POČÍTA TAČOVÉ SÍTĚ Zpracovala: Petra Hajšmanov manová 1
Obsah Základní pojmy Co je to počíta tačová síť K čemu slouží počíta tačová síť Historie vzniku počíta tačových sítís Architektura počíta tačových sítís Rozdělen lení sítí podle různých r kritéri rií Co je to topologie sítís a jejich základnz kladní druhy Co je potřeba pro připojenp ipojení počíta tače e do sítěs Sdílen lení dat a přístupovp stupová práva Co můžm ůžeme sdílet, když jsme spojení v sítis Zdroj použitých materiálů 2
1. ZákladnZ kladní pojmy Počíta tačová síť systém m vzájemn jemně propojených počíta tačů. Hardware vešker keré technické prostředky. edky. Software vešker keré programové vybavení (v některých n kterých rozsáhlých sítí je nutný vlastní operační systém m pro chod sítě). s Pracovní stanice tvoří běžný počíta tač a uživatel u využívá služby sítě. Server obslužná stanice (počíta tač) - zajišťuje chod sítě, s, poskytuje ostatním m uživatelu ivatelům m prostředky sítě s (pevné disky, tiskárny atd.), je na něm n m operační systém, v některých n sítích s můžm ůže e být i více v serverů. Architektura sítí s určuje uje způsob komunikace a definuje množinu používaných protokolů a vrstev. Topologie určuje uje způsob vzájemn jemného propojení uzlů (počíta tačů) v síti. 3
2. Co je to počíta tačová síť Pojmem počíta tačová síť rozumíme me zejména spojení dvou a více v počíta tačů za účelem sdílen lení prostředk edků ( softwarových i hardwarových) Hlavní výhodou je zlepšen ení komunikace mezi uživateli. UživatelU ivatelé mohou sdílet např.. data, zprávy, tiskárny, modemy, atd. Zjednodušen eně můžeme počíta tačovou síť s (jejímž velkým reprezentantem je například internet) zobrazit v podstatě pomocí stromové struktury viz následujn sledující obrázek: 4
Schématický obrázek je převzat p z internetového vyhledavače Google: 5
3. K čemu slouží počíta tačová síť Sdílen lení prostředk edků Sdílen lení dat Komunikace 6
4. Historie vzniku počíta tačových sítí Vznik a vývoj počíta tačových sítís je úzce spjat s rozvojem počíta tačů a výpočetn etní techniky. Objevily se první terminály: zařízen zení,, která slouží k zadávání údajů do počíta tače e a zobraz výsledků jeho činnosti. Začala ala éra propoj velkých počíta tačů.. Státn tní a vojenské organizace, univerzity a velké výrobní společnosti zejména ve Spojených státech tech řešily problém dostupnosti informací a jejich přenosu p budm vlastních privátn tních sítí. s Koncem sedmdesátých let začalo alo docházet i ke vzájemn jemnému mu propoj dílčích sítí, s, zejména akademických vzniká internet. 7
Historie vzniku počíta tačových sítís - pokračov V roce 1981 do hry vstoupila firma IBM se svým prvním komerčním m mikropočíta tačem nesoucím m označen ení IBM PC, tedy osobní počíta tač IBM. Vstup IBM PC na trh vyvolal řetězovou reakci. Výrobci mikropočíta tačů přehodnotili svoje strategie, opustili firemní architektury a začali ali vyrábět t počíta tače e používaj vající architekturu IBM PC a označovan ované jako počíta tače kompatibilní s IBM PC. I v rámci r nevelkého podniku či i pracovní skupiny byly postupně značné objemy různorodých r dat rozprostřeny po několika n počíta tačích a začaly aly vznikat problémy s jejich vyhledáváním m a přenosem. p Přišla P druhá vlna propoj počíta tačů propoj osobních počíta tačů do lokáln lních sítí. 8
Historie vzniku počíta tačových sítís - pokračov Za první datovou síťs je považov ován n systém m ARQ, vyvinutý v průběhu 2. světov tové války. Systém m dokázal posílat skupiny znaků a analyzovat, zda nedošlo k chybě.. Pokud se tak stalo, byl příjemcem p vyslán n signál l požadavku na opak vysílání.. Systém m komunikace se do jisté míry zachoval dodnes. První skutečnou počíta tačovou sítís byl systém m SAGE. Tento systém m pochází z padesátých let, kde byl vyvinut v USA pro letecký obranný systém m USA. První rozsáhlou počíta tačovou sítís byl systém m SABRE, který byl vyvinut v roce 1964. 9
Historie vzniku počíta tačových sítís - pokračov V roce 1969 byla vytvořena síťs ARPANET, využívaj vající technologii přepojovp epoj paketů.. SíťS propojovala počíta tače e universit a vojenských základen na území USA rozdělov l dat do paketů vedlo k její značné výkonnosti. Později se z této t to sítěs stává základ sítěs Internet. Roku 1974 byla vyvinuta firmou Xerox síťovs ová technologie Ethernet.. Díky D cenové nenáro ročnosti a jednoduchosti se stal standardem pro propoj počíta tačových sítí. s 10
5. Architektura počíta tačových sítí Klient/Server Základním m principem je, že e v síti existuje počíta tač, který chod sítěs koriguje, případnp padně slouží jako řídící počíta tač v síti. Tomuto (obvykle nejvýkonnější šímu) počíta tači i v síti se říká server. Server obsluhuje stanice (klienty), kteří využívaj vají jeho služeb. V síti s typu klient - server je umíst stěn n jeden nebo více v serverů,, které pracují v nepřetr etržitém m provozu. Výhodou těchto t sítís je zejména společné sdílen lení dat a prostředk edků a jejich centráln lní správa. 11
Architektura počíta tačových sítís - pokračov Peer-to to-peer (P2P) Síť typu peer-to to-peer znamená zapojení každý s každým. V takovéto to síti s není počíta tač typu server. Podle zvolených přístupových p práv mohou jednotliví uživatelé nahlížet do jiných počíta tačů v této t to síti s a sdílet jejich data a prostředky viz dále. d Výhoda - zejména nižší pořizovac izovací náklady není server ani síťový s operační systém. 12
Architektura počíta tačových sítís - pokračov Nevýhody - zejména ve sdílen lení prostředk edků a dat, které je podmíněno no chodem počíta tače, na kterém m jsou tato data umíst stěna, momentáln lním m vytížen ením m daného počíta tače, popř.. skutečnost, že e uživatelu ivatelé mají svoje programy, data a nastavení k dispozici pouze na svém počíta tači. Nevýhody převap evažují - proto je použit ití omezeno zejména na malé domácí sítě nebo na spojení několika stanic například v rámci r jedné kanceláře. e. 13
6. Rozdělen lení sítí podle různých r zných kritéri rií Rozlehlost Schématick matické znázorn zornění: 14
Rozdělen lení sítí podle různých r zných kritéri rií - pokračov Vlastnické právo Funkce Rychlost Způsob užitu ití 15
7. Co je to topologie sítís a jejich základnz kladní druhy Topologií se vyznačuje každá síť,, která se skládá z vzájemn jemně komunikujících ch uzlů propojených komunikačními mi kanály. Existují 4 základnz kladní druhy topologií: Sběrnicov rnicová topologie Hvězdicov zdicová topologie Kruhová topologie Stromová topologie 16
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Sběrnicov rnicová topologie Nevýhody: Pokud chtějí 2 klienti vysílat ve stejný okamžik Pokud nastane problém, vypadává celá síť. Při i většív ším m počtu stanic velmi malý výkon Výhody: Snadná realizace a snadné rozší šíření již existující sítě Vhodná pro malé,, dočasn asné sítě,, které nevyžaduj adují velkou rychlost přenosu 17
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Hvězdicov zdicová topologie 18
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Výhody: Pokud selže e jeden počíta tač,, všechny v ostatní fungují normáln lně. Snadno se rozšiřuje Závady lze snadno nalézt Nevýhody: U většív ších sítís velké množstv ství kabelů V případě selhání centráln lního počíta tače e přestp estává fungovat celá síť 19
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Kruhová topologie 20
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Nevýhody: Přenos enos dat je pomalý Pokud se zhroutí jeden uzel, padá celá síť Výhody: Nevznikají kolize Menší náklady než u topologie hvězda 21
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Stromová topologie 22
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Nevýhody: Žádné nejsou zdokumentovány ny Výhody: Pokud selže e jeden uzel, ostatní mohou pracovat normáln lně Snižuje se potřebn ebné množstv ství kabelů Odposlech není snadný 23
Co je to topologie sítís a jejich základní druhy - pokračov Samostatným typem sítěs je WiFi Technologie WiFi pracuje v principu jako topologie hvězda s tím, t že e odpadá kabelové propojení a jednotlivé stanice v síti s komunikují s centráln lním prvkem pomocí radiových vln Výhody: je snadná instalace bez nutnosti kabelových rozvodů Nevýhody: vysoká cena a nižší přenosová rychlost než při propojení kabelem 24
8. CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚS Počíta tač musí obsahovat síťovou s kartu Fungující síť Operační systém, který chod sítěs podporuje Uživatel musí mít t vytvořen v síti uživatelský u účet, pod kterým bude do sítěs vstupovat (účet( vytvoří administrátor tor sítě) s 25
CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENP IPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚ - pokračov Pasivní prvky sítěs Kabely a přípojnp pojná místa UTP (Unshield Twisted Pair nestíněné kroucené páry) používá se u sítís topologie hvězda Koaxiáln lní kabel Optické kabely U počíta tače e je vedení zakončeno zásuvkou 26
CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENP IPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚ - pokračov Aktivní prvky sítěs HUB Do něj n j se zapojují kabely od jednotlivých stanic (hodí se pouze do malých sítí) s 27
CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENP IPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚ - pokračov SWITCH 24 portový 5 portový Jeho použit ití urychluje přenos p a značně zvyšuje datovou propustnost sítěs 28
CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENP IPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚ - pokračov ROUTER Zajišťuje spojení z vnitřní sítě do vnější (zejm. do internetu) Funkce routeru v síti s se nazývá GATE (brána) ADSL Router pro připojenp ipojení k internetu WiFi Router pro bezdrátov tové připojení k internetu 29
CO JE POTŘEBA PRO PŘIPOJENP IPOJENÍ POČÍTA TAČE E DO SÍTĚ - pokračov BRIDGE REPEATER 30
9. Sdílen lení dat a přístupovp stupová práva Aby bylo možné využívat vat prostředk edků serveru (sdílen lení disků a zařízen zení, event.. připojenp ipojení do jiných sítí), s je nezbytné,, aby byl uživatel u legáln lně přihlášen k jednomu nebo více v serverům Uživatel musí mít t na serveru zřízen z zen tzv. uživatelský účet, skládaj dající se z uživatelského jména a hesla. Prostřednictv ednictvím m svého účtu získz ská uživatel přístup p k přiděleným prostředk edkům m a oprávn vnění s nimi pracovat 31
Sdílen lení dat a přístupovp stupová práva - pokračov Různorodá práva uživatele u k objektům m (disku, periferiím, prostředk edkům) Administrátor tor Dědičnost práv Uživatelské skupiny 32
10. Co můžm ůžeme sdílet, když jsme spojení v sítis Data v různých úložištích Zprávy - mail Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje 33
11. Zdroj použitých pramenů www.wikipedia wikipedia.org www.kas.upol upol.cz/itcin www.google google.cz MILANOV,, Petr: Základy Z Internetworkingu 1.3. Praha: ALEF NULA, 2008. 34
Děkuji za pozornost 35