Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál VÝhY PLSTVÝh PTrubÍ luhá živtnst Vyská dlnst abrazi Nízká hmtnst Pružnst a nerzbitnst Vyská bilgická a krzní dlnst Výbrné a stálé hydraulické vlastnsti Ideální splupráce se zeminu Velké délky beze spjů Eklgická šetrnst Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění mhu být kanály, prt nrmy pžadují prvádění stk a bjektů na nich jak vdtěsných knstrukcí. Ze zkušensti i statistik je zřejmé, že většina dnes prvzvaných kanalizací tent pžadavek nesplňuje. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderním, technicky vyspělým a eklgickým výrbkem, V případě správně prvedené mntáže tent základní eklgický pžadavek splňují beze zbytku a jsu záruku splehlivé funkce i v dalších desetiletích. Věnujte, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat neb ulžit způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. 1. KNLIZČNÍ PTrubÍ Z PLSTŮ VŠEbENÁ ČÁST Plasty jsu sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí, na které jsu při pužití kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžvat živtní prstředí. Následující pkyny jsu, až na specifika ppsaná v dkumentu příslušnéh trubníh systému, platné pr všechny kanalizační trubky srtimentu Pipelife zech s.r.. POZNÁMK: V následujícím textu se může pd pjmem trubky rzumět i celý systém včetně tvarvek. Pdrbnsti jedntlivých systémech naleznete v příslušných prduktvých katalzích. ktuální verzi tht katalgu najdete na www.pipelife.cz. strana 2
Infra systém 1.1. Mechanické vlastnsti a. gravitační kanalizace vlený prvzní tlak trubek určených pr gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa (5 m vd. slupce), při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů i jejich těsnst vůči exfiltraci i infiltraci Trubky samtné snáší přechdné tlakvé zatížení (vnitřní přetlak) pdstatně vyšší zhruba 0,5 MPa (5 bar). Plastvá ptrubí je mžn v případě ptřeby čistit za pmci tlakvých čisticích vzů. (Tlaky na trysce d 120 bar, viz dále). íky své pružnsti a knstrukci hrdel s pružným těsněním jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání pdstatně lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknu ani při dluhdbé defrmaci 30 %. Trubní řetězec má vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN 73 0040, trubky z kameniny a azbestcementu jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují plasty d blastí s pklesy p čerpání pdzemní vdy, d pddlvaných území apd. Plastvé kanalizace jsu dlné vůči silvému půsbení křenvéh systému strmů (prrůstání křenů). Trubka PV p % defrmaci Obr. 1 (= p dtyku prtilehlých stěn) Odlnst celéh systému prti sedání terénu je pdtržena vhdným tvarváním hrdel a pužitím pružnéh těsnění. íky nízké hmtnsti trub nejsu těsnění ve spdní části spje vystavena zatížení, jakému musí čelit pružné elementy v trubách z kameniny, prt jejich těsnicí schpnst časem neklesá. Hrdlvé spje jsu těsné i při dvlené defrmaci trubky pd hrdlem a sučasném vyúhlvání (zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace, řada trubních systémů z nabídky Pipelife dkladuje nezávislými zkuškami pdstatně vyšší hdnty). V praxi nepřestávají těsnit ani při defrmacích přes 20 %. Plastvé trubky mají velmi dbru dlnst prti abrazi. V grafu jsu uvedeny hdnty Zkuška defrmace trubky (PP Master) Obr. 2 získané na TH armstadt dle IN 19 565 (EN 2953). Je t nrma platná pr kameninu, pr plasty se zkušky prvádí s větším pčtem cyklů 400 000. Pvšimněte si prsím, že úbytek tlušťky stěny je u nich nepatrný. dlnst trubek prti abrazi, stanven metdu Tu armstadt 1,5 1,4 1,3 střední úbytek stěny mm 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 betn skllaminát kamenina PV PEH PP (PP Master d Pipelife) 0,1 0,0 0 50 150 200 250 300 350 400 450 Údaje v grafu: 3R Internatinal 2/3 97, pr PV PP MSTER psuzení ÖKI čísl 43.029 pdle IN 19 565/1. Zkuška abraze v Labratři vdhspdářskéh výzkumu Stavební fakulty VuT brn. (Srvnání jedntlivých trub pr gravitační kanalizaci, s pužitím praxi blízkéh průtkvéh pstupu.) Obr. 3 Měření byla prvedena na sestavě dle brázku 3. Hdncené trubky N 250 byly spjeny za sebu a všemi prtékala stejná abrazní směs (vda s křemičitým pískem), k jejímuž transprtu byl pužit ejektr. Pdélný skln byl 1,3 %, trasa bsahvala truby: PV hladký kanál, PP hladký kanál (PP Master), PP krugvaná a žebrvaná ptrubí, dstředivě litý skllaminát, kamenina. ba trvání zkušky byla 1 rk. strana 3
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál brazivum: strhranný křemičitý písek se zrny d 5 mm, byl jedenkrát týdně vyměněn. Průtk 1,4 t abraziva denně, cž vystihuje reálný stav v kanalizačních trubách při extrémním zatížení kanalizačních stkvých sítí, zejména na jaře při sněhvém tání. elkvé mnžství přepravenéh abraziva: 870 t za 1 rk, cž dle údajů rněnských vdvdů a kanalizací (čistička Mdřice) jedné čtvrtině až pětině rční tnáže písku za celé měst rn (plcha 230 km 2 ), při zkušce však pršl v jediné trubce průměru 250 mm!! Pdmínky jsu prti praxi zpřísněny pravidelnu bměnu abraziva. Přest u žádné z měřených trubek nedšl k měřitelnému úbytku stěny v trase phybu písku. Stěna plastvé truby je tedy extrémně dlná pškzení materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, kextrudvané i s vnějšími žebry. Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem. Materiál trubek neprpuští radn. Tepltní limity kanalizačních ptrubí Rzmezí teplt média u PP a PV trub Rzmezí mntážních teplt Plyprpylen PV 0 až 95 max 60 d N 200 max 40 nad N 250 PP PV QUNTUM 50 PV 50 0 Obr. 4 Obr. 5 b. tlakvá a pdtlakvá kanalizace Pr kanalizaci tlakvu a pdtlakvu jsu pužívány trubky příslušné tlakvé dlnsti, které jsu spjvány hrdlvými spji, svařváním neb mechanickými spjkami. Platí pr ně ttéž c byl řečen v předchzím dstavci, pkud jde svařvané spje, je správně prvedená mntáž záruku abslutní těsnsti p celu dbu živta, a t i v případě velkých půdních pklesů a pdbně. 1.2. hemická dlnst vlený tlak a pdtlak Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Je prt pchpitelné, že ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. pravvané médium může mít ph v rzmezí 2 až 12, t znamená, že vdy mhu vykazvat i silně kyselu neb silně zásaditu reakci (snáší např. půsbení kyselých kndenzátů z kndenzačních ktlů). Plasty dlávají rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. luhdbé půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů sice může vlivnit pevnstní parametry trubní stěny, bčasný průtk dpadních vd s jejich nízkým bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení, však nemá na živtnst pdstatný vliv. hemická dlnst Velké výhdy skýtají plasty v suvislsti s nynější rstucí agresivitu splašků. Trubky se svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. Pr stanvení chemické dlnsti celéh systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Odlnsti plastů a pryžvých kmpnentů jsu uvedeny m. j. v ISO TR 358 a ISO TR 7620, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr vlbu vhdných trubních materiálů lze rvněž pužít prgram na www.pipelife.cz. strana 4
Infra systém 1.3. Živtnst Jednznačným kladem plastvých ptrubí je dluhá živtnst let a více. Samvlná degradace (štěpení mlekul materiálu) je za běžných pdmínek pkládky a prvzu vylučena plasty se samvlně nerzkládají a neuvlňují d klí žádné prdukty rzkladu, tím méně škdliviny. Pkud vylučíme přímé půsbení agresivních chemikálií, cž se v běžném prvzu nepředpkládá, stárnu plasty velmi pmalu a puze tehdy, když na ně půsbí dstatečně velké mechanické zatížení. Prjevem stárnutí je změna plhy mlekulárních řetězců a při velkém zatížení, půsbícím p velmi dluhu dbu až jejich pstupnému zkracvání. U kanalizačních ptrubí dchází k zatěžvání puze během pkládky a v bdbí cca 1 5 let p pkládce d dby než djde k definitivní knslidaci zeminy v klí trub. Pak klesne jejich zatížení zeminu, při běžném krytí i zatížení prvzem, na minimum. Prt plastvé gravitační ptrubí ulžené v zemi prakticky stárne jen v dbě knslidace zeminy, neb pkud djde k dalším změnám v účinné vrstvě z důvdů gelgických, případně kvůli zemním pracem v klí trub. Živtnst byla věřena mnha na sbě nezávislými metdami a je ptvrzvána zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. Nrmami dpručená plánvací živtnst tlakvých tudíž trvale zatěžvaných plastvých ptrubních systémů je v případě správné pkládky minimálně let, cž samzřejmě platí i pr nezatížené trubky kanalizační. I p letech pužívání jsu bezpečné a funkceschpné. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby byly pužity prvky se stejnu živtnstí d celé stavby (vyvarvat se slabých článků v pdbě betnvých šachet apd.) 1.4. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezenému pakvanému pužití také eklgicky výhdně pužívat. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. 1.5. Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. přináší uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí a velku dlnstí vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m, PP Jumb SN N 200 2,6 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které v důsledku dále urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu). Nízká pruchvst minimalizuje náklady na pravy a je dalším důvdem velmi nízkých celkvých prvzních nákladů na metr ptrubí (d nákupu přes instalaci až p sknčení živta). 3,7 kg PV N200 kamenina N200 37 kg strana 5
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.6. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů Veličina Jedntka Materiál ptrubí Pmcný materiál PE PP PV Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) Teplta vzplanutí º 340 360 385 530 275 360 Teplta vznícení º 390 390 465 530 427 370 Výhřevnst MJ/kg 44 44 46 17,3 20,7,3 16,2 17,8 Hustta kg/m³ 940 9 1400 1200 550 Vhdné hasiv vda, pěna prášek vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna 1.7. ruhy a rzměry kanalizačních trub Sučasný stav techniky dvluje výrbu různých druhů plastvých trub. Nejstarším druhem jsu jednvrstvé trubky s plnu stěnu (dnes se pužívá název kmpaktní trubky). Tyt trubky jsu vyráběny pdle různých evrpských nrem, rzlišujících druh pužitéh materiálu. ále byly vyvinuty i dknalejší druhy s vícevrstvu kmpaktní stěnu (tzv. multilayer, příkladem je PP Master). alším druhem jsu trubky, které mají stěnu s různě vytvřenu strukturu. Pr všechy druhy takvých trub platí, nezávisle na druhu stěny a materiálu, třídílná ČSN EN 13 476. ČSN EN 13 476 2 specifikuje trubky typu, u nichž je struktura uvnitř stěny a trubky jsu zevnitř i zvenčí hladké. Nejčastější frmu tét struktury je pěnvá střední vrstva. Tyt trubky se vyrábí kextruzí (vytlačváním na více extrudérech) a čast se značují jak kextrudvané, někdy zkráceně kex, viz br. 6. Kmpaktní trubky Kextrudvané trubky PV ČSN EN 1401 ČSN EN 13 476 ČSN EN 13 4763 platí pr trubky typu, jejichž vnitřní stěna je hladká a vnější strukturu tvří různé druhy sustředných neb spirálvitých prfilů (většinu plná neb dutá žebra různéh tvaru a veliksti viz br.7, pr druh s dutými vlnitými žebry se pužívá název trubky krugvané). ČSN EN 13 476 3 je bsahem a pžadavky bdbná německé IN 16 961, pdle níž Pipelife v Německu vyrábí trubky PP Jumb a PV Jumb. U hladkých trubek (kmpaktních i kextrudvaných) jsu rzměry dány buď vnějším průměrem trubky, neb tzv. jmenvitu světlstí (značen N dle ČSN EN ISO6708), která přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr. N je rzměr, který se nedá na trubce naměřit. N služí puze jak systém značvání a jeh číselná hdnta se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. Hladké trubky lze značit také jak N/O; skutečná světlst trubky se vypčte dečtením dvjí tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky. Pr trubky se strukturvanu vnější stěnu (typ žebrvané s plným či dutým žebrem) se histricky vyvinul dvjí vyjadřvání rzměrů: Pdle dřívějších zvyklstí ve střední Evrpě (např. dle zmíněné IN 16 961) je charakteristický rzměr trubky určen vnitřním průměrem trubky (značuje se N/I), trubky mají vnější průměr větší než je číselná hdnta N, a jeh hdnty se liší v závislsti na knstrukci stěny. Pdle tzv. skandinávské nrmy je charakteristický rzměr trubky určen vnějším průměrem trubky (N/O). Všechny trubky pdle tét nrmy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle knstrukce stěny různý vnitřní průměr. Pipelife má v nabídce trubky hladké i strukturvané, N/I i N /O. Obr. 6 Typické příklady knstrukce stěn typu dle nrmy. Obr. 7 Rzdíl trubek dle skandinávské a IN nrmy Obr. 8 strana 6
Infra systém 2. PROJEKČNÍ POKLY KNLIZČNÍHO POTRUÍ PIPELIFE Pr navrhvání platí mim jiné ČSN EN 75 61 Z2 1999 Stkvé sítě a kanalizační přípjky) a ČSN EN 752:2008. Odvdňvací systémy vně budv. Validvané hdnty parametrů pr návrh sítí uvádí ČSN EN/TS 15 223. ůležitu nrmu pr pkládku a zkušení kanálů všebecně je ČSN EN 16 Prvádění stk a kanalizačních přípjek a jejich zkušení, ále platí P ENV 46 (zatím nepřevzata d ČR), ČSN P ENV 14013 (Plastvé ptrubní systémy pr beztlaké kanalizační přípjky a stkvé sítě ulžené v zemi Neměkčený PV část 3 Návd pr instalaci je převzata v angličtině), a další nrmy v nich citvané. 2.1. Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí je pr dešťvu vdu 1 % pr znečištěnu vdu platí spád d N 2 % d N200 1.5 % d N200 200 : N (%) (ČSN 75 61 udává pr kanalizační přípjky min. skln 1 % pr trubky N 200 a 2% pr N 150). Nejsuli pužita spadiště, dpručuje se při velkém spádu kanálu (nad cca 15 %, dle vlastnstí zeminy) zajistit hrdla prti vytažení vlivem rázů kapaliny. Pužívají se pjistky prti psuvu neb vhdné betnvání hrdel, viz brázek 9. Pkud je t mžné, vyhněte se změnám spádu. vlené vyskřípnutí spjů (vychýlení sy trubek ve spji) pdle pren 14013 Průměr trubek d N300 2 N300 N630 1.5 nad N630 1 betn Obr. 9 Obr. Spády a směry uvedené v prjektu musí být ddrženy, ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky. Pr úhly menší než 15 se pužívá především flexibilní hrdl, které umžní vychýlení ± 7,5 ve všech směrech. Pružnsti hladkých trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 x O. U žebrvaných trubek lze dle průměru využít hdnt 200 x O a 400 x O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky, viz br.. 2.2. Hydraulika Minimální rychlst dpravvanéh média by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice. Nrma dpručuje prjektvat kanalizační sítě pr rychlsti d 5 m/s. vlená maximální rychlst média v trubkách z plastů je však dalek vyšší u běžných ptrubí d m/s, u systému Quantum 12 /s, u systému PP Master (SN 8 i SN 12) 15 m/s. strana 7
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál ěžná pvrchvá drsnst vnitřní stěny plastvých trubek je řádvě 0,001 mm, drsnst celéh systému, tedy včetně spjů, dbček apd., charakterizvaná prvzní drsnstí Kb pr hladké ptrubí PV, Quantum SN 12 pr PP MSTER a systém JUMO PV je: rvné kanalizační ptrubí (bez šachet a přípjek) 0,040 (mm) rvné kanalizační ptrubí s dmvními přípjkami 0,067 (mm) nrmální kanalizační stka se vzdálenstmi šachet 45,1 až 50 m Údaje dimenzvání ptrubí, průtčná mnžství a průtkvé rychlsti pr různé veliksti spádu a prvedení kanálu lze nalézt vždy v katalgu příslušnéh kanalizačníh systému Pipelfe, neb v pdrbných Hydraulických tabulkách kanalizačních ptrubí, zpracvaných na základě tzv. Prandtllebrkva vzrce. 0,125 (mm) Trubky pddajné Trubky tuhé Hydraulické tabulky Pipelife lze v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít i pr hladké trubky SN8, pr trubky PP i PV Jumb, rvněž pr trubky PP MSTER a Quantum. Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme. Na webu Pipelife zech je mžn pužít prgramy pr hydrauliku trubek, a t jak pr plný průtk, tak pr částečné plnění. 2.3. Krytí trubek, statika Obr. 11 2.3.1. hvání trubek v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, t znamená, že při zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je vratný a nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, pak všem dchází k nevratné destrukci. Trubka p ulžení tvří s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál hutněná neb mál únsná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje pddajná plastvá trubka. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Všebecně platí, že čím nižší je tuhst zeminy, tím musí být vyšší tuhst truby a napak. Obr. 12 U tuhých trub se únsnst (vrchlvá pevnst) stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Plyprpylén, ale i relativně tužší PV, snáší stlačení i % (dtyk vnitřních pvrchů stěn). U plyetylénu pr vdvdy je dknce jednu z metd, pužívanu při pravách, právě stprcentní stlačení trubky. Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen jiný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, značvaná jak SN neb SN (někdy také SR). Udává se v kn/m2. 2.3.2. Stanvení kruhvé tuhsti Metd pr stanvení tht parametru je více a pstupy jsu pdbné, viz br. 13. Simulují chvání trubek v praxi (v zásadě je t praxi blízká defrmace trubky a měření síly k tmu ptřebné). Ve výsledcích se tyt metdy mhu významně dlišvat. V naší republice se kruhvá tuhst běžně udává pdle ČSN EN ISO 9969, jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN 16 961. Výsledky zkušek pdle bu nrem se d sebe značně liší (IN udává čísl zhruba 8x větší). Při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena. Pr stanvení kruhvé tuhsti tvarvek platí ČSN EN ISO 13 967 (převzata bez překladu). Tat nrma bere v úvahu známu skutečnst, že tvarvky vykazují pdstatně vyšší tuhst než trubky stejném SR, a že nejsu z phledu pužitelnsti v systému slabým místem. Napak v blasti tvaměření kruhvé tuhsti Obr. 13 rvek dchází k lkálnímu zvýšení kruhvé tuhsti celéh systému. V ČSN EN ISO 13 967 je t zdůvdněn malu vlnu délku tvarvek mezi spji a pdpru tvarvky spji, v kmbinaci s gemetrií tvarvky. Reálné hdnty kruhvé tuhsti tvarvek SR 41 (běžné KG tvarvky dle ČSN EN ISO 1401) jsu dle prtklů SKZ Würzburg mezi 18 30 kn/m2. Tyt tvarvky tedy lze bez bav pužít i pr vyskzátěžvé systémy (SN a více), přestže pr většinu z nich jsu k dispzici i systémvé tvarvky SR34, tedy s větší tlušťku stěny a ještě vyšší kruhvu tuhstí. Pužití tvarvek SR 34 samzřejmě přináší větší bezpečnst prt závisí plně na rzhdnutí prjektanta neb investra, jaká varianta bude zvlena. strana 8
Infra systém 2.3.3. hvání při instalaci Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění: EFORME % bez hutněn í špatné hutněn í dbré hutněn í Pramen: studie TEPPF 03/1999 Obr. 14 2.3.4. efrmace trubek Vzrec pr výpčet defrmace ptrubí bsahuje ČSN P EN/TS 15 223 Plastvé ptrubní systémy Validvané návrhvé parametry: efrmace (stlačení trubky) : = * ( min ) / min Obr. 15 Pzr defrmace je v praxi čast zaměňvána za valitu Θ: Θ = * ( max min )/. ( max a min jsu maximální a minimální na ptrubí naměřený průměr, je vnější průměr nedefrmvanéh ptrubí). 2.3.5. Statické výpčty Při statických výpčtech se nejčastěji hdntí výsledná defrmace trubky, některé výpčty (např. pdle TV 127) hdntí i napětí ve stěnách trub. Nrmy uvádí, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky s kruhvu tuhstí nad 4 kn/m2, ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, bude p pkládce d 8 %, dluhdbě d %. Jsu přípustné lkální hdnty defrmace d 15 %, vzniklé v důsledku nervnměrných vlastnstí zeminy). Pr ptrubí se strukturvanu stěnu uvádí nrma ČSN EN 13 476 hdnty 12 % a 15 %. vlené hdnty defrmací uvádí rvněž nrma pren/ts 15 223. Uvedené hdnty jsu pdepřeny zkuškami TEPPF a především praktickými zkušenstmi a dkazují vysku splehlivst plastvých trub. eru v úvahu rvněž skutečnst, že gelgické pměry v účinné vrstvě trub nelze stanvit naprst jednznačně. POZOR: Neznamená t, že nrmy předpkládají navrhvání neb běžnu pkládku s těmit vyskými hdntami defrmace, puze knstatují, že nejde nebezpečný stav!!! Nižší dsažená hdnta defrmace znamená, že trubka má větší rezervu pr neplánvaná zatížení, např. při gelgických prblémech v jejím klí. Prjektant by měl vlbu trubek dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV 12951). V tuzemsku lze pužít výpčtvé metdy dle TNV 75 0211, k dispzici jsu i jiné uznávané metdy. Trubky PIPELIFE kruhvé tuhsti 4 kn/m 2 lze d většiny běžných zemin a při běžném zatížení pkládat s krytím: pdmínky pr trubky SN4 min. krytí max. krytí na vlných plchách bez prvzu neb s bčasným lehkým prvzem 0,8 m 4 m pd kmunikacemi zatíženými běžným prvzem 1 m 3,5 m strana 9
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Hdnty v tabulce jsu stanveny velmi univerzálně, pr defrmaci d 6 %, cž je v praxi všebecně akceptvaná hdnta. Rvněž česká dvětvvá nrma TNV 75 0211 dpručuje maximální defrmaci d 6 %. Pr jiné kruhvé tuhsti je lépe prvést statický výpčet, případně pužít tabulku 1 a 2 z nrmy P ENV 46. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, musí ji předem stanvit ve smluvě neb zadání stavby splu s statními pžadvanými parametry htvéh díla. Jinak je v případě spru nutn pvažvat za směrdatnu hdntu údaj dle příslušné ČSN EN. Prkáželi statický výpčet, že defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu (neb smluvu stanvenu) mez a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí. Pipelife zech s.r.. nabízí širký výběr trubek různé kruhvé tuhsti. říve praktikvané betnvání trubek nedpručujeme, díky širkému výběru trubek vhdných vlastnstí se tt nepříliš splehlivé patření stává přebytečným. alek výhdnější je například prvést nad trubku betnáž rznášecí desky (případně se síťvu výztuží KRI). Rzhdující veličiny pr statické výpčty jsu především: způsb ulžení (rýha neb násyp) šířka výkpu celkvá úhel ulžení, druh zeminy výška krytí způsb hutnění šířka výkpu ve výši vrchlíku trubky tlušťka pužitéh pažení a způsb jeh vytahvání druh dpravníh a eventuálně dalšíh statickéh zatížení Při výpčtech je zaptřebí d zatížení trubky zahrnut i zatížení eventuálním násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem (viz též ČSN EN 14801). Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí. 2.3.6. Pdélná tuhst trub Ptrubí nestačí psuzvat puze z phledu příčné defrmace. Je t prstrvý útvar a musí se přihlížet i k pdélnému průhybu a s tím spjenému namáhání materiálu (nsníkvý efekt). Příčinu velké příčné defrmace i pdélných průhybů je špatná pkládka neb gelgické vlivy. Srvnámeli trubky stejnéh druhu, pak se všebecně lépe chvají trubky vyšší kruhvé tuhsti. Při stejné kruhvé tuhsti jsu plnstěnné trubky dalek dlnější než trubky s žebrem, přičemž nezávislá měření prkazují lepší chvání trub krugvaných, než trub se vzdálenými plnými žebry. Je lgické, a praktické zkušky t dkazují, že ptrubí s hladku stěnu je pdstatně dlnější k průhybu, než ptrubí se žebry dutými neb plnými stejné kruhvé tuhsti, dknce i když bsahuje pěnvu strukturu (kextrudvané trubky). 2.4. Šířka výkpu Šířka výkpu má umžnit phdlnu, dstatečně bezpečnu manipulaci s trubku a správné zhutnění jejíh bsypu (velikst pěchu). Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstléh terénu na statické pdmínky ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku) pužité hutnicí techniky. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Šířku výkpu se rzumí šířka měřená ve výšce vrchlu ptrubí. pručená šířka výkpu pdle ČSN EN 16 (viz br. pkládka trubek) je uvedena v tabulkách č.1 a 2. V závislsti na hlubce výkpu a kvalitě zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Vytěžená zemina se ukládá d vzdálensti alespň 0,5 m d kraje výkpu. strana
Infra systém Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu hlubka rýhy m minimální šířka m > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/2 3. Praktické pkyny 3.1. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN 12 0072, ČSN P ENV 14013 a ČSN EN 16) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na rvném pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům. Trubky je nutn chránit před hybem na hranách. Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít, br. 16. Lžná plcha vzidel nesmí mít stré výstupky (šruby, hřebíky). Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky trubek by neměly být užší než 50 mm. Obr. 16 Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě (br. 17) Při kaminvé dpravě, kdy hrzí sesunutí trub, dpručujeme dlišný pstup: hrní palety se ulží dřevem na trubky ve spdní paletě. Upzrňujeme, že je t jen krátkdbé patření. Obr. 17 Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž bční pěry hranice trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. Přitm je účelné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků by neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Jde však změny minimální, které nemají vliv na prvzuschpnst systému. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. V případě PV všem nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu (zvl. kl 0 a při tepltách nižších) zmenšuje. Pkládku pd 0 prvádíte na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Při tepltách kl se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit nedstatky při pkládce. zdrj tepla Obr. 18 Obr. 19 strana 11
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla, br. 18. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PV tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může zapřičinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání, br. 19. Na stavbách se bčas vyskytne tzv. lukvitst trub. Pkud není způsbena špatným skladváním, může t být způsben větším prtažením prhřáté (sluněné) strany truby. Tyt případy jsu četnější zvláště v přechdvých bdbích se střídáním teplt p rvnměrném prhřátí truby se ztratí. Vhdná vlba skladvacíh místa neb zakrytí světlu přikrývku může být prevencí tht jevu. 3. 2. Kntrly Prvěřte správnst ddaných trubek (značení, dpvídající kruhvá tuhst dle prjektu). Zkntrlujte zda trubky, tvarvky i těsnicí kružky jsu čisté a nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na kncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsbily netěsnst spje). pručuje se zkntrlvat rvněž správnu plhu kružků v hrdle. 3.3. Spjvání Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Orientace těsnění prti směru tku (při pužití přesuvek, flexibilních hrdel apd.) však nemá vliv na těsnst systému. Pr hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, Quantum SN 12, PP MSTER SN 8, SN 12, ale také JUMO SN, SN 16) platí: Kružek se vkládá d drážky tak, že jazýček/jazýčky kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení (br. 20). Vlžení těsnicíh kružku Obr. 20 UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ pužívat ptrubí bez těsnicích kružků (dstraňvat těsnicí kružky z hrdel). PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků!) Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se také pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem (br. 21). Mazadl lze v nuzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázán pužití všech tuků a lejů. Za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu, prt pr pkládku za sněžení, deště neb mrazu pužíváme speciální mazadl. Na těsnicích kružcích nesmí být led. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na maziv. N 150 200 250 300 400 500 630 800 sptřeba 30 54 65 80 130 170 200 260 Orientační sptřeba mazadla v gramech na spjů Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí si předem značte např. fixem. Pkud těsnění nejsu patřena výztužnými (fixačními) kružky, je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla. Nesmí přitm djít ani k psunutí statních trubek (br. 22). Pužití větších tvarvek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je ptřeba pužít pmůcky páku neb mntážní přípravek (br. 23). Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 strana 12
Infra systém Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně mm u 5 m trubky je t patření umžňující trubkám ve spjích dilatvat při změnách teplty, není prt bezpdmínečně nutné u jedntlivých tvarvek). Není t nutné u vně prfilvaných trubek. Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm (viz br. 24), třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. V případě řezání kružní pilu se pr PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi 65 70 m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, asi 6 mm, hřbet pdbrušen cca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15 (viz br. 25 a 26). Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí tabulka (správné prvedení pnechává asi plvinu tlušťky stěny (min 1/3, na knci trubky nesmí vzniknut špička). Tvarvky zkracvat nelze! S 15 x min. 1/3 S Zksení knce trubky Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů. 4. POSTUP PŘI POKLÁÁNÍ TRUEK O ZEMĚ Níže uvedené zásady platí i pr zeminu v klí tvarvek. 4.1. Účinná vrstva Plastvá trubka dsahuje ptimálních vlastnstí puze při splupůsbení klní zeminy, která jí pmáhá vhdně rznášet půsbící síly. Trubka je tak chráněna před dluhdbým překrčením dvlené defrmace, jež by mhl mít negativní vliv na její živtnst. Pr funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, cž je zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (min. cm nad spjem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 16 nutn pužít hutnitelnu zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez strhranných částic (velmi stré kameny, skleněné střepy); pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm (nejlépe 0 22 mm), d N 250 max. 40 mm (zrnění 0 40 mm). Jednáli se stejnzrnné slžení, dpručujeme pužít maximální velikst pněkud menší. Zrnitst bsypu dle průměru trubky d N 200 d N 250 d N 600 max. 22 mm max. 40 mm Obr. 27 strana 13
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Pr jedntlivé systémy je mžn specifikvat i jiné pdmínky (zrnitst), najdete je v příslušných prspektech. Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. V řadě případů, především pd vzvku, musí prjektant navrhnut výměnu zeminy. Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) α = úhel ulžení ptrubí = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Obr. 28 Nrma ČSN EN 16 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek Netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Prt se v zásypu nedají pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zemina bsahující kusy dřeva, kameny, led, prmčená sudržná zemina, rganické či rzpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. V místech s klísající hladinu pdzemní vdy jsu nevhdné směsi s jemnými částicemi, které mhu být vymyty (štěrkpísky). šl by zde k sedání i velmi dbře zhutněných bsypů. U trubek s prfilvanu vnější stěnu by zemina měla vyplňvat i mezery mezi vlnami. 4.2. Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pískvu neb štěrkpískvu spdní vrstvu (lže, pdsyp, viz L v brázku..) minimální tlušťce cm, v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Nedpručuje se pkládat ptrubí na jíly, rašelinný pdklad a pdbně. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 16 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bdvých styků, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech (vyhlubení mntážních jamek v klí hrdlvých spjů). Pkládka na pdkladní prahy neb přím na betn je zakázána, vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit tut desku lžem, jak je ppsán výše. Lže musí být zhtven před plžením trubky (úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem hlíny není dvlena). Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na přechdvých místech pužít dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií či gebuněk, případně jiných materiálů. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy, a t ze statických důvdů i prt, aby d trub nevnikaly nečistty a byla mžná kntrla čistty spjů. Krmě lkálníh čerpání vdy lze dvdnění prvést drenážní trubku, případně štěrkvu drenážní vrstvu (frakce 32 63 v nezbytné tlušťce pd lžem trubky), jež sučasně zlepší vlastnsti pdlží. P dknčení prací je nutn funkci drenáží zrušit. Obr. 29 strana 14
Infra systém 4.3. Přesnst pkládky vlené hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy stky jsu u ptrubí N 500 d max. 50 mm na každu stranu, nad 500 mm max. 80 mm (ČSN 75 61), vertikální dchylky d kóty dna nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1 %...... ± mm při sklnu nad 1 %......... ± 30 mm prti kótě dna určené prjektvu dkumentací V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád. ěhem hutnění se trubky mhu stranvě či výškvě psunut dpručuje se prt průběžná kntrla plhy, eventuelně pužití vzpěr. neb přisypání zeminu. Pznámka: Špatné skladvání neb nervnměrné zahřátí trub může způsbit jejich prhnutí (lukvitst). Prhnuté truby se nemají pužívat a dlží se k relaxaci tvaru. Pkud je nutn pkládat i v tmt stavu, dpručujeme plžit trubky tak, aby se průhyb neprjevil v niveletě ptrubí, ale v bčním směru. 4.4. Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca 15 cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky až d výšky 30 cm se nehutní. V naléhavém případě smí být pužita puze lehká technika. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina d dsažení výšky alespň jedné třetiny průměru trubky. Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření zeminu. Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se výškvě neb směrvě nepsunuly. Hutnicí nástrje nesmí narážet na stěnu ptrubí. Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění) viz např. v ČSN P ENV 46. Neníli pr zásyp ptrubí vhdný půvdní materiál, musí prjekt předepsat zásyp zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Jeli vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, způsbí pětvné uvlnění zeminy, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly. 4.5. Ptrubí ulžená pd hladinu pdzemní vdy Při pkládce je nutn vdu dčerpávat, jak je uveden výše. P návratu vdy d rýhy mhu vztlakvé síly nabýt značných hdnt.plastvá ptrubí velmi splehlivě těsní a jsu lehká, ptrubí se prt může zvlnit až vyplavat. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu (vrstva alespň 50 cm). á se pužít také přitížení (např. betnvými blky) neb suvisléh ktvení za pmci getextilie, eventuelně lze p dhtvení úseku využít metdu jeh naplnění vdu. 4.6. Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) K zásypu se pužije materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit, přednstně hrubzrnný materiál neb materiál se smíšeným zrnem. Jeli zaručen pečlivé zhutnění, smí se při ddržení bsahu vdy v tmt materiálu pužít i další materiály. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku. Těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubu. Pdle ČSN 736006 (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé. strana 15
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5. další aspekty pkládky 5.1. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné. Je prt nutn zabránit jejich ulžení jen na Max x N vzdálených bdech (například hrdlech). Při mntáži pd strpy, pdél stěn neb v klektrech je lze ulžit na krýtkách (s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek) neb za pmci bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst bjímek neb pdlžek by neměla být větší než desetinásbek vnějšíh průměru trubky (viz br. 30). V chráničkách je pr ulžení a Max x N vystředění trubek (chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy) mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků), ale i jiných Obr. 30 vhdných pdlžek. Ptřebné údaje mají být uvedeny v prjektu. Jeli ptrubí zavěšen, má prjekt udávat pčet a nsnst ktvicích prvků pdle hmtnsti média, ptrubí a bjímek, případné izlace a především pdle parametrů nsné knstrukce (zdiva neb strpů). 5.2. Vstup shra d ležatéh ptrubí V praxi se vyskytují případy, kdy je připjvací ptrubí nutn zaústit d níže ležícíh průběžnéh kanálu připjením shra, s pmcí 45 dbčky (např. KGE.../45) a klena 45. Pkud je klmé připjení ptřebné, je nutn dklnit dbčku asi 30 d rviny klmé na průběžné ptrubí; cž umžní hutnění zeminy pd dbčujícím hrdlem, viz br. 31 a 32. Obetnvání tht připjení se nedpručuje. Při pužití klmé dbčky je nebezpečí jejíh pškzení pdstatně menší, přest se dpručuje stejný pstup. Při menších nárcích se dpručuje alespň větší pvytažení trubky v hrdle klmé dbčky (cca 20 mm). Pužití dbčky 45 OŘE ŠPTNĚ přípjka Půdrys tk splašků Půdrys tk splašků tvarvka (dbčka) rvina klmá k ptrubí Phled zepředu Phled zbku zemní tlak tk splašků přibližně 30 nutné dbré hutnění pd tvarvku přibližně 30 nelze hutnint tk splašků nebezpečí pškzení Obr. 31 Obr. 32 strana 16
Infra systém 5.3. Vstup d betnvých šachet, průchd základy Průchd ptrubí pd základy budv a pdbně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubku, v pačném případě je nutn pužít chranné trubky. le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím pískvanéh hrdla KGMS (hladký kanál), šachtvé zděře neb jinéh vhdnéh prduktu (br. 33). Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Za splehlivé není pvažván ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Obr. 33 Vliv nestejnéh sedání ptrubí a šachty (základů) se eliminuje pužitím krátkých kusů trubek (dřezky 0,5 až 1 m), zaústěných d průchdky. Spj blízk průchdu se při sedání může chvat jak jakýsi klub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spj přím d průchdu základy. 5.4. Přechd svisléh dpadu d kanalizace Pr přechd ze svislé větve na ležatu se dpručuje pužití dvu 45 klen. Lepší (i když prstrvě nárčnější) řešení je pužití zklidňvacíh kusu asi 25 cm dluhéh, vřazenéh mezi tat dvě klena. Pužití zklidňvacíh kusu se dpručuje zvláště u vyšších budv (br. 34). Je vhdné tent přechdvý útvar staticky zajistit (např. pdkladní betnvu desku patřenu lžem z vhdné zeminy,vhdným bsypem tvarvky apd.). V tét suvislsti upzrňujeme na nebezpečí tepelné defrmace trubek (zvláště z PV) při izlvání průchdu s pužitím rztavenéh asfaltu. 5.5. Prvedení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí Obr. 34 5.5.1. U hladkých trubek: Za pmci dvu přesuvek (u PV systému kat. značení KGU) a dbčky (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce trubek se zksí. Odbčka KGE se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zksí na bu kncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Upravený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky (br. 35). Při spjvání se nesmí zapmenut na pužití maziva. Pzr: V praxi se pužívá i pstup s jedinu přesuvku je t nesprávné a nezaručuje správnu funkci ptrubí!!! 2x 2x vyřezat KGU přesunut bě KGU vlžit KGU 2x KGU Obr. 35 strana 17
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5.5.2. U hladkých neb krugvaných trubek Za pmci mechanické sedlvé dbčky : Vyvrtat tvr krunvým vrtákem příslušnéh průměru, br. 36 Odstranit třepy z řezu (při mntáži dbejte na dknalu čisttu kntaktních míst dbčky a tvru) Nasadit mechanicku dbčku (br. 37) a dbře ji zajistit utažením matice za pmci speciálníh klíče (br. 38, dbčku pr krugvané trubky je nutn dtáhnut, až je nad maticí vidět jeden závit) Obr. 36 Obr. 37 Obr. 38 Následně se d hrdla sedlvé dbčky zasune mazivem patřený dřík dbčvací trubky (hladká KG). Pzr: Mechanická dbčka se ddává ve dvu prvedeních pr hladké trubky KG a pr krugvané trubky (Pragma, PP Jumb). Odbčky nelze zaměnit!!! 5.5.3. Za pmci nalepvací dbčky KG (lepení lze pužít puze pr hladké PV trubky!) V trubce se v místě plánvanéh dbčení vyřeže tvr vhdné veliksti, jeh hrany se zbaví třepů (uvnitř trubky patrná kntrla hmatem). sedací plcha trubky, případně i tvarvky se důkladně čistí, naknec např. pmcí ddávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený pvrch trubky i tvarvky se natře lepidlem, nalepvací dbčka se během tevřenéh času lepidla (d 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhdným třmenem, SK pásku, drátem apd. V případě defrmace trubky hrzí nedknalý styk lepených plch zkntrlujte před lepením a případně upravte! dby naprstéh zaschnutí lepidla nesmí být spj namáhán na tah neb smyk (pdle venkvní teplty a druhu lepidla cca 20 až 30 hdin). Před zasypáním ptrubí se dpručuje spj vhdně fixvat pr snížení mechanickéh namáhání dbčky. Lepení nedpručujeme prvádět při tepltách pd a za vlhka. 5.6. Kmbinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PV, PP Master, PP Jumb, PV Jumb) s jinými trubními systémy Kmbinaci plastvých trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je čast ptřeba při pravách neb rzšiřvání stávající kanalizace, můžete velmi lehce prvést za pmci přechdvých tvarvek. Jsu k dispzici tvarvky pr přechd z PV na litinu i kameninu a napak. Pr spjení s trubkami Pipelife Jumb (PV I PP) a PP Master nejsu ptřebné žádné speciální přechdvé tvarvky, nebť hrdla mají stejné prvedení jak u trubek hladkých. MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘEHOOVÝH TVROVEK N JINÉ TRUNÍ MTERIÁLY SE PONĚKU LIŠÍ POLE RUHU TVROVEK. strana 18
Infra systém Kmbinace s kameninu Objednací čísl KGUSM KGRR... Přechd na kameninvé hrdl (přechd PV kamenina) těsnicí kružek nutn bjednat! Těsnicí kružek natáhnut na začátek KGUSM a bez mazadla nasadit d kameniny KGUS... Přechd na kameninvu trubku bez hrdla (včetně těsnicíh kružku) (přechd kamenina PV) Těsnicí kružek natáhnut na knec kameninvé trubky a KGUS nasadit bez mazadla KGRR... Náhradní těsnicí kružek pr KGUSM... a KGUS Kmbinace s litinu Objednací čísl KGUG... Přechd na knec litinvé trubky bez hrdla (přechd litina PV) těsnění KME nutn bjednat zvlášť Nejdříve nasadit na knec litinvé trubky kružek a pté těsnění ve tvaru klbučku. Těsnění nasunut pté d hrdla KGUG ptřenéh mazadlem KME... vjité těsnění pr přechd d hrdla litinvé trubky (přechd PV litina) Na PV trubce nedělat úks. Na PV nasadit nejdříve kružek a těsnění ve tvaru klbučku. Ptm nasunut hrdl litinvé trubky, ptřené mazadlem Mntáž šachet je ppsána v samstatných prspektech. Jsu k dipzici v tištěné frmě neb na webu Pipelife zech sr. www.pipelife.cz. strana 19
KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 6. rmatury prti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky) Jsu určeny pr chranu staveb (sklepů apd.) prti zvýšené hladině pdzemní vdy neb při záplavách. Mhu služit také jak chrana prti vnikání hldavců d ptrubí neb jak čisticí kus. dávají se plastvé (PV, PP) armatury d N 630, v prvedení s jednduchu plastvu neb nerezvu klapku, v případě ptřeby je mžn řadit dvě armatury za sebu. N 300 včetně jsu armatury patřeny aretační páčku, která blkuje klapku v plze zavřen. Umísťují se d šachtičky ve sklepě neb i mim bjekt, šachta má umžnit vlný přístup pr kntrlu neb čištění, případně pr aretaci (Nrma pr pužití zpětných armatur předepisuje kntrlu zhruba 2 x rčně). Mntují se tak, aby klapka byla ve svislé plze, při pužití se aretační páčka nesmí pnechat v plze mezi krajními stavy. Ptrubí z vyšších pater budvy je nutn připjit za klapku p směru tku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mhly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapku chráněné prstry. Obr. 39 Instalace zpětné klapky a dpadů: situace: Vzdutá hladina pdzemní vdy, klapka správně funguje (je uzavřena). úrveň vzduté vdy úrveň vzduté vdy Obr. 40 Obr. 41 7. Prvedení zkušky vdtěsnsti Zkuška se prvádí pdle ČSN 75 6909/Z1 (a ČSN EN 16) p zásypu rýhy a dstranění pažení. Před zkušku je nutn uzavřít veškeré tvry a uzavírací prvky (zátky) zajistit prti vytlačení. Ptrubí je rvněž třeba zajistit prti vlivu sil půsbících při zkušce a v nejvyšším bdě patřit dvzdušňvacím prvkem. Před zkušku se ptrubí naplní vdu tak, aby mhl uniknut vzduch. P naplnění se nechá vdní náplň ustálit p dbu jedné hdiny a p uplynutí tét dby se prvede zkuška vdtěsnsti. Při zkušce je nutn zabránit vlivu případných změn teplty, nebť by mhly vlivnit přesnst měření! Kntrluje se při ní také těsnst jedntlivých spjů. V případě pkládky ve svažitém terénu, kde lze předpkládat výšku vdníh slupce přes 5 m, musí prjektant předepsat vyšší zkušební tlak. ČSN EN 16 dvluje rvněž jedndušší zkušku tlakem vzduchu, v případě nevyhvujících hdnt je však směrdatná zkuška vdu. Vzhledem k velké stlačitelnsti vzduchu je nutn vzít v úvahu nebezpečí pranění sb, hrzící při uvlnění zátek a jiných tlakvě expnvaných dílů. strana 20