Vzdělávací ptřeby sciálních pracvníků Charit v lmucké arcidiecézi Bc. Michaela Ktěšvská Diplmvá práce 2014
ABSTRAKT Abstrakt česky Diplmvá práce se věnuje prblematice celživtníh vzdělávání a učení, dalšíh vzdělávání, dalšíh prfesníh vzdělávání a jejich významu pr splečnst, jedntlivce i rganizace. Stěžejní v tét práci je prblematika vzdělávání v sciální blasti a její uktvení v legislativě a dalších dkumentech. Empirická část práce se zaměřuje na identifikaci vzdělávacích ptřeb sciálních pracvníků Charit v lmucké arcidiecézi prstřednictvím zjišťvání jejich pstjů, názrů a pžadavků na vzdělávání. Klíčvá slva: celživtní vzdělávání a učení, další vzdělávání, prfesní vzdělávání, vzdělávání sciálních pracvníků, vzdělávací ptřeby. ABSTRACT Abstrakt ve světvém jazyce The thesis addresses the issue f lifelng learning, cntinuing educatin, cntinuing prfessinal educatin and their imprtance fr sciety, individuals and rganizatins. The main fcus f this thesis cnserns the issue f educatin in the scial field and its "anchrage" in legislatin system and ther dcuments. The research fcuses n the identificatin f educatinal needs f Caritas scial wrkers in Archdicese f Olmuc thrugh a survey f their attitudes, pinins, and requirements in educatin. Keywrds: lifelng educatin and learning, cntinuing educatin, prfessinal educatin, scial wrkers educatin, educatinal needs.
Na tmt místě bych chtěla pděkvat Mgr. Janě Kitliňské, PhD. za dbrné vedení mé práce, její cenné náměty a připmínky. Dále bych chtěla pděkvat sciálním pracvníkům, kteří věnvali svůj čas vyplnění dtazníku a přispěli tak k výsledkům tét práce. Rvněž děkuji všem, kteří mě p celu dbu pdprvali a pmáhali mi. Prhlašuji, že devzdaná verze diplmvé práce a verze elektrnická nahraná d IS/STAG jsu ttžné.
OBSAH ÚVOD... 10 I TEORETICKÁ ČÁST... 11 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A UČENÍ... 12 1.1 KONCEPT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A UČENÍ... 12 1.2 FUNKCE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (RESP. UČENÍ)... 13 1.3 STRATEGICKÉ DOKUMENTY V OBLASTI CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 14 1.3.1 Memrandum celživtním učení... 14 1.3.2 Nárdní prgram vzdělávání ČR ( Bílá kniha )... 15 1.3.3 Strategie celživtníh učení ČR... 16 1.3.4 Strategický rámec evrpské splupráce ve vzdělávání a dbrné přípravě (Educatin a Training 2020, ET 2020)... 19 2 DALŠÍ A (DALŠÍ) PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 21 2.1 DALŠÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 21 2.2 VÝZNAM DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 22 2.3 ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR... 24 3 VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ... 27 3.1 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ V ČR... 27 3.1.1 Oblasti vzdělávání v sciální práci... 28 3.1.2 Zásady efektivníh vzdělávání pracvníků sciální sféry... 31 3.2 SUPERVIZE JAKO SPECIFICKÁ METODA VZDĚLÁVÁNÍ A UČENÍ V SOCIÁLNÍ PRÁC 32 3.3 KOMPETENCE SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ... 34 3.4 VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ V KONTEXTU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH... 37 3.4.1 Odbrná způsbilst k pvlání sciálníh pracvníka... 37 3.4.2 Další vzdělávání sciálníh pracvníka... 38 3.5 VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ V KONTEXTU STANDARDŮ KVALITY... 38 3.5.1 Standard č. 9... 39 3.5.2 Standard č. 10... 39 3.6 VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ V KONTEXTU PŘIPRAVOVANÉHO PROFESNÍHO ZÁKONA... 40 II PRAKTICKÁ ČÁST... 41 4 IDENTIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ CHARIT... 42 4.1 CHARITA ČESKÁ REPUBLIKA... 42 4.2 CÍLE VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY... 43 4.3 ZKOUMANÝ SOUBOR... 44 4.3.1 Charakteristika zkumanéh vzrku... 46
4.4 METODY SBĚRU DAT A REALIZACE VÝZKUMU... 51 4.5 VÝSLEDKY VÝZKUMU... 52 4.6 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ... 81 4.7 DISKUZE... 84 ZÁVĚR... 87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ... 88 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 93 SEZNAM OBRÁZKŮ... 94 SEZNAM TABULEK... 95 SEZNAM PŘÍLOH... 98
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 10 ÚVOD Vzdělávání je celživtní prces, při kterém si svjujeme znalsti, dvednsti a pstje a získáváme tak vzdělání, které je jedním ze základních kamenů rzvje každé splečnsti. Vzdělání nám pmáhá vyrvnat se s neustálými splečenskými, eknmickými i plitickými změnami. Má tedy velký význam pr jedntlivce i rganizace. Prpracvaný systém vzdělávání pracvníků je jedním z faktrů, který rganizacím pmáhá bstát v knkurenčním bji a měl by tedy být nedílným nástrjem řízení každé rganizace. V rganizacích pskytující sciální služby vnímáme tut prblematiku jak velice důležitu, prtže chtějí-li tyt rganizace pskytvat kvalitní služby a jejich prstřednictvím pmáhat lidem řešit jejich mnhdy nelehké živtní situace a prvázet je v důležitých živtních etapách, pak by měli mít pracvníky s kvalitními znalstmi, schpnstmi a dvednstmi. V teretické části diplmvé práce se budeme zabývat tázku vzdělávání dspělých. Knkrétně tedy prblematiku celživtníh vzdělávání, prfesníh vzdělávání a dalšíh prfesníh vzdělávání a jeh pstavením v České republice a ve světě. Následně se zaměříme na blast vzdělávání pracvníků v sciální blasti na systém vzdělávání sciálních pracvníků v ČR, jeh uktvení v legislativě a dalších dkumentech. V praktické části práce se budeme věnvat mapvání vzdělávacích ptřeb sciálních pracvníků půsbících v Charitách v lmucké arcidiecézi, prstřednictvím analýzy jejich pstjů, názrů a pžadavků na vzdělávání.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 11 I. TEORETICKÁ ČÁST
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A UČENÍ Vzdělávání je prces získávání vědmstí, dvednstí, pstjů, návyků a dbrných kmpetencí. Je nejen prstředkem k získání kvalifikace, ale jeh cílem je zejména sbnstní růst a rzvj, integrace d splečnsti cestu předávání kulturníh a splečenskéh dědictví, sdílením určitých splečenských hdnt a frmvání člvěka k sebeuvědmění, dpvědnsti a uplatňvání lidských práv (MUŽÍK, 2012, s. 23). 1.1 Kncept celživtníh vzdělávání a učení Pjem celživtní vzdělávání bývá někdy mylně zaměňván s pjmem vzdělávání dspělých, které je ale jednu z jeh nejvýznamnějších slžek (srv. MUŽÍK, 2012, s. 24). Je t kncept vzdělávání, který má člvěku pskytvat mžnst vzdělávání v různých stádiích jeh rzvje (PALÁN, 1997, s. 17). Jedná se mžnst přístupu ke vzdělávání v průběhu celéh živta. Pdle Bartňkvé (2013, s. 22) je hlavním cílem celživtníh vzdělávání vytvření sciálníh, plitickéh a eknmickéh prstředí, které umžní každému člvěku bez výjimky v plném rzsahu rzvinut svůj talent a umžnit mu, aby realizval svůj tvřivý ptenciál s důrazem na zdpvědnst za vlastní živt a dsažení sbních cílů. V sučasnsti se d knceptu celživtníh vzdělávání přechází spíše ke knceptu celživtníh učení, kdy je zdůrazněna nutnst aktivníh přístupu jedince (srv. BARTOŇKOVÁ, 2013, s. 18). Prces celživtníh vzdělávání prbíhá v těcht etapách: pčáteční vzdělávání - předšklní výchva a vzdělávání, základní výchva a vzdělávání v rámci pvinné šklní dcházky na základních šklách, všebecné vzdělávání na gymnáziích, prfesní vzdělávání (příprava na pvlání) realizvané na středních dbrných učilištích, středních dbrných šklách a vyských šklách a další vzdělávání - vzdělávání dspělých v bdbí jejich prduktivníh věku i v bdbí p sknčení jejich eknmické aktivity (srv. MUŽÍK, 2012, s. 24; BARTOŇKOVÁ, 2013, s. 16). Vzdělávání becně dělíme d tří základních kategrií vzdělávání frmální, nefrmální a infrmální vzdělávání.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 Frmální vzdělávání prbíhá ve vzdělávacích institucích, zpravidla šklách a je uknčván určitým stupněm vzdělávání (základním, středním, vyšším dbrným, vyskšklským) a získáním diplmů neb svědčení. Nefrmální vzdělávání bvykle nevede k získání frmalizvanéh certifikátu. Může se jednat např. vzdělávání ve vlném čase (např. hudební, výtvarné neb sprtvní kružky) neb další prfesní vzdělávání (různá krátkdbá šklení, přednášky, rekvalifikace a vzdělávání zaměstnanců rganizvané zaměstnatelem). Infrmální vzdělávání prbíhá nezáměrně a neuvědměle v rámci každdenníh živta. (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 22; ČEPELKA a kl., 2012, s. 25-38) 1.2 Funkce celživtníh vzdělávání (resp. učení) Celživtní učení je zaměřen na sbní rzvj člvěka, na psilvání jeh bčanských funkcí i na jeh přípravu jak pracvníka (PALÁN, LANGER, 2008, s. 102) a sleduje tyt cíle a funkce (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 102; PALÁN, 2007, s. 51-52; ČEPELKA et al., 2012, s. 12): Rzvj sbnsti - jak na úrvni individuální, tak na úrvni splečenské; je jedním ze základních cílů. Psílení sudržnsti splečnsti vzdělávání je významná integrující síla v předávání sdílených hdnt a tradic, pmáhá vyrvnávat živtní příležitsti, mezuje sciální vylučení znevýhdněných skupin apd. Pdpra demkracie a bčanské splečnsti - vzdělávání vychvává sudné a kriticky a nezávisle myslící bčany, kteří jsu si vědmi vlastní důstjnsti a respektují práva a svbdy statních, které jsu záruku demkracie. Výchva k partnerství a splupráci v evrpské i glbalizující se splečnsti - respektvání dlišnstí lidí při vědmí jedinečnsti hdnt vlastní sbnsti. Zvyšvání zaměstnansti a zaměstnatelnsti zvyšvání schpnsti nalézt zaměstnání a trvaléh uplatnění na pracvním trhu jak dma, tak v zahraničí.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 14 Zvýšení knkurenceschpnsti eknmiky a prsperity splečnsti vzdělávací sustava přispívá k vyské úrvni a využitelnsti lidských zdrjů. 1.3 Strategické dkumenty v blasti celživtníh vzdělávání O významnsti celživtníh učení hvří také fakt, že většina nadnárdních rganizací (např. UNESCO, OECD), splečenství a států je zahrnuje d svých kncepcí a plánů. 1.3.1 Memrandum celživtním učení Tent dkument přijala Evrpská kmise v r. 2000 v návaznsti na přijetí tzv. Lisabnské strategie, která byla přijata Radu Evrpy a jejímž hlavním cílem měla být pdpra eknmiky a rzvje knkurenceschpnsti členských zemí. Účelem memranda je zahájení celevrpské debaty účinné strategii pr uskutečňvání celživtníh učení na individuální a institucinální úrvni a ve všech sférách veřejnéh a sukrméh živta. Memrandum definuje šest klíčvých myšlenek (cílů), na které je třeba se v blasti celživtníh vzdělávání zaměřit: 1. Zaručení všebecnéh a neustáléh přístupu k učení pr získávání a bnvvání dvednstí ptřebných pr trvalu účast ve splečnsti znalstí. 2. Zvýšení míry investic d lidských zdrjů. 3. Vývj účinných metd vyučvání a učení pr celživtní učení a pr učení v celé šíři živta. 4. Významné zlepšení způsbů pjímání a hdncení účasti na učení a jeh výsledků, zejména u nefrmálníh a infrmálníh učení. 5. Pr každéh snadný přístup ke kvalitním infrmacím a radám týkajícím se vzdělávacích mžnstí, a t v průběhu celéh svéh živta a v celé Evrpě. 6. Pskytvání příležitstí k celživtnímu učení c nejblíže lidem, v jejich bcích a využívat přitm metd zalžených na infrmačních a kmunikačních prstředcích.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 15 Nvě se v tmt dkumentu zavádí pjem všeživtní učení (lifewide learning), učení, které se může dehrávat v plném rzsahu živta a kterémkli jeh stádiu. Užitečné a zábavné učení může prbíhat v rdině, ve vlném čase, v živtě v bci a v každdenním pracvním živtě. Termín celživtní učení (lifelng learning) zdůrazňuje časvu dimenzi: učení v průběhu živta, buď nepřetržité, neb peridické. (srv. Evrpská kmise, 2000) 1.3.2 Nárdní prgram vzdělávání ČR ( Bílá kniha ) Nárdní prgram vzdělávání v České republice jinak známý jak Bílá kniha vznikl v r. 1999 a je pjat jak systémvý prjekt, frmulující myšlenkvá výchdiska, becné záměry a rzvjvé prgramy, které mají být směrdatné pr vývj vzdělávací sustavy ve střednědbém hrizntu (MŠMT, 2001, s. 7). Česká republika si v rámci tht prgramu klade v blasti vzdělávací plitiky následující hlavní strategické cíle (MŠMT, 2001, s. 87 97): 1. Realizvat celživtní učení pr všechny zajistit spravedlivý přístup ke vzdělávání na všech úrvních všem jedincům v průběhu celéh živta. 2. Přizpůsbvat vzdělávací prgramy ptřebám živta ve splečnsti znalstí - zvýšit kvalitu a funkčnst vzdělávání prstřednictvím nvých vzdělávacích prgramů a studijních brů, které budu dpvídat pžadavkům infrmační a znalstní splečnsti, udržitelnéh rzvje, zaměstnansti a ptřebám aktivní účasti na živtě demkratické splečnsti v integrvané Evrpě. Hlavním výchdiskem je kncept celživtníh učení a zaměstnatelnsti abslventů. Škly na všech stupních by měly pskytvat nejen becné vzdělání, ale zárveň mtivvat a připravvat k celživtnímu učení. 3. Mnitrvat a hdntit kvalitu a efektivitu vzdělávání vypracvat systém hdncení vzdělávacích institucí, mnitrvat výsledky vzdělávání, examinace, hdncení úrvně sbnstníh vývje a prfesní rientace dětí a mládeže. 4. Pdprvat vnitřní prměnu a tevřenst vzdělávacích institucí rzvj autnmie, invativníh ptenciálu a vybavensti škl, jejich tevřensti ke splečnsti
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 16 a vazby k sciálnímu prstředí prstřednictvím rzvjvých prgramů a vytvřením sítí splupracujících škl. V blasti terciárníh vzdělávání pdpřit splupráci s statními výzkumnými a vývjvými rganizacemi a zapjení d rzvje reginu. 5. Prměnit rle a prfesní perspektivy pedaggických a akademických pracvníků zvýšit kvalitu všech pedaggických a akademických pracvníků, pdprvat jejich prfesní i sbní rzvj. 6. Přechd d centralizvanéh řízení k dpvědnému splurzhdvání psunut kmpetence z centrální úrvně státní správy k decentralizvané úrvni územních a becních samspráv, až k dalšímu psilvání autnmie škl a šklských rad, se spluúčastí subjektů zainteresvaných na vzdělávání sciálních partnerů, učitelů, rdičů, studentů apd. na splurzhdvání na jedntlivých stupních řízení a správy škly. 1.3.3 Strategie celživtníh učení ČR V suladu s cíli Lisabnské strategie EU vznikla ve splupráci s Nárdním ústavem dbrnéh vzdělávání Strategie celživtníh učení ČR, která byla schválena vládu v r. 2007. Jedná se kncepční dkument, který je ucelenu strategií v blasti pčátečníh, všebecnéh, i dbrnéh vzdělávání. Klade si za cíl zaštiťvat iniciativy směřující k rzvji celživtníh učení v letech 2007 2015 (VETEŠKA In VETEŠKA et al., 2011, s. 52). Strategie zahrnuje část analyticku, ve které analyzuje sučasný stav rzvje celživtníh učení a část strategicku, kde identifikuje vize a hlavní strategické směry pr celživtní učení v ČR (srv. MŠMT, 2007, s. 46 57): Vize celživtníh učení: Pskytnut všem skupinám ppulace v průběhu celéh živta příležitsti k získávání a uznávání kvalifikací pužitelných na trhu práce a ke zdknalvání klíčvých kmpetencí ptřebných pr uplatnění v pracvním, bčanském i sbním živtě (MŠMT, 2007, s. 46).
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 17 Sustřeďuje se na pdpru: Osbníh rzvje celživtní učení by měl umžnit každému člvěku rzvíjet se p celý živt pdle svých zájmů a usilvat své uplatnění ve všech sférách živta. Sciální sudržnsti a aktivníh bčanství - celživtní učení by měl být jednu z nejvýznamnějších integrujících sil psilujících sciální sudržnst splečnsti a její envirnmentální dpvědnst, a t nejenm předáváním sdílených hdnt a splečných tradic. Celživtní učení může pdstatně vyrvnávat živtní příležitsti, mezvat vytlačvání znevýhdněných skupin na kraj splečnsti a tím přispívat k její stabilizaci. Zaměstnatelnsti celživtní učení by měl přispívat ke zvyšvání zaměstnatelnsti, tzn. schpnsti nalézat zaměstnání a trvale se uplatňvat na trhu práce, jak v České republice, tak v zahraničí, především v EU. Hlavní strategické cíle rzvje celživtníh učení jsu následující: Uznávání a prstupnst Cílem je vytvření tevřenéh prstru pr celživtní učení včetně uznávání výsledků nefrmálníh vzdělávání a infrmálníh učení. Prvním krkem v tmt hledu byl přijetí zákna č. 179/2006 Sb., věřvání a uznávání výsledků dalšíh vzdělávání, dále pak vytvření Nárdní sustavy kvalifikací (bližší infrmace viz http://www.nsk.nuv.cz/) a Nárdní sustavy pvlání (bližší infrmace viz http://www.nsp.cz/). Rvný přístup Cílem je pdprvat dstupnst a rvnst šancí v přístupu ke vzdělávacím příležitstem během celéh živtníh cyklu především prstřednictvím rzšíření nabídky vzdělávání, kdy důležitá je hlavně její rzmanitst a dstupnst. Důležitým bdem je tady také pdpra znevýhdněných jedinců. Funkční gramtnst Cílem je rzvíjet funkční gramtnst a další klíčvé kmpetence včetně schpnsti učit se v průběhu celéh živta. Zásadní je v tmt hledu prsazení kulikulární re-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 18 frmy, v rámci které je mim jiné nutné vzdělávat učitele v invativních pedaggických přístupech. Důležité je rzvíjení klíčvých kmpetencí dspělých, a t zejména těch, na které nebyli připravvání v průběhu šklní výuky. Sciální partnerství Cílem je pdprvat sulad nabídky vzdělávacích příležitstí s ptřebami eknmickéh, envirnmentálníh a sciálníh rzvje. Především prstřednictvím splupráce se sciálními partnery s různými typy škl, nevládních a neziskvých rganizací. Stimulace pptávky Cílem je stimulvat pptávku u všech skupin ppulace v průběhu celéh živta. Zvýšené úsilí je třeba věnvat především zvyšvání mtivace těch skupin ppulace, které předčasně dcházejí neb jsu hrženy předčasným dchdem ze vzdělávání, aniž by získali kvalifikaci k uplatnění na trhu práce, např. pdpru sciálně slabších žáků a kmbinací výuky ve třídě a na pracvišti. Dalším dílčím cílem je také zvýšení mtivace dspělých k účasti na dalším vzdělávání, např. zjedndušením přístupu ke vzdělávání neb finančními pbídkami pr firmy i jedntlivce. Kvalita Cílem je pdpra zajišťvání kvalitní nabídky vzdělávacích příležitstí ve všech slžkách celživtníh učení ve vzdělávacích institucích, vzdělávacích prgramech i vzdělavatelích. Pradenství Cílem je vytvřit kmplexní infrmační a pradenský systém vzdělávání a zaměstnávání, který bude dstupný všem skupinám ppulace p celý živt a který umžní každému najít vlastní vzdělávací dráhu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 19 1.3.4 Strategický rámec evrpské splupráce ve vzdělávání a dbrné přípravě (Educatin a Training 2020, ET 2020) Vzhledem ke knčící platnsti Lisabnské strategie byl v květnu 2009 ministry šklství zemí EU přijat navazující dkument - Strategický rámec evrpské splupráce ve vzdělávání a dbrné přípravě (Educatin a Training 2020, ET 2020). Krmě vize rzvje vzdělávání v Evrpě d r. 2020 vyjmenvává čtyři strategické cíle zaměřené na celživtní učení (ať už frmální, nefrmální neb infrmální): 1. realizvat celživtní učení a mbilitu, 2. zlepšit kvalitu a efektivitu dbrné přípravy, 3. prsazvat spravedlnst, sciální sudržnst a aktivní bčanství, 4. zlepšit kreativitu a invace, na všech úrvních vzdělávání., včetně pdnikatelských schpnstí. Strategický rámec ET 2020 definuje také tzv. evrpské referenční ukazatele (eurpean benchmarks) cílvé hdnty průměrných výsledků všech zemí EU, které by měly být ve všech priritních blastech dsaženy d r. 2020 : v rce 2020 by se alespň 15 % dspělých měl zapjit d různých frem celživtníh učení, v rce 2020 by pdíl patnáctiletých žáků, kteří mají prblémy se čtením, matematiku a přírdními vědami, měl být nižší než 15 %, v rce 2020 by pdíl sb ve věku 30 34 let s dknčeným terciárním vzděláním měl činit minimálně 40 %, d rku 2020 by pdíl sb předčasně uknčujících vzdělávání a dbrnu přípravu měl být nižší než 10 %, v rce 2020 by se vzdělávání v raném věku měl účastnit alespň 95 % dětí ve věku d čtyř let d věku, kdy mají zahájit pvinnu šklní dcházku, v rce 2020 by měl během studia v EU průměrně alespň 20 % abslventů vyských škl strávit určité bdbí studiem či dbrnu přípravu suvisející s vyskšklským vzděláváním (včetně pracvních stáží) v zahraničí,
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 20 přičemž tt bdbí by měl dpvídat 15 kreditům na základě evrpskéh systému přensu a akumulace kreditů (ECTS) neb trvat minimálně tři měsíce, v rce 2020 by měl během studia v EU průměrně alespň 6 % sb ve věku 18 34 let, které jsu abslventy pčátečníh dbrnéh vzdělávání a přípravy, strávit určité bdbí studiem či dbrnu přípravu suvisející s pčátečním dbrným vzděláváním (včetně pracvních stáží) v zahraničí, přičemž tt bdbí by měl trvat alespň dva týdny, d rku 2020 má být pdíl zaměstnaných abslventů (ve věku 20-34 let), kteří uknčili šklní dcházku nejvýše tři rky před referenčním rkem nejméně 82 % (prti 76,5 % v rce 2010). (srv. ET 2020, 2010; MŠMT, 2013-2014)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 21 2 DALŠÍ A (DALŠÍ) PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Stejně jak celživtní vzdělávání je další vzdělávání mylně pužíván jak synnymum pjmu vzdělávání dspělých. Další vzdělávání se však nemusí týkat puze dspělých, jedná se ttiž všechny vzdělávací aktivity p uknčení pčátečníh vzdělávání. Lze jej rzčlenit na: (další) prfesní vzdělávání, bčanské vzdělávání a zájmvé vzdělávání. (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 94-96) 2.1 Další prfesní vzdělávání Jak již byl zmíněn výše, další prfesní vzdělávání navazuje na vzdělávání získané v pčátečním vzdělávání a značuje všechny frmy prfesníh a dbrnéh vzdělávání v průběhu pracvníh živta. Jeh cílem je rzvj znalstí, dvednstí, pstjů a návyků, které ptřebujeme pr výkn určitéh pvlání (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 96). Má přímu vazbu na prfesní zařazení a uplatnění dspěléh a tím i na jeh eknmicku aktivitu. Jeh pdstatu je vytváření a udržvání pkud mžn ptimálníh suladu mezi kvalifikací subjektivní (reálná pracvní způsbilst jedntlivce) a kvalifikací bjektivní (nárky na výkn knkrétní prfese) (PALÁN, 1997, s. 22). Jeh pdstatnu sučástí tedy je průběžné dplňvání, prhlubvání a rzšiřvání kvalifikace neb její úplná změna (srv. TURECKIOVÁ, VETEŠKA In VETEŠKA et al., 2013, s. 27). Z hlediska času patří prfesní vzdělávání k nejdelším bdbím věnvaným vzdělávání, učení a rzvji člvěka (srv. MUŽÍK, 2012, s. 9). V sučasné dbě rzlišujeme v tét blasti vzdělávání kvalifikační a rekvalifikační. Kvalifikační služí k prhlubvání či rzšiřvání stávající kvalifikace. Jedná se jakékliv kurzy a vzdělávací aktivity směřující k rzvji stávající kvalifikace k jejímu zvyšvání a zdknalvání. Smyslem rekvalifikačníh vzdělávání je pak prstřednictvím změny půvdní kvalifikace, zvýšení uplatnitelnsti na trhu práce (např. u nezaměstnaných). Zvláštní frmu kvalifikačníh a rekvalifikačníh vzdělávání je tzv. nrmativní vzdělávání, které je stanvené legislativními předpisy (např. vzdělávání úředníků, učitelů sciálních pracvníků. (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 96 98; MUŽÍK, 2012, s. 97)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 22 2.2 Význam dalšíh prfesníh vzdělávání Rzvj dalšíh vzdělávání a vzdělávání becně můžeme značit za investici. Z hlediska řízení lidských zdrjů v rganizacích hvříme investici d lidskéh kapitálu, prtže t, c rganizaci tvří a napmáhá její úspěšnsti a knkurenceschpnsti jsu právě lidé se svými schpnstmi, znalstmi a dvednstmi (srv. ARMSTRONG, BARON, 2002, cit. dle ARMSRTRONG, 2007, s. 35). Vzhledem neustálým změnám eknmických, plitických i sciálních pdmínek se neustále mění také pžadavky na úrveň znalstí a dvednstí člvěka, prt je tedy zcela nezbytné jejich neustálé rzšiřvání a prhlubvání. Jedině tak se budu mci nadále rzvíjet i rganizace. (srv. BUCKLEY, JIM, 2004, s. 1; KOUBEK, 2007, s. 252) Nejdůležitější důvdy prč se musí rganizace věnvat vzdělávání a rzvji svých pracvníků vymezuje Kubek (2007, s. 252-253): Častý vznik nvých technlgií a bjevvání nvých pznatků přispívá k rychlejšímu zastarávání znalstí a dvednstí lidí. Mění se lidské ptřeby a tím i jejich pžadavky na knkrétní výrbky a služby, je tedy nutná pružná reakce rganizací i jejich pracvníků. Čast dchází k rganizačním změnám, které se musí lidé naučit zvládat. Organizace musí reagvat na prměny v pdnikatelském prstředí. Dchází ke změnám rganizace práce, pvahy práce i způsbů řízení. Rzvíjí se infrmační technlgie a jejích pužívání v rganizaci. Dchází ke glbalizaci a internacinalizaci hspdářských aktivit, z čehž vyplývá nutnst phybvat se, pdnikat a kmunikvat v internacinálním prstředí. Je nutné snižvat náklady a lépe využívat technická zařízení a technlgie. Dchází ke změnám hdntvé rientace lidí, a rientace na kvalitu pracvníh živta se prjevuje zvýšenu ptřebu lidí se vzdělávat. Péče vzdělávání a rzvj pracvníků usnadňuje rganizaci získávání a stabilizaci pracvníků.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 23 Pdíváme li se na význam dalšíh vzdělávání z phledu jedince, pak je zřejmé, že se významně pdílí na jeh pracvním a splečenském uplatnění. Z hlavních aspektů, prč by měl i sám jedinec investvat d vzdělávání, připmeňme především lepší zaměstnatelnst a uplatnění na trhu práce, z čehž vyplývá i jeh preventivní význam v chraně před sciálním vylučením. Pdle výzkumu pstjů veřejnsti ke vzdělávání, který se uskutečnil v r. 1996 a jehž výsledky byly zveřejněny v přílze Učitelských nvin č. 2/1996 můžeme vymezit čtyři typy základních pstjů k přínsu vzdělání (cit. dle MUŽÍK, 2012, s. 132): 1. Všebecný příns vzdělání, kdy je vzdělání pvažván za důležité pr pracvní uplatnění, cenění v zaměstnání (lepší prfesinální přístup, finanční hdncení), vážnst ve splečnsti a připuští se také jeh pzitivní vliv na kvalitu živta. Tent typ pstje je blízký hlavně lidem s vyskšklským vzděláním. 2. Instrumentální příns vzdělávání, kdy je kladen důraz na vliv a mžnsti, které vzdělání nabízí: uplatnění v zaměstnání, pdnikatelské i v plitické činnsti, usnadnění startu d živta dětem, získávání významných kntaktů a známstí. Nepřipuští se zde vliv na lepší kvalitu živta. Představiteli tht typu jsu především lidé na vrchlu své prfesní kariéry ve věku 40-49 let. 3. Praktický příns vzdělání, kdy je pět kladen důraz na dbré uplatnění v zaměstnání a s tím spjené finanční hdncení. Více než u předchzíh typu je pět vnímán příns vzdělání na vážnst a hdncení člvěka, mál si však uvědmuje vliv vzdělání na kvalitu živta. Tent pstj je typický pr mladé lidi ve věku 20 25 let. 4. Kultivační příns vzdělání, typ jedinců s tímt pstjem vnímá vzdělání puze jak prstředek veducí ke kultivaci jeh sbnsti a zkvalitňvání rdinnéh živta.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 24 2.3 Účast na dalším vzdělávání v ČR Odbrníci se shdují na tm, že ve srvnání s jinými zeměmi je účast dspělých na dalším vzdělávání relativně nízká (srv. TURECKIOVÁ, VETEŠKA In VETEŠKA et al., 2013, s. 23; PALÁN, 2007, s. 12). Např. indikátr účasti na dalším vzdělávání v ČR v r. 2009 byl 7,8 %, zatímc průměr EU je 9,6 %. Indikátr je definvaný jak pčet sb ve věku 25 64 let, které se vzdělávaly v psledních čtyřech týdnech před realizací šetření a vztahuje se k celkvé ppulaci dané věkvé skupiny. (srv. KRYŠTOF In ZDRÁHALOVÁ, TROJAN, 2012, s. 30) C je th příčnu? Důvdů můžeme najít hned něklik. V první řadě je třeba zmínit rztříštěnst v legislativním uktvení. I přes veškeré snahy kncepční uchpení tét blasti ve strategických dkumentech nejsu stále jasně vymezeny kmpetence v tét blasti. O blast dalšíh vzdělávání se dělí zejména Ministerstv práce a sciálních věcí a Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy. Zákny, které se snaží becné vymezení tét blasti, jsu pak především zákn č. 53/2012 Sb., kterým se mění zákn č. 179/2006 Sb., uznávání a věřvání výsledků dalšíh vzdělávání a změně některých záknů (zákn uznávání výsledků dalšíh vzdělávání), který upravuje blast prfesních a úplných prfesních kvalifikací. Dále pak zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti, který upravuje hlavně blast rekvalifikačníh vzdělávání a blast aktivní plitiky zaměstnansti. Nutné je zmínit také zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce, který ukládá zaměstnancům pvinnst prhlubvat a zvyšvat svji kvalifikaci pr výkn sjednané práce. Krmě th existují dílčí zákny, které vymezují další vzdělávání, některých knkrétních prfesí např. úředníků, pedaggických pracvníků a samzřejmě pracvníků v sciálních službách, kterým se budeme pdrbněji zabývat v následující kapitle. Dalším prblémem, který vlivňuje účast na dalším vzdělávání v ČR je financvání tét blasti. Aktuálně je další vzdělávání hrazen většinu přím účastníkem vzdělávání; ze státníh, krajskéh neb becníh rzpčtu; firmami; dalšími zdrji neb jejich kmbinací. Nejběžnější je financvání účastníkem dalšíh vzdělávání, cž vzhledem k nemalým výdajům na vzdělávací aktivitu jak takvu, nehledě na výdaje na dpravu či materiální a technické vybavení, může na účastníky dalšíh vzdělávání půsbit spíše jak demtivující faktr. Další mžnstí je financvání ze státníh rzpčtu, rzpčtů krajů neb bcí. Prblémem v tét frmě financvání je zpravidla nízký rzpčet na tent druh aktivit.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 25 Významným zdrjem financvání jsu prstředky, které na vzdělávání svých zaměstnanců vynakládají firmy, prtže jak již byl řečen na jiném místě v tét práci, investice d vzdělávání a rzvje pracvníků je investicí d rzvje a prsperity dané rganizace. Bhužel nezřídka se stává, že v případě nutnsti snižvání nákladů na chd firmy jsu jak první snižvány právě náklady na vzdělávání. Mezi další, v pslední dbě velmi rzšířené, zdrje financvání patří strukturální fndy Evrpské unie, zejména pak Evrpský sciální fnd. V sučasné dbě se stále častěji mluví nutnsti zavedení tzv. vícezdrjvéh financvání, které by měl být kmbinací něklika zdrjů, především státu, firem a účastníků, ppřípadě dbrů prfesních a zájmvých rganizací. Tent způsb financvání je celkem běžný v řadě evrpských zemí. Způsby, kterými lze pdprvat financvání dalšíh vzdělávání mhu být např. daňvá zvýhdnění, pukázky na vzdělávání, studijní účty, půjčky na vzdělávání neb přímá pdpra státu např. frmu jednrázvých dtací jedincům. (srv. PALÁN, LANGER, 2008, s. 89 92) Nepmenutelným faktrem v prblematice účasti na dalším vzdělávání je knkrétní jedinec účastník vzdělávání. Jeh mtivům a pstjům k tázce vzdělávání se věnuje něklik výzkumných šetření. Za zmínku stjí např. průzkum vnímání prblematiky vzdělávání dspělých u laické a dbrné veřejnsti Vzdělávání dspělých v ČR z rku 2009, který realizvala splečnst Dnath-Bursn-Marsteller ve splupráci s Asciací institucí vzdělávání dspělých ČR a splečnstí Factum Inveni, jehž cílem byl ppsat hlavní aktuální prblémy a příležitsti v blasti celživtníh vzdělávání v České republice. Z průzkumu vyplývá, že i přes důležitst, kteru vzdělávání většina lidí přisuzuje, se jich systematicky vzdělává puze minimum. Nejsilnější vnitřní mtivy ke vzdělávání v dspělém věku mají zpravidla ambiciózní (nejčastěji mladší) lidé, kteří mají přirzený zájem klí a splečnst a chtějí uspět v prfesním živtě. Vnějším mtivem ke vzdělávání je pak zpravidla bava ze ztráty zaměstnání. Výzkum ukázal, že nejčastějšími bariérami vzdělávání v dspělsti jsu: nedstatek finančních prstředků (zejména pr nezaměstnané a matky na mateřské dvlené), časvá nárčnst (pr většinu lidí je priritu především práce, rdina a dpčinek), a nedstatek mtivace u většiny lidí (kteru někteří respndenti tevřeně nazývali jak lenst ). (Dnath-Bursn-Marsteller, 2009, s. 4)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 26 Tyt výsledky ptvrzují i výstupy ze šetření Adult Educatin Survey z r. 2011 (ČSÚ, 2013). Vzhledem k tmu, že právě mtivace je pvažvána za základní pdmínku aktivní účasti na vzdělávání, měla by snaha její psílení být priritní, cž pdle Zdráhalvé není vůbec snadné, prtže cestu k psílení vnitřní mtivace je změna hdnt, jedná spíše tázku výchvy nvé generace. Zvýšení účasti na vzdělávání tedy může pmci spíše psílení mtivace vnější. Hlavní impulzem by v tmt směru měla být jasná návratnst investice u prfesníh vzdělávání tedy přímá uplatnitelnst na pracvním trhu. (srv. ZDRÁHALOVÁ In TROJAN, ZDRÁHALOVÁ, 2012, s. 12)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 27 3 VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ Sciální služby jsu pskytvány cílvým skupinám sb, které se nachází v různých živtních situacích a jsu tedy hrženy sciálním vylučením - bezdmvcům, nezaměstnaným, senirům, zdravtně pstiženým, lidem závislým na návykvých látkách apd. Sciální pracvník je ten, kd těmt skupinách v takvýcht nelehkých živtních situacích pmáhá, prvází je, radí jim. Očekává se d něj vyská míra empatie, někdy až ptlačení svých sbních zásad a pstjů na úkr nastavení pracvníh vztahu s klientem, ddržvání etických principů a nrem. Čast se jedná psychicky, ale i fyzicky nárčnu práci, vyžadující plné nasazení a dluhdbu pzrnst a také přesnst (MUŽÍK, 2012, s. 195). Z tht hlediska je tedy zcela jasné, že prfese sciálníh pracvníka vyžaduje kvalitní tereticku i prakticku průpravu a prt je vzdělávání sciálních pracvníků naprst nezbytné. 3.1 Systém vzdělávání sciálních pracvníků v ČR Vzdělávání v blasti sciální práce v ČR byl značně pznamenán ttalitním režimem, kdy v 50. letech dšl ke zrušení vyskšklskéh vzdělávání v sciální práci, cž vedl k pzastavení jejíh vývje a prfesinalizace. Sciální práce v tmt bdbí byla realizvána především jak praktická činnst. Sciální pracvníci čast neměli dpvídající vzdělání a jejich práce měla především administrativní charakter. Studium tht bru na univerzitách byl pět bnven až p r. 1989. Zpčátku se nabízel studium sciální práce s jinými bry (např. s psychlgií, scilgií, pedaggiku, právem, eknmií, telgií, zdravtnictvím), jediněle vznikala i jednbrvá studia. Na začátku 90. let byla výuka sciální práce na úrvni sekundárníh studia nabízena sciálními a rdinnými šklami, na úrvni pstsekundárníh studia sciálněprávními akademiemi a jinými vzdělávacími instituty, na úrvni terciárníh studia katedrami sciální práce, katedrami sciální pedaggiky neb sciálníh lékařství.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 28 V r. 1992 byl frmulván minimální standard (více viz níže) vzdělávání v sciální práci a v r. 1994 byla zalžena prfesní Asciace vzdělavatelů v sciální práci (ASVSP), která si klade za cíl zvyšvání dbrné kvality vzdělávání v sciální práci. Sciální práce je multidisciplinární br, který přesahuje d různých blastí praxe. I nadále je tedy bsah jeh vyskšklskéh studia frmván tím, že vzniká na jiných brvě zaměřených pracvištích s primární rientací na scilgii, pedaggiku, telgii atd. Existuje mnh studijních brů akreditvaných pd různrdými vzdělávacími blastmi, jak např. sciální vědy, filzfie, telgie, zdravtnictví, farmaceutické nauky a vědy, pedaggika, učitelství a sciální péče, bry z blasti psychlgie neb tělesná kultura, tělvýchva a sprt. Sciální práce je vyučvána také na různých typech středních a vyšších dbrných škl. (srv. ČERNIKOVSKÝ-HNILICA-PASÁČKOVÁ, 2012, s. 130 131) Pdrbně se systému vzdělávání v sciální práci a charakteristikám studijních brů na různých typech škl věnují Havrdvá a Zamykalvá v publikaci Prfesní struktura a kvalifikační předpklady pracvníků v sciálních službách vydané Výzkumným ústavem práce a sciálních věcí v r. 2001. 3.1.1 Oblasti vzdělávání v sciální práci Minimální standard vzdělávání v sciální práci vymezuje dvanáct blastí vzdělávání, které by měly být sučástí vyššíh dbrnéh a vyskšklskéh studia sciální práce (ASVSP, 2011): 1. Filzfie a etika Filzfie umžňuje hlubší prniknutí d pvahy vztahu člvěka a světa, vztahu člvěka k člvěku a tím i d pvahy sciální práce, jejíh splečenskéh rzměru a zaměření na člvěka. Předmět seznamuje studenty s filzfickými prblémy, které mají význam pr terii i praxi sciální práce a ukazuje jim smysl filzfickéh tázání becně a přivádí je k hlubšímu prmýšlení cílů sciální práce ve vztahu k vlastnímu živtnímu pstji. Cílem předmětu je naučit se kritickému myšlení a reflektvat vlastní pstje se zřetelem k jejich uplatnění v praxi.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 29 Cílem předmětu Etika je naučit studenta rzeznávat etické prblémy typické pr praxi v sciální práci a nalézat přístupy k jejich řešení. Naučit je rientaci v etických kdexech a dkumentech v blasti lidských práv. 2. Scilgie Vzhledem k tmu, že scilgie se zabývá studiem sciálníh živta v jeh nejrůznějších frmách, patří mezi základní předměty studia sciální práce. Studenty by měla vést k pchpení a przumění splečenským jevům a prcesům, které suvisí s živtem jedinců a skupin. 3. Psychlgie Hlavním cílem výuky je zprstředkvat studentům pznání sebe sama i druhých z hlediska fungvání lidské psychiky v prcesu sciální interakce a umžnit tak vytváření jejich předpkladů využívat tut zkušenst v rámci výknu sciální práce. 4. Terie a metdy sciální práce Cílem výuky je, aby studenti získali základní přehled vývji sciální práce, přijali hdnty sciální práce a svjili si základní etické principy, terminlgii, rientvali se v hlavních myšlenkvých prudech vlivňujících rzvj sciální práce, znali teretické mdely důležité pr blast sciální práce a svjili si základní metdy a techniky pr výkn sciální práce. 5. Odbrná praxe Cílem dbrné praxe je zprstředkvat studentům zkušenst s výknem sciální práce a umžnit jim získávat prfesní identitu. 6. Supervize dbrné praxe Supervize dbrné praxe je pdpru prfesníh růstu studenta. Student získá teretické vědmsti supervizi a praktické zkušensti se supervizí jak sučástí prfese sciální práce a jak prstředku systematickéh rzvje vlastní dbrné kmpetence.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 30 7. Metdy a techniky sciálníh výzkumu Cílem výuky je umžnit studentu získání rientace v základních metdlgických přístupech k sciální realitě, jedntlivých prcedurách a technikách výzkumu, znát jejich výpvědní limity a umět prezentvat a využít získané pznatky. 8. Práv Cílem tht předmětu je naučit studenty rientvat se v právním systému a nejdůležitějších právních předpisech a aplikvat pznatky d praxe. 9. Sciální plitika Praxi v sciální práci vlivňují knkrétní histrické, sciální, kulturní, materiální a plitické (idelgické) pdmínky v dané zemi. Stejné pdmínky vlivňují i rzvj sciální plitiky, která určuje pdmínky, za kterých může sciální práce (případně i musí) ve splečnsti pervat. Prt je předmět Sciální plitika jedním z pilířů studia bru Sciální práce. 10. Sciální patlgie Cílem je získání přehledu sciálních deviacích a sciálně patlgických jevech, znát jejich důsledky, przumět jejich příčinám a znát mžnsti prevence. 11. Menšinvé skupiny Cílem je připravit studenty na sciální práci s různými scikulturními skupinami 12. Zdraví a nemc Hlavním pdstatu předmětu je naučit studenty chápat člvěka v bipsychsciálních suvislstech. Na základě získaných pznatků pak v praxi psudit knkrétní sciální prblémy, které mhu mít zdravtní příčiny, i situace, kdy sciální pdmínky jsu jedním z faktrů napmáhajících vzniku chrby. Havrdvá a Zamykalvá uvádí, že abslvent studijníh bru, který splňuje tyt minimální standardy, by měl být připraven na většinu činnstí v sciálních službách (srv. HAVRDOVÁ, ZAMYKALOVÁ, 2001, s. 31).
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 31 3.1.2 Zásady efektivníh vzdělávání pracvníků sciální sféry Rada pr rzvj sciální práce vytvřila metdický materiál - Průvdce při zjišťvání vzdělávacích ptřeb pracvníků a rganizací a vytváření individuálních vzdělávacích plánů pracvníků a vzdělávacích plánů rganizací, jehž cílem je přispět k rzvji dalšíh vzdělávání a rzvji sciálních služeb. V tmt dkumentu Rada vymezila následující zásady efektivníh vzdělávání pracvníků sciální sféry (srv. RAROSP, 2011, s. 2): 1. Vzdělávání pracvníků vychází z ptřeb uživatelů služeb. 2. Vzdělávání pracvníků směřuje k naplnění cílů a pslání rganizace. 3. Vzdělávání pracvníků má jasně definvaný cíl, stanvený prgram a náplň. 4. Zaměstnavatel vytváří pdmínky pr vzdělávání pracvníků (např. dčasné uvlnění zaměstnance z práce). 5. Vzdělávání se uskutečňuje vhdnu frmu a v přiměřeném čase. 6. Nedílnu sučástí vzdělávání je vyhdncení a věření jeh účinnsti. 7. Zaměstnavatel zdpvídá za využití získaných znalstí a dvednstí. 8. Vzdělávání prbíhá v prstředí učící se rganizace, t znamená: vzdělávání pracvníků je deklarvanu hdntu rganizace a má v rganizaci veškeru pdpru, důraz je kladen na kntinuální rzvj pracvníků, invativnst, mtivaci a týmvu práci, učení prbíhá jak aktivní prces, sučástí kultury rganizace je i vzdělávání veducích pracvníků.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 32 3.2 Supervize jak specifická metda vzdělávání a učení v sciální práci Vzhledem k tmu, že hlavním aspektem sciální práce je především práce s lidmi, pak bychm se ve vzdělávání v tét blasti neměli zaměřvat puze na svjení teretických pznatků znalstí a dvednstí. Důležitější je získání prfesinální jistty a kmpetence v práci s klientem (BEDNÁŘOVÁ, PELECH, 2003, s. 68). V blasti celživtníh vzdělávání sciálních pracvníků a pracvníků pmáhajících prfesí vůbec, bychm se prt neměli zapmenut něc pdrbněji zmínit specifickém způsbu učení, kterým je supervize. Supervize půvdně vychází z blasti psychterapie a Slvník sciální práce (MATOUŠEK, 2008, s. 268) ji definuje jak kvalifikvaný dhled nad průběhem prjektu neb prgramu zaměřený na kvalitu činnsti pracvníků (prfesinálů neb dbrvlníků). Má funkci vzdělávací, pdpůrnu, řídící a zprstředkvání při řešení knfliktů. Cílem supervize však nemá být kntrla, puhé předávání rad a infrmací, neb knzultace nad knkrétním případem, ale především sbní a dbrný rzvj pracvníků. Pdle Bednářvé a Pelecha (2003, s. 68) se jedná se specificku metdu učení umžňující reflexi vlastníh prfesníh jednání. Je zaměřena na pdpru pracvníka, hdncení dsavadních pstupů a metd, vyjasnění případu, stanvení dalších strategií, dhalení neuvědmvaných suvislstí, pcitů a emcí, které mhu vlivnit práci s klientem. Pracvník by se měl prt účastnit supervize pravidelně. Supervizi je mžné dělit pdle něklika hledisek, můžeme ji dělit např. na krátkdbu neb dluhdbu, individuální, skupinvu neb týmvu. V individuální supervizi pracuje supervizr puze s jedním pracvníkem, týmvá se zaměřuje na supervidvání pracvníh týmu z jednh pracviště neb týmu, který pracuje na splečném úklu. V ppředí tht typu supervize pak stjí především vztahy mezi členy týmu, jejich pstavení a rle v týmu. Skupinvu supervizí pak rzumíme supervizi pracvníků, kteří nejsu ze stejnéh pracviště a neřeší žádný splečný úkl, ale mhu t být např. pracvníci stejných typů zařízení (srv. BEDNÁŘOVÁ, PELECH, 2003, s. 70). Dále ji můžeme, dle jejích výše uvedených funkcí, rzčlenit na výukvu, výcvikvu, řídící a pradensku. Ve výukvé supervizi zaujímá supervizr v pdstatě pzici učitele, lektra, který rzebírá práci supervidvanéh. Důraz na vzdělávací funkci, která je spjena
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 33 s předáváním vědmstí, rzvjem schpnstí a frmváním dvednstí, klade výcvikvá supervize, ve které má supervizr určitu míru zdpvědnsti za práci s klienty a přebírá i řídící rli. V řídící supervizi je supervizr zárveň nadřízeným supervidvanéh. Vzhledem k tmu, že pracvníci bvykle mívají strach svěřvat své prblémy právě svým nadřízeným, je mnhem lepší, pkud je supervizrem externí dbrník. (srv. MUŽÍK, 2011, s. 59) Supervize vlastně znamená metdu učení, jak pmci lidem, řešit zátěž, kteru na ně klade jejich prfese. Pmáhá jim naučit se stále vzdělávat a nezůstávat stále na jednm místě bez dbrnéh růstu. Je t způsb, jak člvěku pmci k rzvji a zdknalení. Je t pdpra v těžkstech, knzultace pracvních činnstí s někým, kh beru jak autritu, ale před kterým se nebjím tevřeně hvřit nesnázích v práci (MUŽÍK, 2011, s. 59-60). Supervizi v České republice zaštiťuje Český institut pr supervizi (ČIS), který byl zalžen v r. 2001 a který je členem Evrpské asciace pr supervizi a kučink (EASC). Pdle ČIS by měl být supervizrem dbrník s vyskšklským vzděláním humanitníh směru neb medicíny, s minimálně patnáctiletu praxí v pmáhajících prfesích, zkušenstí s dluhdbým vedením lidí (vzdělávacíh prgramu neb týmu), který dknčený psychterapeutický výcvik akreditvaný česku psychterapeuticku splečnstí a který rámci supervizníh výcviku abslvuje 140 hdin přímé výuky a dalších 400 hdin aktivit spjených se supervizním tématem (ČIS, 2006). Organizace, která supervizi bjednává, by měla dbát na t, aby supervize byla vyknávána jedině kvalifikvaným dbrníkem, prtže špatně prvedená supervize může pškdit jak supervidvané pracvníky, tak i klienty. Dsud je stále běžné, že supervizi pskytují nejčastěji psychlgvé bez specializvané kvalifikace. (srv. BEDNÁŘOVÁ, PELECH, 2003, s. 69)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 34 3.3 Kmpetence sciálních pracvníků Jak již byl zmíněn krmě znalstí, dvednstí a pstjů v prcesu vzdělávání rzvíjíme také naše prfesní kmpetence, tedy naše schpnsti aplikvat nabyté znalsti a dvednsti d blasti naší práce. Pdle Havrdvé (1999, s. 42) je v blasti sciální práce kmpetentním pracvníkem ten, kd je vybaven pravmcí vyknávat sciální práci jednak jak abslvent, jednak jak člen sciální rganizace a kd je schpen ve svém pvlání jednat v suladu s uznávanu prfesinální rlí. Autrka na základě něklikaleté splupráce s různými dbrníky vymezuje druhy praktických kmpetencí sciálních pracvníků. Prakticku kmpetencí je myšlen suhrn th, c pracvník kná, jak t kná v průběhu práce s klienty a jak se jeh prfesinální kmpetence realizuje v knkrétních situacích. Vymezeny jsu tyt praktické kmpetence a jejich základní kritéria (HAVRDOVÁ, 1999, s. 45-110): 1. Rzvíjení účinné kmunikace schpnst účinné kmunikace s jedntlivci, skupinami, rdinami a kmunitami. Jedná se nejdůležitější dvednst, d které je závislé vše statní. Jedním z jejích základních kritérií je přizpůsbení kmunikace věku, individualitě a pdmínkám. Dalšími kritérii jsu navázání kntaktu a vytvření atmsféry důvěry, přiměřená neverbální kmunikace, rzeznávání shdných a dlišných hledisek, hdnt, cílů a jejich respektvání. Dále pak také pskytnutí přiměřenéh prstru pr vyjasnění a vyjádření názrů a cílů klientů, usnadňvání kmunikace mezi klienty, rganizacemi a širším splečenstvím, mtivace k překnávání překážek a v dsahvání vlastních hdnt a cílů klientů, udržvání pracvníh vztahu s klientem a jeh klím v prcesu změny a získávání a pskytvání přiměřené zpětné vazby. 2. Schpnst rientvat se a plánvat pstup rientvání se v ptřebách, mžnstech a przumění, které klient a jeh klí má, schpnst vymezit s nimi blast a plán splupráce. Hlavními kritérii tét kmpetence jsu: rientvání se v ptřebách a mžnstech klientů a jejich rdin ve vazbě na klí; rientvání se v legislativních, splečen-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 35 ských a rganizačních pdmínkách a mžnstech, které půsbí v dané situaci; sbírání a zpracvávání infrmací z různých zdrjů; splečně s klienty a jejich klím zvažvání různých mžnstí půsbení a změny; rzeznávání rizikvých faktrů a stanvení mezí; vedení přiměřené dkumentace; pmáhání při bjasňvání cílů, zdrjů a mžných překážek a navrhvání mžných řešení; vedení klienta k przumění důsledků různých rzhdnutí; dhdnutí plánu a rzdělení úklů k dsažení změny. 3. Pdpra a pmc k sběstačnsti schpnst rzeznávat silné stránky a mžnsti klienta a jeh klí a pdprvat jejich sběstačnst a sebeúctu. Hlavními kritérii jsu: pskytnutí emční pdpry; pmc lidem při rzeznávání a vyjadřvání jejich přednstí, schpnstí a silných stránek; schpnst bjasnit lidem jejich práva a způsby jejich uplatnění; pmc klientům s účastí na rzhdvání, přejímání dpvědnsti a uplatnění práv; pdpra při získávání a rzšiřvání infrmací, schpnstí a dvednstí, které psilují sběstačnst; přímé vystupvání v zájmu klientů, bhajvání a vysvětlvání jejich právněných zájmů; zvažvání práva lidí přebírat na sebe rizik pškzení; pmc lidem při vyvíjení větší kntrly nad chvání, které hržuje je neb klí; chápání a respekt k dlišnsti menšin a přispívání k dstraňvání diskriminace a útlaku. 4. Zasahvání a pskytvání služby znalst metd a systému služeb, schpnst využívat je správně ve prspěch klienta, pmc při jejich přijímání neb uknčení. Hlavním smyslem je pskytvání a zajišťvání přiměřené pdpry a péče, chrany a kntrly a zapjení se d prevence a také pdpra splupráce mezi jedntlivci, skupinami, kmunitami a rganizacemi. Vymezena jsu tat hlavní kritéria: znalst mžnstí a metd pskytvání služeb a intervence; pskytvání pmci a služby v suladu s dhdnutým pstupem; pravidelné hdncení měnící se situace, pkrků a účinnsti pstupu splu s klienty; rganizvání a krdinvání pskytvání pmci a služeb z různých zdrjů; vytváření příznivých klnstí pr přijetí služby a adaptace na ni, aktivně zabraňvat chvání, které vytváří rizik a hržuje klienta neb jeh klí; aktivní zapjvání se d prgramů, které snižují sciální rizik, zlepšují sciální pdmínky a rzšiřují mžnsti důstjnéh živta lidí; pmc uži-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 36 vatelům služeb a jejich klí při zvládání knfliktů a stresu a zlepšvat jejich splupráci; připravvat vhdné pdmínky pr úspěšné dputání při uknčení služby; 5. Přispívání k práci rganizace - tzn. pracvat jak dpvědný člen rganizace, přispívat k hdncení a zlepšvání její práce a účinnsti služeb pr klienty a efektivně využívat všech zdrjů a splupracvat s klegy. Kmpetence je vymezena následujícími kritérii: przumění struktuře rganizace, jejím cílům, reflektvání pravidel a režimu; jednání v suladu s právy klientů, pravidly rganizace a etiku sciální práce a přispívání k dbré pvěsti pracviště, účinná kmunikace a splupráce s klegy a jinými pracvníky, schpnst identifikace vlastníh místa v týmu a reflektvat příns pr práci v týmu; pdílení se na kritickém hdncení práce rganizace, přispívání ke zlepšení její kultury a přiměřensti pskytvaných služeb ptřebám a právům různých klientů; vytváření pdmínek pr získání zpětné vazby chdu rganizace a vlastní práci d klientů a klegů a navrhvání knstruktivních změn. 6. Odbrný růst schpnst knzultvat a řídit svůj dbrný i sbní růst, schpnst kvalifikvaně rzhdvat, splupracvat v síti, dsahvat vytyčených pracvních cílů ve stanveném čase a přispívat k pzitivním změnám ve svém bru. Hlavní kritéria: sledvání vývje legislativy v sciální blasti a dplňvání svých znalstí a dvednstí v sciální práci; využívání kntaktů a výměny zkušenstí na seminářích a vzdělávacích akcích za účelem získání a prhlubení infrmací ke svému bru; ve splupráci s druhými kriticky hdntit vlastní rzvj a dále se učit; schpnst reflexe sbních stresů jejich příčin a prjevů a schpnst emčně se vylaďvat; u sebe i u druhých identifikace předsudků a steretypů, které negativně půsbí na práci s klienty a pmc při jejich překnávání; schpnst zrganizvat si práci a dsáhnut vytyčenéh cíle ve stanveném čase; sdílení prfesinální nejistty s klegy, rzeznávání teretických suvislstí včetně mnhstrannsti mžných řešení a vyvažvání práv, ptřeb a mžnstí; schpnst rzeznávání kd a v jakém čase musí rzhdnut, identifikace rizik spjených s alternativami a přijímání zdpvědnsti za vlastní rzhdnutí; tvřivé využívání příležitstí k dsahvání pzitivních změn a hledání nvých řešení; vytváření a udržvání pra-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 37 cvních vztahů s jedntlivci, rganizacemi dbrníky a dbrvlník, respektvání jejich dlišných phledů a práce s nimi. 3.4 Vzdělávání sciálních pracvníků v kntextu zákna sciálních službách Předpklady pr výkn pvlání sciálníh pracvníka, kterými jsu způsbilst k právním úknům, bezúhnnst, zdravtní a dbrná způsbilst a pžadavky na další vzdělávání sciálních pracvníků jsu stanveny v zákně č. 108/2006 Sb., sciálních službách. Pdle tht zákna vyknává sciální pracvník sciální šetření, zabezpečuje sciální agendy včetně řešení sciálně právních prblémů v zařízeních pskytujících služby sciální péče, sciálně právní pradenství, analyticku, metdicku a kncepční činnst v sciální blasti, dbrné činnsti v zařízeních pskytujících služby sciální prevence, depistážní činnst, pskytvání krizvé pmci, sciální pradenství a sciální rehabilitace. 3.4.1 Odbrná způsbilst k pvlání sciálníh pracvníka Odbrnu způsbilstí sciálníh pracvníka pdle tht zákna je vyšší dbrné vzdělání v brech zaměřených na sciální práci a sciální pedaggiku, sciální a humanitární práci, sciálně právní činnst, charitní a sciální činnst. Další mžnstí je vyskšklské vzdělání v bakalářském, magisterském neb dktrském prgramu zaměřeném na sciální práci, sciální plitiku, sciální pedaggiku, sciální péči, sciální patlgii, práv neb speciální pedaggiku. V případě, že sciální pracvník splňuje pdmínku vyskšklskéh vzdělání, ale v jiných studijních prgramech a má praxi na pzici sciálníh pracvníka nejméně 5 let, pak může dbrnu způsbilst splnit abslvváním akreditvaných kurzů ve výše uvedených blastech, v rzsahu nejméně 200 hdin. Tut pdmínku musí splnit také pracvníci s nejméně desetiletu praxí, kteří mají středšklské vzdělání s maturitu v sciálně právním bru (uknčené nejpzději 31. 12. 1998). Ve zdravtnických zařízeních ústavní péče (pdle 52 zákna sciálních službách) mají dbrnu způsbilst sciální pracvníci a zdravtně sciální pracvníci, kteří mají způsbilst k výknu zdravtnickéh pvlání pdle zákna č. 96/2004 Sb., pdmínkách zís-