Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční matematika v osobních a rodinných financích Martin Širůček, garant předmětu strana 2 Doktorské studium oboru Finance, Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, ukončení 2013 od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových trhů, finanční matematiky, osobních a rodinných financí od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop od roku 2011: Grantika ČS od roku 2014: projektový manažer komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí dle zákona č. 426, 427/2011 Sb. člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT, IPIZ člen akreditační a zkušební komise EFPA ČR strana 3 Organizační záležitosti Přednášky/cvičení nepovinné Náplň přednášek/cvičení Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky Veškeré info na http://svse.sweb.cz 1

strana 4 Zdroje ke studiu Přednášky: Rejnuš, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), CERM, 2012 Cvičení: Videokurz Finanční matematika a publikace Šoba, O., Širůček, M., Ptáček, R. Finanční matematika v praxi, GRADA, 2013 + příklady k procvičení vložené na web Další zdroje: podklady pro přednášky a cvičení strana 5 Systém výuky Co je to? versus Proč je to tak? Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas Nutnost pochopit PRINCIPY Nutnost se učit průběžně Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností strana 6 Základy finančního trhu Co je to finanční trh a k čemu slouží? Co je to finanční systém a čeho je součástí? Je součástí ekonomického systému v čem se to projevuje? Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy) 2

strana 7 Finanční trhy jako ekonomický barometr strana 8 HDP CPI S&P 500 Nezaměstnanost strana 9 Finanční systém Čím je tvořen? Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd.. Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami 3

strana 10 Základní vztahy na finančních trzích Zdroj: Rejnuš (2010) strana 11 Finanční systém Funkce finančního systému a co znamenají? depozitní možnost uložení peněz a jejich zhodnocení kreditní poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje ekonomický růst, ale i pro domácnosti uchování hodnoty (bohatství) uchování kupní síly s minimalizací důsledku inflace likvidity přeměna finančních aktiv na hotové peníze zajištění platebního styku ochrany proti riziku pojištění a diverzifikace, popř. zajištění regulace finančního systému státem strana 12 Ekonomický systém trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti) trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy) trh kapitálu: fyzický kapitál finanční kapitál finanční trh promazávání ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů 4

strana 13 Finanční systém v ekonomickém systému Zdroj: Rejnuš (2010) strana 14 Typy finančních transakcí Jakým způsobem se peníze přesouvají: přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry polopřímé financování brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP) nepřímé financování finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace Přímé versus nepřímé financování strana 15 Zdroj: Rejnuš (2010) 5

strana 16 Finanční zprostředkovatelé Důvody vzniku: informační náklady transakční náklady Příklad u hypotečního úvěru Úspory versus investice Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)? zkouška: velké úspory firem? strana 17 Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)? základní rozdělení firemních investic strana 18 Rozdělení investic Co je to investice? Dělení investic Zdroj: Rejnuš (2010) 6

strana 19 Práva z finančních investic Zdroj: Rejnuš (2010) strana 20 Finanční versus reálné investice Reálné versus finanční investice: a) komplementárnost vs. konkurence obou forem b) vyspělé vs. rozvojové země strana 21 Základní finanční aktiva 1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?) 2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět) 7

strana 22 Důležitý poznatek Praktický příklad! strana 23 Rozdělení finančního trhu Zdroj: Rejnuš (2010) Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost. strana 24 Peněžní trh Krátkodobý Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji? Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita investiční trojúhelník (něco za něco ) 8

strana 25 Krátkodobé úvěry Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady) Provozní úvěry podniků řízení cash flow Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity) Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd. Příklady krátkodobých úvěrů Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku strana 26 Krátkodobé cenné papíry Charakteristika Základní typy krátkodobých CP: a) směnky b) pokladniční poukázky c) depozitní certifikáty strana 27 Kapitálový trh Dlouhodobý Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!) Co se financuje na kapitálovém trhu? Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! příklad) Větší objemy 9

strana 28 Dlouhodobé úvěry Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.) Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům Zajištění majetkem Jakým majetkem? Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok strana 29 Dlouhodobé cenné papíry Základní charakteristika: obecně zbytková splatnost nad 1 rok Základní druhy dlouhodobých cenných papírů: (a) akcie a obligace (b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů) Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů: (a) sekuritizace (b) možnost vydání cenného papíru na míru strana 30 Trh s cizími měnami Definice měnového kurzu Systémy měnových kurzů Zdroj: Šoba (2009) 10

strana 31 Trh s cizími měnami Dělení měnového trhu: (a) Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů (a) Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů strana 32 Trh s cizími měnami Nejvýznamnější světové měnové páry Zdroj: FX-Trading Zdroj: Šoba (2009) strana 33 Trh s drahými kovy Základní komodity: zlato; stříbro; platina Na pomezí s komoditním trhem Vyhledáván obvykle v období nejistoty 11

Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 34 Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s. strana 35 Trh cenných papírů Zdroj: Rejnuš (2010) strana 36 Trh cenných papírů Primární vs. sekundární trh: 1) Rozdíly 2) Funkce 3) Objemy: peněžní vs. kapitálový trh 4) Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry 12

strana 37 Trh cenných papírů Veřejný vs. neveřejný trh: Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka) IPO vs. SEO Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda ) strana 38 Trh cenných papírů Sekundární veřejné trhy: A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd. základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz důvody pro mimoburzovní trhy B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku) Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu Aktuální podmínky pro získání peněz a investování peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat přechází např. z akciového na dluhopisový trh; Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ? strana 39 13

strana 40 Ideální versus efektivní trh Ideální trh: volně přístupné všechny informace nulové transakční náklady žádná vládní omezení nikdo nediktuje ceny strana 41 Ideální versus efektivní trh Efektivní trh: nelze dosahovat nadprůměrných zisků všechny informace jsou obsaženy v ceně předpoklady: a) ziskový motiv investorů b) vysoce konkurenční tržní prostředí c) kvalitní informační systémy Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná) Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč? strana 42 Instituce finančního trhu 14

strana 43 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana 44 Regulatorní instituce finančního trhu strana 45 Regulace finančního trhu Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí Důvody pro regulaci finančního systému Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav) Regulatorní instituce ve světě 15

strana 46 Centrální banka (např. ČNB) Funkce: makroekonomické (péče o měnu) jak po vstupu do Eurozóny? měnová (monetární) politika makroekonomické cíle, magický čtyřúhelník emise hotovostních peněz proč jenom CB a proč jenom hotovostní? devizová činnost a regulace mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce) regulace a dohled nad institucemi FT důvody? regulace vstupu (přísná kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů např. u bank atd.), banka bank banka státu reprezentace státu v měnové oblasti strana 47 Nástroje CB pro dosažení cílů Rozdělení nástrojů: a) krátkodobé versus dlouhodobé b) přímé versus nepřímé (nejvýznamnější členění) c) běžné versus mimořádné strana 48 A) Nepřímé nástroje Diskontní nástroje Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Konverze a swapy Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby) Situace u ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje 16

strana 49 Diskontní nástroje Klasické a historické nejstarší Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB) Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce Snížení úrokových sazeb = monetární expanze strana 50 Diskontní nástroje 1) Diskontní úvěry a) nejlevnější úvěrový zdroj b) diskontní sazba c) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí význam d) použití diskontní sazby v ČR? 2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank; použití reeskontu v ČR? 3) Lombardní úvěry a) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papíru b) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazba c) jak v ČR? d) použití lombardní sazby v ČR? strana 51 Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB Vývoj diskontní sazby ČNB Vývoj lombardní sazby ČNB 14,00 60,00 12,00 50,00 10,00 40,00 % p.a. 8,00 6,00 % p.a. 30,00 4,00 20,00 2,00 10,00 0,00 1.1.1990 1.1.1991 1.1.1992 1.1.1993 1.1.1994 1.1.1995 1.1.1996 1.1.1997 1.1.1998 1.1.1999 1.1.2000 1.1.2001 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 1.1.2010 1.1.2011 1.1.2012 0,00 1.1.1993 8.4.1994 26.6.1995 27.6.1997 27.10.1998 3.9.1999 27.7.2001 1.2.2002 1.11.2002 1.8.2003 28.1.2005 31.10.2005 1.6.2007 30.11.2007 7.11.2008 11.5.2009 7.5.2010 2.11.2012 datum datum Zdroj: ČNB Aktuální výše sazeb? Diskontní sazba = 0,05 % p.a. (od 2. 11. 2012) Lombardní sazba = 0,25 % p.a. (od 2. 11. 2012) www.cnb.cz 17

strana 52 Obchody na volném trhu Nepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost Nákupy a prodeje CP Repo obchody a reverzní repo obchody Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP monetární expanze, prodej CP monetární restrikce strana 53 Nákupy a prodeje cenných papírů Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky strana 54 Repo obchody a reverzní repo obchody Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu Repo obchody monetární restrikce Reverzní repo obchody monetární expanze 18

strana 55 Repo obchody: pohled centrální banky: 1) Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky) 2) Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba) Repo obchody v ČR? strana 56 Reverzní repo obchody: pohled centrální banky Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změny nabídky peněz monetární restrikce a monetární expanze prostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank. Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR. strana 57 Vývoj 2t repo sazby ČNB Vývoj 2T repo sazby ČNB 45,00 40,00 35,00 30,00 % p.a. 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 8.12.1995 21.6.1996 20.6.1997 1.7.1997 16.7.1997 28.7.1997 1.12.1997 9.12.1997 17.7.1998 13.11.1998 29.1.1999 25.6.1999 27.10.1999 datum 30.11.2001 26.7.2002 1.8.2003 1.4.2005 29.9.2006 30.11.2007 18.12.2008 17.12.2009 2.11.2012 Zdroj: ČNB 2T repo = 0,05 % p.a. (od 2. 11. 2012) 19

strana 58 Základní sazby ČNB 1) Diskontní sazba: 0,05 % p.a. 2) Lombardní sazba: 0,25 % p.a. 3) 2t repo sazba (nejdůležitější): 0,05 % p.a. Repo sazba bývá vyšší než diskontní sazba, ale naopak nižší než lombardní sazba Změny všech tří uvedených sazeb poté způsobí i změny ostatních úrokových sazeb na finančním trhu a ekonomika je tak ekonomika ovlivňována strana 59 Základní úrokové sazby ve světě Zdroj: Fxstreet.cz strana 60 Povinné minimální rezervy (PMR) Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité procento uložit u CB Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku) Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze Jsou úročeny (2T repo ), ale banky by je mohly zhodnotit více Používáno výjimečně intenzivní dopady 20

strana 61 Povinné minimální rezervy (PMR) Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999) Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r. 2001 strana 62 Konverze a swapy cizích měn Rozdíl nástrojů: Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) trvalé působení na devizový trh Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek dočasné působení na devizový trh Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu Důvody intervencí Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody strana 63 Způsoby intervencí: a) přímé intervence: konverze a swapy cizích měn b) nepřímé intervence: především úrokové sazby 21

strana 64 B) Přímé nástroje Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému. a) Pravidla likvidity b) Úvěrové kontingenty relativní, absolutní c) Úrokové limity (úrokové stropy) d) Povinné vklady Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c). strana 65 B) Přímé nástroje a) Pravidla likvidity jedná se o sešněrování účetnictví : požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. b) Úvěrové kontingenty relativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. c) Úrokové limity (úrokové stropy) tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti. d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj. strana 66 Komerční instituce finančního trhu 22

strana 67 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy, penzijní společnosti Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a) Obsluhující instituce b) Obchodníci s cennými papíry c) Poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd. strana 68 Obchodní banky strana 69 Obchodní banky Základní komerční instituce FT (především v Evropě) přísná regulace a dohled: a) vstup do odvětví b) působení v odvětví (např. sledování měsíční či denní likvidity) Kolik v působí ČR nyní bank a kde to lze nalézt? K 22. únoru 2014 bylo v ČR celkem 23 bank (včetně stavebních spořitelen) a 21 poboček zahraničních bank, banky jsou zejména se zahraniční účastí. zdroj: www.cnb.cz: Dohled a regulace (platí i pro ostatní instituce FT) Základní funkce bank: a) finanční zprostředkování (nepřímé financování) b) emise bezhotovostních peněz (jak hotovostních peněz?) c) bezhotovostní platební styk jak to vypadá v praxi? domácí vs. zahraniční platební styk 23

strana 70 Emise bezhotovostních peněz strana 71 Obchodní banky Zásady: a) rentability: banka je podnikatelský subjekt s cílem vytvářet zisk. (úrokové rozpětí, poplatky často absurdní) b) likvidity: schopnost uspokojit oprávněné požadavky svých klientů. c) jistoty (solventnosti): schopnost čelit specifickým rizikům jedná se o významné instituce přísná regulace, přísná jak kdy a kde strana 72 Obchodní banky Bankovní operace vše, co se promítne v účetnictví Bankovní obchod vše, co míří ven Bankovní produkt (služba) vše, co míří ven ke klientovi 24

strana 73 Bankovní produkty Úvěrové Vkladové Ostatní Některé poskytovány prostřednictvím dceřinných společností či společností ve finanční skupině (crosseling) (např. leasing, stavební spoření, penzijní připojištění či penzijní a důchodové spoření, podílové fondy atd.) strana 74 Úvěrové produkty Z pohledu banky se jedná o aktiva = generují výnosy Dělení úvěrů dle charakteru: a) peněžní úvěry a půjčky b) závazkové (ručitelské) úvěry Dělení úvěrů dle splatnosti: a) krátkodobé do 1 roku b) střednědobé 1 až 4 roky c) dlouhodobé nad 4 roky strana 75 Peněžní úvěry a půjčky Kontokorentní úvěr Lombardní úvěr zástava CP, zboží, pohledávky atd. revolvingový princip (zřetězení krátkodobých úvěrů s možností aktualizace podmínek a zavěšení úrokové sazby) Eskontní úvěr spojen se směnkou (vlastní versus cizí); odkup před splatností; regrese (zpětný postih) Malé osobní a spotřebitelské úvěry krátkodobé či střednědobé, forma zajištění, hotovostní či účelový (závislost úrok. sazby atd.) 25

strana 76 Peněžní úvěry a půjčky Emisní půjčka emise CP organizována a odkoupena jedním či několika subjekty emisní půjčka. V čem je výhoda oproti poskytnutí standardního úvěru? Hypoteční úvěry charakteristika, doba splatnosti, zajištění, fixace vs. úroková sazba, předčasná splatnost, daňová uznatelnost úroků, hypotéka při výstavbě, hypoteční zástavní listy, americká hypotéka Úvěry ze stavebního spoření řádný, překlenovací, odlišnosti od hypotečního úvěru strana 77 Hypoteční úvěry v ČR Zdroj: www.hypoindex.cz strana 78 Hypoteční úvěry v ČR Zdroj: Banky Zdroj: Hypoindex 26

Hypoteční úvěry v ČR strana 79 strana 80 Financování HÚ prostřednictvím HZL Zdroj: www.hypoindex.cz strana 81 Úvěry ze stavebního spoření 27

strana 82 Závazkové úvěry a záruky Základní charakteristika Akceptační úvěr Avalový (ručitelský úvěr) směnečný aval ručitelský aval (záruční listina) strana 83 Vkladové (depozitní) bankovní produkty Z pohledu banky se jedná o pasiva = generují náklady Získání zdrojů (viz finanční zprostředkování) a) nákupy vkladů od klientů obchodních bank b) prodej bankovních dluhopisů strana 84 Vklady Vklady na bankovních účtech Vklady na vkladních knížkách Speciální druhy úsporných vkladů Rozdělení vkladů dle stupně likvidnosti: a) vklady na požádání (na viděnou) b) vklady termínové (termínované) Fond pojištění vkladů Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky. 28

Vklady na bankovních účtech strana 85 Běžný účet základní vztah banka klient (domácnosti, firmy, státní instituce apod.); účel; úročení; sedlina; doprovodné služby; crosseling Vkladový účet pevně sjednaný termín splatnosti versus vklady s výpovědní lhůtou (princip revolvingu); účel; doprovodné služby; fixní versus proměnlivé úročení (navázané např. na PRIBOR); výše úročení strana 86 Vklady na vkladních knížkách Relativně archaický finanční produkt Požadavek neanonymity podmínka pojištění vkladů; zabránění praní špinavých peněz; vkladní knížky na doručitele Úročené a výherní vkladní knížky strana 87 Speciální druhy úsporných vkladů Spoření účelová (např. stavební spoření): rozdíl charakteristika a zamyšlený účel stavebního spoření; stavebního spoření versus hypoteční úvěr; budoucnost stavebního spoření; v ČR 5 stavebních spořitelen; vzniklo v roce 1993 resp. 1994 Majetková spoření slouží nejenom ke spoření, ale i k investování prostředků do CP apod. Spoření spojená se životním pojištění smíšené životní pojištění (investiční a kapitálové životní pojištění viz pojišťovny) Strukturované vklady úročení závislé na úrodě pšenice či vývoji akciového indexu atd. 29

strana 88 Stavební spoření v ČR strana 89 Úrokové sazby v ČR: vklady a úvěry strana 90 Emise bankovních dluhopisů Depozitní certifikáty krátkodobé; obvykle se jedná o diskontovaný CP rozdíl oproti úrokovému CP; mohou být jak obchodovatelné tak neobchodovatelné; malé využití Vydávání vlastních směnek včetně tzv. depozitních směnek Emise bankovních obligací střednědobé a dlouhodobé; rizikovost? Emise hypotečních zástavních listů pouze banka se speciální licencí hypoteční banka; účel HZL; rozdíl oproti získávání zdrojů u úvěru ze stav. spoření 30

strana 91 Ostatní druhy bankovních produktů Pokladní operace Platební styk Směnárenské činnosti Poradenská činnost Nabídka další produktů pro společnosti v rámci finanční skupiny (hypoteční úvěry, stavební spoření, podílové fondy, penzijní připojištění, pojištění, leasing, factoring, forfaiting atd.) strana 92 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu a) vůči ostatním obchodním bankám b) vůči centrální bance (často poslední instance) Důvody: a) získání finančních prostředků rozšíření úvěrové kapacity nebo vykrytí likvidity b) zhodnocení dočasně volných finančních prostředků strana 93 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu Banky nejčastěji obchodují s depozity či s krátkodobými dluhopisy (státní pokladniční poukázky nebo poukázky centrální banky) Dále banky obchodují v rámci vlastní investiční činnosti s cennými papíry. 31

strana 94 Leasingové, factoringové a forfaitingové společnosti strana 95 Leasing, factoring, forfaiting Dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny, nebo samostatné subjekty a) leasing finanční versus operativní b) factoring princip; krátkodobé pohledávky; regrese (zpětný postih) c) forfaiting strana 96 Nebankovní spořitelní instituce 32

strana 97 Nebankovní spořitelní instituce Vzájemnost Členský princip Nutnost regulace Družstevní záložny (kampeličky) Pojištění vkladů Další speciální typy: železniční banky, pozemkové banky, komunální banky záleží na legislativě daného státu. strana 98 Nebankovní spořitelní instituce strana 99 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a) obsluhující instituce b) obchodníci s cennými papíry c) poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd. 33

strana 100 Pojišťovny a zajišťovny strana 101 Pojišťovny a zajišťovny Rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou Zajišťovny = pojišťovny pojišťoven Rozdělení rizika mezi více institucionálních subjektů Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven Funkce pojišťovacího trhu: a) rozložení rizika ekonomických subjektů b) významní hráči na finančních trzích strana 102 Pojišťovny Rozložení rizika mezi více subjektů Základní pojmy: pojišťovna, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, pojistka, pojistná událost, pojistná částka, pojistné plnění 34

strana 103 Pojišťovny Rozdělení pojišťoven (dle zaměření): a) specializované vybrané odvětví pojištění b) univerzální Rozdělení pojišťoven (dle právní formy): a) akciové společnosti nejčastější b) vzájemné pojišťovny vzájemné společenství c) státní (veřejné) pojišťovny pro rizika, u kterých jejich pojištění není řešeno trhem příklad VZP strana 104 Pojišťovny Životní pojištění Neživotní pojištění strana 105 Životní pojištění Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ smrti Smíšené pojištění Kapitálové životní pojištění technická úroková míra Investiční životní pojištění volba investiční strategie Úmrtností tabulky Možnost uzavřít více životních pojistek na vyšší pojistnou částku? Velké objemy peněz na kapitálový trh díky životnímu pojištění (větší rozdíl oproti neživotnímu pojištění dlouhodobé rezervy Možnost připojistit další rizika (neživotní povahy příklady!) 35

strana 106 Neživotní pojištění Úrazové pojištění mezistupeň Komerční zdravotní pojištění Majetková pojištění Odpovědnostní pojištění Systém bonusů a malusů (snižování morálního hazardu) Asistenční služby k životnímu a neživotnímu pojištění strana 107 Neživotní pojištění Nerezervotvorné pojištění (malý dopad na finanční trhy) Více pojistných smluv na jedno riziko? Podpojištění strana 108 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČNB K 22. únoru 2014 je v ČR 52 pojišťoven (34 + 18) a dalších cca 751 pojišťoven v režimu evropského pasu 36

strana 109 Pojišťovnictví v ČR V roce 2008 se držitelkou historicky první licence tuzemské zajišťovny stala společnost VIG Re zajišťovna, a. s., která pod křídly koncernu Vienna Insurance Group získala od ČNB povolení k provozu zajišťovací činnosti pro veškerá odvětví životního i neživotního pojištění, jakož i k provozu činností s nimi souvisejících. Pojišťovnictví v ČR strana 110 strana 111 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP 37

strana 112 Pojišťovnictví v ČR strana 113 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP strana 114 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP 38

strana 115 Děkuji za pozornost. 39