Teorie a praxe měnové politiky ČNB (pro předmět 5HP 502 Národohospodářské rozhodování) Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 5. března 2015
Co nás čeká (a nemine) na našich setkáních? 1. setkání 5.3.2015 Teorie a praxe měnové politiky ČNB 2. setkání 12.3.2015 Interakce měnové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj ČR 3. setkání 26.3.2015 Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2
Legislativní rámec činnosti ČNB Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována: 1. v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR 2. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, které jí ukládají: pečovat o cenovou stabilitu = hlavní cíl kromě toho pečovat o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v ČR a pokud tím není dotčen hlavní cíl ČNB, podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. ČNB však není jen o měnové politice a udržování cenové stability, ale i o mnoha praktických aspektech všedního života... 3
Cíle měnové politiky v ČR splnění primárního cíle monetární politiky v ČR tedy zajištění stability cen v ekonomice vytváří společně s dalšími prvky hospodářskopolitického mixu stabilní prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit sekundárním cílem pro monetární politiku (ale primárním pro celou hospodářskou politiku) je udržitelný ekonomický vývoj (většinou vyjádřen v nějakém strategickém dokumentu vlády) ALE!!! nezbytným předpokladem realizace měnové politiky vedoucí k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky na vládě a dalších subjektech ČNB usiluje o plnění uvedeného primárního cíle v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace k tomu využívá ČNB příslušné měnověpolitické nástroje viz dále měnová politika vs. makroobezřetnostní politika (viz naše další setkání) 4
Primární cíl ČNB se obdobně jako většina centrálních bank soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen v praxi se stabilitou cen rozumí mírný růst cen může být způsoben nedostatečným očištěním vlivu kvality zboží a služeb (k růstu ceny může docházet kvůli zvýšení kvality) může být způsoben proměnlivostí spotřebního koše (spotřebitelé mají tendenci spotřebovávat více zboží a služeb s menším cenovým nárůstem) zvyšuje pružnost pracovního trhu (nezměněné nominální mzdy umožňují pokles reálných mezd) usnadňuje změnu tzv. relativních cen zboží a služeb pomáhá i samotné centrální bance při uvolňování měnové politiky (nulová hranice úrokových sazeb) inflační cíl vyhlašuje ČNB jako meziroční změnu indexu spotřebitelských cen pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry v březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry 5
Index spotřebitelských cen index spotřebitelských cen (životních nákladů) patří mezi nejdůležitější indikátory cenového vývoje CPI (Consumer Price Index) vychází se ze statistických dat publikovaných ČSÚ, který index spotřebitelských cen měří na tzv. spotřebním koši spotřební koš je sestaven tak, aby popisoval strukturu spotřeby průměrné domácnosti (každý máme jiný spotřební koš) spotřební koš obsahuje 700 položek s příslušným váhovým podílem, zdaleka nepostihuje všechny ceny zboží a služeb v ekonomice zhruba 25 % spotřebního koše tvoří importované zboží a služby velký podíl volatilních položek (potraviny, pohonné hmoty) měnovou politikou je přímo ovlivňována více než polovina spotřebního koše ČNB standardně odhlíží od primárních cenových dopadů změn nepřímých daní, tj. pracuje s tzv. výjimkou z plnění inflačního cíle => ČNB sleduje měnověpolitickou inflaci (inflace očištěná o vliv změn nepřímých daní) 6
Struktura spotřebního koše ČSÚ pro účely měření sestavuje váhové schéma (v závorce jsou počty cenových reprezentantů v jednotlivých oddílech): ČNB používá vlastní členění pro analytické účely: 10. Vzdělávání (12) 0,74% 12. Ostatní zboží a služby (56) 6,83% 11. Stravování a ubytování (43) 5,56% 9. Rekreace a kultura (108) 8,76% 8. Pošty a telekomunika ce (4) 3,06% 1. Potraviny a nealkoholické nápoje (161) 17,08% 7. Doprava (82) 10,13% 2. Alkoholické nápoje, tabák (23) 9,50% 6. Zdraví (21) 2,38% 3. Odívání a obuv (65) 3,29% 4. Bydlení, voda, energie, paliva (45) 26,56% 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (80) 6,11% Ceny pohonných hmot 3,39% Regulované ceny 18,70% Korigovaná inflace bez pohonných hmot 53,32% vliv primárně poptávkových faktorů, tj. působení měnové Ceny potravin vč. alkoholických nápojů a tabáku 24,58% Nepřímé daně Zdroj: ČSÚ Pozn: spotřební koš od ledna 2014, stálé váhy roku 2012 Zdroj: ČNB 7
Režimy měnové politiky Základní režimy měnové politiky: režim s implicitní nominální kotvou cílování měnové zásoby cílování měnového kurzu cílování inflace v ČR od roku 1998 diskuze o cílování nominálního HDP Industrial countries: Situace ve světě: v rozvinutých zemích narostl význam cílování inflace, naopak bylo zcela opuštěno cílování peněžní zásoby a výrazně klesl počet zemí s fixním kurzem některé centrální banky sledují více cílů najednou (Fed...) Zdroj: Inflation Targeting and the IMF, IMF (2006) 8
v % Měnová politika před cílováním inflace 20 16 depreciace 12 8 pásmo +/-7,5% 28.2.1996-27.5.1997 4 0-4 -8 pásmo +/-0,5% 27.9. 1992-27.2.1996 úroveň kurzu k bývalému měnovému koši (65% DEM, 35% USD) -12-16 apreciace -20-24 -28-32 -36 cílování M2 a do května 1997 i kurzu cílování inflace -40 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 9
Cílování inflace na rozdíl od ostatních režimů se zaměřuje přímo na plnění hlavního cíle cenové stability bez pomoci zprostředkujících cílů mezi opatřením centrální banky a jeho nejvýraznějším dopadem do inflace je zpoždění obvykle zhruba jednoho až dvou let => v případě ČNB vpředhledící strategie s horizontem 12-18 měsíců rozhodování centrální banky se řídí prognózou budoucího vývoje inflace a celé ekonomiky (viz Svensson Inflation Forecast Targeting) důraz na otevřenost a důvěryhodnost měnové politiky veřejné explicitní vyhlášení inflačního cíle vyhlazování úrokových sazeb úspěch měnové politiky v režimu cílování inflace závisí na schopnosti ukotvit inflační očekávání (viz Kydland a Prescott; Barro a Gordon) důležitou podmínkou pro úspěšné cílování inflace je nezávislost centrální banky 10
% Měnověpolitické cíle v režimu cílování inflace 8 7 6 5 4 3 2 cíl pro 1998 6 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cíl pro 1999 4,5 % +/- 0,5 p.b. (ohlášen v listopadu 1998) cíle pro čistou inflaci cíl pro 2000 4,5 % +/- 1 p.b. (ohlášen v prosinci 1997) cílové pásmo pro 2002-2005 začátek 3-5 %, konec 2-4 % (ohlášeno v dubnu 2001) cílové pásmo pro celkovou inflaci bodový cíl 3 % od 2006 (ohlášen v březnu 2004) bodový cíl 2 % od 2010 (ohlášen v březnu 2007) 1 cíl pro 2001 3 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 2000) dlouhodobý cíl pro 2005 2 % +/- 1 p.b. (ohlášen v dubnu 1999) bodový cíl pro celkovou inflaci 0 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 11
meziroční změny v % Plnění inflačního cíle 14 13 12 11 10 spotřebitelské ceny čistá inflace (spotřebitelské ceny bez vlivu změn nepřímých daní a bez regulovaných cen) 9 8 cíl 1998: 6% +/- 0,5p.b. 7 6 5 4 cíl 1999: 4,5 +/- 0,5p.b. cíl 2000: 4,5 +/- 1p.b. počátek cílového pásma 3-5 % cílové pásmo 2002-2005 (vyhlášeno 4/2001) konec cílového pásma 2-4 % bodový cíl 2% (vyhlášen 3/2007) 3 2 1 0 cíl 2001: 3% +/- 1p.b. cíl 2005: 2%+/- 1 p.b. (vyhlášen 4/1999) bodový cíl 3% (vyhlášen3/2004) -1 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 12
Nástroje měnové politiky ÚLOHA MĚNOVÉ POLITIKY hlavním cílem je zabezpečovat cenovou stabilitu Nástroje měnové politiky lze metodologicky členit z mnoha různých hledisek asi nejznámější je členění z hlediska dopadu na bankovní systém: Přímé (netržní, adresné, administrativní) Omezují banky a zasahují přímo do jejich rozhodovacího mechanismu (např. pravidla likvidity, povinné vklady, limity úvěrů/úrokových sazeb) Nepřímé (tržní, neadresné) Banky na ně mohou, ale nemusí povinně reagovat (operace na volném trhu, diskontní nástroje, přímé i nepřímé kurzové intervence,...) Přímé i nepřímé (prolínání charakteristik) Např. povinné minimální rezervy, doporučení, výzvy, dohody INFLACE 13
Transmisní mechanismus Očekávání výše úrokové sazby ZVÝŠENÍ ÚROKOVÉ SAZBY (2T REPO SAZBY) Inflační očekávání Růst tržních úrokových sazeb Nižší očekávaná ziskovost firem Posílení kurzu Obtížnější získávání úvěrů, nižší investice Pokles spotřeby Redukce investic Pokles exportů zvýšení importů Nižší dovozní ceny Pokles poptávky POKLES INFLACE ÚVĚROVÝ KANÁL ÚROKOVÝ KANÁL KURZOVÝ KANÁL 14
Transmisní mechanismus modernější pojetí ZVÝŠENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB ČNB Nárůst tržních úrokových sazeb Posílení měnového kurzu Vyšší splátky a riziko selhání Pokles cen aktiv Nižší dovozní ceny Pokles vývozu, zvýšení dovozu Přísnější úvěrové podmínky Pokles bohatství Růst úspor, pokles spotřeby domácností Omezení investic firem Pokles spotřeby, růst úspor domácností Omezení investic firem Pokles domácí výroby Pokles zaměstnanosti, pokles růstu mezd POKLES INFLACE KURZOVÝ KANÁL ÚROKOVÝ A ÚVĚROVÝ KANÁL KANÁL CEN AKTIV 15
Měnověpolitické nástroje ČNB NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY, KTERÉ PŘEVÁŽNĚ POUŽÍVÁ ČNB: Operace na volném trhu Automatické facility Povinné minimální rezervy Slovní intervence, atd. 16
Aplikace měnověpolitických nástrojů Bankovní rada ČNB při svém měnověpolitickém rozhodování posuzuje nejnovější prognózu ČNB a vyhodnocuje rizika nenaplnění této prognózy na základě těchto úvah pak Bankovní rada hlasuje o tom, zda a jak by se mělo změnit nastavení hlavního měnověpolitického nástroje 2T repo sazby centrální banka se změnou 2T repo sazby snaží kompenzovat nadměrné inflační, resp. dezinflační tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo inflační cíl resp. toleranční pásmo kolem tohoto cíle. například zvýšení repo sazby vede prostřednictvím tzv. transmisního mechanismu obvykle k oslabení agregátní poptávky, které má za následek oslabení cenového růstu. Pokud tedy centrální banka očekává, že v budoucnosti budou převažovat inflační vlivy vychylující inflaci nad cílovanou hodnotu, je to signál, že by měnová politika měla být restriktivnější, tj. že by repo sazba by měla být zvýšena. snížení repo sazby má na inflaci obvykle opačný dopad 17
Nekonvenční měnová politika konvenční nástroje měnové politiky: nastavování měnověpolitické úrokové sazby a provádění operací na volném trhu centrální banka může sáhnout k nekonvenční měnové politice v případě, že konvenční nástroje nejsou dostatečně účinné: např. když dojde k vyčerpání manévrovacího prostoru u standardního nástroje úrokové sazby úrokové sazby centrální banky mohou teoreticky klesnout pod nulu (např. Dánsko od 2012/7), tato situace může být ovšem spojena s nežádoucími efekty (preference oběživa) za nekonvenční měnovou politiku se v současnosti ve světě považuje především tzv. kvantitativní uvolňování (quantitative easing) dodávání likvidity finančnímu i nefinančnímu sektoru v potřebném rozsahu ovlivnění úrokových a inflačních očekávání a jejich prostřednictvím i výši dlouhodobých reálných úrokových sazeb v ekonomice ovlivnění trhu finančních aktiv s cílem snížit dlouhodobou sazbu nebo rozpětí např. nákupem vládních dluhopisů pod nekonvenční politiku spadá také používání kurzového závazku jako nástroje MP (devizové intervence) 18
Nekonvenční měnová politika v ČR Inflace v roce 2013 klesala a dostala se k dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB (1 %) měnověpolitická inflace byla hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodobě klesaly dlouhodobě utlumené poptávkové tlaky v ekonomice? Koncem roku 2012 ČNB snížila klíčovou sazbu na technickou nulu (0,05 %) prostor pro další uvolňování prostřednictvím tohoto nástroje se vyčerpal prognóza z listopadu 2013 ovšem indikovala nutnost dalšího poklesu 2T repo sazby až o 0,9 p.b. ČNB zvažovala způsob dalšího uvolnění MP a zvolila kurzový závazek jako stabilizační nástroj uvolňování měnových podmínek 7.11. 2013 ČNB zahájila využívání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky s tím, že se zavázala udržovat kurz koruny nad hladinou 27 CZK/EUR (jednostranný kurzový závazek) kurzový závazek je dlouhodobý (nejméně do roku 2016), sazby budou drženy na stávající úrovni (0,05 %) rovněž delší dobu, dokud nedojde k významnému nárůstu inflačních tlaků jedná se o využití kurzového kanálu transmise měnové politiky (viz schéma) používání kurzového závazku má nezanedbatelná rizika: ukončení exit strategie, růst nákladů spojených s devizovými rezervami, mezinárodní vztahy,... 19
Prognóza ČNB hlavní podklad pro MP rozhodování v režimu cílování inflace důležitá nejen čísla, ale i historka prognózy nejen základní scénář, ale rovněž diskuze rizik a nejistot komunikační nástroj zpoždění v měnové transmisi 12 18 měsíců Filozofie prognózy ČNB: prognózy většiny institucí: Jaký bude budoucí vývoj? prognóza ČNB: Co je třeba udělat, aby byl budoucí vývoj inflace takový, jaký ho chce ČNB mít? 20
Prognóza ČNB model g3 shrnutí Filozofie modelu: systematický, jasný popis měnové transmise stabilita prognózy v čase, replikovatelnost transparentnost celého procesu vyhodnocení vlivu jednotlivých faktorů zpětné hodnocení prognostických chyb tvorba alternativních scénářů a citlivostních analýz Jádrový predikční model g3 : používán od poloviny roku 2008 (předtím QPM) model typu DSGE (Dynamic Stochastic General Equilibrium), založený na mikro-základech ČNB v tomto ohledu na světové špici sektor výrobců, domácností, státu a zahraničí konzistence se strukturou národních účtů řada nominálních a reálných rigidit endogenní úrokové sazby a měnový kurz kalibrovaný model vpředhledící očekávání 21
Světová ekonomika Produkční struktura v modelu g3 HDP Ceny strnulé v domácích cenách Dovoz (N) Kapitálové statky (I) Kapitál Práce Strnulé mzdy Spotřební statky (C) Domácí mezispotřební statky (Y) Ceny strnulé v zahraničních cenách Vývozní statky (X) Strnulé ceny Y Statky vládní spotřeby (G) Ceny I, C, G, N strnulé v domácích cenách 22
Tvorba cen v modelu g3 Celková inflace Měnověpolitická inflace Nepřímé daně Regulované ceny Čistá inflace Domácí ceny Dovozní ceny Mzdy Cena kapitálu Měnový kurz Zahraniční ceny 23
Sada modelů kolem jádrového modelu Vnější ek. analýzy Vnější předpoklady Analýza platební bilance Analýzy transmise Jádrový model (g3) Měnové analýzy Krátkodobá predikce Strukturální analýzy Fiskální analýzy Administrativní vlivy 24
Prognóza Příprava prognózy proces s mnoha kroky (cca 1 měsíc) integrace střednědobé prognózy (model g3) s krátkodobou prognózou 6 sekčních porad (sekce měnová a statistiky) 2 schůzky s BR koordinováno predikčním týmem (přibližně 8 lidí; řada schůzek) proces otevřený a zdokumentovaný velice transparentní komunikace výsledků prognózy Projednání prognózy důležitou součást MP rozhodování tvoří diskuze rizik a nejistot klíčová role Bankovní rady alternativní scénáře a analýzy citlivosti ve velkých SZ diskuze rizik v měnověpolitickém doporučení (MPD) sekce měnové a statistiky graf rizik inflační prognózy (GRIP) v malých SZ vyhodnocení následných informací v malých SZ důležitou roli hrají i poradci / výzkum 25
Průměrná odchylka 3M PRIBORu v 2013Q4 2014Q3 GRIP GRIP vyhodnocuje vliv nově dostupných informací z hlediska jejich rizika pro výhled celkové inflace a úrokových sazeb vůči stávající prognóze provádí se mechanicky simulacemi jádrového predikčního modelu (g3) z poslední makroekonomické prognózy postupným vkládáním nových informací příklad GRIP z 6. SZ 2013 (září 2013): 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Počáteční podmínky Zahraničí Inflace Měnové podmínky - kurz Měnové podmínky - sazby 0,0-0,2-0,4-0,6-0,8-1,0-1,0-0,8-0,6-0,4-0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 Odchylka inflace v 2014Q3 publikace GRIPu byla pozastavena v prosinci 2013 v souvislosti s tím, že úrokové sazby ČNB dosáhly technicky nulové spodní hranice a ČNB začala používat kurzový závazek jako další nástroj své měnové politiky 26
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně projednávání situační zprávy na zasedání bankovní rady je zahájeno prezentacemi sekce měnové a statistiky, v nichž jsou shrnuty hlavní myšlenky a vyznění prognózy, předložené situační zprávy a měnověpolitického doporučení. Prezentace jsou zakončeny formulací vlastního doporučení sekce měnové a statistiky bankovní radě v oblasti bezprostředního nastavení úrokových sazeb a komunikace. po skončení prezentací členové bankovní rady pokládají dotazy poslední fází jednání bankovní rady je uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření hlasování nemusí být vždy jednotné a konečné rozhodnutí se může lišit jak od vyznění aktuální prognózy, tak i od měnověpolitického doporučení sekce měnové a statistiky 27
Zasedání BR ČNB Hlasování HLASOVÁNÍ BANKOVNÍ RADY v roce 2014 o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje dvoutýdenní (2T) repo sazby ve prospěch: vyšších sazeb nižších sazeb ponechání sazeb přítomnost celkem 6.2. 27.3. 7.5. 26.6. 31.7. 25.9. 6.11. 17.12. doporučení SMS* bude zveřejněno v lednu 2021 M.Singer 0 0 8 8 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. M.Hampl 0 0 4 4 --- 0,00p.b. --- --- --- 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. V.Tomšík 0 0 7 7 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. --- 0,00p.b. 0,00p.b. K.Janáček 0 0 8 8 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. L.Lízal 0 0 8 8 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. J.Rusnok 0 0 7 7 x 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. P.Řežábek 0 0 8 8 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. 0,00p.b. E.Zamrazilová 0 0 1 1 0,00p.b. x x x x x x x 2T repo sazba (v případě změny tučně) 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% Vysvětlivky: --- člen bankovní rady nebyl přítomen při hlasování x nebyl členem bankovní rady * SMS - Sekce měnová a statistiky, dříve Měnová sekce, resp. Měnový odbor od 7.11.2013 se vedle hlasování o nastavení 2T repo sazby hlasuje také o zahájení a následně pokračování využívání kurzového závazku jako nástroje měnové politiky od zahájení využívání kurzového závazku se nastavení 2T repo sazby neměnilo výsledek hlasování o kurzovém závazku je zaznamenán v Protokolu o hlasování členů bankovní rady ČNB o devizových intervencích, který je chráněn po dobu 6 let 28
Zasedání BR ČNB Nastavení měnověpolitických nástrojů D (čtvrtek dopoledne): Jednání BR k rozhodnutí o měnové politice. Po hlasování BR je kromě prezentace na TK bankovní radou schvalován text Prohlášení i text Shrnutí Zprávy o inflaci (pouze u tzv. velkých SZ) D (13 hod): Zveřejněno rozhodnutí BR. D (14.15 hod): Tisková konference s prezentací k rozhodnutí, během níž je přečten text Prohlášení... včetně poměru hlasování (pouze hlasování o sazbách, nikoliv o používání kurzového závazku jako nástroje MP) prezentace z tiskové konference je zveřejněna po jejím skončení, a to většinou kolem 15 hod., počínaje květnem 2007 je cca s hodinovým odstupem po TK zveřejňován na internetových stránkách ČNB také zvukový záznam z TK D+1 Setkání s analytiky, které se koná čtvrtletně vždy po projednání tzv. velké Situační zprávy. D+4 (pondělí): Zveřejnění Shrnutí Zprávy o inflaci včetně tabulky klíčových makroindikátorů (platí pouze pro tzv. velké SZ) D+8 (pátek): Zveřejnění veřejného záznamu z jednání BR (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování členů BR o úrokových sazbách) a Zprávy o inflaci (u tzv. velké SZ) S odstupem šesti let je pak zveřejňován podrobný protokol z měnového jednání bankovní rady (obsahuje zapracovaný Protokol o jmenovitém hlasování členů BR o devizových intervencích) a podklady pro rozhodování bankovní rady o měnových otázkách (Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji a Měnověpolitické doporučení) 29
mzr. zm. v % Prognóza inflace (příklad prognózy zveřejněné 31.7.2014) 6 5 Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1 0-1 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 3.čtvrtletí 2015: 2,0% 4.čtvrtletí 2015: 2,0% 30
mzr. zm. v % Prognóza měnověpolitické inflace 6 5 Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1 0-1 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 3.čtvrtletí 2015: 1,8% 4.čtvrtletí 2015: 1,9% 31
% Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR 4 3 2 1 2014: 0,4% 2015: 0,5% 2016: 1,6% 0 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 32
Měnověpolitická sazba a tržní sazby (% p.a.) Vývoj úrokových sazeb Měnověpolitická sazba a tržní sazby! 33
Vývoj kurzu (2004 2008) 34
Vývoj kurzu (od 2008) 35
mzr. zm. v %, sez. očištěno Prognóza HDP meziroční růst reálného HDP 10 8 6 4 2 0 2014: 2,9% 2015: 3,0% 2016: 2,8% -2-4 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti 36
mld. Kč Hrubý domácí produkt meziroční růst reálného HDP % 950 Vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách 108 900 106 850 104 800 102 750 100 700 98 650 96 600 94 550 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 92 stálé ceny 2005 (sezónně očištěno) čtvrtletí předchozího roku = 100 (sezónně očištěno) 37
Literatura Řežábek, P. (2011): Měnová politika a její interakce s politikou fiskální. Univerzita Karlova. Praha, Nakladatelství Karolinum, 2011. První vydání, 128 stran. ISBN 978-80-246-1894-4 Cimburek, J., Řežábek, P. (2010): Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. Beneš, J., Hlédik, T., Kumhof, M., Vávra, D. (2005): An Economy in Transition and DSGE: What the Czech National Bank's New Projection Model Needs. Czech National Bank Working Paper 12/2005, Česká národní banka. Beneš, J., Vávra, D., Vlček, J. (2002): Střednědobá makroekonomická predikce, makroekonomické modely v analytickém systému ČNB. Finance a Úvěr 52, č. 4. Barro, R., Gordon, D.B. (1983): Rules, Discretion and Reputation in a Model of Monetary Policy. Journal of Monetary Economics, 12, s. 101-121. Kydland, F. E., Prescott, E. C. (1977): Rules Rather than Discretion: The Inconsistency of Optimal Plans. Journal of Political Economy, 83, č. 3, s. 473-491. Svensson, L. E. O. (1997): Inflation Forecast Targeting: Implementing and Monitoring Inflation Targets, European Economic Review, 41, s. 1111-1146. další prezentace a komentáře na: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html 38
Děkuji za pozornost Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Praha 5. března 2015