Dokumentace zásad pístupnosti webových stránek pro uživatele s tžkým zrakovým postižením (metodický návod pro tvrce web)

Dokumentace zásad pístupnosti webových stránek pro uživatele s tžkým zrakovým postižením (metodický návod pro tvrce web) verze: 2.3 datum vydání: 31.3.2005 Autor: Mgr. Radek Pavlíek, (pavlicek@sons.cz) http://www.blindfriendly.cz e-mail: bfw@sons.cz Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých R, 2005 Metodické centrum informatiky SONS R, Chaloupkova 7, 612 00 Brno http://www.sons.cz e-mail: info@sons.cz

Obsah I. ÚVOD 2 II. PRAVIDLA S NEJVYŠŠÍ PRIORITOU 3 1. GRAFICKÉ OBJEKTY, KTERÉ SLOUŽÍ K OVLÁDÁNÍ STRÁNKY, MAJÍ DEFINOVANOU TEXTOVOU ALTERNATIVU. 3 2. INFORMACE, SDLOVANÉ PROSTEDNICTVÍM SKRIPT, OBJEKT, APPLET, KASKÁDOVÝCH STYL, OBRÁZK A JINÝCH DOPLK NA STRAN UŽIVATELE JSOU DOSTUPNÉ I BEZ KTERÉHOKOLI Z TCHTO DOPLK. 3 3. VŠECHNY TABULKY DÁVAJÍ SMYSL TENÉ PO ÁDCÍCH. 4 4. KLIKACÍ MAPY JSOU VYTVOENY TAK, ŽE JSOU PÍSTUPNÉ PRO UŽIVATELE SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM. 5 5. OBSAH WWW STRÁNKY SE MNÍ, JEN KDYŽ UŽIVATEL AKTIVUJE NJAKÝ PRVEK. 6 6. RÁMY JSOU VYTVOENY TAK, ŽE JSOU PÍSTUPNÉ PRO UŽIVATELE SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM. 6 7. OZNAENÍ KAŽDÉHO ODKAZU VÝSTIŽN POPISUJE JEHO CÍL I BEZ OKOLNÍHO KONTEXTU. 7 8. INFORMACE SDLOVANÉ BARVOU JSOU DOSTUPNÉ I BEZ BAREVNÉHO ROZLIŠENÍ. 7 9. BARVY POPEDÍ A POZADÍ JSOU DOSTATEN KONTRASTNÍ. NA POZADÍ NENÍ POUŽIT VZOREK, KTERÝ SNIŽUJE ITELNOST. 7 10. PEDPISY URUJÍCÍ VELIKOST PÍSMA NEPOUŽÍVAJÍ ABSOLUTNÍ JEDNOTKY. 7 11. KÓD WEBOVÝCH STRÁNEK ODPOVÍDÁ NJAKÉ ZVEEJNNÉ FINÁLNÍ SPECIFIKACI JAZYKA HTML I XHTML. NEOBSAHUJE SYNTAKTICKÉ CHYBY, KTERÉ JE SPRÁVCE WEBOVÝCH STRÁNEK SCHOPEN ODSTRANIT. 8 12. NA WEBOVÉ STRÁNCE NEBLIKÁ NIC RYCHLEJI NEŽ JEDNOU ZA SEKUNDU. 8 13. PRVKY TVOÍCÍ NADPISY A SEZNAMY JSOU KOREKTN VYZNAENY VE ZDROJOVÉM KÓDU. PRVKY, KTERÉ NETVOÍ NADPISY I SEZNAMY, NAOPAK VE ZDROJOVÉM KÓDU TAKTO VYZNAENY NEJSOU. 8 14. KAŽDÝ FORMULÁOVÝ PRVEK MÁ PIAZEN VÝSTIŽNÝ NADPIS. 9 III. PRAVIDLA SE STEDNÍ PRIORITOU 10 1. VŠECHNY NETEXTOVÉ PRVKY NESOUCÍ VÝZNAMOVÉ SDLENÍ MAJÍ TEXTOVOU ALTERNATIVU. 10 2. WEBOVÁ STRÁNKA UVÁDÍ SVÉ HLAVNÍ SDLENÍ NA SVÉM ZAÁTKU. 10 3. KAŽDÁ WEBOVÁ STRÁNKA MÁ SMYSLUPLNÝ NÁZEV, VYSTIHUJÍCÍ JEJÍ OBSAH. 10 4. UŽIVATEL JE PEDEM JASN UPOZORNN, KDYŽ ODKAZ VEDE NA OBSAH JINÉHO TYPU, NEŽ JE WEBOVÁ STRÁNKA. TAKOVÝ ODKAZ JE DOPLNN SDLENÍM O TYPU A VELIKOSTI CÍLOVÉHO SOUBORU. 10 5. NOVÁ OKNA SE OTEVÍRAJÍ JEN V ODVODNNÝCH PÍPADECH A UŽIVATEL JE NA TO PEDEM UPOZORNN. 11 IV. PRAVIDLA S NEJNIŽŠÍ PRIORITOU 12 1. DLEŽITÉ NAVIGANÍ PRVKY MAJÍ PIAZENU HORKOU KLÁVESU. 12 2. DOKUMENTY, KTERÉ JSOU V JINÝCH FORMÁTECH NEŽ HTML, JSOU DOSTUPNÉ I V TOMTO FORMÁTU. 12 3. TABULKY JSOU ZRAKOV POSTIŽENÝM LÉPE ZPÍSTUPNNY. 12 4. ASCII ART, ZKRATKY A SMAJLÍKY JSOU ZRAKOV POSTIŽENÝM ZPÍSTUPNNY. 12 5. NA SAMOSTATNÉ WEBOVÉ STRÁNCE JE UVEDEN KONTAKT NA TECHNICKÉHO SPRÁVCE A PROHLÁŠENÍ JASN VYMEZUJÍCÍ MÍRU PÍSTUPNOSTI WEBU A JEHO ÁSTÍ. NA TUTO WEBOVOU STRÁNKU ODKAZUJE KAŽDÁ STRÁNKA WEBU. 13 6. V TEXTU JE VYZNAENA ZMNA POUŽITÉHO JAZYKA. 13 V. ZBŽNÁ KONTROLA PÍSTUPNOSTI STRÁNKY 14 1. V PROHLÍŽEI VYPNTE ZOBRAZOVÁNÍ GRAFICKÝCH OBJEKT. 14 2. V PROHLÍŽEI VYPNTE ZPRACOVÁNÍ PRVK NAD RÁMEC HTML (JAVASCRIPT, JAVA, CSS ATD.). 14 3. NATTE STRÁNKU DO PROHLÍŽEE PRACUJÍCÍM V TEXTOVÉM REŽIMU (NAP. LYNX). 14 4. POMOCÍ SCHRÁNKY ZKOPÍRUJTE TEXTOVÝ OBSAH STRÁNKY DO JEDNODUCHÉHO EDITORU. 14 5. ZKUSTE PROVÉST NAVIGACI POUZE POMOCÍ KLÁVESNICE. 14 6. RZNÝM ZPSOBEM POZMUJTE VELIKOST OKNA PROHLÍŽEE A NASTAVENÉ ROZLIŠENÍ OBRAZOVKY. 14 7. NASTAVTE NESTANDARDNÍ KOMBINACI BAREV A VELIKOSTI PÍSMA SYSTÉMOVÉHO PROSTEDÍ A PROHLÍŽEE. 14 VI. POUŽITÉ ZDROJE 15 VII. ZMNY OPROTI PEDCHOZÍM VERZÍM 16 str. 1/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

I. Úvod Problematika zpístupnní obsahu webových stránek osobám se specifickými potebami se v poslední dob dostává stále více a více do popedí zájmu webmaster a webdesignér. Tento metodický návod se zabývá detailním popisem pravidel zpístupnní webových stránek uživatelm s tžkým zrakovým postižením - tedy tm, kteí nevidí vbec, nebo jen velmi málo. Mezi uživatele s tžkým zrakovým postižením adíme nejen uživatele nevidomé, pro nž je zcela nemožné získávat informace zrakem, ale také uživatele jinak zrakov postižené - uživatele se zúženým zorným polem, s velmi vysokou krátkozrakostí, tunelovým vidním i barvoslepostí. Odhaduje se, že v eské republice žije pibližn 100 000 osob s tžkým zrakovým postižením. Pro mnohé z nich mže být web velkým pomocníkem a asto i jedinou cestou k samostatnému provedení urité innosti a už je to petení nejnovjších zpráv na zpravodajském webu, objednání zboží v internetovém obchod i stažení knihy z Knihovny digitálních dokument, kterou provozuje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých. Uživatelé se zrakovým postižením používají ke tení obsahu webových stránek speciální technologie, které jim obsah webových stránek zpístupují. Nevidomí uživatelé k získávání informací z webových stránek používají tzv. hlasové nebo hmatové výstupy, pomocí kterých je jim bu hlasem pedítán nebo na speciálním zaízení (tzv. braillském ádku) v braillov písmu zobrazován text, zveejnný na webových stránkách. Informace o tom, co se bude pedítat i zobrazovat, pedává hlasové syntéze i na braillský ádek tzv. odeíta (teka) obrazovky. Hlasový nebo hmatový výstup není prohlíže webových stránek, ale zpracovává stránku, natenou v bžném prohlížei (vtšinou v Microsoft Internet Exploreru, který je tmito pomocnými technologiemi nejlépe zpístupnn). Uživatelé slabozrací používají tzv. softwarové lupy, pomocí kterých si obsah webových stránek zvtšují. Nkdy však samotné zvtšení nestaí a je teba i upravit barevné schéma i kontrast barev. U uživatel slabozrakých už se mžeme krom majoritního Microsoft Internet Exploreru setkat i s používáním jiných prohlíže (nap. Mozilly i Opery), protože tyto prohlížee disponují funkcemi, které prohlížení webových stránek slabozrakým uživatelm usnadují. Pi vytváení nebo úprav stránek s ohledem na zrakov postižené uživatele je teba si uvdomit tyto základní skutenosti: nevidomý uživatel je schopen získat ze stránky pouze informace v textové podob, nevidomý uživatel vnímá informace, které jsou na stránce, lineárn - chybí mu globální pohled na zobrazované informace, nevidomý uživatel obsluhuje osobní poíta a veškeré programy pouze z klávesnice pomocí klávesových povel, slabozraký uživatel vzhledem k použití softwarové lupy, která umožuje velké zvtšení, mže vidt v jednu chvíli pouze malou ást stránky. Pokud tedy budete tvoit stránky s ohledem na tuto skupinu návštvník, berte prosím na výše uvedené skutenosti zetel. Jak na to, se dotete v následujících kapitolách. Závrem si eknme, že dodržením tchto pravidel nezlepšíte pístupnost webových stránek pouze uživatelm zrakov postiženým, ale také uživatelm s jiným postižením - napíklad s motorickým postižením horních konetin (nemožnost ovládat poíta myší) nebo s menšími poruchami soustední (pomalé reakce na vizuální podnty). Stejn tak mže dodržení nkterých pravidel pomoci zvýšit návštvnost stránek i o uživatele s monochromatickým monitorem, uživatele, kteí mají v prohlížei vypnutu podporu aktivních prvk (Java, ActiveX, Javascript) i uživatele nepoužívající majoritní prohlíže. Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 2/17

II. Pravidla s nejvyšší prioritou Tato sekce obsahuje pravidla, jejichž splnní je bezpodmínen nutné k tomu, aby zrakov postiženému návštvníku byly informace na stránkách pístupné. 1. Grafické objekty, které slouží k ovládání stránky, mají definovanou textovou alternativu. Odeíta obrazovky umí pracovat pouze s informacemi v textové podob. Proto je teba, aby každý grafický objekt, sloužící k ovládání stránky (typicky se jedná o odkaz, tvoený pomocí obrázku), ml definován alternativní textový popisek, jehož obsahem je popis cíle, na který grafický objekt vede. Napíklad takto: <p>instituce msta:</p> <p><a href="muzeum.html"> <img src="muzeum_label.gif" alt="mstské muzeum - zde se o nm dozvíte více" /> </a></p> <p><a href="divadlo.html"> <img src="divadlo_label.gif" alt="mstské divadlo - zde se o nm dozvíte více" /> </a></p> Pokud je grafický objekt definován prvky [input] i [applet], též dbejte na piazení jejich alternativních textových popisk. Nejastji se takových grafických objekt používá jako náhrada standardních tlaítek ve formuláích. V tchto pípadech zvolte popisek nap. "Vyhledej", "Pejdi" nebo "Odešli data". Zvolte jej podle vlastního úelu daného tlaítka formuláe. Píklad: <input type= image src="red_button.gif" name="submit" alt="odešli objednávku" /> 2. Informace, sdlované prostednictvím skript, objekt, applet, kaskádových styl, obrázk a jiných doplk na stran uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z tchto doplk. Bhem vývoje nástroj pro tvorbu webových stránek se v posledních letech prosadily ve velké míe rzné aktivní prvky (nejastji Javascript). Pomocí tchto prvk je možné na stránkách vytváet nejrznjší efekty, ímž stránka nabývá na reprezentativnosti a pehlednosti pro tenáe bez zrakového postižení a bez problém obsluhujícího myš. Bohužel však mnohé z tchto prvk jsou pro uživatele se zrakovým postižením velmi málo pístupné, pedevším mohou být zcela nepístupné pro nevidomé uživatele. Stránka využívající možnosti Javascriptu mže být nepístupná i pro ty uživatele, kteí nedisponují prohlížei podporující Javascript, nebo pro ty, kteí mají v prohlížeích podporu tchto prvk vypnutu. Javascript se asto využívá pro tvorbu menu v podob rozbalovacích nabídek odkaz. Pro tenáe, kteí musejí používat pomocné technologie (nap. odeíta obrazovky), je tato nabídka vtšinou nedostupná proto, že ten objekt stránky, na který je nutno klepnout myší pro jeho rozbalení nabídky, se nijak navenek netváí jako takto aktivní prvek. O pístupnosti schovaných odkaz nemluv. Proto na takových stránkách doporuujeme napíklad vytvoit seznam klasických odkaz, jenž by nahrazoval odkazy skryté v rozbalovací "Javascriptové" nabídce. Tento náhradní seznam odkaz se dá též ešit umístním klasického rozbalovacího seznamu (prvek [select]), který by obsahoval všechny cíle, jež se nalézají v nepístupné nabídce vytvoené pomocí Javascriptu. Další možností je naprogramovat Javascriptovou nabídku tak, aby byla pístupná i bez použití myši. Pro vyzkoušení, zda je stránka s Javascripty za použití výše popsaných alternativ pístupná, doporuujeme vypnout v prohlížei podporu Javascriptu a zkusit její obsluhu a navigaci. Pokud se i poté k informacím na stránce dostanete, je velká pravdpodobnost, že stránka bude pístupná i pro uživatele se zrakovým postižením. str. 3/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

V pípad použití applet, prvk ActiveX i pi použití kaskádových styl atd. je vhodné analogicky aplikovat výše uvedené postupy tak, aby všechny informace na stránce byly pístupné i v pípad, kdy kterýkoliv z tchto doplk nad rámec HTML není k dispozici. 3. Všechny tabulky dávají smysl tené po ádcích. Problematika, jak zpístupnit tabulku pro nevidomého tenáe, je pomrn rozsáhlá. V závislosti na tom, jaké je lenní tabulky, jak je strukturována, jak je velká, je svým zpsobem itelná pro nevidomého uživatele. Pro lepší pedstavu uvedeme, že nevidomý tená není schopen mít stále jasnou pedstavu o celkovém uspoádání tabulky, nemá nap. okamžitou možnost srovnání jistého údaje v jednom ádku s analogickým údajem na jiném ádku i pi tení jistého údaje nemá vždy možnost peíst si jméno aktuálního sloupce i ádku. Pro zpístupnní informací uspoádaných do tabulky mžeme doporuit tato pravidla: 1. Pokud je to možné, informace do tabulky neuspoádávejte. Nkterá jednoduchá data lze vyjádit i v netabulkové podob. Pokud to možné není, pokuste se tabulku doplnit o textové vyjádení jejího úelu a popisem jejích výsledk. Na tento textový popis tabulky lze odkazovat odkazem umístným blízko samotné tabulky. 2. Vše, co obsahov patí do jedné buky, opravdu mjte v jedné buce i z hlediska struktury definice tabulky. Tedy to, co významov patí do jednoho ádku, by nemlo být definováno ve více ádcích. A platí i opaný pípad - to, co obsahov patí do rzných bunk (nap. do více ádk), definujte opravdu do více bunk. Chybná je tedy nap. tato tabulka: Místo P íjezd Odjezd íslo spoje Brno Praha Cheb - 18:00 20:50 15:00 18:30-5612 5947 - Uživateli, který používá jako alternativu obrazovky nap. hlasový výstup, je obsah tabulky interpretován takto: Místo, Píjezd, Odjezd, íslo spoje Brno Praha Cheb, -, 18:00 20:50, 15:00 18:30 -, 5612 5947 - Což je pochopiteln nepehledné a matoucí. Správn by tabulka mla být definována takto: Místo P íjezd Odjezd íslo spoje Brno - 15:00 5612 Praha 18:00 15:30 5947 Cheb 20:50 - - 3. Neopomínejte, že tabulka je pro nevidomého tenáe "linearizována" po ádcích, nikoliv po sloupcích. Proto je nevhodná tato tabulka: Jana Petr Milan Váha 50 80 100 Vk 30 25 48 Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 4/17

Definujte tabulku radši takto: Váha Vk Jana 50 80 Petr 80 25 Milan 100 48 Z hlediska pístupnosti tabulek pro slabozraké uživatele platí následující pravidla: a) šíka a výška bunk by mla být definována pomocí relativních mr, nikoliv absolutních. b) pro odlišení rzných ástí tabulky (jednotlivé ádky, odlišení záhlaví od dalších ádk apod.) používejte vhodné kombinace barev, které jsou od sebe dobe odlišitelné a které jsou kontrastní vi barv textu. c) pro rámování tabulky používejte dostaten silné pruhy. Pokud používáte tabulky pro rozložení obsahu stránky, uvdomte si, že nevidomý uživatel nemá ped zaátkem tení stránky celkový pehled o rozložení jejích jednotlivých ásti. Bžný návštvník pi prvním zbžném prohlédnutí lenní stránky dokáže poznat, jaké ásti textu k sob významov patí a dokáže od sebe jednotlivé celky dokumentu odlišit. Nevidomý uživatel k obsahu stránky mže pistupovat pouze lineárn. To znamená postupn ást po ásti, od zaátku po konec. Z tohoto dvodu je dležité, jak je obsah stránky pomocí tabulek rozlenn (tedy jaká je struktura textu v jejím zdrojovém kódu, nikoliv na obrazovce), nebo pomocné technologie (nap. odeítae obrazovky) pi zpístupnní stránky postupují po ádcích odshora dol a v jednotlivých ádcích pak zleva doprava po jednotlivých bukách. Doporuujeme tvrcm webu, aby zkontrolovali toto lenní takto: Oznate v prohlížei celou kontrolovanou stránku pomocí funkce Vybrat vše, zkopírujte oznaený blok do schránky a po té obsah schránky vložte do jednoduchého textového editoru (nap. Poznámkový blok ). Pokud se obsah stránky objeví v editoru se správnou návazností ve správném lenní, je stránka definována z hlediska pístupnosti pro nevidomé uživatele správn. U tabulek, které jsou užity pouze pro vytvoení celkového rozložení stránky, nedefinujte záhlaví, zápatí, atd. (znaky [th], [tfoot], [caption]). Z hlediska dobré itelnosti pro tžce slabozraké uživatele doporuujeme pi definici jednotlivých ástí tabulky používat radji míry relativní namísto mr absolutních. Nezapomínejme totiž, že tžce slabozraký tená má vtšinou ve svém prohlížei nastavenu jinou velikost písma, než se kterou autor poítá, i má nastaveno menší rozlišení obrazovky. 4. Klikací mapy jsou vytvoeny tak, že jsou pístupné pro uživatele se zrakovým postižením. Klikací mapa nahrazuje nkolik odkaz na další stránky. Tento prvek mže být pro uživatele s tžkým zrakovým postižením nkdy velmi nepístupný, a to ze dvou dvod: 1. Pro zcela nevidomého uživatele, kterému jsou zprostedkovávány informace z obrazovky pomocí odeítae obrazovky, je klikací mapa málo pístupná proto, že vtšina odeíta obrazovky zpístupnní klikací mapy podporuje bu v malé míe nebo jen za uritých podmínek. 2. Pro tžce slabozrakého uživatele mže být orientace na map ztížena proto, že barevná kombinace celého obrázku, jenž je klikací mapou, je velmi málo zetelná; nebo proto, že jednotlivé klikací oblasti jsou velmi malé a špatn odlišitelné. Proto doporuujeme se použití klikací mapy spíše vyhnout (nkdy se dá nahradit sadou obrázkových odkaz poskládaných ve výsledném zobrazení stejn jako pvodní klikací mapa) nebo webovou stránku s klikací mapou doprovodit sadou textových odkaz, které budou jednotlivé cíle klikací mapy kompletn nahrazovat. Stejn dobrou náhradou mže být rozbalovací seznam, ze kterého si uživatel vybere cílovou stránku. Pokud je však použití mapy nevyhnutné, nepoužívejte tzv. "server-side" mapy, ale lépe "client-side" mapy. Jako alternativní popisek obrázku, který je samotnou mapou, uvete struný popis klikací str. 5/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

mapy (nap. Navigace ). V jednotlivých definicích klikacích oblastí mapy definujte vhodný popisek, a to pomocí parametru [alt] i [title]. Použití obou parametr je nevyhnutné. Napíklad: <img src="mapa.jpg" alt="navigace" usemap="#mapa" /> <map name="mapa"> <area shape= rect coords =14,10,116,33 href="cenik.html" title="ceník" alt="ceník" /> <area shape= rect coords= 88,44,183,67 href="kontakty.html" title="kontaktní adresy" alt="kontaktní adresy" /> </map> 5. Obsah WWW stránky se mní, jen když uživatel aktivuje njaký prvek. Automatická zmna obsahu stránky mže být pro uživatele se zrakovým postižením velkou pekážkou v pístupnosti. Podprné technologie (nap. odeítae obrazovky) zpístupují stránku tak, že ji zpracují do podoby itelné pro nevidomého a nevidomý návštvník si ji poté mže zaít prohlížet (íst). Pokud bhem tohoto tení dojde k automatické obnov stránky, je stránka znovu odeítaem obrazovky zpracována a pedložena uživateli, který si ji však musí zaít proítat znovu od zaátku a nemusí se tak tudíž vbec dostat k informacím, které hledá. Proto je nutné, aby k obnovení stránky došlo pouze v pípad, kdy uživatel aktivuje njaký prvek, který je k tomuto úelu uren. Tzn. není napíklad možné, aby pi pohybu tabulátorem po odkazech došlo pi pouhém najetí na odkaz ke zmn urité ásti stránky, která má pak za následek obnovení stránky a výše zmínný jev. 6. Rámy jsou vytvoeny tak, že jsou pístupné pro uživatele se zrakovým postižením. Používání rám pro tvorbu webových stránek je i pes spoustu nevýhod stále velmi rozšíené. Dá se však íci, že pro orientaci uživatel s tžkým zrakovým postižením nejsou práv pívtivé nejmén z toho dvodu, že po zvolení uritého odkazu není pedem zejmé, do kterého rámu se nový obsah nate. Na druhou stranu však nelze tvrdit, že by se z hlediska pístupnosti nemly vbec používat. Pi dodržení následujících pravidel mže být i stránka s rámci pro uživatele se zrakovým postižením pístupná. U každého rámce v definici [frameset] by ml být vhodn a srozumiteln zvolen název ([name]) a popisný titulek ([title). Název by ml vystihovat úel rámce a jeho vztah k ostatním rámcm. Nap.: <frameset cols="10%, 90%" title="nabídka našich služeb"> <frame src="menu.html" name="navigacniramec" title="naviganí rámec"> <frame src="main.html" name="ramecpropopissluzeb" title="rámec pro popis služeb"> <noframes> <a href="noframes.html">nabídka našich služeb bez použití rámc</a><br> <a href="popis.html">zde je popis rámc.</a> Popsán je zde úel jednotlivých rámc, k jakému úelu jsou vytvoeny a jaký obsah se do nich naítá. </noframes> </frameset> Z píkladu je také zejmé, že by nemlo být opomenuto využití ásti [noframes]. Je pochopitelné, že ne všechny stránky budou spravovány a vedeny ve dvou verzích - rámcové a bezrámcové, avšak pro jejich pístupnost je tato varianta velmi vhodná. Také dostupnost textového popisu, jakým jsou rámce konkrétn využity, je žádoucí (v píkladu dokument popis.html). Odkaz na tento popis by ml být k dispozici na zaátku každého rámce. Pokud si nepejete, aby odkaz na tento popisný dokument byl vidt na obrazovce pro každého tenáe stránek, je možné jej nap. pomocí kaskádových styl schovat. Ve zdrojovém kódu samotných stránek, které se do jednotlivých rámc naítají, volte vhodné tituly (znaka [title] v sekci [head]). Ty se sice na obrazovce nikde nezobrazí, pro zrakov postižené Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 6/17

uživatele jsou však pístupné díky pomocné technologii (nap. pomocí odeítae obrazovky). Vhodn zvolené názvy tchto stránek mohou také napomoci v pehlednjší orientaci. Pro tžce slabozraké tenáe je stránka, rozdlená na rámce, pístupnjší tehdy, když definice velikosti rámce v sekci [frameset] je specifikována v relativních mírách. Opt pipomínáme, že není vždy jisté, jaké rozlišení obrazovky uživatel používá. Slabozrací uživatelé mají asto nastaveno rozlišení nejmenší, aby zobrazované objekty byly na obrazovce co nejvtší. Z podobného dvodu drazn nedoporuujeme v definicích rámc zakazovat zobrazování posuvník (parametr [scrolling] znaky [frame]) a nedoporuujeme používat parametr [noresize] pro zakázání zmny velikosti rámce. 7. Oznaení každého odkazu výstižn popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu. Z oznaení každého odkazu je patrné, kam vede, a to nezávisle na tom, zda je uživatel obeznámen s okolním kontextem daného odkazu. Vtšina nevidomých uživatel se totiž zpravidla nejprve seznámí s obsahem stránky projitím odkaz na dané stránce a teprve pak proítá veškerý obsah stránky. Oznaením odkazu je myšlena kombinace samotného textu odkazu (tzn. textu umístného mezi párové znaky [a]) a atributu [title] znaky [a]. Pokud je to možné, ml by být cíl odkazu zejmý už ze samotného textu odkazu. <p><a href= muzeum.html >Muzeum</a> </p> Pokud toto možné není, je pro jednoznanou identifikaci odkazu použit atribut [title] znaky [a]. <p>pro informace o muzeu kliknte <a href= muzeum.html title= informace o muzeu >zde</a>. </p> Odkazy, které nevyhovují tomuto pravidlu jsou napíklad odkazy, kde text samotného odkazu je ve tvaru kliknte zde, sem, celý text lánku, aniž by tento text byl doplnn atributem [title] znaky [a] s doplující informací. 8. Informace sdlované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení. Nkteí zrakov postižení uživatelé nemusí být schopni barvy rozpoznat vbec i mohou používat kvli své zrakové vad jiné barevné schéma, než je standardní schéma operaního systému (ve Windows napíklad Vysoký kontrast - erná). Proto je dležité, aby stránka byla pístupná i v pípad, kdy si uživatel zmní barevné schéma operaního systému i kdy není schopen barvy kvli svému zrakovému postižení interpretovat. Na webové stránce se tedy nevyskytují informace, jejichž správná interpretace závisí na schopnosti vnímat barvy. Chybou je tedy napíklad vyznaení povinných položek ve formulái i odlišení odkaz od okolního textu pouze jinou barvou. V pípad, že si uživatel z dvodu své zrakové vady nastaví v prohlížei (nap. v Microsoft Internet Exploreru pes Nástroje - Možnosti sít Internet Usnadnní) ignorování barev, stylu a velikosti písem definovaných na stránkách www, je teba, aby stránka byla pístupná i pi tomto nastavení. 9. Barvy popedí a pozadí jsou dostaten kontrastní. Na pozadí není použit vzorek, který snižuje itelnost. Barvy písma a podkladu musí být definovány tak, aby byly dostaten kontrastní. Kombinace barvy popedí (tj. nap. písma) a barvy i vzorku pozadí mají dostatený vzájemný kontrast. Kontrast barev lze vypoítat pomocí metodiky W3C (http://www.w3.org/tr/aert#colorcontrast) nebo zjistit pomocí nkterého z dostupných on-line nástroj (www.juicystudio.com/services/colourcontrast.asp, nebo www.sovavsiti.cz/kontrast/). Minimální hodnota pro rozdíl jasu je 125 bod (maximum této hodnoty je 255) a pro rozdíl barev 500 bod (maximum této hodnoty je 765). ím jsou tato ísla vtší, tím je kombinace barev více kontrastní a tudíž lépe itelná. 10. Pedpisy urující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky. Velikosti písem na stránkách by mly být definovány pouze pomocí klíových slov CSS xx-small, x- small, small, medium, large, x-large a xx-large nebo pomocí hodnot smaller, larger, procent a jednotek em a ex), aby v pípad, kdy je písmo pro tenáe píliš malé, jej bylo možné pomocí prostedk prohlížee (nap. v Internet Exploreru Zobrazit - Velikost textu) zvtšit. str. 7/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

Kvli známé chyb Internet Exploreru, ve kterém nelze zvtšit písmo, jehož velikost je definována pomocí jednotky px, není možné tuto jednotku pro definování velikosti písma použít. Pro definici tabulek, rámc apod. je také vhodné používat ty jednotky, u nichž mže uživatel jejich hodnoty mnit pomocí prostedk prohlížee (nap. rozmry tabulky je vhodnjší definovat pomocí procent než pixel). 11. Kód webových stránek odpovídá njaké zveejnné finální specifikaci jazyka HTML i XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce webových stránek schopen odstranit. Kód stránek je validní dle nkteré ze zveejnných formálních gramatik (nap. HTML 4.01 Transitional, XHTML 1.0 Strict). Jelikož odeítae obrazovky mohou mít se zpístupnním nevalidních stránek problémy (nevalidní stránka mže v nejhorším pípad zpsobit až zamrznutí prohlížee), je dležité, aby kód stránek odpovídal nkteré formální gramatice. Skutenost, zda je kód stránky validní, lze zjistit nap. pomocí on-line validátoru na http://validator.w3.org. 12. Na webové stránce nebliká nic rychleji než jednou za sekundu. Pro tžce slabozraké návštvníky mže být použití vizuálních efekt (nap. blikání textu, automatické zmny zobrazení textu, animace textu atd.) velmi matoucí a podstatn ztžující nebo úpln znemožující tení dané informace. Vyhnte se proto, pokud je to možné, používání tchto efekt, rozhodn je nepoužívejte u text, které slouží k zobrazení dležitých informací (nadpisy, aktuality, atd.) na stránkách. Pípadné použité animace i dynamicky se mnící prvky na stránkách se nesmí trvale mnit s frekvencí vtší než 1 Hz (tzn. jedna fáze dynamicky se mnícího objektu musí být zobrazena alespo 1 sekundu). 13. Prvky tvoící nadpisy a seznamy jsou korektn vyznaeny ve zdrojovém kódu. Prvky, které netvoí nadpisy i seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto vyznaeny nejsou. Pi tvorb WWW stránky používejte pro vyznaování nadpis a seznam znaky, nesoucí sémantické informace o struktue stránky. Nadpisy definujte pomocí znaek [h1], [h2]... [h6]. Vyhnte se definování nadpis pomocí znaky [font] nebo definováním vlastní tídy pro danou úrove nadpisu. Pi použití znaek pro nadpisy dbejte také na správnou hierarchii nadpis. V pípad správného použití znaek pro nadpisy si mže nevidomý uživatel prostednictvím odeítae obrazovky vybírat podle nadpis ty ásti stránky, které ho opravdu zajímají, a nemusí proítat spoustu pro nj nezajímavých informací. Tento zpsob práce se dá pirovnat k výbru konkrétní kapitoly z knihy pomocí obsahu a ásten snižuje velmi omezující lineární vnímání informací. Píklad: Správn: <h1>název spolenosti</h1> <h2>export </h2> <p>text odstavce... </p> <h2>import</h2> <p>text odstavce... </p> Špatn: <div class= nadpis1 >Název spolenosti</div> <div class= nadpis2 >Export </div> <p>text odstavce... </p> <div class= nadpis2 >Import</div> <p>text odstavce </p> Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 8/17

Obdobným zpsobem jako nadpisy vyznaujte v dokumentu seznamy a jejich jednotlivé položky. Definujte je pomocí znaek [ul], [ol], [dl], [dt], [dd] a ne pomocí znaek [p] a [br]. Píklad použití: Správn: <ul> <li><a href= program-kina.html >Program kina</a></li> <li><a href= program-divadla.html >Program divadla</a></li> <li><a href= koncerty.html >Koncerty</a></li> </ul> Špatn: <p> <a href= program-kina.html >Program kina</a><br /> <a href= program-divadla.html >Program divadla</a><br /> <a href= koncerty.html >Koncerty</a> </p> Znaky nesoucí sémantickou informaci umisujte v dokumentech na místa, kam opravdu patí. Tzn. znakou [h1] vyznate nejdležitjší nadpis na stránce, znakou [h2] nadpis nižší úrovn atd. Text, který je ze své podstaty seznamem, vyznate opravdu jako seznam. Ukázku správného používání znaek pro nadpisy a seznamy lze najít nap. na www.blindfriendly.cz. 14. Každý formuláový prvek má piazen výstižný nadpis. Lze íci, že všechny prvky, které se na stránkách s formulái mohou vyskytnout, jsou pi dodržení uritých podmínek pístupné i tžce zrakov postiženému uživateli. Platí to pro editaní políka, zaškrtávací políka, pepínae, rozbalovací seznamy i tlaítka. Pi definování jednotlivých prvk formuláe je teba brát zetel na to, aby popisný text jednotlivých formuláových prvk byl srozumitelný a byl svázán s daným prvkem pomocí znaky [label] a atribut for a id. Píklad: <form action="url" method="post"> <p> <label for="name1"> Jméno: </label> <input type="text" id="name1" /> <br /> <label for="name2"> Píjmení: </label> <input type="text" id="name2" /> </p> </form> Pokud toto spojení nedefinujeme, nelze zaruit, že nevidomý uživatel bezpen pozná, co má do daného políka vyplnit i jakou možnost má zvolit v pípad rozbalovacích seznam i pepína. Pouhé vizuální umístní popisného textu vedle prvku formuláe není dostaující. str. 9/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

III. Pravidla se st ední prioritou Obsahem této sekce jsou pravidla, jejichž splnní je nutné k tomu, aby orientace zrakov postiženého návštvníka na stránkách byla co nejjednodušší. 1. Všechny netextové prvky nesoucí významové sdlení mají textovou alternativu. Všechny netextové prvky, nesoucí významovou informaci, mají definován alternativní textový popisek. Pokud je netextový prvek použit pouze jako dekorace, je bu schován na pozadí pomocí CSS nebo má atribut [alt] ve všech pípadech prázdnou hodnotu. Nkteré odeítae obrazovky umožují nevidomému uživateli pracovat pouze s grafikou, doplnnou alternativními textovými popisky, a grafické objekty bez alternativních popisk úpln ignorovat. Definováním alternativních popisk pouze u významov dležitých prvk tedy mžete nevidomému uživateli výrazn ulehit práci s netextovými prvky na stránce. Píkladem netextového prvku, jež nese významovou informaci, je napíklad fotografie u lánku, která tento lánek informan dopluje. U takovéto fotografie je velmi vhodné alternativní textový popisek uvést. Naopak dekoraní grafiku (zaoblené rožky, grafické odrážky u seznam, atd.) je vhodné alternativními textovými popisky nedoplovat. Pokud je toto pravidlo beze zbytku dodrženo, nevidomý uživatel si mže pomocí odeítae obrazovky grafiku bez popisk odfiltrovat a pracovat pouze s tmi grafickými prvky, které nesou njakou informaci. 2. Webová stránka uvádí své hlavní sdlení na svém zaátku. Hlavní sdlení stránky musí být na jejím zaátku. Jak jsme uvedli v úvodu, nevidomý uživatel získává informace ze stránky lineárn. Pokud hlavnímu sdlení stránky pedchází nap. dlouhé naviganí menu, je nevidomý uživatel nucen, projít toto menu pokaždé, než se dostane k hlavnímu sdlení stránky. Technologie CSS umožuje uspoádat obsah stránky tak, aby hlavní sdlení stránky bylo na logickém zaátku webové prezentace a pitom nebyl narušen grafický vzhled prezentace (nap. navigace je umístna v levém sloupci, hlavní sdlení v prostedním, ale nevidomému uživateli je prostední sloupec s hlavním obsahem stránky zpístupnn jako první). Ukázku takového ešení je možné najít nap. na www.blindriendly.cz Pokud toto ešení nelze z njakého dvodu použít, má návštvník možnost peskoit na hlavní sdlení stránky pomocí odkazu, který je umístn co nejblíže k zaátku stránky. 3. Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah. Pi definici titulku stránky (znaka [title] v sekci [head]) je vhodné volit taková slova, která odpovídají obsahu stránky, protože titulek stránky je pro nevidomého uživatele významným naviganím prvkem (mže si jej nezávisle na tom, kde má práv umístn kurzor, nechat peíst). Nicneíkající titulky jako "New Page 1" i použití stále stejného titulku (nap. názvu organizace) v rámci celého webu ztžují orientaci hlavn v situacích, kdy má uživatel oteveno nkolik oken prohlížee. Ukázku správn ešených titulk stránek lze najít napíklad na www.blindfriendly.cz. 4. Uživatel je pedem jasn upozornn, když odkaz vede na obsah jiného typu, než je webová stránka. Takový odkaz je doplnn sdlením o typu a velikosti cílového souboru. Pokud odkaz vede na dokument typu jiného než HTML (nap. doc, pdf, xls,...) je vhodné na tuto skutenost návštvníka stránky dopedu upozornit. Píklad správného použití: <p><a href= metodika.doc >Metodický návod (doc, 47 kb)</a> </p> <p><a href= metodika.doc title= Metodický návod (doc, 47 kb) >Metodický návod</a></p> Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 10/17

5. Nová okna se otevírají jen v odvodnných pípadech a uživatel je na to pedem upozornn. Možnost otevení odkazované stránky do nového okna prohlížee mže být pi uváženém použití velmi užitené pro uživatele bez zrakového postižení. Tato funkce mže napomoci v pehlednosti pi práci s vtším množstvím informací. Ale pro jakkoliv zrakov postiženého uživatele mohou být neekan pibývající okna prohlížee matoucí a nepehledné. Doporuujeme proto oznaení odkazu s touto vlastností doplnit i o informaci, že se odkaz oteve do nového okna. Nap. takto: <p>instituce msta:</p> <ul> <li><a href="muzeum.html" target="_blank"> Mstské muzeum [nové okno] </a></li> </ul> Další možností je umístit upozornní na otevení v novém okn prohlížee do atributu [title]. Nap. takto: <p>instituce msta:</p> <ul> <li><a href="muzeum.html" target="_blank" title= Mstské muzeum [nové okno] > Mstské muzeum </a></li> </ul> Otevírání dalšího okna prohlížee (nap. okna s reklamou) souasn s otevíráním okna s úvodní stránkou prezentace je pro nevidomého návštvníka velmi matoucí, protože po natení obou oken má jako hlavní (aktivní) okno to, které se oteve jako poslední (typicky to bývá to s reklamou) a tudíž se nemusí vbec k hledaným informacím dostat. Pokud je otevírání dalšího okna pi naítání úvodní stránky nevyhnutelné, doporuujeme do nj umístit i informaci o tom, že se jedná nap. o okno s reklamou a také jej doplnit odkazem vedoucím na hlavní stránku prezentace. str. 11/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

IV. Pravidla s nejnižší prioritou Tato sekce obsahuje pravidla, jejichž dodržením ješt více usnadníte zrakov postiženým návštvníkm získávání informací z webových stránek. 1. Dležité naviganí prvky mají piazenu horkou klávesu. Jazyk HTML umožuje piadit odkazm a prvkm formuláe horkou klávesu pomocí atributu [accesskey]. Tato skutenost má za následek, že stránka je lépe ovladatelná z klávesnice. Jakémukoliv uživateli (nejen zrakov postiženému) mohou nadefinované klávesové zkratky nemalou mrou urychlit orientaci na stránce. Ukázka definice horké klávesy: <a href="knihovna.html" accesskey="k"> <span class= podtrzeni >K</span>nihovna</a> Pi definování horkých kláves doporuujeme následující: Mén je nkdy více - nesnažte se definovat horké klávesy pro každý odkaz. Uživatelé si je stejn nezapamatují. Definujte horké klávesy pouze pro nejdležitjší naviganí odkazy. Snažte se vyvarovat kolizím vámi definovaných horkých kláves s peddefinovanými horkými klávesami op. systému i aplikace (nedefinujte napíklad jako horkou klávesu písmeno D, protože klávesová zkratka Alt+D je v MSIE definována pro vstup do ádku Adresa). Vhodnou volbou pro definici horkých kláves jsou íslice 0..9. 2. Dokumenty, které jsou v jiných formátech než HTML, jsou dostupné i v tomto formátu. Na WWW stránkách se lze asto setkat s možností stáhnout si uritý dokument jako externí soubor v jiném formátu než HTML (pdf, rtf, doc, eps a další). Varianta zveejnní uritých informací ve zvláštním souboru (nikoliv pomocí HTML stránky) má nespornou výhodu pro ty uživatele, kteí nemají k dispozici trvalé pipojení k Internetu a chtjí si dokument peíst off-line. Navíc v mnohých pípadech je distribuce nkterých typ dokument v jiných formátech než HTML nezbytná (HTML je pro n nevhodný). Mjte však na pamti, že pro mnoho uživatel (nejen zrakov postižených) mohou být externí formáty dokument nepístupné nap. z dvodu, že nedisponují externími prohlížei pro tyto formáty. Anebo mže být tení dokumentu v externím prohlížei pro nkterou skupinu uživatel (napíklad uživatele nevidomé) zcela nepístupné. Pi použití externích soubor pro distribuci dokumentu se snažte, aby stejný dokument byl dostupný i ve formátu HTML, pípadn i v dalších formátech. Nap. obsah dokumentu ve formátu pdf mže být k dispozici i prostednictvím formát txt, html, rtf a podobn. Význam tohoto doporuení se liší podle dležitosti dokument uveejovaných pomocí externích formát. 3. Tabulky jsou zrakov postiženým lépe zpístupnny. V definici tabulky používejte znaky [th] pro identifikaci záhlaví, [thead] pro identifikaci opakujících se záhlaví, [tfoot] pro opakující se zápatí a [caption] pro popis tabulky. Nkteré pomocné technologie (nap. odeítae obrazovky) dokáží zpístupnit i tyto doprovodné informace o rozložení tabulky, které mohou v orientaci napomoci. HTML jazyk také umožuje v pípad poteby pro každý ádek definovat popisný text (parametr [title] znaky [tr]) a totéž i pro sloupec (parametr [title] znaky [td]). Doporuujeme také uvést struný popis tabulky v parametru [summary] znaky [table]. 4. ASCII art, zkratky a smajlíky jsou zrakov postiženým zpístupnny. V malé míe se na webových stránkách vyskytují ASCII náhrady grafického vyjádení vtších symbol, graf i kreseb. Jsou to kombinace znak vtšinou na nkolika ádcích pod sebou, které mají znázorovat uritý grafický objekt. Pokud má tento objekt na stránce vtší informaní dležitost, je vhodné doplnit ped tento objekt nap. do hranatých závorek textový odkaz, který vede na místo v dokumentu, jenž je za tímto objektem, i odkaz vedoucí na krátký textový soubor, který strun popisuje objekt ASCII artu a má stejnou informaní hodnotu jako popisovaný ASCII art objekt. Znakové etzce, které bývají nazývány smiley emoticons [nap. :-) ], je možné zpístupnit následujícím zpsobem: Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 12/17

<acronym title="smajlík">:-)</acronym> Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých R, Metodické centrum informatiky Obdobným zpsobem je možné také zpístupnit jiné zkratky. <abbr title= Microsoft Internet Explorer >MSIE</abbr> Související odkazy: http://sovavsiti.cz/weblog/2004/01/07-smajliky-pro-nevidome.html 5. Na samostatné webové stránce je uveden kontakt na technického správce a prohlášení jasn vymezující míru pístupnosti webu a jeho ástí. Na tuto webovou stránku odkazuje každá stránka webu. Na samostatné stránce je uvedeno prohlášení, jasn vymezující míru pístupnosti webu i jeho jednotlivých ástí. Je zde uvedeno, která pravidla pístupnosti a dle jakých metodik (WCAG 1.0, BFW, Section 508, Pravidla pro tvorbu pístupného webu vydaná MI R) webová prezentace spluje. Pokud nkterá ást webu vzhledem ke svému charakteru pravidla pístupnosti nespluje (mapy, videozáznamy, atd.), je zde tento fakt také uveden. Dále je v tomto prohlášení uveden popis ovládání webu vetn seznamu použitých horkých kláves (pokud jsou definovány). Ukázku takového prohlášení najdete nap. na www.blindfriendly.cz/prohlaseni-o-pristupnosti.php. 6. V textu je vyznaena zmna použitého jazyka. Definice HTML umožuje identifikaci zmn použitého jazyka v textu (parametr [lang]). Toho využijte pi tvorb stránek, na kterých se vyskytuje text psaný v rzných jazycích. Nap. tento text: <p> How do you do, my friends, zeptal se bezmyšlenkovit svou rodnou eí Mike, ale jeho oi míily jinam než na nás...</p>... by se dal definovat takto: <p><span lang="en"> How do you do, my friends </span>, zeptal se bezmyšlenkovit svou rodnou eí Mike, ale jeho oi míily jinam než na nás...</p> Tato identifikace mže mít pro zrakov postiženého ten význam, že jím použité pomocné technologie (odeítae obrazovky) mohou zmnu jazyka textu zaregistrovat a zmnit jazyk hlasového výstupu. Text v jiném jazyce pak bude vysloven se správnou výslovností. Vzhledem ke stávající malé podpoe této vlastnosti na stran odeítacích program požadujeme vyznaování zmny použitého jazyka pouze u rozsáhlejších text v cizím jazyce (typicky cizojazyná verze). str. 13/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

V. Zbžná kontrola p ístupnosti stránky Dodržení vtšiny pravidel a doporuení, která jsme uvedli v pedchozích kapitolách, si mže tvrce stránek zkontrolovat i vlastními silami a odhalit tak pípadné prohešky proti pravidlm pístupnosti. V této závrené kapitole uvedeme strun nkolik postup, jak tuto kontrolu provést. Pro testování pístupnosti webových stránek je možné použít tzv. Accessibility Toolbary, obsahující spoustu funkcí pro testování pístupnosti - namátkou jmenujme teba možnost zapnutí/vypnutí stylového pedpisu, zobrazení stránky pi rzných rozlišeních obrazovky, atd. Toolbary jsou ke stažení na adresách: http://chrispederick.myacen.com/work/firebird/webdeveloper/ - Web Developer Extension pro prohlíže Mozilla http://www.nils.org.au/ais/web/resources/toolbar/ - Accessibility Toolbar pro MSIE 5.0 a vyšší se zapnutou podporou JavaScriptu Další možností je postupovat dle níže uvedených bod: 1. V prohlížei vypnte zobrazování grafických objekt. Takto odhalíte ty grafické objekty, které nemají alternativní textový popisek. 2. V prohlížei vypnte zpracování prvk nad rámec HTML (Javascript, Java, CSS atd.). Pokud i po tomto opatení budou pístupné všechny informace na stránce, je z hlediska její pístupnosti vše v poádku. 3. Natte stránku do prohlížee pracujícím v textovém režimu (nap. LYNX). Jestliže bude obsah itelný, smysluplný a pístupný i zde, je velmi pravdpodobné, že stránka bude pístupná i pro uživatele se zrakovým postižením. 4. Pomocí schránky zkopírujte textový obsah stránky do jednoduchého editoru. Oznate celou stránku pomocí píkazu "Vyber vše", zkopírujte jej do schránky píkazem "Kopírovat" a vložte jej do jednoduchého editoru (nap. "Poznámkový blok" v Microsoft Windows). Obsah stránky by opt ml být rozložen ve správném a smysluplném poadí. 5. Zkuste provést navigaci pouze pomocí klávesnice. Mezi odkazy a dalšími aktivními prvky (pedevším prvky formulá) vyzkoušejte pohyb pomocí klávesy TAB. Ujistte se, zda se kurzor pi pesunu pomocí klávesy TAB pohybuje po jednotlivých aktivních prvcích ve smysluplném poadí. 6. Rzným zpsobem pozmujte velikost okna prohlížee a nastavené rozlišení obrazovky. Zmenšujte a poté zvtšujte velikost okna prohlížee. I pi malé velikosti jeho okna by ml být pístupný celý rozsah stránky - pohybem posuvník. Stejnou zkoušku provete pi rzných nastaveních rozlišení obrazovky. Stránka by mla být pístupná i pi rozlišení 640 480 bod. 7. Nastavte nestandardní kombinaci barev a velikosti písma systémového prostedí a prohlížee. V Microsoft Windows nastavte zobrazení obrazovky na schéma "Vysoký kontrast - erná (nejvtší)" a zjistte, zda je obsah stránky itelný a pístupný. Mžete také vypnout v prohlížei Microsoft Internet Explorer zobrazování dokumentu podle barev definovaných v jeho zdrojovém kódu - nastavení "Možnosti sít Internet", záložka "Obecné", tlaítko "Usnadnní", dále "Ignorovat barvy, styly i velikosti písem". Po natení stránky i pi tchto nastaveních zjistte, zda je její obsah itelný a pístupný. Vyzkoušejte i jiná schémata, než je Vysoký kontrast erná (nejvtší). Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 14/17

VI. Použité zdroje "HTML 4.01 Recommendation", D. Raggett, A. Le Hors, and I. Jacobs, eds., 24 December 1999. www.w3.org/tr/1999/rec-html401-19991224/ "Web Content Accessibility Guidelines 1.0", W. Chisholm, G. Vanderheiden, and I. Jacobs, eds., 5 May 1999. www.w3.org/tr/1999/wai-webcontent-19990505/ "Techniques for Web Content Accessibility Guidelines 1.0", W. Chisholm, G. Vanderheiden, I. Jacobs, eds., 6 November 2000 www.w3.org/tr/wcag10-techs/ "HTML Techniques for Web Content Accessibility Guidelines 1.0", W. Chisholm, G. Vanderheiden, I. Jacobs, eds., 6 November 2000 www.w3.org/tr/wcag10-html-techs/ Best Practice - Pravidla pro tvorbu p ístupného webu, MI R, 30.7.2004 www.micr.cz/images/dokumenty/bp_web.htm str. 15/17 Metodika Blind Friendly Web.2.3

VII. Zmny oproti p edchozím verzím Verze 1 tohoto metodického návodu popisovala obecné zásady pístupnosti a uvádla výet 11 technických prvk HTML s popisem jejich správného použití a s oznaením priority dležitosti v rozmezí 1 5. Verze 2.0 z ervna roku 2003 byla reakcí na zmny v oblasti tvorby WWW stránek a v oblasti asistivních technologií, ke kterým došlo od prvního vydání verze 1. V této verzi také došlo k rozdlení pravidel do tí sekcí: Sekce 1: pravidla s nejvyšší prioritou - nutné podmínky pístupnosti - základní úrove pístupnosti Sekce 2: pravidla zlepšující orientaci na webu - stední úrove pístupnosti Sekce 3: pravidla zlepšující pístupnost webu - nejvyšší úrove pístupnosti Došlo tak k piblížení metodiky Blind Friendly a normy WCAG 1.0, která také rozlišuje ti úrovn pístupnosti: Pravidla s prioritou 1 musí být splnna, aby web dosáhl základní úrovn pístupnosti (A). Pravidla s prioritou 2 by mla být splnna a web tak dosáhne stední úrovn pístupnosti (AA). Pravidla s prioritou 3 mohou být splnna a web tak dosáhne nejvyšší úrovn pístupnosti (AAA). Místo písmen A jsou pi hodnocení stránek dle metodiky Blind Friendly používána zatržítka. Ve verzi 2.1 byly oproti verzi 2.0 provedeny tyto zmny: byla doplnna další pravidla, byly opraveny stylistické chyby a peklepy, u nkterých pravidel byl doplnn i opraven výklad daného pravidla. Ve verzi 2.2 byly oproti verzi 2.1 provedeny tyto zmny: byla doplnna další pravidla, na základ aktuálního stavu asistivních technologií byla zmnna priorita nkterých pravidel, byly opraveny stylistické chyby a peklepy. u nkterých pravidel byl doplnn/pepracován výklad daného pravidla. Ve verzi 2.3 bylo provedeno sjednocení pravidel Metodiky Blind Friendly s Pravidly pro tvorbu pístupného webu vydaných MI R tak, aby pravidla se stejnými požadavky mla stejné znní. u nkterých pravidel upraven výklad daného pravidla. Aktuální verze 2.3 obsahuje 25 pravidel p ístupnosti. Metodika Blind Friendly Web 2.3 str. 16/17