nost efektivního provozu českých železnic Martin Kvizda Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta říjen 2006

Podobné dokumenty
Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně

Unbundling a konkurence na železnici

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Integrované dopravní systémy-m

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Ekonomické dějiny železniční sítě České republiky

Praha, Vysoká škola ekonomická

Ekonomická analýza české železnice. Tomáš Pospíšil Ekonomicko-správní fakulta MU Brno

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Vymezení relevantního trhu v odvětví železniční dopravy problémy a možnosti řešení Martin Kvizda

Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

Železniční doprava institucionální postavení, hospodářská politika a ekonomická teorie

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Integrované systémy HD

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Systémové změny v cenovém modelu SŽDC CENY ZA UŽITÍ DRÁHY JÍZDOU VLAKU PRO OBDOBÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU Praha, prosinec 2016

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

Možnosti a limity konkurence

Příprava kohezní politiky pro období Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Možnosti zvyšování rychlostí

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Geografie České republiky. Doprava

Aktuální stav trhu železniční osobní dopravy a výhled do budoucího období. Liberalizace osobní železniční dopravy 11.

VEŘEJNÁ DOPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE. její milníky a vliv dopravní politiky Václav Rederer Masarykova univerzita

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha Trendy evropské dopravy

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.

Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda

EKONOMICKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ POTENCIÁL REKONSTRUKCÍ PD V ČR. Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g

Konkurenceschopnost regionální železnice v systému veřejné dopravy. Seminář Telč, Ing. Jan Hrabáček

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn,

Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS

Regionální železniční doprava

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ V OBLASTI ŘEŠENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŢE

OHROŽUJE SPOLEČNÁ DOPRAVNÍ POLITIKA KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉ EKONOMIKY? 1

Moderní systémy regionální osobní dopravy

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Posouzení provozní náročnosti

OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Příloha Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

edí inovace radim machů

Zázračná moc unbundlingu

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

Nástroje pro podporu železničního nákladního dopravce v dnešní ekonomice

Ředitelství vodních cest ČR

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko

Česká železnice na křižovatce

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)

RYCHLÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRO LIBERECKÝ KRAJ

ČD BIKE představení produktu

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

Výhled investic SŽDC

Vozidla jako nástroj konkurenceschopnosti železnice

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Rozvoj logistických ch center v

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Budoucnost regionálních drah SŽDC

Příprava výstavby regionálního přeshraničního železničního spojení Seifhennersdorf - Rumburk

Optimalizace spotřeby trakční energie v MHD pomocí nových technologií

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 508 nákladní pro tratě

ADVANCED WORLD TRANSPORT

Časová dostupnost krajských měst České republiky

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU

Příspěvek k hodnocení společenských dopadů projektů. XV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

Dopravní společnost působící na trhu od r zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji. Ing. Martin Jareš, Ph.D. Zástupce ředitele pro dopravu, IDSK


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Role IDS v období liberalizace a segmentace železnice

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Transkript:

Historická podmíněnost nost efektivního provozu českých železnic Martin Kvizda Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta říjen 2006

Struktura příspp spěvku úvodní teze cíl metoda popis řešení závěry. 2

Úvodní teze Revitalizace železniční dopravy předpoklad efektivního provozu po privatizaci a liberelizaci. Efektivnost ekonomická = konkurenceschopnost společenská = plnění cílů HP Pro efektivnost železniční dopravy je determinující charakteristika sítě: česká železniční síť vznikala za různých a měnících se institucionálních podmínek (různý přístup státu); některé české železnice nebyly nikdy provozně efektivní; pro některé české železnice zcela zanikly podmínky, jež je činily provozně efektivními. 3

Cíl analyzovat příčiny a okolnosti vzniku jednotlivých tratí české železniční sítě ve vztahu k jejich potenciální provozní efektivnosti. železnice, které nebyly nikdy efektivní nebo jimž zanikly podmínky činící je efektivními, nebudou efektivní ani po privatizaci a liberalizaci dopravních služeb. 4

Metoda systemizace základních krietérií pro vyslovení předpokladu efektivního provozu (ekonomicky + společensky); stanovení faktorů významných pro formování železniční sítě; zařazení českých tratí do kategorií podle příčinných okolností jejich vzniku (8 archetypů); vyslovení předpokladu jejich potenciální efektivity provozu na základě ekonomických kritérií ( úspory z hustoty provozu); srovnání současné hustoty provozu na české železniční síti s jednotlivými kategoriemi tratí. závislost na síti aplikace principu path dependence. 5

Ekonomická kritéria: existence utopených nákladů (sunk costs), úspory z rozsahu (economies of scale), úspory z hustoty provozu (economies of density), síťový efekt (network economies), úspory ze struktury (economies of spatial scope). Aplikace na provozní efektivnost: úspory z hustoty provozu (kombinace úspor ze struktury a z rozsahu při využití utopených nákladů a při zanedbání síťového efektu) 6

Společenská (environmentální) kritéria: bezpečnost provozu, emisní zátěž provozu, zábor půdy, jednotková energetická náročnost provozu. Aplikace na provozní efektivnost: úspory z hustoty provozu (minimalizace negativních externalit při minimalizaci průměrných celkových nákladů) 7

Faktory, které podstatným způsobem ovlivnily podobu současné železniční sítě: faktor I. - postoj státu k železnicím, faktor II. - distribuce uhlí, faktor III. - podstatné změny politických hranic a zahraničních hospodářských vztahů, faktor IV. - konkurence na trhu při stavbě a trasování tratí. 8

Kategorie (archetypy) tratí: 1. Dráhy založené jako soukromé podniky s motivem provozního zisku, u nichž nedošlo ke změně předpokladů dosažení zisku. 2. Dráhy založené státem jako páteřní síť. 3. Dráhy budované jako spojovací nebo duplicitní. 4. Dráhy budované soukromými společnostmi z donucení na politickou objednávku. 5. Místní dráhy budované s finanční podporou státu nebo země a svépomocné dráhy. 6. Uhelné dráhy. 7. Odbočné dráhy budované velkými soukromými drahami a místní dráhy nepodporované státem. 8. Dráhy budované v odlišné geopolitické situaci. 9

Archetyp dráhy Rozhodující faktor I. II. III. IV. Celkem drah Celková délka (km) Průměrná délka dráhy (km) Doba vzniku (interval let) 1. - - - 14 1 503 107,4 1828-1874 2. - - - 3 472 157,3 1845-1850 3. + 8 801 100,1 1869-1874 4. 15 461 30,7 1870-1892 5. 109 3 110 30,4 1871-1914 6. + 23 1 083 47,1 1855-1911 7. - + 58 914 15,3 1871-1911 8. + - 20 914 45,7 1859-1953 Celkem 250 9 258 36,7 1828-1953 10

Řešení 1. Soukromé dráhy budované s motivem provozního zisku 11

2. PáteP teřní síť založen ená státem tem 12

3. Dráhy spojovací nebo duplicitní 13

4. Dráhy budované na politickou objednávku 14

5. MístnM stní dráhy s podporou státu tu 15

6. Uhelné dráhy 16

7. Odbočné a místnm stní dráhy bez státn tní podpory 17

8. Dráhy budované v odlišné geopolitické situaci 18

Závěr Teze: Železnice, které nebyly nikdy efektivní nebo jimž zanikly podmínky činící je efektivními, nebudou efektivní ani po privatizaci a liberalizaci dopravních služeb. Výsledek srovnání archetypů tratí s ekonomickými a společenskými kritérii: A: potenciálně efektivní archetypy 1 a 2 B: bez předpokladu efektivního provozu archetypy 3, 4, 5, 6, 7 a 8 Srovnání se současnou hustotou provozu: 19

Tratě A hustota osobní dopravy 20

Tratě A hustota nákladnn kladní dopravy 21

Tratě B hustota osobní dopravy 22

Tratě B hustota nákladnn kladní dopravy 23

Tratě A syntetická hustota dopravy 24

Tratě B syntetická hustota dopravy 25

Souhrnné výsledky srovnání: 7 283 km (79%) české železniční sítě náleží do skupin tratí, které nikdy nebyly provozně efektivní, nebo u nichž předpoklady efektivního provozu zanikly; na těchto tratích je dnes relativně nízká hustota provozu. 1 975 km (21%) tratí, náleží do skupin, jež byly provozně efektivní, a/nebo jejiž předpoklady efektivního provozu nezanikly; tyto tratě vykazují dnes nejvyšší hustotu provozu. 26

Odchylky od předpokladů: Osobní doprava trať Jaroměř Liberec (SNDVB) chybná klasifikace? trať Kolín H. Brod Brno chybná klasifikace, vedení R? okolí Prahy, Brna, Ostravy nové využití (IDS, MHD ) Nákladní doprava trať Kolín H. Brod Brno účelové vedení vlaků? labská pravobřežní trať + trať Nymburk Ústí n/o technické řešení oddělení nákladní a osobní dopravy? trať Hranice n/m H. Lideč přeprava V - Z? 27

a a tedy: revitalizace železnic založená na privatizaci a liberalizaci dopravních služeb může být efektivní (z hlediska ekonomického i společenského) jen na omezeném segmentu sítě; plošné udržování celé sítě sníží konkurenceschopnost železnice jako celku; v případě vertikální separace musí o rozsahu sítě rozhodnout stát na základě jakého kritéria? 28

Děkuji za pozornost. 29