50 5 7 510 OBLAST 62 102 10 0 15 5 0 0 132 OBLAST 63 366 0 10 0 20 25 0 420 OBLAST 64 291 82 2 57 0 70 0 503 OBLAST 65 478 17 2 40 65 0 0 602 OBLAST 66 50 7 0 0 0 0 0 57 CELKEM 1707 644 172 664 274 453 82 3995 Z výsledků je patrné, že tři nejzatíženější tranzitní směry vedou po ulici Náchodské. U nákladní dopravy je z pohledu tranzitní dopravy významný i tranzit ulicí Ve Žlíbku (viz. níže uvedené grafy). PŘEHLED TRANZITNÍCH SMĚRŮ doprava celkem INTENZITA (VOZ / 24HOD / OBA SMĚRY) 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 5118 2720 2557 1269 843 843 576 557 360 240 193 89 15 12 61 62 63 65 64 65 61 66 62 63 62 66 63 66 61 64 63 64 61 63 61 65 62 64 62 65 65 66 TRANZITNÍ SMĚRY STRANA 16

INTENZITA (VOZ / 24HOD / OBA SMĚRY) 150 134 132 100 50 0 77 PŘEHLED TRANZITNÍCH SMĚRŮ nákladní a autobusová doprava 65 30 25 22 61 64 63 65 62 63 61 66 61 63 62 66 63 66 64 65 63 64 61 62 61 65 62 64 62 65 65 66 15 TRANZITNÍ SMĚRY 7 7 2 0 0 0 Radiální doprava má největší zastoupení ve směru na Černý most do centra hlavního města Prahy. Je téměř dvojnásobná oproti druhé největší intenzitě ve směru východním. U nákladní dopravy je intenzita radiální dopravy více vyrovnaná, nižší intenzity jsou v oblastech kde je omezen průjezd nákladní dopravy (ul. Bystrá a ul. Božanovská). INTENZITA (VOZ / 24 HOD / OBA SMĚRY) 7000 6565 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 3649 RADIÁLNÍ DOPRAVA doprava celkem 3022 OBLASTI 1885 1680 366 STRANA 17

INTENZITA (VOZ / 24 HOD / OBA SMĚRY) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1154 RADIÁLNÍ DOPRAVA nákladní a autobusová doprava 1085 1055 OBLASTI 776 304 139 Podíl tranzitní dopravy zaznamenané na jednotlivých stanovištích se pohybuje od 40 do 65%. U nákladní dopravy činí pouze 10 45%, což je způsobené omezením tranzitu nákladní dopravy v Horních Počernicích. STRANA 18

Jak se liší podíl tranzitní dopravy na vjezdu a výjezdu jednotlivých oblastí znázorňují následující grafy. STRANA 19

Cíle automobilové dopravy vjíždějících do Horních Počernice lze popsat následovně: STRANA 20

STRANA 21

O tom jaký vliv má jednotlivý tranzitní směr na okolí nejlépe vypovídá matice vozokilometrů tj. intenzita dopravy v daném směru vynásobená přepravní vzdáleností. Tranzitní směr, který nejvíce zatěžuje okolí je právě směr 61-64 tj. tranzit po ulici Náchodské. OBJEM TRANZITNÍ DOPRAVY (VOZOKILOMETRY) doprava celkem OBLAST 01 OBLAST 61 OBLAST 62 OBLAST 63 OBLAST 64 OBLAST 65 OBLAST 66 CELKEM OBLAST 01 0 0 0 0 0 0 0 0 OBLAST 61 0 0 1 114 166 1 180 706 6 282 657 1 116 487 996 559 10 690 576 OBLAST 62 0 1 605 482 0 341 213 498 280 235 213 167 125 2 847 313 OBLAST 63 0 1 180 706 162 483 0 1 208 560 1 032 925 34 818 3 619 492 OBLAST 64 0 11 631 040 509 112 1 604 321 0 909 902 20 117 14 674 493 OBLAST 65 0 1 131 575 383 768 870 442 861 157 0 73 117 3 320 059 OBLAST 66 0 563 273 73 117 17 409 40 234 24 372 0 718 405 CELKEM 0 16 112 076 2 242 646 4 014 092 8 890 889 3 318 899 1 291 736 35 870 337 STRANA 22

OBJEM TRANZITNÍ DOPRAVY (VOZOKILOMETRY) nákladní a autobusová doprava OBLAST 01 OBLAST 61 OBLAST 62 OBLAST 63 OBLAST 64 OBLAST 65 OBLAST 66 CELKEM OBLAST 01 0 0 0 0 0 0 0 0 OBLAST 61 0 0 19 902 20 897 174 143 19 405 20 897 255 244 OBLAST 62 0 9 951 0 31 346 13 931 0 0 55 228 OBLAST 63 0 0 20 897 0 21 892 37 316 0 80 106 OBLAST 64 0 287 336 6 966 62 940 0 146 280 0 503 522 OBLAST 65 0 67 916 7 961 59 706 135 832 0 0 271 415 OBLAST 66 0 20 897 0 0 0 0 0 20 897 CELKEM 0 386 100 55 726 174 889 345 799 203 001 20 897 1 186 412 PROFILOVÉ SČÍTÁNÍ DOPRAVY Směrové sčítání dopravy nám kromě tranzitních směrů podalo informaci o úrovňových intenzitách dopravy. Tyto intenzity jsme porovnali s výsledky měření v minulých letech a doplnili o další průzkumy na zvolených stanovištích. Vypočítaná dopravní intenzita z roku 2012 vychází nižší než intenzita v roce 2011. Příčina může být v období průzkumu, které probíhalo v měsíci listopadu a doplňující průzkumy v měsíci prosinci za horších klimatických podmínek. Pokud ovšem dané intenzity porovnáme proporcionálně ve vztahu k celkové intenzitě dopravy, jsou výsledky z let 2011 a 2012 srovnatelné s odchylkou 1 2%. Výjimkou je ulice Ve Žlíbku, kde jsou dopravní intenzity vyšší než v roce 2011, což je důsledek dynamického růstu logistického parku v průmyslové zóně Horních Počernic. KAPACITNÍ POSOUZENÍ KŘIŽOVATEK Z kapacitního hlediska byla posouzena křižovatka ulic Náchodská a Hartenberská a následující křižovatka ul. Chlumecká, Hartenberská a Bryksova. Tento průzkum byl proveden ve vztahu k problematice nové komunikace na Chvalce a lokalitě Robotnice. První z jmenovaných křižovatek je kapacitně nevyhovující, druhá křižovatka vyhověla a to patrně díky tomu že je dynamicky řízená. Dynamické řízení může zvýšit kapacitu křižovatky až o 25%. Vysoké intenzity dopravy na ul. Ve Žlíbku byly ověřeny kapacitním posouzením křižovatky ul. Ve žlíbku a F.V. Veselého. Křižovatka byla posuzována jako styková, ačkoliv byla v nedávné době doplněna o novou větev ul. K Zelenči. V době průzkumu však nebyla na ul. K Zelenči zaznamenána žádná doprava. Křižovatka byla shledána kapacitně nevyhovující. Kapacitní posouzení křižovatek je přílohou A4. STRANA 23

ROZBOROVÁ ČÁST STRANA 24

PROBLÉMOVÉ ASPEKTY DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Dopravní problémy Horních Počernic byly definovány předešlou studií. Jejich souhrn s komentářem k aktuální situaci je uveden dále: Tranzitní a radiální doprava na ul. Náchodská Vysoké intenzity na ul. Náchodské jsou hlavním problémem dopravního systému v Horních Počernicích. Tato páteřní komunikace stahuje dopravu z obcí v okolí na východ od Prahy, prakticky z celých HP a z ostatních příčně vedených ulic podporující tranzitní dopravu. Již tak vysoká dopravní intenzita na vjezdu do HP z východu se tak v trase ul. Náchodské zdvojnásobí. Profilové intenzity dosahují hodnot od 15 000 30 000 voz/24 hod. Příčné uspořádání komunikace nejlépe charakterizuje kategorie MS2p 18/12/50. Komunikace však plní funkci jak sběrnou, tak obslužnou. V intravilánovém úseku ulice Náchodské délky 3 500 m se nachází 28 úrovňových křižovatek, tj. v průměru 1 křižovatka na 120 m. Na ulici je navíc napojeno množství samostatných sjezdů a celkovou kapacitu negativně ovlivňuje podélná parkovací stání v hlavním dopravním prostoru. Důležitým faktorem pro posouzení kapacity komunikace je také charakter okolní zástavby, kterou tvoří z velké části obchody a služby. Ty vedou jednak k velké obrátkovosti na parkovacích stání a jednak častému příčnému překonávání komunikace chodci. Naopak pozitivní vliv na kapacitu komunikace má omezení tranzitního průjezdu ulicí pro nákladní vozidla. Výkonnost komunikace je závislá na kapacitě jednotlivých křižovatek posouzených orientačně dle ČSN 736102. Kapacitně byla posouzena křižovatka ul. Náchodské a Hartenberské s výsledkem nevyhovující. Zjevně ale mají problémy i ostatní křižovatky, zejména s ul. Ve Žlíbku, Bystrou a Božanovskou. Vysoké intenzity na ul. Ve Žlíbku Ulice ve Žlíbku dosahuje druhé nejvyšší intenzity dopravy v Horních Počernicích (6 000 12 000 voz./24hod). To je dáno jejím významem pro dopravu v příčném směru k ul. Náchodské a jejím napojením na MUK Horní Počernice. Na komunikaci není omezen průjezd nákladních vozidel, vyjma podjezdu pod železniční tratí, kde je průjezd omezen podjezdnou výškou 3,4 m. Další omezení je v nejvyšší dovolené rychlosti pro vozidla nad 3,5 t, ta činí 30 km/h. V zastavěném území odpovídá komunikace kategorii MS2 13/8/50. Okolí komunikace tvoří převážně zástavba pro individuální bydlení. Jedinou světelnou křižovatkou v ulici je na křižovatce s ul. Náchodskou, o její kapacitě bylo napsáno výše. Další křižovatkou s překročenou kapacitou je s. ul. F.V. Veselého. Ostatní světelně neřízené křižovatky nevykazují kapacitní problémy. Zvýšena intenzita na vjezdu do průmyslové oblasti ze silnice R10 doprovází STRANA 25

kapacitní problémy na křižovatce s ul. Ve Žlíbku. Tato situace je vyvolána jednak dynamickým růstem průmyslové oblasti a jednak zprovozněním Vysočanské radiály. V rámci dostavby VGParku je navržena přestavba průsečná křižovatky na okružní křižovatku. Tato úpravy by měla přispět k zvýšení průjezdnosti daným křížením. Vysoké intenzity na ul. Bystrá Ulice Bystrá je další vysoce zatíženou komunikací (7 300 voz./24hod). Vjezd do ulice Bystré je povolen nákladní dopravě pouze pro dopravní obsluhu, a to na rozdíl od ulice Na Žlíbku bez výškového omezení. Výjezd z ul. Bystré na ul. Náchodskou je zakázán veškeré nákladní dopravě, vyjma krátkého úseku za železničním přejezdem. Na ulici Bystrou může mít pozitivní vliv zprovoznění Vysočanské radiály. Trasa ze severu Prahy přes Satalice na ul. Bystrou a dále do průmyslové zóny je částečně nahrazena spojením Vysočanská radiála R10 MUK Horní Počernice průmyslová zóna. Nadále však zůstává problémovým místem úrovňové křížení s železniční tratí, které způsobuje problémy na křižovatce s ul. Náchodskou. Nedostatečné napojení páteřních ulic na nadřazenou síť rychlostních komunikací V nedostatečném napojení na nadřazenou síť je příčina prakticky všech ostatních kapacitních problémů v území. Ul. Náchodská nutí řidiče přijíždějící do Prahy její projetí až na Černý most bez možnosti napojení na Pražský okruh. Jediné napojení na nadřazenou síť zajišťuje MUK Horní Počernice, jejíž dostupnost z ul. Náchodské je však dosti komplikovaná. To samé platí i pro spojení MUK Počernice na ulici Náchodskou prostřednictvím ulic Chlumecké a Hartenberské přes CČM. Deficit v počtu parkovacích míst Stávající problémové lokality je třeba řešit individuálně. Vzhledem ke stísněným prostorům se jeví jako nejvhodnější upřednostnit parkovací garáže před vytvářením nových míst na povrchu. Pozice MHD v dopravním systému Hromadná doprava je zajišťována především autobusy Pražské integrované dopravy. Návrh změn autobusových linek musí probíhat průběžně v návaznosti na zvolený průběh výstavby komunikační sítě a rozvojových oblastí. Nevýhodou železniční stanice Praha Horní Počernice je její poloha a velikost přednádražního prostoru. Řešením by mohla být rekonstrukce přednádraží, parkující vozidla před restaurací přesunout do parkovacího domu, který by mohl STRANA 26

stát na ploše stávajícího povrchového parkoviště. Ulici Libuňskou dopravně zklidnit a vytvořit prostor pro parkování jízdních kol. Atraktivnost cyklistických tras Některé úseky cyklistických tras vedou po komunikacích s velkou dopravní intenzitou (např. ul. Ve Žlíbku). Nově plánované komunikace by měly počítat s prostorem pro cyklistickou dopravou, nejlépe mimo hlavní dopravní prostor. Špatný stavebně technický stav a závady ovlivňující bezpečnost dopravy Jedná se o závady lokálního charakteru, které pro návrh koncepce dopravy v HP nemají zásadní význam. Jejich odstranění musí být součástí oprav a rekonstrukcí komunikační sítě. STRANA 27

ÚZEMNÍ REZERVY Vzhledem k současnému i budoucímu rozvoji Horních Počernic je nutné hledat alternativní trasy dopravy především k ul. Náchodské. V ideálním řešení najít v území nezastavěný prostor pro trasování nové sběrné komunikace. V úvahu přichází pouze okrajové částí Horních Počernic v blízkosti rychlostních komunikací. V severní části však zástavba vyplňuje prakticky celý prostor mezi ulicí Náchodskou a silnicí R10. V jižní části, kde rezervy existují situaci značně komplikuje zástavba ve Svépravicích soustředěná okolo ulice Božanovské a lokalita přírodního parku Klánovice Čihadla. Výstavba nové komunikace tedy není reálná. Dále se nabízí využití stávající komunikace uvnitř Horních Počernic, která by byla schopna přenést část dopravní intenzity z ulice Náchodské. Takovou komunikací by mohla být ulice F.V. Veselého. Komunikace je souběžně vedená s ulicí Náchodskou a disponuje širokým uličním prostorem. Její východní napojení na silnici II/611 je řešeno územním plánem. Problémem se ukázalo zpětné napojení na ul. Náchodskou nebo Chlumeckou v okolí MUK Horní Počernice západ. Napojení na ul. Náchodskou brání přírodní památka Chvalský lom. Situaci zde nepomůže ani uvažované zrušení větví MUK. Napojení na ul. Chlumeckou by bylo umožněno až prostřednictvím ulice Skorkovské a Ocelkové, což je daleko od řešeného území a navíc s nereálnými náklady na výstavbu. Využití jiné komunikace se nenabízí, tudíž závěr je stejný jako v předchozím případě: Převedení tranzitní dopravy na jinou komunikaci uvnitř Horních Počernic je nereálné. PŘEVEDENÍ TRANZITNÍ DOPRAVY NA NADŘAZENOU SÍŤ Vhodné řešení nejen tranzitní dopravy by mohlo přinést převedení dopravy na nadřazenou komunikační síť, kterou jsou rychlostní komunikace. V příloze B1 je nadřazená komunikační síť vyobrazena. Ze situace je patrné, že logickým propojením východu s centrem hlavního města Prahy je rychlostní silnice R10 v pokračování Vysočanskou radiálou. Tato trasa na rozdíl od ul. Náchodské umožňuje napojení jak na Pražský, tak na Městský okruh. Napojení na nadřazenou komunikační síť musí být plynulé, rychlé a přehledné. Smysl má i napojení na dálnici D11 skrze MUK Beranka, především ve vztahu k obchodnímu centru Černý Most, jižní části Pražského okruhu a budoucí výstavbě v jihovýchodním sektoru Horních Počernic. Příloha B2 Přenesení dopravy na nadřazenou komunikační síť celou situaci znázorňuje. Kolem Horních Počernic pak vzniknou dvě hlavní komunikační trasy (jižní a severní). Významnou roli přitom mají MUK Horní Počernice, která naváže dopravu z průmyslové oblasti a MUK Beranka, která napojí rozvojovou oblast v jihovýchodní části Horní Počernice. Návrh předpokládá vyjmutí zmíněných úseků ze zpoplatněné komunikační sítě. STRANA 28

Pro zachování vazby s Černým Mostem (záchytné parkoviště P+R, autobusový terminál) bude nutné do budoucna zachovat MUK Horní Počernice západ. V minulosti byla snaha tuto křižovatku zrušit v souvislosti se zkapacitněním Pražského okruhu. Její zrušení by však vedlo ke kolapsu dopravy na Chlumecké ulici podél Centra Černý Most. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ Návrh komunikační sítě je zobrazen v příloze B3 celková situace. Na základě znalosti úrovňových intenzit přepočítaných jednotně k roku 2013 a na základě znalosti podílu tranzitních a radiálních směrů, byly přerozděleny intenzity na nově navrženou komunikační síť. Návrh komunikačního systému území je přílohou B4. SEVEROVÝCHODNÍ TANGENTA Úkolem této stavby je přenesení dopravy ze silnice II/611 na komunikaci R10. Vzhledem k předpokládané investiční náročnosti je řešena ve dvou etapách. Stručná charakteristika stavby je uvedena v následujícím přehledu. V první etapě bude třeba ulehčit ulici Ve Žlíbku a přetížené křižovatce ulic Náchodská a Ve Žlíbku. Zároveň I. Etapa vytvoří komunikaci pro zástavbu v lokalitě Bílý vrch a lokalitě Náchodská sever. V rámci této stavby bude nutná přestavba křižovatky ulic Ve Žlíbku, F.V. Veselého a ul. K Zelenči na okružní nebo světelně řízenou. Vykřížení s železniční tratí je navrženo podjezdem pod tratí. Variantní řešení je nadjezd, který by musel být situován o cca 300 m blíže k obci Zeleneč. Posouzení obou variant musí být součástí podrobné vyhledávací studie trasy. Přestavba MUK Horní Počernice je investičně náročnější proto bude zařazena do II. etapy. Je však nutné podotknout že teprve II. etapa zkompletuje severovýchodní tangentu a přenese tranzitní dopravu z ul. Náchodské. Přestavba MUK Horní Počernice je navržena v dvouúrovňovou prstencovou křižovatku o poloměru 80m s využitím jednoho mostního objektu a dvou připojovacích pruhů na R10. Doplněna by byla o nový mostní objekt, prstencovou komunikaci, 7 nových větví a 2 připojovací pruhy na R10. Na silnici II/611 vznikne nová okružní křižovatka, která propojí severovýchodní tangentu s jihovýchodní. STRANA 29

STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: SEVEROVÝCHODNÍ TANGENTA I. Varianta - II. Etapa 400 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) MUK Horní Počernice přestavba MOSTNÍ OBJEKTY: nadjezd nad R10 v rámci MUK VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: převedení tranzitu 61-64 (cca 6 246 voz / den) zkapacitnění MUK Horní Počernice po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) nová MUK odpovídající velikosti VGP Parku protihlukové opatření v blízkosti nové zástavby ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Komunikace : 9 mil. Kč přestavba MUK: 45 mil. Kč Celkem: 54 mil. Kč STRANA 30

Územní plán: Navržená trasa je ve střetu s platným územním plánem, a to především v severní části, kde protíná obytné území (lokalita Bílý vrh). Proto byla navržena druhá variantní trasa, která by respektovala tuto lokalitu. Tato trasa je vedena okolo obytného území na úkor celkové délky trasy, která je o cca 220 m delší. Etapovitost stavby je zajištěna propojením ul. K Zelenči s ul. U Úlů. Zde je však nutné striktně omezit nákladní dopravu vzhledem k blízkosti zástavby. Z hlediska čistě dopravního preferujeme variantu první, která je vedena přímočařeji a navíc bude schopna za určitých podmínek převést i nákladní dopravu v první etapě. Je otázkou, na kolik je zástavba na Bílém vrhu závazná a zda by nebylo vhodné přehodnotit funkční využití této lokality. Severovýchodní tangenta je částečně vedena za hranicí městské části, ve Středočeském kraji, okrese Praha-východ na území obce Zelenče. STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: SEVEROVÝCHODNÍ TANGENTA II. Varianta 2490 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) MUK Horní Počernice přestavba 2) křížení s ul. U Úlů 3) křižovatka s ul. K Zelenči 4) přestavba křižovatky Ve Žlíbku x FV Veselého nadjezd nad R10 v rámci MUK podjezd pod železniční tratí přemostění Jirenského potoka převedení tranzitu 61-64 (cca 6 246 voz / den) zkapacitnění MUK Horní Počernice po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) nová MUK odpovídající velikosti VGP Parku protihlukové opatření v blízkosti nové zástavby ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Komunikace : 105 mil. Kč přestavba MUK: 45 mil. Kč Celkem: 150 mil. Kč Etapizace a varianty tras severovýchodní tangenty je přílohou B5.1. Zákres návrhu do územního plánu je součástí přílohy B7. JIHOVÝCHODNÍ TANGENTA Stavba převede dopravu ze silnice II/611 na dálnici D11. Výstavba nové MUK STRANA 31

Beranka navíc umožní propojení Klánovic s dálnicí a umožní rozvoj bytové zástavby v jihovýchodní lokalitě Horních Počernic. MUK Beranka byla podrobena posouzení vlivu záměru na životní prostředí a její stavba je vymezena v územním plánu. Na MUK Beranka by měla být napojena páteřní komunikace nově plánované zástavby a to na okružní křižovatku, nikoliv stykovou křižovatku, jak je uvedeno v návrhu MUK Beranka. Stavba přispěje k odvedení části tranzitní dopravy ul. Náchodské na nadřazenou komunikační síť. Stručnou charakteristiku stavby uvádí následující přehled. STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: JIHOVÝCHODNÍ TANGENTA 830 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) MUK Beranka nový objekt na MUK Beranka převedení tranzitu 65-64 (cca 1 028 voz / den) převedení tranzitu 61-64 (cca 6 246 voz / den) alternativa k severovýchodní tangentě po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) sběrná komunikace pro novou zástavbu v jihovýchodní části HP možnost napojení zástavby Náchodská jih a K Berance na nadřazenou komunikační síť napojení Klánovic na nadřazenou kom síť MUK Beranka podrobena procesu EIA trasa bez významného vlivu ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Komunikace : 15 mil. Kč MUK Beranka: 35 mil. Kč Celkem: 50 mil. Kč Územní plán: Oproti řešení daném v územním plánu došlo k úpravě křižovatek na silnici II/611 a na MUK Beranka. Trasa spojující tyto křižovatky je pak vedena odlišně od původně plánované. Doporučujeme upravit napojení obytné zóny Náchodská jih na MUK Beranka. Propojení ul. Ve Žlíbku a MUK Beranka, navržené v územním plánu severně od trasy D11, bychom přehodnotily na místní obslužnou komunikaci napojenou na páteřní komunikaci lokality Náchodská jih. Zákres návrhu do územního plánu je součástí přílohy B7. STRANA 32

KOMUNIKAČNÍ SPOJKA MUK BERANKA - UL. VE ŽLÍBKU Stavba zkompletuje východní tangentu, což bude mít zásadní vliv na snížení tranzitní dopravy na ul. Ve Žlíbku. Její poloha by měla být logickým pokračováním trasy východní tangenty mezi komunikacemi R10 a D11. Nabízí se trasa východně od areálu Xaverova. Zde však trasování komplikuje existence přírodního parku Klánovice Čihadla, chráněného území Natura 2000 a vedení inženýrských sítí (velmi vysoké napětí, vysokotlaký plynovod). Alternativně je možno komunikaci trasovat severně od areálu Xaverov podél dálnice D11, prakticky mimo výše zmíněné území a mimo vedení inženýrských sítí. Z hlediska dopravního je doporučena první varianta (východně od Xaverova). Aby byla tangenta upřednostňován před průjezdem přímým je nutné aby řidiči byli navedeni na tangentu logickým a přímým napojením na MUK Beranka. Obě varianty jsou srovnány v následujícím přehledu. STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: KOMUNIKAČNÍ SPOJKA MUK BERANKA UL. VE ŽLÍBKU VARIANTA 1 1900 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) křižovatka s ul. Ve Žlíbku bez objektů po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) napojení jihu (Běchovice, Xaverov) na nadřazenou komunikační síť zásah do přírodního parku ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Celkem: 35 mil. Kč STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: KOMUNIKAČNÍ SPOJKA MUK BERANKA UL. VE ŽLÍBKU VARIANTA 2 1470 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) křižovatka s ul. Ve Žlíbku přemostění Svépravického potoka po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) napojení jihu (Běchovice, Xaverov) na nadřazenou komunikační síť trasa podrobena procesu EIA, bez významného vlivu ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Celkem: 32 mil. Kč STRANA 33

Další možností je využití navrhované trasy tzv. Klánovického obchvatu. Trasa je vedena od Běchovic ze silnice I/12, severním směrem přes území Běchovic a Klánovic až k MUK Beranka. Tato komunikace by měla převést tranzitní dopravu vedenou přes Klánovice a Šestajovice. Zároveň by mohla odvést tranzitní dopravu z ul. Ve Žlíbku. Trasu bude nutné posoudit z hlediska vlivu stavby na životní prostředí. Komunikace prochází nadregionálním biocentrem, přírodním parkem, zvláště chráněným územím a zónou Natura 2000. Klánovický obchvat je v původním návrhu trasován v souběhu s koridorem určeným pro vysokorychlostní trať (VRT) a napojen na Klánovickou spojku cca 400 m jihovýchodně od MUK Beranka (viz. následující obrázek). Nově navrhujeme vykřížení obchvatu s VRT v části vedené tunelem a napojení přímo na MUK Beranka. STRANA 34

STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: OBCHVAT KLÁNOVIC VARIANTA 3 (POUZE NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHY 20) 1930 metrů sběrná dvoupruhová komunikace KŘIŽOVATKY: - MOSTNÍ OBJEKTY: - VLIV NA INTENZITU: po dokončení celé východní tangenty převedení tranzitu 65-63 (cca 1 548 voz / den) DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: odvedení tranzitu z Klánovic a Šestajovic zásah do přírodního parku, zvláště chráněného území, zona Natura 2000 Celkem 45 mil. Kč Územní plán: Všechny trasy vedou po plochách orné půdy, pastvin, luk a městskou zelení. Všechny variantní řešení znázorňuje příloha B5.2. Celý Klánovický obchvat je vyobrazen v příloze B8 situaci širších vztahů KOMUNIKACE NA CHVALCE Na tuto stavbu je nutno nahlížet v širších souvislostech propojení Horních Počernic s Černým mostem v kontextu plánované výstavby - na jedné straně bytová zástavba (tzv. Robotnice) s cca 950 obyvateli a na straně druhé moderní obchodní zařízení (centrum Černý most) s cca 3300 parkovacími místy. Zmíněné propojení můžeme popsat následovně: MUK Počernice umožňuje napojení obchodního centra z rychlostních komunikací D11 a R1. Po výstavbě jihovýchodní tangenty by převzala i část tranzitní dopravy z ul. Náchodské a část radiální dopravy z jihovýchodní plánované zástavby v okolí MUK Beranka. MUK Horní Počernice západ umožňuje taktéž napojení z rychlostní komunikace R1 a navíc z ul. Náchodská. Spojení slouží spíše pro dopravu směr Hloubětín a dále do centra města. Ve výhledu, po dostavbě východní tangenty by se část této dopravy přesunula z ul. Náchodské na nadřazenou komunikační síť. Ulice Hartenberská pak umožňuje propojení ul. Náchodské a centra Černý Most. STRANA 35

Z výše uvedeného vyplývá, že ve výhledu je předpokládáno s přenesením tranzitní dopravy na nadřazenou komunikační síť, zatímco radiální doprava s výjimkou zástavby v okolí MUK Beranka bude odkázána na ul. Náchodskou a Hartenberskou. Tato situace však není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Ulice Náchodská váže radiální dopravu prakticky z celých Horních Počernic, což má za následek vysoké intenzity na křižovatce s ul. Hartenberskou. Je tedy potřeba nové sběrné komunikace která by odlehčila dopravě na ul. Hartenberské a tou komunikací by mohla být právě komunikace Na Chvalce. Její přínos bude následující: sníží dojezdovou vzdálenost na CČM z oblasti Svéprávic a střední oblasti Horních Počernic a zredukuje průjezd této dopravy v severní části Horních Počernic odlehčí křižovatkám ul. Náchodské s Božanovskou a ul. Náchodské s Hartenberskou sníží intenzitu na ulicích Náchodské a Hartenberské Návrh je řešen ve 2 etapách. Etapizace výstavby komunikace na Chvalce je přílohou B5.3. Etapa 1 V první etapě bude realizován podjezd Robotnice s okružní křižovatkou a propojení na ulici Hartenberskou prostřednictvím nové okružní křižovatky. Tato etapa rozmělní intenzitu na křižovatce Hartenberská x Chlumecká do dvou směrů. Současně s touto stavbou by mělo dojít k rekonstrukci křižovatky Hartenberská x Náchodská (zrušení levého odbočení viz. dále), aby se toto spojení nestalo alternativní trasou k ul. Chlumecké. STAVBA: KOMUNIKACE NA CHVALCE ETAPA 1 DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: 420 m sběrná dvoupruhová komunikace 1) okružní křižovatka před podjezdem 2) okružní křižovatka na ul. Hartenberská 3) napojeni na okružní křižovatku ul. Chlumecké podjezd Robotnice VLIV NA INTENZITU: snížení intenzit na křižovatce Chlumecka Hartenberská DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: zlepšení průjezdnosti ul. Hartenberská, napojení ul. Solitaňská novou okružní křižovatkou pozitivní ve smyslu zajištění větší plynulosti dopravy ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Komunikace: 9 mil. Kč mostní objekty: 26 mil. Kč Celkem: 35 mil. Kč STRANA 36

Etapa 2 V druhé etapě dojde k propojení stavby I. etapy s ulicí Božanovská v trase dle územního plánu. Tato etapa umožní převedení radiální dopravy z ul. Náchodské a napojení lokality Robotnice. STAVBA: KOMUNIKACE NA CHVALCE ETAPA 2 DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: 970 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) s ulicí Božanovská styková křižovatka MOSTNÍ OBJEKTY: přemostění potoka Chvalka VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: převedení části radiální dopravy 61-01 (cca 3 260 voz / den) odlehčení křižovatce Božanovská x Náchodská odlehčení křižovatce Náchodská x Hartenberská převedení tranzitu 66-01 (cca 680 voz / den) sběrná komunikace pro novou zástavbu v lokalitě Chvaly protihluková opatření v blízkosti obytné části ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Komunikace: 21 mil. Kč mostní objekty: 3 mil. Kč Celkem: 24 mil. Kč Negativem tohoto propojení může být zvýšená intenzita dopravy na ul. Božanovské v okolí nové křižovatky s komunikací Na Chvalce. Je však třeba říci že Božanovská ulice zvýšenou dopravní zátěž přenese. Dalším negativem může být vyšší tranzitní doprava od Běchovic v důsledku nového spojení. Směrovým sčítáním dopravy bylo zaznamenáno 557 vozidel v obou směrech. V následující tabulce je uvedeno jakým způsobem se změní délka trasy a čas průjezdu pro tranzitní dopravu. Zvýšení tranzitní dopravy vyloučit nelze, bude proto nutné navrhnout opatření pro potlačení tranzitní dopravy. Těmi jsou: dopravní zklidnění ulice Božanovské (viz. dále) s efektem prodloužení času průjezdu přeložka Božanovské ulice (potlačení tranzitního směru) v návaznosti na novou komunikaci ve Svépravicích dopravní omezení v jižní části ul. Božanovské v krajním případě její zjednosměrnění v úseku D11 Ve Žlíbku, zaslepení nová komunikace Na Chvalce musí být realizována jako moderní, dopravně zklidněná komunikace STRANA 37

Trasa Běchovice (Českobrodská ul.) Centrum Černý Most (ul. Chlumecká) Délka trasy [km] Čas průjezdu [min] Trasa po R1 5,7 6 Ve Žlíbku Božanovská - Náchodská - Hartenberská 6,1 11 Ve Žlíbku Božanovská - nová komunikace Na Chvalce 5,8 9 Při úvahách o zamezení tranzitní dopravy ve směru Běchovice Černý most, padl návrh na zjednosměrnění komunikace na Chvalce. To by bylo možné v úseku mezi okružními křižovatkami (v podjezdu Robotnice). Zjednosměrnění tohoto krátkého úseku by bylo možné provést dodatečně v případě že se prokáží obavy z nárůstu tranzitní dopravy. Územní plán: Propojení ul. Božanovské a Chlumecké je v souladu s územním plánem, propojka s ul. Hartenberskou využívá stávající komunikaci v území určeném převážně pro městskou a krajinnou zeleň. REKONSTRUKCE KŘIŽOVATKY UL. NÁCHODSKÁ A HARTENBERSKÁ Kapacitní problémy této křižovatky byly rozebrány v příloze č. 4. Zjednosměrnění ulice Hartenberské by mělo pouze zanedbatelný vliv na kapacitu křižovatky. Přestavba křižovatky stykové na kapacitnější křižovatku okružní není reálná z důvodu těsné zástavby v okolí. Pozitivní vliv na kapacitu křižovatky bude mít tak pouze stavba komunikace Na Chvalce a severovýchodní tangenta, jejichž stavbou by mělo dojít ke snížení dopravních intenzit na obou ulicích. Termín realizace těchto staveb je však nejistý, zatímco otevření nového obchodního centra a sním spojená větší poptávka po dopravním spojení HP - CČM je plánováno již v roce 2013. Pokud budeme hledat řešení, které by mělo okamžitý efekt bez velkých investičních nákladů, nabízí se nestavební úprava křižovatky. Ta by spočívala ve zrušení levého odbočení na výjezdu z ulice Hartenberské. Dopad této úpravy je znázorněn v příloze B5.4. Tímto omezením a úpravou signálního plánu by došlo k výraznému zkapacitnění přímého směru z Horních Počernic na Černý most, kde by byla stále zelená (vyjma přerušení na přechodu pro chodce). Levé odbočení na ul. Hartenberská by nebylo ovlivněno protisměrem, což by vedlo ke zkapacitnění tohoto směru. Pozitivní by bylo též zamezení tranzitního průjezdu, který může být využíván při výjezdu z Centra Černý Most na ulici Náchodskou a Chlumeckou. Negativem této úpravy je nemožnost levého odbočení na ul. Náchodské při výjezdu z čerpací stanice a z Lidlu. Oba objekty svou polohu slouží spíše obyvatelům Horních Počernic a minoritní levé odbočení by bylo nahrazeno STRANA 38

alternativní trasou po Hartenberské ulici jižním směrem. Plusem této úpravy jsou její minimální náklady a možnost její realizace dočasně. Při neosvědčení v praxi nebude problémem návrat zpět k původnímu řízení křižovatky. STAVBA: REKONSTRUKCE KŘIŽOVATKY NÁCHODSKÁ x HARTENBERSKÁ DÉLKA: - KATEGORIZACE: - KŘIŽOVATKY: zrušení levého odbočení z ul. Hartenberské MOSTNÍ OBJEKTY: - VLIV NA INTENZITU: zkapacitnění křižovatky směr Horní Počernice Černý Most zamezení tranzitu směr CČM Náchodská DALŠÍ VÝZNAM: v kombinaci s výstavbou komunikace na Chvalce další zkapacitnění křižovatky VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: pozitivní ve smyslu zajištění větší plynulosti dopravy ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Celkem: 200 tis. Kč KOMUNIKACE VE SVÉPRAVICÍCH Komunikace ve Svépravicích je navržena jako protažení ulice Božanovské do prostoru nové zástavby v jižní části Horních Počernic. Stavba této komunikace nabízí několik řešení, které ovlivní dopravní vztahy v okolí v závislosti na jejím provedení. 1. propojení ul. Božanovské a ul. Ve Žlíbku Tato varianta by umožňovala zjednosměrnění nebo zaslepení ulice Božanovské v úseku D11 Ve žlíbku. To by vedlo k potlačení tranzitní dopravy, na druhou stranu by toto spojení mohlo přitáhnou radiální dopravu z ulice Ve Žlíbku. 2. propojení pouze s ul. Ve Žlíbku Celá lokalita by byla napojena pouze na ul. Ve Žlíbku a nepřitěžovala by dopravě po ul. Božanovské. 3. propojení pouze na ul. Božanovskou V tomto případě by byla lokalita propojena s ul. Božanovskou a Jiřeckou, bez možnosti napojení na ul. Ve Žlíbku. O způsobu napojení by se mělo rozhodnout v reakci na změnu dopravní situace po zprovoznění komunikace na Chvalce. Jako výhodná se jeví varianta 1 STRANA 39

vzhledem k již zmíněnému omezení tranzitní dopravy na ul. Božanovské. Územní plán: Trasa je ve východní části v souladu s územním plánem. V západní části pak volíme novou trasu bez využití stávající ul. K Palečku. Nová trasa by vedla prostorem městské a krajinné zeleně. Důvodem ke změně trasy je výše zmíněné dopravní omezení na ulici Božanovské, které by kladlo vyšší nároky na šířkové parametry této komunikace. Její funkční zařazení by mělo být místní sběrná komunikace. STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: KOMUNIKACE VE SVÉPRAVICÍCH 970 metrů sběrná dvoupruhová komunikace 1) křižovatka s ulicí Božanovská 2) křižovatka s ul. Ve Žlíbku bez objektů potlačení tranzitního průjezdu ulicí Božanovské připojení celé výstavby ve Svépravicích DALŠÍ VÝZNAM: sběrná komunikace pro novou zástavbu ve Svépravicích VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: bez významného vlivu ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Celkem: 20 mil. Kč DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ ULICE NÁCHODSKÉ Samotná výstavba nových komunikací nepovede ke stoprocentnímu přenesení tranzitní dopravy na nadřazenou komunikační síť. K tomu bude zapotřebí takové přestavby ulice Náchodské, aby byla posílena obslužná funkce komunikace. Ulice náchodská bude mít a musí mít i nadále význam komunikace sběrné. Stále na ni bude soustředěn významný podíl radiální dopravy. Její přestavba by však měla přispět k zvýšení bezpečnosti chodců při pohybu v uličním prostoru zatraktivnění komunikace cyklistické dopravě zvětšení podílu zeleně zajištění vhodných parkovacích stání zpomalení průjezdu tranzitní dopravou Náchodská ulice je charakterizována velkým počtem křižovatek s krátkými mezikřižovatkovými úseky. Ke zpomalení dopravy musí dojít právě v oblastech STRANA 40

křižovatek, zatímco v mezikřižovatkovém prostoru bude třeba zachovat parkovací stání se stávající šířkou vozovky. V dopravně významných křižovatkách je možné využít minikřižovatek, na méně významných křížení by mělo dojít k zúžení vozovky a zdůraznění pěších vazeb. STAVBA: DÉLKA: KATEGORIZACE: KŘIŽOVATKY: MOSTNÍ OBJEKTY: VLIV NA INTENZITU: DALŠÍ VÝZNAM: VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ UL. NÁCHODSKÉ 3920 metrů sběrná dvoupruhová komunikace stavební úpravy zklidnění bez objektů potlačení tranzitního průjezdu ul. Náchodskou posilování obslužné funkce komunikace pozitivní ve smyslu zvýšení bezpečnosti dopravy ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ: Celkem: 25 mil. Kč DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ ULICE BOŽANOVSKÉ Šířkové uspořádání ulice Božanovské odpovídá místní komunikaci sběrné. Její funkce je sběrná a obslužná. Sběrnou funkci by měla plnit i nadále, ale pouze pro dopravu místní. Musí tedy být potlačen její význam pro tranzitní dopravu v souvislosti s obavou o zvýšení tranzitní dopravy výstavbou komunikace Na Chvalce. Tomu by měla přispět řada opatření pro zklidnění dopravy, která zvýší dobu potřebnou pro průjezd danou oblastí. Na komunikaci evidujeme následující zklidňující prvky: snížená nejvyšší povolená rychlost pomocí svislého dopravního značení příčné prahy Tyto opatření jsou pro moderní zklidněnou komunikaci nedostačující. U sběrné komunikace s šířkou jízdního pruhu 3,25 m je nejúčinnějším opatřením zúžení jízdního pruhu na úkor chodníkových ploch. Dále je třeba doplnit středové ostrůvky na přechody pro chodce a místa pro přecházení, doplnit zeleň do uličního prostoru. Vhodným řešením jsou i vysazené plochy na méně významných křižovatkách. STRANA 41