Bankovnictví A - 3 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, PhD., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI
Obsah: Struktura depozitních produktů, jejich právní úprava: 1) Úročení depozitních produktů 2) Vklady na vkladových účtech 3) Vklady na vkladních knížkách 4) Vklady v rámci stavebního spoření 5) Bankovní dluhové cenné papíry - dluhopisy 6) Bankovní dluhové cenné papíry - depozitní smě
ad 1) Struktura depozitních produktů, jejich právní úprava Banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo jsou jediné subjekty na finančním trhu, které smějí přijímat vklady od široké veřejnosti, od fyzických nebo právnických osob všeho druhu včetně bank a dalších finančních institucí. Uvedená skutečnost je obsažena v licenci udělené těmto subjektům ČNB a je obsažena v zákonech (o bankách, o spořitelních a úvěrních družstvech).
Vklady slouží jako prostředek pro možnost poskytovat úvěry a jiné aktivní obchody. Depozitní produkty patří mezi tzv. pasivní obchody, neboť jsou zachyceny na straně pasiv v bilanci banky. Získávání zdrojů pro úvěry však můžeme rozdělit z hlediska jejich formy do tří základních skupin: přijímaní vkladů emise dluhových cenných papírů a přijímání úvěrů bankou
Jednotlivé formy depozitních produktů se mohou navzájem lišit řadou různých charakteristik důležitých jak pro banku, tak pro jejího klienta. Jedná se zejména o tyto skutečnosti: rozdílná právní úprava, způsob stanovení úrokové sazby jako ceny peněz, výše rizika spojeného s daným produktem, rozdílná likvidita, regulační pravidla, možnost využití získaných zdrojů danou bankou, nutnost vytvářet tzv. povinné minimální rezervy.
Forma vkladů se realizuje: vklady na běžných účtech, vklady na vkladových účtech, vklady na vkladních knížkách, vklady na účtech stavebního spoření, vklady z vkladových listů a certifikátů.
Forma emise dluhových cenných papírů: pokladniční poukázky, hypotéční zástavní listy, depozitní směnky, bankovní dluhopisy, podřízené dluhopisy. Forma úvěrů: úvěry přijaté v repo obchodech, úvěry podřízené, ostatní úvěry
Důležitá pro strukturu vkladů je otázka jejich splatnosti. Vklady podle tohoto kritéria můžeme rozdělit na: netermínované vklady, krátkodobé vklady se splatností do jednoho roku, střednědobé vklady se splatností do pěti let, dlouhodobé vklady se splatností nad pět let.
Ad 2) Úročení depozitních produktů Úrok představuje cenu peněz. Pro klienta to představuje výnos, který mu plyne z peněz uložených v bance nebo spořitelním a úvěrním družstvu. Je to odměna za to, že bance svěřil své dočasně volné peněžní prostředky. Pro banku je to cena, kterou musí zaplatit svému klientovi za získané zdroje. Jedná se o náklad.
Úroková sazba pak vyjadřuje relativní míru úroku,tzn. procentní podíl úroku na jistině za rok. Úroková sazba bývá vyjádřena v procentech na roční bázi (per annum p. a.). Vyjadřuje výši úroku vyjádřeného v procentech z jistiny při době uložení jeden rok. Pro banku i klienta je důležitá nejen výše úrokové sazby, ale také způsob jejího stanovení.
Způsob stanovení úrokové sazby: úročení fixní (pevné) úročení konstantní, úročení progresivní, úročení degresivní úročení pohyblivé vazba na určitou referenční úrokovou sazbu s nepravidelným přizpůsobováním, vazba na určitou referenční úrokovou sazbu s pravidelným přizpůsobováním,
Úroková sazba, která nezohledňuje výši inflace, vliv daní a dalších faktorů, se nazývá nominální. Pokud takto stanovenou sazbu upravíme o vliv inflace, příp. další vlivy, dostaneme úrokovou sazbu reálnou. Reálnou výši úrokové sazby na konci úrokovacího období (např. rok) lze stanovit tak, že počáteční investovanou částku úročíme nominální úrokovou sazbou, pak diskontujeme mírou inflace a odečteme počáteční částku.
u r = K 0 x (1 + i) x [1/1 + i i ]-K 0, kde u r reálná výše úroku na konci ročního úrokovacího období, K 0 investovaná částka i nominální úroková sazba (jako desetinné číslo) i i roční míra inflace (jako desetinné číslo).
Nebo lze reálnou výši úroku získat tak, že počáteční investovanou částku vynásobíme reálnou úrokovou sazbou u r = K 0 x i r, kde i r je roční reálná úroková sazba jako desetinné číslo.
Protože byla reálná úroková sazba vyjádřena dvěmi způsoby, pak musí platit rovnou obou vzorců. Tedy: K 0 x i r, = K 0 x (1 + i) x [1/1 + i i ]-K 0, Po provedení aritmetických úprav, kdy chceme vyjádřit výši i (nominální výši roční úrokové sazby coby desetinné číslo), pak platí: i = i r + i i + i r x i i - jde o tzv. Fischerovu rovnici
1. část i = i r + i i + i r x i i upravíme tak, že Tento vztah budeme předpokládat nízkou míru inflace, pak součin i r x i i je téměř nulový (konverguje k nule). Z úpravy pak vyplývá následující vztah: i r = i i i Z uvedené rovnice je zřejmé, že výši reálné roční úrokové sazby lze stanovit jako rozdíl mezi roční nominální úrokovou sazbou a výši inflace, vše vyjádřeno jako desetinná čísla.
1. část Hrubá a čistá úroková sazba Úroky, které banka vyplácí svému klientovi, ve většině případů podléhají zdanění. Jestliže od hrubého úroku odečteme daň z příjmu, získáme tzv. čistý úrok, tj. úrok, který klient v pozici věřitele skutečně obdrží. Hrubý úrok vyjádříme: u H = K 0 x i x n Když od tohoto hrubého úroku odečteme daň z příjmu, dostaneme úrok čistý.
u H = K 0 x i x n d x K 0 x i x n Po matematické úpravě tohoto vztahu pak dostaneme: u H u H - čitý úrok, = K 0 x i x (1 d) x n, kde K 0 počáteční investovaná částka, i nominální roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo, n doba splatnosti vyjádřená v letech d daňová sazba vyjádřená jako desetinné číslo.
Efektivní úroková sazba Při stejné nominální úrokové sazbě je pro vkladatele výhodnější, vyplácejí-li se úroky vícekrát ročně, protože mohou být dále reinvestovány, tzn. úročeny. Vyplácejí-li se úroky na konci každého měsíce daného roku, bude celkový úrok při stejné nominální úrokové sazbě (za předpokladu, že úrok připíšeme k původnímu vkladu nebo dalšího úročení těchto vyplacených úroků na jiném vkladovém účtu) vyšší než v případě, když se úroky vyplácejí pouze jednou za rok.
Pokud tedy má být dosaženo stejného efektu při zhodnocení částky uložené klientem např. na období jednoho roku při jednorázovém vyplacení úroku, musí být tedy nominální úroková sazba vyšší než u případu, kdy budou úroky vypláceny častěji a budou připisovány (nebo jinak úročeny) ke vkladu. Srovnání různých variant připisování úroků umožňuje efektivní úroková sazba, která se rovná roční úrokové sazbě, jakou by shodného úroku bylo dosaženo v případě vyplacení úroku jednorázově na konci roku
Při odvození výše roční efektivní úrokové sazby lze vycházet z předpokladu, že v případě častějšího vyplácení úroků během roku musí být celková zúročená částka na konci roku shodná jako při jednorázovém vyplacení úroku odpovídajícího efektivní úrokové sazbě. Konečnou zúročenou částku vyjádříme: K 1 =K 0 x (1 + i x 1/m)m Tuto konečnou částku však můžeme vyjádřit i přes efektivní úrokovou sazbu: K 1 =K 0 x (1 + i e)
Protože obě K 1 se musejí rovnat, dostáváme: K 0 x (1 + i e ) = K 0 x (1 + i x 1/m)m Pro efektivní úrokovou sazbu i e pak platí (po matematické úpravě tohoto vztahu): i e = (1 + 1/m) m -1, kde i e efektivní úroková sazba vyjádřena jako desetinné číslo, i nominální úroková sazba vyjádřena jako desetinné číslo, m počet úrokovacích období, tzn. m-krát za rok jsou připisovány úroky
Do efektivní úrokové sazby jsou dále promítány také i některé další faktory, zejména poplatky a provize spojené s daným produktem. Proto můžeme efektivní úrokovou sazbu vymezit obecněji jako úrokovou sazbu, při které je současná hodnota veškerých investovaných (placených) peněžních částek shodná se současnou hodnotou veškerých peněžních částek, které klientovi z dané investice (depozita) plynou.
ad 3) Vklady na vkladových účtech Primárně slouží k uložení dočasně volných peněžních prostředků. Základní právní úprava zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 716 an. Zákon upravuje smlouvu o vkladovém účtu. Smlouva musí mít písemnou formu a jedná se o právní vztah založený mezi klientem a bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem (subjekty právního vztahu).
Objektem (předmětem) jsou peníze, které budou uloženy na tomto účtu. Obsahem tohoto právního vztahu jsou práva a povinnosti jedné nebo druhé strany. Hlavním povinností klienta je na určitou dobu přenechat bance své peněžní prostředky s právem na odměnu za ně (úrok). Banka má pak hlavní povinnost peněžní prostředky přijmout, chránit je a vyplácet odměnu v podobě úroku.
Další náležitosti smlouvy jsou: měna účtu podmínky doby trvání vkladu, příp. výpovědní lhůta (typ vkladového účtu). S prostředky na účtu může disponovat pouze majitel nebo osoba zmocněná majitelem ve smlouvě (v podpisových vzorech k účtu). Možnost vs. nemožnost předčasné výpovědi vkladu (trest sankce stanovená ve smlouvě o vkladu).
Druhy vkladů na vkladových účtech: netermínované vklady, jednorázové vklady na pevnou lhůtu (termínované vklady), pevný termín ukončení vkladového účtu, postupné vklady s pevnou lhůtou (spořící účty) bývá stanovena výpovědní lhůta, vklady s postupnou splatností (spořící fáze, výběrová fáze, tzv. bankovní renta), jednorázové vklady s výpovědní lhůtou,
postupné vklady s výpovědní lhůtou, kombinace výše uvedených (např. revolvingový termínovaný vklad kombinace jednorázového terminovaného vkladu s postupným vkladem na pevnou lhůtu). Úročení vkladů principy (mohou být ale výjimky): úrok je tím vyšší, čím je vklad vyšší možnost i pásmového úročení. úrok je tím vyšší, čím má vklad na delší trvání nebo výpovědní lhůtu,
Vklady na vkladních knížkách Vklady na VK, vkladových listech a vklady ze stavebního spoření bývají označovány jako úsporné vklady. Vklady na vkladních knížkách slouží k dlouhodobějšímu uložení dočasně volných peněžních prostředků klientů nejčastěji fyzických osob. Dispozice s vkladem je možná pouze a jen při předložení vkladní knížky.
Stav vkladu na VK lze obvykle průběžně zvyšovat. VK neslouží k platebnímu styku, není považována za platební službu. Proto z ní nelze provádět platby, lze však ve prospěch VK zaslat peněžní prostředky bezhotovostním způsobem. Základní právní úprava je obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 781 až 785. Obsahuje obecnou úpravu vkladu a pak dále vkladních listů. Prováděcím právním předpisem je pak vyhlášky 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům.
Druhy vkladních knížek: Obyčejné vkladní knížky vkladateli plynou z vkladů výnosy ve formě sjednaných úroků. Nejčastěji se objevují ve formě VK s výpovědní lhůtou. Výherní vkladní knížky přinášejí vkladateli výnos ve formě možné výhry, prémie nebo jiné výhody. Slosování VK probíhá podle předem stanoveného herního plánu v pravidelných intervalech vyhlašovaných bankou.
Dispozice s vkladem: Všechny VK však musejí být na jméno. VK, které byly na doručitele, musely být transformovány na VK na jméno. Vklady na VK, které jsou na doručitele, nespadají pod ochranu Fondu pojištění vkladů (viz dále). VK na jméno obsahují jméno a příjmení FO (název PO), adresa trvalého pobytu (u PO sídlo), datum narození (RČ, u PO IČ). Vklad na VK lze převést i na jinou osobu. Nabude-li vklad na VK někdo dědictvím, banka na něj vklad převede po prokázání této skutečnosti.
Výplaty vkladu na obyčejnou VK nebo výherní VK může být omezena tzv. vinkulací. Vinkulace mohou být následující: na heslo na přivolení třetí osoby, na skutečnost, o níž je jisto, že nastane. Vinkulace lze většinou rušit jen na pobočce banky, na které byla vinkulace zřízena. Výplatu z obyčejné VK lze vázat na uplynutí výpovědní lhůty.
V případě, že vkladatel po dobu 20-ti let s vkladem nenakládal ani nepředložil VK na doplnění záznamů (zejména o připsaných úrocích), vkladový vztah se marným uplynutím této lhůty ruší. Pak se již vklad neúročí a vkladatel nemá nárok na úroky z vkladů na VK. Má však nárok na výplatu vkladu z takové VK, toto právo se promlčuje ve třech letech od zrušení vkladového vztahu. Dojde-li ke zničení, ztrátě nebo odcizení VK, může vkladatel s vkladem nakládat, pokud banka prohlásí VK za umořenou.
Umoření VK je formalizovaný proces stanovený vyhláškou 47/1964 Sb., 11 až 16. Výše a způsob úročení: O výši a chování úrokových sazeb z vkladů na VK zpravidla platí: výše úrokové sazby je stanovena zpravidla pod úrovní srovnatelných termínovaných vkladů. Je to dáno do jisté míry větší pracností a zastaralostí tohoto produktu. citlivost úrokových sazeb z vkladů na VK je nižší než u TV.
Závěry vyplývající k vkladům na VK: jsou relativně velmi likvidní (lze je vybrat za jistých podmínek i při nedodržení výpovědní lhůty), lze stále ukládat i vybírat možnost přizpůsobování podle potřeb majitele VK, je to silná tradice. je to silným zdrojem primárních, relativně levných, depozit.
Vklady v rámci stavebního spoření Stavební spoření je produkt komplexnějšího charakteru. Je třeba ho chápat komplexněji: přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů účastníkům, poskytování státní podpory FO účastníkům. Základní principy jsou: - spoření se získáním úroku a státní podpory za dodržení stanovených podmínek, - pevně stanovené podmínky, které v průběhu stanovené lhůty nelze měnit, - poplatky se však mohou měnit průběžně.
Právní úprava: Obecná právní úprava zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Speciální právní úprava zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Stavební spoření jako produkt mohou poskytovat pouze banky, které obdrží speciální povolení (licenci) od ČNB pro oblast stavebního spoření. Působí jako tzv. specializované banky, protože smějí provádět jen stavební spoření a další činnosti zvláštním právním předpisem povolené.
Průběh stavebního spoření: Celý systém stavebního spoření lze rozdělit do tří fází: spoření předělení úvěru splácení úvěru. Fáze spoření Nutno uzavřít smlouvu o stavebním spoření. Vedle obvyklých náležitostí musí být uvedeny některé náležitosti, které nejsou u jiného produktu.
Zvláštní náležitosti smlouvy o stavebním spoření: výše cílové částky představuje celkovou maximální částku, kterou může klient od stavební spořitelny získat. Skládá se z vkladů účastníka, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků, výše úrokových sazeb z vkladů a z úvěru (stanovena pevnou sazbou na celou sjednanou dobu spoření a splácení úvěru). Rozdíl sazeb může činit ze zákona max. 3 %, podmínky na přidělení úvěru, výše jednorázového poplatku za uzavření smlouvy, výše splátek úvěru.
Během fáze spoření může banka účastníkovi, který dosud nesplnil všechny podmínky k přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření, poskytnout tzv. překlenovací úvěr (meziúvěr). Jeho poskytnutí bývá vázáno na splnění vybraných podmínek naspoření např. 30 procent cílové částky. Překlenovací úvěr nemůže činit více než je cílová částka účastníka stanovená ve smlouvě. Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření.
Fáze přidělení úvěru: Nárok na získání úvěru ze stavebního spoření je závislý zejména na: splnění minimální čekací doby (nesmí být kratší než dva roky), naspoření stanovené části cílové částky (40 až 50 %), dosažení minimální výše tzv. ohodnocovacího čísla, hodnotící číslo apod. (viz dále), dostatečné zajištění, použití úvěru na zákonem stanovený účel (bytové potřeby.
Ohodnocovací číslo založené na součtu úroků Č = připsaných úroků z vkladů / cílová částka Ohodnocovací číslo založené na kumulativním součtu zůstatků na účtu: Č = zůstatků na účtu v rozhodném dni / cílová částka
Výše tohoto ukazatele bývá dále korigována různými koeficienty. Jde zejména o: rychlost splácení poskytnutého úvěru, naspořili vyšší než minimální stanovenou část cílové částky, úpravy ohodnocovacího čísla do celého čísla. Fáze splácení úvěru: Úvěr je obvykle splácen v pravidelných měsíčních splátkách (anuitní forma splácení). Splatnost úvěru může být v rozsahu 6 až 21 let.
Státní podpora: Stát podporuje stavební spoření FO třemi způsoby: Státním příspěvkem k naspořeným vkladům. V současné činí tato částka max. 10 % (15 % od ledna 2012). Podmínkou je však naspořit minimálně 20 tis. Kč/rok. Je účastníkovi zálohově připisována na jeho účet stavebního spoření a potvrzena (vyplacena) je mu až po uplynutí stanovené doby (6 let), Osvobození úroků z vkladů od daně z příjmu, Možnost odečíst ze základu daně z příjmu částku rovnající se úrokům z úvěru s max. výši 300 tis. Kč.
Závěr ke stavebnímu spoření: výhodné uložení peněz se zhodnocením kolem 5 % (stále i při snížení), získání relativně výhodného úvěru na bytové potřeby, Míra zhodnocení vkladů závisí: na výši úrokové sazby, na výši poplatků, na výši a způsobu udělování státní podpory, na době spoření.
Bankovní dluhové cenné papíry - dluhopisy K rozšířeným formám získávání depozit pro banky a další finanční je vydávání dluhových cenných papírů. Lze je rozdělit do dvou skupin: na dluhopisy, na depozitní směnky. Bankovní dluhopisy Jedná se o zastupitelný cenný papír (dále jen CP ), s nimž je spojeno právo na splacení dlužené částky a povinnost banky jako emitenta toto právo uspokojit. Může být vydán v listinné nebo zaknihované podobě.
Musí obsahovat tyto náležitosti: údaje o emitentovi, název dluhopisu (slovo dluhopis ), ISIN označení podle mezinárodního systému číslování CP, jmenovitou hodnotu, údaj o schválení emisních podmínek (uděluje ČNB), výnos dluhopisu datum emise, způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty, forma dluhopisu
Musí obsahovat tyto náležitosti - pokračování: prohlášení emitenta o závazku splatit dlužnou částku v místě a způsobem uvedeným v emisních podmínkách, datum splatnosti dluhopisu a výnosu z něho, číselné označení dluhopisu, u dluhopisu znějícího na jméno uvedení jména a příjmení či obchodní firmu nebo název prvního vlastníka, podpis osob oprávněných k dané emisi (statutární zástupci).
Emisní podmínky: Vymezují práva a povinnosti bank emitenta dluhopisu a jeho vlastníka. Dále obsahují podrobnější informace o emisi, emitentovi a trhu, na kterém by se měl obchodovat. Schvaluje je ve správním řízení ČNB. Převoditelnost dluhopisu: Je to důležitý prvek jejich existence, neboť pokud by se chtěl jejich držitel domoci částky dluhopisu dříve, než je jeho splatnost, není jiná možnost než ho převést na další osobu.
Důležitý prvek schopnost převoditelnosti. Podle tohoto kritéria může být dluhopis: na doručitele jsou převáděny pouhým předáním na jméno. Je převoditelný rubopisem (indosamentem), pokud je v listinné podobě. Jeho převoditelnost nelze omezit emisními podmínkami. Do rubopisu se uvádí obchodní firma nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště fyzické osoby. Způsob výnosu z dluhopisu: pevná úroková sazba, rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem (diskontovatelný dluhopis), slosovatelná prémie v závislosti na lhůtě splatnosti, pohyblivou úrokovou sazbou.
Výnosy podléhají dani a to zvláštní sazbou u fyzických osob (srážková daň) 15 %, u podnikatelských subjektů také, ale započítává se do celkové dani z příjmu (do vyúčtování). Obecné závěry k dluhopisům: ve srovnání s vklady na vkladových účtech o něco vyšší zhodnocení, ale nevztahuje se na ně pojištění pohledávek z vkladů, vyšší likvidita (převoditelnost), není vázáno na účet v bance či být vůbec jejím klientem banka získává zdroje za pevnou cenu, poměrně nízké náklady na emisi (zejména u zaknihovaných).
Hypotéční zástavní listy (dále jen HZL ) zvláštní druh bankovního dluhopisu Právní úprava zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Odlišnost od ostatních zdroje získané jejich emisí může banka použít pouze a výhradně k refinancování hypotéčních úvěrů. Dva typy krytí HZL: pohledávkový Tzn. že HZL musí být kryty pouze pohledávkami z hypotéčních úvěrů. Může být i náhradní krytí, ale jen velmi bezpečné. Mohou být tudíž vydávány jen k již poskytnutým hypotéčním úvěrům.
zástavní systém krytí HZL jsou kryty souborem zástavních práv k nemovitostem. HZL může banka emitovat ve chvíli, kdy jsou sjednány zástavní smlouvy, nemusí být však poskytnuty ještě hypotéční úvěry. Systém vazeb mezi HZL, hypotéčními úvěry a zástavními právy: adresný přímá vazba mezi konkrétním HÚ zajištěným zástavním právem k nemovitosti a konkrétním HZL. Dnes se již nepoužívá.
blokový systém HZL jsou spojeny s přesně definovaným portfoliem HÚ a na ně napojenými zástavními právy k nemovitostem. HZL jsou zajištěny objemem, nikoliv konkrétním HÚ. Dnes se používají nejvíce. všeobecný nevymezuje žádnou vazbu mezi HZL, HÚ a zástavními právy. HZL jsou kryty celkovými aktivy banky a svou podstatou se blíží spíše obyčejným dluhopisům emitovanými bankou.
Systém HZL v ČR: Uplatňuje se blokový pohledávkový systém krytí HZL založený na následujících principech: jmenovitá hodnota HZL a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z HÚ nebo jejich částí (zbytek je náhradní krytí např. hotovost, vklady u ČNB, státní dluhopisy.), krytí pohledávkami lze použít teprve dnem, kdy se emitent HZL dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti, Součet pohledávek z HÚ nepoklesne pod celkovou výši závazků ze všech jim vydaných HZL v oběhu. Pohledávky z HÚ nesmí převýšit 70 % zástavní hodnoty zastavených nemovitostí zajišťujících tyto pohledávky.
Závěry k HZL: HZL jsou méně rizikové, jsou dobře obchodovatelné na sekundárním trhu, Úrokový výnos nepodléhá dani z příjmu (zatím). Ad 4) Bankovní dluhové cenné papíry - depozitní směnky Jde o formu dluhových CP, jejichž režim nepodléhá zákonu o dluhopisech, ale řídí se zákonem č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým.
Podstata depozitní směnky spočívá v tom, že banka vystavuje ve prospěch klienta vlastní směnku a zavazuje se tak vyplatit oprávněnému majiteli směnky v době její splatnosti směnečnou částku. Splatnost může být na viděnou, ale bývá omezena např. slovy ne dříve než Splatnost nebývá kratší než 7 dní a delší než rok. Výnos depozitních směnek ve formě úrokového výnosu vyplývající z úrokové doložky (u směnek na viděnou). Jde o pevnou úrokovou sazbu.
forma diskontu, směnka je prodána za diskontovanou hodnotu a v době splatnosti je vyplacena nominální hodnota. Bývá užito u směnky s pevnou lhůtou splatnosti. Zdanění je stejné jako u vkladů nebo dluhopisů. Závěry k depozitní směnce: - výnos může být vyšší než u jiných produktů se stejnou dobou splatnosti, - majitel ji může před dobou splatnosti prodat (převést rubopisem), - nevztahuje se však pojištění pohledávek z vkladů