TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Podobné dokumenty
ZÁKLADY ROBOTIKY Kinematika a topologie robotů

Úvod do předmětu Rozdělení robotů a manipulátorů (RaM) Struktura průmyslového RaM (PRaM)

PRŮMYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY

Ústav automatizace a měřicí techniky.

Automatizační a měřicí technika (B-AMT)

Mechanika. Použité pojmy a zákony mohou být použity na jakékoliv mechanické stroje.

ROBOTIKA HISTORIE, SOUČASNOST A BUDOUCNOST ROBOTIKY. (Stacionární roboty) Prof. František Šolc

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Motivační přednáška. Ing. Josef Černohorský, Ph.D. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Mechanika

Vypracovat přehled paralelních kinematických struktur. Vytvořit model a provést analýzu zvolené PKS

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Robotika

Roboty a manipulátory. Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

SENZORY PRO ROBOTIKU

1.6 Definice robotů, průmyslových robotů a manipulátorů (PRaM) Aspekty pro posuzováni robotů... 47

Obsah DÍL 1. Předmluva 11

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

2. Mechatronický výrobek 17

Řízení asynchronních motorů

ZÁKLADY ROBOTIKY Pohony a věci s tím související

ROBOTIZACE A JEJÍ IMPLEMENTACE VE STAVEBNICTVÍ TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ

Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů

Elektromechanické akční členy (2-0-2)

VÝROBNÍ STROJE. EduCom. doc. Dr. Ing. Elias TOMEH Technická univerzita v Liberci

AUTOMATIZACE V ODĚVNÍ VÝROBĚ. Doc. Ing. A. Havelka, CSc. Ing. Petra Komárková, Ph.D.

Obsah DÍL 2 KAPITOLA 6. 6 Automatická regulace Základní terminologie historické souvislosti 12

Robotické architektury pro účely NDT svarových spojů komplexních potrubních systémů jaderných elektráren

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

UITS / ISY. Ústav inteligentních systémů Fakulta informačních technologií VUT v Brně. ISY: Výzkumná skupina inteligentních systémů 1 / 14

Úvod do průmyslové robotiky. Aleš Pochylý. Co je to robot? Robotizované pracoviště. Znalosti v robotice. Robotický systém

Vozíky Graf Toku Výkonu

Znalostní technologie proč a jak?

OSA. maximalizace minimalizace 1/22

Statika. fn,n+1 F = N n,n+1

SPOLEČNÝ STUDIJNÍ PROGRAM MECHATRONIKA - AKREDITACE PRODĚKAN PRO PEDAGOGICKOU ČINNOST : doc. Ing. Jan Řezníček, CSc. : 1.

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Petr Hlávka MECHATRONIKA

Regulační pohony. Radomír MENDŘICKÝ. Regulační pohony

Dodávka systému pro pokročilé řízení pohybu a pětiosé obrábění pro projekt NTIS

Emergence chování robotických agentů: neuroevoluce

Nová laboratoř mechatroniky na SOŠ a SOU Lanškroun

Řízení tepelné soustavy pomocí PLC Siemens

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I

Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce 17 ROBOTIKA II

ROBOTIKA. univerzální Rozdělení manipulačních zařízení podle způsobu řízení: jednoúčelové manipulátory

Skalární řízení asynchronních motorů malých výkonů

Témata oborových projektů a bakalářských prací 2016/2017

Hydraulika ve strojírenství

PROGRAMOVÁNÍ ROBOTŮ LEGO MINDSTORM S VYUŽITÍM MATLABU

MODELOVÁNí MECHATRONICKÝCH, o SYSTEMU

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ

EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ VE STROJÍRENSTVÍ PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2014/2015

Robotika průmyslové roboty. Vypracoval: Bc. Ludvík Kochaníček Kód prezentace: OPVK-TBdV-AUTOROB-KE-3-STZ-KOH-002

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE

PRŮMYSLOVÁ AUTOMATIZACE REGULOVANÉ POHONY ROBOTICKÁ PRACOVIŠTĚ KAMEROVÉ SYSTÉMY OBCHOD

1 VZNIK, VÝVOJ A DEFINICE MECHATRONIKY

ZÍSKÁVÁNÍ ZNALOSTÍ Z DATABÁZÍ

Příloha č. 2 Technická specifikace

Pohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém

ZÍSKÁVÁNÍ ZNALOSTÍ Z DATABÁZÍ

Magisterský studijní program, obor

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma. Podklady k adaptivnímu řízení výrobních strojů

EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ VE STROJÍRENSTVÍ

OBRÁBĚNÍ POMOCÍ ROBOTŮ

Dynamika robotických systémů

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Servisní robotické systémy

Umělá inteligence a rozpoznávání

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

Užití systému Matlab při optimalizaci intenzity tepelného záření na povrchu formy

Geometrie pro počítačovou grafiku - PGR020

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

ELVAC a.s. ELVAC SOLUTIONS Strojní inženýring Elektroinženýring Software KATALOG ŘEŠENÍ

Robotika. Kapitola května Robot a jeho hardware. 2 Vnímání robota. 3 Plánování pohybu robota. 4 Pohyb robota

Panelová diskuse Technologie pro byznys

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

Kinematika robotických systémů

Vypracovat přehled způsobů řízení paralelních kinematických struktur s nadbytečnými pohony

Kinematika příklad. Robotika. Vladimír Smutný. Centrum strojového vnímání. České vysoké učení technické v Praze

Stroje a zařízení L/01 Mechanik seřizovač PŘEDMĚT: OBOR:

Technické vzdělávání na Jihočeské univerzitě

EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ

Teorie systémů TES 3. Sběr dat, vzorkování

Michael Valášek Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Bauma, CSc.

VYUŽITÍ SNÍMACÍCH SYSTÉMU V PRŮMYSLOVÉ AUTOMATIZACI SVOČ FST 2019

Manipulátor se třemi stupni volnosti. Martin Laga

Ústav fyziky a biofyziky PřF JU

Kinematika. Kinematika studuje geometrii pohybu robotu a trajektorie, po kterých se pohybují jednotlivé body. Klíčový pojem je poloha.

Informace pro výběr bakalářského oboru

Kalibrační proces ve 3D

Odpružená sedačka. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

METODICKÝ LIST K TECHNICKÉMU KROUŽKU:

Světlo. Kalibrace světelného senzoru. Tematický celek: Světelné a zvukové jevy. Úkol:

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Statika tuhého tělesa Statika soustav těles

Transkript:

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Rozdělení sub-oborů robotiky Učební text jméno a příjmení autora Doc. Ing. Mgr. Václav Záda, CSc. Liberec 2010 Materiál vznikl v rámci projektu ESF (CZ.1.07/2.2.00/07.0247) Reflexe požadavků průmyslu na výuku v oblasti automatického řízení a měření, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Robotika a její Účelem tohoto textu je vytvořit určitý přehled o jednotlivých sub-oborech robotiky ve formě celkového přehledu, bez nadbytečného teoretizování. Roboty lze kategorizovat z nejrůznějších hledisek. Budeme používat rozdělení do tří hlavních kategorií, které vycházejí z kybernetického náhledu: roboty lze posuzovat z hlediska mechanického, z hlediska řídícího systému a z hlediska použitých senzorů, jejichž úkolem je zprostředkovávat komunikaci s vnějším prostředím. Dále se zaměříme na klasifikaci z hlediska praktického použití robotů. Jiná klasifikace dělí roboty na robotická ramena (vhodné pro průmyslové ), mobilní roboty (experimentální vozíky, samochody, létající roboty apod.) a humanoidní roboty (podobné člověku) Robot jako kybernetický systém obsahuje tři hlavní podsystémy: - Motorický subsystém - Senzorický subsystém - Kognitivní subsystém. Motorický subsystém zahrnuje veškeré mechanické části robota, včetně převodů a použitých pohonů. Kognitivní subsystém zahrnuje celý řídící systém robota (hardware) plus veškerý software, včetně softwarově realizovaných funkcí umělé inteligence. Některé funkce, zejména předzpracování informace ze senzorů, jsou někdy realizovány kognitivním systémem, jindy přímo v senzorech (tzv. inteligentní senzory). Tato věc se běžně vyskytuje v přírodě. Např. oko zvířete 2

předzpracovává vizuální informace a teprve pak je posílá do mozku k dalšímu zpracování. 1. Motorický subsystém: 1.1 Konstrukce robotických ramen a mobilních robotů 1.1.1 Kartézská struktura 1.1.2 Cylindrická struktura 1.1.3 Sférická struktura 1.1.4 Angulární struktura 1.1.5 Scara struktura 1.1.6 Netradiční kinematické struktury 1.1.7 Tuhost a přesnost manipulačního a orientačního systému 1.1.8 Roboty s pružnými členy 1.2 Převody 1.2.1 Harmonické převodovky 1.2.2 Cyklické převodovky 1.2.3 Využití řetězů a ozubených řemenů 1.3 Chapadla 1.3.1 Dvouprstá a víceprstá chapadla 1.3.2 Chapadla s lineárním či rotačním pohonem 1.3.3 Chapadla se senzory 1.3.4 Konstrukce a volba chapadla s ohledem na cíl 1.4 Pohony 1.4.1 Elektrické pohony (stejnosměrné, synchronní a asynchronní) 1.4.2 Hydraulické pohony 1.4.3 Pneumatické pohony 1.4.4 Kombinované pohony 1.5 Servomechanismy 1.5.1 Rotační servopohony 1.5.2 Lineární servopohony 1.6 Kinematika robotů (vektorové metody, maticové, kvaterniony, tenzory) 1.6.1 Přímá úloha kinematiky 1.6.2 Inverzní úloha kinematiky 1.6.3 Transformace souřadných systémů 1.7 Dynamika robotů (diferenciální rovnice klasické, maticové, tenzorové) 1.7.1 Matematicko-fyzikální metody popisu dynamiky 1.7.1.1 Vektorové metody 1.7.1.2 Analytické metody (Lagrangeovy, Hamiltonovy rovnice) 1.7.1.3 Transformace souřadných systémů z hlediska dynamiky 1.7.2 Základní úlohy dynamiky 3

1.7.2.1 Přímá úloha dynamiky 1.7.2.2 Inverzní úloha dynamiky 2. Senzorický subsystém: 2.1 Snímače polohy 2.2 Snímače rychlosti 2.3 Snímače zrychlení 2.4 Snímače tepla 2.5 Snímače infračerveného záření 2.6 Akustické senzory 2.7 Taktilní senzory 2.8 Snímače pro odměřování vzdálenosti 2.9 Kamery a vizuální senzory 2.10 Klasifikace z hlediska fyzikálních principů 3. Kognitivní subsystémy a řízení robotů: 3.1 Architektury řídících systémů robotů 3.2 Mikropočítače a konečné automaty 3.3 Převodníky 3.4 Řízení s využitím kinematické rovnice robota 3.5 Řízení založené na dynamice robota 3.6 Plánování trajektorií (heuristické, optimální) 3.6.1 Volba úrovně úlohy 3.6.2 Neurčitost vágnost 3.6.3 Konfigurační prostor 3.6.4 Plánování křížení pohybu 3.6.5 Simulace plánovaného pohybu 3.6.6 Metody optimálního řízení 3.7 Řešení a plánování úloh 3.7.1 Prohledávání stavového prostoru 3.7.1.1 Informované metody - heuristické 3.7.1.2 Neinformované metody 3.7.1.3 Stochastické metody 3.7.1.4 Fuzzy metody 3.7.2 Reprezentace znalostí a logika 3.7.2.1 Formální systémy 3.7.2.2 Rezoluční metoda 3.7.2.3 Tablová metoda 4

3.8 Reprezentace znalostí 3.8.1 Produkční systémy 3.8.2 Sémantické sítě 3.8.3 Rámce 3.8.4 Nemonotónní odvozování 3.9 Jazyky pro programování robotů 3.10 Strojové učení 3.10.1 Tvorba rozhodovacích stromů 3.10.2 Učení z klasifikovaných příkladů 3.10.3 Učení z neklasifikovaných příkladů 3.11 Počítačové vidění robotů 3.11.1 Reprezentace obrazu 3.11.2 Polyedrické reprezentace 3.11.3 Tvarová analýza 3.11.4 Segmentace 3.11.5 Iterativní zpracování 3.11.6 Perspektivní transformace 3.11.7 Osvětlení 3.11.8 Kalibrace kamery Klasifikace z hlediska využití robotů 1. Kategorie průmyslových robotů a manipulátorů (PRaM) 1.1 Technologie svařování 1.2 Tváření 1.3 Slévárenství 1.4 Povrchová úprava materiálu 1.5 Kontrolní činnost 1.6 Operační a mezioperační manipulace 1.7 Využití PRaM v automatizovaných systémech pro obrábění 1.8 Využití v lesnictví a zemědělství 1.9 Záchranářství 1.10 Vojenství 2. Kategorie experimentálních a laboratorních robotů 2.1 Kosmický výzkum 2.2 Podmořský výzkum 2.3 Zdravotnictví 2.3.1 Protézy 2.3.2 Totální endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů 2.3.3 Operace srdce 5

2.3.4 Operace mozku 2.3.5 Šití cév 2.4 Výzkum aplikací umělé inteligence v robotice 3. Kategorie školních robotů 3.1 Výuka mechanismů robotů 3.2 Výuka řízení robotů 3.3 Výuka programování robotů 3.4 Využití umělé inteligence 4. Biorobotika 4.1 Technické realizace neuronových sítí 4.2 Teorie bio-pohonů 4.2.1 Materiály s tvarovou pamětí 4.2.2 Pneumatické umělé svaly 4.2.3 Hydraulické svaly 4.2.4 Polymerické umělé svaly 4.3 Teorie bio-mechanismů 4.3.1 Teorie náhrady horní končetiny člověka bio-mechanismem 4.3.2 Popis kostry horní končetiny 4.3.3 Kinematika horní končetiny 4.3.4 Kinematická analýza ramene 4.3.5 Kinematická analýza ruchy 4.3.6 Dynamická analýza horní končetiny 4.3.7 Maticové vyjádření kinematiky a dynamiky 4.3.8 Kinematická analýza dolní končetiny 4.3.9 Dynamická analýza dolní končetiny 4.4 Bio-senzorika 4.5 Bio-řízení Poděkování: Tento text vznikl za podpory projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247 s názvem Reflexe požadavků průmyslu na výuku v oblasti automatického řízení a měřen. 6

Galerie obrázků Obr. 1. Humanoidní robot Obr. 2. Experimentální mobilní robot 7

Obr. 3. Šestinohý mobilní robot Obr. 4. Mobilní robot hráč Obr. 5. Realizace robotické ruky 8

Obr. 6. Robotické rameno v akci. Obr. 7. Aplikace v automobilovém průmyslu Obr. 8. Mobilní robot na Marsu 9

Obr. 9. A další Marťan Obr. 10. Učíme se chodit. Obr. 11. Umíme i létat. 10

Obr. 12. Umělá inteligence přichází. Obr. 13. Umím zpívat. Obr. 14. Osel pro armádu. 11