Cévní mozkov{ příhoda



Podobné dokumenty
Cévní mozková příhoda Co dělat když přijde? > Edukační příručka

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

LÉČBA STENÓZY VNITŘNÍ KAROTICKÉ TEPNY

Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1)

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Projekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Odstranění zúžení krční tepny (karotická endarterektomie)

Problema)ka péče o akutní CMP

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

CUKROVKA /diabetes mellitus/

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Diabetes neboli Cukrovka

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

Týká se i mě srdeční selhání?

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Modernizace a obnova přístrojového vybavení

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na. Partnerem je Diagnóza FH, z.s.

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Zpracování informací pro pacienty v rámci KDP Metodika vývoje Národní sady standardů zdravotních služeb- Příloha 6 Závěrečné zprávy

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?!

IKTA : analýza dat IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU

Pro Hané. Kniha vyšla díky laskavé podpoøe firem. doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O KREVNÍM TLAKU

Obr.1 Žilní splavy.

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody

Time management cévních mozkových příhod. Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

některé časné příznaky srdečního selhání.

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Příručka pro pacienty s diabetickou nohou

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže.

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Tisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012

Prevence, příznaky a léčba cévní mozkové příhody. MUDr. Jan Bartoník Neurologické odd. KNTB, a. s. Zlín

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

Trombolytická terapie u akutního ischemického CMP

NEUROSONOLOGIE. Intimomediáln Aterosklerotický plát

Chronická ischemická choroba dolních končetin

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP)

PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU. Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP. Výskyt cukrovky

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Oko a celková onemocnění

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP. Standardy v oblasti cerebrovaskulární medicíny

Přístroje pro Iktové centrum PKN. Pardubická krajská nemocnice, a.s. - přístrojové vybavení iktového centra

Máte potíže se srdcem?

Síť center. Směrování pacienta s akutní cévní mozkovou. vzniku příznaků a vzdáleností do nejbližšího. Iktového centra (IC).

Triáž pacientů s akutními CMP

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

MONITORING RACH DA VINCI ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

Vliv pohybové aktivity na riziko vzniku cukrovky a rozvoje jejích komplikací

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

Farmakoterapie vs. režimová opatření dieta a pohyb. Péče o nemocné s diabetem ve světě a u nás. Tomáš Pelcl 3. Interní klinika VFN

Cévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar

Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

asné trendy rizikových faktorů KVO

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD.

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

MUDr. Jan Brož Jak se léčí diabetes mellitus SACS.DIA

ONEMOCNĚNÍ TEPEN a ŽIL DKK. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Cukrovka a srdeční onemocnění telemedicínské sledování

Iktus nepatří do ambulance praktického lékaře

Transkript:

Cévní mozkov{ příhoda Co dělat když přijde? Edukační příručka MUDr. Markéta Sližov{ MUDr. Petr Kuba MUDr. Daniel V{clavík Vítkovick{ nemocnice a.s.

Tato brožura vznikla v r{mci projektu Vzděl{vací síť iktových center, který je spolufinancov{n Evropským soci{lním fondem a st{tním rozpočtem České republiky. Vyloučení odpovědnosti Ačkoli autoři věnovali maxim{lní pozornost tomu, aby informace uvedené v příručce odpovídaly aktu{lnímu stavu znalostí v době přípravy textu k vyd{ní, informace byly pečlivě kontrolov{ny, nelze s naprostou jistotou zaručit jejich bezchybnost. Z těchto důvodů se vylučují jakékoliv n{roky na úhradu přímých i nepřímých škod. Tato kniha nesmí být kopírov{na, rozmnožov{na ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

Vzděl{vací síť iktových center a N{rodní registr cévních mozkových příhod IKTA. Za podpory Ministerstva školství, ml{deže a tělovýchovy ČR (MŠMT), Evropského soci{lního fondu v ČR (ESF), Cerebrovaskul{rní sekce České neurologické společnosti a Institutu biostatiky a analýz, Masarykovy univerzity Brno vznikl projekt Vzděl{vací síť iktových center (IKTA). Cílem tohoto projektu je osvěta laické veřejnosti, podpora vzděl{v{ní odborníků a vedení registru cévních mozkových příhod, díky němuž bude možno zjistit mnoho důležitých informací, které do budoucna umožní zkvalitnit a zefektivnit péči o nemocné s cévní mozkovou příhodou. V r{mci tohoto projektu je nutn{ spolupr{ce se specializovanými centry prov{dějícími diagnostiku a terapii cévních mozkových příhod (iktov{ centra). Partneři a garanti projektu: Vítkovick{ nemocnice, a.s.: MUDr. Daniel V{clavík Fakultní nemocnice Brno: MUDr. Stanislav Voh{ňka, CSc. MBA Fakultní nemocnice Ostrava: MUDr. Michal Bar, Ph.D, CSc. Městsk{ nemocnice Ostrava, p.o.: MUDr. Jan Rajner Krajsk{ nemocnice Pardubice, a.s.: Doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc. Krajsk{ nemocnice T.Bati, a.s.: Doc. MUDr. Zbyněk Kalita CSc. Fakultní nemocnice Olomouc: MUDr. Michal Kr{l Fakultní nemocnice u sv.anny v Brně: MUDr. Robert Mikulík, Ph. D Krajsk{ zdravotní, a.s.: MUDr. Jiří Neumannn Fakultní nemocnice Plzeň: MUDr. Jiří Polívka Nemocnice Jihlava, p.o.: MUDr. Ondřej Škoda Fakultní nemocnice Hradec Kr{lové: MUDr. Radomír Tal{b, CSc.

Proč zn{t někter{ fakta o cévní mozkové příhodě? Cévní mozkov{ příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou smrti v České republice a je nejčastější příčinou invalidizace. Postihuje nejen seniory, ale st{le častěji i osoby středního věku a osoby mladé. (Kalvach a kolektiv, Mozkové ischemie a hemorrhagie, Grada 1997) Onemocnění lze č{stečně předch{zet a její nejčastější forma, ischemick{ mozkov{ příhoda, je dobře léčiteln{ v prvních 4,5 hodin{ch od vzniku příznaků. Jaké jsou druhy cévní mozkové příhody? Mozkov{ ischemie (nedokrevnost) je nejčastějším typem, výskyt 80% Mozkov{ hemoragie (krv{cení), výskyt 17% Subarachoid{lní krv{cení (krv{cení do mozkových obalů), výskyt 3% (Mozkové cévní příhody, Jiří Polívka,Petr Ševčík, Brno 2000) Co je příčinou cévní mozkové příhody? Příčiny ischemie (nedokrevnosti) Nejčastější příčinou je postižení přívodné mozkové tepny aterosklerotickým procesem (kornatění cév), který způsobuje zúžení průsvitu cév a na který může nasedat krevní sraženina (trombus), kter{ tepnu uzavře. Z trombu se též mohou uvolňovat drobné č{sti (emboly), které d{le putují cévním řečištěm a uzavírají drobné mozkové tepny. Tímto mechanismem dojde k n{hlému přerušení průtoku krve v příslušné oblasti mozku a tedy k lok{lnímu nedostatku kyslíku a živin. Příslušn{ č{st mozku přest{v{ fungovat a pokud se v určitém čase neobnoví cévní z{sobení, doch{zí k jejímu postupnému rozpadu. Tato příčina se objevuje cca v 30-40 % případů. Nazýv{ se ateroembolick{. Další možnou příčinou je poškození drobných, tzv. penetrujících mozkových tepen, zejména vysokým krevním tlakem a cukrovkou. Postižen{ oblast nebýv{ tak rozs{hl{ a příznaky onemocnění nejsou tak dramatické. Tento typ se nazýv{ lakun{rní a objevuje se cca ve 25 % případů. Další častou příčinou cévní mozkové příhody jsou vmetky (emboly) poch{zející ze srdce při jeho postižení zejména nepravidelnou činností při fibrilaci (míh{ní) síní. Vz{cnějšími příčinami jsou vrozeně zvýšen{ sr{žlivost krve (hyperkoagulační stavy), selh{v{ní srdeční činnosti, revmatické postižení cév (vaskulitidy), n{sledky infekčních onemocnění (tuberkulóza, syfilis) a tlak n{doru na cévu. 4

Příčiny hemoragie (krv{cení do mozku) Hlavní příčinou je neléčený či nedostatečně léčený vysoký krevní tlak, který dlouhodobě poškozuje a oslabuje cévní stěnu. Tato n{sledně praskne a dojde k poškození mozkové tk{ně tlakem vylité krve. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku krv{civé mozkové příhody je nadměrn{ konzumace alkoholu a stimulačních drog (kokain, amfetamin). Vz{cnějšími příčinami jsou anom{lie cévní stěny, často vrozené (kavernomy, hemangiomy). Další příčinou může být užív{ní antikoagulační léčby tj. léků ovlivňujících krevní sr{žlivost (warfarin, fraxiparine, clexane, heparin). Vcelku vz{cné, avšak velmi nebezpečné je subarachnoid{lní krv{cení (krv{cení do mozkových obalů). Jeho příčinou je prasknutí cévní výdutě na mozkové tepně s n{sledným rozlitím krve do mozkových obalů a vzniku spazmů (křečovité stažení) mozkových cév. Asi polovina postižených umír{ ihned, u dalších je nutno co nejdříve vyhledat zdroj krv{cení a ošetřit jej neurochirurgickým či endovaskul{rním z{krokem (vyplnění cévní výdutě speci{lními spir{lkami zavedenými cévním řečištěm do místa výdutě). I při včasném z{kroku je prognóza v{žn{. Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody? N{hle vznikl{ slabost, necitlivost a porucha hybnosti poloviny tv{ře a stejnostranných končetin (vypad{vají předměty z ruky, podkles{v{ noha při chůzi, brní a tuhne polovina tv{ře, vytékají tekutiny koutkem, obtížně se mluví). K tomu se přid{v{ porucha řeči - řeč je nesrozumiteln{, nemocný nerozumí mluvenému slovu, není schopen číst, ps{t, počítat. Z dalších projevů jde o n{hle vzniklou poruchu zraku, poruchu vidění na jedno či na obě oči, výpadek poloviny zorného pole, vidění může být rozmazané či dvojité. Často se setk{v{me i s n{hle vzniklou poruchou rovnov{hy (z{vratí) doprov{zenou zvracením, p{dy a neschopností koordinovat pohyby končetin. Stejně tak nesmíme podcenit n{hle vzniklou silnou bolest hlavy neobvyklé intenzity. N{hle vznikl{ porucha hybnosti a necitlivost končetin na polovině těla N{hl{ porucha řeči N{hl{ porucha zraku N{hle vznikl{ siln{ z{vrať se zvracením a p{dy N{hl{ neobvykl{ siln{ bolest hlavy Příznaky se mohou objevit samostatně nebo kombinovat, mohu trvat p{r minut, několik hodin či dnů, nebo se mohou opakovat. Příznaky, které trvají jen několik sekund a pak samy odezní nazýv{me transitorní ischemick{ ataka - TIA. Je třeba ji považovat za důrazné varov{ní, že v nejbližší době hrozí rozvoj cévní mozkové příhody, a je třeba neodkladně zajistit podrobné vyšetření nemocného na neurologickém pracovišti zabývajícím se cévní problematikou. 5

Co dělat při objevení se výše uvedených příznaků? Ihned volat rychlou z{chrannou službu, tel. číslo 155, 112. Ta zajistí urychlený transport do specializovaného centra (iktové centrum), kde kvalifikovaný lékař - neurolog - posoudí zdravotní stav nemocného, zajistí potřebn{ přístrojov{ vyšetření a v případě, že se diagnóza cévní mozkové příhody potvrdí, neprodleně pod{ adekv{tní léčbu. Vše musí proběhnout velmi rychle, nejúčinnější léčbu je možno zah{jit jen do 4,5 hodiny od zač{tku prvních příznaků. Jak{ je akutní léčba cévní mozkové příhody? Nemocný s akutní CMP v prvních 12 až 24 hodin{ch po vzniku m{ mít poskytnutou péči v iktovém centru, které je souč{stí neurologického oddělení a je dostatečně person{lně a přístrojově vybaveno pro komplexní terapii a diagnostiku cévní mozkové příhody. Specifick{ terapie akutní ischemické cévní mozkové příhody Uz{věr mozkové cévy jako příčina ischemického iktu byla prok{z{na u 75-90% pacientů. Cílem akutní léčby je tedy rozpustit sraženinu, kter{ cévu uzavřela. Světovou novinkou se v roce 2004 stala tzv. trombolýza. Do periferní žíly se pod{ lék, který m{ za úkol potlačit sr{žení krve, rozpustit cévní z{tku a tím umožnit obnovení průtoku krve cévou. Podle posledních doporučení je schv{leno použití intravenózní trombolýzy do 4,5 hod od vzniku prvních příznaků. Pod{ní trombolýzy m{ sv{ přísn{ kritéria a ne všichni pacienti tato kritéria splňují. O pod{ní či nepod{ní trombolytické terapie rozhoduje kvalifikovaný lékař neurolog iktové jednotky. Pokud je doba od vzniku příznaků delší než 6 hodin, pak se postupuje jinými léčebnými metodami, které jsou dostupné na běžných neurologických či interních JIP. U některých pacientů se nepodaří ani pod{ním trombolýzy sraženinu rozpustit a uvolnit tak uzavřenou mozkovou cévu. V takovém případě, a pokud je doba vzniku příznaků kratší než 6 hodin, se lze pokusit uvolnit cévu speci{lním katétrem zavedeným přímo ke sraženině a podat lok{lní trombolýzu. Další možností použitelnou jen v některých případech je takzvan{ mechanick{ rekanalizace. Ke sraženině je zaveden katétr se speci{lním n{strojem, kterým je sraženina zachycena a odstraněna. Tento postup lze použít až do 8 hodin od prvních příznaků onemocnění. (Management ischemické cévní mozkové příhody a tranzitorní ischemické ataky - doporučení European Stroke Organisation (ESO) 2008, aktualizace leden 2009, The European Stroke Organisation (ESO) Executive Committee a the ESO Writing Committee) Každému pacientovi s ischemickou cévní mozkovou příhodou je pod{na léčba zamezující shlukov{ní krevních destiček (antiagregační léčba). Je nutné pravidelně kontrolovat a léčit vysoký krevní tlak a krevní cukr. 6

Co znamen{ sekund{rní prevence cévní mozkové příhody a TIA? Pacient s cévní mozkovou příhodou či TIA je vysoce rizikový pro opakov{ní této příhody, které často probíh{ z{važněji. Je proto nutné začít co nejdříve s tzv. sekund{rní prevencí. Sekund{rní prevence zahrnuje úpravu životního stylu, léčbu rizikových faktorů, farmakologickou léčbu a v některých případech léčbu chirurgickou či endovaskul{rní. Jaké jsou ovlivnitelné rizikové faktory? 1. Hypertenze vysoký krevní tlak 2. Onemocnění srdce nejčastější z nich je nepravideln{ srdeční akce (fibrilace síní) 3. Diabetes mellitus cukrovka, zvýšen{ hladina krevního cukru (glykémie) 4. Hyperlipidémie porucha metabolismu tuků, zejména zvýšen{ hladina cholesterolu 5. Kouření 6. Nadměrn{ konzumace alkoholu 20-25g alkoholu denně (2 piva či 2 dcl vína) pro muže, pro ženy jsou hodnoty poloviční 7. Obezita hodnocena indexem BMI (body mass index) 8. Fyzick{ nečinnost, nevhodn{ dieta, psychický stres Arteri{lní hypertenze (vysoký tlak krve TK) Kategorie Systolický TK Diastolický TK Optim{lní < 120 < 80 Norm{lní 120 129 80 84 Vysoký norm{lní 130 139 85 89 Hypertenze 1.stupně mírn{ 140 159 90-99 Hypertenze 2.stupně středně z{važn{ 160 179 100-109 Hypertenze 3.stupně - z{važn{ 180 110 Izolovan{ systolick{ hypertenze 140 < 90 Arteri{lní hypertenze (AH) je označením pro opakované nebo přetrv{vající zvýšení krevního tlaku podle definice na hodnoty 140/90 a vyšší. Jde o významné onemocnění pro jeho vysoký výskyt a pro riziko kardiovaskul{rních a mozkových komplikací. Spolu s kouřením, cukrovkou, zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi a obezitou je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a aterosklerózy tepen dolních končetin. 7

Nefarmakologick{ léčba hypertenze Zanech{ní kouření Redukce tělesné hmotnosti Přiměřen{ fyzick{ aktivita (cvičení 3-4x týdně, 30-45 minut) Dieta s omezením tuků a soli, zvýšení konzumace zeleniny a ovoce Snížení nadměrné spotřeby alkoholu Farmakologick{ léčba hypertenze Léčbu lze zah{jit jedním lékem nebo kombinací léků. Hlavní skupiny léků zahrnují tzv. ACE inhibitory, kalciové blok{tory, betablok{tory a diuretika. Tyto léky prokazatelně snižují riziko úmrtí a komplikací AH. Často se léky kombinují, aby se posílil účinek a snížil výskyt než{doucích účinků. (Doporučení diagnostiky a léčebných postupů u arteri{lní hypertenze, 2008, Společnost všeobecného lékařství) Hyperlipidémie Cílové hodnoty celkového cholesterolu, LDL-, nonhdl cholesterolu a apolipoproteinu B Populace obecně Bez KVO * riziko 5%, DM ** Přítomnost KVO Celkový cholesterol < 5 mmol/l < 4,5 mmol/l < 4 mmol/l LDL cholesterol < 3 mmol/l < 2,5 mmol/l < 2 mmol/l nonhdl cholesterol < 3,8 mmol/l < 3,3 mmol/l < 2,8 mmol/l Apolipoprotein B < 1,0 g/l < 0,9 g/l < 0,8g/l * KVO kardiovaskul{rní onemocnění (ischemick{ choroba srdeční, ischemick{ cévní mozkov{ příhoda, ischemick{ choroba dolních končetin), ** DM - diabetes mellitus Léčba hyperlipidémie Režimov{ opatření Hypolipidemika statiny, popř. kombinovan{ léčba (Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidémií v dospělosti, 2007, Česk{ společnost pro aterosklerózu) 8

Obezita a nadv{ha Nadv{ha a obezita s BMI > 27 je spojena s 3x vyšším rizikem vzniku diabetu, hypertenze, ischemické choroby srdeční a mozkové cévní příhody. Výpočet: BMI = tělesn{ v{ha (kg) / tělesn{ výška 2 (m) BMI Kategorie Zdravotní rizika méně než 18,5 podv{ha vysok{ 18,5-24,9 norma minim{lní 25,0-29,9 nadv{ha nízk{ až lehce vyšší 30,0-34,9 obezita 1. stupně zvýšen{ 35,0-39,9 obezita 2. stupně (z{važn{) vysok{ 40,0 a více obezita 3. stupně (těžk{) velmi vysok{ Centr{lní obezita, kter{ odpovíd{ množství abdomin{lního tuku, se stanovuje podle obvodu pasu. O této obezitě hovoříme pokud je u mužů obvod pasu 94 cm, u žen 80 cm. Je spojena se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskul{rních onemocnění. Léčba obezity Dieta se sníženým obsahem energie snížení o 15-30% ve srovn{ní s obvyklou dietou u pacienta se stabilní hmotností Fyzick{ aktivita zejména tzv. aerobní, 3-4x týdně 30-45 min (rychl{ chůze, indi{nsk{ chůze, klus, jízda na kole, plav{ní, běh na lyžích, trenažéry) Farmakoterapie zahajujeme pokud jsou zdravotní komplikace a BMI > 27 Chirurgick{ léčba u těžkých obezit (BMI > 40), např. band{ž žaludku (Evropsk{ doporučení pro praxi, 2008, Česk{ obezitologick{ společnost) Diabetes mellitus (cukrovka) Zvýšení krevního cukru se může projevit abnorm{lní žízní a suchostí v ústech, častým močením, nadměrnou únavou, neust{lým hladem, n{hlým úbytkem hmotnosti, pomalým hojením ran, častějšími a opakujícími se infekcemi. Příznaky se mohou projevit n{hle, ale i nen{padně a postupně. Diagnóza je potvrzena, pokud se vyskytnou výše uvedené příznaky a glykémie (hladina krevního cukru) nad 7 mmol/l (jedno měření) nebo pokud je pacient bez klinických 9

symptomů a glykémie je opakovaně nad 7 mmol/l (dvě měření). Ještě je možné provedení or{lního glukózového testu (ogtt ). Nemocnému je pod{na tekutina s přesně definovaným množstvím cukru a s časovým odstupem je měřena hladina cukru v krvi. Diagnózu potvrdí zvýšení glykémie nad 11 mmol/l po 2 hodin{ch. (Doporučení České diabetologické společnosti, 2009) Jakými léky léčit pacienty po cévní mozkové příhodě a TIA? Z{kladem terapie je antiagregační léčba. Jedn{ se o léky, které ovlivňují shlukov{ní krevních destiček. Krevní destičky tvoří z{klad pro tvorbu krevní sraženiny trombu. Jejich aktivaci můžeme ovlivnit kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Anopyrin, Godasal atd.), kter{ je souč{stí i dalšího léku s dipyridamolem (Aggrenox). Třetím lékem ovlivňujícím shlukov{ní destiček je lék ze skupiny thienopyridinů (Plavix, Trombex). U osob, u kterých je příčinou iktu srdeční onemocnění, je z{kladem terapie antikoagulační léčba, kter{ velmi účinně ovlivňuje krevní sr{žlivost a tím i tvorbu trombů. Hlavním lékem je warfarin. Jsou i jiné možnosti léčby? Pokud se u nemocného s mrtvicí zjistí jako příčina nemoci významné zúžení přívodné krční tepny karotidy, doplňujeme farmakologickou prevenci o prevenci chirurgickou. Jedn{ se o chirurgické odstranění aterosklerotického pl{tu (endarterektomie). V určitých indikovaných případech lze provést méně invazivní výkon, endovaskul{rní výkon, kdy se zavede katétr do zúžené cévy a toto zúžení se mechanicky rozšíří a n{sledně se do tohoto místa zavede výztuž (stent). Co ček{ nemocného s CMP? Nemocný je přivezen do iktového centra rychlou z{chranou službou. Ihned je vyšetřen přijímajícím lékařem, je mu odebr{n vzorek krve k vyšetření funkce ledvin, jater, hladiny z{kladních miner{lů a cukru. Je zjištěn počet krevních destiček, počet červených a bílých krvinek, zjištěna úroveň sr{žlivosti krve. N{sledně je provedeno CT mozku, které zobrazí, zda se jedn{ o cévní příhodu krv{civou či ischemickou. D{le může být provedeno vyšetření přívodných mozkových cév - CT angiografií či ultrazvukem. Podle z{važnosti klinického stavu je poté nemocný přijat na jednotku intenzivní péče (JIP) nebo na standardní oddělení. Splňuje-li kritéria pro zah{jení akutní terapie, je mu pod{na tzv. trombolýza (l{tka rozpouštějící krevní sraženinu). Nedojde-li ke zlepšení klinického stavu, lze se pokusit zprůchodnit postiženou cévu lok{lní trombolýzou (pod{ní l{tky rozpouštějící krevní sraženinu katétrem zavedeným k postiženému místu) nebo se lze pokusit o její odstranění mechanicky speci{lním n{strojem. Po z{kroku je nemocný sledov{n na JIP, je mu pravidelně měřen krevní tlak, puls, teplota a jsou sledov{ny eventuelní krv{civé komplikace výkonu. Nesplňuje-li nemocný bezpečnostní kritéria pro 10

pod{ní trombolýzy, je léčen antiagregační terapií (Anopyrin, Trombex, Aggrenox). V dalších dnech je doplněno vyšetření srdce, funkce mozku na EEG (elektroencefalograf), vyšetření hladiny cholesterolu a krevních tuků. Důležitou souč{stí n{sledné péče je intenzivní rehabilitace (cvičení s vyškoleným fyzioterapeutem směřující k obnovení hybnosti končetin) a logopedick{ terapie (n{cvik spr{vné řeči). Po stabilizaci stavu je nemocný přeložen na standardní lůžko, kde pokračuje zaveden{ terapie. Pacient je poté před{n do dom{cího ošetřov{ní a ambulantní péče, pacienti s poruchou hybnosti jsou přeloženi do rehabilitačního ústavu či nemocnice n{sledné péče (LDN). Asi 30 % nemocných po CMP trpí depresemi, které je dnes možno uspokojivě léčit. Co říci z{věrem? Nejdůležitějším faktorem k omezení rozsahu a míry trvalých n{sledků cévní mozkové příhody je čas. Podle nejnovějších poznatků lze nejúčinnější léčbu podat pouze do 4,5 hodin od zač{tku prvních příznaků. Proto při objevení se prvních příznaků ihned volejte 155. Občansk{ sdružení pom{hající pacientům po CMP Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhod{ch o.s. Sídlo: Květnového vítězství 55, 149 00 Praha 11 http://www.sdruzenicmp.cz/cz/pruvodce-cmp/ www.mozkovaprihoda.cz http://www.prvnikrok.cz/detail-firma.php?firma=503 http://www.ictus.cz/ http://www.klubafasie.com/ 11