Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Podobné dokumenty
Metoda konečných prvků Základy konstitutivního modelování (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

Kontraktantní/dilatantní

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Nejpoužívanější podmínky plasticity

POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ NUMERICKÉHO MODELOVÁNÍ S KLASICKÝMI TEORIEMI, CHYBY PŘI MODELOVÁNÍ

Nelineární problémy a MKP

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Dokumentace programu ParamSeeker 1.0

Smyková pevnost zemin

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy

Pružné oblasti (oblasti bez plasticity) Program: MKP

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Pilotové základy úvod

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

OOFEM: Implementace plasticitního materiálového modelu Cam-Clay. Ondřej Faltus, ZS 2016/17 Vyučující: Ing. Martin Horák, PhD.

Mechanika zemin I 4 Stlačitelnost

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Druhy plošných základů

Přetváření a porušování materiálů

Aktuální trendy v oblasti modelování

PARAMETRY - LABORATORNÍ ZKOUŠKY TUHOST ZEMIN. Vybrané kapitoly z geotechniky (VKG) VKG: Parametry... tuhost zemin /29

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Téma 2 Napětí a přetvoření

Výpočet sedání terénu od pásového přitížení

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

STANOVENÍ PARAMETRŮ PRO NUMERICKÉ MODELY POMOCÍ KONVENČNÍCH LABORATORNÍCH ZKOUŠEK. Vybrané kapitoly z geotechniky (VKG)

DVA ZÁKLADNÍ PROBLÉMY PLASTICITY KOVŮ

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Cvičení 1. Napjatost v bodě tělesa Hlavní napětí Mezní podmínky ve víceosé napjatosti

Posouzení stability svahu

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Mechanika zemin II 2 Chování zemin in situ; parametry pro praxi

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Mechanika hornin. Přednáška 5. Napětí, deformace a numerické modelování horninového masivu

geologie a užité geofyziky Karlova Univerzita, Praha Mechanika zemin a numerické modelování v geomechanice

Zde je uveden abecední seznam důležitých pojmů interaktivního učebního textu

PRUŽNOST A PLASTICITA I

Inkrementální teorie plasticity - shrnutí

7. Základní formulace lineární PP

PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE TĚSNĚNÍ DILATACÍ

Smyková pevnost zemin

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Zjednodušený 3D model materiálu pro maltu

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Typy nelinearit. jen v tahu (jen v tlaku), pružnost, plasticita, lomová mechanika,... ), geometrická nelinearita velká posunutí, pootočení.

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Metoda konečných prvků Charakteristika metody (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Statické řešení výztuže podzemních děl

Sylabus 16. Smyková pevnost zemin

ZEMNÍ KONSTRUKCE. LUMÍR MIČA, ING., Ph.D. ÚSTAV GEOTECHNIKY

Matematické modelování v geotechnice - Plaxis 2D (ražený silniční/železniční tunel)

Podklady WWW. ge_id=302

6. Viskoelasticita materiálů

Mechanika zemin II 1 Kritické stavy CSSM

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

FEM ANALYSIS OF HOSE SPRNIG CLAMP DEFORMATION BEHAVIOUR

FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA. Telefon: WWW:

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost

Pružnost a pevnost. 6. přednáška 7. a 14. listopadu 2017

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

7. CVIČENÍ. Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

Poruchy krystalové struktury

1. přednáška. Petr Konvalinka

S = VODA V ZEMINĚ. w = m. Obsah vody v zemině. Zinženýrského hlediska voda při 105 o C. m w. hmotnost vody m d. hmotnost sušiny. V w.

Pružnost a plasticita CD03

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Technologie a procesy sušení dřeva

PLASTOVÁ AKUMULAČNÍ, SEDIMENTAČNÍ A RETENČNÍ NÁDRŽ HN A VN POSOUZENÍ PLASTOVÉ NÁDRŽE VN-2 STATICKÝ POSUDEK

4. Napjatost v bodě tělesa

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

Konstituční modelování

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Téma 1 Úvod do předmětu Pružnost a plasticita, napětí a přetvoření

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

PARAMETRY HYPOPLASTICKÉHO MODELU PRO NUMERICKÝ MODEL TUNELU BŘEZNO

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník

PRUŽNOST A PEVNOST II

Část 3: Analýza konstrukce. DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43

Nespojitá vlákna. Nanokompozity

geologie a užité geofyziky Karlova Univerzita, Praha modelování v geomechanice I

Téma 12, modely podloží

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Základy matematické teorie pružnosti Tenzor napětí a tenzor deformace Statické (Cauchyho) rovnice. Geometrické rovnice

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

Transkript:

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Modelování v geotechnice Konstitutivní modelování (prezentace pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.7/2.2./28.9. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Konstitutivní materiálový model popisuje chování materiálu, udává obecně vztah mezi deformací (přetvořením) materiálu a jeho stavovými veličinami. Stavové veličiny materiálu jsou proměnné charakterizující stav materiálu a patří mezi ně např. napětí, číslo pórovitosti, stupeň nasycení, teplota apod. Parametry materiálu - na rozdíl od stavových proměnných se jedná o konstanty (např. Youngův modul pružnosti, Poissonovo číslo, úhel vnitřního tření apod.) Konstitutivní model nejčastěji definuje vztah mezi přetvořením a napětím.

Stanovení vhodného konstitutivního modelu chování materiálu je nejdůležitější, ale současně i nejobtížnější část tvorby matematického modelu. Tato skutečnost je aktuální především v případě horninových resp. zeminových materiálů, u nichž je objektivní a výstižný popis chování dosti komplikovaným problémem. Tato komplikovanost vyplývá především z vícefázového charakteru těchto materiálů zemina je obecně třífázový systém (zeminová zrna, vzduch, voda),který je navíc proměnný v čase. Gudehus (1985): Soil seems to defeat its investigators again and again Savage : One of the central problems of research in granular materials is development of continuum equation

C D D 1 T xy zx yz z y x T xy zx yx y y x,,,,,,,,,, D... matice tuhosti, D -1 =C.. matice poddajnosti Obecný zápis konstitutivního modelu: Různé typy konstitutivních modelů se pak liší obecně tím, zda matice tuhosti D závisí na přírůstku deformace ε a na stavových proměnných. Modelování v geotechnice Konstitutivní modelování

Idealizované základní modely chování látek a) Lineárně pružné chování b) Nelineárně pružné chování c) Plastické chování

Ze zkoušek chování zemin obecně vyplývá: Deformační chování zemin je, mimo jiné, ovlivněno napětím a pórovitostí. V oboru malých přetvoření je chování zemin výrazně nelineární ( tuhost je závislá na přetvoření) Závislost tuhosti zemin i na napětí Závislost chování zemin i na historii zatěžování a přetváření

Reálný materiálový model chování zemin Každý druh materiálu (tedy i horninového) má určitý specifický model chování, ve kterém může převládat pružná či plastická složka.

V oboru velmi malých přetvoření (řádově 1-3 %) lze považovat přetvoření za vratná, při větších přetvořeních je nutno již obvykle uvažovat i s nevratnými (plastickými ) přetvořeními. Se zvětšujícím se přetvořením navíc klesá tuhost. (zdroj: Mašín)

Přehled základních idealizovaných modelů chování zeminových materiálů

Lineárně pružný (linear elastic) konstitutivní model lineární vztah mezi napětím a přetvořením daný Hookovým zákonem, přetvoření jsou vratná (elastická) model neuvažuje žádné stavové proměnné - matice tuhosti D tedy závisí pouze na dvou materiálových parametrech (Youngův modul pružnosti a Poissonovo číslo), moduly při zatěžování E a odlehčování E ur jsou identické

Lineárně pružný (linear elastic) konstitutivní model je základem konstitutivního modelování nejjednodušší konstitutivní model, který nevystihuje zcela chování zemin při větších přetvořeních neumožňuje vyhodnotit porušení (nedefinuje žádnou podmínku pro plastické chování) nezohledňuje nelinearitu nezohledňuje závislost tuhosti na napětí nezohledňuje vliv pórovitosti

Lineárně pružný (linear elastic) konstitutivní model dobře simuluje chování zemin při velmi malých přetvořeních (např. v případě dynamických úloh) využívá se často pro modelování konstrukčních betonových nebo ocelových částí modelu lze jej s výhodou využít pro srovnání numerických modelů s modely analytickými, které jsou často založeny na předpokladu lineárně pružného přetváření

Lineárně izotropně pružný konstitutivní model Lineárně izotropní pružnost materiál má ve všech směrech stejné vlastnosti model je charakterizován pouze dvěma materiálovými parametry Youngovým modulem pružnosti a Poissonovým číslem. Tyto dva základní parametry lze získat rovněž na základě zadaného smykového modulu pružnosti G a objemového modulu pružnosti K: G = E 2 1 + μ K = E 3 1 2μ Lamého konstanta l je pak definována: λ = μe 1 + μ 1 2μ = K 2 3 G

Lineárně pružný model je charakterizován rozšířeným Hookovým zákonem x y z z z x y y z y x x E E E 1 1 1 2 1 1 1 1 E G G G G zx zx yz yz xy xy Modelování v geotechnice Konstitutivní modelování

Za předpokladu lineární závislosti mezi napětím a přetvořením má tedy matice C=D -1 tvar: 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 E Modelování v geotechnice Konstitutivní modelování

Význam Poissonova čísla l p l a, p, l a p l l

Nelineárně pružný model model předpokládá stejně jako v případě lineárně pružného modelu pouze pružná přetvoření na rozdíl od lineárně pružného modelu však model zohledňuje závislost modulů (tuhosti) na napětí tento typ modelů však zohledňuje pouze zatěžovací větev pracovního diagramu a jeho vypovídací schopnost pro stavy s odlehčením je nižší, výsledky mohou být nerealistické mezi tento typ konstitutivních modelů patří např. Duncan- Changův model (197) předpoklad hyperbolické závislosti napětí na přetvoření

Pružně - plastické konstitutivní modely Předpokládají rozdělení deformací na pružnou (vratnou) e a plastickou (nevratnou) p složku, tj. celkové přetvoření e p přitížení p odlehčení

Charakteristika základních pružně-plastických modelů Pružně ideálně-plastický (linear elastic- perfectly plastic) do meze plasticity se materiál chová pružně, dále vznikají plastická přetvoření při konstantním napětí, nejčastěji používaný materiálový Mohr- Coulomb model Model pružně plastický se zpevněním (hardering)- do meze plasticity se materiál chová pružně, dále vznikají plastická přetvoření při zvyšujícím se napětí až do porušení, nejznámějším modelem tohoto charakteru je model Cam-Clay Pružně-ideálně plastický model Pružně plastický se zpevněním zatížení odlehčení a opětovné přitížení zatížení odlehčení a opětovné přitížení

Charakteristika základních pružně-plastických modelů Model pružně plastický se změkčením (softening) -do meze plasticity se materiál chová pružně, dále vznikají plastická přetvoření při snižujícím se napětí až do porušení další pokročilé plastické konstitutivní modely (např. hypoplastický model (Mašín))

Plocha plasticity Pružně plastické konstitutivní modely zavádějí tzv. plochu plasticity (yield surface) f()=, která je vyjádřena pomocí určité podmínky plasticity f() odpovídající jednotlivým konstitutivním modelům. Přípustné stavy odpovídají stavu uvnitř nebo na ploše plasticity. Tato funkce plasticity je základem pro rozlišení, zda dochází k pružnému nebo plastickému přetvoření.

Pokud vyjádříme podmínku plasticity pomocí hlavních napětí, dostáváme po záměně pořadí hlavních os napětí v prostoru 1, 2, 3 prostorovou plochu plasticity, dělící celý prostor hlavních napětí na dvě části. Uvnitř stanovené plochy plasticity se materiál chová pružně (plastické přetvoření je nulové). Na ploše plasticity f()= pak dále rozhoduje o chování přírůstek deformace. Přírůstek deformace může směrovat buď k elastoplastickému přitěžování nebo elastickému odlehčování.

Při vyhodnocování podmínky plastického zatěžování mohou nastat obecně 2 reálné situace a) stav napětí je na ploše plasticity a zkušební přírůstek napětí σ ε směřuje vně plochy plasticity- dochází k plastickému zatěžování b) stav napětí je na ploše plasticity a zkušební přírůstek napětí σ e směřuje podél nebo dovnitř plochy plasticity odezva pružná

Plastický potenciál Pokud dochází k plastickému přetváření, pak je třeba stanovit směr m a velikost přírůstku plastického přetvoření. Směr přírůstku plastického přetvoření m ke kolmý k ploše tzv. plastického potenciálu (plastic potential) g(), tj. m = δg σ δσ

Sdružená plasticita (associated plasticity) funkce plasticity je identická s plastickým potenciálem, tj- f=g (vhodná pro zeminy s kontraktantním chováním měkké jíly, kypré písky, ), jednodušší, vyžaduje méně parametrů, k tomuto typu plasticity patří např. Mohr-Coulombův model Nesdružená plasticita (non-associated plasticity) funkce plasticity f je různá od plastického potenciálu g

Mohr-Coulomb (pružný-ideálně plastický model) nejčastěji využívaný v geotech. praxi, i když nemusí poskytovat vždy zcela objektivní výsledky pružný-ideálně plastický model (bez zpevnění) představuje sdruženou plasticitu (funkce plasticity je rovna plastickému potenciálu) 5 základních charakteristik (modul pružnosti, Poissonovo číslo, soudržnost, úhel vnitřního tření, úhel dilatance), nezohledňuje stavový charakter charakteristik avšak výhodou je, že využívá standardní laboratorní výstupy nezohledňuje nelineární chování uvnitř plochy plasticity předpokládá lineárně elastické chování

Mohr-Coulomb (pružný-ideálně plastický model) nezohledňuje změnu tuhosti v závislosti na přetvoření, stejný modul pružnosti při zatěžování i odlehčování způsobuje např. nereálné zvedání povrchu nad tunelem při odlehčení identická podmínka pro plasticitu i porušení přehodnocuje nedrénovanou smykovou pevnost reálnější výsledky dává model při řešení stabilitních úloh, deformace není schopen modelovat mnohdy zcela objektivně

Grafické vyjádření Mohr-Coulombovy podmínky porušení a plasticity Vyjádření Mohr-Coulombovy obalové čáry : tan c

Podmínka plasticity a porušení Mohr-Coulombova modelu vyjádřená v hlavních napětích f.5 sin cos.5 3 1 3 1 c V prostoru hlavních napětí představuje plocha plasticity pravidelný šestiboký jehlan. Grafické znázornění plochy plasticity v případě nesoudržných materiálů (c=)

Cam-Clay model (pružně plastický model se zpevněním) nejčastěji používaný pružně-plastický model se zpevněním (izotropním) vznik na počátku 6. let 2.století na University of Cambridge (Roscoe) zpevnění je funkcí přírůstku plastického objemového přetvoření, které je svázáno se změnou čísla pórovitosti e

Cam-Clay model (pružně plastický model se zpevněním) zatěžování stlačitelnost při zatěžování je určena charakteristikou l (sklon čáry primární konsolidace) při odlehčování charakteristikou (sklon čáry při odlehčení) odlehčování p-střední napětí e max - počát. číslo pórovitosti Při opětovném přitížení křivka kopíruje přibližně křivku při odlehčení a po dosažení předchozího maximálního napětí plynule navazuje na křivku primárního stlačování (zemina má jakousi paměť na předchozí deformaci)

Plocha plasticity modelu Cam Clay plocha plasticity je sdružená s plochou plastického potenciálu a má tvar rotačního elipsoidu ( v rovině p-q se tedy jedná o elipsu, kde p-střední napětí, q-deviátorové napětí) p c překonsolidační napětí M materiálová konstanta, závisející na úhlu tření c v kritickém stavu (odpovídající kritickému číslu pórovitosti) M = 6sinφ c 3 sinφ c

Hypoplastický materiálový model patří mezi pokročilé nelineární materiálové modely (Mašín, 25) je schopen objektivněji zohlednit reálné chování materiálů, zejména měkkých jemnozrnných zemin přetvoření se nedělí na pružné a plastické (nedefinuje se tedy funkce plasticity ani plastický potenciál) využívá mechaniky kritických stavů, pórovitost je považována za stavovou veličinu vyžaduje zadání 5 materiálových charakteristik, jejich stanovování je komplikovanější ve srovnání např. s Mohr-Coulombem

Základní aspekty konstitutivních modelů Základní aspekty chování zemin Lineárně pružný model Mohr- Coulomb Mezní plocha stavů N A (pouze plocha porušení) Cam-Clay model A Hypoplasti cký model(ma šín) A Závislost chování na středním napětí a pórovitosti N N A A Nelineární chování zemin N N N A Závislost tuhosti na historii zatěžování N N N A Závislost tuhosti na úrovni napětí N N A (pouze objem.tuhost) A

Nicoll Highway Collapse (Singapore, 24) Jednou z hlavních příčin bylo selhání pažícího systému dimenzovaného na základě nesprávného nastavení Mohr-Coulombova materiálového modelu v programu Plaxis. Zdroj: www.google.cz Metoda A: nedrénovaná analýza v efektivních napětích, efektivní smykové parametry c,, přeceněná nedrénovaná smyková pevnost c u Metoda B: nedrénovaná analýza v efektivních napětích, c=c u, =

Při volbě vhodných konstitutivních (fyzikálních) vztahů pro daný materiál je vždy nutno zejména s ohledem na časové nároky praxe optimalizovat vztah: dostupnost vstupních charakteristik x výstižnost chování zeminového prostředí www.soilmodels.info otevřená databáze konstitutivních modelů pro numerickou analýzu, interface pro implementaci do softwarů