0
Západčeská univerzita v Plzni Fakulta filzfická Diplmvá práce Prvnání šklních vzdělávacích prgramů s RVP na knkrétně specifikvaných šklách Mnika Vítkvá Plzeň 2012
Západčeská univerzita v Plzni Fakulta filzfická Katedra plitlgie a mezinárdních vztahů Studijní prgram Učitelství základů splečenských věd pr střední škly Učitelství gegrafie pr střední škly Diplmvá práce Prvnání šklních vzdělávacích prgramů s RVP na knkrétně specifikvaných šklách Mnika Vítkvá Veducí práce: PhDr. Dagmar Čábalvá, Ph.D. Katedra pedaggiky Fakulta pedaggická Západčeské univerzity v Plzni Plzeň 2012
Prhlašuji, že jsem práci zpracvala samstatně a pužila jen uvedených pramenů a literatury. Plzeň, duben 2012
Pděkvání Zde bych chtěla pděkvat své veducí práce prfesrce PhDr. Dagmar Čábalvé, Ph.D. z Pedaggické fakulty Západčeské univerzity v Plzni za její dbrné knzultace, při kterých mi vždy pskytla mnh přínsných infrmací, kmentářů, připmínek, alternativ a knstruktivních kritik, díky kterým jsem mhla efektivněji svu práci dknčit.
Obsah 1 ÚVOD...2 2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY...3 3 METODOLOGIE DIPLOMOVÉ PRÁCE...9 4 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY...13 5 6 7 8 4.1 Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice...14 4.2 Rámcvý vzdělávací prgram becné pjetí...16 4.3 Šklní vzdělávací prgram becné pjetí...16 4.4 Základy splečenských věd v ČR becné pjetí...17 4.5 Občanský a splečenskvědní základ v RVP G ČR...18 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO...20 5.1 Učební snvy Bavrska...21 5.2 Osnvy Bavrskéh gymnázia...22 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH...28 6.1 Kurikulární dkumenty v USA...29 6.2 Standarty Občanské nauky v USA...29 RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ČESKÉ REPUBLIKY...32 7.1 Rámcvý vzdělávací prgram pr gymnázia České republiky...32 7.2 RVP pr bry středníh dbrnéh vzdělávání v ČR...35 RVP Technické lyceum v ČR...36 7.2.2 RVP Obchdní škla v ČR...39 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY VYBRANÝCH ŠKOL...44 8.1 8.2 8.3 9 7.2.1 Šklní vzdělávací prgram gymnázií v ČR...44 8.1.1 Gymnázium ve Stříbře...44 8.1.2 Masarykv gymnázium Plzeň...48 Šklní vzdělávací prgramy Obchdní akademie v Plzni...52 8.2.1 ŠVP Obchdní akademie na Obchdní akademii v Plzni...52 8.2.2 ŠVP EL na Obchdní akademii v Plzni...54 Šklní vzdělávací prgramy škly VOŠ a SPŠE v Plzni...56 8.3.1 ŠVP IT a ŠVP elektrtechnika na VOŠ a SPŠE v Plzni...56 8.3.2 Šklní vzdělávací prgram Technické lyceum...59 VÝZKUMNÁ ČÁST...62 9.1 Kmparace Rámcvých vzdělávacích prgramů...62 9.2 Kmparace ŠVP s RVP vybraných brů...69 9.2.1 ŠVP gymnázia ve Stříbře x RVP G ČR...69 9.2.2 ŠVP Masarykva gymnázia v Plzni x RVP G ČR...75 9.2.3 ŠVP OA Obchdní akademie v Plzni x RVP OŠ ČR...79 9.2.4 ŠVP EL Obchdní akademie v Plzni x RVP EL ČR...82 9.2.5 ŠVP IT a ŠVP elektrtechnika VOŠ a SPŠE v Plzni x RVP IT a RVP elektrtechnika v ČR...86 9.2.6 ŠVP TL VOŠ a SPŠE v Plzni x RVP TL v ČR...88 9.3 Kmparace vybraných ŠVP...90 9.4 Kmparace snv předmětů s ŠVP vybraných škl... 100 9.5 Závěry výzkumné části práce... 100 9.5.1 Závěr bsahvý... 100 9.5.2 Závěr metdlgický... 103 9.5.3 Závěr praktický... 104 10 ZÁVĚR... 105 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ... 107 12 RESUMÉ... 112 13 PŘÍLOHY... 113
2 1 ÚVOD Pr svu diplmvu práci jsem si vybrala téma Prvnání šklních vzdělávacích prgramů s RVP na knkrétně specifikvaných šklách. Jelikž ba dkumenty, RVP i ŠVP, jsu velice bsáhlé, rzhdla jsem se zaměřit puze na splečenskvědní základ. Tt rzhdnutí byl učiněn také z důvdu studijníh zaměření. Chtěla bych zjistit, jak se pvedl vybraným šklám přetransfrmulvat bsah učiva, jenž je uveden v RVP pr bry, které lze na vybraných šklách studvat, d šklních vzdělávacích prgramů. Také jsem chtěla zjistit, na klik se d sebe dlišují RVP pr gymnázia d RVP pr dbrné vzdělávání. Při výběru škl, jejichž dkumenty se staly základním pdkladem tét práce, jsem se rzhdla prvést také prvnání ŠVP těcht škl. Hlavním důvdem je mžnst dlišnsti vybranéh bsahu učiva v případě škl stejnéh zaměření. Také mě zajímá, zda se ve Splkvé republice Německ a Spjených státech amerických, v případě sekundárníh vzdělávání, vyskytuje předmět, jenž je pdbný našim základům splečenských věd. Pkud hledáme v našem prstředí dbrnu literaturu, jenž by se zabývala bdbnu prblematiku, narazíme na prblémy. V našem prstředí nalezneme literaturu, která se zaměřuje na prvnávání vzdělávacích systémů a dkumentů, ne však v rámci České republiky. Literatura se zaměřuje na prvnávání se zahraničními vzdělávacími systémy a jejich dkumenty. Také nacházíme literaturu, která se zaměřuje na pmc transfrmace bsahu učiva z RVP d ŠVP, ale již se nezabývá úspěšnstí tét transfrmace. Také v případě srvnání bsahu učiva ČR a bsahu učiva, jenž je vybrán v zahraničí, nenacházíme literaturu, jenž by se tímt zabývala. Diplmvu práci jsem rzdělila d dvu částí. V první části tét práce prvedu bsahvu analýzu vybraných dkumentů. Cílem tét části je prvést bsahvu analýzu těch částí dkumentů, které je důležité pr tut práci. Jedná se klíčvé kmpetence (schpnsti ptřebné pr jejich získání), bsah učiva v předmětu ZSV, časvu dtaci a hdncení žáků. Obsahvá analýza dkumentů pskytne ptřebné infrmace pr druhu část tét práce. Druhu částí tét práce je výzkumná část. Ta je také rzdělena na dvě části. V první části výzkumu je, na základě bsahvé analýzy, prvedena metda kmparace dkumentů, která vede ke splnění cílů tét práce. Jedním z cílů je zjistit, na klik se dlišují schpnsti, které by měl žák studvanéh bru získat pr svjení klíčvých kmpetencí, bsah učiva, jenž je vybrán v RVP pr gymnázia d bsahu učiva vybranéh pr vybrané RVP dbrnéh vzdělávání. Dalším cílem práce je zjistit, v jakém rzsahu je transfrmván bsah učiva z RVP d ŠVP. Psledním cílem
2 je zjistit, na klik se dlišuje bsah učiva předávaný žákům na gymnáziích d učiva předávanéh žákům na dbrných šklách, hlavně p bsahvé stránce. V druhé části výzkumu se zaměřím na věření shdnsti bsahu učiva uvedenéh v ŠVP vybraných škl a pdávanéh žákům. Tat část bude také služit k věření v případě pchybnstí v prvnávání bsahu učiva v ŠVP, jenž by byl ppsán příliš becně a nebyl zcela zřejmé, jaké téma by se v daném bsahu učiva mhl prbírat. V případě nejasnstí p prvnání v tét části bude prveden rzhvr s vyučujícím předmětu ZSV, který by měl bjasnit případné pchybnsti. Dufám, že se mi dané téma pdaří c nejlépe zpracvat a splnit všechny cíle, které jsem si stanvila. Splnit stanvené cíle nebude jednduché. Přest se pkusím cíle splnit c nejlépe, aby tat práce mhla služit jak inspirace pr studenty, kteří by se rzhdli zpracvávat stejné, či pdbné téma.
3 2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY P rce 1989, kdy prběhla v naší zemi transfrmace v plitické sféře, se připravvala také změna šklskéh systému, jenž v naší zemi fungval d tét dby. Tat invace vychází z tradic šklství Českslvenské republiky a měla mžnst čerpat ze západní pedaggiky. V suvislsti s tut transfrmací se začaly v našem prstředí užívat nvé pjmy, které se v zahraničních kruzích pužívaly již p mnh let1. Jedním z těcht pjmů je slv kurikulum, které se běžně pužívá např. v anglicky mluvících zemích. Chápeme h čast jak učební plán škly. Pjem kurikulum je d jedntlivých nárdních jazyků překládán z anglickéh slva curriculum. Tt slv je dvzen d latinskéh slva currere, jenž v překladu znamená běžet, průběh2. Pkud se pdíváme d některých slvníků, najdeme zde něklik definic kurikula. V Eurpean Educatin Thesaurus najdeme následující definici3: Seznam vyučvacích předmětů a jejich časvá dtace pr pravidelné vyučvání na daném typu vzdělávací instituce. Záleží, zda se jedná základní či střední šklu. V britském pedaggickém slvníku Dictnary f Educatin se bjevuje definice slva curriculum frmulvána takt4: (1) Kurikulum v užším vymezení znamená prgram výuky. (2) Kurikulum v širším vymezení znamená veškeré učení, jež prbíhá ve škle neb v jiných institucích, a t jak plánvané, tak neplánvané učení. (3) V psledních letech je kurikulum vymezván jak výběr z kultury splečnsti a kurikulum je tvřen v prcesu kulturní analýzy. Definice kurikula znějící: Kurikula jsu učební plány, a sice takvé, jež vznikají na základě vědeckých pstupů, určující jasné časvé úseky pr vyučvání a jsu uzpůsbeny evaluační kntrle a případné invaci najdeme v Německé pedaggické encyklpedii Pӓdaggik5. Pslední definicí nalezneme v Pedaggickém slvníku6: Kurikulum bsah veškeré zkušensti, kteru žáci získávají ve škle a v činnstech ke škle se vztahujících, její plánvání a hdncení. Nejužitečnější je kurikulum chápat skutečně jak bsah vzdělávání. Jan Průcha t důvdňuje pdstatu edukačních prcesů, cž je: jakákli činnst, jejímž prstřednictvím nějaký subjekt instruuje (vyučuje) a nějaký subjekt se učí7. Ve šklním prstředí je dknce kurikulum přirvnáván k učení. Obsah vzdělávání a učiv však není ttéž, bsah vzdělávání 1 Waltervá, E. Kurikulum Prměny a trendy v mezinárdní perspektivě.brn: Zálesák, 1994. str. 13. Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 236 3 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 237 4 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 237 5 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 237 6 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 237 7 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 75 2
4 představuje nejen témata či infrmace, jež jsu plánvány pr šklní výuku, aby se staly znalstmi žáků, ale také plánvání dvednsti, hdnty, pstje, zájmy, jež rvněž mají vytvářet v žácích. D bsahu vzdělávání se také řadí frmy a prstředky výuky, plánvání cílů a standardy vzdělávání8. Dle Elišky Waltervé termín kurikulum implikuje kmplexní význam pjmu zahrnuje prces, prstředí i prstředky, jimiž se dsahuje stanvenéh cíle9. Kurikulum je kmplexní jev, který existuje v různých pdbách, přinejmenším na třech rvinách10. Třemi rvinami Waltervá myslí a) zamýšlené, plánvané kurikulum; b) kurikulum realizvané ve šklním prstředí a c) kurikulum svjené žáky. Pkud se mám rzhdnu mezi těmit autry, přikláním se k Waltervé. Ta vystihuje pdstatu kurikula nejlépe - dle méh názru. Zahrnuje d definice i mžnst tří rvin, jenž je pdstatná. Nemůžeme předpkládat, že na všech rvinách bude přijat kurikulum stejně. Vzdělávací systém11 je synnymum vzdělávací sustavy. Pjem může být chápán jak šklství neb jak subr všeh c zajišťuje vzdělávání, tedy škl, šklských zařízení a jiných institucí zajišťujících vzdělávání, jejich pracvníků, ale také materiálních a finančních prstředků a legislativních úprav. Vzdělávací systém je čast zbrazen grafickým znázrněním strukturálních slžek d preprimárníh šklství až p terciární šklství a instituce dalšíh vzdělávání. V systémech vzdělávání v zahraničí narazíme na různrdst prti systému vzdělávání v ČR. V jedntlivých zemích se setkáme s dlišným pjmenváním pr paralelní druhy a stupně škl, ale také dlišným bsahem, pčtem rčníků a kritérii, která jsu stanvena pr přijímání žáků ke studiu12. Pr mžnst srvnání různých vzdělávacích systémů byl třeba zavedení splečnéh srvnávacíh standardu. Pr tent účel byla vytvřena Internatinal Standard Classificatin f Educatin Mezinárdní nrma pr klasifikaci vzdělávání ISCED 199713. Tabulka, jenž byla sestavena pr přehlednst v jedntlivých stupních škl je k nahlédnutí v přílze č. 1. Vzdělávání (vzdělání)14 pchází z anglickéh slva educatin. Tent pjem lze uchpit z hlediska něklika pjetí, a t sbnstníh, bsahvéh, institucinálníh, scieknmickéh a prcesuálníh. V případě sbnstníh pjetí je tent pjem chápán jak sučást scializace jedince. V tmt pjetí jde kgnitivní vybavenst člvěka, tedy svjené dvednsti, 8 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2005. str. 245 Waltervá, E. Kurikulum prměny a trendy v mezinárdní perspektivě. Brn: Zálesák, 1994. str. 11 10 Waltervá, E. Kurikulum prměny a trendy v mezinárdní perspektivě. Brn: Zálesák, 1994. str. 17 11 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J, Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 12 Průcha, J. Srvnávací pedaggika. Praha: Prtál, 2006. 13 Průcha, J. Srvnávací pedaggika. Praha: Prtál, 2006. str. 54 14 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 9
5 vědmsti pstje hdnty a nrmy. V případě bsahvéh pjetí jde systém infrmací a činnstí, jenž jsu plánvány v kurikulu různých škl. Suhrnně jsu chápány jak učiv a bsah vzdělání neb vzdělávací cíle. V institucinálním pjetí je vzdělání chápán jak splečensky rganizvaná činnst v institucích šklství. Rzlišuje se takt stupeň vzdělání (základní, středšklské, vyskšklské). V blasti eknmickéh pjetí je vzdělání chápán jak kategrie charakterizující ppulaci. V psledním pjetí vzdělávání, prcesuálním, jde prces vzdělávání, jímž se realizují stavy jedince a splečnsti ve smyslu předcházejících pjetí15. Obecně se v pedaggice vzdělávání chápe jak prces záměrnéh a rganizvanéh svjvání pznatků, dvednstí, pstjů aj., typicky realizvaný prstřednictvím šklníh vyučvání16. U autrů se čast setkáme s pjmem edukace. Obecně význam značuje jakukliv situaci za účasti živých subjektů, ať lidí neb zvířat. V becné pedaggice a didaktice se tent výraz pužívá jak synnymum termínu vzdělávání17. Tent termín se zavádí z důvdu lepší perativnsti termínu, z důvdu jednslvnsti. Suhrnně se tímt pjmem ttiž značuje výchva a vzdělávání18. Vzdělávací prgram19 - tent pjem je mžné pužívat v něklika významech. Jednak takt lze pjmenvat kurikulární dkument, který kmplexně vymezuje cíle, bsah, ppřípadě další parametry vzdělávání na určitém stupni či typu škl20. Dále se tent pjem pužívá ve významu individuální studijní plán (zvláště pr zdravtně pstižené jedince). V pslední řadě tent termín značuje charakteristický prfil vzdělávání, specifický učební plán na knkrétní škle či jiném vzdělávacím zařízení21. Pr tut práci budeme chápat pjem vzdělávací prgram jak kurikulární dkument. Rámcvý vzdělávací prgram22 - vymezuje cílvé zaměření vzdělávání, a t jednak na daném stupni, neb pr daný br vzdělávání a čekávané výstupy. Pkud nahlídneme d RVP G, je zde rámcvý vzdělávací prgram definván kurikulární dkumenty státní úrvně, které nrmativně stanvují becný rámec pr jedntlivé etapy vzdělávání a jsu závazné pr tvrbu šklních vzdělávacích prgramů23. 15 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. Průcha, J. Přehled pedaggiky. Praha: Prtál, 2006, Praha. 17 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 18 Průcha, J. Mderní pedaggika. Praha: Prtál, 2002. 19 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 20 Stejné vymezení pjmu vzdělávací prgram najdeme i u Vališvé. Vališvá, A., Kasíkvá, H. Pedaggika pr učitele. Praha: Grada, 2011. str. 93 21 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. str. 296 22 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 23 RVP G. Praha: Nárdní ústav pedaggický v Praze,2007. str. 98 16
6 Šklní vzdělávací prgram24 prezentuje pdbu vzdělávání na knkrétní škle a určuje její prfilaci. Tent dkument tvří šklní úrveň vzdělávání. Je zpracván na základě RVP a je pvinnu sučástí dkumentace škly. Tent dkument vydává ředitel škly a musí být přístupný veřejnsti. Evaluace25 je becně pužívána ve významu hdncení. V pedaggice je častěji pužíván ve spjení pedaggická evaluace. V tmt případě jde zjišťvání, prvnávání a vysvětlvání dat charakterizujících stav, kvalitu, fungvání, efektivnst škl, částí neb celku vzdělávacíh systému26. D pedaggické evaluace se zahrnuje nejen hdncení vzdělávacích výsledků, ale také hdncení vzdělávacích prcesů, hdncení vzdělávacích prjektů a hdncení učebnic. Sučástí je také šklní hdncení, za které se pvažují všechny hdntící prcesy a jejich prjevy, které bezprstředně vlivňují šklní výuku neb ní vypvídají27. Šklní hdncení v pjetí hdncení žáků28 je sučástí pedaggické kmunikace. Jde sdělení učitelů, jenž jsu určena žákům a vyjadřují jejich úspěšnst, chybvst atd. Hdncení výsledků žáků je prváděn ficiálně prstřednictvím klasifikace či písemnu zprávu (slvní hdncení). Prvádět h lze pmcí testů či zkušení. Autevaluace škly tent pjem v Pedaggickém slvníku d Průchy, Waltervé a Mareše29 nenalezneme. Nalezneme h však v RVP G, kde je tent pjem také není vysvětlen, ale je ppsán takt: služí k systematickému psuzvání činnsti škly plánvané ve šklním vzdělávacím prgramu; výsledky autevaluace služí jak zpětná vazba ke krekci vlastní činnsti a jak výchdisk pr další práci škly; autevaluaci prvádějí účastníci vzdělávacíh prcesu vedení škly, učitelé, žáci30. Dle Průchy jde vlastní hdncení škly. Je t systematické hdncení th, jak škla realizuje cíle, které si pr svu činnst a výsledky vytyčila31. Klíčvé kmpetence32 (key cmpetences) vyjadřují subr pžadavků na vzdělávání. Pd tent subr pžadavků na vzdělávání řadíme pdstatné vědmsti, dvednsti a schpnsti, které lze univerzálně pužít jak v pracvních tak v živtních situacích. Klíčvé kmpetence by měly být rzvíjeny jak sučást becnéh základu vzdělávání. Pjem kmpetence se pužívá 24 RVP G. Praha: Nárdní ústav pedaggický v Praze, 2007. str. 98 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 26 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. str. 155 27 Kalhus, Z., Obst, O. a kl. Šklní didaktika. Praha: Prtal, 2002. str. 404 28 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 29 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 30 RVP G. Praha: Nárdní ústav pedaggický v Praze, 2007 str. 96 31 Průcha, J. Přehled Pedaggiky. Praha: Prtál. 2006. str. 130 32 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 25
7 v mnha suvislstech a významech. Dle J. Vašutvé jsu bvykle pužívány jak způsbilst, schpnst, dvednst, příslušnst neb pravmc33. Učiv34 byl tradičně chápán jak suhrn pznatků, které by měl vyučující předat žákům. Se změnami pjetí bsahu vzdělávání se však význam pjmu mění. V sučasné dbě učiv zahrnuje veškeru zkušenst, kteru si žák ve výuce svjuje. Obsah vzdělávání35 tvří prstředek pr kultivaci člvěka. Odráží se zde úrveň pznání asciální zkušensti, která zajišťuje integritu a kntinuitu vývje splečnsti. Odráží systém hdnt, idejí a sciálních vzrců chvání, kulturní tradice, pznání vědecké a umělecké a ptřeby sciplitické a eknmické. Učební snvy jsu nrmativní pedaggické dkumenty stanvující cíle, vymezující bsah, rzsah, pslupnst a distribuci učiva vyučvacích předmětů d jedntlivých rčníků a časvých úseků vyučvání36. Jsu zde ppsány základní metdy, rganizační frmy a pstupy. Učební snvy jsu bvykle rzděleny na dvě části. V úvdní nalezneme základní pjetí předmětu, jeh cíle a metdy práce. Ve druhé části pak nalezneme knkretizvané učiv v pdbě tématických celků, jedntlivých témat37. Pužité zkratky: RVP rámcvý vzdělávací prgram RVP G Rámcvý vzdělávací prgram pr gymnázia RVP TL Rámcvý vzdělávací prgram Technické lyceum RVP IT Rámcvý vzdělávací prgram Infrmační technlgie RVP EL Rámcvý vzdělávací prgram Eknmické lyceum RVP OŠ Rámcvý vzdělávací prgram Obchdní škla ŠVP šklní vzdělávací prgram ŠVP EL Šklní vzdělávací prgram pr eknmické lyceum v Plzni 33 Vašutvá, J. Být učitelem. Praha: Univerzita Karlva v Praze, 2002. Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J. Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 35 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J,: Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. 36 Průcha, J., Waltervá, E., Mareš, J,: Pedaggický slvník. Praha: Prtál, 2003. str. 257 37 Kalhus, Z., Obst O. a kl. Šklní didaktika. Praha: Prtál, 2002. 34
8 ŠVP OA Šklní vzdělávací prgram pr bchdní akademii v Plzni ŠVP IT Šklní vzdělávací prgram pr infrmační technlgii v Plzni ŠVP TL Šklní vzdělávací prgram pr technické lyceum v Plzni ŠVP MG Šklní vzdělávací prgram Masarykva gymnázia v Plzni ŠVP GS Šklní vzdělávací prgram gymnázia ve Stříbře ČR- Česká republika SRN- Splkvá republika Německ USA Spjené státy americké EU Evrpská unie OA Obchdní akademie VOŠ a SPŠE Vyšší dbrná škla a střední průmyslvá škla elektrtechnická ČSD člvěk ve splečnsti a dějinách MŠMT ČR Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy České republiky ZSV Základy splečenských věd ON Občanská nauka OVZ Občanský vzdělávací základ OSZ Občanský a splečenskvědní základ
9 3 METODOLOGIE DIPLOMOVÉ PRÁCE V tét práci je věnvána pzrnst rámcvým vzdělávacím prgramům a šklním vzdělávacím prgramům vybraných škl a jejich brů. Hlavním úklem je zjistit, zda bsah učiva uvedený ve šklních vzdělávacích prgramech je shdný s dpručeným bsahem učiva uvedeným v RVP. Z důvdu rzsáhlsti dkumentů, bsahuje bsahy učiva a čekávané výstupy všech předmětů, které mají být studvané na jedntlivých šklách, a studijnímu bru, jsem se rzhdla sustředit na předmět Základy splečenských věd. Dále se práce zabývá rzvjem klíčvých kmpetencí v tmt předmětu, časvu dtací a evaluací (hdncení žáků) v tmt předmětu Při výběru škl byl zvlen záměrný výběr škl, dstupný38. Hlavním kritériem pr tent výběr byla blízkst škl, z důvdu dstupnsti. Dále následval kritérium výběru dvu gymnázií, z nichž každé by se měl nacházet v jiném městě, a dvu dbrných škl. Výběr dvu gymnázií byl zvlen z důvdu metdy kmparace ŠVP a zjištění pdbnsti či rzdílnsti bsahu učiva na těcht typech škl. Výběr dvu dbrných škl byl zvlen z důvdu metdy kmparace bsahu učiva v ŠVP mezi těmit šklami a s bsahem učiva gymnázií. Snahu je zjistit, zda bsah učiva gymnázií je rzsáhlejší či ne. Dále je úklem metdy kmparace zjistit, zda se na dbrných šklách vyskytuje kruh bsahu učiva ze Základů splečenských věd, který by byl rzsáhlejší než bsah učiva na gymnáziích ve stejném kruhu. Také bude mžnst zjistit, zda se jedntlivé kruhy Základů splečenských věd na gymnáziích a dbrných šklách shdují, či má jeden z typů škl zařazeny jiné kruhy vzdělávání a jaké. Zvleny byly tyt škly: Masarykv gymnázium v Plzni, Gymnázium ve Stříbře, Obchdní akademie v Plzni a VOŠ a SPŠE v Plzni. Masarykv gymnázium v Plzni byl zvlen z důvdu pvěsti škly, jak jednh z nejprestižnějších gymnázií Plzně. Gymnázium ve Stříbře byl zvlen z důvdu místa půsbení v jiném městě než Plzeň a blízksti méh bydliště. Další šklu, již jsem vybrala, byla Obchdní akademie v Plzni. Tat škla byla zvlena z hledem na prfilaci studenta tét škly, jenž by dle méh názru měl mít jistu úrveň znalstí týkající se Základů splečenských věd z důvdu častéh styku s lidmi v buducím zaměstnání. Výběr škly VOŠ a SPŠE v Plzni je učiněn z důvdu méh dřívějšíh studia na tét škle. Dále jsem chtěla zjistit, jak rzdílný rzsah učiva je předáván studentům technické škly. Stěžejními metdami, které jsu v tét práci pužity, jsu bsahvá analýza dkumentů a metda kmparace dkumentů (srvnávací metda). Meda kmparace je základem výzkumné části tét práce.
10 Pr bsahvu analýzu dkumentů byly vybrány jednak rámcvé vzdělávací prgramy a šklní vzdělávací prgramy pr jedntlivé bry, které lze na vybraných šklách v ČR studvat. Dále byly také vybrány dkumenty týkající vybranéh bsahu učiva ve Splkvé republice Německ a Spjených státech amerických. Jedntlivými dkumenty v případě SRN jsu Lehrplӓne Gymnasium G8 (Učební snvy pr gymnázium39) a v případě USA Natinal standards fr civics and gvernment (Vnitrstátní nrmy pr bčansku výchvu a vládu40). V případě České republiky jde dkumenty státní úrvně RVP G, RVP Obchdní škla, RVP Eknmické lyceum, RVP Elektrtechnika, RVP Infrmační technlgie a RVP Technické lyceum a dkumenty šklní úrvně ŠVP Masarykva gymnázia v Plzni, ŠVP gymnázia ve Stříbře, ŠVP OA Obchdní akademie v Plzni, ŠVP EL Obchdní akademie v Plzni, ŠVP pr elektrtechniku na VOŠ a SPŠE v Plzni, ŠVP TL na VOŠ a SPŠE v Plzni a ŠVP IT na VOŠ a SPŠE v Plzni. V případě dkumentů SRN a USA jsem se zaměřila na bsahvu analýzu snv vybraných předmětů. Výběr předmětů je důvdněn v průběhu práce. Jedntlivé bsahy učiva budu pté prvnány s bsahem učiva ČR pr gymnázium. Déle budu prvnány vzdělávací systémy vybraných zemí. V případě dkumentů pr Česku republiku byla prvedena bsahvá analýza bsahu učiva pr předmět Základy splečenských věd (ppř. předmětu pd jinými názvy, které se týkají stejnéh bsahu učiva), dále časvé dtace, jenž je pr tent předmět určena, mžnsti evaluace se zaměřením na hdncení žáků a přínsů pr získání vybraných klíčvých kmpetencí ve zvleném předmětu Základy splečenských věd. V případě klíčvých kmpetencí byly vybrány ty, jejichž rzvj se nejvíce dráží ve zvleném předmětu. Jsu t kmpetence k učení, kmpetence sciální a persnální, kmpetence k řešení prblému a kmpetence bčanské. Ve výzkumné části bude prvedena metda kmparace. Jednak bude prvedena: 38 - v rámci vybraných RVP, - v rámci vybraných ŠVP vybraných škl, - v rámci vybraných RVP a ŠVP jedntlivých brů vybraných škl, - v rámci prvnání snv vytvřených učiteli s ŠVP vybraných škl. Gavra, P. Úvd d pedaggickéh výzkumu. Brn: Paid, 2010. Vlastní překlad 40 Vlastní překlad 39
11 V případě prvnávání RVP pr jedntlivé bry, které lze studvat na vybraných šklách se zaměřím na shdy či rzdíly v přínsech pr vybrané klíčvé kmpetence ve zvlené blasti. Dále budu prvnávat bsah a rzsáhlst bsahu učiva u jedntlivých kruhů u předmětu Základy splečenských věd, časvu dtaci jenž je u jedntlivých brů dpručená a na závěr mžnsti evaluace (hdncení žáků) v předmětu na jedntlivých šklách. V případě klíčvých kmpetencí, bsahu učiva a hdncení žáků je hlavním kritériem bsahvá shdnst. Hlavní je shdnst a pdbnst bsahu, ne dslvná shdnst. T samé prvedu i v případě jedntlivých ŠVP vybraných škl pr jedntlivé bry. Hlavním kritériem je pět bsahvá shdnst či pdbnst v případě klíčvých kmpetencí, bsahu učiva a hdncení žáků. Pté se zaměřím na prvnání ŠVP a RVP. Metda kmparace bude prvedena v rámci přínsů pr získání klíčvých kmpetencí, zda se dpručené způsby v RVP pr získání klíčvých kmpetencí shdují s přínsy pr získání klíčvých kmpetencí ve vybraném předmětu, jenž jsu uvedeny ve šklních vzdělávacích prgramech vybraných škl. Dále bude kmparace prváděna v bsahu učiva předmětu Základy splečenských věd. Zde se zaměřím na shdu bsahu učiva, které byl vybrán v RVP a bsahu učiva uvedenéh v dílčích ŠVP. Také se zde zaměřím na časvu dtaci. Zda se shduje dpručená časvá dtace z RVP se skutečnu časvu dtací uvedenu v ŠVP. Naknec se zaměřím na mžnsti hdncení žáků. Opět bude hledána bsahvá shdnst v jedntlivých dkumentech. Ve výzkumné části také bude uskutečněn prvnání snv zvlenéh předmětu s ŠVP vybraných škl. Opět bude hlavním kritériem bsahvá shdnst. Zde budu prvnávány učební snvy. Bude věřván zda se shdují a na klik je vyučující rzšířili, prti bsahu učiva uvedenému v ŠVP. Hlavním cílem tét práce je zjistit, jakým způsbem jsu rzvíjeny klíčvé kmpetence (pkud jsu rzvíjeny) a jaké výchvně-vzdělávací strategie jsu pužívány. V případě nedstačujících infrmací, které získám z těcht dkumentů (snv vytvřených vyučujícím předmětu), bude prveden interview (rzhvr) s vyučujícími zvlenéh předmětu. Zde bude zvlen plstrukturvaný rzhvr41. Tt rzhdnutí jsem učinila na základě mžné nesurdsti zjištěných infrmací. Dalšími typy rzhvru, které mhly být pužity, jsu rzhvry strukturvané a rzhvry nestrukturvané42. Pr rzhvr jsem zvlila záměrný výběr zkumanéh vzrku, který je učiněn na základě těcht kritérií: vyučující předmětu Základy splečenských věd, vyučující jenž sestavval snvy či učební plány předmětu, vyučuje předmět v minimálním rzsahu 10 hdin týdně. 41 Gavra, P. Úvd d pedaggickéh výzkumu. Brn: Paid, 2010.
12 Rzhvr bude prváděn s jedntlivými učiteli individuálně. Odpvědi budu zaznamenávny písemně během rzhvru d připravenéh plstrukturvanéh dtazníku, jehž předběžná pdba je k nahlédnutí v přílze č. 2. Pté bude následvat kvalitativní zhdncení validních dpvědí rzhvru a interpretace zjištěných pznatků. Výsledky tét práce jsu platné puze pr RVP a ŠVP vybraných škl. Nelze je zbecnit pr všechny typy dbrných škl, ani pr gymnázia z důvdu zvlení záměrnéh výběru zkumanéh vzrku. 42 Gavra, P. Úvd d pedaggickéh výzkumu. Brn: Paid, 2010.
13 4 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY V sučasné dbě tvří vzdělávací systém České republiky preprimární, primární, sekundární a terciární úrveň. Grafické znázrnění vzdělávacíh systému ČR je k nahlédnutí v přílze č. 3. Již na knci 80. let, v suvislsti s rkem 1989, se začaly bjevvat první diskuse ptřebě transfrmace vzdělávacíh systému v České republice. Byl důležité učinit změny v klimatu škly, vztazích učitelů a žáků, ve vztazích škl a klí a v bsazích výuky. D tét dby byl vzdělávací systém značně idelgický a byl prsazván z mcenskéh centra. Vzdělání v tét dbě byl determinván sciální stratifikací a hlavně nezhledňval ptřeby a ptencinál vrstev, skupin a jedntlivců. Ptřeba refrmy vzdělávání pr transfrmaci splečnsti vycházela ze zkušenstí zemí, které pršly pdbným prcesem jak náš stát. Mezi tyt státy můžeme zařadit SRN, Prtugalsk, Španělsk, země Střední a Výchdní Evrpy. Nejvýznamnějších změn, které se uskutečnily p rce 1990, byl něklik. Eliška Waltervá43 uvádí jak hlavní změny zrušení státníh mnplu na vzdělávání; deidelgizaci kurikula především ve splečenských vědách; liberalizaci kurikulární plitiky; částečná decentralizace a psílení kmpetencí škl při tvrbě kurikula; humanizaci a antrplgizaci kurikula; redukci pznatků a zdůraznění becnějších struktur, pjmů a činnsti; psílení kmpetencí učitelů a zrušení státníh mnplu na tvrbu učebnic. Zhruba d plviny 90.let se vzdělávání začal stávat významnu hdntu, díky nvé a silné mtivaci k dsažení vyššíh vzdělání. V tét dbě dchází k revizi dsavadníh vývje vzdělávání. Byly prváděny analýzy tehdejšíh stavu a identifikvaly se klíčvé prblémy, které bránily rzvji vzdělávacíh systému. T vše vedl v 90. letech ke zvýšení zájmu státu vzdělávací plitiku, její kncepční pjetí a udržitelnst změn. T se prjevil hlavně v legislativním uktvení dsažených změn v záknech a frmulací strategických dkumentů pr vzdělávací plitiku státu44. V rce 1999 MŠMT pstupuje veřejnsti materiál s názvem Kncepce vzdělávání a rzvje vzdělávací sustavy v České Republice45. V tmt dkumentu avizuje přípravu jak tzv. Bílé knihy (Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice), tak vytvření rámcvéh 43 Waltervá, E. Kurikulum prměny a trendy v mezinárdní perspektivě. Brn: Zálesák, 1994. Waltervá, E., Greger, D. Transfrmace vzdělávacích systémů zemi Visegradské skupiny: srvnávací analýza. In: Sbrník Orbis schle. Praha: Univerzita Karlva v Praze, 2006. 45 Waltervá, E., Greger, D. Transfrmace vzdělávacích systémů zemi Visegradské skupiny: srvnávací analýza. In: Sbrník Orbis schle. Prah: Univerzita Karlva v Praze, 2006. 44
14 vzdělávacíh prgramu (nárdníh kurikula) pr všechny typy škl. V rce 2004 pak vláda schvaluje Zákn č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání. Tt rzhdnutí zapčal změnu vzdělávacíh systému na dvuúrvňvé úrveň státní a úrveň šklsku.46 První verze rámcvých vzdělávacích prgramů byly zkušeny na tzv. piltních šklách v letech 2002 2006. Nejdříve byly testvány na základních šklách a pté také na gymnáziích. Až na základě připmínek těcht škl byly zhtveny patřičné dkumenty, které byly v rce 2007 předlženy šklám, aby pdle nich sestavily své šklní vzdělávací prgramy. Od 1. září rku 2009 měla začít výuka dle těcht dkumentů, čímž začal plšně zaváděny d všech škl České republiky. Jak se jedntlivé škly vyrvnaly s tvrbu šklních vzdělávacích dkumentů pdle rámcvých vzdělávacích dkumentů je bsahem tét práce. Zaměřila jsem se na bsah předmětu Základy splečenských věd (Občanská nauka, Člvěk ve splečnsti a dějinách) v jedntlivých dkumentech škl Masarykv gymnázium v Plzni, Gymnázium ve Stříbře, VOŠ a SPŠE Plzeň a Obchdní akademie v Plzni, na vybrané klíčvé kmpetence a pčet hdin věnvaných výuce a způsbu hdncení žáků. 4.1 Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice Jinak také nazývaný Bílá kniha, byl vydán MŠMT v rce 2001. Tent dkument se stal pdkladem pr šklský zákn č. 56/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání. Základem vytvření byl usnesení vlády z rku 1999. Byl pjat jak systémvý prjekt, frmulující myšlenkvá výchdiska, becné záměry a rzvjvé prgramy, které mají být směrdatné pr vývj vzdělávací sustavy ve střednědbém hrizntu. 47 Dále se v dkumentu zdůrazňuje, že vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a pznávání, tedy k rzvíjení rzumvých schpnstí, ale i k svjení si sciálních a dalších dvednstí, duchvních, mrálních a estetických hdnt a žáducích vztahů k statním lidem i ke splečnsti jak celku, k emcinálnímu a vlnému rzvji... 48. 46 Waltervá, E., Greger, D. Transfrmace vzdělávacích systémů zemi Visegradské skupiny: srvnávací analýza. In: Sbrník Orbis schle. Praha: Univerzita Karlva v Praze, 2006. 47 Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice. Praha: Tauris, 2001. s. 7. 48 Maňák J. Kurikulum v sučasné škle. Brn: Paid, 2008. str. 33.
15 Tent dkument je základem pr změnu tradiční škly a t nejen na základě změny bsahu vzdělávání, metd a frem výuky, ale také změn v klimatu a prstředí škly. Již v tmt dkumentu, který je základem pr tvrbu dalších kurikulárních dkumentů, se setkáváme s pjmy kmpetence a cíle vzdělávání. Je zde uveden, že vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a pznávání, tedy k rzvíjení rzumvých schpnstí, ale i k svjvání si sciálních a dalších dvednstí, duchvních, mrálních a estetických hdnt a vlnímu rzvji, v nepslední řadě pak ke schpnsti uplatnit se v měnících se pdmínkách zaměstnansti a tím i trhu práce... 49. Pkud bychm se snažili knkretizvat cíle vzdělávání (záměry a účely k nimž mají směřvat), dšli bychm zřejmě ke stejnému závěru jak Jarmila Skalkvá50. Skalkvá vidí zaměření vzdělávací sustavy na následující cíle: rzvj lidské individuality, zprstředkvání histricky vzniklé kultury splečnsti, výchva k chraně živtníh prstředí ve smyslu zajištění udržitelnéh rzvje splečnsti, psilvání sudržnsti splečnsti zajištěním rvnéh přístupu ke vzdělání, lidským právům a multikulturalitě, pdpra demkracie a bčanské splečnsti, výchva k partnerství, splupráci a slidaritě v evrpské i glbalizující se splečnsti, zvyšvání knkurenceschpnsti eknmiky a prsperity splečnsti, zvyšvání zaměstnatelnsti. Pkud tyt cíle pdrbněji analyzujeme, djdeme k prpjensti s kmpetencemi, jenž by dle Nárdníh prgramu rzvje vzdělávání v České republice měly být: becné, klíčvé kmpetence, zaměřené zejména na rzvj sbnsti, na výchvu bčana i na přípravu na další vzdělávání či vstup d praxe. 51 Důraz bude hlavně kladen na rzvj klíčvých kmpetencí jak nástrje přeměny encyklpedickéh pjetí vzdělávání 52. Tent dkument však vymezuje puze nezbytné splečné jádr dalších kurikulárních dkumentů. Další úrvně státních dkumentů, rámcvé vzdělávací prgramy pr jedntlivé typy škl, jsu již prpracvanější a bsahují becné ptřeby jedntlivých typů škl. Hlavní rzdíl mezi Nárdním prgramem rzvje vzdělávání v ČR a RVP je ve struktuře dkumentů. Nárdní prgram rzvje vzdělávání v ČR tvří základní (becnu) linii vzdělávání v ČR. Klade důraz na rzvj sbnsti žáků. V případě RVP však může djít k pačnému prudu. Může djít k vyzvednutí znalstí, ale ne klíčvých kmpetencí. 49 Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice. Praha: Tauris, 2001 str. 14. Skalkvá, J. Kategrie cile, kmpetence, jejich vzajemny vztah a vyznam pr bsah vzdělavani v kntextu sučasnsti. In: Orbis schle. Praha: Univerzita Karlva v Praze, 2007. 51 Nárdní prgram rzvje vzdělávání v České republice. Praha: Tauris, 2001. str. 37. 52 Tamtéž str. 39. 50
16 4.2 Rámcvý vzdělávací prgram becné pjetí Řadí se ke státní úrvni vzdělávání splečně s Nárdním prgramem rzvje vzdělávání v České republice (tzv. Bílu knihu). V tmt dkumentu již nalezneme charakterizván jedntlivé vzdělání a vymezeny cíle a pjetí vzdělávání, které by měl být na jedntlivých typech škl dsažen. Obsah učiva je zde chápán jak prstředek pr dsažení klíčvých kmpetencí, které se vymezují jak subr vědmstí, dvednstí, schpnstí, pstjů a hdnt, které jsu důležité pr sbní rzvj jedince, jeh aktivní zapjení d splečnsti a buducí uplatnění v živtě 53. Za nejdůležitější jsu pvažvány kmpetence: k učení, k řešení prblému, kmunikativní, sciální a persnální, bčanské a kmpetence pracvní (k pdnikavsti). Rámcvý vzdělávací prgram dále zahrnuje něklik vzdělávacích blastí, které jsu dále rzčleněny d vzdělávacích brů. Vzdělávací blasti a bsah učiva jsu vybírány dle typu škl, pr který je rámcvý vzdělávací prgram určen. Vzdělávací blasti nelze zbecnit. Pr každý typ škl jsu vybrány blasti vzdělávání a bsah učiva, které jsu charakteristické pr bry vyučvané na jedntlivých šklách. Obsah učiva, který vymezuje rámcvý vzdělávací prgram, je pr škly puze dpručený, není závazný, jak je t v případě šklních vzdělávacích prgramů54. Pkud však nahlédneme d šklskéh zákna č. 561/2004 Sb., 3 a 4 dčteme se, že tyt rámcvé vzdělávací prgramy vydané ministerstvem šklství jsu pvinné a vymezují pvinný bsah, rzsah a pdmínky vzdělávání; jsu závazné pr tvrbu šklních vzdělávacích prgramů, hdncení výsledků vzdělávání dětí a žáků... 55. 4.3 Šklní vzdělávací prgram becné pjetí Tent dkument by měl být, pdle šklníh zákna, v suladu s rámcvým vzdělávacím prgramem pr danu šklu. Jde dkument, dle kteréh je na jedntlivých šklách uskutečňván vzdělávání studentů. Ddržvání suladu šklníh vzdělávacíh prgramu s rámcvým vzdělávacím prgramem má na starst Česká šklní inspekce. ŠVP by měly být bsahvě prpracvanější než RVP, hlavně v části týkající se bsahu jedntlivých předmětů. V tét práci se budu zabývat zpracváním bsahu učiva předmětu Základy splečenských věd (Občanská nauka, Člvěk ve splečnsti a dějinách) a prvnám je s dpručeným bsahem tht předmětu, jenž je uveden v RVP. 53 RVP G. Praha: Nárdní ústav pedaggický v Praze, 2007. str. 8 Maňák J. Kurikulum v sučasné škle. Brn: Paid, 2008. str. 36. 55 Šklské zákny 2010. Praha: EUROUNION, 2010. 3 dst. 2. 54
17 4.4 Základy splečenských věd v ČR becné pjetí V České republice je předmět Základy splečenských věd (ppřípadě Občanská nauka, neb Člvěk ve splečnsti a dějinách) kncipván jak všebecný přehled týkající se splečnsti, ve které žijeme. Zařadit tent předmět d blasti vzdělávání je velmi btížné. Bhužel je v jedntlivých dkumentech pjmenvána různě, stejně jak samtný předmět na jedntlivých šklách. Rzdíly nalezneme i v případě jedntlivých kruhů, které jsu v rámci tht předmětu prbírány. Jak příklad zde uvádím jedntlivé kruhy pr gymnázia, bchdní akademie a elektrtechniku. Výběr byl stanven vzhledem k výběru škl. V případě gymnázií jsu prbírány kruhy56: člvěk jak jedinec, člvěk ve splečnsti, bčan ve státě, bčan a práv, mezinárdní vztahy a glbální svět. Pslední kruh tvří úvd d filzfie a religinistiky. V případě bchdních škl jsu prbírány kruhy57: člvěk v lidském splečenství, člvěk jak bčan, člvěk a práv, člvěk a hspdářství. Psledním kruhem je Česká republika, Evrpa a svět. V případě škl se zaměřením na elektrtechniku jsu prbírány kruhy58: sudbý svět, člvěk v lidském splečenství, člvěk jak bčan, člvěk a práv. Psledním kruhem je člvěk a svět (praktická filzfie). Vzhledem k tmut nelze jedntlivé kruhy zbecnit. V některých případech jsu stejná témata prbírána v rámci jinéh kruhu. I v případě pkusu zevšebecnění, by zbecnění byl platné puze pr vybraný vzrek, cž není vhdné pr becný ppis předmětu. Rámcvým vzdělávacím prgramem není stanven, ve kterém rčníku mají být jedntlivé kruhy prbírány. Záleží zde zcela na rzhdnutí jedntlivých škl. Škly čast svá rzhdnutí, jaké kruhy v jedntlivých rčnících budu v ZSV prbírat, uvádějí ve svých šklních vzdělávacích prgramech. Pžadvané znalsti v případě Základu splečenských věd v České republice jsu velice nesurdé. Jde získání základníh přehledu témat týkající se splečnsti. Ne všem žákům se však dstane stejnému bsahu získaných infrmací, jak uvidíme dále v tét práci. Otázku také je zda bdbné infrmace, či základ jedntlivých splečenských věd, získávají i studenti gymnázií jiných států. Pr prvnání jsem si vybrala Splkvu republiku Německ jak stát, který má 56 57 RVP G. Praha: Nárdní ústav pedaggický v Praze, 2007. RVP Obchdní škla. Praha: Nárdní ústav dbrnéh vzdělávání, 2009.
18 bdbnu strukturu vzdělávání jak Česká republika a Spjené státy americké, které mají napak zcela dlišnu vzdělávací strukturu než Česká republika. 4.5 Občanský a splečenskvědní základ v RVP G ČR Celá tat kapitla je zpracvána pdle RVP G59. Občanský a splečenskvědní základ tvří splečně s dějepisem a gegrafií vzdělávací blast Člvěk a splečnst. Očekávané výstupy a bsah učiva jsu v rámcvém vzdělávacím prgramu rzděleny dle kruhů, které by měly být prbrány v rámci bsahu učiva. Okruhy pr gymnázium jsu tyt: člvěk jak jedinec, člvěk ve splečnsti, bčan ve státě, bčan a práv, mezinárdní vztahy a glbální svět. Pslední kruh tvří úvd d filzfie a religinistiky. U každéh kruhu vzdělávání v Občanském a splečenskvědním základu jsu uvedeny jak čekávané výstupy, tak bsah učiva za jehž pmcí by měl být čekávaných výstupů dsažen. Z phledu bsahu učiva, za jehž pmci by měl být dsažen čekávaných výstupů, bude prvedena nejdříve bsahvá analýza, která pté psluží jak pdklad metdy kmparace bsahu učiva jedntlivých RVP a RVP se ŠVP. Z phledu bsahvé analýzy je nejdůležitější bsah učiva, které by měl být prbírán v jedntlivých kruzích vzdělávacíh bru bčanský a splečenskvědní základ, jak je v případě RVP G pjmenván, jde v pdstatě výpis tht bsahu učiva. V kruhu znalstí člvěk a jedinec by měl být na gymnáziích prbírán tent bsah učiva : pdstata lidské psychiky vědmí, psychické jevy, prcesy, stavy a vlastnsti; sbnst člvěka charakteristika sbnsti, její typlgie, vývj a frmvání sbnsti v jedntlivých etapách lidskéh živta, význam celživtníh učení a sebevýchvy; psychlgie v každdenním živtě rzhdvání živtních tázkách, zásady duševní hygieny, nárčné živtní situace, systém psychlgickéh pradenství. Další kruh vzdělávání je člvěk ve splečnsti, ve kterém je zařazen tent bsah učiva: splečenské pdstaty člvěka význam začlenění jedince d sciálních vazeb, prces scializace, mezilidská kmunikace, prblémy v mezilidských vztazích; sciální struktury splečnsti sciální útvary, splečenské instituce, sciální nervnst, sciální mbilita, jedinec ve skupině (vztahy, rle, nrmy chvání); sciálních fenménů a prcesů rdina, práce, masmédia, živtní prstředí, sciální deviace, sciální prblémy (nezaměstnanst, kriminalita, extremismus). V následujícím kruhu bčanskéh a splečenskvědníh základu, bčan ve státě, by měl být prbrán bsah učiva: stát znaky a funkce, frmy státu, právní stát; Ústava ČR 58 59 RVP Elektrtechnika. Praha: Nárdní ústav dbrnéh vzdělávání, 2007. RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedaggický v Praze, 2007.
19 přehled základních ustanvení; demkracie principy a pdby, bčanská práva a pvinnsti, pdstata bčanské splečnsti, její instituce, plitické subjekty, plitický živt ve státě, vlby, vlební systémy, úřady; lidská práva zaktvení lidských práv v dkumentech, prušvání a chrana lidských práv, funkce mbudsmana; idelgie znaky a funkce, přehled vybraných idelgií. Následujícím kruhem je bčan a práv. V tét blasti by měl být žákvi pdán bsah učiva: práv a spravedlnst smysl a účel práva, mrálka a práv; práv v každdenním živtě právní subjektivita, způsbilst k právním úknům; právní řád ČR - jeh uspřádání, systém právních dvětví, druhy právních nrem, smluvy, jejich význam a bsah, všebecné pdmínky smluv; rgány právní chrany funkce a úkly, právnické prfese, účel a průběh bčanskéh sudníh řízení, rgány činné v trestním řízení a jejich úkly, systém právníh pradenství, činnst a úkly bčanských praden. Pr kruh mezinárdních vztahů a glbální svět byl pr žáky vybrán tvůrci RVP G tent bsah učiva : evrpské integrace pdstata a význam; Evrpská unie význam, prces integrace, rgány EU, jedntná evrpská měna; mezinárdní splupráce důvdy, význam a výhdy, významné mezinárdní rganizace a splečenství RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň činnsti; prces glbalizace příčiny, prjevy, důsledky, glbální prblémy. Pslední částí bčanskéh a splečenskvědníh základu je kruh s názvem úvd d filzfie a religinistiky. Zde by měl být žákvi pdán bsah učiva: pdstaty filzfie základní filzfické tázky, vztah filzfie k mýtu, nábženství, vědě a umění; filzfie v dějinách klíčvé etapy a směry filzfickéh myšlení; víra v lidském živtě pdby víry, znaky nábženské víry, nábženské systémy, církve, sekty.
20 5 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO V rce 1990, kdy nastal pětvně sjedncení Splkvé republiky Německ, byl nutn sjedntit šklství bu půvdních zemí. Zatímc Německá demkratická republika byla pd vlivem výchdních mcnstí a brzy se zde začal zavádět princip smiletých jedntných škl a na ně navazující čtyřleté vyšší škly, Splkvá republika Německ byla pd vlivem západních mcnstí. Vrátila se ke vzdělávacímu mdelu před rkem 1933. Přestže se jedntlivé šklské systémy d sebe idelgicky vzdalvaly, existvaly určité analgie v bu systémech. Dle pedagga W. Mittera byla analgie zejména ve splečném jazyce, ve srvnatelných bsazích řady vyučvacích předmětů a ve strukturách vyučvacích frem 60. Jinak byla jedntlivým zemím Splkvé republiky Německ pnechána suverenita a svrchvanst, cž má za následek značnu rzdílnst ve šklství jedntlivých zemí61. P sjedncení bu zemí začaly jedntlivé země Splkvé republiky Německ (Bádensk Würntembersk, Bavrsk, Berlín, Brémy, Dlní Sask, Hamburk, Hessensk, Prýní Falc, Sársk, Severní prýní Vestfálsk, Šlesvick Hlštýnsk, Branibrsk, Durynsk, Meklenbursk Přední Pmřany, Sask, Sask Anhaltsk) vytvářet rámcvé plány pr jedntlivé typy škl. V jedntlivých zemích je šklství řízen zemskými ministerstvy, která mají pravmc v rzhdvání zřizvání škl, financvání vzdělávání a kurikulu. Vzdělávací systém v zemích SRN tvří elementární, základní, sekundární a terciální kruhy. Grafické znázrnění vzdělávacíh systému v SRN je k nahlédnutí v přílze č.4. (příklad Bavrskéh vzdělávacíh systému). Šklský systém tak tvří62: předšklní výchva (elementární kruh); 1. cyklus (základní kruh); 2. cyklus I, II (sekundární kruh I, II); 3. cyklus (terciální kruh); další vzdělávání. V rámci práce nás zajímá puze 2. cyklus vzdělávání. V tét práci se zaměřuji v rámci ČR puze na bsah učiva ZSV na gymnáziích a dbrných šklách, prt byl i v případě SRN zvlen druhý cyklus vzdělávání. Ten se v případě SRN ještě dále dělí. Cyklus I se týká 5.-10. eventuelně 7.-10. rčníku a cyklus II pak 11.-12. rčníku. Sekundární vzdělávání je v zemích Splkvé republiky Německ tříprudvé, a t hlavní škla (Hauptschule), reálná škla (Realschule) a gymnázium (Gymnasium). 60 Rýdl, K. Invace šklských systémů. Praha: ISV, 2003. Hielscher, A., Martincvá, D. Das Schulsystem in Bayern, Sachsen und der Tschechischen Republik mit Glssar. Bayern: 2006. 62 Nezvalvá, D. Pedaggika pr učitele. Olmuc: Univerzita Palackéh,1998. 61
21 Gymnázia představují, tak jak u nás, všebecně vzdělávací šklu a zahrnují zpravidla 5.-13. rčník. Vyšší stupeň zahrnuje 9., 10., 11., 12. a 13. rčník, v závislsti na dané splkvé zemi. Studium na gymnáziu v SRN je zalžen na studiích pvinných předmětů a mžnsti výběru z rzšířené nabídky dalších předmětů. Předměty jsu pdle příbuznsti rzděleny d příslušné blasti. Ty rzdělujeme d63: jazykvě literárně umělecké blasti; splečenskvědní blasti a matematick přírdvědně technická blasti. Pr další část diplmvé práce jsem si vybrala příklad Bavrska. Důvdem je, že mezi Českým vzdělávacím systémem a Bavrským vzdělávacím systémem nejsu rzdíly v případě gymnaziálníh studia, jak lze vidět na grafickém znázrnění vzdělávacíh systému Bavrska v přílze č. 4. Rzdíly jsu především v nižším sekundárním vzdělávání a vyšším sekundárním vzdělávání týkající se dbrnéh vzdělávání64. T však není pr tut část práce důležité. Zde se zaměřuji puze na gymnázia. 5.1 Učební snvy Bavrska V rce 1990 byla v Bavrsku zapčata transfrmace vzdělávání. Tent rk byl vydán první díl učebních snv pr gymnázia, pdle kterých měly škly začít vyučvat d šklníh rku 1992/1993. Hlavním cílem tét refrmy byl vytvřit vnitřně harmnické, kmpaktní snvy s vertikálním a hrizntálním sladěním jedntlivých předmětů 65. Pdstatné změny měly přinést dvě vlastnsti66 kvalitnější a zřetelnější vyjádření pžadavků kladených na vzdělání a lepší vzájemný sulad učebních cílů a bsahů jedntlivých předmětů a témat přesahujících rámec vyučvacích předmětů. Cílem gymnázií v Bavrsku je vytvářet prstředí pr prhlubení všebecnéh vzdělání jak základ pr další studium na vyské škle. Na vyšším stupni gymnázia jsu žáci vedeni k samstatnsti, jak v učení tak v myšlení. Na tmt stupni se na gymnáziích v Bavrsku redukuje pčet pvinných předmětů. Na gymnáziích v Bavrsku se nachází tyt směry vzdělávání67: humanitní gymnázium; gymnázium mderních jazyků; matematick přírdvědné gymnázium; hudební gymnázium; nárdhspdářské gymnázium; sciálněvědní gymnázium. 63 Váňvá, M. a kl. Vzdělávací systémy ve vyspělých Evrpských zemích. Praha: Karlinum, 1994 Srvnání vzdělávacích systémů dstupné na: http://www.nlinemdule.eu 65 Ježkvá, V. Bavrské učební snvy pr gymnázia. Brn: Masarykva univerzita, 1993 66 Ježkvá, V. Bavrské učební snvy pr gymnázia. Brn: Masarykva univerzita, 1993 67 Ježkvá, V. Bavrské učební snvy pr gymnázia. Brn: Masarykva univerzita, 1993 64
22 Na každém typu gymnázia se vyučují základní předměty, mezi které patří němčina, první a druhý cizí jazyk, matematika, fyzika a jeden předmět, který charakterizuje směr gymnázia. Existují zde jedntlivé skupiny předmětů pvinných a pvinně vlitelných, ze kterých si žák může vybrat. Tyt skupiny tvří68: nábženství (eventuelně etika); němčina a tři (v některých směrech také dva) cizí jazyky; umělecká a hudební výchva (plus textilní práce na sciálněvědním gymnáziu); matematika; fyzika, chemie, bilgie; dějepis, zeměpis, nauka splečnsti, nauka hspdářství a právu (plus účetnictví na nárdhspdářském gymnáziu a dmácí hspdářství, textilní práce a základy sciální praxe na sciálněvědním gymnáziu); tělesná výchva. 5.2 Osnvy Bavrskéh gymnázia69 Na Bavrských gymnáziích se vyučují tyt předměty, ze kterých si pté studenti vybírají dle svéh zvlenéh zaměření - aplikvaná infrmatika, bilgie, bilgické a chemické praxe, chemie, němčina, angličtina, gegrafie, etika, prtestantské nábženství, francuzština, histrie, řečtina, pčítačvá věda, italština, katlické nábženství, umění, latina, matematika, hudba, přírda a technlgie, fyzika, ruština, sciální studia, praktická sciální gramtnst, vědecké blasti sciální práce, španělština, sprt, bchd a práv, bchdní infrmatika. Bhužel nenacházíme žádný předmět, který by již dle názvu připdbňval předmět zájmvé blasti Občanský a splečenskvědní základ. Můžeme zde ppsat a prvnat puze předměty, které jsu v naší vzdělávací blasti vyučvány v rámci předmětu ZSV na gymnáziích, neb by v tét blasti měly být prbírány. Lze předpkládat, že tyt předměty budu mnhem bsáhlejší a studenti v nich získají mnhem více znalstí než v našem prstředí z důvdu, že jsu čast prbírány p celu dbu studia. Zaměřím se puze na vyšší stupeň Bavrskéh gymnázia. Zájmvě jsem vybrala ppis těcht předmětů etika, prtestantské nábženství, sciální studia a katlické nábženství. Osnvy jedntlivých vybraných předmětů jsu uvedeny v přílhách. Osnvy Bavrských gymnázií bychm mhly strukturu výstupních znalstí žáka a výpisem bsahu učiva, které by měl být základem k dsažení znalstí, přirvnat k našim ŠVP pr gymnázia. V bu typech dkumentů se také u předmětů bjevuje určení kruhů pr jedntlivé rčníky studia. V následujících textech uvádím kruhy, jenž jsu v rámci jedntlivých rčníků vyučvány ve vybraných předmětech, které lze studvat na gymnáziích v Bavrsku. Tyt znalsti by měly prkázat i žáci gymnázií v ČR, jenž získají v předmětu ZSV. Jak je již výše pznamenán, zřejmě nezískají znalsti v rzsahu jak žáci gymnázií v Bavrsku. 68 69 Ježkvá V. Bavrské učební snvy pr gymnázia. Brn: Masarykva univerzita v Brně, 1993. Zpracván ze stránek Bavrské státní ministerstv pr vzdělávání a kulturu dstupné na: http://www.km.bayern.de