ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

Transkript

1 Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká stejně jak většina evrpských zemí s prblémem nedstatku zdravtnických pracvníků, zejména c se týče všebecných praktických lékařů a zdravtních sester, a prt věnuje tét prblematice pzrnst. Za jednu z nejdůležitějších blastí zmíněných v Zelené knize prt pvažuje Ministerstv zdravtnictví ČR (dále MZ ) stabilizaci pracvníků a jejich nábr zlepšením infrmvansti ve šklách spektru prfesních mžnstí v rámci zdravtní péče. S hledem na skutečnst, že sučasná eknmická krize může napmci návratu pracvníků d systému zdravtnictví, je třeba vytvřit vhdné pdmínky na jejich přilákání a rekvalifikaci. Za klíčvé MZ dále pvažuje i metdiku pr stanvení ptřebnéh pčtu zdravtnických pracvníků. Ke stabilizaci zdravtnických pracvníků a přilákání nvých zájemců tat pvlání přispěje i rzvj nvých dvednstí a využívání nvých mderních technlgií. MZ pvažuje za důležité také pdpůrné mžnsti zlepšení stavu nedstatku zdravtnických pracvníků, jak například pdpra rdiny a blízkých sb v péči stárnucí ppulaci a dstatečná finanční pdpra při zajišťvání dmácí šetřvatelské péče. II. DOPLŇUJÍCÍ PODNĚTY A NÁVRHY K OBLASTEM ZMÍNĚNÝM V TEXTU ZELENÉ KNIHY Kapitla 1: Úvd Je nutné zhlednit, že Evrpa čelí i následujícím výzvám: Rstucí pptávka p zdravtní péči a její kvalitě je způsbena mim jiné vlným phybem sb, které srvnávají úrveň pskytvané zdravtní péče, s níž se setkávají v bhatších členských státech, s statními členskými státy. Občané z méně bhatých členských států ptm pptávají v dmácích pdmínkách stejně Palackéh náměstí 4, Praha 2

2 kvalitní zdravtní péči, jaká je pskytvána v bhatších zemích, stejně jak bčané jiných členských států, kteří migrují. Pkud by se rzdíly mezi úrvní a kvalitu zdravtní péče v jedntlivých členských státech výrazně lišily, mhla by takvá skutečnst být limitujícím faktrem pr cestvání za péčí. Snaha zdravtnických pracvišť a jejich dbrníků neustále se přizpůsbvat nvým medicínským pznatkům a invacím pdpruje nabídku zdravtní péče. Tat snaha vyžaduje neustálu realizaci změn v zavádění nvých technlgií, pracvních pstupů a vzdělávání dalších zdravtnických pracvníků, a t nejen v příslušném bru, ale i v dalších brech, které se zdravtnictvím úzce suvisejí. Kapitla 3: Právní rámec a základ pr patření na úrvni EU Oblast týkající se sciálníh zabezpečení, knkrétně nemcenskéh pjištění Splečenství se v rámci primárníh i sekundárníh práva zabývá rganizací zdravtnictví, pracvní dbu, dbu dpčinku i bezpečnstí práce pracvníků ve zdravtnictví, ale dpsud se nezabýval sciálním zabezpečením těcht zaměstnanců. Knkrétně jde spravedlivé řešení nemcenskéh pjištění zaměstnanců, kteří pracují v nepřetržitých prvzech s nervnměrně rzvrženu pracvní dbu. V ČR v sučasné dbě pracuje ve zdravtnictví cca 110 tisíc zaměstnanců v tmt režimu a je nutn knstatvat, že stávající systém nemcenskéh pjištění tyt zdravtnické pracvníky znevýhdňuje. Rzhdně není záměrem přenášet dpvědnst státu na Splečenství. Jsme si plně vědmi skutečnsti, že činnst Splečenství puze dplňuje plitiku jedntlivých členských států, které nesu dpvědnst za rganizaci a pskytvání zdravtnických služeb, ale chceme při tét příležitsti na výše uvedenu prblematiku upzrnit. Kapitla 4: Faktry, které vlivňují pracvníky ve zdravtnictví v EU, a hlavní tázky, kterými je třeba se zabývat Pdkapitla 4.1: Demgrafie a pdpra udržitelnéh pčtu pracvníků ve zdravtnictví Zdravtničtí pracvníci ve vyšším věku neb v důchdvém věku dcházejí d jiných resrtů za méně nárčnu prací fyzicku i psychicku. Vzhledem k feminizaci bru a zajištění péče děti a rdinu by byl vhdné zavést patření veducí k zavádění flexibilnější a kratší pracvní dby. V suvislsti s blížícím se dchdem ppulačně silné generace d důchdu je k udržení dstatečnéh pčtu pracvníků klíčvé vzdělání, nábr a udržení mladých lékařů a také pětvná investice d pracvníků staršíh věku. Dále uvádíme faktry, kterým je také zaptřebí věnvat pzrnst: Palackéh náměstí 4, Praha 2

3 nábr mladých pracvníků, a t žen i mužů na tyt pzice (sester, asistentek, šetřvatelek apd.), rekvalifikační prgramy pr jedntlivé medicínské bry a dbrnsti, a mezi nimi navzájem, ptřeba splečenské akceptace (zdravtnické pvlání se musí stát prestižním pvláním, a t nejen lékařské) a důsledné mtivace (zapjení médií k pzitivní prezentaci zdravtnickéh pvlání, účast a prezentace dbrných škl, např. přádání akcí se zdravtnickými tématy), eknmické zhdncení práce zdravtníka. Zárveň je vhdné učinit patření, která by směřvala k udržení zdravtnických pracvníků středníh a staršíh věku, a t např. prstřednictvím těcht patření: nabídka pracvních příležitstí na místa s menším pracvním vypětím, např. v blasti kmunitní péče apd. (garance státu zaměstnavatelé by měli mít pvinnst nabízet pracvní příležitsti pr tyt pracvníky, apd.) zajištění krizvé intervence pr zdravtnické pracvníky zejména v rámci prevence psttraumatické stresvé pruchy a syndrmu vyhření, péče duševní zdraví zdravtnických pracvníků v pdmínkách akutníh a chrnickéh stresu v pracvním prstředí splečenské hdncení, např. p 55 rku věku pravidelná nabídka různých rehabilitačních či lázeňských pbytů k regeneraci sil s prdlužením dvlené či placenéh vlna na tent pbyt (nutná garance státu, tj. systémvé pjetí), nábr pracvníků na neatraktivní místa nabídku eknmickéh zvýhdnění, delší dvlené, kratší pracvní dby apd., nabídka pracvních pzic s kratším pracvním úvazkem, zajištění pdpůrnéh servisu například hlídání malých dětí. Pr stanvení ptřebnéh pčtu zdravtnických pracvníků by byl vhdné navrhnut jedntnu metdiku plánvání neb navrhnut ukazatele prvnávání výknnsti (pčet sester na pčet byvatel, pčet pacientů na jednu sestru, pčet pacientů na jednh lékaře apd.) Ovlivňující faktry a mžné blasti činnsti K uvedeným faktrům navrhujeme dplnit následující: Palackéh náměstí 4, Praha 2

4 Zajištění lepších pracvních pdmínek a pdmínek pr další vzdělávání pr zdravtnické pracvníky (abslventy), s cílem jejich udržení v prfesi. Zvyšvání infrmvansti ve šklách velkém spektru prfesních mžnstí v blasti zdravtnictví a péče včetně mžnstí dalšíh specializačníh zaměření. Pdkapitla 4.2: Kapacity v blasti veřejnéh zdraví Zdravá ppulace může udržet splečenský a eknmický rzvj splečnsti, prt je nutné chranu veřejnéh zdraví zahrnut d pririt hspdářskéh vývje. V tét suvislsti dpručujeme: zvýšit aktivity v základním šklství v blasti prevence pdpra zdravéh způsbu živta (zvýšená tělesná aktivita, hygiena, stravvání aj.), pravidelné lékařské kntrly, bnvení dispenzarizace atd. (systémvé pjetí ) aktivity v blasti primární prevence závislstí ve všech blastech důsledné sledvání pracvní hygieny (přetěžvání, pracvní dba, stresry atd.) s pravidelnými nabídkami aktivit k regeneraci sil především v nárčných pracvních pdmínkách, mžnst psychlgické pdpry pracvní psychlg pdpra důslednéh vzdělávání pracvníků v blasti veřejnéh zdraví (systémvé pjetí) zvýšit nabídku vzdělávacích příležitstí k získání způsbilsti, rzšíření způsbilsti některých zdravtnických pvlání neb rekvalifikace v blasti veřejnéh zdravtnictví, včetně krizvé připravensti a řízení reakce zdravtnickéh systému na krize (garance státu, státní správy či samsprávy krajských úřadů). Ovlivňující faktry a mžné blasti činnsti K uvedeným faktrům navrhujeme dplnit pdpru infrmvansti studentů zdravtnických pvlání a zdravtnických pracvníků v blasti chrany veřejnéh zdraví a bezpečnsti práce, prevence stresu a násilí na pracvištích, mžnstí pracvní mbility a flexibility pracvní dby apd., a dále systémvé zapjení zdravtnických pracvníků v uvedených blastech. Pdkapitla 4.3: Odbrná příprava / Ovlivňující faktry a mžné blasti činnsti K uvedeným faktrům bychm ještě dplnili tyt: Věnvání pzrnsti sustavnému prfesnímu rzvji a flexibilitě pracvníků ve zdravtnictví. Dplňvání dbrných kvalifikací vede k lepší kvalitě výsledků zdravtní péče a zaručuje bezpečnst pacientů. Palackéh náměstí 4, Praha 2

5 Vytvření legislativy k systémvému vzdělávání zaměstnavatelé by měli mít pvinnst vytvářet a nabízet pdmínky pr další vzdělávání pskytvat vln ke studijním účelům Vytvření vhdných pdmínek pr sebevzdělání mtivace, eknmické hdncení, prestiž vzdělání s cílem zajistit jeh racinalitu a efektivitu Vybudvání sítě akreditvaných vzdělávacích zařízení pr celživtní vzdělávání zdravtnických pracvníků a sdílení dbré praxe ve vzdělávacích prgramech neb prjektech. Vytvření mechanizmu EU pr plánvání pčtu a výběru pracvníků pr vědecká a výzkumná pracviště a pracviště pskytující vysce specializvanu zdravtní péči, která bude mít nadnárdní půsbnst (specializvaná centra). Stanvení kritérií pr prvnávání ptřeby pracvní síly a jejíh nedstatku či přebytku. Pdkapitla 4.4: Řízení mbility pracvníků ve zdravtnictví v rámci EU Navrhujeme zvážit mžnst zjedndušení prcesu autmatickéh uznávání puze prstřednictvím zaměstnavatele, bez mezičlánku uznávacíh subjektu. Dále je třeba zvážit dplnění specializačních brů nelékařských pvlání (všebecných sester a prdních asistentek), u nichž je v rámci EU většinvá shda v bsahu, rzsahu a náplni studia, d směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2005/36/ES uznávání dbrných kvalifikací. Dpručujeme zavést mžnsti a nabídky různých "svěžvacích" prgramů nejen c se týká znalstí a dvednstí, ale i regenerace sil zdravtnických pracvníků. Ovlivňující faktry, 2. drážka: Není zcela jasné jakým způsbem by byly realizvány investice d dbrné přípravy a nábru, zda by se jednal finanční prstředky ze sciálních fndů EU neb prstředky jedntlivých členských států za účelem dsažení sběstačnsti. Pdkapitla 4.5: Celsvětvá migrace zdravtnických pracvníků Vzhledem k nedstatku infrmací zaměstnávání cizinců - zdravtnických pracvníků, je btížné hdntit prblematiku migrace. Zavedení výměny těcht infrmací by byl mžné v systému IMI (Internal Market Infrmatin System). Pdkapitla 4.6: Údaje na pdpru rzhdvání Palackéh náměstí 4, Praha 2

6 Jelikž je prblematika nedstatku zdravtnických pracvníků a jejich migrace prblémem nadnárdním, je ptřeba, aby impuls ke sběru údajů pskytly mezinárdní instituce, d jejichž půsbnsti spadá zdravtní plitika a zdravtnická statistika. Vhdné by byl prvést detailní a kmplexní analýzu sučasných mžnstí a dstupnsti údajů a zhdncení jejich srvnatelnsti. Nutné je i sjedncvat terminlgii (vhdné zajistit prvázanst na platnu legislativu EU), přesněji definvat kruh údajů ptřebných pr mezinárdní srvnání (i ze strany uživatelů) a způsby jejich zajištění. Sledvání migrace zdravtnických pracvníků se zdá být nejlépe zajištěn prstřednictvím administrativních infrmačních systémů, zejména registrů zdravtnických pracvníků a částečně využitelné by mhly být i údaje institucí, které mají na starsti evidenci cizinců pracujících na území danéh státu (v České republice patří pd Ministerstv práce a sciálních věcí) neb institucí vydávajících svědčení k prvzvání zdravtnickéh pvlání na území dané země. Tyt registry by tedy měly být rzvíjeny ve smyslu zaznamenávání údajů phybu zdravtnických pracvníků. Jedndušší se zdá být sledvání příchdu pracvníků d země (imigrace) než jejich dchd d zahraničí (emigrace). Prt by byl vhdné zajistit prpjení registrů a zajistit výměnu údajů mbilitě zdravtnických pracvníků mezi státy (alespň v rámci EU). Registry neb jiné administrativní zdrje však bvykle nejsu schpny pdchytit rzsah skutečných kapacit a činnsti zdravtnických pracvníků, jak např. zda jde zdravtnické či sciální zařízení, ambulantní neb lůžkvá sféru, jaký br a míst činnsti, prvázanst na technické kapacity (pčet lůžek) či pacienty. Tyt údaje nelze většinu získat jiným způsbem než statistickými zjišťváními. Pkud registr zdravtnických pracvníků bude bsahvat údaje zaměstnavateli/zdravtnickém zařízení, ve kterém pracvník pracuje, pak by byl mžné prvázat údaje pracvnících s kapacitními a výknvými údaji za pskytvatele zdravtní péče. Registry budu rvněž důležité pr prcesy plánvaní lidských zdrjů k řešení úklů medicíny katastrf a pskytvání zdravtní péče za mimřádných a krizvých situací. Registry zdravtnických pracvníků by měly pskytvat údaje věkvé struktuře zdravtnických pracvníků a jejich dbrné a specializační přípravě a v tmt hledu by měly být dále rzvíjeny, ppř. mžnst vyměňvání infrmací přijatých kázeňských patřeních či trestních sankcích neb jiných závažných zvláštních klnstech, které by měly dpad na pskytvání kvalitní a bezpečné péče chrana pacienta. Je nutné se také zaměřit na sledvání některých nvých statistických dat v suvislsti se zdravtnickými pracvníky např. sledvání vstupu pracvníků d praxe, přerušení výknu Palackéh náměstí 4, Praha 2

7 praxe a výstup z praxe apd. Vydaná vysvědčení a právnění nejsu směrdatná, prtže někteří pracvníci mají svědčení pr práci bez dbrnéh dhledu (registrace neb licence), ale výkn praxe nerealizují. Kapitla 6: síly Význam pdnikatelů pracvníků ve zdravtnictví z hlediska pracvní D věty první navrhujeme dplnění dalších zdravtnických pracvníků jak zubních lékařů a farmaceutů, všebecných sester, prdních asistentek a statních nelékařských zdravtnických pracvníků. Kapitla 7: Plitika sudržnsti / Ovlivňující faktry a mžné blasti činnsti Pdpra EU financváním kritických blastí prstřednictvím strukturálních fndů Je ptřeba stanvit pririty jak např. pdpra veřejnéh zdraví především v blasti prevence a zdravéh způsbu živta mladé generace (předšklní, šklní apd.) pdpra a udržení zdraví starší zdravtnické ppulace (rehabilitace, lázeňská péče, apd.) pdpra a zvyšvání dlnsti byvatelstva vůči mimřádným událstem a katastrfám D první drážky u Ovlivňujících faktrů bychm ještě dplnili přípravu na zvládnutí práce s nvými technlgiemi pr starší zdravtnické pracvníky a zdravtnické pracvníky v primární a ambulantní péči, na rekvalifikaci zdravtnických pracvníků D druhé drážky bychm dplnili aspekt stabilizace pracvníků ve zdravtnictví. Palackéh náměstí 4, Praha 2

8 This paper represents the views f its authr n the subject. These views have nt been adpted r in any way apprved by the Cmmissin and shuld nt be relied upn as a statement f the Cmmissin's r Health & Cnsumers DG's views. The Eurpean Cmmissin des nt guarantee the accuracy f the data included in this paper, nr des it accept respnsibility fr any use made theref.