KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky

Podobné dokumenty
BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení. Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda:

ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský

POZEMNÍ KOMUNIKACE VE MĚSTECH A OBCÍCH

DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky

KŘIŽOVATKY Úvod

Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10

Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK

Revize ČSN Projektování silnic a dálnic

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací DOPRAVNÍ ZNAČENÍ

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2

Komplexní pozemková úprava katastrální území Verneřice okres Děčín

MINISTERSTVO DOPRAVY ZÁSADY PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TECHNICKÉ PODMÍNKY II. VYDÁNÍ PRO DRUHÉ PROJEDNÁNÍ

ZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

PŘEDNÁŠKA ČÍSLO 5. Název kurzu: Městské komunikace

MINISTERSTVO DOPRAVY ZÁSADY PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TECHNICKÉ PODMÍNKY

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací NEŘÍZENÉ KŘIŽOVATKY

Revize ČSN Projektování silnic a dálnic

Kapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

ČÁST B ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ V OBCI

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Přednáška č. 2 NÁVRHOVÉ KATEGORIE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. 1. Návrhová rychlost. 2. Směrodatná rychlost. K = γ [grad/km] l

Přednáška č.12 ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY NA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍCH

PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

ÚS TŘI KŘÍŽE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

1 ÚVOD ŘEŠENÍ DIO SEZNAM POUŽITÉHO VYBAVENÍ PRO DIO... 5

Přednáška č.8 GARÁŽE, SJEZDY

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Kategorie pozemních komunikací dle ČSN

Dopravní stavitelství

Letovice. Silnice I/43, II/365 a III/3744 Okružní křižovatka a přilehlé úseky. I/43 směr Svitavy

Dopravní stavitelství Přednáška 4. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

TP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

ČÁST B ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ V OBCI

Okružní křižovatky. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

MODELY DOPRAVY A DOPRAVNÍ EXCESY. 3. cvičení

Přednáška č. 7 KŘIŽOVATKY A SJEZDY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. 1. Křižovatky

Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

DSpace VSB-TUO T06:44:43Z. Downloaded from DSpace VSB-TUO

ČERNÁ HORA. II/377, směr Rájec-Jestřebí. Černá Hora. I/43, směr Brno. II/377, směr Rájec-Jestřebí. II/377, směr Černá Hora, Tišnov

ZÁSADY PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Výpočet rozhledových trojúhelníků na křižovatkách za pomoci softwarových nástrojů

ČÁST C ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ MIMO OBEC

SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Hodnocení efektivity úpravy neřízených křižovatek

MINISTERSTVO DOPRAVY A SPOJŮ MINISTERSTVO VNITRA Z Á S A D Y PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ. na pozemních komunikacích

Ing. Michal Radimský, Ph.D., Ing. Radka Matuszková, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemních komunikací

Vodorovné dopravní značky. Název, význam a užití

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ POSOUZENÍ NOREM PRO ROZHLEDOVÉ POMĚRY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI PROVOZU

Společná zařízení. Petr Kavka, Kateřina Jusková

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VOJTĚCH VRABEC

CYKLISTICKÁ DOPRAVA PŘEVEDENÍ CYKLISTŮ Z JÍZDNÍHO PRUHU (HDP) NA STEZKU PRO CYKLISTY

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

TP 133 ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ II. VYDÁNÍ MINISTERSTVO DOPRAVY

NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ

Okružní křižovatka U Koruny v Hradci Králové

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace

Královéhradecký. Plzeňský kraj. Ústecký kraj. kraj

ČÁST B ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ V OBCI

SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE Úvod STABILNÍ MOBILNÍ

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

Dopravní návrh obsluhy zájmové oblasti Kasárna

SUDOP Praha a.s. Olšanská 1a Praha 3. MÚK Trojice. Říjen Závěrečná zpráva. Zakázka č. 09-P2-31

Spis zn.: MMPr/085970/2015/ŠA Přerov, dne Č.j.: Vyřizuje: Telefon: V e ř e j n á v y h l á š k a Opatření obecné povahy

Novelizace technických podmínek upravujících dopravní značení

KLASICKÉ A SPIRÁLOVITÉ OK PROBLEMATIKA ROZHLEDOVÝCH POLÍ, VÍCEPRUHOVÉ VJEZDY A OKRUŽNÍ PÁSY

Příloha č. 3. Seznam nejdůležitějších svislých a vodorovných dopravních značek pro dopravní výchovu dětí

TECHNICKÁ ZPRÁVA A.3 DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ

Na stavbu: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2. etapa,

větev křižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky.

401. Může řidič vozidla z výhledu vjet na železniční přejezd? + a) Ne. b) Ano.

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Speciální bezpečnostní inspekce Silnice II/385 Kuřim - Čebín

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

DOPRAVNÍ VÝCHOVA - TESTOVÉ OTÁZKY II

SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ OBCE PTICE STUDIE. Zderazská 1625/ Praha 16 - Radotín. Bc. Jan Rajman. jednatel společnosti

Přehled všech dopravních značek upravujících limity nejvyšších povolených rychlostí

PASPORT MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ

Příklady řešených nehodových lokalit Pavel Skládaný

IP 10b >>> VACOV, SIL. II/171

PŘÍLOHA. návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury

Nadace Partnerství a její dopravní program

3) [2 b.] Řidič při vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci musí:

1) [2 b.] Je cyklista řidičem se všemi právy a povinnostmi účastníka provozu na pozemních komunikacích?

Dopravní značky 7. část

UMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA (POKRAČOVÁNÍ)

KŘIŽOVATKY Okružní křižovatky. Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE

VIII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích

Sada 3 Inženýrské stavby

Transkript:

KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky KŘIŽ 04 Úrovňové Rozhledy.ppt 2 Související předpis ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, listopad 2007 kapitola 5.2.9 Rozhled na křižovatkách 8. ROZHLEDY Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava návrhy změn v ČSN 73 6102 jsou zvýrazněny červeně a označeny takto: 3 4 řidič musí mít nerušený rozhled na: paprsky křižovatky vlastní křižovatku dopravní značky SSZ vycházíme z dovolené rychlosti na daném místě podle zákona č. 361/2000 Sb. na křižovatkách v extravilánu lze snížit na směrodatnouě dt rychlost (dle ČSN 736101) donutíme li (např. směrovým obloukem) řidiče snížit rychlost, lze pak vycházet z dosažitelné rychlosti zjištěné výpočtem: Posouzení rozhledů vychází z: dovolené rychlosti v daném místě dle zákona č. 361/2000 Sb. směrodatné rychlosti podle ČSN 73 6101 na křižovatkách mimo obec, pokud to dopravně technický stav vyžaduje směrodatná rychlost je očekávaná rychlost osobních automobilů umožněná dopravně technickým ě stavem určitého úseku silnice i nebo dálnice, kterou nepřekračuje 85 % jinak neomezovaných řidičů na mokré vozovce dosažitelné rychlosti v místech, kde v okolí posuzovaného místa je takové dopravně technické uspořádání, které donutí řidiče snížit rychlost (např. směrový oblouk) pozn.: v platné normě i dle tab. 12 v ČSN 736101 5 6 na vedlejší komunikaci musí být umožněn rozhled na celou dopravní značku a to v celém rozhledovém poli (podrobněji viz později) rozhled mezi paprsky křižovatky a příslušnými jízdními pruhy umožňují rozhledové trojúhelníky (viz obr. 50, 51 a 52 viz později): nelze li zajistit rozhled na dopravní značku umístěnou před křižovatkou, navrhne se osazení předběžné značky a doporučuje se doplnit ji žlutým přerušovaným světlem a/nebo zvýrazněným podkladem v zastavěném území a zastavitelné ploše, popř. osadit další značku nad řadicí pruhy v křižovatce! délky stran rozhledového trojúhelníku závisí: na nejvyšší dovolené rychlosti, případně směrodatné rychlosti na silnicích, na způsobu úpravy přednosti v jízdě (přednost v jízdě upravená dopravními značkami, přednost v jízdě zprava) a na příčném uspořádání hlavní komunikace. nejdelší strana rozhledového trojúhelníku je přímka spojující rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci s rozhledovým bodem vozidla na hlavní komunikaci (viz obr. 50, 51 a 52 viz později) 1

7 8 rozhledový trojúhelník musí být bez překážek bránících rozhledu při určování, zda uvažovaný předmět je překážkou rozhledu, se vychází ze směrového, výškového a příčného uspořádání křižujících se komunikací, polohy a výšky příslušného předmětu ř ě a rozhledových h bodů vozidel rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci reprezentující oči řidiče je umístěn: v ose vozidla ve vzdálenosti 2,00 m od přídě vozidla, ve výšce 1,0 m nad vozovkou pro vozidla skupiny 1 a 2,0 m pro vozidla skupiny 2,3,4 z rozhledového bodu musí být vidět část vozidla přijíždějící po hlavni komunikaci ve výšce alespoň 0,5 m nad vozovkou. rozhledový bod vozidla na hlavní komunikaci je bod přídě vozidla v jeho ose ve výšce: 1,0 m nad vozovkou pro vozidla skupiny 1 a 2,0 m pro vozidla skupiny 2,3,4. toto normové schéma umožňuje vzájemný rozhled mezi vozidly na paprscích křižovatky 1) zákon č. 361/2000 Sb. překážky rozhledu: jsou to předměty v rozhledovém trojúhelníku, jejichž největší výška přesahuje výšku 0,25 m pod úrovní příslušného rozhledového paprsku rozhledový paprsek = spojnice rozhledového bodu vozidla na vedlejší komunikaci a částí vozidla přijíždějícího po hlavní komunikaci ve výšce alespoň 0,5 m nad vozovkou rozdělení: trvalé překážky (např. budovy, ploty, zdi, protihlukové stěny, terén, stromy) přechodné překážky (např. parkujícívozidla, skupinychodců, vegetace, shrnutýnebo nebo navátý sníh) za překážku rozhledu se nepovažují předměty, které nesplňují ustanovení v 1. odstavci, ale: mají šířku do 0,15 m (např. sloupky dopravních značek, sloupy veřejného osvětlení, stromy), jsou umístěny ve vzájemných vzdálenostech přes 10 m a nevytvářejí řady, které z určitých míst komunikace zacloňují rozhled jsou li v rozhledovém trojúhelníku stromy, musí být jejich větve nejméně 2,0 m nad úrovní příslušných rozhledových paprsků. 9 10 nelze li na navrhované průsečné nebo stykové křižovatce umožnit rozhled pro uvažovanou rychlost na hlavní komunikaci, např. s ohledem na zástavbu, případně jiné neodstranitelné překážky rozhledu, a/nebo umístění v trase s malými poloměry směrových oblouků (zejména při rekonstrukcích), je možné: a) navržením vhodných dopravně technických opatření (např. zúžením jízdních pruhů, šikanou, zpomalovacími prvky, návrhem okružní křižovatky, zřízením zóny tempo 30, případně zvýšením úrovně plochy křižovatky), snížit rychlost a umožnit tak dosažitelné rozhledy. Tato opatření se nenavrhují na silnicích I. tř., na kterých se postupuje podle b) b) v odůvodněných případech využitím dopravních opatření (např. zjednosměrnění provozu, úprava průjezdu křižovatkou) nebo místní úpravou provozu (poptávkové nebo zabezpečené SSZ s trvalým provozem, dopravní značky a zařízení, dopravní zrcadla) zlepšit podmínky pro bezpečnost silničního provozu vzdálenost pro zastavení D z se rovná délce rozhledu pro zastavení: na silnicích podle ČSN 73 6101 na místních komunikacích podle ČSN 73 6110 11 12 Pro určení rozhledových trojúhelníků se uplatní tyto podmínky: a) přednost v jízdě na křižovatce podle zákona č. 361/2000 Sb.: USPOŘÁDÁNÍ A: křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci určenou dopravní značkou Hlavní pozemní komunikace, umístěnou na hlavní komunikaci a dopravní značkou Stůj, dej přednost v jízdě,, umístěnou na vedlejší komunikaci. USPOŘÁDÁNÍ B: křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci určenou dopravní značkou Hlavní pozemní komunikace, umístěnou na hlavní komunikaci a dopravní značkou Dej přednost v jízdě, umístěnou na vedlejší komunikaci. USPOŘÁDÁNÍ C: křižovatka s předností v jízdě zprava (tj. bez vyznačení přednosti dopravním značením) b) skladba dopravního proudu na vedlejší komunikaci vjíždějícího na hlavní komunikaci vyjádřená čtyřmi skupinami vozidel zastoupenými vozidly podle tabulky 17, které jsou směrodatné pro určení rozhledových trojúhelníků 1) zákon č. 361/2000 Sb. 2

13 14 c) požadavek na zajištění rozhledu pro určitou skupinu vozidel podle tabulky 17 (viz dříve) na různých úrovňových křižovatkách určených v tabulce 18: d) požadavek čtyři typická příčná uspořádání komunikace s předností v jízdě s geometrií podle přílohy E (šířky jízdních pruhů 3,50 m): (a) dvoupruhová komunikace; (b) třípruhová komunikace (dvoupruhová komunikace s přídatným pruhem pro odbočení vlevo, silnice 2 + 1); (c) čtyřpruhová komunikace se středním dělicím pásem celkové šířky 4,0 m (0,5 + 3,0 + 0,5); (d) čtyřpruhová komunikace se středním tramvajovým pásem šířky 7,0 m; Městská komunikace e) rychlostní charakteristiky: tik rovnoměrné zrychlení vozidel podle tabulky 17; zpomalení vozidla 2,0 m/s 2 brzděním; reakční doba pro vozidlo na komunikaci s předností v jízdě 2,5 s; přípustné omezení směrodatné nebo nejvyšší dovolené rychlosti vozidel na hlavní komunikaci vyvolané silničním provozem na 75 %. POZNÁMKA: V případě odlišného příčného uspořádání od typického podle 5.2.9.2.2 d) (např. nedělený čtyřpruh, odlišné šířky jízdních pruhů o více jak 0,25 m, jiný úhel, parkovací pruhy nebo pásy a dalších odlišností od předpokládaných charakteristik k výpočtu stran rozhledových trojúhelníků) se určí rozhled výpočtem podle přílohy E. 15 16 pro určení požadovaného rozhledu na úrovňových křižovatkách jsou rozhodující křižovatkové pohyby, které vyžadují největší rozhledové trojúhelníky (nejdelší vzdálenosti rozhledu) pro průsečné a stykové křižovatky jsou z hlediska zajištění rozhledu nejnáročnější tyto pohyby: a) odbočení vlevo z vedlejší komunikace vzhledem k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce po hlavní komunikaci zprava pro odbočování vlevo z vedlejší komunikace na hlavní dvoupruhovou komunikaci se uvažuje vozidlo B (viz obrázek 50) přijíždějící ke křižovatce zprava v přilehlém jízdním pruhu b) odbočení vpravo z vedlejší komunikace vzhledem k vozidlu přijíždějícímu ke křižovatce po hlavní komunikaci zleva na hlavní dvoupruhové komunikaci, kde je zákaz předjíždění, uvažuje se vozidlo B (viz obrázek 51) v odlehlém jízdním pruhu na čtyř a více pruhových hlavních komunikacích se vozidlo B uvažuje v levém jízdním pruhu odlehlého jízdního pásu pro odbočení vpravo z vedlejší komunikace se ve všech případech uvažuje vozidlo C (např. viz obrázek 50) na hlavní komunikaci, přijíždějící ke křižovatce zleva po přilehlém jízdním pásu 17 18 3

19 20 21 22 23 24 + autobus 4

25 26 27 28 29 30 5

31 32 33 34 35 Uspořádání C 36 Uspořádání C dle uspořádání B 6

37 Křižovatky se SSZ 38 Výhled z místa řidiče 39 Literatura ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, listopad 2007 kapitola 5.2.9 Rozhled na křižovatkách návrhy změn v ČSN 73 6102 jsou zvýrazněny červeně a označeny takto: Mahdalová, I. Rozhledy na křižovatkách (téma 5). Podklady z přednášek do předmětu Městské komunikace a křižovatky, KDS, FAST, VŠB TU Ostrava, 2010 7