ANALÝZA MOŽNOSTÍ CESTOVÁNÍ OSOB

ANALÝZA MOŽNOSTÍ CESTOVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA Zadavatel: Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Vytvořil: Koordinační a informační středisko pro osoby se zdravotním postižením a seniory, o.p.s. Datum zpracování: Listopad prosinec 2011

Obsah: 1 Úvod 5 2 Cílová skupina 6 2.1 Definice cílové skupiny - teoretické vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením 6 2.2 Zastoupení osob se zdravotním postižením v populaci ČR 7 2.3 Specifika cestování osob se zdravotním postižením 8 2.4 Způsoby pohybu/cestování cílové skupiny 9 2.4.1 Lidé odkázaní na pomoc vozíku 10 2.4.2 Turisté se ztíženou možností pohybu 10 2.4.3 Nevidomí 11 2.4.4 Neslyšící 12 3 Cestování OZP ve specifických územích a v národních parcích 13 3.1 Příklady dobré praxe péče o OZP ve specifickém území z ČR i zahraničí 13 3.1.1 Švédský národní park Söderasen 13 3.1.2 Bavorský národní park Bayerischer Wald 13 3.1.3 Národní parky Velké Británie a Národní park Peak District 15 3.1.4 Další příklady projektů ze světa, které se věnují bezbariérovému CR 16 3.1.5 Dobré příklady informačních projektů bezbariérového ubytování ze světa 18 3.2 Analýza potřeb OZP pro cestování do a v NP 20 3.3 Stávající nabídka v národních parcích ČR pro OZP 32 3.3.1 Národní park České Švýcarsko (www.npcs.cz) 32 3.3.2 Národní park Podyjí (www.nppodyji.cz) 35 3.3.3 Krkonošský národní park (www.krnap.cz) 37 4 Příklady dalších aktivit bezbariérové turistiky v ČR 41 4.1 Další aktivity bezbariérové turistiky v ČR 41 4.2 Projekt Euroklíč 43 5 Bezbariérové cestování v NP Šumava 45 5.1 Stávající nabídka pro OZP v Národním parku Šumava 45 5.2 Způsoby a možnosti ubytování pro OZP v NP Šumava 48 5.2.1 Jihočeský kraj 48 5.2.2 Plzeňský kraj 68 2

5.3 Doporučení pro systematické řešení bezbariérového cestování v Národním parku Šumava 73 5.4 Finanční rozvaha řešení bezbariérového cestování v NP Šumava 75 5.5 Analýza možností financování projektů cestování OZP po NP Šumava 76 5.5.1 Tři příklady recentně realizovaných projektů v ČR 76 5.6 Fundraising pro NP Šumava 78 5.7 Konkrétní možnosti financování dotační tituly ČR, EU 79 5.7.1 Národní programy 79 5.7.2 Krajské dotační tituly 80 5.7.3 Evropské dotační tituly 80 5.7.4 Programy přeshraniční spolupráce: 81 5.8 Projektový zásobník oblasti NP Šumava z hlediska podpory bezbariérového cestování 85 5.9 Návrh projektových záměrů z pohledu OZP v NP Šumava 87 5.10 Využitelnost tématu z pohledu Public Relations pro NP Šumava 88 5.11 SWOT analýza bezbariérového cestování v NP Šumava 88 6 Závěr 91 7 Použité zdroje 92 3

Tabulka 1 Seznam zkratek Zkratka ČR DTC ENAT EU GIS CHKO KIPR KRNAP MPSV ČR MŽP ČR NNO NP NRZP OP OP VK o.p.s. o.s. OZP PR ROP SWOT USA WHO ZTP ZTP/P Česká republika Disabled Travellers Companion Popis European Network for Accessible Tourism (Evropská síť pro dostupné cestování) Evropská unie Geografické informační systémy Chráněná krajinná oblast Krajinný integrovaný plán rozvoje regionu NP Šumava Krkonošský národní park Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Nestátní nezisková organizace Národní park Národní rada osob se zdravotním postižením Operační program Operační program pro vzdělávání a konkurenceschopnost Obecně prospěšná společnost Občanské sdružení Osoba se zdravotním postižením Public relations Regionální operační program Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb Spojené státy americké Světová zdravotnická organizace, World Health Orgaization Zvlášť těžké postižení Zvlášť těžké postižení/průvodce 4

1 ÚVOD Tato analýza si klade za cíl identifikovat možnosti cestování osob se zdravotním postižením v Národním parku Šumava. Před samotnou identifikací možností je třeba vymezit cílovou skupinu a zjistit její specifické potřeby, které se liší podle druhu postižení. Dále analýze předchází představení příkladů dobré praxe ze zahraničí, jimiž se můžeme inspirovat, a analýza stávající nabídky a vybavenosti pro bezbariérového cestování v ČR obecně a v národních parcích. Stěžejní částí analýzy je zjištění možností financování projektů cestování OZP po NP Šumava. V závěru práce je provedena SWOT analýza, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a rizika spojené s cestováním OZP v NP Šumava. 5

2 CÍLOVÁ SKUPINA V úvodu je třeba vymezit cílovou skupinu a vysvětlit různá chápání pojmu osoba se zdravotním postižením. 2.1 Definice cílové skupiny - teoretické vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením Společnost je tvořena lidmi různých národností, ale i kultur, a každá z nich jiným způsobem přistupuje k osobám se zdravotním postižením (dále OZP). U nás se vlivem polistopadových událostí (roku 1989) mnohé změnilo. Dříve byly tendence takové osoby izolovat, nejlépe v malých odlehlých obcích v ústavech. Osobám s těžším postižením se nedostávalo ani vzdělání, byli označováni za nevzdělavatelné. Mnohdy,,přežívali v nedůstojných podmínkách, nebylo přihlédnuto k jejich specifickým potřebám. Nyní se u nás společnost snaží různými způsoby připravovat takové podmínky, které by respektovaly specifické potřeby OZP. Z analýzy české i zahraniční literatury vyplývá určitá nejednotnost v užívání pojmu postižení, postižený člověk, člověk s postižením (PROCHÁZKOVÁ, 2009). Možno však zaznamenat určitý posun od označování osob s postižením - již nemluvíme o postiženém, ale o člověku, osobě či jedinci s postižením. Rovněž se při definování osob s postižením nezabýváme jejich postižením, jejich nedostatky, ale jejich potenciálem a potřebou pomoci a podpory (PROCHÁZKOVÁ, 2009). Angličtí autoři užívají pojem handicap, ale i novější, pro někoho méně diskriminující nebo stigmatizující disabled (znevýhodněný, postižený). V ČR se většinou upřednostňuje výraz postižený nebo zdravotně postižený (člověk). Pokud se hovoří o uplatnění v pracovním procesu, používají se pojmy jedinci se sníženou či změněnou pracovní schopností. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., (ze dne 13. května 2004) v 67 považuje za osoby se zdravotním postižením ty fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen,,osoby s těžším zdravotním postižením ), částečně invalidními a rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen,,osoby zdravotně znevýhodněné ). Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Nově se potom s účinností od 1. 1. 2010 posuzuje invalidita podle Vyhlášky MPSV ČR č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro účely invalidity a tři stupně invalidity zavádí Zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Neexistuje jednotná definice, která by pojem postižený vymezovala. Český pedagogický slovník vysvětluje pojem,,postižený jako:,,postižený je jedinec postižený nějakým druhem trvalého tělesného, duševního, smyslového nebo řečového poškození, které mu bez speciální pomoci víceméně znemožňuje splňovat požadavky běžného vzdělávacího procesu a provozu. HARTL, HARTLOVÁ (2000) uvádějí, že se jedná o,,jakoukoli poruchu duševní nebo tělesnou, která může být dočasná, dlouhodobá nebo trvalá, která brání jedinci účinně se přizpůsobit běžným nárokům života. Dnes se pojem postižený člověk stále více nahrazuje jinými termíny, jako jsou např. znevýhodněný člověk 6

nebo člověk se speciálními potřebami. Je to zejména z důvodu posunu ve formálně právním posuzování postavení postižených, kteří už nejsou pouze předmětem začleňování do společnosti, ale přispívají také k její rozrůzněnosti. Tito lidé nejsou jiní, mají jen v různých fázích svého života jiné potřeby. A tím, jak společnost v naplňování těchto potřeb postižené podporuje, je klasifikována společnost, ne postižení (TITZL 2000). Protože se jednotlivé definice odlišují, dalo by se říct, že určitým způsobem vytvořila Světová zdravotnická organizace (WHO World Health Organization) jednotné řešení při obecném vymezení pojmu postižení, která se ve své Mezinárodní klasifikaci poškození, omezení a postižení (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps, 1980) zaměřuje na dopad postižení jedince a rozlišuje tři oblasti. Jedná se o: impairment (vada, poškození) jakákoliv ztráta nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce, disability (omezení, znevýhodnění) jakékoliv omezení nebo ztráta (vyplývající z vady) schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální, handicap (postižení) nevýhoda vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, která omezuje nebo znemožňuje naplnění role, která je pro tohoto jedince (s přihlédnutím k věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální, postižením podmíněné nevýhody v sociální struktuře. Definice samotného postižení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní:,,částečné nebo úplné omezení schopností vykonávat některou činnost nebo více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. To ale nemusí být vysvětlováno jako snížení kvality života jedince nebo jeho schopnost vzdělávat se a pracovat. Pokud k něčemu obdobnému dochází, vypovídá to, že asi nebyly využity mechanismy podporující vyrovnání příležitostí a kompenzující překážky nebo tyto mechanismy nebyly vůbec vytvořeny. To potom vede k tomu, že je jedinec znevýhodněn oproti jiným lidem ve společnosti (NOVOSAD, 2009). Vždyť je v zájmu každé vyspělé společnosti podporovat a pomáhat takovým jedincům k vyrovnání jejich šancí. Dnešní pohled k této problematice už vnímá nejprve samotného člověka a až poté si všímá jeho případného postižení. Změny nastaly i v přístupu postiženého jedince ve společnosti a roli společnosti. Dříve se uvažovalo o začlenění postiženého jedince do společnosti, potom byly snahy, aby se jedinec přizpůsobil společnosti a jejím podmínkám, nyní už jsou tendence, aby se společnost změnila, přizpůsobila a nastavila takové možnosti a podmínky, které by vycházely vstříc specifickým potřebám jednotlivců. S tím souvisí i v poslední době používané pojmy integrace (scelení, ucelení, sjednocení) a inkluze (uzavření, zahrnutí). Už FREJKA (1929) říká, že Rudolf Jedlička formuloval požadavek, aby si stát,,sám uvědomil svou povinnost starati se o zmrzačelé, a aby se naučil dívati se na investice pro zmrzačelé jako investice užitečné, které by se státu dobře národohospodářsky vyplácely, neboť je vhodnějším starati se o léčbu a výchovu mrzáků, než platiti zmrzačelým doživotní renty nezaměstnanosti. 2.2 Zastoupení osob se zdravotním postižením v populaci ČR Na základě komplexnějšího průzkumu Českého statistického úřadu (2007) zastoupení OZP v české populaci vyplývá, že z 10,287 milionu obyvatel ČR představují 9,87 % OZP. K uvedenému šetření se vycházelo z následující definice:,,zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové anebo duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být 7

takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby. K nejčastějším typům zdravotního postižení patří onemocnění vnitřních orgánů, zejména oběhové soustavy, zhoubné novotvary a nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek. S menším rozdílem je následují nemoci nebo postižení pohybového ústrojí. NOVOSAD, 2009) uvádí šest základních typů zdravotního postižení, které byly rozlišeny při tomto šetření. Jedná se o: 572 tisíc osob s vnitřním postižením, 550 tisíc osob s tělesným postižením, 128 tisíc lidí s duševním postižením, resp. psychiatrickým onemocněním, 107 tisíc lidí s mentálním postižením, 87 tisíc osob s postižením zraku, 75 tisíc osob s postižením sluchu. Vezmeme-li v úvahu celé spektrum zdravotních postižení, tvoří tato skupina 10 % z populace. Všichni tito občané patří do skupiny potenciálních návštěvníků národních parků. Při cestování jsou mnohdy více nebo méně odkázáni na doprovod či pomoc svých rodinných příslušníků a přátel. Tedy s jedním člověkem se zdravotním postižením cestují 1 až 2 další osoby. V ten moment si je třeba uvědomit, že kvalitní přípravou podmínek pro zdravotně postižené návštěvníky národních parků rázem oslovujeme 20, spíše i 30 % populace. A to je cílová skupina, která již rozhodně zasluhuje velkou pozornost podnikatelů. Jenom vozíčkářů je v České republice zhruba 33.000 a ročně jich přibývá. Podobné potřeby turistických cest jako vozíčkáři mají i senioři s holemi, nemocní s berlemi, ale také rodiče s dětskými kočárky. Dohromady má tato cílová skupina jenom v ČR kolem 1.000.000 lidí. Proto cíleným marketingem na skupinu osob se zdravotním postižením můžeme k podnikatelům do národních parků přivést poměrně zajímavou kupní sílu. 2.3 Specifika cestování osob se zdravotním postižením Možnost volného pohybu a kontakt s přírodou jsou jedny ze základních potřeb člověka. Při stále silnějším obklopení civilizací a jejími ochranitelskými výdobytky zároveň nabývá na síle potřeba potvrzování vlastních biologických kořenů. Záleží na osobnosti každého člověka, kterému z obou součástí svého životního prostoru přikládá větší váhu. Zda touží spíše po prožitku z přírody, nebo po bludišti městských ulic a lákadel v něm se nabízejících. Zda se zdravotně postižený člověk odváží čelit nástrahám přírody a otevřené krajiny, nebo je mu lépe v bezpečí domova a jasně vymezeného uličního teritoria. Pro zdravého člověka v podstatě není problém se samostatně pohybovat v jakémkoliv standardně bezpečném prostředí. Chůze po ulici je stejně přirozená jako toulky po lesní cestě. Dokáže se plně orientovat, registrovat či předvídat možné překážky a vyhnout se jim, případně je překonat. Je omezen prakticky jen svou momentální kondicí. Pokud se nepohybuje v extrémním prostředí, či tam, kde je jeho činnost předem závislá na spolupráci s druhými, může se spolehnout sám na sebe, na své vlastní síly a schopnosti. I osoby se zdravotním postižením jsou lidé jako všichni ostatní, mají různé zájmy, koníčky, záliby. Jen s tím rozdílem, že tyto své aktivity musí spojit se svými možnostmi, které je mnohdy omezují. Neméně důležité jsou pro mnohé z nich i finanční náklady. Ne každý z těchto lidí má práci nebo může pracovat. Tito lidé bývají závislí na svých invalidních důchodech či různých příspěvcích pro osoby se zdravotním postižením, nebo na dávkách státní sociální podpory, proto často zvažují své možnosti i z tohoto hlediska. 8

Člověk s nějakým druhem tělesného či smyslového postižení je mimo své důvěrně známé a pro něj přizpůsobené prostředí (domov, pracoviště) zpravidla odkázán na nějakou formu pomoci a spolupráci s druhými. Někteří potřebují k sobě doprovod (asistenta), někdo vodícího / asistenčního psa, jiní používají kompenzační pomůcky. Člověk se zdravotním postižením musí překonávat bariéry, potřebuje být maximálně informován o prostředí, ve kterém se pohybuje. Při jakémkoli cestování musí člověk s handicapem počítat a svou cestu musí velmi dobře naplánovat a načasovat. Pokud nemá vlastní dopravu, cesta musí být promyšlená i v souvislosti s hromadnou dopravou, její dostupností či vzdáleností od cílového místa. Od osob, kteří jsou postiženým osobám ku pomoci se vyžaduje schopnost bezproblémové komunikace s nimi, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním. Oč jednodušší by pro ně bylo, kdyby mohli nahlédnout do nějakého katalogu či publikace, která by jim nabídla souhrnné, ucelené informace o místech vhodných k rekreaci, výletům alespoň v rámci nějaké lokality, popřípadě v rámci celé republiky, kde by se dozvěděli něco blíže o daném místě, o možnostech poskytovaných služeb restauračních a ubytovacích zařízení, o připravenosti regionu pro osoby se zdravotním postižením (pro koho je dané místo dobře dostupné či je nějaký problém v bariérovosti). Není nic horšího, než když někam přijedete, tak až na místě zjistíte, že protože jste na vozíku, nedostanete se do budovy, nemají pro Vás upravené toalety či další jiné potřebné služby. I zdraví lidé, když jedou někam na výlet či dovolenou, jedou na místa osvědčená, kam se rádi vrací, nebo hledají místa, která jsou pro ně neznámá, zajímavá, lákavá. Možná volí i na základě doporučení někoho známého. Vždy je ale bude zajímat, jaké služby dané místo nabízí, dopravní dostupnost, možnosti stravování, ubytování, zajímavosti v okolí, využití volného času, půjčovny sportovních potřeb. Osoby se zdravotním postižením toto také zajímá, ale potřebují mít více informací v souvislosti s jejich postižením. Poslední dobou se již v této oblasti objevují první vlaštovky. Některé organizace (většinou jde o nestátní neziskové organizace NNO) se pokouší mapovat a monitorovat části našeho území pro potřeby osob se zdravotním postižením z hlediska sociální turistiky. Ale jsou i takové organizace, které se snaží přiblížit zajímavá místa ve větších městech (většinou Praha) jako jsou památky, parky či některé stezky. Protože to je celkem finančně nákladná záležitost, není takových organizací mnoho. Většina organizací se problém snaží finančně řešit v rámci realizace nějakého projektu, který se k této problematice vztahuje. V poslední době se tato problematika stává zajímavou i pro psaní závěrečných, diplomových či bakalářských prací. Zatím jich není moc, ale už se i studenti pokoušejí zamýšlet nad touto oblastí. Sice nebudou mít finanční prostředky na vydání nějaké brožury, ale jejich výzkum může přispět jako podklad jednotlivým organizacím k zmapování některého regionu. 2.4 Způsoby pohybu/cestování cílové skupiny Způsoby pohybu a cestování cílové skupiny se liší podle druhu postižení. Pro účely této studie probereme specifické potřeby OZP při pohybu a pobytu v přírodě, a to zvlášť pro osoby na invalidním vozíku a osoby s omezenou pohyblivostí, pro nevidomé a pro neslyšící. Každý druh handicapu má svá úskalí a vyžaduje specifický přístup. Zázemí národních parků poskytuje pohyb většinou po zpevněných cestách (částečně i asfaltových), turistické přístřešky, základny či ubytovny s běžným přístupem nijak zvlášť bezbariérovým. I v těchto poněkud ztížených podmínkách je pobyt v přírodě pro milovníky přírody s handicapem možný, zvláště pokud mají kolem sebe přátele či asistenty ochotné pomoci a dostatek informací. Pak je možné zdolávat i spletité kořeny stromů a kamenité cesty stoupající strmě vzhůru. 9

2.4.1 Lidé odkázaní na pomoc vozíku Někteří vozíčkáři jsou schopni se po zpevněné cestě pohybovat vlastními silami, záleží na charakteru a stupni postižení. Zde jim může být překážkou pouze příliš velké převýšení či délka trasy. Ti, kteří se nemohou plně spolehnout na sílu a pohyblivost svých paží, potřebují někoho, kdo bude vozík tlačit. V opravdu těžce schůdném terénu mohou pomoci další dva lidé, kteří z obou stran vozík chytí nad předními kolečky a pomáhají táhnout. Na tato místa je možné uvázat i tažné lano. Je nutno zdůraznit, že takový způsob zdolávání terénu může být opravdu fyzicky náročný. Pro člověka sedícího na vozíku nemusí být ani zvlášť příjemný, protože bývá nakloněn dozadu jízda na vozíku po zadních kolech je v terénu vhodnější, malá přední kolečka se zasekávají o nerovnosti, a jízdou po nerovnostech patřičně vytřásán, což může zásadně narušit stabilitu sedu. Další variantou je pohyb na elektrickém vozíku, který v mnohém dopomáhá svému majiteli v samostatnosti. Dokáže na něm ujet poměrně velkou vzdálenost do dalšího nabíjení baterie, poradí si i s převýšením v krajině či s lehčím terénem. Kamenem úrazu bývají ovšem písčité cesty, kde kola elektrického vozíku podkluzují a majitel vozíku v tu chvíli může uvíznout na místě. V terénu se člověk na vozíku prakticky nepohybuje vlastními silami, proto mu může hrozit prochladnutí, i když z ostatních může řinout pot. Stačí, když fouká chladnější vítr, o dešti nemluvě. Proto u něj dvojnásob platí, že by měl mít k dispozici teplý oděv, ochranu proti větru, případně i rukavice a čepici. Vhodná je i speciální pláštěnka, která překryje jak nohy sedícího člověka, tak i zadní opěrku vozíku, a voda stéká zcela mimo vozík. Při použití běžných pláštěnek hrozí, že voda nateče sedícímu člověku přímo do klína a za záda a v kombinaci s chladem mu způsobí nemalé útrapy. Zajímavá zkušenost je s dřevěnými lávkami na naučných stezkách ve zvlášť chráněných oblastech, např. na slatinách. Jsou-li chodníky tvořeny krátkými vodorovnými prkénky či kulatinami, pohyb s vozíkem na nich je s patřičnou opatrností možný i když ne zrovna příjemný. Některé lávky však jsou (zejména po rekonstrukci) tvořeny třemi podélnými prkny a mezery mezi nimi mají takovou rozteč, že do nich kola vozíku přesně zapadnou. Jízda s vozíkem je na takovýchto lávkách velmi obtížná, nebo dokonce nemožná. 2.4.2 Turisté se ztíženou možností pohybu Mnoho lidí s tělesným postižením není přímo odkázáno na vozík, ale s oporou či dopomocí jsou schopni samostatné chůze. Způsob jejich chůze je velmi individuální, od těch, kteří chodí velmi pomalu a s velkou námahou, až po takové, kteří se o berlích pohybují dokonce rychleji, než je běžná chůze zdravého člověka. Typ terénu, po kterém se mohou pohybovat, je přímo závislý na jejich možnostech. Někdo je rád, když ujde pár desítek metrů po rovné cestě, jiný hravě vyskáče vzhůru po kamenech. Sjednocujícím faktorem je však to, že lidé se ztíženou možností pohybu zpravidla ujdou kratší vzdálenost a nižší rychlostí. Ti, kteří jsou si vědomi svých limitů, si s sebou berou obvykle vozík, na který se mohou kdykoliv posadit, odpočinout si či urazit část trasy na vozíku. Na rozdíl od lidí přímo odkázaných na vozík jsou však schopni překážku, která by byla s vozíkem těžko překročitelná, zdolat po nohou, buď sami, nebo s pomocí průvodců. S touto možností je dobré počítat při plánování trasy. Jsou též tací, kteří chodí samostatně bez pomůcek, ale ve složitém terénu ztrácejí jistotu a rovnováhu, proto potřebují příležitostnou oporu. Tito milovníci přírody se rovněž rychleji unaví a rozhodně neujdou mnohakilometrové trasy. Paradoxně pro ně může být lepší chůze po měkké lesní půdě nežli po tvrdé asfaltové cestě. 10

Při výletu do přírody nebo návštěvě parku pomáhá: dostupné informace o délkách a kvalitě tras (v kilometrech, u náročnějších tras v metrech), kvalitě jejich povrchu (asfalt, písčité podloží, ušlapaná půda, štěrk...), převýšení (stoupání, klesání), možnosti prochladnutí (na kterou trasu se přiobléknout vede ve skalách, hlubokým lesem...) upozornění na specifika naučných stezek nebo specifických míst na trase lávky, chodníčky, přechody přes vodu, mosty, schůdky...) dostupnost bezbariérového sociálního zařízení (aby si turista s postižením podle toho mohl naplánovat trasu, neboť není pro něj většinou možné toaletu řešit v přírodě) případná možnost bezbariérového ubytování v okolí (tyto informace jsou často náročné na dohledání a přitom hodně pomáhají v rozhodování někam se vydat). 2.4.3 Nevidomí Situace lidí s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku je velmi různorodá. Vliv na jejich schopnosti orientace v prostoru a na samostatnost má mnoho faktorů. Jedním z nejpodstatnějších je období, kdy o zrak přišli - zda až během života, nebo jsou nevidomí od narození. Někteří se dokázali na svět temnoty dobře adaptovat, jiní potřebují stálý doprovod a ochranu. Dalším faktorem je, jak velká ztráta zraku je postihla, jestli plná nebo částečná. Každopádně nevidomí vnímají přírodu velmi intenzivně všemi ostatními smysly. Jejich základním orientačním smyslem bývá sluch. Vytvářejí si zvukovou mapu prostředí, v němž se vyskytují. Proto pro ně bývá mnohem náročnější poznávat nová místa. Neznámé zvuky přicházející z otevřeného nového prostoru je mohou zneklidňovat a dezorientovat. Je důležité s nevidomými stále komunikovat, podrobně jim vysvětlovat, jak vypadá okolí, jaké překážky jsou před nimi, kudy se jde, kdo jde s ním. Upozorňovat na jevy, které možná můžeme považovat za samozřejmé a nevýznamné, ale nevidomým mohou pomoci utvořit si ucelenější představu, kde jsou. I osahání kmene stromu, listů na větvích, trávy u nohou či vody v potůčku může mít pro nevidomého prvořadý význam a umožní mu přímé spojení s přírodou. Při vedení nevidomého se držíme obecných zásad kontaktu s nevidomým. Příkladem může být že nevidomý se volně přidržuje za loket svého vůdce. Ten je vždy o krok napřed a upozorňuje na případné překážky a změny terénu a další. Při výletu do přírody nebo návštěvě parku pomáhá: informace o trasách v Braillově písmu nebo informace na webových stránkách blind friendly, aby nevidomí mohli maximum informací získat předtím, než se na trasu vydají upozornění na nebezpečné úseky během trasy dopředu (skály, převisy přes cestu, nerovnosti, srázy a stěny, mokřiny...) hmatová expozice, která přiblíží nevidícímu terén i přírodní zvláštnosti té dané oblasti možnost průvodcování na některých trasách. 11

2.4.4 Neslyšící SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU Osoby se ztrátou sluchu se dokážou v přírodě orientovat a pohybovat bez větších problémů. Pokud by se neslyšící člověk ocitl zcela sám uprostřed divočiny, možná by se mu mohlo stát osudným, že neslyší například varovný řev tygra nebo dusot stáda nosorožců, ale takové situace můžeme pro případ českých národních parků vyloučit. Rozhodující je tedy v případě výletu do přírody přítomnost někoho, kdo se dokáže s neslyšícím domluvit znakovou řečí nebo existuje dostatek informací v písemné podobě. Při výletu do přírody nebo návštěvě parku pomáhá: podrobné písemné materiály o lokalitě i o trasách znalost znakové řeči u některého ze zaměstnanců v informačním centru Pro lidi s hendikepem, kteří se do parku chtějí vydat sami, by mohlo být přínosné zapůjčení zařízení, které by v případě nouze mohlo přivolat pomoc a které by daný člověk získal při vstupu do parku (výměnou za zálohu) a při návratu vrátil. 12

3 CESTOVÁNÍ OZP VE SPECIFICKÝCH ÚZEMÍCH A V NÁRODNÍCH PARCÍCH Kapitola 3 přibližuje zkušenosti s cestováním ve specifických územích v ČR i v zahraničí, mezi něž patří i národní parky. 3.1 Příklady dobré praxe péče o OZP ve specifickém území z ČR i zahraničí Pro naplnění potřeb cílové skupiny byla provedena internetová rešerše obdobně orientovaných projektů i v jiných národních parcích Evropy a světa. Cílem bylo zachycení případných trendů a možnost využít dobrých zkušeností pro české národní parky. V dalších kapitolách jsou uvedeny 3 příklady dobré praxe využitelné pro české NP. 3.1.1 Švédský národní park Söderasen (http://www.nationalpark-soderasen.lst.se/) Tento národní park má velmi pěkné, přitom kompletně bezbariérové návštěvnické centrum. Dále má vybudované dvě stezky s informačními tabulemi, vhodné jak pro vozíčkáře, tak pro maminky s kočárky. Jedna je 800 a druhá 1100 metrů dlouhá (k jezerům). Považujeme to za klasický příklad dobré praxe, která by se mělo objevit i v případě všech našich národních parků. 3.1.2 Bavorský národní park Bayerischer Wald (http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de) Bavorský národní park Bayerischer wald na handicapované návštěvníky pamatuje a připravil pro ně celou řadu atrakcí. Přímo z webových stránek citujeme: Ne jen lidé s dlouhodobým tělesným nebo závažným duševním postižením, ale i lidé dočasně omezení ve své pohyblivosti nebo starší občané - ti všichni rádi prožijí svou dovolenou pokud možno bezbariérově. Parkoviště pro postižené, osobní výtahy, rampy, výtahy podél schodišť, místnosti a toalety pro postižené - všechno jsou to zařízení, která najdete v našich návštěvnických centrech a která se starají o možnost vstupu těchto osob do většiny prostor a účasti při nejrůznějších akcích. Informace o speciálních aktivitách obdržíte v informační budově u parkoviště v Ludwigsthal, v budově Stráže NP u parkoviště v Neuschönau a samozřejmě ve všech informačních a návštěvnických centrech. 13

Mezi největší taháky NP BW patří: Kompletně bezbariérové informační centrum Hans Eisenmann-Haus Areál lesních her ve Spiegelau, kde jsou stezky pro vozíčkáře Venkovní areál malých obor pro zvěř s okružní, 7km dlouhou cestou. Areál má bezbariérové toalety u parkoviště a na dalších 3 místech. Výborný vzor bezbariérovosti je Stezka v korunách stromů v Neuschönau (http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php) - stezka je dobře přístupná pro vozíčkáře, přímo z parkoviště na stezku vede výtah. Stezka je maximálně se 6 % stoupáním. Bezbariérové toalety jsou samozřejmostí. Dále má NP velmi dobře zpracovaný materiál, který byl speciálně připraven pro osoby se zdravotním postižením. V celém spektru je seznamuje s nabídkou atrakcí, ale také ubytování a možností stravování pro zdravotně postižené návštěvníky. Uvedený matriál představuje celkovou mapu s vyznačení jednotlivých destinací (celkem 77 bodů na mapě) kde tělesně postižení návštěvníci NP BW mohou nalézt servis a zázemí adekvátní jejich potřebám. Je to jistě další vzor materiálu, který i české NP měly pro své handicapované návštěvníky připravit. 14

3.1.3 Národní parky Velké Británie a Národní park Peak District Národní parky Velké Británie představují jeden ze vzorů v prezentaci národních parků na internetu, jakožto míst vhodných pro turistiku, a to včetně do nejmenšího detailu definované problematiky národní parky pro všechny. Národní parky jsou tu pro všechny a my pracujeme velmi tvrdě, abychom zajistili, že krajina, scenerie a inspirace z národních parků byli dostupné opravdu každému, bez ohledu na to jaké má potřeby přístupnosti hovoří za vše. Na centrálních stránkách je zmíněna problematika Accessible National Parks, (www.nationalparks.gov.uk/accessforall). Jsou zde profesionální a přitom velmi laskavou formou dostupné informace o přístupnosti každého národního parku. U každého z 15 NP zde najdeme informace o tom kde zaparkovat, kde jsou přístupné bezbariérové toalety a kde a jaké jsou přístupné budovy. Na centrálních stánkách je odkaz na web každého z 15 NP, který má na svých stránkách detailnější kapitolu Access for all, většinou s vlastní brožurou, připravenou ke stažení. Celý systém s (fotogalerií, mluvenými průvodci, tištěnými průvodci, materiály v Braillovu písmu, videi, parkovacími místy, přístupnými budovami, ubytováním, restauracemi atd.) můžeme pojmout jako vzorový model pro záměry v ČR. Z dostupných informací se nám zdá, že právě národní park Peak District je absolutním vzorem k bezbariérovému cestování. Na internetových stránkách http://www.peakdistrict.gov.uk/index/visiting/accessibility/access4all.htm je možné najít pestrou paletu nápadů jak je možné přistupovat k handicapovaným návštěvníkům národního parku. Stránky doporučujeme prostudovat, jako vzorové příklady uvádíme: Access Peak Project Je série videopořadů, které ukazují vozíčkáře a osoby s jinými pohybovými problémy jak si snadno mohou užívat prostředí národního parku Peak District. Filmy jsou dostupné na stránkách národního parku, na Youtube, ale také na DVD, které je možné si zakoupit, jakožto součást finanční podpory celého projektu. 15

Je série videopořadů, které ukazují vozíčkáře a osoby s jinými pohybovými problémy jak si snadno mohou užívat prostředí národního parku Peak District. Filmy jsou dostupné na stránkách národního parku, na Youtube, ale také na DVD, které je možné si zakoupit, jakožto součást finanční podpory celého projektu. Access Passport Originální a milý projekt je tzv. Access Passport. Jedná se o jakýsi cestovní pas kam si handicapovaní cestovatelé dělají razítka z navštívených míst. Audioprůvodce 13ti dílný audioprůvodce po národním parku Peak Distrikt. Audio nahrávky jsou ve formátu mp3. V informačních střediscích je možné si zdarma zapůjčit mp3 přehrávač, nebo je možné si audioprůvodce nahrát do mobilu. K audiorpůvodci je připravena mapa zobrazující průvodcovaná místa. Možno využít pro nevidomé a pro lidi se zbytky zraku. A nejen pro ně. Místa k navštívení Perfektní a vzorová interaktivní mapa na internetu, kam si návštěvník může kliknout do jednotlivých bodů a vzápětí mu vyjede mapa s popisem detailu zvoleného místa Informace je srozumitelná, graficky velmi přehledná, podávající informace o nabídce využití pro osoby se zdravotním postižením. Grafika je vhodně doplněna srozumitelnými piktogramy, viz níže. 3.1.4 Další příklady projektů ze světa, které se věnují bezbariérovému CR Stránky ENAT. Uvádí spojení s informacemi o přístupnosti o místech na celém světě. Jedním z profilových projektů je také Athena na cestách, Trianon Čechy, o.s. je jedním z hlavích partnerů tohoto projektu. Wheel the World je propracovaná on-line databáze se zdrojovými zprávami o cestování postižených v různých www.accessibletourism.org www.wheeltheworld.net 16

kategoriích. Disability World je propracovaná on-line databáze s informacemi o přístupnosti hotelů, ubytování a turistických atrakcí. Disability Travel and Recreation Resources uvádí mnoho spojení zaměřených na plánování cestování, různé destinace, dopravu, cestování letadlem, knihy a tábory pro děti. MossRehab ResourceNet uvádí adresy a spojení na cestovní kanceláře, hotely, pronájem dodávek, zdrojové zprávy pro cestovatele, cestovní publikace a další. DisabledTravelers.com je databáze se spojením a s informacemi o cestovních kancelářích, organizátorech exkurzí, cestách za dobrodružstvím, pronájmu dodávek a zařízení, výletních plavbách, cestování letadlem, dále poskytuje rady ohledně přístupu, výměny bydlení, společníků pro cestování, také zdrojové informace a kritiky. Stránky evokují, jak velké může být toto odvětví i z byznysového pohledu. Kontakty na specializované CK. Travel Guides uvádí seznam spojení na cestovní průvodce, databáze, cesty s průvodcem, časopisy atd. Wheelchair Access uvádí seznam spojení pro mnoho zemí. Holiday Access Direct uvádí seznam spojení na lety, ubytování, pronájem vozidel, výletní plavby, služby spojené s přemístěním a cestování za dobrodružstvím. Accessible Everything je on-line blog věnovaný cestování postižených s mnoha příběhy a užitečnými spojeními. Good Access Guide pomáhá rezervovat lety a uvádí seznam spojení na ubytování a vyhlídkové plavby. Transitions Abroad.com uvádí mnoho spojení na články, mezinárodní výměnné programy, možností pro turisty, publikace, cestovní organizace a webové stránky věnované cestování. Emerging Horizons je časopis o cestování přístupný on-line, který nabízí pravidelně aktualizovaný seznam cestovních spojení na mnoho destinací na celém světě. Gimp On The Go je on-line časopis o cestování postižených s tipy na cestování, kritikami, novinkami z turistického průmyslu a mnoha užitečnými spojeními na různé destinace. www.disabilityworld.com www.makoa.org/travel.htm www.mossresourcenet.org www.disabledtravelers.com www.travelguides.org www.wheelchairaccess.fsnet.co.uk www.holidayaccessdirect.com www.craiggrimes.com www.goodaccessguide.co.uk www.transitionsabroad.co www.emerginghorizons.com www.gimponthego.com 17

Mobility International Schweiz má on-line databázi s mnoha internetovými odkazy užitečnými pro cestování handicapovaných po celém světě. Disaboom je on-line časopis pro postižené s užitečnými tipy, příběhy a spojeními týkajícími se cestování. Barrier Free Travel je weblog s mnoha tipy, příběhy, spojeními a rozhlasovým vysíláním (od vydavatele Emerging Horizons a různých průvodců). you-too je on-line databáze o přístupnosti míst a veřejných budov v celé Evropě. Ebility je všeobecný informační zdroj pro lidi s postižením. Global Access News je plný užitečných informací pro postižené lidi cestující po celém světě. World on Wheelz poskytuje postiženým na celém světě rady ohledně cestování. Fórum The Thorn Tree má datovou strukturu pro postižené cestovatele. Toegankelijk Reizen uvádí informace o cestování ve čtyřech jazycích. UN Enable Informace o mezinárodních právech lidí s postižením, včetně Dohody, která vstoupila v platnost v roce 2008. www.mis-ch.ch/e/index.htm www.mis-ch.ch www.disaboom.com www.barrierfreetravels.com www.you-too.net/en www.e-bility.com www.globalaccessnews.com www.worldonwheelz.com www.lonelyplanet.com www.toegankelijkreizen.be www.un.org/disabilities/index.asp 3.1.5 Dobré příklady informačních projektů bezbariérového ubytování ze světa Prostřednictvím Matching Houses si lidé s postižením mohou vyměňovat domy s jinými lidmi, kteří mají stejné potřeby, co se týká dostupnosti. Na HostelWorld.com můžete vyhledat levné a přístupné bydlení na celém světě. accessatlast.com je vyhledávací databáze dostupného bydlení. AbleToGo je databáze, která vám umožní vyhledat dostupné bydlení ve Spojeném království a v zahraničí. www.matchinghouses.com www.hostelworld.com www.accessatlast.com www.abletogo.com 18

Accessible Properties.net je celosvětový adresář domů na prodej přístupných pro vozíčkáře, dostupných pronájmů a nemovitostí na dovolenou. Urlaub im Rollstuhl poskytuje informace o asi 100 ubytovacích možnostech přístupných pro vozíčkáře ve Francii, Řecku, Itálii, v Karibiku, Keni, Chorvatsku, na Madeiře, v Nizozemsku, Portugalsku, Švýcarsku, Španělsku, Thajsku, České republice, Maďarsku a v USA. Wheelchair Accessible Europe je hotelový průvodce přístupného ubytování po celé Evropě. Na webových stránkách Eurocampings si můžete vybrat a vyhledat přístupné kempinky v Evropě. Accessible holiday homes nabízí bydlení pro vozíčkáře. Trip Wheeling poskytuje informace o bezbariérovém přístupu na celém světě. Disabled World Disability Travel - součást webových stránek Disabled World o věcech, které postižení cestovatelé a jejich rodiny a přátelé musí vzít v úvahu předtím, než začnou plánovat, a během procesu plánování DPTAC Door to Door. Tento zdroj poskytuje různé informace o cestování postižených, dále vnější spojení na všechny aspekty cestování od vybírání ubytování až po lékařskou/zdravotní přípravu www.accessibleproperties.net www.rollstuhl-urlaub.de (v němčině) www.waeurope.com www.eurocampings.co.uk www.wheelchairaccessibleholiday homesfordisabledpeople.com www.tripwheeling.com www.disabled-world.com/travel/ Tyto stránky poskytují informace o sedmidenním safari v Keni přístupném pro vozíčkáře. Jde o safari v malých skupinách vedené osobami, které mají zkušenosti s prací s postiženými cestovateli. Tyto webové stránky poskytují vzorový itinerář a popis různých ubytování. www.eastafricashuttles.com/ kenyasafaridisabled/ handicappedsafaris.htm Emerging Horizons je on-line zdroj pro postižené cestovatele. Tyto stránky poskytují všeobecné tipy na cestování a zprávy o přístupnosti, a dále spojení na různé publikace specializující se na cestování postižených. http://emerginghorizons.com Endeavor Safaris se pyšní tím, že nabízejí velké množství safari, které mohou být ušity namíru pro cestovatele s omezenou hybností, poruchami sluchu, zraku a pro cestovatele, kteří potřebují kyslíkové www.dptac.gov.uk/door-todoor/13/index.htm www.endeavour-safaris.com/tours/ourvehicles.htm 19

nádoby nebo dialýzu ledvin. Mají dokonale přístupná vozidla a mají mnoho bezpečnostních opatření, včetně call centra, které je v provozu 24 hodin denně, pohotovostního odvozu do zdravotnického zařízení (jeli to nutné) a další výhody. Gimp on the Go se sám označuje jako prvotřídní internetová publikace o cestování postižených. Tyto dobře uspořádané webové stránky nabízejí tipy na cestování a kritiky, a dále informační panel, kde na sebe mohou cestovatelé navzájem reagovat. Také je tu spojení na jiné zdroje zaměřené na postižené cestovatele. http://www.gimponthego.com/index.htm Tyto webové stránky poskytují pokyny týkající se elektrických adaptérů, konvertorů a transformátorů pro cestování na vozíčku do zahraničí a ohledně dalších elektrických přístrojů. http://www.miusa.org/ncde/tipsheets/powerc hairs Toto je domovská stránka Society for Accessible Travel and Hospitality. Poskytují různé informace o cestování postižených, včetně hodnocení přístupnosti a informací o různých událostech, kterých se SATH účastní, a dále kontakty. http://www.sath.org/index.php Victoria Safaris Disability Tours. Victoria Safaris nabízí safari pro postižené, zejména pak pro vozíčkáře. Tyto webové stránky nabízejí základní informace o cestování s postiženými a spojení na jejich přístupné programy. http://www.victoriasafaris.com/africa/disabilit ytours.htm World on Wheelz se specializuje na uživatele vozíčků, pomalé chodce a seniory se speciálními potřebami. Nabízí cestování ve skupinách i samostatně a jejich webové stránky poskytují výběr přístupných safari o různé délce v různých zemích, včetně vzorových itinerářů, abyste si mohli vybrat výlet, který nejlépe vyhovuje přáním a potřebám. http://worldonwheelz.com/ 3.2 Analýza potřeb OZP pro cestování do a v NP Jednou z priorit předkládané analytické studie je objektivně zmapovat potřeby zdravotně postižených osob a definovat jejich skutečné motivy pro cestování v národních parcích ČR. Informace jsme převzali z Analýzy potřeb OZP zpracované pro Ministerstvo životního prostředí ČR, která byla postavena na základě osobních konzultací a řízených rozhovorů s představiteli cílové skupiny a dotazníkového šetření. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP), především skrze její krajské koordinátory. Při distribuci dotazníku byly využity 20