Ing. Aleš T o m e k, CSc FINANČNÍ ŘÍZENÍ VE STAVEBNÍM PODNIKU

1 Ing. Aleš T o m e k, CSc FINANČNÍ ŘÍZENÍ VE STAVEBNÍM PODNIKU Stavební firma 40 1999 Vydavatelství ČVUT 1

2 Úvod Motto : "Myslet si, že můžeme být šťastní bez peněz, je duchovní snobství. " ( Albert Camus ) Předkládaný kurz finančního řízení stavebního podniku se zabývá financováním veškerých ekonomických aktivit jak obecné výrobní firmy, tak zejména firmy stavební. Právě oblast podnikových financí je z hlediska stavebního podnikání u nás dosud jen velmi málo zpracována. Totéž lze do určité míry ovšem říci o předmětech z oblasti ostatního ekonomického řízení stavební firmy z hlediska současně dosažené úrovně rozvoje stavebního podnikání. Právě současné ekonomické postavení stavebních firem v České republice, charakterizované výraznou stagnací na stavebním trhu, potvrzuje zásadní poznatek, že okolní ekonomické prostředí hraje významnou roli a určuje do značné míry finanční úspěch nebo krach stavebního podniku. Schopnost zajistit za každých podmínek plynulé financování se stává zcela prioritní oblastí rozhodování vrcholového managementu podniku a ve své závažnosti často zastiňuje ostatní důležité oblasti podnikového řízení. Nepsané pravidlo o významu podnikových financí, které říká, že podniky umírají na cash-flow a nikoliv na ztrátu, vyjadřuje nezbytnost důkladného seznámení a osvojení si principů finančního řízení a k tomu nezbytných znalostí z účetnictví a ekonomického řízení včetně rozpočetnictví. Právě tento záběr je zamýšleným předmětem předkládaného kurzu. Podle zkušeností z dnešního fungování stavebních podniků jsou potřeby zajištění plynulého financování denní náplní řídících pracovníků ve všech úrovních řízení tj. od stavby po podnikový vrcholový management. Potřebám naplňování finančního plánu v oblasti jak provozního tak kapitálového financování jsou pak vzhledem k ekonomické nutnosti často podřízena i ostatní rozhodování jak strategické tak taktické i operativní povahy. Peníze jsou krví jakéhokoliv podnikání - ve stavebnictví to platí vzhledem k vysoké materiálové a poddodavatelské náročnosti jednotlivých stavebních zakázek dvojnásob. Postupné financování stavební zakázky cestou splátek nebo záloh od investorů je vžitou metodou financování a je jen zřídkavou raritou dodavatel, který si 2

3 vzhledem ke své kapitálové pozici může dovolit ve svém finančním řízení nerespektovat a finančně neslaďovat časové plány staveb, jakožto prioritní činitel, od kterého se odvíjí celá další podniková činnost. Právě chápání zásadní role jednotlivé zakázky ( kontraktu, stavby) jakožto základního kamene ekonomického, organizačního a technologického života stavebního podniku a jejich postupná sumace je rozhodujícím prvkem pro předkládané pojetí finančního řízení stavební firmy. Jenom agregovaným (nikoliv prostým) součtem těchto prvků v oblasti financování a nákladového controllingu se dostáváme k vyšší kvalitě přinášející v úrovni podniku žádoucí synergické efekty. Proto se v následujícím výkladu zaměříme mimo jiné na obě úrovně řízení stavebního podniku a to jak na úroveň stavby tak na úroveň závodu a podnikového vedení. Kurz je prvotně určen pro studenty obou ekonomických oborů stavební fakulty ČVUT tj. management a ekonomika plus podnikání a řízení ve stavebnictví. Předmět je koncipován jako profilový v zimním semestru 5.ročníku studia a to jak z hlediska jeho rozsahu (tj. 3+2 ), tak vzhledem k jeho syntetizující povaze, neboť počítá s dobrou znalostí pojmů z podnikového řízení, účetnictví a kalkulací. Řada problémů z přednášek je předmětem příkladů na cvičeních. Vzhledem k obtížné a málo zažité materii ( zejména z oblasti finančních výkazů a aplikace účetních principů do podnikového ekonomického řízení) je osobní účast studentů na přednáškách vysoce žádoucí a ani předkládaná skripta ji nemohou nahradit. Řada poznatků, zejména v oblasti aplikace obecných finačních postupů do dnešní stavební ekonomické praxe, vychází z osobní praxe autora v ekonomickém řízení velkého stavebního podniku a stavebních kontraktů a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Ke každé kapitole se rovněž uvádí seznam odborné literatury, ze které autor částečně čerpal nebo která může sloužit pro pokračování a prohlubování znalostí v daném tématu. Zaměření a rozvržení látky je úměrné rozsahu kurzu a bylo nutno je v některých případech omezit jen na stručný a prakticky použitelný výklad. Na druhé straně však snad neutrpělo souvislé chápání a pojetí finančního řízení stavební firmy ve smyslu "corporate finance in construction contracting". Z povahy finanční teorie, z nadnárodního a dosti anglosaského charakteru financí a i ze zcela pragmatického důvodu neexistence aktuální české učebnicové literatury financování a řízení stavebnictví též vyplývá i určitá nezbytnost vycházet z odborné 3

4 literatury cizí a to převážně anglosaské. Proto se v textu používá pro všechna uváděná klíčová slova vždy jejich anglický ekvivalent, jehož znalost je podstatná pro každého studenta ekonomie. Jakékoliv zpochybňování této potřeby je argumentačně podobné případným protestům studenta lékařství "přinuceného " se učit lékařské terminologii latinské. Vzhledem ke značné terminologické specifice stavebního podnikání je při uvádění anglických ekvivalentů dávána přednost pojmům z prostředí řízení stavebnictví. Závěrem této předmluvy je třeba vyjádřit přesvědčení, že student, který po čtyřech letech studia ekonomie zcela nepochybně uznává význam peněz a jejich disponibility pro existenci stavební firmy, si snad uvědomí i význam faktu, že bez praktické znalosti financování se ani on k vlastním tj. svým penězům nejspíše nedostane. Bude potom možná souhlasit třebas i s následujícím výrokem amerického finančníka Paula Gettyho : "Kdo tvrdí, že peníze vám nekoupí štěstí, neví kde nakupovat." A na úplný závěr mi dovolte vyjádřit své upřímné poděkování za laskavé konsultace k věcnému i obsahovému zaměření těchto skript panu Doc.Ing.Petru Antonovi, bez jehož laskavé spolupráce by tato práce byla jistě o poznání méně promyšlená. V Praze 1. září 1999 4

5 1. FINANČNÍ MANAGEMENT 1.0 Úvodem ke kapitole finančního managementu Dobrým uvedením do studia finančního řízení, jež si nárokuje být současně vědou a někdy i uměním, je úryvek z knihy česko - britského spisovatele a novináře Benjamina Kurase " Jak přežít padouchy " ( Praha 1999 ), kde se rozebírá podstata magie úspěšných finančních operací : Jestliže někde narazíme na někoho, kdo nemá nic, čehož prodejem by mohl zbohatnout natolik, abychom mu mohli něco prodat a zbohatnout na něm, naše geny nám poradí toto : 1. Navnadíme ho na něco, co mu chceme prodat. Budeme tomu říkat marketing 2. Prodáme mu to na splátkovou půjčku nebo mu půjčíme na to, aby si to mohl od nás koupit. Budeme tomu říkat customer investment. 3. Naučíme ho dělat něco, co by mohl prodávat a na čem by mohl vydělávat. Budeme tomu říkat know-how transfer 4. Půjčíme mu na to, aby to mohl dělat. Budeme tomu říkat business investment 5. Pomůžeme mu to prodávat tak, že to od něho odkupujeme za co možná nejmíň a prodáváme druhým za co možná nejvíc. 6. Účtujeme mu úrok za 2. 7. Účtujeme mu poplatek za 3. 8. Účtujeme mu úrok za 4. 9. Platíme mu za to tolik, aby nám mohl splácet nejen 2,3,4,6,7 a 8, ale taky aby si od nás mohl kupovat vše, co mu chceme prodávat, ale aby mu nezbylo moc navíc. 10. Jestliže z toho co jsme mu zaplatili, něco prošustruje a nemůže platit některé z položek ad 9, máme dvě možnosti: - Podle smlouvy mu sebrat všechno, co ještě nestačil prošustrovat. Budeme tomu říkat bankrot - Půjčit mu znova, aby mohl splácet nejen všechno, co nám dluží, ale i všechno co mu znova půjčujeme, a kupovat si, co mu chceme prodávat. Budeme tomu říkat pomoc rozvojovým zemím nebo také development of emerging markets Do té doby jsme už ale vytvořili takové množství transakcí a tak velký objem tržeb, že to nemohlo uniknout pozornosti vždy bdělých padouchů, kteří se dovedou postarat o to, abychom si bez nich nikdo neškrtli a aby si z každé transakce mohli kousek ukrást. Budou tomu říkat dane. Abychom jim pak přílišným bohatnutím ( které je přece "nefair" ), nepřerostli přes hlavu uvalí na nás pod hrozbou pokut a vězení svěrací kazajku zvanou obchodní zákoník. Budou tomu říkat demokratický kapitalismus. Někteří dokonce demokratický socialismus či sociální demokracie. To podle toho, kolik z toho našeho nově vytvořeného bohatství nám budou ochotni nechat, abychom ho mohli otáčet na vytváření dalšího bohatství nebo kolik nám budou chtít ukrást hned." Z této případné ukázky je evidentní, že se autor v oné knize zaobírá hlubokými životními pravdami, k jejíchž alespoň částečnému pochopení mohou přispět i tato skripta. Krása obsažená v řazení oněch výroků vyvstane snad až po jejich několikerém přečtení. Je však i třeba mít na mysli, že ti jimž půvab oněch sentencí uniká trvale, nemusí hned zoufat, neboť budoucí ekonomická praxe je k 5

6 onomu typu myšlení dostrká i tak. Kniha však i jako celek stojí za přečtení, neboť takového životního, nikoliv jen finančního, "know-how" je tam plno. Možná, že právě vy se stanete, a to pravděpodobně na základě dalšího studia ekonomie úspěšnými manažery či vlastníky stavebních firem. Jedno je ale zřejmé - bez základního chápání světa peněz se jimi nestanete určitě. 1.1 O čem jsou podnikové finance 1.1.1 Klíčová slova Pojem Financování (finance) Finanční plánování (financial planning) makroekonomické vlivy(macro factors) mikro rozhodnutí (micro decisions) poměr riziko/zisk (risk/return trade-off) maximalizace jmění (wealth maximization) rozpočtování omezených zdrojů ( budgeting of scarce resources ) Výklad Využívání řady ekonomických a finančních nástrojů a principů k maximalizaci bohatství ( majetku) firmy a hodnoty jejich akcií Komplexní činnost zahrnující určení výdajů a příjmů, stanovení nákladových limitů, budoucích tržeb a zisku, rozhodování o alokaci fondů a určení alternativních strategií pro případ jiného než plánovaného vývoje Širší ekonomické a finanční vlivy a činitelé,kteří ovlivňují přímo a nepřímo tržby a zisk podniku Vnitřní rozhodnutí v rámci podniku, která ovlivňují tržby, pomáhají řídit náklady a zisk podniku Požadovaná míra zisku (výnosu),která podmiňuje danou investici při konkrétní míře rizika Navýšení hodnoty podniku výběrem těch investičních strategií, které přinášejí nejlepší poměry riziko/výnos Klíčová úloha soudobého financování a finančního plánování zvláště, spočívající v nalézání optimálních zdrojů financování podniku vycházející z podmínek vzácnosti jednotlivých zdrojů kapitálu a volba jejich kombinace dle původu a alokace v podniku 1.1.1.2 Pojem financování stavebního podniku Definice 1 : Popsat podnikové financování ( corporate finance ) znamená zobrazit pohyb peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů, při kterém se podnik dostává do rozličných peněžních vztahů s ostatními podniky, zaměstnanci či státem 6

7 Definice 2 : Finanční řízení ( management) je činnost zajišťující finanční likviditu podniku. V rámci tohoto úkolu se jedná o : získání hotových peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů alokaci těchto prostředků do různých forem nepeněžního majetku ( tj. investování ) nebo jejich uložením u různých finančních institucí tvorba vybilancované majetkové a kapitálové struktury realizaci platebního styku podniku Financování při tom chápeme jako konkrétní realizaci finančního řízení. Samotné financování je obecně řečeno aplikací řady ekonomických a finančních pravidel a principů vedoucí k maximalizaci majetku firmy neboli jeho celkové hodnoty podniku ( firm s wealth ). Maximalizace majetku podniku je dosahována cestou tvorby maximálního zisku za pokud možno nejmenšího rizika. Nikdo přesně neví kdy je dosaženo maximální hodnoty, i když je tento cíl považován za prioritní v dlouhodobé strategii každé firmy. Jedním ze způsobů jak zjistit bohatství či hodnotu( a tedy i cenu ) podniku je prostřednictvím akcií společnosti na akciovém trhu. Jestliže cena akcií podniku roste, lze konstatovat, že majetek akcionářů byl rovněž rozmnožen či navýšen. V rámci finančního řízení, jakožto teoretické discipliny, se pozornost v uplynulých desetiletích soustřeďovala na konstrukci nástrojů umožňujících manažerům řešit zejména problémy řízení pohybu pracovního kapitálu (working capital), finanční analýzy ( financial analysis ) založené na rozboru obsahu a vazeb v rámci účetních či finančních výkazů ( financial statements). V posledních letech se však pozornost přesouvá do oblasti rozpočetnictví a plánování zdrojů, vycházejíc z jejich omezenosti ( budgeting of scarce resources ) a snažit se o dosažení a přijetí správných investičních rozhodnutí do jednotlivých investičních záměrů nebo položek aktiv ( tj.majetku), které zaručují co nejlepší poměr riziko/zisk. Pro takováto rozhodnutí je charakteristická existence řady variant a studium a vyhodnocování jejich efektu na hodnotu podniku. Stejně tak charakteristické pro pojetí dnešních financí je vyhodnocení správné proporce mezi vlastním a cizím financováním ( stock and debt financing). Výše uvedené pojetí dnešních financí je charakteristické i pro měnící se požadavky stavebnictví. Právě podnikání ve stavebnictví ( construction contracting) je charakteristické vysokou potřebou pohotových zdrojů, tedy peněz, k profinancování vysoké materiálové náročnosti stavebních zakázek ( jobs,contracts), stejně tak jako vysoké potřeby peněžních zdrojů v oblasti financování nedokončené výroby poddodavatelů a ostatních odebíraných služeb. V rámci tohoto pohledu se pak dlouhodobé i krátkodobé plánování zdrojů za podmínek jejich omezenosti jeví jako jedno z řešení aplikace nových finančních nástrojů případně nástrojů staronových jako je například rozpočetnictví. Je zřejmé, že i v rámci stavebnictví se ve spojitosti s jeho nezvratnou internacionalizací, jeví jako vhodné pochopit a studovat principy nadnárodního finančního řízení a to hned ve spojitosti se dvěma oblastmi vývozu stavebních prací. V neposlední řadě se jeví důležité studovat i mezinárodní finance (international finance) vzhledem k samotné přímé realizaci zakázek v zahraničí, tak vzhledem k 7

8 možné existenci dceřinných majetkových účastí v cizině a s tím spojené problémy dopadů konsolidace finančních výkazů a účetnictví a v neposlední řadě repatriace zisku z těchto společností. poskytuje 1.1.2 Vzájemný vztah účetnictví, finanční analýzy a finančního řízení Finance je možno s trochou nadsázky považovat zčásti za vědu, zčásti za umění. Jenom tak si je možno vysvětlit skutečnost, že někteří stejně vybavení jedinci dosáhnou enormního finančního úspěchu, zatímco jejich počáteční konkurenti zůstanou daleko vzadu podnikatelského závodění. Finanční analýza je důležitou složkou finančního řízení a poskytuje nástroje pro přijímání pružných a správných investičních rozhodnutí ve správnou, to je v nejvýhodnější dobu. Účetnictví ( accounting) můžeme v procesu finančního řízení chápat jako proces sbírání a třídění finančních dat týkajících se podnikání a která jsou následně v různých podobách a formách předkládána manažerům a jimi využívána v procesu finančního řízení. Právě následná analýza účetních dat neboli tzv. finanční analýza a způsoby a metody pomocí nichž je interpretována jako základ pro přijímání řídících rozhodnutí (management decisions) tvoří obsah souboru činností chápaných jako finanční řízení (financial management ). Je zřejmé, že pro stavebního ekonoma ( a to dokonce i pro stavebního inženýra) je podstatná znalost, když ne podrobných technik účtování a zpracování účetních dat, tak určitě alespoň znalost principů tvorby (struktury a obsahu položek) a interpretace účetních výkazů (accounting or financial statement). Jedině tak může nejen finanční manažer - profesionál využívat data z účetnictví a rozpočetnictví ( moderně i controllingu), ale i běžný vedoucí stavby nebo střediska získá nenahraditelné informace z průběhu zakázky (stavby) nebo z hospodaření profit centra( střediska,provozu apod.). Schopnost číst a interpretovat nejrůznější účetní výkazy, mezi něž patří zejména rozvaha (bilance), výsledovka a výkaz cash-flow (tato problematika je předmětem podrobnějšího výkladu v následujících kapitolách), umožňuje provádět například tyto činnosti : 1. srovnávat finanční výkonnost vlastního podniku s podobnými v rámci odvětví 2. stanovit trendy vývoje na trhu stavebních prací, tržeb, nákladů, výkonnosti atp. 3. vysledovat vztahy mezi alokací zdrojů a ziskovostí 4. připravovat plány (rozpočty) pro budoucí činnost podniku 5. pochopit a využívat prostředky pomocí nichž podnik nebo jeho divize může porovnávat své plány a rozpočty se skutečnými výsledky a rozebrat příčiny rozdílů 6. vyhodnocovat výkonnost podnikových manažerů na všech stupních řízení 8

9 1.1.3 Dvě oblasti účetnictví a jejich funkce Pro účely našeho výkladu a pro porozumění například činnostem uvedeným výše ad 1 až 6 je vhodné vymezit a rozlišovat dvě funkční oblasti účetnictví : Finanční účetnictví ( Financial accounting ) zabývající se sběrem, záznamem, tříděním a klasifikací účetních a finančních dat, týkajících se příjmů a výdajů zaznamenaných v daném podniku tak, aby v libovolném okamžiku mohla být stanovena a určena finanční nebo obchodní pozice (situace) podniku. Pro tento účel jsou sestavovány dva základní výkazy rozvaha (balance sheet) a výsledovka (profit and loss account ) Manažerské účetnictví ( Management accounting ) je účetní disciplina pomáhající podnikovým manažerům v plánování a rozpočtování (dlouhodobém i krátkodobém) a v následném řízení a kontrole podnikových činností. Hlavní funkcí manažerského účetnictví je poskytovat je poskytování informací, často ad hoc, pro potřeby zejména vnitropodnikového řízení. Oblastí jeho využití jsou tedy řídící funkce jako rozpočetnictví, řízení nákladů, finanční management a někdy také i aplikace z ostatních ekonomických disciplin jako ekonomika stavebního podniku, operační výzkum, statistika apod. S trochou nadsázky lze říci, že zatímco finanční účetnictví je, zejména v evropských poměrech orientováno: převážně na potřeby státu a jeho fiskální role a teprve následně respektuje potřeby celopodnikového řízení, účetnictví manažerské zajišťuje spíše potřeby vnitropodnikového i podnikového systému ekonomického řízení pro fungování a existenci podniku jako podnikatelské jednotky. 1.1.4 Finanční řízení a finanční plánování Finanční plánování je klíčovou částí finančního řízení. Cílem finančního plánování je umožnit přijímání každodenního rozhodování, které má zajistit podniku jeho schopnost peněžně hradit své závazky. Vyžaduje trvalé sledování jakýchkoliv změn v odbytové,výrobní, technické a obchodní aktivitě stavební firmy. Vzhledem k vysoké citlivosti stavební firmy na změny hospodářského cyklu (business cycle ), o čemž se přesvědčujeme právě nyní v období stagnace, a pro stavebnictví vysoké závislosti na sezónnosti stavebních prací je důležité trvale analyzovat vlivy cyklu i sezónnosti. Na základě soustavně prováděné analýzy lze kontrolovat finanční náklady podniku a vyhnout se i excesům v oblasti nadměrných nefinancovaných zásob a využití kapacit hlavní stavební výroby a pomocné stavební výroby. Správné načasování stavební a obchodní aktivity podle podnikových finančních plánů vede zejména k : 9

10 a) k lepší produktivitě b) optimální výši potřebných zásob materiálu i nedokončené výroby. Dlouhodobé plánování ( long-range planning, strategic planning) stanovuje zásady a cíle dlouhodobé orientace a strategie stavebního podniku v oblasti výrobního zaměření a s tím spojených technologií a následných promyšlených rozhodnutí v oblasti investic. Plán má spíše kvalitativní než kvantitativní charakter, práce na něm mají spíše kreativní charakter. Časový horizont je v rozsahu cca 5-15 let. Střednědobé plánování souvisí ve stavebnictví do značné míry s výrobním cyklem staveb tj. s aktuálním výrobním programem v pojetí seznam zakázek - list of jobs. Zpracovávat by se měl každoročně ( klouzavě ), např. na 3 roky, což je doba postupné obměny vektoru výrobního programu. Roční plán je základní formou finančního,ekonomického i výrobního plánování. Roční finanční plán se může týkat obvykle dvou základních oblastí: a) provozní plán ( nejčastěji jako operating budget) - zabývající se plánováním v oblasti běžných provozních nákladů a výnosů neboli v tzv. provozním okruhu ( mzdy, materiál, služby apod.) b) investiční plán ( kapitálový rozpočet - capital budget ) - plánující tzv. investiční okruh, jenž jak víme např. z účetnictví je samostatně účetně sledován a financován z oddělených tj. investičních zdrojů. Jestliže je podnik takto správně, to je mimo jiné i plánovitě, řízen, pracuje s nízkým rizikem a vyššími očekávanými výnosy ( risk and returns ). Je zřejmé, že v podniku, kde existuje plánovité řízení, lze významným způsobem dosáhnout redukce očekávaného rizika a tedy i nepříjemných dopadů do konečného hospodářského výsledku ( zisku ) podniku. Tyto důvody budou za podmínek fungujícího kapitálového trhu uznány a oceněny investory, což povede ke zhodnocení firmy z hlediska ceny akcie. Tímto způsobem mají finanční manažeři možnost ovlivňovat finanční zdraví podniku a maximalizovat jmění (majetek ) akcionářů. Pozn. - k tématu plánování a jeho obtížnosti ve stavebním podnikání lze bez komentáře uvést citát z knihy Palmer at al.: Construction Accounting and Financial Management : " Planning is for the company task (úkol) of major importance. How well it is done is crucial (klíčový,kritický) test of the ability of top personnel to manage the company instead of being managed by it. " 1.1.5 Vztah akcionářů a managementu a případný konflikt jejich zájmů 1.1.5.1 Problémy delegace pravomocí Z obecné teorie řízení jsou známy problémy spojené s delegací rozhodovacích pravomocí přímých vlastníků ( tj. společníků, akcionářů ) na profesionální 10

11 manažery. K tomuto procesu dochází za podmínek zvětšování velikosti organizace a znesnadnění řiditelnosti z hlediska kapacitních a odborných možností bezprostředních vlastníků. Stejně jako je tomu v případě obstarání si odborníků pro běžné právní či daňové zastupování každého z nás, stejně tak podnik si potřebuje pro výkon specializovaných funkcí vrcholového řízení, finančního managementu apod. sjednat své reprezentanty neboli zástupce ( manager as an agent of shareholders ). Způsob, jímž manažer dosáhne celopodnikově přijatých strategických cílů, závisí de facto na přijatých politikách v jednotlivých rozhodujících oblastech podnikového řízení a to zejména na politice finanční. Jediným objektivním měřítkem je ovšem vzestup nebo pokles hodnoty podniku, vyjádřené sumární cenou akcií podniku na finančních trzích a vzniklé jako výraz ocenění výkonnosti podniku( a tedy i managementu ) ze strany investorů (= budoucích i současných akcionářů ). Globálně vzato by se manažeři měli ve své řídící činnosti dlouhodobě orientovat na trvale udržitelný růst podniku a s tím spojený růst hodnoty firmy. Někteří manažeři však často interpretují své poslání odlišně. Manažer, jakožto pověřený zástupce majitelů firmy, se snaží především vyhnout se velkým chybám, jež by mohly mít pro něj za důsledek ztrátu manažerské pozice. Jeho postavení, a na to bychom neměli nikdy zapomínat, je vždy jen dočasné postavení zaměstnance společnosti, který ví, že příštího dne může být ze své funkce ( jakkoliv vysoké ) odvolán - byť odejde na tzv. zlatém padáku ( golden parachute ). U nás první větší známou aplikací se stala výplata mnohamilionového odchodného pro předsedu představenstva České spořitelny v roce 1999. Pozn. - podle Barron s Dictionary of Business Terms : Golden parachute - lucrative contract given to top executive of a company. It provides lavish (štědré) benefits in case company is taken over by another firm, resulting in the loss of the job. A golden parachute might include generous severance pay (odchodné), stock options or a bonus payable when the executive s employment at the company ends Důsledkem tohoto přístupu však může být přehlížení a opomíjení dobrých investičních příležitostí s přijatelnou mírou rizika - (investice chápeme pro tento účel v nejširším smyslu ). Takovýto konflikt v bezprostředních zájmech managementu a vlastníků je zřetelně kontraproduktivní z hlediska dlouhodobých strategických záměrů firmy. Tato skutečnost může být může být v našich podmínkách existence řady státních podniků ještě vyhrocenější, neboť u státem vlastněných podniků neexistuje bezprostřední korekce ze strany kolektivních orgánů vlastníků - valné hromady akcionářů či společníků. V podmínkách českého stavebnictví však již nejsou významnější, dosud neprivatizované, podniky. Není žádná záruka, že manažeři ve své roli zástupců vlastníků přijmou optimální rozhodnutí tím nejlepším směrem. Manažeři se mohou například soustředit, na základě vyhodnocení různé míry rizika, jen na určité investice s danou mírou ziskovosti (return), a tím nedostatečně diversifikovat aktiva podniku s cílem dosažení výsledné nízké rizikovosti. 11

12 1.1.5.2 Dvojaká pozice finančních manažerů - vztah k akcionářům a věřitelům Manažeři jsou tak často ve dvojím ohni ze strany akcionářů a věřitelů (shareholders and creditors). Toto konstatování je zvláště významné v podmínkách financování pomocí dluhu ( debt ). Věřitelé při tom kladou na podnik nejrůznější omezení jako např. : omezení výplaty dividend za podmínek nízké tvorby zisku tlakem na udržování likvidity na dohodnuté úrovni pro zajištění splátek úvěrů kompletní informační povinnost vůči prioritním věřitelům Management pak se svou snahou přednostně uspokojovat věřitele věnuje příliš mnoho úsilí jednání s věřiteli (banky nebo jiní půjčovatelé peněz ) a nevěnuje se tolik práci s akcionáři a investory. Tento konflikt může vést k nižší efektivnosti řízení a ztráty nejlepších investičních příležitostí a následně i konkurenceschopnosti Najít řešení vztahu vlastníci/manažeři není lehké. Je na akcionářích zajistit prostřednictvím představenstva společnosti výběr toho nejlepšího dostupného managementu a dokázat jej odpovídajícím způsobem na základě "tržní ceny" získat ten pravý talent, motivovat jej a v konečné instanci i odměnit ( = compensate ). Jednou z důležitých manažerských motivací je možnost nabídky získání akcií firmy ( offering stock ) vedoucí k posílení snah o zvýšení hodnoty akcií. V každém případě musí mít finanční manažer ( každý vrcholný manažer je vždy zároveň povahou svého rozhodování svého druhu finanční manažer ) : správný odhad a úsudek jaké typy finančních politik (myšlena např.úvěrová politika, odpisová politika apod. ) bude aplikovat musí vědět kdy, kde a jak získat potřebné finanční fondy ( = kapitál ) vědět jak usměrňovat strukturu aktiv - to je vlastně majetku, sloužícího stavební firmě k plnění jejich věcných úkolů v rámci jednotlivých zakázek (jobs) a jiných činnostech na úrovni podniku, či holdingu ZAPAMATUJTE SI! V procesu přijímání finančních rozhodnutí je třeba vždy počítat s nejistotou a rizikovým hlediskem investování nebo ve stavebním podniku při převzetí zakázky (stavby). Když firma přijímá investiční rozhodnutí je přirozené, že vždy se snaží dosáhnout optimální mix svých aktiv. To znamená využít aktiva co nejefektivnějším způsobem tak, že jejich návratnost bude co nejrychlejší a pokud možno s nejmenším rizikem. Navíc firma musí rozlišovat z hlediska způsobu generování dodatečného vnitřního či vnějšího kapitálu vzhledem k tomu, že příliš mnoho nově vydaných akcií vede k rozředění podílu současných vlastníků a na druhé straně zvyšuje finanční rizikovost (riskiness) a trvalé závazky z titulu splátek úvěrů. Vhodná kombinace těchto faktorů však může na druhé straně vést k výrazně vyššímu zhodnocení firmy. Vždy je však důležité přihlížet k celkově vyváženému financování potřeb podniku, neboť jen tak lze přesvědčit potenciální 12

13 investory nebo věřitele o tom, že jejich fondy v podniku uložené jsou bezpečné a dobře spravované. 1.1.6 Riziko versus zisk Maximalizaci zisku je třeba považovat vždy za krátkodobý cíl a jako takový je méně významný než maximalizace hodnoty podniku. Podnik totiž může krátkodobě dosahovat vysokého zisku jednoduše pomocí krácení výdajů spojených s dlouhodobým rozvojem, jež se mohou jevit jako dočasně nepotřebné. Jedná se o takové "neproduktivní" položky jako například náklady na vzdělávání, pořizování běžné namísto špičkové technologie apod. V našich podmínkách to může být třeba i zaměstnávání méně kvalifikovaných zahraničních dělníků, které svým dopadem na kvalitu a produktivitu se dlouhodobě odrazí v image podniku Jinými slovy, tímto krátkozrakým postupem se dají snížit dočasně náklady a krátkodobě tak zvýšit ziskovost. Stejně tak mohou být nadprůměrné zisky dosaženy cestou účasti na vysoce rizikových a tedy i ziskových projektech. Dlouhodobě však rizikové projekty mohou svými dopady oslabit konkurenceschopnost podniku a snížit hodnotu jeho jmění. Proto jsou tyto snahy nekonsistentní se základní strategií podniku, jíž je maximalizace hodnoty podniku za podmínek přiměřeného rizika. Ve financování nekompromisně platí princip vyšší zisk = vyšší riziko. Finanční manažeři jsou v tomto ohledu na tom stejně jako prostý občan volící například mezi dvěma strategiemi : a) vydělat velké peníze investicí do obskurních investičních fondů, slibujících nadprůměrnou míru zisku nebo b) uložit své úspory např. do hypotečních zástavních listů s průměrnou sazbou a dlouhodobou vkladu Pro stavební firmu, s jejími krátkodobými přebytky hotovosti pramenícími z poskytnutých záloh na stavební zakázky, může být lákavé krátkodobé uložení obdobného kapitálu s vyšší mírou rizika. Takovéto projekty však mohou vážně narušit likviditu a solventnost podniku. V každém takovém případě existuje zřetelný konflikt mezi účastí na vysoce ziskových projektech a možnostmi udržet dobré finanční zdraví podniku. To mimo jiné plně platí o účasti na stavebních kontraktech prováděných za podmínek mimořádného rizika ( např. zahraniční kontrakty odehrávající se na dosud nevyzkoušeném teritoriu ) a uvažující s vysokou ziskovou marží (markup), Toto riziko může přitom být nejrůznějšího charakteru jako například riziko právní, 13

14 finanční, technické apod. Manažerská rozhodnutí ( Managerial decisions ) za těchto okolností představují nutný kompromis mezi přijetím příliš vysokého rizika s maximalizací zisku nebo akceptací investic, které pravděpodobně vyústí v nižší rizikovost a s tím spojený menší zisk. Tato politika vede přirozeně ke zdravé a solidní finanční pozici podniku ( financial position, financial condition ). Jak je patrné z anglické terminologie jedná se v této souvislosti skutečně o zdraví, o "kondici" podniku. Obr.1 Vztah mezi rizikem a očekávanými výnosy Z výše uvedeného grafu plyne následující interpretace : Základní rozhodování vychází z dobře známého poměřování relace riziko/zisk. Rozhodnutí realizovat málo rizikový projekt A povede k nízkému zisku, vysoce rizikový projekt B je ospravedlněn jen uvažovaným vysokým ziskem. Je zřejmé, že jediný způsob, jak vyhodnotit přínos jednotlivých investičních variant k růstu bohatství firmy, je srovnání odpovídajících výnosů (zisku) a rizika a jejich ocenění některou z vyhodnocovacích metod. ZAPAMATUJTE SI Základním úkolem finančního manažera je maximalizace bohatství akcionářů. Maximalizace zisku je vždy jen krátkodobý cíl, jenž se může dostat do rozporu s jinými stejně důležitými cíli jako je například dodržení přípustné míry rizika. Strategický cíl maximalizace bohatství vlastníků podniku (= hodnoty podniku ) se sice může krátkodobě dostat do konfliktu s dočasnou preferencí zisku, ale vždy zůstává primárním hlediskem. Kdykoliv jsme v pokušení či nebezpečí honby za 14

15 maximálním ziskem, musíme podřídit konečné rozhodnutí výsledkům vyhodnocení jednotlivých variant řešení pomocí analýzy vztahu zisku a rizika.pro zamezení případným nepříjemným důsledkům rizikových projektů je třeba v podniku zavádět ucelené systémy řízení rizika ( risk management system ). Žádný velký stavební podnik by neměl existovat bez takto systémově pojatého přístupu minimalizace dopadů z rizikových rozhodování. 1.1.7 Základní principy finančního managementu Takřka každý ve svém každodenním životě jedná a rozhoduje se podle některých ekonomických principů. Při našich běžných i investičních nákupech se mezi jinými určitě řídíme cenou zboží, jeho dostupností, atraktivností, užitnou hodnotou apod. Zásadně obdobně rozhodují finanční manažeři - rozhodují však lépe pokud berou v potaz aplikaci základních ekonomických pravidel či principů : a) princip optimalizace kapitálové skladby - ekonomická teorie nás učí jak nejlépe alokovat zdroje v národním hospodářství. Obdobně finanční manažeři na úrovni podniku jsou odpovědni za nalezení nejlepších a nejlevnějších zdrojů finančních fondů a investovat je pokud možno do optimálního mixu aktiv. Def. : Optimálním mixem aktiv rozumíme optimální skladbu majetku neboli prostředků podniku ( fixních i oběžných ), jež mu umožní, za podmínky co nejmenší vázanosti kapitálu na jeho krytí, co nejlepší dlouhodobé fungování spolu s trvalým růstem hodnoty podniku Optimální mix je vysoce individuální záležitostí daného podniku. Tak jako se liší stavební podnik od podniků jiných odvětví (což je snadno pochopitelné vzhledem k technologicko-organizační odlišnosti), tak i samotné stavební podniky mají jiný stupeň vybavenosti jednotlivými druhy aktiv. Vliv má samozřejmě i jiná specializace, velikost, regionální dislokace, kapitálová vybavenost apod. b) princip vzájemné komplementarity vztahu zisk/riziko - je nutné,aby při hledání optimální skladby disponibilních zdrojů manažeři usilovali rovněž o maximální rentabilitu ( zisk ) za podmínky minimalizace rizika. Dobré finanční řízení se zásadně vyhýbá přílišnému riziku. Dobrý finančník obvykle nebývá hráčem. Pokud ano, tak to z dlouhodobého hlediska zpravidla nedopadne dobře. c) princip cash-flow (peněžních toků) - vychází z poznání skutečnosti,že pro finanční zdraví podniku, a vůbec i pro jeho existenci, je zásadním úkolem udržet schopnost uhrazovat své závazky vůči věřitelům veškerého druhu (dodavatelé,stát,,zaměstnanci a vlastníci). Podstatné jsou z tohoto hlediska nikoliv účetní výnosy a náklady, ale skutečné příjmy (receipts, Cash Flow In) a výdaje ( payments,disbursements, Cash Flow Out ) 15

16 d) princip čisté současné hodnoty ( net present value = NPV ) - pozitivní rozhodnutí o možných investicích do podnikových aktiv je možné jen u investic s NPV > 0. V současném finančním řízení je jednoznačně dávána přednost hodnocení variant podle NPV oproti např. zisku,rentabilitě apod. Def.: Čistá současná hodnota ( NPV ) je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z určité aktivity ( projektu,investice apod.) a výdaji na tuto činnost, případně diskontovanými výdaji. Bere v potaz tedy nejen příjmy a výdaje, ale i jejich rozložení v čase. e) princip zohlednění stupně vyspělosti kapitálových trhů - finanční řízení by mělo brát na zřetel na podmínky konkrétní kapitálového trhu na němž podnik působí. Jednotlivé druhy kapitálových trhů se liší mírou příslušných informací ovlivňujících tržní cenu cenných papírů. Slabý stupeň vyspělosti (efektivnosti fungování) zohledňuje vlivem na cenu jen informace o minulém vývoji podniku. Střední a nejvyšší stupeň při tvorbě ceny berou v potaz i predikce budoucího vývoje podniku nebo makroekonomiky f) princip plánování a trvalé analýzy finančních dat - stanoví, že udržení podniku ve směru plnění jeho hlavního strategického cíle je možné jen při neustálém plánování a analýze finančních veličin, tento princip je těsně spojen s principy finančního controllingu, založeném na neustálém porovnávání předpokladu ( plánu ) se skutečnými účetními daty g) princip respektování faktoru času - veškeré finanční úvahy musí vycházet z časové hodnoty peněz, tj. vždy aktualizovat skutečnou hodnotu příjmů či výdajů pomocí složeného úrokování - jedna koruna dnes má větší hodnotu než táž koruna za rok 1.1.7.1 Mikroekonomické faktory Pochopení základních mikroekonomických činitelů jako jsou změny v nabídce a poptávce a cenách výrobních činitelů, mezi něž patří zejména ceny vstupů ( např. práce, materiál, energie apod.) jsou důležitým prvkem dobrého finančního řízení na úrovni podniku. Jedná se tedy o tzv. mikroekonomické faktory ( micro factors ). Obdobně v úrovni makroekonomické existují faktory, které výrazně ovlivňují chování a ekonomické výsledky stavební firmy neboli tzv. makroekonomické faktory (macro factors). Právě poznání a predikce vzájemného vlivu obou skupin faktorů je velmi přínosné v oblasti finančního plánování, které se promítá v budoucnu až do operativního řízení zakázek ( staveb ) ve smyslu hlavního cíle plánování, jímž je optimální nasazení jednotlivých výrobních činitelů. Vzájemná provázanost mikro a makro faktorů je základem úspěšného ekonomického řízení stavební firmy.sebelépe řízená stavební firma ( tj. dobře řízená na mikroekonomické úrovni) může mít těžké problémy a to výrobní i finanční pokud souhrnné ekonomické okolí nebude příznivé stavebnímu podnikání ( construction contracting ). Vždy je však ve značné komparativní výhodě podnik, jenž je : 16

17 dobře organizován tj. má vyváženou a zakázkově adekvátní strukturální organizaci (organisation structure)a organizační plánování ( organisation planning) vnitropodnikový systém řízení je jednoznačně motivující a plně pokrývá systémem hospodářských středisek ( profit center ) celou oblast hospodářské činnosti na bázi podnikového rozpočetnictví (budget control ) a kalkulace staveb ( project cost estimating ) má dokonalý informační systém a v rámci něho plně funkční účetnictví (accounting ) Přizpůsobování se v rámci komplexu mikroekonomických vlivů není pro manažery na jednotlivých stupních řízení nic jednoduchého. ( ve stavebním podnikání u nás rozlišujeme obvykle tři až čtyři stupně řízení tj. podnik, závod - divize, středisko,stavba). Ekonomické faktory mohou být předpovídány jen s určitým stupněm přesnosti a při multistochastické povaze stavebnictví se lze dopouštět i velkých chyb a omylů. Dobrý manažer s dlouhou praxí ve stavebnictví a s podporou objektivizovaných datových základen minulých období může korigovat prováděné odhady, plány a kalkulace tak aby se dostal rozumně blízko skutečnému vývoji. Jinými slovy dobrý finanční manažer zná svoji míru korekce finančního plánu, stejně tak jako dobrý kalkulant a nabídkový rozpočtář odhadne skutečný průběh zakázek včetně rozumné míry rizika realizace staveb. Stejně tak přehnaný odhad poptávky po stavebních pracích či jiných výrobcích může vést k nadměrnému růstu výrobních kapacit či zásob. Pro nás ve financování je to například spojeno s růstem vázanosti kapitálu v aktivech fixní povahy tj. konkrétně nadměrným investováním do strojů a zařízení stejně tak jako do pomocných technologických výrob jako např. ohýbárny, betonárny, panelárny apod. Obdobně složitou otázkou je i výběr technologií a s tím spojeným výběrem typů strojů z hlediska jejich ceny,užitných vlastností i dlouhodobé použitelnosti vzhledem k jejich variabilnosti nasazení při změněných podmínkách příštích let. Rizikové rozhodnutí ( risk decision ) je charakterizováno tím, že vývoj poptávky po stavebních pracích může vzhledem k přesunu do jiných sektorů stavebnictví nebo k jiným technologiím, znamenat, že nakoupené stroje nebudou ekonomicky využity tj.v účetním smyslu slova, že jejich odpisy se nestanou součástí nákladů konkrétních stavebních akcí - zakázek. Výše uvedené příklady jsou samozřejmě jen některé z mnoha mikroekonomických rozhodnutí, které musí finanční manažer řešit nebo se na nich podílet. Pozn. - Podle Barron s Dictionary of Business Terms organisation structure - apportionment (dělba) of responsibility and authority (pravomoc) among the members of an organisation organisation planning - process of transforming organisational objectives (cíle) into specific management strategies and tactics designed to achieve (dosáhnout) the objectives.it is one of the most important management responsibilities. profit center - segment of business organisation that is responsible for producing profits on its own. budgetary (rozpočtová) control - actions carried out according to a budget plan. Through the use of a budget as a standard, an organisation ensures that managers are implementing (zajišťují) its plans and objectives and that their activities are appraised (vyhodnocovány) by comparing their actual perfomance (skutečný výkon) against budgeted perfomance. Budgets 17

18 are used as a basis for rewarding (odměňování ) or punishing managers, or perhaps for modifying future budgets and plans. Project cost estimating - providing the most realistic prediction possible of time and cost at any given stage in a project (podle Nigel Smith - Project Cost Estimating, 1995 ) ZAPAMATUJTE SI Pro finančního manažera stejně tak jako pro jakéhokoliv vedoucího pracovníka podniku platí: Konečným cílem veškerého podnikového plánování, a to jak na úrovni stavby či podniku, je udržet peníze ( kapitál ) podniku, jeho stroje a zařízení a pracovníky efektivně a ziskově využity během 100% disponibilního času. Nejefektivnější metodou pro správné plánování je vyjádření všech výrobních faktorů v přepočtu na pracovní hodiny ( normohodiny ) a produktivity na pracovníka. Jediná věc, kterou stavební dodavatel (podnik) má na prodej je know-how jeho organizace a jeho schopnost profinancovat své zakázky. Pozn.: podrobnější rozbor makro a mikroekonomických faktorů a jejich vlivů je rovněž podán v kapitole 2.1 těchto skript - Model stavebního podniku 1.1.7.2 Makroekonomické faktory Poptávka po stavebních pracích je vysoce závislá na celkovém ekonomickém klimatu, jinak řečeno,záleží na tom v jaké fázi ekonomického cyklu se ekonomika právě nalézá. Zkušenosti českého stavebnictví z recese,probíhající někdy od roku 1996, ukazují vysokou zranitelnost stavebnictví spojenou s poklesem poptávky. Z hlediska dopadů na jednotlivé typy stavebních firem bývají vždy nejdříve postiženy střední stavební podniky, charakterizované například u nás velikostí od 50 do 500 pracovníků, či obratem cca od 50 mil. do 600 mil.kč. Teprve pak z hlediska existenčního ohrožení následují podniky živnostnické či malé společnosti s ručením omezením působící v oboru hlavní stavební výroby. Právě u středních podniků bývá hlavním důvodem nedostatečná kapitálová vybavenost vlastními zdroji a potřeba profinancovat v obdobích poklesu : poměrně velké fixní náklady spojené s celkově vysokou správní režií značná vybavenost stroji a zařízeními stejně tak jako vlastnictvím řady staveb (administrativní, skladové, technologicko-pomocné), které se z hlediska finanční likvidity stávají značnou zátěží Právě poměrně malé zastoupení výše uvedených činitelů u menších či živnostnických firem vede k menší citlivosti těchto firem spojené s problémy první fáze recese ve stavebnictví. Velké společnosti holdingového typu, v našich podmínkách charakterizované objemy stavebních prací v řádech od 1 až do 20 miliard Kč (odhad r.1999), jsou 18

19 znatelně lépe kapitálově vybaveny, což jim umožňuje přežívat pokles poptávky po stavebních pracích, někdy sice s poklesem rentability, ale s udržením finanční likvidity ( liquidity ). Právě velké firmy v této situaci mohou vylepšit své relativní (procentuální ) postavení na trhu stavebních prací získáním většího podílu, a to zejména na úkor podniků střední velikosti : stavební dodavatelé střední velikosti ( medium size contractors ) se vzhledem k neexistenci větších rezerv volného pracovního kapitálu na financování oběžných prostředků ( v tom zejména nedokončené stavební výroby = work-in-progress ) dostávají do finanční krize charakterizované ztrátou likvidity v důsledku : - poklesu počtu zakázek ( jobs ) - platebních problémů na straně komunálních i soukromých investorů - poklesu rentability a tím zdrojů vlastního financování ze zisku spojených s podbízením se a s tím spojené nízké marže ( markup ) pokles likvidity vede k narůstání poruch financování jednotlivých dodavatelů a poddodavatelů a tím záhy i k narušení plynulosti výstavby a plnění termínů dle časových plánů staveb ( job schedules ) nemožnost věcně a časově plnit na jednotlivých stavbách vede ke ztrátě dobré pověsti a spolehlivosti podniku jako stavebního dodavatele ( construction constructor) v očích investorů (owners) tj. vede ke ztrátě goodwillu ( loss of good-will ) ztráta firemní dobré pověsti přispívá k omezení možnosti získávat nové zakázky v rámci nabídkových řízení či soutěží ( bidding nebo tendering) a tím i k likvidaci ekonomické podstaty podniku ZAPAMATUJTE SI Dobrá pověst stavebního dodavatele (podniku) neboli goodwill je, kromě podnikového know-how, základní složkou jeho hodnoty.všechen ostatní majetek podniku může být koupen, získán, nahrazen či pronajat. Ztráta dobrého jména může být způsobena velmi rychle rozličnými faktory. Mezi nejpodstatnější však patří: neplnění termínů a věcnosti staveb neseriózní přístup k zákazníkům nedodržení kvality a technické úrovně nedodržení nákladů a kontraktační ceny nedbání veřejných zájmů,asociální chování a neúcta k ochraně životního prostředí 19

20 Úkolem finančního managementu v oblasti vyhodnocení dopadu makroekonomických faktorů je rozeznat období kdy ekonomika přechází do další fáze hospodářského cyklu a návazně na měnící se podmínky v oblasti nabídky a poptávky po stavební produkci a výrobcích včas připravit podnikové finance na změněnou situaci. Mezi makroekonomické faktory patří i politicko-ekonomická rozhodnutí na změny ve společnosti, demografické faktory apod. Typickým příkladem mohou být změny v bytové politice, energetické politice,dopravní politice apod. Chybné nebo pozdní reagování na změny makroekonomických, to je vnějšího okolí podniku ze strany finančního managementu může způsobit vážné ohrožení konkurenční a finanční pozice a v konečném důsledku povede k poklesu hodnoty podniku vyjádřené cenou jeho akcií. Řada průmyslových podniků může včasným odhadem období změny hospodářského cyklu získat značný finanční přínos včasným nákupem surovin či materiálů za nižší ceny v období nízké poptávky po materiálech a polotovarech. Stavebnictví může však obdobné předzásobení realizovat jen velmi obtížně. Hlavními důvody jsou : nízká kapitálová vybavenost v oblasti pracovního kapitálu na financování oběžných prostředků (zásob) - v našich podmínkách Unikátnost řešení jednotlivých zakázek- staveb a tím daná omezenost předzásobení konkrétními materiály a výrobky Značná množství spotřebovávaných materiálů omezují možnosti významnějšího předzásobení 1.1.8 Role času v rozhodování finančního manažera Z výkladu podaného v předchozích odstavcích této kapitoly logicky vyplývá závěr o rozhodující roli správného načasování přijetí a uskutečnění jednotlivých rozhodnutí finančního managementu. Úspěšný finanční manager instinktivně rozpozná vhodný okamžik pro včasné reagování na změny v oblasti poptávky, nabídky a cen. Oproti výše uvdenému pozitivnímu příkladu včasného předzásobení spojeného s cenovou výhodou, může opačně orientovaná pozdní reakce zapříčinit existenci vysokých zásob nebo pozdě realizovaných investičních nákupů, majících za následek nevyužití kapacit strojů a zařízení. Obdobně je tomu v případě reakce na makroekonomické změny. Zvláštní povaha konkurence ve stavebním průmyslu a relativně dobrá možnost zajišťovat nedostatek kapacit pomocí půjčení mechanizmu či cestou dalších poddodavatelů. Rovněž proces zvýšení produkce je snadnější vzhledem k tomu, že není potřeba budovat trvalé objekty vyjma samozřejmě některých objektů technologické pomocné stavební výroby. Finanční manažeři si musí být jisti, zda jejich rozhodnutí investovat nebo neinvestovat nebo získat nový kapitál ( úpisem vlastních akciových zdrojů nebo obecně formou půjčky), je oprávněné. K tomuto rozhodnutí musí prozkoumat: 20

21 vývoj v úrokových mírách ( interest rate ) chování investorů (investors behavior) cenový vývoj na akciových trzích ( stock markets ) očekávané změny v celkové obchodní a investiční aktivitě ( možnost zahajování nových staveb) očekávaná míra inflace ( inflation rate ) situace na finančních trzích ( financial markets ) Po té co byla přijata konkrétní finanční rozhodnutí s krátkodobým,střednědobým či dlouhodobým dosahem, je třeba neustále kontrolovat a monitorovat vývoj. Jestliže jednotlivé parametry finančního nebo širšího ekonomického vývoje, na základě kterých byla přijata původní rozhodnutí, doznávají změn, s nimiž se nepočítalo, je třeba neprodleně přikročit k jejich korekci. Ti z manažerů, kteří nepřistoupí neprodleně k nápravné akci, mohou počítat s velmi nepříznivým hodnocením jejich manažerských schopností. Daň, kterou si kapitálový trh od nich vybere, je přímo úměrná kapitálovým důsledkům onoho zpoždění. Kapitálový trh je nejobjektivnějším soudcem výkonnosti managementu. Typickými důsledky takovéhoto špatného načasování mohou být v případě stavební firmy: snížení ziskovosti (profitability) a procenta dividendových výplat (dividend payout) ztráty spojené s nutností orientace na převážně cizí kapitál dopad na hodnotu akcií spojený se snížením atraktivnosti firmy pokles good-will stavebního dodavatele a s tím následně spojený pokles zakázek ve výrobním programu ( list of jobs ) Kontrolní otázky a problémy 2. PODNIKOVĚ - ORGANIZAČNÍ HLEDISKA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ STAVEBNÍHO PODNIKU 2.1 Pojetí stavebního podniku a jeho realizace v modelu podnikového řízení - místo podnikových financí. Strategická rozhodnutí pro takový typ podnikání jako je stavební podnikání, vyžadují vždy určení a rozbor mnoha rizikových faktorů, pro které není snadné nalézt dobrou metodologii. Ekonomická teorie, která popisuje běžné úlohy strategického řízení, je v případě stavebnictví nepříliš odpovídající. Stejně tak teorie organizace, na níž je založena hlavní část strategické teorie není jednoduše aplikovatelná pro podmínky stavebnictví. Tato teorie byla totiž vyvinuta pro podmínky průmyslových podniků, jejichž realita se značně liší od podmínek ve stavebním podnikání. 21

22 Dobrým modelem podnikového řízení, který mimo jiné zobrazuje místo finančního řízení a zásadní úlohu finančně orientovaných cílů v rámci podnikově přijaté množiny strategických cílů ( goals) ve stavební firmě, je následující zobrazení ( podle Venegas and Alarcón : Selecting Long - Term Strategies for Construction Firms, Journal of CEM/Dec.1997) Model zobrazuje jednotlivé proměnné a jejich vzájemné interakce,které mají vliv na zásadní rozhodnutí stavebního podniku a jejich vazbu na podnikové výsledky. V modelu je 5 úrovní faktorů : (A)Vnější faktory (B)Strategie (C)Hnací prvky systému (D) Výkonné procesy (E) Podnikové cíle Ad (A) Vnější faktory (external factors) - vnější systémové okolí neboli obálka obklopující podnik 1.Makroekonomické prostředí (macroeconomic environment) mající vliv na příští plánovací cyklus, to zahrnuje vlivy jako: ekonomický růst, inflace, úrokové míry,, míra nezaměstnanosti, směnné kurzy měny, privátní investice, cizí investice, veřejné investice, růst klíčových odvětví 22