Standardy pro učitelské vzdělávání v Německu a ve Švýcarsku: okolnosti jejich vzniku a působení

Transkript

1 Standardy a kariérní systémy v učitelské prfesi: zahraniční přístupy a česká cesta Pedaggická fakulta Masarykva univerzita Standardy pr učitelské vzdělávání v Německu a ve Švýcarsku: klnsti jejich vzniku a půsbení Marcela Janíkvá Mirslav Janík

2 Cíle prezentace Představit standardy učitelskéh vzdělávání ve Splkvé republice Německ a ve Švýcarsku. Nastínit kntext vzniku standardů a jejich výchdiska. Pukázat na kritické hlasy a zhdntit jejich půsbení.

3 Struktura prezentace Struktura učitelskéh vzdělávání v Německu a Švýcarsku Širší kntext standardů pr učitelské vzdělávání Vznik a půsbení standardů Pjetí učitele v rámci standardů KMK standardy učitelskéh vzdělávání (Německ) a standardy ve Švýcarsku Další vývj klem standardů

4 Struktura učitelskéh vzdělávání Německ Fáze: V půsbnsti univerzit/vyských škl a jedntlivých splkvých zemí Studium Referendariát Další/následné vzdělávání Kmpnenty UV Obry/brvé didaktiky Vědy vzdělávání/výchvě Praxe (srv. Sandfuchs, 2013, s. 539) Švýcarsk Fáze V půsbnsti univerzit/vyských škl pedaggických (kantnální dlišnsti) Studium (v jeh rámci praxe) Další/dplňující vzdělávání Kmpnenty UV Obry/brvé didaktiky Vědy vzdělávání/výchvě Výzkum/vědecká práce Praxe (srv. COHEP, 2014)

5 Širší kntext Německ Nvé řízení (new public management): rientace na výstupy (Terhart et al., 2002, s. 7) V ppředí stjí kategrie efektivita a účinnst (Terhart, 2012, s. 6) Management kvality ve vzdělávání: standardizace snaha pměřvat nadstandatní a pdstandartní (srv. Terhart et al., 2002, s. 7) Švýcarsk V ppředí stjí kategrie účinnst systému vzdělávání učitelů (Oser, Oelkers, 2001) Jde evaluaci systémů učitelskéh vzdělávání

6 Standardy učitelskéh vzdělávání: vznik a půsbení Švýcarsk EDK (Švýcarská knference ředitelů pr vzdělávání v kantnech) F. Oser a J.Oelkers pužili v kntextu učitelskéh vzdělávání Kncept standardů = základ pr prjekt Účinnst učitelskéh vzdělávání, resp. různých systémů učitelskéh vzdělávání v německy mluvící blasti Švýcarska ( ). Německ KMK (Stálá knference ministrů kultury): Od 2000 dbrná skupina klem prf. Evald Terhart (Univerzita Münster). Půsbení v rámci měkkéh vlivňvání (sft gvernance).

7 Standardy učitelskéh vzdělávání: výchdiska Švýcarsk Pjem standard = ideální míra prfesních kmpetencí + prces jejich dsažení KVALITA suvisející s kntextem v plné míře jí nedsáhnu všichni učitelé, nýbrž se k ní různu měru přibližují Tzn. puze dispnvat znalstmi standard (jen předpklad pr kmpetentní vyučvání předmětu) Nejde t, pzrvat standardy zvenčí, jde t, aby si učitelé sami zdpvěděli tázku, zda a d jaké míry pdle jejich názru tyt standardy = výsledky vzdělávání splňují. Německ Není řešen, zda, ale jak učitelské vzdělávání půsbí (srv. Terhart, 2012, s. 5 6) Ofenzivní pjetí standardů: stanvení maxima a pdle th pměřvat (Terhart, 2005, s. s. 275) Frmulace kmpetencí ideální učitel

8 Standardy: pjetí učitele Německ Učitel je vnímán jak dbrník ve své prfesi: Učitelé jsu dbrníci na učení a vyučvání; Učitelé jsu si vědmi své výchvné úlhy; Učitelé jsu si vědmi své úlhy hdntitele a pradce; Učitelé kntinuálně rzvíjejí své kmpetence; Učitelé se pdílejí na rzvji škly (pdle KMK, 2004, s. 3) Švýcarsk Experti ve zmíněném prjektu stanvili 88 standardů (na ně dtazvání čerství abslventi učitelskéh vzdělávání) 12 tematických kruhů vztah učitel-žák, jednání rientvané na žáka, kázeňské prblémy, sciální chvání, strategie učení/pdpra učení, výukvé metdy, diagnstikvání a hdncení, práce s multimedii, týmvá práce učitelů, zapjení d práce s rdiči, rzvj učitele, brvá didaktika (srv. Oser, Oelkers, 2001)

9 Standardy: pdrbnější představení Německ KMK standard je chápán jak pjmenvatelné měřítk pr míru rzvje kmpetencí (Terhart, 2005, s. 277). KMK standardy pr fáze: studium (knkrétně pr kmpnenty: vědy vzdělávání a bry a brvé didaktiky) referendariát a státní závěrečnu zkušku. Švýcarsk Standard: prfesně sciální kapitál učitele p uknčení učitelskéh vzdělávání. subjektivní hdncení změřené na: hlubku zvnitřnění (D jaké míry se standard zrcadlí ve znalstech, jednání a reflektvání abslventa?) ŠKÁLA: O tmt standardu jsem nic neslyšel slyšel tereticky prcvičval/zabýval jsem se jím v praxi měl jsem prpjenu terii a cvičení/terii a praxi/cvičení a praxi měl jsem systematicky vzájemně prpjenu terii, cvičení a praxi význam/důležitst (Jak velký význam abslvent standardu přikládá?) ŠKÁLA: Nemá pr mě význam pměrně významné velmi významné zhledňvání (D jaké míry bude abslvent tent standard zhledňvat ve svém jednání?) (srv. Oser, Oelkers, 2001) ŠKÁLA: Nebudu h zhledňvat bčas budu zhledňvat čast budu zhledňvat Příklad frmulace standardu: Naučil jsem se, jak s žáky mluvit chybách tak, aby z nich prfitvali.

10 Vědy vzdělávání (KMK, 2004) Obsahvé blasti vzdělávání (vzdělání a výchva, pvlání a rle učitele, didaktika a metdika, učení se, vývj a scializace, výknvá a učební mtivace, diferenciace, integrace a pdpra, diagnstika, hdncení a pradenství, kmunikace, mediální vzdělávání, rzvj škly, výzkum vzdělávání) Didaktick-metdické přístupy věd vzdělávání v učitelském vzdělávání Oblasti kmpetencí

11 Kmpetenční blast: vyučvání učitelé jsu dbrníci na učení

12 Standardy pr bry a brvé didaktiky (KMK, 2008) Odvzeny d pžadavků na prfesi učitele (tzn. pjetí učitele) Definice brvé kmpetence učitelů (brvé znalsti, epistemlgické a pracvní pstupy brů, znalsti brvé didaktiky) Obrvé kmpetenční prfily

13

14

15 Další vývj klem standardů Německ Kritika standardů becně: zplštění mnhvrstevnatý phled na učitelské pvlání hyperstabilita bsahu i frem učitelskéh vzdělávání standardy vychází z přístupu tp-dwn (shra-dlů), takže ignrují iniciativy zdla (srv. Terhart, 2007, s. 8 9). Kritika KMK standardů: Obava z minimálních kmpetencí míst ideálních ; Nejasný vztah věd výchvě a vzdělávání (srv. DGfE, 2004) Pzice brvých didaktik (srv. Körber et al., 2008, s. 2). Švýcarsk Kritika: Zkumání standardů se dehrává na kncvém prduktu = abslventi učitelství. POZDĚ Je třeba hdntit instituce vzdělávající (buducí) učitele, jejich strukturu, vnitřní prcesy apd., zda jsu skutečně schpny tyt standardy u studentů naplňvat (srv. Oser, Oelkers, 2001).

16 Další vývj klem standardů Německ Švýcarsk V pedaggickém výzkumu spradicky reflektvány Půsbí v rámci měkkéh řízení (něm. sanfte Steuerung) je btížné vyhdntit jejich účinnst. Uplatňují se při výzkumech a při vytváření kurikula vzdělávání učitelů. Půsbí v rámci měkkéh řízení je btížné vyhdntit jejich účinnst.

17 Závěry Německ tázka kvality učitele a jeh vzdělávání jakžt kntinuální prces přehlednst v diverzifikujícím se systému učitelskéh vzdělávání psuzení reality učitelskéh vzdělávání a jeh účinnsti na základě předem definvaných kritérií (tj. standardů) Švýcarsk C se může a c se musí čekávat v rámci etap učitelskéh vzdělávání? Odpvěď se ukrývá v jedntlivých institucích. Snaha dsažení standardů není jen tázku jedntlivých sb (buducích) učitelů, ale také jedntlivých institucí vzdělávajících učitele a celéh systému, který tt vzdělávání řídí (tzn. ministerstv) = víceúrvňvý mdel vytváření standardů.

18 Děkujeme za pzrnst