KYDLAND FINN E., PRESCOTT EDWARD C.

KYDLAND FINN E., PRESCOTT EDWARD C. Absrak Tao práce se zabývá přínosem Edwarda C. Prescoa a Finna E. Kydlanda k makroekonomické eorii. Americký profesor E. C. Presco a norský profesor F. E. Kydland spolupracují již od 70. le 20. soleí. Jejich dlouholeá vědecko-výzkumná činnos se zaměřuje především na eorii hospodářských cyklů. Výsledky jejich práce se promíají nejen do prakického formování hospodářské poliiky ale i do meodologie makroekonomického výzkumu. Cílem éo práce je poskynou základní informace jednak o ekonomech samoných a jednak o výsledcích jejich dlouholeého úsilí, keré bylo v roce 2004 oceněno Nobelovou cenou za ekonomii. Sejně jako u jiných neoklasických ekonomů reaguje jejich činnos na nedosaky keynesiánských myšlenek, keré neuměly vysvěli ekonomické jevy 70. le. Podsaná čás éo práce vychází přímo z zv. nobelovských řečí obou ekonomů, keré přednesli ve švédské královské akademii. Klíčová slova Hospodářské cykly, časová nekonzisence, nezávislos cenrální banky, model reálného hospodářského cyklu, šok způsobený celkovou produkiviou fakorů Key words Business cycles, ime-inconsisency, independence of cenral bank, real business cycle model, oal facor produciviy shock Names Freeman S., Hodrick R., Kuznes S., Lucas R. E. Jr., Ríos-Rull J. V., Solow R. M., Sone R., Soresleen K., Zarazaga C. Biografie Finn E. Kydland se narodil 1. prosince 1943 v jihozápadním Norsku na rodinné farmě v Soyland, Gjesdal. Je nejsarším ze šesi děí a byl vychováván značně liberálně. Od mládí se zajímal o maemaiku a ekonomii a jako mladý muž vedl účenicví farmy zabývající se chovem norků, kerá pařila jeho příeli. Tiul B.S. získal roku 1968 na Norwegian School of Economics and Business Adminisraion, iul Ph.D. pak obdržel v roce 1973 na Carnegie Mellon Universiy, USA. Profesor Kydland přednáší v současné době na éo universiě, edy na Carnegie Mellon Universiy v americkém Pisburghu a aké na Universiy of California, Sana Barbara, CA, USA. Kydland je mj. od roku 1992 členem Economeric Sociey a držielem ceny Alexandera Hendersona, kerá mu byla udělena v roce 1973 na Carnegie Mellon Universiy. Profesor Edward C. Presco se narodil dne 26. prosince1940 v měsečku Glen Falls ve sáě New York, USA. Již od mládí ho bavila maemaika a iul B.A. získal roku 1962 na Swarhmore College právě v oblasi své oblíbené vědy. Tiul M.S. obdržel roku 1963 na Case-Wesern Reserve Universiy za práci v oblasi výzkumu, iul Ph.D. v oblasi ekonomie pak roku 1967 na Carnegie Mellon Universiy, USA. S Kydlandem spolupracuje již od 70. le a byl mj. hlavním konzulanem Kydlandovy dokorandské práce. V současné době působí profesor Presco na Arizona Sae Universiy v Tempe, AZ, USA a dále pak aké ve Federal Reserve Bank of Minneapolis, Minneapolis, MN, USA. O současnosi se profesor Presco vyjadřuje jako o zlaém věku ekonomie. Edward C. Presco je mj. od roku 2002 držielem akademické ceny Universiy of Rome, od roku 2003 pak ceny Erwin Plein Nemmers a ceny Alexandra Hendersona, udělené mu v roce 1967 Carnegie Mellon Universiy. Dále je členem Economeric Sociey. Dosal

se rovněž do společnosi TOP100 ekonomů na svěě (momenálně mu v omo žebříčku paří 90. míso). V lednu 2009 podepsal spolu s dalšími 250 ekonomy oevřený dopis proi posupu prezidena Baracka Obamy v oblasi Amerického plánu na zoavení se z ekonomické krize a podpoře nových invesic. Nobelova cena za ekonomii udělená v roce 2004 Finn Kydland a Edward Presco získali Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2004 za jejich přínos dynamické makroekonomické eorii. Jak uvedla švédská královská akademie v iskovém prohlášení: Laureái rozebrali vysoce inovaivním způsobem vorbu hospodářské poliiky a řídící síly ekonomických cyklů. Jejich práce nejen změnila přísup k výzkumu, ale zásadně ovlivnila prakickou vorbu především měnové poliiky. Kydland a Presco se aké zabývali vlivem ekonomických očekávání na vorbu měnových či fiskálních sraegií. Vedle prakických doporučení pro hospodářskou poliiku se Kydland s Prescoem proslavili vyvořením nové eorie hospodářských cyklů. V 50. a 70. leech ovládaly makroekonomii keynesiánské modely, keré výkyvy v hospodářské akiviě vysvělovaly vzájemným pohybem veličin jako spořeba, invesice apod. Teorie měly ovšem jednu zásadní vadu - nijak nevycházely z chování skuečných lidí a firem. Ve sabilních 50. a 60. leech přeso modely celkem bez problémů posačovaly k předpovídání dalšího vývoje ekonomiky. Jakmile však přišly ekonomické šoky 70. le, především prudké zdražení ropy, keynesiánské modely se rozsypaly. Zejména neuměly vysvěli ehdejší sagflaci. (Liberální insiu [on-line]) Právě ady je další prakický přínos Prescoa a Kydlanda. Počákem 80. le vyvořili eorii hospodářského cyklu, kerá vycházela z chování firem a lidí. Ve svých modelech počíali i s náhodnými změnami rozvoje, zv. echnologické šoky (y mohou bý pro ekonomiku jak poziivní ak i negaivní). Náhodné šoky ak mohou vyvola sérii poměrně složiých změn ve spořebě, invesicích, zaměsnanosi apod. a přispívají ke sřídání konjunkury a recese. Na rozdíl od keynesiánců dokázali Kydland a Presco přesvědčivě vysvěli až 70 % všech vychýlení poválečné americké ekonomiky. Napohled o vypadá jako akademická nuance dvou eoreiků, modely ohoo ypu však dnes využívají v podsaě všechny insiuce zabývající se analýzou makroekonomického vývoje. (Liberální insiu [on-line]) Tao Nobelova cena je edy ukázkou prakického dopadu ekonomických eorií. Například Prescoovo a Kydlandovo doporučení ohledně pořeby nezávislých cenrálních bank, jež by měnové poliice dodaly důvěryhodnos ím, že nejsou vysaveny poliickým lakům a volebním cyklům, se z akademického výkřiku koncem 70. le posupně salo celosvěovým sandardem, ačkoliv se o mnohým poliikům dodnes nelíbí. Sejně ak se možná leckerým poliikům nelíbí, že práce oceněných ekonomů přispěly k odklonu od zv. sabilizačních poliik (y vycházely z názoru, že zdrojem recesí je pouze nedosaečná celková popávka a úkolem vlády je doplňova ji zejména masivními sáními výdaji). Naopak eorie reálných hospodářských cyklů a posřehy o časové nekonzisenci hospodářské poliiky ukazují vládám jinou cesu - nezasahova nesysemaicky do ekonomiky, neměni časo pravidla a necha ve sabilním prosředí ekonomiku růs. Sřídání konjunkury a recese se sejně nelze úplně vyhnou. (Liberální insiu [on-line]) Kvaniaivní agregání eorie Finn E. Kydland Výpočení experimeny Podle názoru spřízněného ekonoma R. Lucase je jedním z úkolů ekonomické eorie vyvoření umělého ekonomického sysému, kerý by sloužil jako laboraoř. V é pak mohou bý hospodářské poliiky esovány s mnohem nižšími náklady, než jak by omu bylo při experimenování ve skuečných ekonomikách. Podle něj je cílem napsa program ve Forranu, kerý použije jako vsupní informace ekonomické poliiky a sraegie, a výsupem pak budou časové řady sledovaných charakerisik. Lucas edy navrhuje umísi lidi

do požadovaného modelového prosředí a zaznamenáva jejich chování při alernaivních siuacích. Klíčovým makroekonomickým násrojem podle Kydlanda jsou výpočení experimeny, keré vykonávají v podsaě výše popsané, ale jejich účel je širší. Tyo experimeny mohou poskynou odpovědi na řadu, zejména kvaniaivních, oázek. Modely, kerými se Kydland zabýval, se ýkají milionů lidí, keří jsou charakerizováni jejich preferencemi mezi saky a volným časem v nekonečném časovém horizonu. Jejich rozpočová omezení jsou expliciní a jejich příjem pramení z výkonu práce a vlasnicví kapiálu. Modely se explicině zabývají dynamickými rozhodovacími problémy. Modely aké zahrnují isíce podniků, keré jsou popsány agregání produkční funkcí. Jejím klíčovým prvkem je popis úrovně echnologie. Jak Kydland říká, základním aspekem modelů je jejich kalibrace, neboť jsou o měřící zařízení a pro poskyování dosaečně důvěryhodných odpovědí je řeba správně kvanifikova jejich supnice. Modely ak poskyují časové řady agregáních rozhodnuí lidí v modelované ekonomice. Časové řady pak mohou bý popsány saisicky a porovnány s day sledovaných zemí. Při rozboru hospodářských cyklů mohou yo saisiky zahrnova sandardní odchylky odrendovaných agregáů, keré popisují rozsah kolísání hospodářských cyklů. Jednoduchý příklad Při demonsraci svých poznaků vychází Kyndland z jednoduchého příkladu dvousekorové ekonomiky, kde domácnosi jsou popsány funkcí užiku: E β α 1 α ( C L ) 1 σ 1 σ 1 kde E očekávaný užiek, C spořeba, L volný čas. Ve funkci dále vysupuje několik paramerů: β vyjadřuje supeň nerpělivosi domácnosí, σ vyjadřuje averzi k riziku. Pro ekonomiku pak plaí následující vzah: C + I = z K N = r K + w N θ 1 θ Ze vzahu vyplývá, že suma spořeby (C) a invesic (I) nemůže převyšova produkci danou množsvím kapiálu (K), práce (N) a úrovní echnologie (z). Zároveň celková produkce je rovna hrubému národnímu důchodu. Dynamiku ekonomiky pak lze vyjádři následujícími vzahy: ( 1 ) K I K + a z ρ ε + 1 = δ + 1 = z + +1 První rovnice se ýká zásoby kapiálu, kerá je charakerizována nejen zásobou v předešlém období a invesicemi, ale aké mírou znehodnocení (δ). Druhá rovnice pak naznačuje, že při ρ blížícím se 1, echnologické inovace dané hodnoou ε jsou dlouhodobé. Původním moivem k sesrojení modelu byla snaha zjisi podíl echnologických šoků na výkyvech hospodářských cyklů. Kydland s Prescoem zjisili, že eno podíl se pohybuje kolem 70 %. Kydland ve svých modelech předpokládá nekonečný časový horizon, zn. že lidé jsou nesmrelní. Teno předpoklad je pro věšinu oázek ýkajících se eorie hospodářských cyklů nevýznamný. Pokud uvažujeme, že lidé jsou smrelní, vydělávají ve svém živoě nejdříve relaivně málo, poé s růsem zkušenosí rose i jejich pracovní příjem a v závěru

živoa opoušějí rh práce. Jejich spořeba nejdříve převyšuje příjem, pak na několik období klesá a poé opě rose nad úroveň příjmu. J. V. Ríos-Rull (1996) zjisil, že pokud uvažujeme ekonomiku s lidmi s ypickým živoním cyklem, získáme přibližně sejné závěry jako v případě, kdy uvažujeme nesmrelné spořebiele. Na příkladu USA Kydland demonsroval další z aspeků. A sice: byla-li v polovině devadesáých le čás populace mezi 30 a 40 ley věku nejpočenější skupinou, poom bude ao skupina v roce 2020 předsavova velice počenou skupinu lidí v důchodovém věku. To velice zaíží sání rozpoče a zvlášě pak sociální sysém. Kydland se aké zabýval porovnáním věkového rozdělení imigranů do USA. Ze srovnání vyplynulo, že imigrani jsou relaivně velmi mladí oproi původním Američanům. Ekonomické modely by měly yo poznaky obsahova, jako například sudie K. Soresleena konfronující oázku imigrace a fiskální poliiky vlády. Časo jsou aké diskuovány oázky růsu daňové sazby pro naplnění pořeb sáního rozpoču. V posledních leech vzrosla schopnos urči ekvilibrium pro ekonomiky s velkými rozdíly v populaci, jednak díky možnosem dnešních počíačů a jednak díky pokrokům v porozumění dynamické meodologii. Peníze? Sejný přísup lze využí i pro sudování moneárních jevů, nejen reálných, jak je někdy mylně prezenováno. Typickou oázkou je, zda moneární šoky způsobují hospodářské cykly. Předpokladem při zohlednění peněz je, že lidé nakupují zboží v různém rozsahu, zn. dělají malé a velké nákupy. Vzhledem k nákladům spojeným s uskuečňováním ransakcí, je vhodné uskuečňova malé nákupy prosřednicvím hoovosi a velké nákupy pomocí jiných prosředků směny. Ze sudie, na keré Kydland spolupracoval se Scoem Fremannem, vyplývá, že peníze flukuují procyklicky, i když cenrální banka nic nedělá. Jinými slovy, když se peněžní zásoba mění se změnou produkce, neříká eno fak nic o působení peněz na produkci. Příklad Argeniny Na počáku 90. le použili ekonomové eno přísup pro sudium inerakcí mezi mnoha zeměmi. Velká řada sudií se zabývala siuací v Argenině, kde došlo v 80. leech k dramaickému poklesu hrubého domácího produku o více než 20 %. V 90. leech naopak dosahovalo empo růsu až 7 %, ceny vývozu prudce klesaly a opakoval se defici obchodní bilance. Po roce 1998 došlo opě k propadu HDP, ale věšímu a rychlejšímu než v 80. leech. Kydland a C. Zaragaza při použií sandardního modelu, do kerého dosadili údaje o celkové produkiviě fakorů, zjisili, že v 90. leech měly bý invesice mnohem vyšší, a udíž i zásoba kapiálu na konci éo dekády. Na níže uvedeném grafu je vidě, že použiý model počíal dobře pro období 80. le a období po roce1998, ale v 90. leech měl bý růs reálného HDP mnohem vyšší.

Obr. č. 1 Argenina, GDP (The Nobel Foundaion [on-line]) Během sledovaného období se fakicky snížila zásoba kapiálu na osobu. Z oho vyplývá, že Argenina pořebuje rapidnější růs, aby dohnala okolní země, jinak její chudí obyvaelé zůsanou chudí ješě dlouhou dobu. Třeí křivka začínající v roce 1999 ukazuje, jak se HDP vyvíjí, když je do modelu dosazena skuečná hodnoa kapiálové zásoby z roku 1999. Jako jednu z příčin vývoje v Argenině vidí Kydland časovou nekonzisennos špané poliiky v období před rokem 1990. Vláda se ehdy snažila zvýši kredibiliu země a podpoři dlouhodobé invesice. Ovšem obavy z nesplácení působily proichůdně na invesice přeso, že ekonomika byla na vzesupu. Neexisuje jednoznačná odpověď na o, jak získa zracenou důvěryhodnos zpě, ale jisé je, že Argenina pořebuje dlouhodobou koncepci, kerá by simulovala inovační akiviy a lidský kapiál a zajisila ak budoucí přínosy, namíso jedno- či dvouleých opaření. V závěru své řeči Kydland připomněl, že rozhodovací problémy lidí zahrnuých v modelu a podniků jsou expliciní a dynamické. ( Přeloženo z The Nobel Foundaion [on-line]) Transformace makroekonomické poliiky a výzkumu Edward C. Presco Úvod Sám Presco označuje svůj a Kydlandův přínos za součás revoluce v makroekonomii. Ta byla dříve poměrně oddělena od zbyku ekonomie. Makroekonomie se posunula od konsrukce sysému rovnic národních účů ke zkoumání dynamické sochasické ekonomie. Makroekonomie se rozvíjela ze sadia zkoumání eorie do sádia odvozování jejích důsledků. Meodologii, kerou Presco a Kydland vyvinuli za účelem sudia flukuací hospodářských cyklů, lze aplikova ve všech oblasech ekonomie. Typickou oázkou při sudiu hospodářských cyklů je, zda posup, hospodářská poliika navrhovaná vládou, bude mí zamýšlené účinky.

Presco se zabýval modelem ekonomiky s reálným hospodářským cyklem, kde se lidé rozhodují, jakou čás svého příjmu vynaloží na spořebu a jakou na úspory, a dále kolik svého času alokují na rh. Teno model nazývá neoklasickým růsovým modelem, proože spojuje ochou lidí subsiuova s jejich schopnosí subsiuova. Transformace makroekonomické poliiky Presco ve své slavnosní řeči srovnal makroekonomické modely a způsoby volby poliiky před a po ransformaci. Dříve byly hodnoceny poliické akce dané akuální siuací. Poliické diskuse se zabývaly například ím, zda má bý peněžní zásoba zvýšena nebo naopak snížena. Ve své kriice (1976) Rober Lucas však upozornil, že akovéo oázky nejsou dobře zasazeny do dynamické ekonomické eorie. Po ransformaci jsou předměem hodnocení poliické zásady, keré specifikují běžné poliické akce jako funkci akuální ekonomické siuace. Zdálo se, že zásady jsou nejlépe dány, pokud budou v budoucnu následovány, zn. jsou časově konzisenní. Presco a Kydland však došli k závěru, že časově konzisenní zásady nejsou opimální. Ukázali, že vedou ke španým výsledkům. Makroekonomické modely byly sysémem rovnic. Udávaly výsledky dané hodnoami sávajících poliických akcí, hodnoami předem sanovených proměnných a hodnoami náhodných šoků. Jednoduché makroekonomické modely obsahovaly spořební funkci, funkci invesic, funkci popávky po penězích a Phillipsovu křivku. Pro určení paramerů, keré definovaly funkci, se používala eorie saisického odhadu. Klíčovým předpokladem ohoo přísupu je, že rovnice jsou neměnné v závislosi na poliice. R. Lucas však upozornil, že eno předpoklad je nekonzisenní s dynamickou ekonomickou eorií. Její rozvoj však přinesl rekurzivní eorii konkurenční rovnováhy (Lucas a Presco, 1971). Rovnováha reprezenovaná jako soubor sochasických procesů s pevnými pravděpodobnosmi přechodu byla rozhodující pro revoluci v makroekonomii. Makroekonomické modely po ransformaci jsou dynamické a odpovídají významu všeobecné rovnováhy. Lidé maximalizují užiek a firmy své zisky při daných cenách, a proo se rhy vyčišťují. Důležiou roli udíž hrají preference spořebielů a echnologie používané firmami, keré jsou ve vzahu k poliice neměnné. Presco a Kydland hledali nejlepší pravidlo, keré by specifikovalo poliické akce jako funkci savu ekonomiky. Nejdříve se zabývali časově konzisenními poliickými přísupy, keré specifikovaly nejlepší pravidlo pro současnos jako funkci pravidla, keré bude použio v budoucnu. Fak, že akovýo přísup není opimální, je vedl k závěru, že nejlepší poliický záměr je časově nekonzisenní. Jako příklad uvádí zdanění kapiálu zdani výnosy sávajícího kapiálu je vhodnější než zdani výnosy nových invesic. Sávající kapiál je zdaněn paušálně. Daně z budoucích výnosů ovšem jsou do jisé míry deformované. Dnešní invesice se ale sanou zíra sávajícím kapiálem a nejvhodnější poliickou akcí je zdani jejich výnosy. Podle Prescoových úvah je edy žádoucí, aby poliické zásady měly formu zákona, neboť ak se sávají poliickou insiucí vyhýbající se problému časové konzisence. S časovou nekonzisencí je aké spojena oázka moneární poliiky. Velmi zajímavě o om pojednává ve svém článku pro časopis Ekonom Jiří Jonáš, poradce výkonného řediele MMF, Washingon. (Ekonom [on-line]) Zaímco poziivní přínosy uvolněnější měnové poliiky a nižších úrokových sazeb se projeví brzy, náklady v podobě vyšší inflace se mohou projevi až za několik měsíců či déle. Navíc se nemusí nuně jevi okamžié zrychlení inflace o jeden či dva procenní body jako něco velmi nežádoucího, pokud ekonomika rychle rose. Vhodným příkladem je chování vůrců hospodářské poliiky, keří časo pracují před volbami s krákým časovým horizonem, během něhož je možné s pomocí expanzivní měnové či fiskální poliiky simulova dočasně ekonomiku k vyššímu výkonu a zvýši si ímo způsobem poliickou populariu. Vyšší inflace a nunos nepříjemných resrikivních opaření nasane až po volbách.

I když se poliik zaváže na začáku svého funkčního období, že bude prosazova rozumnou hospodářskou poliiku, kerá nevede k vyšší inflaci, nasane v jisém okamžiku před volbami siuace, kdy pro něj nebude dodržení ohoo slibu racionální (čili nasane problém časové nekonzisence opimální poliiky). Finanční rhy budou očekáva, že podpoří expanzivnější poliiku, aby zvýšil zaměsnanos a produkci, a že ao poliika povede po určié době k vyšší inflaci. Výsledkem budou vyšší úrokové míry, keré budou držielé dluhopisů požadova, aby se ochránili před znehodnocením v důsledku vyšší inflace. Poliici přiom ani nemusí k expanzivní poliice přisoupi - finanční rhy mohou reagova již z oho důvodu, že podobný krok považují z hlediska poliiků za opimální. Řešením ohoo problému časové nekonzisence je svěři uskuečňování měnové poliiky insiuci, kerá pracuje s delším časovým horizonem než poliici a kerá ak není vysavena podobným problémům a pokušením použí měnovou poliiku ke krákodobému ovlivnění reálných ekonomických veličin. Touo insiucí je nezávislá cenrální banka. Guvernér a členové vedení cenrální banky jsou obvykle jmenováni na delší období, než je funkční období poliiků, aby byli uchráněni před případným poliickým lakem a snahami využí měnovou poliiku pro krákodobé poliické cíle. Řada empirických výzkumů v posledních leech ukázala, že vyšší míra nezávislosi cenrální banky vede k nižší míře inflace a nízká inflace vede naopak k vyššímu hospodářskému růsu. Vedle vyšší nezávislosi cenrálních bank je dalším znaelným posunem snaha učini cenrální banky a měnovou poliiku zodpovědnou za dosažení jediného cíle, sabiliy kupní síly měny. Není vhodné čini cenrální banku odpovědnou za další cíle, jako např. produkce a zaměsnanos. Česká národní banka je časo kriizována, že nebere při svých rozhodnuích dosaečně v úvahu celkovou hospodářskou siuaci. Každá cenrální banka podrobně analyzuje sav ekonomiky a pravděpodobný vývoj produkce a zaměsnanosi, kerý ovlivňuje inflační laky. Too "zohledňování" hospodářského savu v žádném případě nemůže znamena, aby cenrální banka sledovala jiné cíle, např. nepřipusi, aby růs produkce nepoklesl pod určiou úroveň či aby míra nezaměsnanosi nepřesáhla určiou výši. Ale nižší růs produkce a vyšší nezaměsnanos za jinak sejných okolnosí znamenají, že inflační laky v ekonomice jsou nižší, a za jinak sejných okolnosí jsou argumenem ve prospěch uvolněnější měnové poliiky. (Ekonom [on-line]) Transformace makroekonomického výzkumu Nová meodologie, kerou Presco a Kyndland přinesli do výzkumu makroekonomie, může bý použia pro vyčíslení důsledků jak nominálních, ak reálních šoků. Hospodářské cykly jsou označovány jako flukuace produku a zaměsnanosi kolem rendu, ale Presco si kladl oázku: Co je o rend? Spolu s R. Hodrickem se pokusil nají definici rendu. Trend pak vymezili jako dobře sanovenou saisiku, kde saisika je funkcí reálných hodno. Jejich saisika dobře napodobuje hladkou křivku, kerou lze proloži daa. Flukuace hospodářských cyklů jsou ze dvou řein vysvělovány různorodosí pracovního vsupu, z jedné řeiny různorodosí celkové produkiviy fakorů a prakicky nulový podíl mají rozdíly v kapiálu. Dalším poznakem je, že spořeba se mění procyklicky. Invesice se v procenním vyjádření odchylují desekrá více než spořeba. Dříve zasávaný názor, že v období, kdy ekonomika je na vzesupu a příjmy jsou vysoké, by mělo spořebovávané množsví volného času bý věší, se ukázal jako nesprávný. V souladu s pozorováními se ukázalo, že množsví volného času se mění proicyklicky. Vedly se diskuse o příčinách flukuací hospodářských cyklů, o reálných šocích jako např. moneární šok rozvíjený Lucasem. V 70. leech se eorie dlouhodobého růsu sousředila na výkyvy v ekonomických agregáech, zaímco makroekonomie se sousředila na krákodobé výkyvy. Neexisovalo propojení mezi eorií dlouhodobého růsu a eoriemi dynamické rovnováhy hospodářských cyklů. Možná

proo, že krákodobé výkyvy produku byly vysvělovány z velké čási změnami ve výrobním fakoru práce, zaímco dlouhodobé byly vysvělovány v růsu kapiálu a celkové produkiviy fakorů. Presco s Kydlandem pro analýzu flukuací hospodářských cyklů použili neoklasický růsový model a základní eoreický rámec, kerý vyvinuli, byl nazván modelem reálného hospodářského cyklu. (Reálný neznamená, že by se ýkal hodnocení důsledků pouze reálných šoků, sejně ak může bý použi pro rozbor moneárních šoků.) Model saví na příspěvcích řady dalších ekonomů, např. S. Kuznes a R. Sone, keří rozvíjeli sysém účů národního důchodu a produku yo účy prozrazují řadu faků, keré vedly k Solowově klasickému růsovému modelu. V omo modelu sice jsou zahrnui lidé, ale nečiní žádná rozhodnuí. Kydland a Presco při své práci posupovali následovně: začali s neoklasickým růsovým modelem, jehož základem je Solow-Swanova agregání produkční funkce vycházející z důchodové srany národních účů. ( k l ) c + x = y = F, kde F produkční funkce, c spořeba, x invesice, y produkce, k kapiál, l práce. U kapiálu samozřejmě aké dochází ke znehodnocování: ( 1 ) k x k = + + 1 δ kde δ - míra znehodnocení. Zohlednili aké požadavky na budování nových kapaci. Dále zavedli předsaviele domácnosí s preferencemi seřazenými podle diskonované hodnoy užiku plynoucího ze spořeby a volného času. Domácnos edy maximalizuje očekávanou hodnou: = 0 β u ( c,1 h ) kde u užiek, c spořeba, 1-h volný čas. Jako druhý krok provedli modifikaci národních účů ak, aby byly sladěné s uvažovanou eoreickou absrakcí. Nejdůležiější modifikací je pohled na dlouhodobé spořební výdaje jako na invesice. Jejich započíáním do invesic v národních účech dojde k růsu podílu invesic na produkci a aké o přináší důsledky pro cyklické chování ekonomiky. Důvodem ohoo kroku bylo, že dlouhodobé spořební výdaje jsou velmi proměnlivé a chovají se podobně jako invesice výrobců, ne jako spořební výdaje na zboží krákodobé spořeby. Za řeí uzpůsobili model poznakům o ekonomickém růsu. Konkréně, že reálné mzdové sazby a spořeba rosou ve sejné míře jako reálný produk na osobu. Funkce užiku ak získala následující var:

( c,1 h) u = ( cg( 1 l) ) 1 σ 1 σ 1 Pro paramer σ sanovili hodnou 1. Funkce užiku pak má var: log c + g 1 ( l) Funkce g má klíčový význam pro flukuace hospodářského cyklu predikované růsovým modelem. Dále chěli zohledni prvky, keré by vedly k poruchám v nabídce práce, zavedli proo šok způsobený celkovou produkiviou fakorů, kerý je v čase nezávislý a předpokládá, že lidé jej zaznamenají dříve, než učiní své rozhodnuí ýkající se nabídky práce. Dále zavedli druhý vysoce sabilní auoregresivní šok celkové produkiviy fakorů. Páým krokem pak byla lineární kvadraická aproximace. Nejdříve určili sacionární sav ekonomiky, kdy rozpyly šoků způsobených celkovou produkiviou fakorů jsou nula. Tako vznikne lineární kvadraická ekonomika, jejíž rovnováhu lze snadno vypočía. Poé vypočeli rovnovážný proces a dalším krokem byla simulace modelované ekonomiky. Pomocí sochasického procesu získali časové řady. Posledním krokem pak bylo srovnání klíčových saisik hospodářských cyklů ve zkoumaném modelu a ve skuečné ekonomice. Jednou akovou saisikou je směrodaná odchylka cyklické komponeny produkce. Nejdříve počíali cyklickou komponenu ve skuečné ekonomice, pak určili její směrodanou odchylku a pak eno posup provedli u modelované ekonomiky. Opakováním výpočů dospěli k výběrovému rozdělení. Pokud se oo výběrové rozdělení pohybuje kolem nějaké hodnoy, ukazuje ao hodnoa, jak proměnlivá by ekonomika mohla bý, pokud by šoky způsobené celkovou produkiviou fakorů byly jedinými šoky. Pokud se výběrové rozdělení nepohybuje kolem určié hodnoy, eorie nedává dobré výsledky. Ale výběrové rozdělení je velmi sousředěno za podmínky, že poče čvrleních pozorování je nejméně 100. Závěrečné posřehy Ve zbývající čási své nobelovské řeči Presco pojednává o poznaku, že elasicia nabídky práce je rovna hodnoě 3 a podává důkaz pro uo hodnou. Hovoří o sálosi šoků způsobených celkovou produkiviou fakorů, odkazuje na další ekonomy, keří se zabývali problemaikou hospodářských cyklů při zohlednění řady dalších podmínek a uvádí mnoho dalších příkladů své rozsáhlé práce. ( Přeloženo z The Nobel Foundaion [on-line]) Závěr Kydlandův a Prescoův přínos ekonomické eorii i prakickým implikacím je nesporný. Do svých modelů zavedli chování lidí a firem, podíleli se na vzniku eorie reálného hospodářského cyklu, jejich závěry měly nemalý vliv na vorbu fiskálních a moneárních sraegií a na cenrální bankovnicví, podařilo se jim změni přísup k ekonomickému výzkumu. Spolupracovali s řadou neoklasických ekonomů a na dalším rozvoji jejich poznaků se podílejí i jejich žáci.

Použiá lieraura: Cenrum informačních a knihovnických služeb Vysoká škola ekonomická v Praze [on-line] Praha. Posl. úpravy 30.11.2006 [ci. 5.6.2007] URL: hp://ciks.vse.cz/edice/nobel/kydland/kydland.asp Cenrum informačních a knihovnických služeb Vysoká škola ekonomická v Praze [on-line] Praha. Posl. úpravy 30.11.2006 [ci. 5.6.2007] URL: hp://ciks.vse.cz/edice/nobel/presco/presco.asp HOLMAN, R. (1999): Dějiny ekonomického myšlení. C.H.Beck, Praha, 1999. Ekonom [on-line]. Praha: Ekonom. Da. vydání 13.6.2001 [ci. 5.6.2007] URL: hp://ekonom.ihned.cz/index.php?p=400000_d&aricle[id]=983208&aricle[wha]=zr%e1a +kredibiliy+je+drah%e1 idnes [on-line]. Praha: idnes server. Da. vydaní 11.10.2004 [ci. 5.6.2007] URL: hp://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=a041011_134832_ekonomika_v en Liberální insiu [on-line]. Praha. Posl. úpravy 18.10.2004 [ci. 5.6.2007] URL: hp://www.libins.cz/clanky.php?id=431 The Nobel Foundaion [on-line]. Sockholm: The Nobel Foundaion. [ci. 5.6.2007] URL: hp://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureaes/2004/kydland-lecure.pdf The Nobel Foundaion [on-line]. Sockholm: The Nobel Foundaion. [ci. 5.6.2007] URL: hp://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureaes/2004/presco-lecure.pdf Wikipedia, The Free Encyclopedia [on-line]. San Diego: Wikipedia, The Free Encyclopedia. Posl. úpravy 11.5.2007 [ci. 5.6.2007] hp://en.wikipedia.org/wiki/finn_e._kydland Wikipedia, The Free Encyclopedia [on-line]. San Diego: Wikipedia, The Free Encyclopedia. Posl. úpravy 11.5.2007 [ci. 5.6.2007] URL: hp://en.wikipedia.org/wiki/edward_c._presco 6. 6. 2006 Miroslava Sýkorová 4. ročník, K03369