Ministerstv pr místní rzvj Akční plán ke Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Na bdbí 2015 2016 Verze 2 30.4.2015 (úprava dne 21. 7. 2015)
Obsah 1 Úvd... 2 1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020... 4 2 Vývj cestvníh ruchu 2012 2015... 6 2.1 Satelitní účet cestvníh ruchu... 6 2.2 Návštěvnst v hrmadných ubytvacích zařízeních cestvníh ruchu... 7 2.3 Příjezdvý cestvní ruch... 9 2.4 Výjezdvý a dmácí cestvní ruch... 11 2.5 Shrnutí dsavadníh a predikce buducíh vývje cestvníh ruchu... 12 3 Pdpra CR v prgramvém bdbí 2014 2020... 13 3.1 ESIF... 13 3.2 Evrpské iniciativy... 17 3.3 Pdpra ze státníh rzpčtu... 18 4 Navrhvaná patření Akčníh plánu... 19 4.1 Vazba patření Akčníh plánu na patření Kncepce... 19 4.2 Další rzvj systému kvality služeb CR, zajištění udržitelnsti systému... 22 4.2.1 Zajištění dalšíh rzvje ČSKS... 22 4.2.2 Pdpra prpagace ČSKS a značky kvality... 23 4.3 Cestvní ruch v destinacích... 24 4.3.1 Zpracvání a následné vyhlášení nvéh prgramu... 25 4.4 Pdpra sledvání efektivity a přínsů realizvaných aktivit... 26 4.4.1 Vypracvání metdiky vyhdncvání investic... 27 4.4.2 Vytvření indikátrů pr sledvání výknnsti cestvníh ruchu... 27 4.5 Zabezpečení dat a pdpry rzhdvacích prcesů... 28 4.5.1 Rzvj Satelitníh účtu cestvníh ruchu ČR... 28 4.5.2 Realizace marketingvých výzkumů... 29 4.6 Pdpra udržitelnéh cestvníh ruchu... 29 4.6.1 Rzvj infrastruktury přírdníh dědictví... 30 4.6.2 Pdpra činnsti a vzniku nvých geparků... 30 4.6.3 Rzvj udržitelné dpravy... 31 4.6.4 Pdpra tvrby prduktů udržitelnéh cestvníh ruchu... 32 4.7 Marketing cestvníh ruchu na nárdní úrvni... 32 4.8 Krdinace plitiky cestvníh ruchu... 33 4.8.1 Krdinace plitiky cestvníh ruchu... 33 4.9 Krizvé řízení a bezpečnst... 34 4.9.1 Krizvý scénář řešení pklesu knkurenceschpnsti CR... 35 4.9.2 Pdpra Hrské služby ČR... 36 4.10 Efektivnější management a marketing destinací... 36 4.10.1 Prblematika veřejné pdpry... 38 4.10.2 Zefektivnění managementu a marketingu destinací... 38 5 Závěr... 39 6 Přílhy... 40 6.1 Přehled alkací... 40 6.2 Seznam pužitých zkratek... 43 6.3 Marketingvý plán ČCCR CzechTurism 2015... 45 1
1 Úvd Zpracvání Akčníh plánu vyplývá z Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu 2014 2020 (dále jen Kncepce), základníh střednědbéh strategickéh dkumentu v blasti cestvníh ruchu, schválenéh usnesením vlády č. 220 ze dne 27. března 2013. Glbálním cílem Kncepce je zvýšení knkurenceschpnsti celéh dvětví na nárdní i reginální úrvni a udržení jeh eknmické výknnsti jak důsledek dsažení rvnváhy mezi eknmickým, sci-kulturním, envirnmentálním a reginálním rzvjem. Dílčími cíli Kncepce jsu: psilvání kvality nabídky cestvníh ruchu včetně kultivace pdnikatelskéh prstředí, vybudvání struktury institucí implementujících plitiku cestvníh ruchu včetně zvyšvání kvality lidských zdrjů, zlepšení přístupu pskytvatelů služeb na trhy cestvníh ruchu a v nepslední řadě psílení rle cestvníh ruchu v hspdářské a sektrvých plitikách státu. Tmu dpvídá i struktura pririt Kncepce: - Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu - Management cestvníh ruchu - Destinační marketing - Plitika cestvníh ruchu a eknmický rzvj Akční plán představuje nástrj implementace Kncepce, jedná se krátkdbý dkument s platnstí na dva rky. Akční plán blíže specifikuje a knkrétněji rzpracvává patření a aktivity Kncepce, respektive způsb jejich plnění včetně identifikace harmngramu, realizátrů, výstupů, indikátrů a zdrjů financvání. Prstřednictvím Akčníh plánu nedchází ke změně cílů, pririt a patření Kncepce. Kncepce bsahuje celkem 4 priritní sy, 13 patření a 54 aktivit. Aktuální Akční plán je zaměřen primárně na patření v gesci MMR. S hledem na mezenu alkaci na pdpru cestvníh ruchu i krátký časvý hriznt nelze ve dvu letech implementvat všechny aktivity Kncepce. Aktivity Kncepce, které nejsu zahrnuty d stávajícíh Akčníh plánu, budu následně realizvány prstřednictvím navazujících Akčních plánů, případně prstřednictvím aktivit statních ústředních rgánů státní správy a samsprávy. V sučasné dbě prbíhá suběh dvu prgramvých bdbí EU 2007 2013 (N+2) a 2014 2020. Dknčují se prjekty realizvané v rámci prgramvéh bdbí 2007 2013, které mají vazbu na Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu na bdbí 2007 2013 a 2014 2020. V rce 2014 2015 byly realizvány prjekty financvané ze strukturálních fndů zaměřené převážně na pdpru kvality služeb, marketingvé aktivity, zpracvání statistických a marketingvých výzkumů, rzvj infrastruktury cestvníh ruchu (ROPy, IOP, Operační prgramy přeshraniční splupráce) a aktivity financvané z nárdních prstředků se zaměřením na krdinaci cestvníh ruchu, zpřístupnění atraktivit cestvníh ruchu, atd. K 30. dubnu 2015 nebyla zahájena implementace nástrjů na plnění Kncepce 2014 2020 (dsud nebyly schváleny jedntlivé perační prgramy a nedšl k vyhlášení výzev). I přes stávající zpždění schvalvání peračních prgramů je zřejmé, že cestvní ruch nebude z peračních prgramů v prgramvém bdbí 2014-2020 pdprván takvu měru jak v prgramvém bdbí 2007 2013, nejvýrazněji se tt mezení dtýká marketingvých aktivit, statistických i marketingvých výzkumů. Výchdiskem pr zpracvání Akčníh plánu byly průběh plnění Kncepce 2007 2013, průběh dknčvání a schvalvání peračních prgramů pr prgramvé bdbí 2014 2020, průběh plnění Kncepce 2014 2020 i Kntrlní závěry Nejvyššíh kntrlníh úřadu z kntrlní akce č. 13/32 Peněžní prstředky určené pr rzvj cestvníh ruchu. D Akčníh plánu ke Kncepci CR pr bdbí 2015 2016 jsu v tét suvislsti začleněna patření na pdpru dalšíh rzvje Českéh systému kvality služeb, pdpru cestvníh ruchu v destinacích, sledvání efektivity a přínsů realizvaných aktivit včetně patření na zkvalitnění sledvání plnění Kncepce 2014 2020, zabezpečení dat a pdpry rzhdvacích prcesů, pdpru udržitelnéh rzvje, pdpru krdinace plitiky cestvníh ruchu, krizvé řízení a bezpečnst a v nepslední řadě na pdpru managementu a marketingu destinací. V Akčním plánu jsu zahrnuta patření jednrázvéh charakteru (např. zpracvání metdik pr hdncení efektivity realizvaných aktivit) a také patření průběžná (např. realizace marketingvých výzkumů). U průběžných patření jsu v rámci dvuletých akčních plánů stanveny milníky, které budu v daném bdbí dsaženy (např. transfrmace systému kvality služeb a nastavení udržitelnsti). V případě průběžných patření se může stát, že se dané patření bude 2
v dalších letech pakvat, případně na základě vyhdncení plnění a aktuálních ptřeb djde k úpravě zaměření patření Akčníh plánu. Akční plán bude zpracváván každé dva rky platnsti Kncepce, v Akčním plánu pr následující bdbí bude kapitla věnvaná vyhdncení předchzíh Akčníh plánu. Vyhdncení plnění aktuálníh Akčníh plánu bude předlžen d vlády v suvislsti se zpracváním Akčníh plánu na bdbí 2017 2019 d 30. 6. 2017. Plnění implementace Kncepce státní plitiky je průběžně sledván jak prstřednictvím Zpráv plnění Kncepce, tak i prstřednictvím navazujících Akčních plánů. S hledem na dsažený průběh plnění, může v průběhu platnsti Kncepce djít k její revizi s hledem na úpravu (změnu, rzšíření, případně i dstranění) některých patření a aktivit Kncepce. 3
1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Cíle Kncepce Psilvání kvality nabídky cestvníh ruchu včetně kultivace pdnikatelskéh prstředí. 1.1 Zkvalitňvání pdnikatelskéh prstředí v CR Pririty, patření a aktivity Kncepce Vybudvání struktury institucí, které efektivně implementují plitiku cestvníh ruchu. Zvyšvání kvality lidských zdrjů. 1. Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu 2. Management cestvníh ruchu 1.2 Výstavba a mdernizace základní a dprvdné infrastruktury CR 1.3 Zkvalitnění nabídky služeb CR 1.4 Zkvalitnění nabídky primárníh ptenciálu CR 2.1 Pdpra činnsti destinačních splečnstí 2.2 Psílení a invace řízení destinace 2.3 Rzvj lidských zdrjů Vytvření kmpetenčních center pr pdpru MSP v CR Infrmační prtál vývji a tendencích dmácí a zahraniční turistické pptávky Stanvení míst sustředěnéh CR (zákn č. 565/1990 Sb.) Kultivace prstředí v blasti průvdcvské činnsti Zvýšení standardu ubytvacích zařízení Dvybavení středisek CR vybranu dprvdnu infrastrukturu Budvání středisek venkvské turistiky Zkvalitňvání dpravní dstupnsti turistických destinací Pdpra infrastruktury pr rzvj nemtrvé dpravy Tvrba a rzvj technických standardů, pvinné kategrizace a klasifikace v různých segmentech CR Další rzvj ČSKS Pdpra a rzvj specifických prduktvých certifikačních systémů Pdpra a rzvj dpravních naváděcích a infrmačních systémů v turistických destinacích Pdpra reknstrukce památek využívaných pr CR Zpřístupnění a interpretace dědictví pr rzvj CR Pdpra nárdních geparků, resp. geparků UNESCO Psílení rganizace CR Pdpra splupráce mezi aktéry CR Zavádění a realizace managementu kvality Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu Vytvření manuálu udržitelnéh rzvje CR Mnitring a šetření udržitelnéh CR Zavádění nvých technlgií /invací d řízení destinace Zvyšvání kvality vzdělávacích prgramů v CR Realizace vzdělávacích a šklících prgramů Zvyšvání kvalifikace pracvníků v blasti CR Prjekty na pdpru výměny zkušenstí 4
Cíle Kncepce Zlepšení přístupu pskytvatelů služeb na trhy cestvníh ruchu. Psílení rle cestvníh ruchu v hspdářské a sektrvých plitikách státu Pririty, patření a aktivity Kncepce 3. Destinační marketing 4. Plitika cestvníh ruchu a eknmický rzvj 3.1 Marketingvá pdpra dmácíh a příjezdvéh CR 3.2 Tvrba a marketing nárdních a reginálních prduktů CR 3.3 Marketingvé infrmace 4.1 Plitika CR jak sučást hspdářské a reginální plitiky 4.2 Statistika a výzkum v CR 4.3 Krizvé řízení a bezpečnst Tvrba střednědbých marketingvých strategií Branding destinací CR Realizace výknvě rientvaných kmunikačních kampaní Mnitring efektů marketingvých aktivit Splupráce agentury CzechTurism a reginálních sdružení CR Vytvření systémvé pdpry tvrby prduktů CR Tvrba nárdních prduktů CR Tvrba reginálních prduktů CR Realizace výknvě rientvaných kmunikačních kampaní Psílení kvality marketingvých aktivit dmácíh CR Vytvření marketingvých a řídících infrmačních systémů destinací CR Mnitring návštěvníků destinací CR Benchmarking marketingvých aktivit knkurenčních destinací Tvrba databází návštěvníků (CRM) Krdinace sektrvých a reginálních plitik ve vazbě na CR Zalžení a činnst Fóra CR Zkvalitnění splupráce a dělba aktivit mezi MMR a agenturu CzechTurism Mezinárdní splupráce a splečné prjekty (UNWTO, OECD, EU) Vytvření systému mtivačních nástrjů s cílem zvyšvání kvality Infrmace kapacitách a výknech ubytvacích zařízení Další rzvj TSA a jeh reginalizace Základní a aplikvaný výzkum v CR Mezinárdní knference v CR Kmplexní zajištění phybu návštěvníků na území ČR a bezpečnsti Pdpra činnsti HS ČR Vytvření krizvéh scénáře pr případ hržení CR ČR Splupráce na prjektech a aktivitách v blasti bezpečnsti v CR 5
2 Vývj cestvníh ruchu 2012 2015 2.1 Satelitní účet cestvníh ruchu Dle aktuálních údajů Satelitníh účtu cestvníh ruchu pskčil pdíl cestvníh ruchu na HDP ČR z 2,7 % na téměř 3 %. Pdíl cestvníh ruchu na celkvé zaměstnansti se v rce 2013 mírně zvýšil a dsáhl 4,6 % a celkvý pčet zaměstnaných v cestvním ruchu činil přes 231 tis. sb, cž byl mezirčně 0,8 % více a knečně byl zlmen sustavný mezirční pkles v zaměstnansti, který trval d rku 2009. Celkvé výdaje cestvníh ruchu na území ČR vyjádřené celkvu sptřebu vnitřníh cestvníh ruchu dsáhly v rce 2013 hdnty 234 mld. Kč, cž byl 7,3 % více než v rce předchzím. Z th tvřil 140 mld. Kč příjezdvý a zbývajících 94 mld. Kč dmácí cestvní ruch (40 %). Český pdíl cestvníh ruchu na tvrbě hrubé přidané hdnty (2,8 %) je pdbný situaci ve Švédsku (2,9 %), Nizzemí (2,7 %) či Německu (3,2 %). Nejvyšší hdnty vykazují turisticky atraktivní destinace jak je Kypr (9,1 %) či Prtugalsk (8,2 %). Z pčtu 231,3 tisíc sb zaměstnaných v cestvním ruchu tvřili 81 % zaměstnanci (187 tis.) a 19 % sebezaměstnané sby (44,3 tis.). Pdíl cestvníh ruchu na celkvé zaměstnansti v nárdním hspdářství činí dle mdulu zaměstnansti cca 4,5 %. V blasti cestvníh ruchu nejvíce sb pracuje ve stravvání a phstinství (přes 70 tisíc sb), v ubytvacích službách (téměř 40 tis.) a v cestvních kancelářích a agenturách (necelých 13 tis. sb). Dalších více než 60 tisíc sb byl zaměstnán v dvětvích suvisejících s cestvním ruchem např. výrba map a upmínkvých předmětů, bchdní činnsti, spje a telekmunikace. V cestvním ruchu pracval 14,1 tisíc více žen než mužů, 83 % zaměstnaných sb měl středšklské a každý desátý vyskšklské vzdělání. Z celkvéh pčtu sb pracujících v cestvním ruchu byl 4 % nerezidentů. Graf č. 1: Pdíl cestvníh ruchu na celkvém HDP ČR a na celkvé zaměstnansti České republiky (%) 5,0 4,5 4,0 3,5 Pdíl cestvníh ruchu na celkvém HDP ČR (v %) Pdíl CR na celkvé zaměstnansti (v %) 3,0 2,5 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdrj: ČSÚ, Satelitní účet cestvníh ruchu ČR 6
Graf č. 2: Pčet zaměstnaných sb v cestvním ruchu České republiky dle ČSÚ 243 000 241 000 239 000 237 000 235 000 pčet zaměstnanců v CR lin. trend 233 000 231 000 229 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdrj: ČSÚ, Mdul zaměstnansti v cestvním ruchu 2.2 Návštěvnst v hrmadných ubytvacích zařízeních cestvníh ruchu Tabulka č. 1: Návštěvnst v hrmadných ubytvacích zařízeních v ČR Rk Pčet hstů Pčet přencvání celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti 2012 15 098 817 7 647 044 7 451 773 43 278 457 21 793 985 21 484 472 2013 15 407 671 7 851 865 7 555 806 43 308 279 22 144 896 21 163 383 2014 15 644 707 8 126 369 7 518 338 43 122 844 22 200 880 20 921 964 Rk Index pčtu hstů Index pčtu přencvání celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti 2013/12 102,0 102,7 101,4 100,1 101,6 98,5 2014/13 101,5 103,5 99,5 99,6 100,3 98,9 2014/12 103,6 106,3 100,9 99,6 101,9 97,4 Zdrj ČSÚ V rce 2014 činil pčet příjezdů d hrmadných ubytvacích zařízení (HUZ) ČR skr 15 645 tis. hstů. Oprti rku 2013 vzrstl tent ukazatel 1,5% a prti rku 2012 byl v tmt ukazateli zaznamenán dknce nárůst 3,6 prcentníh bdu. Na tmt růstu se významnu měru pdíleli zejména zahraniční hsté, jejichž pčet příjezdů d hrmadných ubytvacích zařízení (HUZ) činil v rce 2014 8 126 tis sb. Oprti rku 2013 byl tedy zaznamenán nárůst 3,5% a prti rku 2012 vzrstl tent ukazatel dknce 6,3 prcentníh bdu. 7
Situace u příjezdů dmácích hstů d hrmadných ubytvacích zařízení je dlišná. Vyznačuje se určitu stagnací. V rce 2014 činil pčet příjezdů dmácích hstů d hrmadných ubytvacích zařízení ČR 7 518 tis. sb. Oprti rku 2013 dšl k pklesu 0,5%, ale prti rku 2012 vykazval tent ukazatel ještě stále růst 0,9%. Situace ve vývji ukazatele pčtu přencvání hstů v HUZ ČR již tak ptimistická není. Tent ukazatel je becně pvažván za důležitější, resp. za ukazatel s větší vypvídací schpnstí ppisující stav a vývj v dvětví cestvníh ruchu. V rce 2014 strávili hsté v hrmadných ubytvacích zařízeních skr 43 123 tis ncí. Oprti rku 2013, stejně jak rku 2012 byl zaznamenán pkles 0,4%. U zahraničních hstů byl zaznamenán v rce 2014 nárůst pčtu přencvaní v HUZ ČR prti rku 2013 0,3% a prti rku 2012 1,9%, přičemž zahraniční hsté strávili v HUZ ČR skr 22 201 ncí. Nicméně je patrné, že ukazatel pčtu přencvání prti ukazateli pčtu příjezdů d HUZ ČR u zahraničních návštěvníků rste pmaleji. T znamená, že se zkracuje průměrná dba pbytu, cž je vnímán značně negativně. Tent trend je celevrpský. V rce 2014 strávili dmácí hsté v HUZ ČR skr 20 922 ncí. Oprti rku 2013 se tent ukazatel snížil 1,1% a prti rku 2012 se snížil dknce 2,4%. Tent vývj svědčí tm, že čeští turisté dluhdbě zkracují svu tuzemsku dvlenu. T je vysvětlván stagnující živtní úrvní českých dmácnstí a spíše pesimistickým výhledem eknmickéh vývje v ČR i ve světě d buducna. Tabulka č. 2: Pčet hstů a přencvání v hrmadných ubytvacích zařízeních dle zemí (TOP 10) v ČR Stát Příjezdy Index příjezdy 2014/13 Příjezdy pdíl na celku (%) Přencvání Index přencvání 2014/13 (%) Přencvání pdíl na celku (%) Průměrná dba pbytu (dny) Nerezidenti 8 126 369 103,5 100,0 22 200 880 100,3 100,0 3,7 z th 1 Německ 1 559 836 105,1 19,2 4 721 043 101,2 21,3 4,0 2 Rusk 695 388 86,6 8,6 3 418 565 85,9 15,4 5,9 3 Slvensk 496 353 109,7 6,1 1 008 041 112,7 4,5 3,0 4 Plsk 451 729 106,4 5,6 896 258 102,1 4,0 3,0 5 USA 442 697 107,2 5,4 1 079 325 106,3 4,9 3,4 6 Spjené králvství 398 809 105,1 4,9 967 672 105,9 4,4 3,4 7 Itálie 371 487 104,0 4,6 1 003 057 104,8 4,5 3,7 8 Francie 273 582 93,5 3,4 677 415 91,2 3,1 3,5 9 Rakusk 244 880 106,6 3,0 473 593 105,6 2,1 2,9 10 Čína 211 830 121,6 2,6 345 745 124,3 1,6 2,6 TOP 10 5 146 591 102,7 63,3 14 590 714 98,8 65,7 3,8 Ostatní 2 979 778 104,9 36,7 7 610 166 103,2 34,3 3,6 Zdrj: ČSÚ Nejčastěji přijíždějí d HUZ ČR hsté již tradičně z Německa. V rce 2014 jich d HUZ ČR přijel skr 1 560 tis. a strávili zde 4 721 tis. ncí. Pdíl Němců na zahraniční návštěvnsti HUZ ČR činí 19,2% v ukazateli pčet příjezdů hstů a 21,3% v ukazateli pčet přencvání. Oprti rku 2013 se p dluhdbém pklesu zvýšil pčet příjezdů 5,1% a pčet přencvání se zvýšil 1,2%. Pzitivní infrmací je, že se zastavil pětiletý pkles příjezdů a přencvání u tét nárdnsti. Druhu nejčetnější nárdnstí dle příjezdů d HUZ ČR jsu hsté z Ruska. V rce 2014 jich d HUZ ČR přijel 696 tis. a strávili zde 3 419 tis. ncí. Pdíl Rusů na zahraniční návštěvnsti HUZ ČR činí sice jen 8,6% v ukazateli pčet příjezdů hstů, ale v ukazateli pčet přencvání dsahují skr dvjnásbné hdnty 15,4%. T je způsben nadprůměrnu dbu pbytu, která činila v rce 2014 u tét nárdnsti 5,9 dne, kdežt průměrná dba pbytu všech zahraničních návštěvníků v HUZ činila 8
3,7 dne. Oprti rku 2013 se bhužel vlivem ukrajinské krize pčet příjezdů snížil 13,4% a pčet přencvání se snížil 14,1%. Nárdnstí s nejvyšším nárůstem pčtu příjezdů a pčtu přencvání jsu hsté z Číny. D HUZ ČR jich v rce 2014 přijel 212 tis. (byl zaznamenán nárůst 21,6% prti rku 2013) a strávili zde 346 tis. ncí. (byl zaznamenán nárůst 24,3% prti rku 2013). Pdíl čínských turistů na celkvých příjezdech zahraničních hstů d HUZ ČR dsahuje 2,6%, ale v ukazateli pčet přencvání dsahují puze 1,6%. T je způsben pdprůměrnu dbu pbytu, která činila v rce 2014 u tét nárdnsti puze 2,6 dne. Tent stav je pravděpdbně způsben tím, že turisté z Číny chápu Evrpu jak jednu destinaci a za svůj pbyt se snaží navštívit i něklik evrpských států. Tabulka č. 3: Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pkjů (VP) v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních v krajích České republiky (v %) za rk 2014 Kraj ČVL VP Mezirční vývj (rzdíl) ČR celkem 35,5 45,1 0,8 5,8 v tm dle krajů Hlavní měst Praha 54,1 64,5 0,3 5,6 Středčeský 26,4 35,7 1,7 4,2 Jihčeský 26,8 33,5 1,9 3,1 Plzeňský 25,1 33,7 1,4 4,4 Karlvarský 48,5 60,3-1,2 8,5 Ústecký 22,1 28,8 1,4 3,0 Liberecký 24,0 32,1-2,2 7,6 Králvéhradecký 27,9 35,5 0,0 5,0 Pardubický 23,5 29,5 2,2 1,6 Vysčina 21,6 27,4 0,7 4,0 Jihmravský 25,9 32,7 1,9 3,7 Olmucký 22,3 28,9-0,9 5,5 Zlínský 31,3 38,5 2,7 3,1 Mravskslezský 23,1 30,1-0,1 5,7 Zdrj: ČSÚ Využití pkjů v htelech a pdbných ubytvacích zařízeních ČR činí 45,1%., ukazatel čistéh využití lůžek dsáhl puze 35,5%. Dle názru dbrníků je pr dluhdbu udržitelnst pdnikatelských aktivit ubytvacíh zařízení nutné dsahvat využití pkjů alespň 50% a v ukazateli čistéh využití lůžek dsahvat alespň 45%. Těcht hdnt průměrně dsahují za své htely a pdbná zařízení puze dva kraje a t: Hlavní měst Praha a Karlvarský kraj. Všechny kraje ČR vykázaly v ukazateli využití pkjů v rce 2014 nárůst prti předchzímu rku. Bhužel byl také zaznamenán mezirční pkles u ukazatele čistéh využití lůžek u kraje Mravskslezskéh, Olmuckéh, Libereckéh a Karlvarskéh. U napsledy jmenvanéh kraje byl pkles v tmt ukazateli částečně kmpenzván mezirčním enrmním nárůstem ukazatele využití pkjů 8,5%. 2.3 Příjezdvý cestvní ruch C se týče příjezdvéh cestvníh ruchu, který vedle turistů v hrmadném ubytvání sleduje i statní zahraniční návštěvníky ČR (turisté ubytvaní individuálně, jedndenní a tranzitující návštěvníci), dle výběrvéh šetření Příjezdvý cestvní ruch navštívil v rce 2014 Česku republiku téměř 25,7 mil. účastníků cestvníh ruchu. z th 13,2 mil. jedndenních návštěvníků (51,6 %), 10,1 mil. zahraničních turistů (39,2 %) a 2,4 mil. tranzitujících cizinců (9,2 %). 9
Ve srvnání s rkem 2013 vzrstl pčet účastníků cestvníh ruchu 0,9 mil. (3,8 %). U jedndenních návštěvníků vzrstl pčet 0,5 mil., u zahraničních turistů 0,4 mil., u tranzitujících cizinců 64 tis. V relativním vyjádření dšl v minulém rce k největšímu nárůstu příjezdů u turistů tedy návštěvníků s přencváním, cž je velmi pzitivní vzhledem k tmu, že turisté jsu pr dvětví cestvníh ruchu jak pr příjmy, tak pr zaměstnanst - největším přínsem. Jedndenní návštěvníci se většinu zaměřují především na nákupy zbží či phnných hmt v příhraničních blastech ČR, které drtivě převažují nad jedndenními výlety za turisticky atraktivními cíli. Tabulka č. 4: Česká republika: pčet zahraničních návštěvníků (v tisících sb) 2012 2013 2014 Index 2014/2013 Turisté: 9 500 9 672 10 056 104,0 Jedndenní návštěvníci: 12 362 12 749 13 238 103,8 Tranzitující: 2 305 2 305 2 369 102,8 Celkem: 24 167 24 727 25 663 103,8 Zdrj: MMR ČR, Šetření příjezdvém cestvním ruchu Průměrné výdaje zahraničních turistů dle údajů šetření příjezdvý cestvní ruch stabilně rstu a v minulém rce činily 2 905,- Kč (sba/den), u jedndenních návštěvníků byl vykázán 1 641,- Kč (sba/den) a trend je bdbný. Tabulka č. 5: Česká republika: průměrné výdaje zahraničních turistů (Kč: sba/den, %) 2012 2013 2014 Index 2014/2013 Částka (v Kč): 2 511 2 821 2 905 103,0 V tm (v %): Zájezd na klíč 13,9 13,2 15,7 118,9 Ubytvání 18,3 19,7 20,0 101,5 Dprava 24,3 24,4 24,0 98,4 Phnné hmty 3,4 3,2 3,3 103,1 Stravvání 14,9 14,5 14,4 99,3 Nákupy 15,9 16,1 14,2 88,2 Ostatní 9,3 8,8 8,5 96,6 Zdrj: MMR ČR, Šetření příjezdvém cestvním ruchu Tabulka č. 6: Česká republika: průměrné výdaje zahraničních jedndenních návštěvníků (Kč: sba/den, %) 2012 2013 2014 Index 2014/2013 Částka (v Kč): 1 569 1 582 1 641 103,7 V tm (v %): Dprava 5,8 6,4 7,9 123,4 Phnné hmty 26,2 22,9 22,0 96,1 Stravvání 5,9 6,4 6,7 104,7 Nákupy 56,8 59,6 59,7 100,2 Ostatní 5,3 4,6 3,8 82,6 Zdrj: MMR ČR, Šetření příjezdvém cestvním ruchu 10
2.4 Výjezdvý a dmácí cestvní ruch V rámci výjezdvéh cestvníh ruchu byl v r. 2014 u rezidentů České republiky vykázán téměř 11,7 mil. delších cest za účelem trávení vlnéh času a rekreace, z th 7,1 mil. tuzemských a 4,1 mil. zahraničních delších cest. Nejnavštěvvanější zahraniční destinací byl již tradičně Chrvatsk (téměř 800 tis. delších cest), následván Itálií (550 tis. delších cest) a Slvenskem (téměř 500 tis. cest). V tuzemsku trávili Češi nejvíce dvlených v kraji Středčeském (21,2 % všech tuzemských delších cest), následval Jihčeský (13,8 %) a Králvehradecký kraj (9,4%). Tabulka č. 7: Dmácí a výjezdvý cestvní ruch českých rezidentů (v tisících cest) Pčet delších cest (4 a více přencvání) Pčet kratších cest (1-3 přencvání) Pčet služebních cest (1 a více přencvání) celkem v ČR d zahraničí celkem v ČR d zahraničí celkem v ČR d zahraničí 2011 11 475 7 222 4 252 22 510 21 483 1 027 1 774 1 141 633 2012 11 727 7 358 4 369 19 679 18 629 1 051 1 452 894 559 2013 11 282 7 089 4 193 18 326 17 215 1 111 1 672 1 195 477 2014 11 733 7 669 4 064 19 709 18 528 1 181 1 251 845 405 Zdrj: ČSÚ, Výběrvé šetření cestvníh ruchu v dmácnstech Graf č. 3: Delší cesty rezidentů d zahraničí dle cílvé destinace v rce 2014 (%) zbytek Asie Tunisk 2% 2% Německ 2% statní 12% Chrvatsk 19% Francie 3% Bulharsk 3% Itálie 14% Maďarsk 4% Tureck 4% Španělsk 4% Egypt 5% Řeck 7% Rakusk 8% Slvensk 12% Zdrj: ČSÚ 11
Graf č. 4: Delší tuzemské turistické cesty rezidentů dle krajů ČR (v tis.) 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 2013 2014 200 0 Pzn.: delší turistická cesta (dvlená) za účelem trávení vlnéh času a rekreace s minimálně 4 nclehy Zdrj: ČSÚ Celkvý pčet kratších cest d 3 přencvání, které zahrnují i víkendvé rekreační pbyty, činil 19,7 mil., z th v tuzemsku 18,5 mil. a d zahraničí 1,2 mil. pbytů. Tyt zahraniční pbyty d 3 přencvání byly v drtivé většině realizvány d klních zemí. Služebních cest s minimálně jedním přencváním byl vykázán celkem téměř 1,3 mil., z th 850 tis. v ČR a 405 tis. d zahraničí. 2.5 Shrnutí dsavadníh a predikce buducíh vývje cestvníh ruchu Z vývje příjezdvéh cestvníh ruchu ČR, klíčvých ukazatelů Satelitníh účtu cestvníh ruchu ČR a platební bilance ČNB za bdbí psledních 10 let a dále především z vývje plitické situace v Evrpě, je mžn dhadvat, že pčet zahraničních návštěvníků ČR by mhl v tmt rce dsáhnut zhruba stejné úrvně, jak v rce 2014. Nicméně pr bdbí 2016-2017 by mhl djít k mírnému mezirčnímu nárůstu kl 2 %, v dmácím cestvním ruchu však jen kl 1 %. V tvrbě HDP cestvníh ruchu je mžné předpkládat v rce 2015 určitu stagnaci, nicméně v bdbí 2016-2017 mírný nárůst v rzmezí cca 1,3-1,7 %. Vzhledem k pravděpdbnému rychlejšímu růstu celkvéh HDP se však bude aktuální pdíl turismu (téměř 3 %) na tvrbě celkvéh HDP mírně snižvat. Celkvý pčet zaměstnanců by mhl být udržván na sučasných zhruba 230 tis. sb, bude vlivněn nejen čekávaným příznivým vývjem příjezdů nerezidentů, ale také mžným zvyšváním prduktivity práce dvětví. MMR ČR prt pvažuje za jeden z klíčvých cílů blízké buducnsti psílení prpagace ČR ve světě, ale i prpagace dmácíh cestvníh ruchu - a t i za předpkladu dalšíh slabvání české měny. Vzhledem k určitým mezím v pčtu příjezdů d Prahy, ale i d dalších míst ČR, je nezbytné se zaměřit na nvé perspektivní trhy a také bnitní klientelu, ať se již jedná asijský trh či klasické zdrjvé země Evrpy. Velmi perspektivním se nadále jeví rzvíjející se trh asijský - především Čína, Japnsk, Krea, snad i Indie, který by mhl zacelit dliv ruských návštěvníků, který se byť v menší míře - dá čekávat i v nejbližších letech. Také by nebyl dbré zapmínat na naše hlavní partnery: Německ, Rakusk, Spjené králvství, USA ad. Udrží-li se stabilní příliv zahraničních turistů d ČR, a spíše bnitní klientely, bude t mít pzitivní vliv i na příjmy a zaměstnanst v cestvním ruchu. 12
3 Pdpra CR v prgramvém bdbí 2014 2020 Cestvní ruch nebude z peračních prgramů v prgramvém bdbí 2014-2020 pdprván takvu měru jak v prgramvém bdbí 2007 2013. Omezení pdprvaných aktivit v blasti cestvníh ruchu i následný případný pkles alkace na pdpru rzvje cestvníh ruchu z prstředků EU, se může negativně prmítnut v dpadu na rzvj reginů jak destinací cestvníh ruchu. V těcht suvislstech by tak mhl hrzit významné snížení schpnsti cestvníh ruchu genervat zaměstnanst a pdnikatelské příležitsti i ve strukturálně pstižených reginech, ve kterých cestvní ruch dpsud představval jeden z hlavních nástrjů sci-eknmickéh rzvje reginů. Omezení pdpry se prmítl například v následujících blastech: - Tvrba statistik cestvníh ruchu, realizace marketingvých výzkumů s dpadem na mezení pdpry pdnikání (nedstatek dat pr pdpru pdnikatelských rzhdvání, stanvvání předpkládané efektivity realizvaných investic, atd.) i následné měření efektivity realizvaných aktivit, mnitring průběhu plnění plitiky cestvníh ruchu, sledvání přínsů cestvníh ruchu, respektive zjištění sci-eknmických přínsů cestvníh ruchu pr reginy. - Pdpra rzvje nabídky, respektive pdpra tvrby kmplexních prduktů ve smyslu vytváření a mdernizace základní a dprvdné infrastruktury cestvníh ruchu, rzvj pdnikatelské infrastruktury s dpadem na knkurenceschpnst destinací. - Prpagace kmplexních prduktů a marketingvých aktivit s dpadem na pvědmí destinaci jak takvé, včetně pvědmí nabídce destinace. S hledem na mžné negativní dpady mezení pdpry u výše uvedených aktivit, je pr zajištění knkurenceschpnsti cestvníh ruchu i efektivity realizace pdprvaných aktivit důležité zajistit jejich financvání prstřednictvím veřejných rzpčtů (zdrje státníh rzpčtu i samsprávných subjektů), a hledání mžnstí financvání rzvje cestvníh ruchu na principu vícezdrjvéh financvání. Sučasně bude třeba maximalizvat efektivitu, přínsy realizvaných aktivit i vzájemné synergie, aby dšl k c mžná nejefektivnějšímu využití pskytnutých veřejných finančních prstředků. 3.1 ESIF I přest, že cestvní ruch (jak téma) je pr bdbí 2014+ nepdprvatelnu aktivitu, dílčí perační prgramy financvané z Evrpských strukturálních a investičních fndů bsahují aktivity, které budu mít synergický dpad na rzvj cestvníh ruchu jak např.: - Integrvaný reginální perační prgram (MMR) Priritní sa 1: Knkurenceschpné, dstupné a bezpečné reginy INVESTIČNÍ PRIORITA 7c priritní sy 1: Rzvj a zlepšvání dpravních systémů šetrných k živtnímu prstředí, včetně systémů s nízku hlučnstí, a nízkuhlíkvých dpravních systémů, včetně vnitrzemské a námřní ldní dpravy, přístavů, multimdálních spjů a letištní infrastruktury s cílem pdprvat udržitelnu reginální a místní mbilitu SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Zvýšení pdílu udržitelných frem dpravy Pdpra cykldpravy - Výstavba a mdernizace cyklstezek v pdbě stavebně upravených a dpravním značením vymezených kmunikací, na kterých je vylučená autmbilvá dprava. - Výstavba a mdernizace cykltras se zaměřením na pdpru integrvaných řešení, např. cyklistické pruhy na kmunikacích neb víceúčelvé pruhy. - Sučástí prjektu může být budvání dprvdné infrastruktury, např. stjanů na kla, úschven kl, dpčívadel a dpravníh značení. - Dplňkvě lze d prjektu zařadit zeleň, např. zelené pásy a linivé výsadby u cyklstezek a cykltras. - Pdpřeny mhu být cyklstezky a cykltrasy služící k dpravě d zaměstnání, škl a za službami. 13
Priritní sa 3: Dbrá správa území a zefektivnění veřejných institucí INVESTIČNÍ PRIORITA 6c priritní sy 3: Zachvání, chrana, prpagace a rzvj přírdníh a kulturníh dědictví SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Zefektivnění prezentace, psílení chrany a rzvje kulturníh dědictví Revitalizace subru vybraných památek - památek zapsaných na Seznam světvéh dědictví UNESCO, - památek zařazených na Indikativní seznam světvéh dědictví UNESCO v kategrii kultura, - nárdních kulturních památek k 1. 1. 2014, - památek evidvaných v Indikativním seznamu nárdních kulturních památek k 1. 1. 2014 (Indikativní seznam NKP). Zefektivnění chrany a využívání sbírkvých a knihvních fndů a jejich zpřístupnění - Prgram rzvje venkva (MZe) - zvýšení chrany sbírkvých a knihvních fndů, - restaurvání sbírkvých a knihvních fndů, - zajištění vyšší bezpečnsti návštěvníků, - dstraňvání přístupvých bariér, - digitalizace sbírek a knihvních fndů (puze jak sučást kmplexnějších prjektů), - zabezpečení a světlení bjektů, - reknstrukce stávajících expzic a depzitářů a budvání nvých expzic a depzitářů, - mdernizace, ppř. výstavba nezbytných bjektů sciálníh, technickéh a technlgickéh zázemí. Rzvj zemědělských pdniků a pdnikatelské činnsti Pririta 6 Pdpra sciálníh začleňvání, snižvání chudby a pdpra hspdářskéh rzvje ve venkvských blastech, priritní blast 6A Usnadnění diverzifikace, vytváření malých pdniků a pracvních míst. 6.4 Pdpra investic na zalžení neb rzvj nezemědělských činnstí - 6.4.2 Pdpra agrturistiky - Investice na diverzifikaci činnstí pr zemědělské subjekty v blasti agrturistiky veducí k zajištění diverzifikace příjmů, vytváření pracvních míst i pr nekvalifikvané pracvní síly, k pdpře širšíh využití zemědělských farem a využití venkvských brwnfields. - Operační prgram Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst (MPO) PRIORITNÍ OSA 2: Rzvj pdnikání a knkurenceschpnsti malých a středních pdniků INVESTIČNÍ PRIORITA 1 priritní sy 2: Pdpra pdnikání, zejména usnadněním hspdářskéh využívání nvých myšlenek a pdpru zakládání nvých firem, mim jiné prstřednictvím pdnikatelských inkubátrů SPECIFICKÝ CÍL 2.1: Zvýšit knkurenceschpnst začínajících a rzvjvých MSP Indikativní výčet pdprvaných aktivit - Realizace pdnikatelských záměrů začínajících pdniků (d 5 let) a rzvjvých pdniků prstřednictvím vhdných finančních nástrjů (úvěry, záruky za bankvní úvěry, rizikvý kapitál) a dtací v případě začínajících mikrpdniků, - pskytvání pradenských služeb a služeb pr začínající pdniky v nemetrplitních, zejména periferních reginech (např. prstřednictvím pdnikatelských inkubátrů). 14
- Operační prgramy přeshraniční splupráce CR Plsk PO: 2. Rzvj ptenciálu přírdních a kulturních zdrjů pr pdpru zaměstnansti - Zachvání a bnva kulturních a přírdních atraktivit, směřující k jejich využití pr udržitelný rzvj splečnéh phraničí - Pdpra využití nehmtnéh kulturníh dědictví - Infrastrukturní patření pr přeshraniční zpřístupnění a využívání kulturníh a přírdníh dědictví příhraničníh reginu - Splečná infrmační, marketingvá a prpagační patření v blasti využití přírdních a kulturních zdrjů. - Studie, strategie, plány směřující k využití přírdních a kulturních zdrjů Bavrsk ČR PO: 2. Udržitelné využití přírdních a kulturních zdrjů - Obnva předmětů přírdníh a kulturníh bhatství, zachvání a pdpra nehmtnéh kulturníh dědictví, dkumentace kulturně histrickéh dědictví, krdinace kncepčních dkumentů - Realizace přeshraničních iniciativ v blasti marketingu (prezentace, mbilní aplikace, tematické kampaně) - Zpřístupnění území naučné stezky, cyklstezky - Strategické kperace v blasti chrany přírdy a krajiny - Opatření v blasti zelené infrastruktury - Prjekty v blasti druhvé chrany a chrany bitpů Rakusk ČR PO: 2. Živtní prstředí a zdrje - Ochrana, rzvj, využití a prpagace kulturníh a přírdníh dědictví - Krdinace kncepčních dkumentů - Pdpra pkrčilé turistické infrastruktury a zpřístupnění kulturníh a přírdníh dědictví - Pdpra a chrana bilgické rzmanitsti a půdy a eklgických infrastruktur - Pdpra ek-invací v blasti energetické efektivnsti a dpadvéh hspdářství Slvensk ČR PO: 2: Kvalitní živtní prstředí - Zlepšení stavu bjektů přírdníh a kulturníh dědictví - Zvýšení dstupnsti lkalit s přírdními a kulturními památkami - Pdpra činnstí umžňujících vytvření kmplexních prduktů - Rzvj cyklstezek - Aktivity na prezentaci přírdníh a kulturníh dědictví - Péče významná přírdní území, splečné plány chrany, - Výzkumné činnsti zaměřené na chranu přírdy - Budvání ekstabilizačních prvků v území - Odstraňvání důsledků erze půdy, kultivace půdy atd. Sask ČR PO: 2. Zachvání a chrana živtníh prstředí a pdpra účinnéh využívání zdrjů - Psilvání výknnsti infrastruktury cestvníh ruchu, kperace na rzvji turistické infrastruktury: investice d turistické a kulturní infrastruktury, prpjení turistických zařízení - Splečný marketing a vývj prduktů - Ochrana, prpagace a rzvj kulturníh a přírdníh dědictví - Lepší přístupnst reginu - Splečný management péče krajinu, pdpra aktivit na zlepšení kvality vd 15
- Operační prgram Zaměstnanst (MPSV) Investiční pririta 1 Priritní sy 1: Přístup k zaměstnání pr sby hledající zaměstnání a neaktivní sby, včetně dluhdbě nezaměstnaných a sb vzdálených trhu práce, také prstřednictvím místních iniciativ na pdpru zaměstnansti a mbility pracvníků Specifický cíl 1.1.1: Zvýšit zaměstnanst pdpřených sb, zejména starších, mladších, nízkkvalifikvaných a znevýhdněných Indikativní výčet pdprvaných aktivit - Zprstředkvání zaměstnání - Rekvalifikace - Rzvj základních kmpetencí - Pdpra vytváření nvých pracvních míst Investiční pririta 3 Priritní sy 1: Pmc pracvníkům, pdnikům a pdnikatelům přizpůsbvat se změnám Specifický cíl 1.3.1: Zvýšit dbrnu úrveň znalstí, dvednstí a kmpetencí pracvníků a sulad kvalifikační úrvně pracvní síly s pžadavky trhu práce Indikativní výčet pdprvaných aktivit - Další prfesní vzdělávání zaměstnanců pdprvané zaměstnavateli, zaměřené na dbrné i klíčvé kmpetence, včetně pdpry dalšíh prfesníh vzdělávání OSVČ; - Tvrba a realizace pdnikvých vzdělávacích prgramů, včetně přípravy pdnikvých lektrů a instruktrů; - Pdpra a pradenství při vytváření a zavádění mderních systémů řízení a rzvje lidských zdrjů v pdnicích; - Pdpra sdružvání malých a středních pdniků za účelem vzdělávání (např. frmu vzdělávacích klastrů); - Pdpra dbrné praxe a stáží v pdnicích Investiční pririta 4 Priritní sy 1: Mdernizace institucí trhu práce, jak jsu veřejné a sukrmé služby zaměstnansti a přispívání k adaptaci na ptřeby trhu práce, včetně prstřednictvím patření pr zlepšení nadnárdní mbility pracvníků a prgramů mbility a lepší splupráce mezi institucemi a příslušnými zúčastněnými stranami Specifický cíl 1.4.2: Zvýšit kvalitu systému dalšíh vzdělávání Indikativní výčet pdprvaných aktivit - Tvrba, rzvj a realizace systémvých patření v blasti dalšíh vzdělávání, zaměřených především na chybějící systémvu pdpru dalšíh vzdělávání, prvazvání systémů uznávání výsledků nefrmálníh vzdělávání a infrmálníh učení, finanční pdpru pr účast v dalším prfesním vzdělávání, zavádění prvků kvality d vzdělávacíh prcesu; - Tvrba a kntinuální prvádění systému krátkdbých, střednědbých a dluhdbých analýz a prgnóz kvalifikačních ptřeb na trhu práce, prdukce knkrétních infrmačních prduktů dle ptřeb jedntlivých uživatelů; - Realizace systémvéh kariérvéh pradenství v celživtní perspektivě, zejména na základě prfilace uchazečů dle vzdálensti d trhu práce, včetně infrmačních a pradenských systémů pdprujících vlbu pvlání, vyhledávání zaměstnání s cílem dsažení suladu mezi pžadavky trhu práce a kvalifikací nabízené pracvní síly, pdpry nástrjů pr párvání ptřeb trhu práce a nabízené pracvní síly. 16
- Operační prgram Rybářství (MZe) Zvýšit knkurenceschpnst tradiční akvakultury včetně investic d zachvání udržitelné prdukce tržních ryb. 2 Pdpra envirnmentálně udržitelné, invativní a knkurenceschpné akvakultury zalžené na znalstech a účinně využívající zdrje 2 B Specifický cíl: Zlepšvání knkurenceschpnsti a živtaschpnsti pdniků akvakultury včetně zlepšení bezpečnsti neb pracvních pdmínek, zejména v případě malých a středních pdniků 2.2 Opatření - Prduktivní investice d akvakultury 2.2 b) Záměr Diverzifikace akvakultury Indikativní výčet pdprvaných aktivit - h) diverzifikaci příjmů pcházejících z pdniků akvakultury prstřednictvím rzvje dplňkvých aktivit. V průběhu prvníh plletí 2015 jsu plánvána jednání s řídícími rgány uvedených peračních prgramů hledně splupráce na zaměření pdpry cestvníh ruchu a cílení jedntlivých výzev. 3.2 Evrpské iniciativy Krmě ESIF je mžné na pdpru cestvníh ruchu čerpat finanční prstředky i prstřednictvím přímých iniciativ EU. Zájemci pdpru z Evrpských iniciativ musí sledvat webvé stránky EU, případně DG.Enterprise and Industry za účelem získání infrmací k nastavení prgramů a připravvaných výzvách. http://ec.eurpa.eu/enterprise/sectrs/turism/index_en.htm Níže je uveden výčet dstupných mžnstí pdpry: - prgram CE 2020 (Central Eurpe 2020) Zajištění rvnváhy mezi chranu, využitím kulturníh dědictví a udržitelným rzvjem reginů Zvýšení kapacit pr chranu a udržitelné využívání přírdníh i kulturníh dědictví a zdrjů. - COSME (Cmpetitiveness f Enterprises and Small and Medium-sized Enterprises) Zvýšení návštěvnsti v bdbí nízké a střední sezóny Diverzifikace Evrpské nabídky turistických prduktů Zvyšvání kvality služeb Evrpskéh cestvníh ruchu, udržitelnst, přístupnst, kvalifikace, invace Zvyšvání sci-eknmických dpadů cestníh ruchu Zviditelnění Evrpy a reginů jak turistické destinace - EU Prgramme fr Emplyment and Scial Innvatin EaSI Pdpra mbility na trhu práce Vývj cílených prgramů mbility, které jsu ptenciálně vhdné pr vyplnění vlných pracvních míst v dvětví, jak je cestvní ruch, který je charakteristický sezónní práce. - EDEN Eurpean Destinatins f Excellence Prpagace udržitelných destinací cestvníh ruchu Objevení dsud méně známých a mál navštěvvaných destinací (pdpra scieknmických dpadů na regin) Pr rk 2014 zaměření: Lkální gastrnmie a cestvní ruch (festivaly zaměřené na reginální ptraviny, prpagace tradičních trhů a výrbních pstupů recepty, sutěže, atd.) 17
3.3 Pdpra ze státníh rzpčtu Nejvýznamnějším nástrjem pdpry cestvníh ruchu financvanéh ze státníh rzpčtu je Nárdní prgram pdpry cestvníh ruchu (dále jen NPPCR). MMR v sučasné dbě připravuje zpracvání nvéh prgramu na bdbí 2016 2020. Předpkládaná alkace nvéh prgramu je 50 mil. Kč rčně. S hledem na mezení pdpry z prstředků EU, MMR usiluje navýšení alkace nvéh prgramu až na částku 500 mil. Kč rčně. Navýšení alkace prgramu může následně přispět ke snížení pklesu cestvníh ruchu a drvnání prpadu alkace, kteru způsbil mezení pdpry z prstředků EU. V sučasné dbě se v rámci prgramu NPPCR uvažuje vytvření pdprgramu na rzvj pdnikatelské infrastruktury, pdprgramu na rzvj základní a dprvdné infrastruktury pr bce a kraje a pdprgramu na realizaci marketingvých aktivit pr destinační splečnsti. Za účelem větší prvázansti a efektivity prjektů se pčítá se zapjením nvě ustanvených subjektů reginálních klegií cestvníh ruchu d zpracvání reginálních strategií cestvníh ruchu a psuzvání suladu prjektvých záměrů krajů, bcí a destinačních splečnstí se strategickými dkumenty. Získání suhlasu s prjektvým záměrem bude představvat jednu z pdmínek přijatelnsti. Zpracvání nvéh nárdníh prgramu představuje i jedn z patření Akčníh plánu, bližší pdrbnsti k prcesu zpracvání prgramu viz kapitla 4.3 Cestvní ruch v destinacích. 18
4 Navrhvaná patření Akčníh plánu 4.1 Vazba patření Akčníh plánu na patření Kncepce Opatření / Aktivita Akčníh plánu Aktivita Kncepce 1. Další rzvj systému kvality služeb CR, zajištění udržitelnsti systému (kapitla 4.2) - Zajištění dalšíh rzvje ČSKS (bd 4.2.1) - 1.3.2 - Další rzvj ČSKS, - 1.3.1 - Tvrba a rzvj technických standardů - 2.2.1 Zavedení a realizace managementu kvality - 2.3.3 Zvyšvání kvalifikace pracvníků v blasti CR - Pdpra prpagace ČSKS a značky kvality (bd 4.2.2) - 3.1.2 Branding destinací - 3.1.3 Realizace výknvě rientvaných kampaní 2. Cestvní ruch v destinacích (kapitla 4.3) - Zpracvání a následné vyhlášení nvéh prgramu (bd 4.3.1) - 1.1.3 - Zkvalitnění nabídky služeb CR - 1.2.2 Dvybavení středisek CR vybranu dprvdnu infrastrukturu - 1.2.4 Zkvalitňvání dpravní dstupnsti turistických destinací - 1.2.5 Pdpra infrastruktury pr rzvj nemtrvé dpravy - 2.2.2 Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu - 3.1.4 Mnitring efektů marketingvých aktivit - 3.2.2/3.2.3 Tvrba nárdních a reginálních prduktů CR 3. Pdpra sledvání efektivity a přínsů realizvaných aktivit (kapitla 4.4) - Vypracvání metdiky vyhdncvání investic (bd 4.4.1) - 2.2.2 - Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu - 2.2.3 Mnitring a šetření udržitelnéh CR - 3.1.3 Realizace výknvě rientvaných kampaní - 3.1.4 Mnitring efektů marketingvých aktivit - Vytvření indikátrů pr sledvání výknnsti cestvníh ruchu (bd 4.4.2) - 2.2.2 Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu - 3.1.3 Realizace výknvě rientvaných kampaní - 3.1.4 Mnitring efektů marketingvých aktivit - 3.3.2 Mnitring návštěvníků destinací CR 19
4. Zabezpečení dat a pdpry rzhdvacích prcesů (kapitla 4.5) - Rzvj Satelitníh účtu cestvníh ruchu ČR (bd 4.5.1) - 4.2.2 Další rzvj TSA a jeh reginalizace - Realizace marketingvých výzkumů (bd 4.5.2) - 3.1.3 Realizace výknvě rientvaných kampaní - 3.1.4 Mnitring efektů marketingvých aktivit - 3.3.1 Vytváření marketingvých a řídících infrmačních systémů destinací CR - 3.3.2 Mnitring návštěvníků destinací CR - 3.3.3 Benchmarking marketingvých aktivit knkurenčních destinací 5. Pdpra udržitelnéh cestvníh ruchu (kapitla 4.6) - Rzvj infrastruktury přírdníh dědictví (bd 4.6.1) - 1.2.2 Dvybavení středisek CR vybranu dprvdnu infrastrukturu - 1.2.4 Zkvalitňvání dpravní dstupnsti turistických destinací - 1.2.5 Pdpra infrastruktury pr rzvj nemtrvé dpravy - Pdpra činnsti a vzniku nvých geparků (bd 4.6.2) - 1.4.3 Pdpra nárdních geparků, respektive geparků UNESCO - Rzvj udržitelné dpravy (bd 4.6.3) - 1.2.5 Pdpra infrastruktury pr rzvj nemtrvé dpravy - 3.2.2/3.2.3 Tvrba nárdních a reginálních prduktů CR - Pdpra tvrby prduktů udržitelnéh cestvníh ruchu (bd 4.6.3) - 2.2.2 Zavádění a realizace návštěvnickéh managementu - 2.2.3 Vytvření manuálu udržitelnéh rzvje CR - 3.2.2/3.2.3 Tvrba nárdních a reginálních prduktů CR 6. Marketing cestvníh ruchu na nárdní úrvni (kapitla 4.7) PO 3 Destinační marketing 7. Krdinace plitiky cestvníh ruchu (kapitla 4.8) - Krdinace plitiky cestvníh ruchu (bd 4.8.1) - 4.1.1 Krdinace sektrvých a reginálních plitik ve vazbě na CR 8. Krizvé řízení a bezpečnst (kapitla 4.9) - Krizvý scénář řešení pklesu knkurenceschpnsti CR (bd 4.9.1) - 1.1.2 Infrmační prtál vývji a tendencích dmácí a zahraniční turistické pptávky - 3.2.2/3.2.3 Tvrba nárdních a reginálních prduktů CR - 3.3.2 Mnitring návštěvníků destinací CR - 4.3.1 Vytvření krizvéh scénáře pr případ hržení CR - Pdpra Hrské služby ČR (bd 4.9.2) - 4.2.2 Pdpra činnsti Hrské služby ČR 20
9. Efektivnější management a marketing destinací (kapitla 4.10) - Prblematika veřejné pdpry (bd 4.4.3) - 3.1.3 Realizace výknvě rientvaných kampaní - 3.1.4 Mnitring efektů marketingvých aktivit - 3.2.2/3.2.3 Tvrba nárdních a reginálních prduktů CR - Zefektivnění managementu a marketingu destinací (bd 4.10.1) - 2.1.1 Psílení rganizace CR - 2.1.2 Pdpra splupráce mezi aktéry CR - 3.1.1 Tvrba střednědbých marketingvých strategií - 3.2.1 Vytvření systémvé pdpry tvrby prduktů - 3.2.5 Psílení marketingvých aktivit destinací CR - 3.3.3 Benchmarking marketingvých aktivit knkurenčních destinací 21
4.2 Další rzvj systému kvality služeb CR, zajištění udržitelnsti systému Z výzkumů mtivace návštěvníků ČR a spkjensti s návštěvu vyplývá, že dluhdbě návštěvníci pukazují na prblematicku úrveň kvality služeb v blasti cestvníh ruchu. Vnímání kvality služeb má velký dpad na knkurenceschpnst destinací. Knkurenceschpnst destinací má vliv na rzprstření návštěvnsti d reginů, pčet návštěvníků v destinaci, pčet přencvání v destinaci i průměrnu délku pbytu. T má následně i dpad na tvrbu přínsů z cestvníh ruchu pr reginy, včetně pdpry zaměstnansti, zvyšvání živtní úrvně rezidentů a genervání příjmů z cestvníh ruchu. Prblematika kvality služeb, respektive realizace patření na pdpru kvality, je sučástí strategických dkumentů v blasti cestvníh ruchu. Návrh systémvých patření zaměřených na pdpru kvality služeb v blasti cestvníh ruchu byl sučástí Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu 2007 2013 (patření 2.3 Zkvalitňvání služeb cestvníh ruchu) a další rzvj patření na pdpru kvality je sučástí aktuální Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu 2014 2020 (patření 1.3 Zkvalitnění nabídky služeb cestvníh ruchu). Od rku 2010 MMR realizuje prjekt Nárdní systém kvality služeb cestvníh ruchu v ČR, financvaný z Integrvanéh peračníh prgramu, který představuje systémvý nástrj státní plitiky cestvníh ruchu ke zlepšení kvality služeb cestvníh ruchu. Výstupem prjektu je vytvření Českéh systému kvality služeb, který vychází z jednduchých zásad řízení kvality, přičemž jeh filsfií je pznání ptřeb zákazníka a neustálé zlepšvání kvality pskytvaných služeb v rganizacích. Zapjeným rganizacím systém umžňuje pstupně získat dbrné i praktické znalsti z blasti řízení kvality ve službách a další dbrné kmpetence, které mhu využít při rzvji svéh pdnikání. Český systém kvality služeb byl vytvřen s využitím licence německéh systému ServiceQualität Deutschland (SQD). V průběhu realizace prjektu d rku 2010 d rku 2015 dšl k vytvření standardu ČSKS (pr I. a II. stupeň a pdpru vytvření technických standardů pr specifické sektry htelnictví, kempů a chatvých sad, lanvek a vleků, turistických infrmačních center), značky ČSKS (včetně lgmanuálu a pravidel užívání značky) a institucinálníh zabezpečení Centrum pr šklení a reginální krdinaci a certifikační míst zahrnující Specializvané pracviště ČSKS, Hdntitelské centrum ČSKS a Radu pr kvalitu a certifikaci ČSKS). Výstupem patření je zajištění udržitelnsti výstupů prjektu (v suladu s pdmínkami pr pskytnutí dtace), respektive Systému kvality služeb, včetně vytvřenéh pracviště a systému certifikace a recertifikace. Návrh aktivit / Výstup: 4.2.1 Zajištění dalšíh rzvje ČSKS Ppis aktivit: Transfrmace specializvanéh pracviště ČSKS v bdbí udržitelnsti na Institut kvality zřízený při CzechTurism (přesunutí specializvanéh pracviště z MMR na Institut kvality Transfrmace má přispět k větší transparentnsti a nezávislsti certifikace. Navíc se pčítá se spluúčastí certifikvaných subjektů na financvání nákladů na certifikaci pkud by nedšl k transfrmaci, příjmy z certifikací by se staly příjmy státníh rzpčtu a nebyl by je mžné dál využít na rzvj systému.). Zabezpečení prcesu certifikace a recertifikace subjektů cestvníh ruchu v dalším bdbí. Rzvj II. stupně standardu ČSKS, pdpra vzniku a zavedení navazujícíh stupně (Q Reginu) a jeh bližší prvázanst s existujícími mezinárdními standardy kvality (např. ISO). Aktualizace technických standardů kvality a standardu ČSKS, prvěřvání mžnstí pdpry dalších, případně vytvření nvých technických standardů kvality. Cílem výše uvedených aktivit je zajistit min. 100 nvých certifikvaných subjektů rčně a udržet p dbu 5 let hdntu indikátru pčet klasifikvaných a certifikvaných subjektů v CR, kteru se OCR zavázal naplnit v rámci prjektu IOP. Sučasná hdnta indikátru je stanvena na 2280 klasifikvaných a certifikvaných subjektů. S hledem na prbíhající analýzu vývje certifikvaných subjektů OCR 22
předpkládá pdat žádst snížení hdnty indikátru na 1596 certifikvaných subjektů. Tat hdnta zajistí zachvání přínsů ČSKS v dbě udržitelnsti a zárveň je reálnu hdntu vyplývající z aktuálníh vývje, která umžní udržitelnst prjektu. Plnění indikátru je průběžně sledván a vyhdncván, nejpzději k 31. 8. 2015 bude pdána žádst snížení hdnty indikátru s hledem na vývj v prjektu. Harmngram: Pkračvání v prcesu systému ČSKS a nastavvání udržitelnsti d 1. 7. 2015 31. 12. 2015 Zajištění udržitelnsti systému kvality d 1. 1. 2016 p dbu min. 5 let Zdrj financvání: MMR, případně CzT: Pkračvání v zabezpečení prcesu certifikace a recertifikace subjektů systému ČSKS v bdbí 07/2015 12/2015 alkace cca 13 400 000,- Kč (85% IOP, 15% SR) Zabezpečení prcesu certifikace a recertifikace subjektů systému ČSKS v bdbí udržitelnsti v rce 2016 alkace cca 7 390 000 Kč (SR, případně částečně hrazen z OP Zaměstnanst prbíhají jednání s MPSV) Realizátr: Zabezpečení dalšíh rzvje ČSKS MMR, CzechTurism Indikátr: Zajištění dalšíh rzvje ČSKS včetně zabezpečení certifikace Pčet klasifikvaných a certifikvaných subjektů cestvníh ruchu 1596 (rčně udržet indikátr 1596 p dbu 5 let), 100 nvých certifikvaných subjektů rčně Vazba na priritu / patření Kncepce: PO 1 Zkvalitnění nabídky cestvníh ruchu Opatření 1.3 Zkvalitnění nabídky služeb cestvníh ruchu Další rzvj ČSKS Případně Tvrba a rzvj technických standardů pvinné kategrizace a klasifikace v různých segmentech PO 2 Management cestvníh ruchu Opatření 2.2 Psílení a invace řízení destinace Zavádění a realizace managementu kvality Opatření 2.3 Rzvj lidských zdrjů Zvyšvání kvalifikace pracvníků v blasti CR 4.2.2 Pdpra prpagace ČSKS a značky kvality Ppis aktivit: Prpagace značky kvality na nárdních a reginálních turistických prtálech Realizace marketingvých aktivit za účelem zvýšení pvědmí ČSKS a jeh přínsech. Marketingvé aktivity budu směřvány dvěma směry k subjektům půsbícím v cestvním ruchu (mtivační kampaň zaměřená na pdnikatele, samsprávu, NNO a další) a kmunikační kampaň zaměřenu na ptenciální klienty (návštěvníky). Nástrje prpagace v suladu s marketingvu strategií ČSKS a agentury CzechTurism (využité nástrje prpagace např.: sciální sítě, n-line prpagace, bannery, pp-up kna a další). Zdrj financvání: MMR prstřednictvím CzT: Pdpra prpagace ČSKS a značky 10 mil. Kč v rce 2016 Harmngram: 7/2015 12/2016 Realizátr: Indikátr: Pdpra prpagace ČSKS - MMR a Specializvané pracviště ve splupráci s agenturu CzechTurism Využití marketingvéh průzkumu pr sledvání pvědmí značce a systému u laické, dbrné i pdnikatelské veřejnsti. Prvázanst s plněním indikátrů pčtu certifikvaných subjektů. Pvědmí systému ČSKS, Vnímání hdnty značky ČSKS, 23