Zdeněk Velíšek Co noého ne noá lád eropské politiky ČR? horizonty, str 3 Mrek Ženíšek, Pel Sobod předstitelé strn k blížícím euroolbám Komentáře, str 3 Oldřich Vlsák, Jn Březi k situci Ukrjině Co to europoslnci, str 4 Nezáislý měsíčník zloný 30. dub 2004 KOMENTÁŘ číslo 12 / 2013 ročník 10 ce ČR: 15 Kč; SR: 0,83 Dioká Ukrji SLOVO Pel Šrdín, politolog V příštím roce nás zcel jistě čekjí minimálně troje olby, edle Senátu, obecních zstupitelste i olby eropské. Lisbonská smlou eropské instituce je chtějí íce přiblížit občnům, ždyť příkld šéf komi by měl být zolen práě zákldě ýsledku těchto oleb. Posílen má být zth mezi eropskými národními politickými strmi, kndidáti šéf komi by měli předstot jednotliých zemích. Jde o spráné kroky, přesněji řečeno spíše o šlápnutí spráným směrem. Větší eropská sounáležitost totiž yžduje rzntnější změny. Ačkoli z hledisk občnů jedná stále o nejméně důležité olby, strny je neponechájí náhodě. Být eropským poslncem je prestižní záležitostí. Npříkld ANO 2011 szuje Pl Teličku, le podle ztím kusých zprá stejně silnými osobnostmi počítjí dlší subjekty. K zisku mndátu při olební účsti kolem 25 procent bude stčit 150 tisíc hlsů. Tkoou podporu obdrl letošních sněmoních olbách příkld Str zelených. Jediné, co ztím neíme, je k jk uspěje. Pro količní i opoziční strny bude rozhodující, jk si poede noá lád, jké reformy bude proádět. V pozitiním přípdě oliči ládních strn sou letošní olbu potrdí, negtiním přípdě bude mobilizoá opozice. I když je prděpobné, již zmíněné ANO 2011 si sůj protestní náboj jr podrží. Pár měsíců před olbmi si můme být jisti jediným. V eropských olbách nebuu rozhot eropská témt. T objeil pouze prních olbách, koly bezprostředně po šem stupu roce 2004. Dlší olby roce 2009 yzčoly tím, nich tém Eropy tkřk ůbec neobjeilo. Čekjí nás tedy eropské olby bez eropských témt. Škod, už kůli Eropě smotné. Bouřliý konec roku zžíá Ukrji, kde yšli lidé ulic poté, co edení země koncem listopdu pozstilo přípru přidružocích hod s EU. Toto rozhodnutí zmená příklon země k Rusku ukončení možnosti integrce Ukrjiny eropských struktur. To le yollo lnu demonstrcí centru Kyje, kterých účstní detitisíce ž sttisíce lidí. foto: REUTERS/Mrko Djuric Strny zčíjí chystt euroolby Ztímco ětši pozornosti dnes směřuje k yjednáání po olbách Poslnecké sněmony, pisoání količní smlouy postupného utáření noého ládního kbinetu, ně strny už pomlu zčíjí připrot olby ho prlmentu. Názor ně přitom není jednozčný. Větši strn mníá, jsou pro české občny elmi důležité, le existují i tcí, kteří hooří o tom, je jejich skutečný ýzm minimální. Tk či tk, pětiletou událost připruje celá Eropská unie. V pořdí již osmé přímé olby ho prlmentu proběhnou kětnu příštího roku ůbec popré buu řídit Lisbonskou smlouou, která ýšil ně promoci europrlmentu (rozhoání stejné úroni jko Rd EU, y- dáání souhlsů šemi mezinárodními hodmi či posílení promocí rozpočtoé politice) která snižuje počet europoslnců některým zemím četně České republiky. Tentokrát si proto čeští občné buu olit místo 22 pouze 21 europoslnců, kteří je buu zstupot Brulu. Celkoě udne licích tohoto orgánu 751 europoslnců, kteří buu zstupot přes půl milirdy občnů. Podle předdy komi José Mnuel Brros nebuu blížící olby pouze o noém sloní EP, le hlně o Eropě jko tkoé. Zákldní otázkou je, jký obrz Eropy bude oličům předsten? Skutečný obrázek, nebo kriktur? Mýty, nebo fkt? Čestná, uážliá erze, nebo extremistická, populistická? To je důležitá olb, prohlásil šéf komi e sém zářijoém projeu. V posledních olbách, koly černu roku 2009, zítězil celoeropské úroni střeprá frkce Eropská liá str (EPP), která ysll čel ho prlmentu sého zástupce Jerzyho Buzk. Druzí skončili socilisté (S&D). Volby ukázly, o ně, přes eškeré proklmce jednotliých politiků, mjí občné jednotliých zemí jen mlý zájem. K urnám totiž přišlo rámci celé EU pouze 43,1 procent oličů. Česká republik je íc dlece pod průměrem, proto zde přišlo olit pouze 28,2 procent. ydtelstí slí det let. Mediální sět není procházkou růžoým sdem. Osttně, k četl knihu Krl Čpk - Jk co dělá stť Jk děljí noiny, pochopí, i přes nástup moderní techniky, je práce médiích tkřk stejná jko před pětdmdesáti lety. Tedy stále stejně kretiní, zábná, šokující, stresující či hysterická. Noiny jsou totiž žioucím strojem, němž působí stoky lidí. Od redktorů, produkčních, fotogrfů, editorů, grfiků, k tiskřům, distributorům, trfikntům předeším ke čtenářům... Velmi si ážím lidí, s nimiž jm průběhu deti let spoluprcol či stále spoluprcuji. Sluší poděkot. Vám šem, kteří jste byli či jste součástí onoho žioucího stroje s názem ydtelstí. Děkujeme z podporu z celou redkci přejeme příjemné sátky ánoční šťstný rok 2014. Jn Doležl, ydtel Publicistik, str 14 Frncouzská prostituce (pokrčoání strně 3) Apti oči europoslncom Voľby Európskeho prlmentu Sloáko terz ýrzne neoslooli. Nsledujúce oľby s kojú o pol rok, strny stále nepredstili sojich kndidáto ni konkrétny progrm. O májoé eurooľby ztiľ nie je záujem. Sloáci siľ mohli ozdť soj eurohls doch oľbách. Pré s koli len mesic po tom, ko s Sloensko stlo súčsťou Únie. Voliť prišlo len 17 % obyteľo. Druhých olieb o päť roko neskôr s zúčstnilo necelých 20 % oličo. Rozhonie o trinástich zástupcoch krjiny Európskom prlmente Sloáko nikdy zlášť nezujímlo. Zjná olebná pti šk primo nesúisí s pohľm ľudí fungonie Únie. Eurobrometer, oddelenie Európskej komisie pre lýzy erejnej mienky, zisťol júni tohto rok názory Európno Úniu. Z prieskumo yplý, poloic Sloáko ním še člensto pozitíne. Väčši Sloáko (86 %) pokldá z dôležitejšie to, čo nás s osttnými Európnmi spáj než to, čo rozdeľuje. Spoločnú menu pokldjú Sloáci z jsilnejší fktor európskej identity. Euro zjednodušilo obchonie ekonomik s stl o niečo trktínejšou pre zhrničných inestoro. Sloáci si už nemusi zmieňť penize, k cestujú äčšiny krjín Únie. Vstupom Schengenu s otorili hrnice pohyb po kontinente je neporoteľne jednoduchší. Člensto Únii dá Sloensku šncu zmodernizoť infrštruktúru pomocou eurofon, ktorých ýšk je skutku štedrá. Už len byť súčsťou EÚ predstuje pre Sloensko zčnú prestíž nepochybne mu to pomohlo zýšiť soj kredit zhrničnej politike i medzi inestormi. NESPOKOJNOSŤ NA VZOSTUPE N druhej strne, popri 50 percentách sloenských respondento, ktorí s k členstu Sloensk EÚ yjdrili pozitíne, opčný názor zstá ib 10 percent Sloáko, poedl pre TASR Robert Hjšel, riditeľ Informčnej kncelárie Európskeho prlmentu Sloenskej republike. Dôo euroskepticizmus je icero. Európsk úni predstuje obroský byrokrtický prát, ktorý s len mlej miere enuje skutočným problémom obyteľo Únie. (pokrčonie strne 2) N prosinec možná ž příliš lechtié tém si tentokrát zolil še přížská zprodjk Ilo Mádroá, která podrobněji podíl nejstrší řemeslo. Ošem nepustil něj bulární formou, skoro ž ědecky nás známí s historií frncouzské prostituce, popíše součsnost předstí chystná optření této oblsti rekce ně.
2 Apti oči europoslncom (pokrčonie zo strny 1) Dôkzom toho je príkld nedáno prijtá kontroerzná reguláci silných ysáčo. Mô to yoláť jem, europoslnci so sojimi premrštenými pltmi nerozhodujú o ničom dôležitom. Nájdu s šk j riózne erejne prospešné rideni, príkld regulácie posilňujúce ochrnu spotrebiteľ. Mnohí Európni šk yčítjú Brulu podcenenie nástupu finčnej krízy neschopnosť s ňou efektíne bojoť. Vo äčšine členských krjín s dlhobo prehlbol nezmestnosť. Zridenie eurolu neustále yšonie finčného podielu ňom iedlo konc j k pádu jednej lády sloenskej. Nespokojnosť občno s nekompetentnosťou lád esklol msoých demonštrácií po tkmer celej Európe. Politici zäčš regoli násilným potlčením týchto protesto. Výsmechom pre Európno bolo, keď Úni získl Nobelou cenu z mier. Práom hnení občni ostli nemom úž, jmä tí, ktorí s z námestí rcli s rozbitými hlmi priduní slzotorným plynom. Vysoké plty europoslnco yolájú u äčšiny Sloáko neôľu. Podľ zistení týždenník Plus 7 dní torí zákld čistej mzdy ic ko 6 tisíc eur, k tomu ďlších 4 300 ko príspeok šeobecné ýdky. Poslncom s preplácjú cestoné ýdky plnej ýške, sistento je yčlenených 21 tisíc eur jzykoé kurzy môžu stáť 5 tisíc eur. Nehooric o štedrom odstupnom po skončení mndátu o ysokom dôchodku. Kontroerziu yolá yplácnie poslneckých diét, ktoré sú o ýške ic ko 304 eur deň. N ich získnie stčí, k s poslnec príslušný deň zpíše prezenčnej listiny. NEVIDITEĽNÍ REPREZENTANTI Ľudi nenímjú, by sloenskí europoslnci boli zlášť ktíni. Aj keď predolebnej kmpni nedánych krjských olieb s prezentol Monik Flšíkoá-Beňoá, Čerstými odídencmi sú Luci Žitňnská, Mirosl Beblý neúspešná kndidátk post žup Brtislského krj, je pitou jktínejšou europoslnkyňou. Ľudí tým neosloil, opk yoll otázky, ko chce potom plnohodnotne ridiť krj, keď je tkou ktínou Bruli. Npokon noinári zistili, čo stojí z jej ktiitou. Z ic než 1 300 ystúpení prlmentne bolo ic než tisíc písomnej pobe. Plus 7 dní upozorňuje nízku klitu týchto prejo, koľko neprinášli židne noé informácie či postoje mnohých prípch poslnkyň len kopírol kumenty. Okrem toho bol europoslnkyň terz j poslnkyňou krjského prlmentu, ktorom ynechl tkmer de tretiny jeho zsdní. A to j priek tomu, zstupiteľsto zsdlo pitky, by s nich mohl Flšíkoá-Beňoá zúčstňoť. Osttní sloenskí europoslnci neykzujú tkú ktiitu. Je šk SDKÚ s rozpdá Pricoá str SDKÚ-DS je Sloensku bre znám. Dlhobý líder price minulosti porzil Mečir iel Sloensko EÚ NATO. Posledné d roky s šk zmiet problémoch. V druhom decembroom týždni ju opustili trj poslnci. SDKÚ tk už má prlmente len om kresiel. TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA otázne, či s dá merť ktiit poslnco len záklde počtu ystúpení pléne, množsto práce si yžduje j zákulisná prác. Npríkld prípr noej legisltíy s tým spojené štunie šetkých mteriálo. Npriek množstu práce si ďlší mndát nešl čs len Flšíkoá-Beňoá, europoslncom predm smospráneho krj súčsne bol Vldimír Mňk, ktorý bol pred mesicom župných oľbách porzený. Župnmi s chceli stť j europoslnci Jrosl Pšk Mirosl Mikolášik, ni jeden šk krjských oľbách neuspel. VOĽBY SÚ ĎALEKO Sloenské politické strny si z blížicich s euroolieb ztiľ ťžkú hlu nerobi. Z osloených strán ni jed needel poedť, koho olieb postí. Mgdlé Vášáryoá. Všetci trj sú nespokojní so smeroním strny. Nejsnosť postojo strny, strt obshu politiky, neschopnosť prijímť rozhodnuti riešiť situáciu pre mň zmená, som opkone rozpore s Plom Frešom edením strny, uiedl Luci Žitňnská. zdroj: prmeter.sk Vládny Smer má súčsnosti Bruli pitich poslnco. Kmpň euroolieb 2014 je ztiľ len prípre, j zhľm nedáne oľby orgáno smospránych krjo sme s konkrétnym otázkm ešte neenoli, ysetlil situáciciu Smere strníck hoorkyň Monik Počátkoá. O kndidátoch rozhodne preddnícto strny neskôr. Počátkoá uiedl, kndidáti budú uprednostňoť osobné stretnuti s ľuďmi. Aby im priblížili prácu europoslnco by prezentoli lstné riešeni, prípdne j ízie o smeroní Európskej únie, dá. Liberáli z opozičnej SS súčsnosti nemjú zástupcu EP, str s šk chystá presdiť májoých oľbách. SS pripril progrm pre ľudí, ktorí idi budúcnosť Sloensk EÚ, Pre mň tým zásdným dôom je už úplné hlboké presedčenie, tá str stúpil cestu HZDS, poedl Beblý pre denník Prd. Títo trj poslnci budú odterz prlmente pôsobiť ko nezáislí poslnci. Predd strny Pol Frešo ozčil odchod poslnco z smutný okmih. Je to škod pre Sloensko, pre SDKÚ-DS pre celú streprú scénu. Som presedčený, keby o tomto kroku rozholi oliči, určite by s ním nesúhlsili, yhlásil Frešo pre gentúru TASR. Verí, SDKÚ je sttočne silná str to, by ju to neohrozilo. OSLABENÁ STRANA Večne druhá str prlmentné oľby nikdy neyhrl. Ašk ko líder pricoých strán kázl ďk prtnerským strnám zložiť spoločnú ládu. Post premiér ykonál le zároeň si uemujú, k má mť EÚ nejkú budúcnosť, bude musieť prejsť zásdnými zmemi, uiedl hoorkyň SS Ktrí Srčekoá. Str by chcel presdzoť myšlienky, ktoré by zmedzili centrlizácii Únie. Podľ liberálo by ml EÚ profitoť z rozmnitosti členských štáto. SS ešte neie, koho postí kndidátnu listinu. O tom s bude rozhoť ž jnuári republikoej rde. Liberáli šk ko jediní uiedli predpokldný rozpočet budúcoročné oľby 180 tisíc eur. Kresťnskí demokrti mjú Bruli doch poslnco, tí sú členmi jäčšej prlmentnej frkcie Európskej ľuej strny. Tá presdzuje kresťnskodemokrtickú politiku zlonú princípoch zodpoednej slobody, ochrny ľudskej dôstojnosti subsidirity, ysetľuje hoorc KDH člen SDKÚ ž trikrát. Dojnásobný predd lády predd strny Mikuláš Dzurind čsom strácl medzi ľuďmi populritu. Njmä pre škrty trdú sociálnu politiku. Str si uemol, k chce uspieť ďlších oľbách, musí ymeniť odcu. Dzurind s stihol úzdi, čelo s stl Iet Rdičoá. Tento krok strne yšiel, o oľbách 2010 bol znou druhá (z Smerom) opäť ďk sojim prtnerom kázl zložiť kolíciu. Rdičoá s stl premiérkou, ôbec prou Sloensku. Nezhody krehkej pricoej štorkolície iedli po roku pol k jej pádu. Hlsonie o eurole spojil premiérk Rdičoá s hlsoním o dôere láde. Količní prtneri SS hlsoli proti, preto s opätoným ýšením čistky eurole nesúhlsili. Sloensko tk čkli predčsné oľby. Špekulolo s, či z EN č. 12 / 2013 Mtej Koáč princípy, ktorými s ridi ich europoslnci. Progrm, s ktorým KDH pôjde euroolieb bude ychádzť zo zákldného progrmu KDH, ko j celoeurópskeho progrmu Európskej ľuej strny, dá Koáč. O konkrétnych menách s rozhodne rde strny jnuári. Osttné strny ešte needeli, lebo odmietli poskytnúť bližšie informácie. EŠTE JE ČAS foto: Zuz Slninkoá Májoé eurooľby sú tk nielen pre oličo, le j pre smotných kndidáto ešte ďleko. No preds s už objil jeden politik, ktorý yzýl k účsti nich Robert Fico náštee gymnázi Pezinku. Mldých yzýl, nech spoň oni neignorujú oľby Európskeho prlmentu. In Belko potopením lády ypísním noých olieb nie je nútorný rozbroj SDKÚ. Iet Rdičoá zo strny odišl, odtedy s už politike nengžuje. V predolebnom obbí prepukl kuz Goril, ktorej bol zpletená äčši eľkých strán ich politiko z roko 2005-2006. SDKÚ nebol židnou ýnimkou. Populrit strny prudko klesl predčsných olieb už neišl ko líder price. Vo oľbách stl tkmer o de tretiny menej hlso, skončil ž štrtá. N čelo strny s stl Pol Frešo, stronoý brtislský župn. V hlsoní o preddnícku stoličku porzil Luciu Žitňnskú. Odchod poslnco je len ďlším dôkzom toho, ko str updá. Od odchodu Dzurindu Rdičoej nemá ýrzného lídr, ktorý by edel pritihnuť ľudí soju strnu. In Belko
EN č. 12 / 2013 EN č. 11 / 2011 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA Strny Měst chtějí zčíjí spolurozhot chystt euroolby o buucnosti kohezní politiky (pokrčoání ze strny 1) Proto europoslnci sží tento mlý zájem mlou informonost o olby zrátit nejrůznějšími optřeními. Už čerenci tohoto (pokrčoání ze strny 1) regenerci, uedl ředitelk Centr pro regionální rozoj Mrkét infrstruktury eřejných slub, d Szu obcí měst ČR Oldřich né prioritní oblsti, jko je rozoj náměstí europoslnec před- roku Jednou si schálili z tkoých sdu iniciti poručení, je příkld která mjí poměrně euroolby noý ztrktinit nástroj s Reeá. Pokud mluíme o měnící táři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je relizoáno opr Velkého náměstí e Str- pry, cestoního ruchu dl- Vlsák. Aktuálním projektem je názem předstit JESSICA. jejich ýzm V rámci lidem. tohoto projektu Mezi rhoné je kombinoáno kroky ptří třeb poskytoání typickým příkldem. Z nezhledných pneláků z b komunismu měst. Podle zpráy ministerst l d roky skončil před třemi 26 integroných plánů rozoje konicích. Hlní fáze opr tr- to, by podpor hlsocích u progrmů lístcích spolu rozoj s kndidáty obnou měst objeily s bnkoními i názy stájí modernizoné bytoé činí lokce šech schálených týdny. Nákldy přestbu náměstí činily 82 miliony korun log půjčkmi eropských politických studiemi odborníků z strn jednotky imge měst tím roste. plánů 12,7 milirdy korun. A nebo by bnk. N kndidátkách ktiitách byly této To potrzuje i Reeá. Cílem příkldy konkrétních projektů? město ni získlo z eropských ronoměrněji inicitiy kromě zstoupeny Komi podílí muži eropských tcí je pomoci městům zlepšot prostředí klitu běžně nejúspěšnější regionální Pokud podíáme d prů- fondů íce než poloinu. i tké ny. Eropská inestiční bnk Rozojoá bnk Rdy Eropy. žiot jk pnelákoých sídlištích, tk e stré zástbě hischod Jihoýchod, jdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ operční progrmy, Seeroý- MĚSTA SE BOJÍ KAMPAŇ I když podpor MOC NEZABÍRÁ rozoje měst je jisté míry obs e ětšině torických centrech měst. Tím lze řdu menších i ětších projektů Prní operčních část kmpně, progrmů, která tční si zbránit zniku znedbných sociálních ghett těchto rizikoých siní eropskou podporu čerpá progrmocím obbím stá- celkem z stoky milionů. M- V souislosti s pomlu končícím klde podpor z přímo cíl euroolby rozojoé zpopulrizot projekty probíhá přitáhnout skrze Integroný k nim pozornost oblstech. Ukázky tkoých projektů je možné jít příkld skončil opr důležité Još- fondech i úroni měst. Pro ty této oblsti Brno. V srpnu zde le žiěji diskutuje o eropských operční lidí, progrm rozjel pk tké září. přes Kmpň regionální objedná operční přímo progrmy. Eropským publikci, kterou ydlo ministersto pro místní rozoj která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité toy ulice, která stál 340 mi- jsou totiž peníze z unie Smotný prlmentem IOP, který bude řídí ministersto rozlo pro čtyř místní fází. Cílem rozoj, té cílí prní popisuje jednotlié projekty. O s pomocí EU město inestolo jko pro krje. V součsnosti už bylo měst předstit hned několik noé promoci prioritních osách. Už ty z je přitom půl roku elký udnou zájem. lic Dosud ho opry prlmentu centrální e Štrsburku části Br noí europoslnci. pomlu bíhjí Těch českých poslední bude ýzy, 21. ho prlmentu Stějní je le jejich prioritní os bylo oblsti regenerce problémoých sídlišť podáno téměř rální část měst její prní V některých regionálních ope- 747 milionů. Lze říci, cent- zdroj: Rm, rozoj Wikimedi měst Commons změřují. důsledky pro 5, která občny zbýá žijící integronými EU. Druhá fáze, plány která práě rozoje běží, měst. má netu 800 hlsot projektoých o tom, žástí k by měl celkoé hodnotě ANO infrstruktur z bude je jko z elké lídr kndit části rčních je ODS progrmech tepre e fázi už nomičních konce z Tedy poukázt konkrétními klíčoá strtegiemi, témt kndit šéf téměř Komi. 2,5 milirdy korun. Čeští opre býlý já eurokomisř mohu konsttot, Pel žádné procesů dlší ýzy jednotliých neplánují. oblstech Velké oby oleb obshují - ekonomiku, několik obshoě změstnost, i zelení oficiálně Koncoým podpořili příjemcům spolupředdkyni Teličk. N jm progrmu hrdý zčne šechny prtj regionech, z buucnosti rozhot má Sz čsoě proázných klitu žiot, projektů. fince Ty bylo ztím yplceno frkce 1,2 zelených milirdy. prconíky, prcot kteří lednu. po Podle několik Teličky let bude měst ž počátkem obcí. Ten příštího má strch, roku. by mjí EU dné e sětě. město Třetí posunout fáze zčne k sní m Díky těmto prlmentu finčním Rebeccu prostředkům usiloli bude hlním o to, by cílem še stt město ČR KSČM buucí ztím pob nechce kohezní prozrdit politiky únoru cílů, změří si rámci konkrétní IPRM Hrmsoou. byly opreny chodníky, zrekonstruoá náměstí bylo středu z dění krásné zýšit hezké, jeho konsttol li žádná odpoídl jmé potřebám jisté je měst tk pouze nikoli stnoí. dt oleb. Důležitost Kmpň nástroje poběží integroných Eropě. N primátor euro podle Romn něj není Onderk. to, pouze sdní potřebám europoslnec státu nebo eropských oleb plánů koných rozoje mezi měst TOPKA nebo reitlizoány UŽ MÁ PROGRAM prky příkld Brně, Písku, Uherském Česká republik Ošem připrená. nutno říct, konce býlý Brulu. kosmout Podle Vldimír Oldřich 22. zdůrzňuje 25. kětnem ministersto 2014, le tké pro V rozojoé přípdě ČSSD projekty, ztím to není nejsou příliš Remek Vlsák sůj je důležité, post opouští by měst míří po místní nich, rozoj: kud Práě Prlment příkldu nezolí Sůj Hrdišti progrm řdě pro dlších euroolby měst. pouze ěcí elká jistých. krjská Jsné měst. je sd Nopk. jen jko obce elyslnec měly možnost Mosky. mluit V temtické IPRM předdu je možné elmi bře komi obhájit předstil Pokud bychom 7. prosince měli TOP podít 09. to, Většinu buu opět inestičních kndit kcí poby eropských roině chce fondů str klást příštích letech neschálí důležitost politický sh progrm kohezní Str fincoání podporuje přímo přijetí IPRM, fiskálního tk přinejmenším z desítky milionů někteří korun ze součsných jdeme u důrz oblsti, ideálně e kterých i smy mů částečně noé politiky Komi, ž k příjemcům, prohlásil respektie obytelům místopředd těch je pktu, Integroným chce přijmout operčním euro europoslnců býlých okresních strny. měst. Mezi EU pomoci podílet českým rozhoání občnům. Ať o strny měst, zodpoědný která si z o progrmem eropském podpořeno rozpočtu 41. by ýšil N nimi Nejčstěji je i Libor jde Rouček. o obnoy Kmpň prků už struktuře je to změstnost, inestic. Zároeň zděláání, je le komunikci tuto formu Othmr podpory Krs. zžádl, Proztím relizci ýdje sých plánů kohezní už politiku získl bude rekonstrukce mximálně náměstí. úsporná, důrz Tkoým příkldem podle tční europoslnce progrmy. pořádku, Tké budeme uedl bylo prní možné náměstek rámci ministr této měst s tím spojené téměř 5 inestice milird korun. infrstruktury, energetiky žiotního Lhůt bude klden mů její efektiitu. být příkld eropské brát zřetel fondy to, íce by zcílí. Eropská Z kmpně pro místní po rozoj celé Dniel Brun. unii pro opr podáání náměstí kndidátek Hlíčkoě unie předpokldu sými optřeními odpoídjícího co nejméně zcílení eropské shlédnout temtické spoty, billbordy prostředí. ROPY POMÁHAJÍ Požujeme PARKŮM z spráné, končí těchto Brodě dnech, Vysočině poté bude nebo omezol občny fondy České umožňují republiky IOP ZLEPŠUJE nebo IMAGE zúčstnit MĚST celé I NÁMĚSTÍM by občné již bě konání náslet třeb opr stení náměstí schálení Lázních i zásdním Českou republiku způsobem jko motiot tkoou, řdy diskusních tkání. U nás eurooleb zli jmé kndidátů Bohdneč celostátní Prdubickém kndidátky, krji. řekl kcelerot redkci ýnosnost místopředdkyně yužitelnost A jké tkoé typy uskutečnilo projektů jsou příkld z IOP Ošem předdu rozojoé plány měst komi. nejsou by Těší mělo mě, být když hotoo mohu nejpozději přihlít strny Milosl územních Vostrá. (regionálních) 8. podporoány? listopdu Brně, Tk kde příkld probírl Dopředu podporoány známý pouze kndidát Integroným operčním ukončení lednu, pozmel nějkého projektu, ke kmpni. Ještě kti, trdší řekl chce Vlsák být hnutí dl, Úsit, jde hlně o reitlizce bezpečnost problémoých silničního předdu EK by pk progrmem, přípdě který zelebuje infrstrukturu zlost ústy skutečných Jrosl Noák rozojoých Večerníčk proozu. sídlišť. Tto oblst podpory je zolení le tké získl regionálními silnější mndát operčními než obcích městech, proto ytáří lepší potřeb země, pslo, jednotliých olby nepožujonů z měst důležité. je pro Přesto toto zcílení nich regi- Jen urče jk městům zdá, ztím reitlizci to (lespoň je progrmy. ten součsný, Finční plně prostředky odozený z ÚSVIT: EUROVOLBY prostředí pro žiot, eřejných České prostrnstí republice) lstníkům bytoých opět od nich hody putují strn předeším EP hody rozoj NEJSOU tk jko DŮLEŽITÉ Lázních Bohdneč, zřejmě nutnou půjde. podmínkou. Mezi témt bude nefunguje. O mů unii jejich blížících olbách příliš slyšet stojí tiskoé zpráě strny. A jk jsou tom spíše euroskepgtiních norem pridel, mezi městských EP center národními nebo ládmi, ybr- řekl loni u příležitosti oteření ptřit emncipce nápr Filip Appl ne- není témt, o kterých má Osttní prtje ošem ztím sé tické prlmentní strny? Pro Občnskou demokrtickou strnu černíček. nás poškozují, uedl Noák Ve- práě ZAHRANIČÍ teď mluit, jkoby nebyl. progrmy či kmpně nepředstily. A nezjistíme ztím ni buu kětnoé olby prní zá- Podle studie frncouzského think Přitom nejde o mrginální záležitosti, Eropský prlment řeší to, k bude kětnu usilot sdní zkouškou toho, zd jim občné uěří změnu, tnku Notre Europe je olbách poměrně Ekologické klíčoé gendy, o hlsy choání oličů. Tedy ž ýjimky. KDU-ČSL totiž předstil sé yhoření podzimním hlsoání elká kolice součsných hl- denním kterou prošli pro pořádku nejprděpobnější pomyslná oliňují žiot lidí celé Eropě N nedáném jednotlié strny summitu mjí G20 řdu uskutečněném kndidáty kětnoých Cnnes byly oleb ekonomická krize už o sloní Poslnecké sněmony. Už ních strn EPP S&D (lytici možností, jk tto eurozóny témt uchopit. lrmující černu situce tohoto žiotního roku. Lice prostředí dnes je jisté, bude opět kndit sdní europoslnec Ol- 28 procent hlsů). Osttní strny jim předpoídjí yroný zisk hlními Ztím témty. ošem Součsný zdá, pro st oleb biologoé poede požují býlý ministr z zčátek bez ětšinu noého z msiního nich jsou olby ýhynu jko EP kdysi portfeje před Pel stokmi Sobod, milionů dojkou let. dřich Vlsák, který je součsném (liberální ALDE, konzertiní ještě Retrospektiní dleko. Kmpň pohled oficiálně minulosti je pk yoláá býlá úřdující oby. předdkyně strny Michel Šojdroá. Sůj EP. Chtěl bych kmpň změřit Zelení) by jednotliě nemě- obbí konce místopředu ECR, krjně leicoá GUE-NGL zhájili pouze zástupci Strny zelených Čloěk kázl TOP přeměnit 09. Zelení poloinu půdy přicházejí post čelil nebude zuřié ichřici obhjot Klus, ni jeden o rok komunální problemtiku, možnosti řešení problémů šich obcí Posílit mohou podle odborníků ly překročit osm procent hlsů. s poměrně Zemi tím rdikálním zážně z později sdní ichřici dojice Xynthi europoslnců nyní celoeropským poškodil ekosystém. přístupem. Ekonomický Voliči zpmtoáá KDU-ČSL, tedy z mohutných Zuz Roithoá zápl měst četně možností cestou eropských projektů, řekl EN dl, Filip Appl z think tnku tké rdikáloé. průmysloý z celé Eropy rozoj, mohou rostoucí inter- počet obytel, noé strocí ná- škody předstují částku 600 ž ni jihu Jn země. Březi. Podle Z odhdů hnutí KOMENTÁŘE yky poždky žiotních podmínek jsou příčinou rušeného oláá zyšoání hldiny Atln- od roku Frncie zúčstňuje linky č. 1 přížského metr, kte- 800 milird eur. Noé oby y- Přípry žiotního prostředí. olby Podle ho nedáno přes tického ysokou oceánu. nezměstnost Situce znepokojuje obytele požt progrmu okmžité podporu žiotního připojenhodrá ptří strn k nejstrším EP hody nejfrekentonějším mezi prlmentu zeřejněných probíhjí studií merických ědců s poměrným neobsze. Dlší krje problém Gironde, idíme prostředí ČR k fiskálnímu Erth Hour. pktu. Letos Řešit EP národními (denně ládmi. přeprí Tkto předstihem. je 5 500 žiočišných TOP 09 kteří přihlíží e zbytečné zmenšoání byrokrcii pláží o rozpočtoou přibližně 130 měst odpoědnost (Lyon, Příž, zolený 725 tisíc předd osob). Do roku 2020 komi druhů celostátním pokrji sněmu yhynutí. schálil Dokonce jeden této ž oblsti. tři metry Co z týče rok, stupu některých eropské Strsbourg, úroni, Toulon ) nejen ocitlo té e proběhne by tké zdojnásobení byl pod ětším elikosti sítě lků TGV hlní několik teze progrmu, žiočišných konečný rostlinných eurozóny, místech o šest rozdíl ž det od národní, tmě po bu požujeme jedné hodiny. z nutné. Akce drobnohledem i kontrolou o 2 000 km. občnů. kument druhů ztrácí bude sou zprcoán půodní elikost osttních metrů z rok. strn nezpochybňujeme Hlní byl spuště ší idejí před je kázt, Eiffeloou V září letošního roku oslily lky ýkonným ýborem zmenšuje strny (polární Dnes náš ptří zázek Frncie přistoupit k zemím Eropská ěží z přítomnosti unie není neyzpyttelný ministryně ekologie ysoké rychlosti třícáté ýročí od konce medědi, led jeleni, 2014. ly, Chceme ještěrky, ázt k s euru, nejmenšími íc podmiňot emimi skleníkoých plynů. přistoupení diktátor, Nthlie le riózní Kosciusko prtner, sého zniku (1981) přeprily ropuchy...). práci Lesní TOP porost, 09 rámci tolik k euru Propgce referendem zoru Morizet. jsme Ani její otázce součástí pry o přibližně dě milirdy osob. N nepostrdtelný lié strny, pro ekosystém, kde budeme požujeme ekologického z choání jednu z učil forem je nezůstáá ší. Jsme pozdu. přesědčeni, Větši Frncouzů zmu je roněž sníní hlučnosti letdel ohrožující obytele mizí před zdůrzňot očim rozpočtoou íce jk d zpochybnění obytele téměř tohoto utomtickým zázku. čím blí yužíá bude EU slub sým eřejné občnům, odpoědnost, miliony osob ročně lepší umírá pohyb studentů zážné Ačkoli ekologickým nejsme gestům. členy Pridelně eurozóny, hromdné tím lépe. pry. Proto Síť požujeme leznic blízkosti přížských letišť Roissy i nemoci prcujících, způsobené přípru znečištěním ozduší. třídí její odpd, problémy šetrně nás hospodří i přesto metr z spráné, je ysoce by rozinutá občné již Chrles de Gulle, Orly Beuis. přijetí eur Frekence zlepšení obrzu přírodních ktstrof s ou týkjí (podle chceme Créc - Středisko ýzkumu podílet pokud bě práě konání neprobíhá eurooleb sták zli Od břez příštího roku buu České republiky hrůzné rámci následky jejich řešení. pro studie Proto budeme pozoroání jmé nebo beržd kndidátů bezmoců předdu zproozněny noé dráhy nočních hooří unie. jsně: Nesttečný spotřeboááme pohyb podporot žiotních přistoupení podmínek ČR (elice čsté komi. zimních Dopředu měsících) ptří zletů ze zápdní strny Roissy studentů íce přírodních i prcujících zdrojů než občnů nám k celkoá Pktu euro spotřeb plus, zjišťujícímu ody mácností snížil známý kndidát k elice spolehliým. předdu Chrles de Gulle, buu yčleněny inestice zukoých izolcí plnet brzdí mů ekonomický poskytnout. rozoj. možnost účsti o 3 ČR % obbí jednání od EK V rámci by pk ekologického přípdě zolení progrmu získl V Téměř celé EU s pridelností jsou miliony olných zsáhne eurozóny. 1997 2007), Jko pojistku čsto kupují rozpočtoé lád silnější zpočl mndát několik než modernizcí prního je ten zkáz použíání Mrek nejhlučnějších Ženíšek, prconích některý z ničiých míst žilů t zůstájí i půbnou krjinu Frncie. V roce 2009 otázce spotřeby elektřiny. Rok zmnější z nich je utomtizce Ilo biopotriny. odpoědnosti Jsou ČR uěmělí budeme i součsný, plně odozený systému. od Nejý- - letdel poslnec, noci místopředd (Airbus A310). TOP 09 Mádroá 3 3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Co EVROPSKÉ noého ne HORIZONTY noá lád ZDEŇKA eropské VELÍŠKA politiky Bude mít ČR? EU po dluhoé krizi noou pobu? V ohlédnutí z rokem 2012 jm Lidé zemích unie, si tomto místě předpoídl, nejíc lidé zemích eurozóny, otírjí už hodně dlouho noiny s úz- letošní rok, 2013, země unie prožijí nejspíš jko rok kostí. Totéž smozřejmě týká i zápsu o uedení žiot šech teleize rozhlsu čch zprodjských relcí. Není nic příjemného noých systémoých změn připroných (během r. 2012) utrzot denně, nelze čekt zájmu konsolidce eurozóny nic jiného než škrty (bych ty součsné perspektiy yjádřil co nej- záchrny ekonomik jejích zdluných členů. Dnes, o rok stručněji). Ve sém užoání jsou později, teď lidé mnoh sd eropských mohu odážit zemích říci, hluboce konsolidce ponořeni eurozóny finční i problemtiky, záchr ekonomik to hlně jejích té, zdluných kterou dluhoá členů krize je při způsob nejmenším jejího řešení bré trápí přímo cestě. jejich Nposledy, rodiny. Sdno minulých nám dnech, šem přitom zzmely uniká, eropské jsme ysteni deníky, netušeným Irsko už rizikům ymnilo ještě i jiné z roině. poručnictí Politické. MMF, Médi už růst ni přecházejí, země jen rátil my si nešímáme, politik jk úspor bohtá přinesl je jejich sé ň, ooce. když bojišti o záchrnu deníky, eur mám-li ekonomické být objektiní, stbility EU idí sbírjí le tké oběti: druhou pdlé lády. strnu V mince, posledních to jest, týdnech co z měsících to Iroé mohl zpltili, médi km ší propdl pompou pohřbít žiotní lády úroeň e mnoh Sloinsku, z nich, Sloensku, kolik Irů Řecku, ydlo Itálii, rději e Špnělsku; hledt práci jře lepší Portuglsku žiotní podmínky únoru ciziny, Irsku. což Loni šechno zdlunost ten dějný státu obrz pltil úspěchu lád lboristů eropských e Velké optření Británii. proti A pro kolpsu úplnost: zdluných předchůdkyní ekonomik šech těch trochu pdlých klí. lád Rozhodně EU byl lád zkříšení Islndu, irské tedy ekonomiky zemi, která ztím EU příliš není, nepodílely nechtěl být, ty le systémoé teď už rději změny, chce. Ztím celkem letos deět měly eropských uádět eurozóně zemí octlo (tedy kůli nikoli peněžní celé krizi EU) politickém žiot. proizóriu. Jed z nich Doufejme, je sd přece dlší nepřibuu. jen sětě: Ale jednotný když už bnkoní jm ysloil hled, sloo proizórium, prní krok k ronou bnkoní poukážu unii, k níž to, co je le si letos ještě ještě ážnější nespělo. než pád deíti I tento eropských proces je lád. le, Do dá proizóri říci, bré stupuje, cestě. jk A krom zdá, tké toho Eropská jde o dojici unie optření, předeším která její finčně-ekonomický spíš eurozónu ochrání pilíř, proti eurozó. recidiám Nejen krize, političtí z jké lídři unie, nyní Erop sd le i už ekonomičtí oprdu zotuje, finční než experti proti oljí té zníjící po noém dluhoé uspořádání krizi, poměrů kterou unitř teď eurozóny. práě T eurozó má stát překonáá.tk peným jádrem nic není unie, zmeškáno s ětší rozpočtoou ty prní známky disciplinou překonání hlně s dluhoé ětší koordicí krize, konsolidce ž uniformitou eur národních ětšího fiskálních klidu politik. eurozóně Eurozónu djí, je třeb podle yzbrojit mne, požot nástroji k účinné z jeden obrně z hlních společné pozitiních měny před ýsledků, nápory finčních jichž trhů, roce 2013 mníjí sáhl experti. EU (díky My sému le bychom soustředění měli ědět, eurozónu). změní-li eurozó Ale nám tkzné stojí z to, pené podít jádro Unie, něj změní z hledisk tím utomticky členských států, situce těch zbylých zůstájí členských mimo zemí eurozónu. To unie. stále Tedy ětší i ši stále země. smozřejmější Jk změní? soustředění K horšímu. eškeré Země, pozornosti buď nechtějí měnoou ůbec, nebo unii, ztím tedy nechtějí eurozónu, eurozóny, je pro členské octnou státy okrji EU, eropské ní struktury, nejsou, možná mimo její rubem pené toho jádro,spolu pozitiního s noáčky, ýoje, kterým z který t je okrjoá možné požot část Unie snáz překonáání oteře. Rozběhne-li dluhoé krize. N systémoých unii ten dnes změnách tk léhě pro eurozónu požný proces úroni zpenění institucí eurozóny, celé bude EU nepřestáá ho zákonitě proázet prcot. rozolnění Ale my Česku pokles si ýzmu musíme té stále hrstky opkot, států, zůstnou ty změny mimo buu eurozónu. plikot T skupink práě bude jen jedk eurozóně! početně méně Až zčnou ýzmná, nést ooce, jedk nebudeme ještě ke šemu je sklízet! nesourodá. A přijdeme-li Vedle zemí, práě ž eurozóny té chíli nikdy s přihláškou nechtěly, jko eurozóny, Velká Británie nebudeme (le t možná umí o příliš be postrt), ítáni. Členské ní buu země země, yčkájící, eurozóně ž jk nejsou, to s eurem mohou pdne, už nyní i země, připojit k procesu stup přípry eurozóny institucionálních ztím nemjí přepokldy, změn eurozóny, i země, buu kterých postupně teď prcujeme, EU přijímány: připomíjí země zápdního eropští Blkánu. lídři. Mám Nicols le Srkozy jem, si to měl připomíjí už tohle šecho čím promyšleno, dál méně důrzně. když Frnçois zčátku listopdu Hollnde řekl to konce diskusi formuluje studenty z štrsburské opčného zorného unierzity: úhlu: Nkonec Půjdeme tu buu dál, bez dě těch, rychlosti. kteří Tou nebuu jednou půjdeme chtít připojit. k ětší integrci Je pochopitelné, unitř eurozóny, těm eropským tou druhou státníkům, půjde ke konfederci kterým unitř eropská myšlenk unie. Nemělo pod tíhou by nám krize uniknout, zužuje myšlenku s ideou eropské eropskou konfederce, měnu, jejíž říká zloní možná by pohled uchránilo Eropskou zm těch unii nepřipojených, před postkomunistickými ětši depty jich eurozónu členstí, přišel zro už neposílí. Frncois Dá Mitterrnd přepokládt, hned po pádu čím lezné íc opony. bude eurozó Předestřel sými ji přímo institucionálními Prze (čeren 1991). změmi Neuspěl. tudíž Zejmé stupněm u Václ sé nitřní Hl integrce dlších Střeeropnů. zdlot od zemí Uspěje tořících Nicols zbytek Srkozy? EU, U tím Václ těžší pro Klu ten zbytek u těch dlších, bude co eurozóny lpějí spíš stoupit. státní suerenitě Zejmé než pro země, eropské integrci? buu To, poslední co jm tu chíle dnes črtl, áht s je připojením jen hypotetická k oněm předst institucionálním buucnosti změnám unie záděným eurozóny. pro Prní, eurozónu, co mů jko zhtit je fiskální její uskutečnění, pkt, bnkoní je ztroskotání unie eur přípdné rozpd dlší. eurozóny. Nše země Ale buďme je této (euro)optimisty: chíli přerodu, euro le udrží už teď eurozó by měl pk politická stne peným grnitur, jádrem která EU. Buďme utoří tké příští (euro)relisty: ládu, zít tto brňme rizik čs prděpobného mrgilizci, tedy štěpení česky, unitř ytěsnění EU potz. okrj eropské struktury. Nejlépe tím, (Srkozyho) ideu jkési V konfederce količní smlouě, zmříme která zárodku zřejmě zřetelnou stne podporou zákldem jednotné choání Eropy příští s jednotnou české lády měnou. rámci jejího členstí EU, jsou problemtice eropské integrce (tedy postoji ke společné měně k optřením upenění eurozóny) ěnoány Eurofon tyto čtyři informuje řádky: Budeme efektině yužít ekonomických možností členstí EU budeme připrot ČR ke stupu eurozóny, četně posouzení připojení k příslušným institucionálním Co zmená krokům zkrtk (smlou IPRM? o stbilitě, koordici spráě hospodářské IPRM měnoé ozčuje unii, Integroné bnkoní plány unie). rozoje měst. Jedná (Citoáno z textu količní smlouy ueřejněného idnes.cz.) o soubor Z této zájemně jediné ěty podle mne nedá zřetelně yčíst, proázných noá kcí, lád rdikálně jsou relizoány změní postoj, který k eropské integrci měl t předchozí. ymezeném Třeb území o tom nebo íc řekne rámci ládní progrm. To le už bude z o témtického něco blíž k přístupu eropským e městech olbám. A k těm by měli jít kndidáti příštích ládních směřují strn k sní s jsnějšími společného předstmi o eropské politice České republiky. cíle či cílů měst, obce či loklity. IPRM je jedním z nástrojů urbánní politiky projekty něm obsné mohou být podporoány z operčních progrmů KDU-ČSL euroolby chystá oleb (OP) finconých ho ze strukturálních prlmentu, tk, fondů. Město již mů sjezdu předložit strny jeden kětnu 2013 byl zolen lídr dlších účsti, než jká je u těchto oleb nebo íce tk IPRM. pozbuzot oliče k yšší deět V jkých kndidátů operčních tedy progrmech čelo kndidátky. obyklá. IPRM Kmpň upltňují? bude úsporná, str Integroný Prcuje plán rozoje olební měst štáb je koordičním jk mechnismem uolní zcíleným kmpň cc interence technickém oblsti zjištění rozoje měst oleb, rámci tk regionálních 5,5 mil. Kč, operčních dlší fince progrmů sd (ROP), djí předeším Integroného operčního progrmu. progrmu Progrm (IOP, oblst sponzoři. interence 5.2 týkjící řešení bude problemtiky předsten bydlení) při oficiálním plňkoě zhájení témtických operčních progrmech. Mezi prioritní kmpně oblsti, 4. břez interence 2014 rámci IPRM změřují, ptří ekonomický (msopustní rozoj, sociální úterý). integrce, Progrm žiotní prostředí, jistě přitžliá měst, stupnost mobilit sprá bude zot ěcí eřejných. trdiční priority KDU-ČSL bude bízet koncept Jkých sociálně-tržního měst IPRM hospodářstí, týká? který 1) IPRM př. je podmínkou osědčil pro Německu měst d 50 tisíc obytel Mlu Bolesl, by i mohl jinde. čerpt Je logické, prostředky hlní rámci témt oblsti podpory ROP změřené rozoj dných měst buu (jedná týkt o elkých měst zřzená problémů zm nositelů IPRM rámci ROP). 2) Pro ČR oblst Eropy: interence změstnost, 5.2 IOP mohou IPRM předkládt měst d 20 tisíc obytel, bez podpor dětí jeho předloní bezpečnost by nemohly klit čerpt prostředky z této oblsti Pel interence. Sobod, 3) potrin. Měst KDU-ČSL 50 tisíc obytel bude systemticky mohou čerpt prostředky lídr kndidátky OP prostřednictím ho IPRM, pokud upozorňot to pridl operčního ýzm progrmu umožňují. prlmentu z KDU-ČSL Mrti Finkoá, Eurofon
4 PUBLICISTIKA EN č. 12 / 2013 CO NA TO EUROPOSLANCI Co říkáte situci Ukrjině jký předpokládáte její dlší ýoj? Ukrji posledních dnech týdnech stl epicentrem dění celé Eropě. V přetrájících demonstrcích opozice hrje nejen o plyn o li, le po brutálních policejních zászích neochotě edení státu s protestujícími jedt tké o demokrcii lidská prá. Jko čerená nit msoými protesty line eropská myšlenk, totiž přesědčení, Ukrji ptří spíš Zápd než Východ. Není pochyb o tom, rozhodnutí politických špiček Ukrjiny poslední chíli přehodnotit podpis sociční hody s EU rhá zemi náruče Rusk. To je sice schopno bídnout Ukrjině krátkobou perspektiu zjištěné existence, le nikoli dlouhobou. Níc Ukrji nemů čekt, s ní Rusko bude jedt jko roný s roným, le opk z pozice dřzenosti síly. Smo Rusko čeká náročný bolestiý proces trnsformce moderní stát, něco, co už má EU dáno z bou. Není diu, pro mnoho Ukrjinců je EU rozdíl od Rusk symbolem bezpečnosti, roného zcházení, ochrny prá ekonomického blhobytu. Odmítání přistoupit jednu ze tří podmínek Brulu, to poolení léčby Julie Tymošenkoé zhrničí, byl nepochybně jen zámink přerušení procesu podpisu sociční hody. Skutečným důodem byl hrozb ruského prezident Puti přiřít kohoutky ulit cl. To by mělo pro Ukrjinu rychlé Česká republik má silnou ukrjinskou menšinu, žijí zde 124 tisíce Ukrjinců. I proto nás musí zjímt ktuální dění této zemi. Pojďme si připomenout, co je lstně předmětem sporu. Hrje o sociční hodu s býlými soětskými republikmi Ukrjinou Moldskem nutno říci, sdní jednání bylo elmi komplikoné. Již roce 2011 lel stole nárh jedné z jejich erzí, k jehož rtifikci konec nešlo. Zrky šech proto upírly k liteskému předdnictí Rdy unie, mělo během summitu Východního prtnerstí e Vilniusu s Ukrjinou hodu podepst. Prkticky by tím šlo k ytoření zóny olného obchodu s Eropskou unií Ukrji by tk nemohl stoupit celní unie edené Ruskem, respektie Eurosijské celní unie. Nemů nás proto překpit, finální yjednáání konec zdrhlo. Unie totiž podmiňol podepsání historické sociční hody propuštěním ůdkyně ukrjinské opozice Julie Timošenkoé z ězení. Je otázkou, zd tímto krokem Brul sám konec neehl Ukrjinu sféry ruského liu. Přesto náš eropský komisř pro rozšíření politiku soudstí Štefn Füle poslední chíle sžil stále sží situci zrátit, nyní to ypdá, jsme o Ukrjinu již definitině přišli. Těžko tom něco změní líbié náštěy politiků, sží Kyjeě blízkém okolí ziditelnit brikádách podporou ukrjinské opozice. Unie stál před otázkou, zd je ochotná ustoupit před ýozem lidských prá úkor posílení ekonomického liu. Historicky tk rozhodl, nelze but trh bez djekti. Tento krok bude mít zcel jistě dlekosáhlé pdy nejenom zthy mezi Eropskou unií Ukrjinou, le tké zthy mezi Českou republikou Ukrjinou smotné Ukrjince žijící Čechách. Oldřich Vlsák, místopředd ho prlmentu těžké pdy pobě zdržoání, zírání podniků, propouštění. Tepre čm by bylo možno ýpdek obchodu s Ruskem hrdit obchodem s EU. Prezidentské olby přitom Ukrjině kojí již z rok Jnukoič jistě bude chtít mndát obhájit. A tk prgmticky olí kroky, mu krátkém č přinesou hmttelné ýsledky. Ukrjinský prezident tk měl ybrnou mezi zásdním omezením ekonomických ktiit směrem Rusk, nebo ochlzením zthů s Eropskou unií. Ztím si, k elkému zklmání Eropě, le i řdách ukrjinské prlmentní opozice, ybrl tu prní možnost. N EU nyní je, by neotočil k Ukrjině zády podpořil šemi prostředky ty, kteří si přejí pokrčoání integrčního procesu. Jn Březi, poslnec ho prlmentu Eurooľby modelujú situáciu špnielskej scéne Čo Mdrid netrápi, zykne yburcoť regionálnych predstiteľo. Ik tomu nie je ni prípde blížicich s euroolieb, ktoré s stájú leitmotíom rétorických potýčok. Predolebné obbie je plnom prúde politické strny zujli strtegické pozície. Medzi prými yštrtoli primátori z Ľuej strny, ktorí rok 2014 prisľúbili orgnizonie protestných kcií, by upozornili neplnenie finčných podmienok zo strny Autonómneho spoločenst Andlúzie. V hre je 500 milióno, ktoré podľ údjo Ľuej strny utonómi dlží mestským obecným úrm práe tento rgument mô noo pošrmotiť poesť regiónu beztk ýrzne medilizoného prostredníctom početných škndálo. Andlúzski predstiteli Ľuej strny prcujú pod idinou íťzst beme s nechájú počuť íkených mítingoch. V debte enonej budúcnosti Európy soju Cenu prípry socičnej hody Ukrjinci prepočítli eurá. Nrhujeme yriešiť problém prostredníctom finčnej pomoci približnú sumu sme stnoili ddsť miliárd eur, oznámil premiér Mykol Azro Brulu odporučil, by inestol obojstrnne ýhodných projekto, ko je modernizáci rozoj európskeho cestného koriru ytorenie noého, smerujúceho Kukz. Po 21. noembri, kedy boli po prezidentoom ozme o stopnutí socičných rozhooro krjine rozpútné msoé demonštrácie, s rétorik ukrjinských predstiteľo mení údjne pod tlkom miestnych oligrcho, ktorým s zblíním s EÚ otori noé možnosti. Pred čsom si Kyje stnoil sumu 160 milióno láro, ktoré musí yložiť prispôsobenie máceho priemyslu európskemu, to bez pripočítni nákl spôsobených strtou ruského trhu. strnu ykreslili ko jedinú, sttočne silnú európsku strnu, ktorá bude hájiť záujmy Špnielo kontexte celej EÚ. SOCIALISTI SA MOBILIZUJÚ Medzinárodná štúdi OECD PISA s uskutočňuje trojročných cykloch poskytuje poronácie údje o emostich zručnostich pätnásťročných žiko. Hlnou testonou oblsťou PISA 2012 bol mtemtická grmotnosť, no zároeň bol slená úroeň emostí zručností žiko z čitteľskej príroednej grmotnosti. Njlepšie ýsledky trdične shujú ázijské krjiny, popredné miest obsdzuje Južná Kóre, Čí, Tiwn Jponsko. Z Európno ptri medzi júspešnejších Šjčiri, Holnďni, Fíni Estónci. Českí školáci s oproti roku 2009 zlepšili, hoci ich ýsledky zostájú poroní s osttnými 64 krjimi zpojenými testoni úroni priemeru. Ndpriemerné ýsledky sihli len príroednej oblsti. Výsledky sloenských žiko sú prýkrát od roku 2003 ýrzne nižšie, ko je priemerný ýkon krjín OECD ýzmne rástlo zstúpenie žiko tz. rizikoej skupine, čo zmená s jnižšou úroňou emostí. Pobne ko Sloákom, ni špnielskym žikom s židnej z disciplín nepodrilo sihnuť priemer zúčstnených krjín. TRADIČNÉ MÍNUSY EXPRESNÁ VÝPOMOC Pokým ulicich Kyje ďlej ládne eufóri, európski predstiteli rokujú s Medzinárodným menoým fonm, Setoou bnkou, ko j s ďlšími finčnými subjektmi o možnostich pomoci postsoietskej republike prípde podpísni socičnej hody. Vicepremiér Serhij Arbuzo pricestol Brulu, kde potrdil, Ukrji, chádzjúc s pokrji krchu, je priprená podpísť hodu, šk odmietol komentoť konkrétny termín. Komisár pre rozšírenie sudskú politiku EÚ Štefn Füle oplátku prisľúbil ic úero, le nespresnil ich ýšku. Ukrjine potrebujeme pomôcť zrekonštruoť dôeru nielen u občno, le tiež u medzinárodných inestoro eriteľo s cieľom stbilizoť jej ekonomiku, ysloil tlčoej konferencii. Kto s ocitne kndidátskej listine socilisto ztiľ needno. Trinidd Jiménez, býlá ministerk zhrničných ecí, momentálne zstájúc post šéfky sociálnej politiky Socilistickej robotníckej strny Špnielsk, ysloil, ýchodisko z ekonomickej krízy krji musí hľdť Európe, to j priek rstjúcemu skepticizmu, kritike Európskej centrálnej bnky politického smeroni kncelárky Angely Merkel. Špnielski socilisti pôjdu olieb s íziou ybuť Európu, ktorá bude prdigmou solidrity, súdržnosti, slobody blhobytu. Soj odážny cieľ chcú sihnuť prostredníctom precízne priprenej kmpne, ktorej s odprezentujú ko jediná špnielsk str hodná spoluprácu medzinárodnej úroni. Méty doch jsilnejších politických zoskupení krjine s tk prelíjú predstách o lstnej dôležitosti pre celú eurokomunitu. EUROVOĽBY SYNONYMUM SKEPSY Okrem monitoroni ýsledko štúdi pomenú celkoé nesttky národných školských systémo. Špnieli zožli kritiku niekoľkonásobne. Veľkým mínusom sú neproduktíne inestície školst, ktoré z posledné desťročie sihli 35percentný nárst, prxne, ýsledným jom je emostný úpk zzmený šetkých zdelácích stupňoch. Autori štúdie podčirkujú známy fkt, pri ykldní prostriedko zohrá dôležitú úlohu nie koľko, le ko budú penize použité sihnutie ytýčených cieľo. Kritike neušlo ni zádznie čstých, nesttočne prepojených reforiem. Podľ zhrničných odborníko tk problém netkie ďlšom izonom oklieštení inestícií, le smotnom zdelácom modeli. Z lrmujúcu skutočnosť utori ozčujú eľké regionálne rozdiely sihnutých ýsledkoch. Njhoršie obstáli žici pochádzjúci z južných utonómií ko Andlúzi Murci. REAKCIE NEPRICHÁDZAJÚ Konšttonie zhrničných odborníko zlo ietor z plchiet regionálnym politikom, ktorí chbé školské ýsledky ospredlňujú VEČNÉ IDEY Účstníci euromjdnu yzýjú ukrjinskú ládu, by s nezjednál so Zápm nezpredál s Rusku. Ako preiesť túto požidku prxe, nikto nekonkretizuje. N rozdiel od tmosférou pohltených rečníko, ekonómoi s neyjdrujú inotjoch, le prostých číslch. Upozorňujú, cest k plneniu pozitínych perspektí eurointegrácie pre Ukrjinco jednoduchá nebude. V prípde zčleneni európskych štruktúr občni budú zápsiť s icerými ťžkosťmi. Skutočnosť, k zýšeniu minimálnej mzdy lebo dôchodko s krji jbližších rokoch neprcuje, ztiľ nikto nespomí podľ skúností mnohých členských krjín, hrozí rpídne zyšonie cien potrín energií. Ukrji ztiľ ťží z cenoej politiky Spoločenst nezáislých štáto čele s Ruskom po zčlenení k EÚ bude musieť ýhodné ceny zbudnúť. V NOVÝCH PODMIENKÁCH Pred blížicim s májom denník El Pís zrtú početné problémy EÚ čkjúce yriešenie, pripomí, ešte predtým musi kndidáti zbojoť s jäčším stršikom. Je ním euroskepticizmus, oplyňujúci náldu o šetkých členských štátoch. S krízou rstá sh inklinoť k populistických tendenciám denník neopomí jmä xenofóbiu, ktorú čsto spáj s definoním rdiklisto. Popri gréckych extrémistoch bolo nerz ýstržne spomenuté íťzsto kndidát Ľuej strny Nše Sloensko Mriá Kotlebu o oľbách preddu Bnskobystrického krj. Treb šk pripomenúť, tento fkt rýchlo bledne popri nedánom msoom prepúšťní členo ETA odsúdených z teroristické útoky, ktoré priprili o žiot desitky obetí. Optik Špnielo nepustí. Médiá mimoridne citlio regujú otázky imigrácie, ktorú čsto spomíjú súislosti s xenofóbnymi shmi európskych lád ystrdiť usiloných cudzinco sníjúcich európsky n o prcoitom žiote zápdnej Európe. Z pokus o yriešenie rómskej otázky kritiku pridelne zožíjú Frncúzi čersté yhláni britských politiko ohľdne očkáného príleu Rumuno Bulhro s špnielskej tlči stretájú s nepochopením. D Mihálikoá Špnielski žici o emostich pokrikájú Výsledky medzinárodnej štúdie PISA opäť poukázli nelichotiý st špnielskeho školst. Ddsite pite miesto pordí potrdzuje, terjšie pokusy o zreformonie zdelácieho systému opkone zlyhájú. eľkou mierou nezmestnosti znínými príjmmi mácností. Prime äzby medzi ekonomickou stgnáciou emostnou úroňou utori štúdie neidi. Shy spolitizoť problemtiku školst rámci protestných kcií kontrstuje s prozickou skutočnosťou minister školst José Igcio Wert získl ďlší rgument presdenie blík reforiem. Mdrid s k ýsledkom medzinárodnej štúdie neyjdruje lxný prístup jyšších ládnych predstiteľo prekpuje i špnielsku tlč. Tá idí nebezpečensto jmä skutočnosti, zo školst s stl priestor pre strnícky boj medzi dom jsilnejšími politickými strmi. Ani socilistom, ni momentálne ládnucej Ľuej strne s šk ztiľ nepodrilo ykorčuľoť zo situácie, kedy z enormného zyšoni inestícií plynúcich školst chádz k zhoršoniu študijných ýsledko. D Mihálikoá, Vlllid Ukrji si brúsi zuby záchrnné milirdy Podľ šéf diplomcie Leonid Kožr ukrjinská lád obnoil prípru socičnej hody s Brulom. Hoci lytici idi obrte skôr shu o upokojenie situácie, sloá o finčnej pomoci preenciu proti ekonomickému kolpsu už pdli. Pre Ukrjinco by zmeli bezcolný oz potrinárskych produkto z európskych krjín zedenie diskrimičných kót pre máce potriny, ktoré položi nekonkurencieschopné poľnohospodársto loptky. Strt kontroly d mácim trhom zostá eľkou hrozbou, ktorú Ukrjinci, pobne ko jmldší členoi EÚ s eľkou prdepobnosťou nekážu zregoť. Ďlšiu hrozbu predstuje únik mozgo, ochubňujúci ekonomiku mnohých európskych krjín. Podľ zistení orgnizácie Eurostt, z rok 2012 predstol počet ukrjinských prconíko členských krjinách 2,8 milió migrnto. Njic ich prcuje Poľsku, Tlinsku Grécku. N skutočnosť, európsky prconý trh je preplnený, upozorňujú mnohé zápdné krjiny, či upltnenie zhrničí zostne pre Ukrjinco, pobne ko pre mnohých iných Európno trdým orieškom. Npriek šetkým skutočnostim, zčlenenie Únie Ukrjinci nímjú ko šncu zmenu. Trápi ich dmerná korupci dúfjú, Brul ju pomô zmierniť. D Mihálikoá