7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN :2006

Podobné dokumenty
Opatření a Hřebíky 15 d 2,8 mm Vruty 15 d 3,5 mm Svorníky 15 t 1 45 mm Kolíky 20 t 1 45 mm Hmoždíky podle EN t 1 45 mm

Dřevěné konstrukce požární návrh. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru

2 NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN : 2006

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze

Dřevěné konstrukce podle ČSN EN : Petr Kuklík

Statický výpočet požární odolnosti

NOVÉ MOŽNOSTI V NAVRHOVÁNÍ VELKOROZPONOVÝCH DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PODLE PLATNÝCH EVROPSKÝCH NOREM

133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.

9 STANOVENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI ZDIVA PODLE TABULEK

Úvod Požadavky podle platných technických norem Komentář k problematice navrhování

ČSN EN OPRAVA 1

7 PARAMETRICKÁ TEPLOTNÍ KŘIVKA (řešený příklad)

Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru. Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.

Zděné konstrukce podle ČSN EN : Jitka Vašková Ladislava Tožičková 1

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Spřažené ocelobetonové konstrukce požární návrh. Prof.J.Studnička, ČVUT Praha

Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č.4

2 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN : 2004

K normalizaci dřevěných konstrukcí po roce 2015

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)

Posouzení za požární situace

kde je rychlost zuhelnatění; t čas v minutách. Pro rostlé a lepené lamelové dřevo jsou rychlosti zuhelnatění uvedeny v tab. 6.1.

F Zug F H. F Druck. Desky Diamant 07/2010. Knauf Diamant. Diamant deska, která unese dům

ČSN pro navrhování betonových. Ing. Jaroslav Langer, PhD., Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Novinky v navrhování na účinky požáru Praha 22.2.

Stropy z ocelových nos

Hřebíkové spoje. Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR.

Ocelové konstrukce požární návrh

Úvod do navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru. doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. VUT FAST Brno. Přednášky z předmětu CL001 12/2017

2 NAVRHOVÁNÍ ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU PODLE EVROPSKÉ NORMY EN

Jednoduchá metoda pro návrh ocelobetonového stropu

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A11. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

12. Navrhování dřevěných konstrukcí, konstrukce ze dřeva.

Publikace Hodnoty ypožární odolnosti stavebních

Uživatelská příručka

6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru

Ocelové konstrukce požární návrh

Požární zkouška v Cardingtonu, ocelobetonová deska

Betonové konstrukce (S)

STATICKÉ TABULKY stěnových kazet

2 NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU PODLE ČSN EN :2006

Teplotní analýza požárního úseku. Návrh konstrukce za zvýšené teploty

Betonové konstrukce (S)

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ, SPOJE DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

8 ZKUŠEBNÍ METODY PRO STANOVENÍ PŘÍSPĚVKU POŽÁRNÍ ODOLNOSTI V ENV 1338x: 2003

10.1 Úvod Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík

Betonové konstrukce. Beton. Beton. Beton

POŽÁRNÍ ODOLNOST OCELOVÝCH, OCELOBETONOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ. Zdeněk Sokol. Velké požáry. Londýn, září 1666

SPOJE OCEL-DŘEVO SE SVORNÍKY NEBO KOLÍKY

Ocelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru Jednoduchá metoda pro požární návrh

Část 3: Analýza konstrukce. DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43

Část 5.8 Částečně obetonovaný spřažený ocelobetonový sloup

ALUMINI. Skrytý držák bez otvorů Tří rozměrová děrovaná deska z hliníkové slitiny ALUMINI - 01 OBSAH BALENÍ OCEL - HLINÍK TENKÉ KONSTRUKCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Betonové konstrukce (S)

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Příklad 2 Posouzení požární odolnosti železobetonového sloupu

6 PŘÍKLAD VÝPOČTU TLAČENÉHO OCELOBETONOVÉHO SLOUPU

ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

F 1.2 STATICKÉ POSOUZENÍ

INŽENÝRSKÉ. Ocelové TESAŘSKÉ. Lepené. Dřevěné. Hřebíkové plechy. Hmoždinky. Hmoždíky Skoby. Svorníky. Hřebíky. Sponky. Kolíky.

1 Použité značky a symboly

VÝPOČET POŽÁRNÍHO ZATÍŽENÍ

Řešený příklad: Požární odolnost plechobetonové desky podle EN

7 OCELOVÉ KONSTRUKCE - POKROČILÝ NÁVRH POMOCÍ SOFTWARE

ETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete)

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky

8 Spoje s kovovými spojovacími prostředky

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

Řešený příklad: Požární odolnost uzavřeného svařovaného průřezu

Bibliografická citace VŠKP

Tabulka 5 Specifické prvky

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

TEPLOTNÍ ODEZVA. DIF SEK Part 2: Thermal Response 0/ 44

Část 5.3 Spřažená ocelobetonová deska

Příloha D Navrhování pomocí zkoušek

Požární odolnost ocelobetonové stropní konstrukce. Eva Dvořáková, František Wald

Dřevostavby komplexně. Dipl. Ing. (FH) Jaroslav Benák

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

STAV POZNÁNÍ NÁVRHU KONSTRUKCÍ

POŽÁRNÍ ODOLNOST PODHLEDOVÝCH KONSTRUKCÍ OPLÁŠT NÝCH CEMENTOTŔÍSKOVÝMI DESKAMI. Autoři: Ing. Miroslav Vacula Ing. Martin Klvač

Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Ing. Jan Rýpal Nádražní Moravský Písek IČO: Moravský Písek, STATICKÝ VÝPOČET

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR.

Uplatnění prostého betonu

Seminář Novinky v navrhování na účinky požáru. František Wald

Transkript:

7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN 1995-1-2:2006 7.1 Úvod Konverze předběžné evropské normy pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru ENV 1995-1-2, viz [7.1], na evropskou normu stejného označení proběhla za spolupráce odborníků v oboru dřevěných konstrukcí a požární bezpečnosti staveb, což se pozitivně promítlo do úrovně jejího zpracování. EN byla v CENu schválena 16.4.2004 a v anglické verzi vydána v listopadu 2004. Český překlad EN včetně Národní přílohy vyšel v prosinci 2006 jako ČSN EN 1995-1-2, viz [7.2]. Text normy se člení na kapitoly: Předmluva; 1 Všeobecně; 2 Zásady navrhování; 3 Vlastnosti materiálu; 4 Postupy navrhování na mechanickou odolnost; 5 Postupy navrhování pro stěnové a stropní sestavy; 6 Spoje a 7 Konstrukční opatření. Norma je doplněna následujícími přílohami: Příloha A Vystavení účinkům parametrického požáru; Příloha B Zpřesněné výpočetní metody; Příloha C Nosné stropní nosníky a sloupky stěn v sestavách, jejichž dutiny jsou zcela vyplněny izolací; Příloha D Zuhelnatění prvků v sestavách stěn a stropů s prázdnými dutinami; Příloha E Analýza dělicí funkce stěnových a stropních sestav a Příloha F Návod pro uživatele této části Eurokódu. 7.2 Národní příloha ČSN EN 1995-1-2 Národní příloha se týká pěti článků, v nichž je umožněna národní volba. Na základě nepříliš dobrých zkušeností s odchylnými hodnotami národních součinitelů ve stádiu ENV tentokrát byli zpracovatelé v nastavování specifických hodnot pro ČR zdrženliví a všech pět článků bylo převzato bez úpravy. 7.3 Požární odolnost spojů Kapitola monografie, která je zaměřena na požární odolnost dřevěných konstrukcí, je věnována problematice spojů dřevěných konstrukcí. Předpokládá se, že spoje vystaveny účinkům požárního zatížení reprezentované ohřevem podle nominální normové křivky, viz [7.3], a pokud není uvedeno jinak, pro požární odolnosti nepřekračující 60 min, viz [7.4]. Pravidla, která jsou uvedena v této kapitole, vychází z ČSN EN 1995-1-2, viz [7.2] a platí pro spoje provedené pomocí hřebíků, svorníků, kolíků, vrutů, prstencových hmoždíků, hmoždíků přenášejících smykovou sílu a ozubených hmoždíků. 1

7.4 Spoje s bočními prvky ze dřeva 7.4.1 Zjednodušená pravidla Nechráněné spoje Požární odolnost nechráněných spojů dřevo-dřevo, u kterých rozteče, vzdálenosti od okrajů a konců a rozměry bočního prvku vyhovují minimálním požadavkům uvedeným v ČSN EN 1995-1-1, kapitola 8, viz [7.5], se může uvažovat z tab. 7.1. Tab. 7.1 Požární odolnosti nechráněných spojů s bočními prvky ze dřeva Doba požární Opatření a odolnosti t d,fi min Hřebíky 15 d 2,8 mm Vruty 15 d 3,5 mm Svorníky 15 t 1 45 mm Kolíky 20 t 1 45 mm Hmoždíky podle EN 912 15 t 1 45 mm a d je průměr spojovacího prostředku a t 1 je tloušťka bočního prvku Pro spoje s kolíky, hřebíky nebo vruty s nevyčnívajícími hlavami, se doba požární odolnosti t d,fi větší než je uvedeno v tab. 7.1, ale nepřekračující 30 min, může dosáhnout zvětšením následujících rozměrů o a fi : - tloušťky bočních prvků; - šířky bočních prvků; - vzdálenosti od konce a okraje ke spojovacím prostředkům; kde: a fi = β k t t ) (7.1) n flux ( req d, fi β n k flux t req je rychlost zuhelnatění; součinitel zohledňující zvětšený tepelný tok skrz spojovací prostředek; požadovaná normová doba požární odolnosti; t d,fi doba požární odolnosti nechráněného spoje uvedená v tab. 7.1. Součinitel k flux se má uvažovat jako k flux = 1,5. 2

Obr. 7.1 Zvláštní tloušťka a zvláštní vzdálenosti spojovacích prostředků od konce a okraje Chráněné spoje Když je spoj chráněn přídavným dřevěným obložením, deskami na bázi dřeva, nebo sádrokartonovou deskou typu A nebo H, má čas do počátku zuhelnatění splňovat: t ch treq 0,5 td, fi (7.2) kde t ch je čas do počátku zuhelnatění; t req požadovaná normová doba požární odolnosti; t d,fi požární odolnost nechráněného spoje, která je uvedena v tab. 7.1. Když je spoj chráněn dodatečnou sádrokartonovou deskou typu F, čas do počátku zuhelnatění má splňovat: t ch treq 1,2 td, fi (7.3) Pro spoje, kde jsou spojovací prostředky chráněny vlepenými dřevěnými zátkami, se má délka zátek určit podle vztahu (7.1) - viz obr. 7.2. Připevnění dodatečné ochrany má zabránit jejímu předčasnému poškození. Dodatečná ochrana provedená pomocí desek na bázi dřeva nebo sádrokartonové desky má zůstat na místě až do počátku zuhelnatění prvků (t = t ch ). Dodatečná ochrana provedená pomocí sádrokartonové desky typu F má zůstat na místě během požadované požární odolnosti (t = t req ). U svorníkových spojů mají být hlavy svorníku chráněny pomocí ochrany o tloušťce a fi, viz obr. 7.3. Následující pravidla platí pro připevnění dodatečné ochrany pomocí hřebíků a vrutů: - vzdálenosti mezi spojovacími prostředky nemají být větší než 100 mm podél okrajů desky a než 300 mm pro vnitřní přípoje; 3

- vzdálenost spojovacích prostředků od okraje má být rovna nebo větší než a fi, vypočtená pomocí vztahu (7.1) - viz obr. 7.2. Hloubka vniku spojovacích prostředků, připevňujících dodatečnou ochranu ze dřeva, desek na bázi dřeva nebo sádrokartonové desky typu A nebo H, má být nejméně 6d, kde d je průměr spojovacího prostředku. Pro sádrokartonovou desku typu F má být délka vniku do nezuhelnatělého dřeva (které je za čarou zuhelnatění) nejméně 10 mm - viz obr. 7.1b. Legenda: 1 Vlepené zátky 2 Dodatečná ochrana s použitím desek 3 Spojovací prostředek připevňující desky zajišťující dodatečnou ochranu Obr. 7.2 Příklady dodatečné ochrany z vlepených zátek, nebo z desek na bázi dřeva, nebo sádrokartonové desky (ochrana okrajů bočních a středních prvků není zobrazena) Legenda: 1 Prvek 2 Hlava svorníku 3 Prvek zajišťující ochranu Obr. 7.3 Příklady ochrany hlavy svorníku Doplňující pravidla pro spoje s vnitřními ocelovými deskami Pro spoje s vnitřními ocelovými deskami s tloušťkou rovnou nebo větší než 2 mm, a které nevystupují nad povrch dřeva, má šířka bst ocelových desek respektovat podmínky uvedené v tabulce 7.2. 4

Tab. 7.2 Šířky ocelových desek s nechráněnými okraji b st Nechráněné okraje R 30 200 mm všeobecně R 60 280 mm Nechráněné okraje na jedné nebo dvou stranách R 30 R 60 120 mm 280 mm Ocelové desky užší než dřevěný prvek se mohou uvažovat jako chráněné v následujících případech, viz obr. 7.4: - pro desky s tloušťkou ne větší než 3 mm, kde je hloubka dutiny d g větší než 20 mm pro dobu požární odolnosti 30 min a větší než 60 mm pro dobu požární odolnosti 60 min; - pro spoje s vlepenými pásky nebo ochrannými deskami na bázi dřeva, kde je hloubka vlepeného pásku d g, nebo tloušťka desky h p větší než 10 mm pro dobu požární odolnosti 30 min a větší než 30 mm pro dobu požární odolnosti 60 min. a) b) c) d) Obr. 7.4 Ochrana okrajů ocelových desek (spojovací prostředky nejsou zobrazeny): a) nechráněných, b) chráněných dutinami, c) chráněných vlepenými pásky, d) chráněných deskami 7.4.2 Metoda redukovaného zatížení Nechráněné spoje Pravidla pro svorníky a kolíky platí, pokud tloušťka boční desky je rovna nebo větší než t 1 : 50 t 1 = max (7.4) 50 + 1,25( d 12) kde d je průměr svorníku nebo kolíku v mm. 5

Pro normovou požární odolnost se má charakteristická únosnost spoje se spojovacími prostředky ve střihu vypočítat takto: F v, Rk, fi η Fv, Rk = (7.5) s kt d, fi e η = (7.6) kde F v,rk je charakteristická příčná únosnost spoje se spojovacími prostředky ve střihu při běžné teplotě, viz ČSN EN 1995-1-1, kapitola 8; η převodní součinitel; k parametr uvedený v tabulce 7.3; t d,fi návrhová požární odolnost nechráněného spoje v min. Poznámka: Návrhová únosnost se vypočte podle běžných pravidel s převodním součinitelem podle vztahu (7.6). Návrhová odolnost nechráněného spoje zatíženého návrhovým účinkem zatížení při požáru se má uvažovat jako: η fi γ M, fi 1 td, fi = ln (7.7) k γ k M kde k je parametr uvedený v tabulce 7.3; fi η fi redukční součinitel pro návrhové zatížení při požáru; γ M dílčí součinitel pro spoj, viz ČSN EN 1995-1-1, článek 2.4.1, viz [7.5]; k fi γ M,fi součinitel pro převod 5% kvantitu na 20% kvantil; dílčí součinitel spolehlivosti pro dřevo při požáru. Pro kolíky vyčnívající více než 5 mm se mají hodnoty k uvažovat jako pro svorníky. Pro spoje provedené pomocí svorníků a kolíků, se má únosnost spoje brát jako součet únosností jednotlivých spojovacích prostředků. Pro spoje s hřebíky nebo vruty s nevyčnívajícími hlavičkami pro požární odolnosti větší než dané podle vztahu (7.7), ale ne více než 30 min, se mají tloušťky bočního prvku a vzdálenosti od konce a okraje zvětšit o a fi (viz obr. 7.1), která se má brát takto: a fi = β t t ) (7.8) n( req d, fi kde β n je nominální míra zuhelnatění; 6

t req t d,fi požadovaná normová požární odolnost; požární odolnost nechráněného spoje zatíženého návrhovým účinkem zatížení při požáru. Tab. 7.3 Parametr k Spoj s k Největší doba platnosti parametru k v nechráněném spoji min Hřebíky a vruty 0,08 20 Svorníky dřevo dřevo s d 12 mm 0,065 30 Svorníky ocel dřevo s d 12 mm 0,085 30 Kolíky dřevo dřevo a s d 12 mm 0,04 40 Kolíky ocel dřevo a s d 12 mm 0,085 30 Hmoždíky ve shodě s EN 912 0,065 30 a Hodnoty pro kolíky jsou závislé na přítomnosti jednoho svorníku pro každé čtyři kolíky Chráněné spoje Odstavec pro nechráněné spoje platí, kromě toho, že t d,fi se má vypočítat podle vztahu (7.7). Jako alternativní metoda ochrany koncových a bočních povrchů prvků, se mohou vzdálenosti od konců a okrajů zvětšit o a fi podle vztahu (7.1). Pro požární odolnosti větší než 30 min, se ale vzdálenosti od konců mají zvětšit o 2a fi. Toto zvýšení vzdálenosti od konce též platí pro na tupo spojené střední prvky ve spoji. 7.5 Spoje s vnějšími ocelovými deskami Nechráněné spoje Únosnost vnějších ocelových desek se má určovat podle pravidel uvedených v ČSN EN 1993 1-2, viz [7.6]. Pro výpočet součinitele průřezu ocelových desek podle ČSN EN 1993-1-2 lze předpokládat, že povrchy oceli v těsném dotyku se dřevem nejsou vystaveny požáru. 7

Chráněné spoje Ocelové desky používané jako boční prvky se mohou uvažovat jako chráněné, když jsou úplně kryty, včetně okrajů desky, dřevem nebo deskami na bázi dřeva o minimální tloušťce a fi podle vztahu (7.1) s t d,fi = 5 min. Účinek jiných požárních ochran se má vypočítat podle ČSN EN 1993-1-2. Zjednodušená pravidla pro osově zatížené vruty Pro osově zatížené vruty, které jsou chráněny proti přímému vystavení účinkům požáru, platí následující pravidla. Návrhová odolnost vrutů se má vypočítat podle obecného vztahu pro určení návrhové únosnosti. Pro spoje, kde vzdálenosti a 2 a a 3 spojovacího prostředku vyhovují rovnicím (7.9) a (7.10), viz obr. 7.5, se má převodní součinitel η pro redukci odolnosti na vytažení vrutu při požáru vypočítat s použitím vztahu (7.11): a a 40 (7.9) 2 1 + a a 40 (7.10) 2 1 + kde a 1, a 2 a a 3 jsou vzdálenosti v milimetrech; 0 pro a 1 0, 6 t d, fi (a) η = 0,44a 1 0,2t 0,56a 1 0,264t d, fi 0,2t + 5 0,36t d, fi d, fi d, fi + 23 + 7,32 pro,6 t a 0,8 t 5 (b) 0 d, fi 1 d, fi + pro,8 t 5 a t 28 (c) 0 d, fi + 1 d, fi + (7.11) 1,0 pro a 28 (d) 1 t d, fi + kde a 1 je boční krytí v mm - viz obrázek 7.5; t d,fi požadovaná doba požární odolnosti v min. Převodní součinitel η pro spojovací prostředky se vzdálenostmi od okrajů a 2 = a 1 a a 3 a 1 + 20 mm se má vypočítat podle vztahu (7.11), kde t d,fi se nahradí 1,25 t d,fi. 8

Obr. 7.5 Průřez a definování vzdáleností 7.6 Shrnutí V předloženém materiálu je ukázáno stanovení požární odolnosti spojů dřevěných konstrukcí a jejich konstrukční řešení, které o odolnosti celé konstrukce většinou rozhoduje. U dřevěných konstrukcí se přechází na využití pokročilejšího modelování požáru pomocí parametrických teplotních křivek a zónových modelů a problematika vhodné volby a ověření chování spojů se stává stále důležitější. Literatura [7.1] ČSN P ENV 1995-1-2: Navrhování dřevěných konstrukcí, Obecná pravidla, Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSNI, Praha 1997. [7.2] ČSN EN 1995-1-2: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru, ČNI, Praha 2006. [7.3] ČSN EN 1991-1-2: Zatížení konstrukcí, Obecná zatížení, Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru, ČNI, Praha 2004. [7.4] Wald F. a kol.: Výpočet požární odolnosti stavebních konstrukcí, České vysoké učení technické v Praze, Praha 2005, 336 s., ISBN 80-0103157-8. [7.5] ČSN EN 1995-1-1: Navrhování dřevěných konstrukcí, Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, ČNI, Praha 2006. [7.6] ČSN EN 1993-1-2: Navrhování ocelových konstrukcí, Obecná pravidla, Navrhování konstrukcí na účinky požáru, ČNI, Praha 2006. 9

QUALITY RECORD Název Navrhování spojů podle ČSN EN 1995-1-2:2006 Kategorie Název souboru Dřevěné konstrukce 5-7_Navrhovani_spoju_CSN.pdf Datum vytvoření 18. 11. 2007 Autor Eurokódy Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT v Praze ČSN P ENV 1995-1-2: Navrhování dřevěných konstrukcí, Obecná pravidla, Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSNI, Praha 1997. ČSN EN 1995-1-2: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru, ČNI, Praha 2006. ČSN EN 1991-1-2: Zatížení konstrukcí, Obecná zatížení, Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru, ČNI, Praha 2004. ČSN EN 1995-1-1: Navrhování dřevěných konstrukcí, Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, ČNI, Praha 2006. ČSN EN 1993-1-2: Navrhování ocelových konstrukcí, Obecná pravidla, Navrhování konstrukcí na účinky požáru, ČNI, Praha 2006. Literatura Wald F. a kol.: Výpočet požární odolnosti stavebních konstrukcí, České vysoké učení technické v Praze, Praha 2005, 336 s., ISBN 80-0103157-8. 10