Možnosti získání dotace pro výrobu tepla a energie z obnovitelných zdrojů (OZE)

Transkript

1 červenec 2007 Grantvý pradce Zdarma, rčník 2, čísl 4 Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy Obsah A. Tp Téma Dtace na OZE B. Pdniky Nejzajímavější prgramy z rámce OPPI C. Analýza Prgram rzvje venkva D. Aktuálně Aktuální dění v SF E. Mnitring výzev Mžnsti získání dtace pr výrbu tepla a energie z bnvitelných zdrjů (OZE) Stát i Evrpská unie pdprují investice d bnvitelných zdrjů energií (OZE) prstřednictvím dtačních prgramů jak pr pdnikatelské, tak pr nepdnikatelské subjekty. Obnvitelné zdrje energie hrají důležitu rli při snižvání emisí CO 2. Díky OZE se snižuje energetická závislst Evrpy, prt Evrpská unie rzhdla, že se má pdíl bnvitelných zdrjů na výrbě energie d rku 2020 zvýšit 20%. V Česku se nejvíce energie vyrábí z uhlí (65,5 % prdukce) a jaderné energie (30,5 % prdukce). Pdíl výrby elektřiny z OZE činí puhé 4 %. Nejvíce energie z OZE zajišťují vdní elektrárny a bimasa. Z bnvitelných zdrjů energie se bimasa z 90% pdílí i na výrbě tepla. Bimasa Na rzdíl d fsilních paliv se bimasa dbře ukládá a je širce dstupná. Její využití pdpruje lkální eknmiku. Pdle sučasných prgnóz má bimasa největší význam pr přímé spalvání. Pčítá se s ní při výrbě elektrické energie, v teplárenství i při nahrazvání uhlí v dmácnstech. Zdrje bimasy jsu však velmi mezené. Z OZE má pr energetické ptřeby Česka největší ptenciál. Bimasa se pdílí na výrbě zelené energie asi z 18%. Z 90% se bimasa využívá pr získávání tepelné energie. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 1 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

2 Vdní elektrárny Malé vdní elektrárny jsu čast využívány jak energetický zdrj a jsu šetrné k živtnímu prstředí prti fsilním palivům. Mají instalvaný výkn d 10 megawattů. Na našem území je ale ptenciál vdní energie pdstatně mezený. Malé vdní elektrárny se pdílejí na výrbě zelené elektřiny 75,95%, jsu tedy nejvíce využívaným zdrjem při výrbě elektřiny v rámci OZE. Slární energie Na území České republiky jsu pměrně dbré pdmínky pr využití slární energie. Při dbré účinnsti slárníh systému lze i z malé plchy získat pměrně velký energetický výkn. Slární termální klektry se v sučasné dbě na výrbě tepelné energie pdílí puze 0,23%. Obce a města mhu žádat dtace z OP Živtní prstředí Z peračníh prgramu Živtní prstředí mhu finanční prstředky na nízkenergetické systémy a využívání OZE žádat především nepdnikatelské bce a města i fyzické sby. Jedná se Priritu 3 Udržitelné využívání zdrjů energie, ve které aktuálně prbíhají první výzvy. Termíny uzávěrek příjmu žádstí pr tyt výzvy jsu zpracvány níže v rubrice Aktuálně. Výrba a využívání tepla z OZE představuje nákladvě efektivní řešení pr dsažení stanvených cílů. Pdpra z tht prgramu má přispět ke knkurenceschpnsti tht eklgicky přijatelnéh řešení. Vyská pčáteční investice d patření využívající OZE je splu s nedstatečnu kapitálvu vybavenstí, zejména bcí, příčinu pmaléh rzvje instalací OZE. Pr rzvj instalací OZE je určena blast pdpry 3.1 Výstavba nvých zařízení a reknstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pr výrbu tepla, elektřiny a kmbinvané výrby tepla a elektřiny. Alkace je 300,431 mil. Eur. Oblast pdpry 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry pdpří zvýšení úspr energie. Má přispět k investiční pdpře navržených typvých technických patření či k pdpře snižvání sptřeby energie budv neziskvéh sektru prstřednictvím energeticky výhdnějšíh pláště budv a efektivnějších systémů distribuce energií. Pdpra zateplvání bytvých a rdinných dmů nebude v rámci tét blasti pdpry realizvána. Oblast využití dpadníh tepla zahrnuje investiční pdpru realizací, které využijí dpadní tepl (např. tepl z technlgických prcesů na vytápění neb hřev teplé vdy). Alkace pr tut blast pdpry činí 165,351 mil. Eur. Dtace na přízení mderníh zdrje tepla na bázi OZE, které má přispět k eliminaci vytápění tuhými palivy v zastaralých zdrjích s neřízeným spalvacím prcesem lze čerpat z blasti pdpry 3.3 Envirnmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vdy pr fyzické sby. Tut aktivitu se má pdpřit chrana vzduší a efektivní využití zdrjů energie. Alkace je 207,189 mil. Eur. Pdnikatelům pskytne dtace na OZE prgram EKO-ENERGIE Pdnikatelé mhu získat dtaci na snižvání energetické nárčnsti výrby či sptřebu primárních energetických zdrjů z prgramu EKO-ENERGIE, který je sučástí balíku OPPI. V rámci první výzvy tht prgramu již není mžné registrvat další žádsti. V nejbližší buducnsti však bude vyhlášena další výzva. Primárně mhu v tmt prgramu žádat malé a střední pdniky, ale v některých výzvách bude v buducnu umžněn žádat i velkým pdnikům. V minulém bdbí byl pdpru energetických prjektů velký zájem, který značně převýšil Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 2 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

3 finanční mžnsti. Řídící rgány přijaly žádsti za 2 mld. Kč, ale k dispzici byl puze 800 mil. Kč a pdpřen byl 69 prjektů. V rzpčtvém bdbí je 850 mil. Kč určen jen pr první výzvu. V prgramu EKO-ENERGIE dšl ke značnému zvýšení celkvé alkace na cca 4 mld. Kč. Prgram EKO-ENERGIE maximálně pdpruje prjekty, u kterých lze čekávat reálný příns pr tuzemsku energetiku v dluhdbém hrizntu. Dtační pdpry vychází z kvalifikvaných dhadů ptenciálu jedntlivých druhů OZE. Pdprvány budu prjekty na výrbu energie z bnvitelných zdrjů v pdbě větrnéh a slárníh systému, hydrelektrnická či getermální výrba energie a v nepslední řadě výrba energie z bimasy. V rámci výrby elektřiny je i v stávajícím bdbí upřednstňvána pdpra malých vdních elektráren, bimasy, biplynu a ftvltaiky. Pdprvány budu puze investice d nvých zařízení - uznatelným nákladem je nákup zařízení, neuznatelným nákladem jsu finanční náklady. Minimální výše dtace činí 0,5 mil. Kč, maximální výše dtace je 100 mil. Kč. Výše dtace je mezena reginální mapu veřejné pdpry. Maximální výše dtace v % způsbilých výdajů je určena takt: Malé vdní elektrárny 35% Bimasa výrba elektřiny samstatně neb v kmbinaci s teplem 30% Ftvltaika 30% Biplyn výrba elektřiny samstatně neb v kmbinaci s teplem 30% Elektřina getermální 20% Výstavba zařízení na výrbu pelety a brikety z bnvitelných a druhtných 15% zdrjů Tepl z OZE 30% Zvyšvání účinnsti při výrbě a sptřebě energie, využití druhtných zdrjů 40% energie Hdncení prjektů Prjekty se budu hdntit nejprve dle pririt. Za nejdůležitější priritu každéh prjektu je pvažvána úspra energie a druhtné zdrje. Za druhu důležitu priritu se bude pvažvat výrba elektřiny z bnvitelných zdrjů, za třetí tepl z bnvitelných zdrjů a za čtvrté výrba briket a pelet z OZE. Dále bude hdncení vlivňvat seřazení prjektů uvnitř skupin pdle dsaženéh bdvéh hdncení v multikriteriálním hdncení. K pdpře úspr energie lze využít i Státní prgram Vláda ČR schválila v rce 1998 kncepci Státníh prgramu na pdpru úspr energie a využití bnvitelných zdrjů energie. Cílem tht prgramu je především iniciace aktivit veducích k úsprám energie a snižvání energetické nárčnsti s minimalizací negativních eklgických dpadů při sptřebě i přeměně paliv a energie. Státní prgram je jedním z nástrjů naplňvání cílů Nárdníh prgramu hspdárnéh nakládání s energií a využívání bnvitelných a druhtných zdrjů. Je každrčně aktualizván a předkládán Ministerstvem průmyslu a bchdu ve splupráci (MPO) s Ministerstvem živtníh prstředí (MŽP) k dsuhlasení vládě ČR. MPO pvěřuje administrativním zajišťváním části prgramu Česku energeticku agenturu. Finanční prstředky na Prgram jsu pskytvány z rzpčtvé kapitly MPO. V rámci tht prgramu lze žádat na územní energetické plánvání, kmplexní patření ke snižvání energetické nárčnsti, energetické pradenství či specifické a piltní prgramy. Především pdnikatelé mhu prstřednictvím tht prgramu žádat dtace na bnvitelné a druhtné zdrje energie. Pdprván je využívání malé vdní energie, bimasy, tepelných čerpadel či slárníh systému. Maximální výše pdpry činí pdle aktivit 30% - 100%. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 3 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

4 B. Pdniky Nejzajímavější prgramy z rámce OPPI Nejzajímavější prgramy z rámce OPPI Ministerstv průmyslu a bchdu již pdnikatelům umžnil pdávat registrační žádsti d téměř plviny prgramů na rky I když není perační prgram Pdnikání a invace ještě ficiálně vyhlášen, mhu zájemci začít se svými prjekty pracvat, uvedl náměstek ministra průmyslu a bchdu Martin Tlapa. Bez dsažení shdy s EK a schválení NSRR všem nemhu být zahájena jednání nastavení pdmínek priritních s Operačníh prgramu Pdnikání a invace. Odkládání schválení NSRR ze strany EK, brzdí vyhlášení všech 15 prgramů OPPI, nebť je vrchlným nadřízeným dkumentem vůči peračním prgramům. Žadatelé by neměli prt zapmínat na skutečnst, že jim sice při přijetí registrační žádsti vznikají způsbilé výdaje na prjekt a mhu zahájit realizaci svých pdnikatelských záměrů, všem s rizikem, že prjekt nemusí vybrat hdntitelská kmise a dpručit h k financvání. Přijaté prjektvé registrační žádsti budu psuzeny puze externími hdntiteli, ale nebudu dále hdnceny d dby schválení OPPI Evrpsku kmisí. Jakýkli krk bez schválení prgramu Kmisí by mhl být v buducnsti zpchybňván. Prjekty budu předpřipraveny k hdntícímu prcesu a v mmentě schválení prgramu bude mci být zahájen vlastní ficiální hdncení. Následně se přistupí k sepsání pdmínek pr pskytnutí dtace s úspěšnými žadateli a vydání rzhdnutí pskytnutí dtace. Žadatelé mají zvýšený zájem prgram ROZVOJ MPO zaznamenal raketvý nástup registračních žádstí d prgramu ROZVOJ a Marketing. V dubnu tht rku přijal již více jak 800 registračních žádstí v elektrnickém systému eaccunt, a t v celkvé částce přes 5 miliard krun. Téměř 700 z nich je pdán v prgramu ROZVOJ, který již v předcházejícím prgramvacím bdbí byl natlik žádaný, že musel být záhy p vyhlášení (na pdzim 2004) příjem žádstí zastaven. Pté byla pčátkem rku 2005 vyhlášena ještě mezená klvá výzva. V aktuální výzvě s příjmem žádstí d byl prgram ROZVOJ teritriálně mezen na strukturálně nejpstiženější reginy. Vyský pčet žádstí převyšuje 5x plánvané finanční zdrje pr tut výzvu (30 mil. Eur), cž ptvrzuje připravenst malých a středních pdniků na čerpání nvých finančních prstředků ze strukturálních fndů. Z předchzích zkušenstí vyplývá, že kvalita předkládaných prjektů bývá v těcht, relativně jedndušších, prgramech pdpry na velmi dbré úrvni. Bude-li kvalita většiny prjektů pravdu vyská, ministerstv bude zřejmě uvažvat eventuálním navýšení plánvaných zdrjů na tut výzvu, uvedl tiskvý mluvčí MPO Tmáš Bártvský. Pzitivní zájem je i prgram MARKETING, kde už je evidván přes 130 žádstí pdpru. Pmcí aplikace eaccunt přijala agentura CzechInvest v sučasné dbě přesně registračních žádstí pdpru. Z výzev vyhlášených zatím přišl nejvíce registračních žádstí d prgramu EKO-ENERGIE. Velký zájem pět budí prgram INOVACE, s nímž byly velmi dbré zkušensti již v předchzím prgramvacím bdbí. T také vedl k jeh předčasnému uknčení, pdbně jak u prgramu ROZVOJ. Atraktivní pdpru nabídne i prgram NEMOVITOSTI, jehž výzva se čekává na pdzim Tent prgram pdpří výstavbu nájemních prstr k pdnikání. Investr přím nezíská dtaci na výstavbu nájemních prstr, ale pdpra by měla mu p dbu tří let pkrýt teretické nájemné, jakby se majiteli pdařil plně bsadit všechna vlná místa. Prgram NEMOVITOSTI by tak simulval nájemníka prstr, pr které investr ještě nenašel zájemce. Pkud pdnikatelé chtějí například přeměnit brwnfield na pdnikatelsku zónu, mhu získat ptřebnu dtaci právě z tht prgramu. Žádat finanční pdpru lze i na prjektvu přípravu a vyhtvení prjektvé dkumentace. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 4 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

5 C. Analýza Prgram rzvje venkva Prgram rzvje venkva prrazil jak první Prgram rzvje venkva zajišťuje Evrpský zemědělský fnd a bude realizván v rámci zemědělské plitiky EU, nikliv v rámci plitiky hspdářské a sciální sudržnsti. Český prgram byl splu se švédským prgramem první, který Evrpská kmise v květnu schválila. Cílem prgramu je pdprvat patření veducí k trvale udržitelnému systému zemědělskéh hspdaření. Prgram pdpruje rzšiřvání a diversifikaci eknmických aktivit ve venkvském prstru s cílem rzvíjet pdnikání, vytvářet nvá pracvní místa, snížit míru nezaměstnansti na venkvě a psílit sunáležitst byvatel na venkvě. Celkvá finanční alkace pr tent prgram činí 2,8 mld. eur. V prgramvacím bdbí bude z Prgramu rzvje venkva mžné čerpat více než 100 mld. krun. Pr letšní rk bude k dispzici 13 mld. krun. V prvním kle příjmu žádstí bude rzdělen 2,3 mld. krun. Méně papírvání při předkládání prjektu Výrazně jedndušší má být samtný frmulář žádsti dtace a také prjekt. Zjednduší se i snva prjektu. Zatímc u peračníh prgramu byla v pravidlech ppsána na čtyřech stranách a prjekt pak bsahval klem 30 stran, u Prgramu rzvje venkva je snva na dvu stranách a rzsah prjektu zhruba deset stran. Některé přílhy budu ddávat až předkladatelé úspěšných prjektů při pdpisu dhdy se Státním zemědělským intervenčním fndem (SZIF) pskytnutí dtace. Týká se t například výpisu z bchdníh rejstříku, dkladu vedení bankvníh účtu, ptvrzení finančníh úřadu vypřádání splatných závazků vůči těmt úřadům. Žadatelé cení i další nvinky v administrativním pstupu nebudu muset hlásit každu změnu v prjektu a sankce za prušení pravidel budu záviset na závažnsti prušení. Jediným trestem nebude vyřazení žádsti, jak tmu byl za každé prušení u peračníh prgramu. Kd může žádat Téměř u všech pririt mhu žádat tři specifické pdnikatelské subjekty. Zemědělský pdnikatel, tzn. fyzická neb právnická sba, která prvzuje zemědělsku výrbu jak sustavnu a samstatnu činnst, neb pdnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvvýrbci, a předmětem jeh činnsti je pskytvat výkny neb služby, které suvisejí výhradně se zemědělsku výrbu. Dále je zde specifikván i tzv. mladý zemědělec, cž je sba, která v dbě pdání žádsti nedsáhla věku 40 let a která prvzuje zemědělsku výrbu jak sustavnu a samstatnu činnst. Krmě zemědělců budu pdprváni také výrbci ptravin a drbní pdnikatelé ve venkvských blastech. V některých patřeních mhu nvě žádat i bce, zejména v pdprách týkajících se lesní půdy. Obce primárně žádají v priritní se zlepšení kvality živta ve venkvských blastech a diverzifikaci hspdářství venkva. Schváleny čtyři priritní sy Priritní sa I - Zlepšení knkurenceschpnsti zemědělství a lesnictví Navazuje na perační prgram Rzvj venkva a multifunkční zemědělství. Pdpra v rámci sy I směřuje ke zlepšení knkurenceschpnsti zemědělství a lesnictví a vytvření silnéh a dynamickéh zemědělsk-ptravinářskéh dvětví. V tét se je prt nastaven něklik patření převážně investičníh charakteru. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 5 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

6 V rámci Opatření zaměřenéh na restrukturalizaci a rzvj fyzickéh kapitálu a pdpra invací lze investvat d mdernizace pdniků, vytvářet nvé prdukty či pstupy neb investvat d technickéh vybavení neb pzemkvé úpravy. Jak žadatelé se nvě v patření Lesnická infrastruktura bjevují bce. Opatření zaměřená na pdpru vědmstí a zdknalvání lidskéh ptenciálu se sustřeďuje na dbrné vzdělávání a infrmační činnst či zahájení činnsti mladých zemědělců. Na patření v tét priritní se je vyčleněn přibližně 120 mil. Eur rčně. Priritní sa II - Zlepšvání živtníh prstředí a krajiny Zaměřuje se na zlepšvání živtníh prstředí a krajiny s cílem vytvřit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prspěšné živtnímu prstředí, přírdě a krajině. Směřuje zejména k uplatňvání zemědělských pstupů šetrných k živtnímu prstředí ve venkvské krajině, k zastavení úbytku bidiverzity, k chraně vdy a půdy a ke zmírňvání změn klimatu. K tmu přispěje také rzvj eklgickéh zemědělství a plné zavedení crss cmpliance (tj. snaha implementaci envirnmentálních praktik d sučasnéh způsbu zemědělské výrby). Bude pdpřen hspdaření v méně příznivých blastech k vyrvnání příjmů s prdukčními blastmi a k předcházení puštění půdy. V rámci Opatření zaměřenéh na užívání zemědělské půdy lze zažádat platby na přírdně znevýhdněné blasti či platby v rámci NATURY Tat sa má i Agrenvirnmentální patření, jehž pdpatření se věnují eklgickému zemědělství. Obce jsu jak příjemci uvedeni u patření Obnva lesnickéh ptenciálu a pdpra splečenských funkcí a Lesnick-envirnmentální platby. Tat priritní sa je určena především správcům území zemědělcům, neb vlastníkům lesů. Žadatel i prjekt musí splňvat něklik pdmínek, ať už becnéh charakteru (např. sulad prjektu s právní úpravu) neb specifických pdmínek (např. věkvá hranice v případě mladých začínajících zemědělců, pstupy pžadvanéh managementu při prdukci vce, vinné révy či zeleniny). Na realizaci aktivit v tét priritní se je vyčleněn 278 mil. Eur rčně. Priritní sa III - Kvalita živta ve venkvských blastech a diversifikace hspdářství venkva Týká se pdpry tvrby nvých pracvních míst na venkvě a zvýšení kvality živta. Opatření v tét priritě nabízí mžnst diverzifikace pdnikatelských aktivit v rámci zemědělských pdniků i mim ně. Zaměřuje se také na rzvj agrturistiky a cestvníh ruchu. Opatření ke zvýšení kvality živta na venkvě pdpří budvání služeb a bčanskéh vybavení v pdbě pdpry vdvdů a místních kmunikací, čistíren dpadních vd, zpracvání bimasy apd. Na tat patření bude věnván nejvíce prstředků, zhruba 1,1 mld. Kč rčně. V tét se je také mžné žádat na pdpru bnvy, rehabilitace a světy kulturníh a přírdníh dědictví. V patření Obnva rzvje vesnic, bčanské vybavení a služby mhu bce žádat na různrdé aktivity typu nvá výstavba či stavební bnva budv a plch služících k zajištění bčanskéh vybavení v blasti šklství, zdravtnictví, sciálních služeb neb péče děti. Dále lze pdpřit sprtvní aktivity neb nákup zařízení a vyskrychlstníh internetu. Pr realizaci patření sy III je vyčleněn přibližně 91 mil. Eur rčně. Priritní sa IV. Leader Je specificku su, která dprvází patření I. a II. sy. Je určena ke zlepšení kvality živta ve venkvských blastech, k psílení eknmickéh ptenciálu a administrativních schpnstí na venkvě. Dále pmůže k zhdncení přírdníh a kulturníh dědictví venkva. Tat sa navazuje na úspěšný prgram LEADER ČR a Leader+. Cílem tét pririty je inicivat vytváření a rzvj místních partnerství a pdprvat využití vnitřníh rzvjvéh ptenciálu venkva (pzn.: V rámci Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 6 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

7 prgramu LEADER ČR aktuálně prbíhá první výzva v patřeních Realizace strategie rzvje území půsbnsti místní akční skupiny a Prjekty splupráce). V čem spčívá metda Leader? Pdstatu metdy LEADER (francuzská zkratka, v překladu Prpjvání akcí hspdářskéh rzvje venkva) je splupráce na principech místníh mezisektrvéh partnerství. Mezi místními akčními skupinami se vytváří splupráce frmu prjektů invačníh charakteru, které jsu zalžené na splečné a tematicky specifické místní rzvjvé strategii rurálníh reginu a uplatňují přístup bttm-up. V českých pdmínkách přetrvává způsb myšlení, který se spíše rientuje na řízení centrálníh charakteru s cílenu restrikcí místních a individuálních iniciativ. Tat metda představuje nvý výrazně invační element pskytující na místní úrvni dstatečný prstr prt, aby se d rzvje reginů rurálníh charakteru mhly zapjit všechny venkvské subjekty. Metdu Leader uplatňují tzv. místní akční skupiny, které s využitím přirzenéh vnitřníh ptenciálu mikrreginů pmáhají realizvat prjekty k naplnění místní strategie. V sučasnsti je v Česku zapjen d prgramu Leader 36 akčních skupin a st dalších je v evidenci ptenciálních uchazečů. Místní partnerství budu mci využít téměř 700 mil. Kč, prt se čekává zapjení přibližně 70 místních partnerství. Specifikace místní akční skupiny (MAS) Místní akční skupiny (MAS) uplatňují při místním rzvji partnerský přístup, čili partnerství mezi sukrmým a veřejným sektrem. Tyt skupiny navrhují ucelenu strategii místníh rzvje, resp. Strategický plán Leader (SPL) a pdílí se na vytváření sítí místních partnerství. MAS dpvídají za prvádění SPL a vybírají prjekty pr financvání v rámci Prgramu rzvje venkva. MAS v tmt patření žádá finanční pdpru na celu realizaci SPL. Pdpru na realizaci jedntlivých prjektů knečných žadatelů nebdrží MAS přím na svůj účet, ale až knečný žadatel v rámci patření pdprující prjekty samtných žadatelů. Zapjení zemědělců d těcht aktivit je například příslibem pr realizaci významných krajinných plánů na základě tzv. "zelených kntraktů" (smluva mezi samsprávnými rgány, uživateli pzemků a vlastníky pzemků). Česká republika nemá zatím příliš zkušenstí s partnery pr mezinárdní splupráci. Na realizaci sy IV je vyčleněn přibližně 25 mil. Eur rčně. Hlavní charakteristiky tzv. místní akční skupiny (MAS): půsbnst na území s pčtem až byvatel, vytvření partnerství mezi veřejným a sukrmým sektrem včetně neziskvéh, statutární rgány musí být tvřeny minimálně z 50 % zástupci sukrmé sféry (např. eknmických, sciálních partnerů, zástupců bčanské splečnsti) a maximálně z 50 % zástupci veřejné sféry. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 7 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

8 D. Aktuálně Aktuální dění v SF Aktuální dění ve strukturálních fndech Schválen Nárdní strategický referenční rámec České republiky Evrpská kmise schválila dne 27. července 2007 Nárdní strategický referenční rámec pr Česku republiku. Česk může v příštích letech čerpat 750 miliard krun ze strukturálních fndů EU. Pdpisem rzhdnutí Nárdním strategickém referenčním rámci (NSRR) byl završen úsilí ministra pr místní rzvj Jiříh Čunka a jím navrženéh vyjednávacíh týmu. Vicepremiér a ministr Jiří Čunek přijal v Bruselu z ruku eurkmisařky pr reginální rzvj Danuty Hübnervé finální rzhdnutí. Kvůli urychlení celéh prcesu zvlila Česká republika mdel, při kterém sučasně vyjednávala NSRR a perační prgramy. Operační prgramy byly djednávány zárveň s referenčním rámcem a u některých se předpkládá jejich schválení Evrpsku kmisí již v září. Ke schválení je připraven 24 peračních prgrmaů. Finanční pmc by mhla začít d ČR prudit již v letšním rce, přičemž všechny prstředky plánvané pr rk 2007 mhu být čerpány ještě další tři rky. Vyhlášeny první výzvy v OP Živtní prstředí Státní fnd živtníh prstředí ČR zveřejnil první výzvu k předlžení žádstí dtace v rámci Operačníh prgramu Živtní prstředí. Žadatele dtace čeká zrychlené prplácení nákladů, rzšíření uznatelných výdajů a zjedndušená administrativa. Pr první výzvu je připraven téměř 20 mld. Kč. V první výzvě mhu žádat subjekty z nepdnikatelské blasti, jak jsu bce, města, kraje, příspěvkvé rganizace, becně prspěšné rganizace, bčanská sdružení neb církve. Otevřeny jsu následující vybrané blasti: Priritní sa 1: Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní 1.1 Snížení znečištění vd Snížení znečištění z kmunálních zdrjů 1.2 Zlepšení jaksti pitné vdy Priritní sa 2: Zlepšvání kvality vzduší a snižvání emisí 2.1 Zlepšvání kvality vzduší Snížení příspěvku k emisní zátěži byvatel mezením emisí z energetických systémů včetně CZT 2.3 Omezvání emisí Priritní sa 3: Udržitelné využívání zdrjů energie 3.1 Výstavba nvých zařízení a reknstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pr výrb tepla, elektřiny a kmbinvané výrby tepla a elektřiny Výstavba a reknstrukce zdrjů tepla 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry Realizace úspr energie 3.2 Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla u nepdnikatelské sféry Využívání dpadníh tepla Priritní sa 4: Zkvalitnění nakládání s dpady a dstraňvání starých eklgických zátěží 4.1 Zkvalitnění nakládání s dpady 4.2 Odstraňvání starých eklgických zátěží Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 8 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

9 Priritní sa 7: Rzvj infrastruktury pr envirnmentální vzdělávání, pradenství a světu 7.1 Rzvj infrastruktury pr realizaci envirnmentálních vzdělávacích prgramů, pskytvání envirnmentálníh pradenství a infrmací Příjem registračních žádstí začne d 3. září a ptrvá d 26.října Odstartvaly první výzvy v OP Dprava Ministerstv dpravy vyhlásil dne 9. července 2007 první výzvy pr předkládání prjektů pr čerpání prstředků z Operačníh prgramu Dprava (OPD). OPD je nevětším peračním prgramem v České republice. Jeh celkvá alkace pr prgramvé bdbí činí 5,7 mld. EUR, cž je cca 22 % ze všech prstředků pr ČR z fndů EU. Žadatelům bude v rámci těcht výzev pr celé prgramvé bdbí k dispzici celkem zhruba 5,279 mld. EUR, cž z celkvéh bjemu prstředků pr OPD představuje asi 91 %. Majritními příjemci jsu především státní investrské rganizace Správa železniční dpravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vdních cest. Výzvy budu tevřeny bez přerušení d knce prgramvéh bdbí. Vyhlášené výzvy se týkají těcht blastí pdpry: 1.1 Mdernizace a rzvj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů 1.2 Zajištění interperability na stávajících železničních tratích, zajištění suladu s Technickými specifikacemi pr interperabilitu (TSI) a rzvj telematických systémů 2.1 Mdernizace a rzvj dálnic a silnic sítě TEN-T 3.1 Mdernizace a rzvj železniční sítě mim síť TEN-T 4.1 Reknstrukce a mdernizace na silnicích I. třídy mim TEN-T 6.2 Rzvj a mdernizace vnitrzemských vdních cest sítě TEN-T a mim TEN-T Příjem žádstí je permanentní d knce prgramvacíh bdbí Vyhlášeny nvé výzvy v dalších prgramech pr rzvj firem Prgram PROGRES má pmcí pdpry ve frmě pdřízených úvěrů, psilujících p dbu až 6 let kapitálvé vybavení pdnikatele, umžnit realizaci rzvjvých pdnikatelských prjektů malých a středních pdnikatelů. Prgram START pdpří realizace pdnikatelských záměrů sb vstupujících d pdnikání pprvé neb s delším časvým dstupem, a t pskytnutím pdpry ve frmě bezúrčnéh úvěru neb zvýhdněné záruky s finančním příspěvkem k zaručvanému úvěru. Prgram ZÁRUKA prstřednictvím zvýhdněných záruk a zvýhdněných záruk s finančním příspěvkem k zaručvanému úvěru usnadní zejména realizaci pdnikatelských prjektů malých a středních pdnikatelů zaměřených na investice. Další infrmace: Prgramy administruje Českmravská záruční a rzvjvá banka, a. s. Příjem registračních žádstí začal d 2. července Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 9 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

10 Prbíhá příjem registračních žádstí v OPPI Od 1. června prbíhá příjem registračních žádstí d prgramů INOVACE, ICT V PODNICÍCH, a POTENCIÁL a d března prbíhá příjem žádstí d prgramu MARKETING. Zahájení přijímání plných žádstí d těcht prgramů začne 1. srpna Prgram ICT V PODNICÍCH pdpří zavádění a rzšiřvání infrmačních a kmunikačních technlgií v pdnicích včetně využití suvisejících služeb. Pdpra je směřvána na malé a střední pdniky. Uzávěrka příjmu registrační žádsti je stanvena na 30. září Prgram INOVACE umžní realizvat invační prjekty v pdnicích. Knkrétně je pdprván zvyšvání efektivnsti prcesů, technických hdnt výrbků, zavádění nvých metd rganizace prcesů i zavedení nvých prdejních kanálů. První dvě aktivity jsu pdprvány i u krprátních firem (velkých pdniků). Uzávěrka příjmu registrační žádsti je 30. září Prgram MARKETING má pdpřit rzvj marketingvých aktivit malých a středních pdniků na zahraničních trzích. Pdprván bude také vznik a činnst tzv. aliancí. Cílem prgramu je psílení jejich mezinárdní knkurenceschpnsti. Uzávěrka příjmu registrační žádsti je 15. listpadu Prgram POTENCIÁL pdpří aktivity zřízení a rzšíření infrastruktury pr vývjvé a invační aktivity splečnstí. Prhlubvána bude i splupráce splečnstí s výzkumnými a vývjvými rganizacemi, zlepšení pdmínek pr zapjení splečnstí d nárdních i evrpských prgramů výzkumu a vývje, trvalé zvyšvání knkurenceschpnsti apd. Uzávěrka příjmu registrační žádsti je 30. listpadu. Změny v Priritní se 2 v ROP NUTS II Jihzápad Na základě připmínek Evrpské kmise se změnila struktura Priritní sy 2 - Stabilizace a rzvj měst a bcí v ROP NUTS II Jihzápad. Téměř 103 miliny eur, půvdně určené pr blasti pdpry 2.1 a 2.2, budu přerzděleny d tří blastí pdpr: 2.1 pr bce nad byvatel EUR (40%) 2.2 pr bce byvatel EUR (37,5%) 2.3 pr bce nad byvatel EUR (22,5%) Oblast pdpry 2.1 se v případě reginu NUTS II JZ týká jen Plzně a Českých Budějvic. Realizvána bude frmu integrvaných plánů rzvje měst, přičemž minimální výše jednh IPRM je 10 milinů eur (280 mil.kč). Oblasti pdpry 2.2. a 2.3 jsu určeny pr individuální prjekty s minimální výší způsbilých výdajů na prjekt 1 milin krun. Následují blasti, se kterými už v rámci ROP NUTS II JZ v Priritní se 2 pčítá: Další infrmace: Rzvj infrastruktury základníh, středníh a vyššíh šklství 2.5 Rzvj infrastruktury pr sciální integraci 2.6 Rzvj zdravtnické péče Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 10 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

11 E. Mnitring výzev Mnitring výzev nejbližší uzávěrky Uvádíme puze vybrané prgramy veřejné pdpry s nejbližší uzávěrku. Detailní infrmace těcht i dalších výzvách a dtacích Vám pskytnu grantvý rešeršní systém neb - navigace světem pdpůrných prgramů pr pdniky a neziskvé rganizace. Evrpa pr bčany Jedná se kmunitární akční prgram, který se sustředí na pdpru příležitstí bčanům ke vzájemné splupráci a diskuzi na prblémech vnitřních (nárdní, EU) ale i vnějších, bhacení kultury zejm.c d kulturní diverzity a zlepšení kulturní a jazykvé rzmanitsti. Pdprvány jsu také tzv. twn-twining prjekty. Žádat mhu rganizace neziskvéh a veřejnéh sektru. Pskytvatel: Evrpská kmise. Uzávěrka: 01/09/2007. Sedmý rámcvý prgram /7.RP/FP7 - Kapacity - Výzkum pr MSP Finanční pmc je dstupná k upevnění výzkumnéh ptenciálu evrpských reginů za pdpry rzvje výzkumných klastrů, zapjení universit, výzkumných center, pdniků a reginálních institucí napříč Evrpu. Pskytvatel: Evrpská kmise / Technlgické centrum AV ČR. Uzávěrka: 04/09/2007. FM EHP/Nrska - Kraj Vysčina - Kulturní dědictví Vysčiny Finanční Mechanismus Nrska je určen k prhlubení splupráce nrských a českých rganizací napříč jedntlivými sektry. Tut část vyhlašuje kraj Vysčina v rámci prjektu Kulturní dědictví Vysčiny. Smyslem je pdpřit prjekty na chranu a bnvu nemvitéh kulturníh dědictví a na zlepšení péče a chranu mvitéh kulturníh dědictví. Pskytvatel: Krajský úřad Kraje Vysčina. Uzávěrka: 05/09/2007. FM EHP/Nrska - Králvéhradecký kraj Prgram CZ0037: Psilvání sciálních, vzdělávacích a zdravtnických služeb v Králvéhradeckém kraji Tut část vyhlašuje Králvéhradeckéh kraje v rámci prjektu Psilvání sciálních, vzdělávacích a zdravtnických služeb v Králvéhradeckém kraji. Pskytvatel: Krajský úřad Králvéhradeckéh kraje. Uzávěrka: 07/09/2007. FM EHP/Nrska Jihčeský kraj Prgram CZ0043: Rzvj Jihčeskéh kraje v blasti šklství, kulturníh a histrickéh dědictví a pdpra prgramů pr děti se specifickými prblémy Tut část vyhlašuje Jihčeský kraj v rámci prjektu Rzvj Jihčeskéh kraje v blasti šklství, kulturníh a histrickéh dědictví a pdpra prgramů pr děti se specifickými prblémy. Pskytvatel: Krajský úřad Jihčeskéh kraje. Uzávěrka: 14/09/2007. Výzkumný prgram Výzkumnéh Fndu pr uhlí a cel Výzkumný fnd pr uhlí a cel je fnd, jehž finanční prstředky jsu určeny na pdpru vědy a výzkumu v blasti uhlí a celi, mim rámcvé prgramy EU. Finanční pmc bude dstupná k psílení knkurenceschpnsti v evrpském průmyslu uhlí a celi a k přispění k jeh udržitelnému rzvji. Pskytvatel: Ministerstv průmyslu a bchdu ČR. Uzávěrka: 15/09/2007. Zdrj a další infrmace: MZe ČR - Nárdní pdpra - 8. Nákazvý fnd Tent prgram Ministerstva zemědělství České republiky je zaměřen na pdpru vybraných činnstí zaměřených prti rzšiřvání nebezpečných nákaz hspdářských zvířat a na pdpru neškdnéh dstraňvání kadáverů maskstních muček a kafilerních tuků z kadáverů. Pskytvatel: Ministerstv zemědělství ČR. Uzávěrka: 27/09/2007. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 11 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

12 CIP (Rámcvý prgram pr knkurenceschpnst a invace) - Inteligentní energie pr Evrpu Prgram Inteligentní energie pr Evrpu si dává za hlavní úkl pdprvat plitiku EU v blasti energetiky a chrany živtníh prstředí. Především se pak jedná zabezpečvání dstatečnéh mnžství ddávané energie a zvyšvání energetických úspr cestu využívání bnvitelných zdrjů. Pskytvatel: Česká energetická agentura. Uzávěrka: 28/09/2007. KÚ Králvéhradecký - Pdpra přípravy prjektů a zpracvání žádstí pdpru Zejména bce, svazky bcí ale i další veřejné subjekty (v mezené míře i sukrmé subjekty) mhu zažádat pdpru přípravy prjektu, pkud jej hdlají realizvat na území Králvéhradeckéh kraje. Pdprvány budu puze přípravy prjektů, které musí být financvatelné ze SF EU neb jiných evrpských fndů/finančních mechanizmů. Pskytvatel: Krajský úřad Králvéhradeckéh kraje. Uzávěrka: 30/09/2007. MK ČR - Pdpra lkálních kulturních tradic Prgram byl zalžen za účelem finanční pdpry lkálních kulturních tradic - puze nejvýznačnější výrčí. Účastnit se jej mhu právnické (pdnikatelé) i fyzické sby, bčanská sdružení, města a bce. Uzávěrka platí puze pr bce a města. Pr statní subjekty platí uzávěrka Pskytvatel: Ministerstv kultury ČR. Uzávěrka: 30/09/2007. MŠMT ČR - Rzvjvé prgramy pr veřejné vyské škly - 3. Prgram na rzvj přístrjvéh vybavení a mderních technlgií Pdprvány jsu puze vyské škly. Pdpra je určena na rzvj přístrjvéh vybavení, rzvj infrmačních a kmunikačních technlgií (včetně multilicencí sftwarvých prduktů), c) tvrbu multimediálních vzdělávacích pmůcek, ale i plnění technických pžadavků stanvených becně závaznými právními předpisy neb pkyny rgánů státní správy. Pskytvatel: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. Uzávěrka: 01/10/2007. MŠMT ČR - Rzvjvé prgramy pr veřejné vyské škly - 2. Prgram na přípravu a rzvj lidských zdrjů Pdprvány jsu puze vyské škly. Pdpra je určena akademickým pracvníkům, ucházejím se jmenvání dcentem neb prfesrem a na pdpru a individuálníh rzvje talentvaných studentů i mladých pracvníků bezprstředně p dknčení studia v dktrském studijním prgramu. Pzn.: S uvedeným termínem uzávěrky jsu vyhlášeny i další rzvjvé prgramy pr veřejné vyské škly. Pskytvatel: Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy ČR. Uzávěrka: 01/10/2007. EK - Zvýšení pvědmí v blasti rzvje - Audivizuální prjekty pr TV 2007 Prgram vyhlašuje Evrpská kmise k předkládání audivizuálních prjektů za účelem zvýšení pvědmí byvatel Evrpské unie v blasti rzvje. Prjekty by se měly sustředit na infrmvanst veřejnsti EU prblematice rzvjvých zemí (států Afriky, Karibiku a Pacifiku). Prgram je tevřen zejm. evrpským televizním stanicím. Pskytvatel: Evrpská kmise. Uzávěrka: 04/10/2007. Zdrj a další infrmace: EU - Japnsk: Tréningvý prgram lidských zdrjů - Náhled na japnský průmysl Centrum EU-Japnsk pr průmyslvu splupráci rganizuje tent tréningvý prgram v Japnsku s cílem pskytnut jedinečnu příležitst evrpským manažerům pracujícím v japnských splečnstech umístěných v Evrpě, aby získali integrvaný hlubkvý náhled na japnské průmyslvé struktury bchdní zvyklsti. Pskytvatel: EU-Japan Centre fr Industrial C-peratin. Uzávěrka: 10/10/2007. Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 12 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4

13 MZe ČR - Nárdní pdpra - 2.A. Udržvání a zlepšvání genetickéh ptenciálu vyjmenvaných hspdářských zvířat - 2.A.a. Pdpra věřvání půvdu Tent prgram Ministerstva zemědělství České republiky je zaměřen na udržvání a zlepšvání genetickéh ptenciálu vyjmenvaných hspdářských zvířat jak jsu kně, skt, prasata, vce, kzy, drůbež, běžci a ryby. Pdprgram 2.A.a. pdpruje majitele plemennéh býka a dárkyně embrya u sktu a dále pak pr majitele plemenných kanců pužívaných a nvě zařazvaných d nuklevých a rezervních chvů. Pzn.: S uvedeným termínem uzávěrky jsu vyhlášeny i další části tht nárdníh prgramu pdpry. Pskytvatel: Ministerstv zemědělství ČR. Uzávěrka: 15/10/2007. Zdrj a další infrmace: SF : OP Živtní prstředí Opatření Zkvalitnění nakládaní s dpady Specifickým cílem patření je snížení prdukce dpadů, zvýšení pdílu využívaných dpadů na základě pdpry ddělenéh sběru dpadů, budvání třídících linek a zařízení na recyklaci dpadů atd. Dále pdpruje technlgie k využívání druhtných survin získaných z dpadů a prjekty veducí ke snižvání měrné prdukce nebezpečných dpadů, včetně zařízení k nakládání s nimi. Příjemci jsu např. bce. Pskytvatel: Státní fnd živtníh prstředí. Uzávěrka: 26/10/2007. Grantvý pradce; 2007 vydává GRANT ADVISOR, spl. s r..; ISSN: X; Reg.č.: MK ČR E frekvence: dvuměsíčník; cena: zdarma; distribuce: em; čísl vyšl: 07/2007; další čísl: 09/2007 Není dvlen jakkliv redistribuvat bsah tht vydání ani jeh část bez předchzíh písemnéh suhlasu ze strany vydavatele. Mnitring výzev dtačních titulů je realizván ve splupráci s prtálem j4bpradce.cz - dtačním rešeršním systém pr prfesinály a veřejný sektr pr ČR. Zpravdajství z dtační plitiky je realizván ve splupráci s s prtálem Subvence.cz - databází dtací pr pdnikatele a neziskvky. Veducí prjektu: Martin Dítě, redakce: Radim Kudla, Julie Veselá, Kateřina Dulanská, jazykvá krektura: Lucie Jakubvá. Kntakt: GRANT ADVISOR, spl. s r.., Grkéh 17, Brn; tel.: , tel/fax: ; internet: inf@grantadvisr.cz, Průvdce pr tpmanažery, prfesinální pradce a dbrníky státní správy 13 Grantvý pradce, rčník 2, čísl 4