Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI Osnova: 1. Výnosové funkce 2. Nákladové funkce 3. Metody konstrukce nákladových funkcí 4. Analýza bodu zvratu 5. Výpočty při různorodé produkci (globální modely) 6. Provozní páka

Modely nákladů, tržeb a zisku Každé podnikání je postaveno na ekonomických modelech, které hodnotí vzájemné vazby mezi: výnosy (V) náklady (N) ziskem (Z) cenou výrobku (p) vyrobeným množstvím (q) Veličiny popisující základní ekonomický model podniku Je třeba pochopit souvislosti těchto veličin tak, aby podnik dokázal odpovědět na otázky: Jaký objem produkce musíme prodat abychom nebyli ve ztrátě? Jaká musí být cena výrobku, abychom dosáhli zisku? Při jakých fixních a variabilních nákladech budeme dosahovat zisku?

Modely nákladů, tržeb a zisku Nákladový model (nákladová funkce) vyjadřuje závislost celkových nákladů na objemu produkce * Model výnosů (výnosová funkce) vyjadřuje závislost celkových výnosů na objemu produkce * Model zisku (zisková funkce) vyjadřuje závislost zisku na objemu produkce * * Objem produkce je v peněžním vyjádření Kč nebo v počtu kusů Model ZISKU vyplývá z modelu nákladů a modelu výnosů a je rozdílem (rozdílovou funkcí) mezi VÝNOSY a NÁKLADY

1. Výnosové funkce Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Výnosové funkce Výnosové funkce představují závislost výnosů na objemu výkonů (množství produkce) Výnosové funkce: Funkce celkových výnosů celkové výnosy jsou dány objemem produkce a cenou produkce Funkce průměrných výnosů průměrné výnosy jsou celkové výnosy, vztažené na měrnou jednotku produkce (např. průměrný výnos na 1 kus výrobku) Funkce marginálních (mezních) výnosů marginální výnosy říkají jak se změní výnosy, pokud se objem produkce zvětší o malý přírůstek (např. podnik vyrobí o 1 kus výrobku více)

Výnosové funkce Funkce celkových výnosů V = f(q) Funkce průměrných výnosů v V = = q f ( q) q Funkce marginálních výnosů v = V q q je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku

Funkce celkových výnosů V teorii se nejčastěji pracuje s prodejní cenou, která je konstantní v celém rozsahu produkce. Potom funkce celkových výnosů je lineární a funkce průměrných a marginálních výnosů budou konstanty rovné ceně za jednotku produkce Výnosy V (Kč) Funkce celkových výnosů Objem výroby q (Kč nebo Ks)

2. Nákladové funkce Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Nákladové funkce Nákladové funkce představují závislost výše nákladů na libovolných faktorech, které podmiňují či ovlivňují vynaložení nákladů. V užším pojetí jde o závislost výše nákladů na objemu (rozsahu) produkce. Rozlišujeme dva typy nákladů: Fixní náklady Nadproporcionální Variabilní náklady proporcionální nadproporcionální podproporcionální, nákladová funkce typu S-křivka Náklady N (Kč) Nákladová funkce typu S-křivka Proporcionální Podproporcionální Variabilní náklady Fixní náklady Objem výroby q (Kč nebo Ks)

Variabilní nákladové funkce Proporcionální náklady v závislosti na objemu produkce rostou náklady rovnoměrně, proporcionálně tj. se stejně velkými přírůstky. Celkové náklady pak mají rostoucí lineární funkci Nadproporcionální náklady v závislosti na objemu produkce rostou náklady nadproporcionálně, progresivně, mají pak celkové náklady progresivně rostoucí nelineární funkci (konvexní pravotočivá parabola)

Variabilní nákladové funkce Podproporcionální náklady v závislosti na objemu produkce rostou náklady podproporcionálně, degresivně, mají pak celkové náklady degresivní klesající nelineární funkci (konkávní levotočivá) Nákladová funkce typu S-křivka Někdy v závislosti na objemu produkce se se mění charakter nákladů tak, že při nižších objemech produkce je růst nákladů podproporcionální, při středních objemech proporcionální a při větších objemech nadproporcionální. Nákladová funkce má potom tvar S-křivky

Funkce celkových nákladů Náklady N (Kč) Nadproporcionální Nákladová funkce typu S-křivka Proporcionální Podproporcionální Variabilní náklady Fixní náklady Objem výroby q (Kč nebo Ks)

Nákladové funkce Funkce celkových nákladů N = f(q) Funkce průměrných nákladů n N = = q f ( q) q Funkce marginálních nákladů n = N q q je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku.

3. Metody konstrukce nákladových funkcí Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Metody konstrukce nákladových funkcí Metoda klasifikační analýzy: kvalifikovaným posouzením se roztřídí náklady na náklady fixní a variabilní. Zjistí se součty nákladů v obou jednotlivých skupinách a to ve spojení s údaji o objemu výroby a délce sledovaného období umožní provést výpočet parametrů nákladové funkce Metody pracující s údaji z více předchozích období: vycházejí z informací o skutečných celkových nákladech a o celkových objemech výroby v daném podniku za více období Metoda dvou období Grafická metoda Metoda nejmenších čtverců

Metoda klasifikační analýzy Příklad: Ve sledovaném měsíci se v podniku, kde se vyrábí jeden druh výrobku, vyrobilo 2 000 kusů výrobku. Bylo zjištěno následující složení nákladů: Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč Odpisy 700 000 Kč Nájemné 250 000 Kč Spotřeba technologické energie 200 000 Kč Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč Doprava 100 000 Kč Reklama 100 000 Kč

Metoda klasifikační analýzy Řešení příkladu: Variabilní a převážně variabilní náklady 2 600 000 Kč Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč VN Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč VN Spotřeba technologické energie 200 000 Kč VN Doprava 100 000 Kč VN Fixní a převážně fixní náklady 1 200 000 Kč Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč FN Odpisy 700 000 Kč FN Nájemné 250 000 Kč FN Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč FN Reklama 100 000 Kč FN

Metoda klasifikační analýzy Řešení příkladu: Měsíční fixní náklady (FN) = 1 200 000 Kč Variabilní náklady (VN) na 1 kus výrobku (q) 2 600 000 Kč / 2 000 Ks = 1 300 Kč Lineární nákladová funkce: N = FN + VN * q N = 1 200 000 + 1 300 * q q je objem (množství) produkce.

Metoda dvou období Předpokládáme lineární závislost mezi náklady a objemem produkce. Parametry přímky (nákladové funkce) se spočítají ze dvojice vybraných bodů (bodů ze dvou časových období) a následně řešíme dvě rovnice o dvou neznámých. Příklad: Ve sledovaném podniku se vyrábí jeden druh výrobku. Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N) za dvě období. Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 q = 150 ks a N = 800 tis. Kč q = 110 ks a N = 650 tis. Kč očekáváme q = 130 ks Odhadněte nákladovou funkci (N = FN + VN * q) a stanovte předpokládanou výši nákladů pro rok 2012?

Metoda dvou období Řešení příkladu: Rok 2010 Rok 2011 800 000 = FN + 150 * VN 650 000 = FN + 110 * VN Řešením rovnic dostáváme: FN = 237 500 Kč VN = 3 750 Kč Nákladová funkce: N = 237 500 + 3 750 * q Pro rok 2012 platí při q = 130 ks jsou celkové náklady 725 000 Kč

Grafická metoda Grafická metoda konstrukce nákladového modelu je metodou orientační. Vychází se z naměřených hodnot, které se zobrazí v grafu a dle trendu zobrazených bodů se usuzuje na tvar funkce, která zachycuje závislost nákladů na objemu výroby Náklady N (Kč)................ Objem výroby q (Kč nebo Ks)

Metoda nejmenších čtverců Statistická metoda regresní analýzy, která se snaží proložit napozorované body nejlepší křivkou (funkcí s nejmenším rozptylem tj. součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) Náklady N (Kč)........................ N = 15 000 + 59,50 * q Odhadovaná křivka vývoje nákladů Objem výroby q (Kč nebo Ks)

4. Analýza bodu zvratu Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Ziskové funkce Zisk = Výnosy Náklady (1) Z = (p * q) (FN VN * q) (2) Z = (p VN) * q FN p - je cena produktu FN - fixní náklady na celou produkci q VN - variabilní náklady na jeden produktu (jednotku)

Analýza bodu zvratu Bod zvratu je úroveň objemu výroby a prodeje v daném období, při které jsou výnosy na úrovni nákladů: Výnosy = Náklady ; ZISK = 0 p * q = FN + VN * q Výnosy, Náklady (Kč) Cena pbz Bod zvratu V = N Výnosy V > N Zisk Náklady q = FN / (p VN) V < N Ztráta Bod zvratu je kritické množství objemu výroby a prodeje, které odděluje ztrátové podnikání od podnikání ziskového Objem výroby qbz Objem výroby q (Kč nebo Ks) (p VN) je příspěvek na úhradu fixních nákladů k tvorbě zisku

Analýza bodu zvratu Výnosy, Náklady (Kč) Bod zvratu BZ V = N Výnosy V > N Zisk Náklady Cena pbz V < N Ztráta Objem výroby qbz Objem výroby q (Kč nebo Ks)

Bod zvratu Příklad: Kapacita výrobního zařízení je 200 t produkce za měsíc. Fixní náklady jsou FN =150 000 Kč za měsíc a variabilní náklady VN = 2 000 Kč/t produkce. Prodejní cena je v daném období konstantní a činí p = 5 000 Kč/t Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*q Celkové výnosy V = 5 000*q Celkový zisk Z = (5 000 2 000)*q - 150 000 Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu qbz)? Kdy bude dosaženo maximálního zisku?

Bod zvratu Příklad řešení: Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu qbz)? qbz nastává když: Výnosy = Nákladům 5 000*q = 150 000 + 2 000*q 3 000 * q = 150 000 q = 50 t Kdy bude dosaženo maximálního zisku? Maximální zisk nastává při plném využití kapacity, tj. při q = 200 t

Bod zvratu 1200 1000 800 Výnosy Náklady Zisk 600 tis. Kč 400 200 bod zvratu 0-200 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200-400 Produkce v t

Bod zvratu 12 10 8 6 4 tis. Kč/q 2 0-2 -4-6 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Prům ěrné náklady Prům ěrný zisk Marginální náklady -8 Produkce v t

5. Výpočty při různorodé produkci Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Výpočty při různé produkci (globální modely) Různorodá produkce = výrobků je více druhů; Objem produkce je souhrnně vyjadřován v Kč pomocí cen; Ukázka globální nákladové funkce (na příkladu funkce lineární): N = FN + VN * q q objem produkce v Kč za období N odhad celkových nákladů v Kč za období FN odhad fixních nákladů v Kč za období VN odhad variabilních nákladů v Kč na jeden produkt Výpočet bodu zvratu: V = N q BZ = FN / (1 VN)

Globální modely Příklad: Podnik vyrábí více druhů výrobků, a to v těchto proporcích: 1/2 hodnoty z celkového objemu výroby tvoří výrobek A a 1/2 výrobek B. Variabilní náklady výrobků na 1 Kč jejich ceny jsou: VN(h) A = 0,60 Kč a VN (h) B = 0,20 Kč. Celkové fixní náklady podniku jsou 200 000 Kč za měsíc. Vypočítejte bod zvratu v Kč pro tento podnik?

Globální modely Pomocí váženého aritmetického průměru vypočítáme hodnotu parametru h za celou různorodou produkci: VN(h) = 0,6 * 0,5 + 0,2 * 0, 5 = 0,4 Výpočty bodu zvratu: q BZ = FN / (1 VN(h)) q BZ = 200 000 / (1 0,4) = 334 000 Kč q BZ tohoto podniku odpovídá tedy měsíčním výrobám výrobku A za 167 000 Kč a výrobku B rovněž za 167 000 Kč

6. Provozní páka Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI

Porovnání dvou společností ALFA s.r.o. Výrobce specializovaných katalogů pro zákazníky Vlastní tiskařské zařízení, které provozuje v pronajaté výrobní hale 15 zaměstnanců 10 výrobních 5 režijních* Cena katalogu 2 500Kč Roční prodej 10 000ks BETA s.r.o. Prodejce specializovaných katalogů pro zákazníky Výrobu katalogů zadává externím tiskárnám. Provozovna je malá kancelář 5 zaměstnanců 5 režijních* Cena katalogu 2 500Kč Roční prodej 10 000ks * Režijní pracovníci = vedení, prodejci, finance a logistika zajišťující běh firmy

Rozvaha společnost ALFA s.r.o. k 31.12.2012 AKTIVA CELKEM 8 930 000 Kč PASIVA CELKEM 8 930 000 Kč Dlouhodobý majetek 6 500 000 Kč Vlastní kapitál 5 750 000 Kč Tiskařský stroj 6 000 000 Kč Základní kapitál 4 500 000 Kč Ekonomický software 500 000 Kč Rezervní fondy 250 000 Kč Oběžná aktiva 2 430 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč Zásoby - Tonery, papíry 1 000 000 Kč Cizí zdroje 3 180 000 Kč Pohledávky za zákazníky 750 000 Kč Krátkodobé závazky 180 000 Kč Peníze v bance 680 000 Kč Bankovní úvěry 3 000 000 Kč

Rozvaha společnost BETA s.r.o. k 31.12.2012 AKTIVA CELKEM 3 140 000 Kč PASIVA CELKEM 3 140 000 Kč Dlouhodobý majetek 150 000 Kč Vlastní kapitál 2 650 000 Kč Tiskařský stroj 0 Kč Základní kapitál 1 500 000 Kč Ekonomický software 150 000 Kč Rezervní fondy 150 000 Kč Oběžná aktiva 2 990 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč Zásoby - výroby 1 480 000 Kč Cizí zdroje 490 000 Kč Pohledávky za zákazníky 820 000 Kč Krátkodobé závazky 490 000 Kč Peníze v bance 690 000 Kč Bankovní úvěry 0 Kč

Výkaz zisku a ztráty - ALFA s.r.o. k 31.12.2012 Tržby za prodej zboží 0 Kč Náklady vynaložené na prodané zboží 0 Kč Obchodní marže 0 Kč Tržby za prodej vlastních výrobků 25 000 000 Kč Výkonová spotřeba - materiál 10 000 000 Kč Výkonová spotřeba - pronájem haly 3 000 000 Kč Výkonová spotřeba - služby režijní 500 000 Kč Přidaná hodnota 11 500 000 Kč 46% Osobní náklady - výrobní Osobní náklady - režijní Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost 3 216 000 Kč 2 814 000 Kč 150 000 Kč 1 083 333 Kč 4 236 667 Kč 17% 210 000 Kč -210 000 Kč 765 067 Kč Výsledek hospodaření za účetní období 3 261 600 Kč 13%

Výkaz zisku a ztráty - BETA s.r.o. k 31.12.2012 Tržby za prodej zboží 25 000 000 Kč Náklady vynaložené na prodané zboží 18 000 000 Kč Obchodní marže 7 000 000 Kč Tržby za prodej vlastních výrobků 0 Kč Výkonová spotřeba - materiál 0 Kč Výkonová spotřeba - pronájem haly 0 Kč Výkonová spotřeba - služby režijní 300 000 Kč Přidaná hodnota 6 700 000 Kč 27% Osobní náklady - výrobní Osobní náklady - režijní Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost 0 Kč 2 814 000 Kč 150 000 Kč 25 000 Kč 3 711 000 Kč 15% 0 Kč 0 Kč 705 090 Kč Výsledek hospodaření za účetní období 3 005 910 Kč 12%

ALFA s.r.o. a BETA s.r.o. Příklad: Spočítejte u obou společností: Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012? Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)? Spočítejte bod zvratu qbz pro ALFA a BETA

40 000 Průběh fixních a variabilních nákladů 35 000 Náklady v tis. Kč 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 BETA - VN ALFA - VN ALFA - FN BETA - FN 0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000 Počet výrobků

50 000 Celkové náklady a tržby Tržby a náklady v tis. Kč 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 Společná křivka tržeb pro obě společnosti ALFA - N BETA N 0 0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000 Počet výrobků

Tržby, náklady v tis. Kč 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 Body zvratu obou společností Společná křivka tržeb pro obě společnosti BETA N ALFA - N 5 000 0 qbz pro ALFA qbz pro BETA 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 Počet výrobků

20 000 Body zvratu a tvorba zisku 15 000 ALFA - ZISK Zisk v tis. Kč 10 000 5 000 0-5 000 BETA ZISK qbz pro BETA 0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000 qbz pro ALFA -10 000 Počet výrobků

ALFA s.r.o. a BETA s.r.o. Příklad řešení: Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012? ALFA: Fixní náklady (FN) = 8 522 400 Kč Variabilní náklady (VN) = 13 216 000 Kč BETA: Fixní náklady (FN) = 3 994 090 Kč Variabilní náklady (VN) = 18 000 000 Kč Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)? ALFA = Jednicové VN = 1 322 Kč BETA = Jednicové VN = 1 800 Kč Spočítejte bod zvratu qbz pro ALFA a BETA ALFA = 7 232kusů; BETA = 5 706kusů

Provozní páka Provozní páka = citlivost zisku na výnosy Z = V N = p * q (FN + VN * q) = (p VN) * q FN Závislost zisku Z na q bude tím výraznější, čím větší bude rozdíl mezi cenou a variabilními náklady (p VN), a tudíž čím menší bude podíl fixních nákladů Při nákladově odlišných výrobních variantách se bude varianta s relativně menšími VN a relativně většími FN vyznačovat vyšší citlivostí změny zisku na změnu objemu výroby a prodeje - tzv. vyšší stupeň provozní páky Vyšší stupeň provozní páky znamená vysokou citlivost zisku na výkyvy objemu výroby a prodeje

Provozní páka Příklad: Podnik zvažuje tři (navzájem se vylučující) varianty strojního vybavení. Při variantě A by byly fixní náklady za rok 14 300 Kč a variabilní náklady 5,72 Kč na kus produkce, při variantě B fixní náklady za rok 57 200 Kč a variabilní náklady 2,86 Kč na kus produkce, při variantě C fixní náklady za rok 143 000 Kč a variabilní náklady 1,43 Kč na kus produkce Výrobní kapacita by byla při variantě A 80 000 kusů ročně, při B 120 000 kusů ročně a při C 250 000 kusů ročně Stanovte, pro jaké objemy produkce jsou vhodné jednotlivé varianty strojního vybavení?

Provozní páka Příklad řešení: Výpočet q 1 : N A = N B 14 300 + 5,72 * q = 57 200 + 2,86 * q q 1 = 15 000 kusů za rok Výpočet q 2 : N B = N C 57 200 + 2,86 * q = 143 000 + 1,43 * q q 2 = 60 000 kusů za rok Pokud bude podnik toto vybavení používat na malé roční objemy produkce do 15 000 kusů za rok, bude nejvýhodnější vybrat variantu A; při výrobách mezi 15 000 kusů a 60 000 kusů za rok by byly nejnižší náklady při variantě B a nad 60 000 kusů ročně při variantě C

Provozní páka Příklad řešení: Při jednotlivých variantách (v pořadí od A do C, tzn. s rostoucím podílem fixních nákladů) se mění strmost ziskové přímky, která je dána variabilními náklady Se strmostí křivky roste stupeň provozní páky; roste citlivost zisku na výkyvy produkce

Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST Osnova: 1. Nákup 2. Řízení zásob 3. Logistika 4. Prodej a marketing

1. Nákup Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Základní funkce a úkoly nákupu Základním posláním nákupu je zajistit efektivní pořízení materiálů, zařízení (běžných i investičních) a služeb pro výrobní i nevýrobní procesy (činnosti) podniku V požadovaném ČASE V požadované KVALITĚ Při optimálních NÁKLADECH* * Optimálním nákladem není nejnižší cena, ale nejnižší celkové náklady životní cyklu výrobku (Total Costs of Ownership)

Základní funkce a úkoly nákupu Materiály a zařízení Suroviny pro výrobu pomocné materiály Náhradní díly pro opravy Obalový materiál Doplňkový materiál (kancelářské potřeby) Běžná zařízení Telefony Osobní počítače Investiční zařízení Servery Výrobní linky Automobily Služby Služby výrobní povahy Opravy strojů Údržba a čištění strojů Pracovní síla (agentury) Služby nevýrobní povahy Marketingové služby Právní a účetní služby Poradenské analýzy Pojištění a bankovnictví Pronájmy kanceláří Pronájmy automobilů Služby HW a SW (ICT)

Nákupní marketing Nákup musí být aktivním článkem v procesu plnění hlavních (strategických) cílů podniku. Nákup nesmí být pouhým administrativním místem V současnosti se prosadila koncepce nákupního marketingu, který zajišťuje pro podnik potřebné informace a používá podobných nástrojů jako marketing a obchod zaměřený na zákazníka Zkoumá nákupní trhy a vyhodnocuje informace potřebné k volbě dodavatelů, zjišťuje informace potřebné k rozhodování o velikosti a frekvenci dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech

Nákupní marketing Pracovníci nákupu musí vytvořit a využívat informační základnu o vstupech, které nakupuje a o dodavatelích, které jednotlivé vstupy (materiál služby zařízení) dodávají Pracovníci zajišťující nákupní činnosti musí být odborně kompetentní Kompetentnost v odborné rovině (vím co nakupuji) jak Kompetentnost v obchodní rovině (vím jak nakupuji) V současném managementu převažuje koncept: Dodavatel = partner a spojenec, resp. férový protihráč Marketingový mix = souhrn marketingových nástrojů, u nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix

Kodex IWAY společnosti IKEA Základní pravidla chování IKEA, nebo chcete-li kodex IKEA, se nazývá Jak IKEA nakupuje výrobky pro zařízení domácností a uvádí, co mohou dodavatelé od IKEA očekávat, a co IKEA očekává od svých dodavatelů. Je založen na mezinárodních konvencích a deklaracích a zahrnuje rovněž ustanovení Deklarace základních lidských práv a svobod OSN (1948), deklaraci Mezinárodní organizace práce k základním principům a právům při práci (1998), a Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji (1992). Zahrnuje oblast pracovních podmínek, aktivní prevence dětské práce, životního prostředí a odpovědného lesního hospodářství a řadu dalších. Dodavatelé jsou navíc odpovědní za to, že sdělí informace o kodexu IKEA svým zaměstnancům a subdodavatelům a že požadovaná opatření ve svých podnicích opravdu přijmou a uskuteční. www.ikea.com/ms/cs_cz

Nákupní marketingový mix 1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ MIX Informační soubory o cenách, produktech, dodavatelích, dodacích podmínkách Výzkum dodavatelů, volba dodavatelů, komunikace s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o dalších vztazích s dodavateli a jejich rozvojem Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem 2. VÝROBKOVÝ MIX Posouzení kvality, sortimentu, funkčnosti, spolehlivosti, úspornosti, substituce, splnění norem standardizace U poskytovaných služeb posouzení rozsahu služeb, pružnost a pohotovost plnění, garance, opravy (SLA Service Level Agreement Dohoda o rozsahu poskytované služby)

Nákupní marketingový mix 3. CENOVÝ A KONTRAKTAČNÍ MIX Výše a změny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, daňové a celní sazby, cenová vstřícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitutů 4. LOGISTICKÝ A DODÁVKOVÝ MIX Dodávková cesta: články, spolehlivost, rizika, pružnost, hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cestě, řešení poruch, velikost dodávek Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipulační jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace, pohyb dodávek v rámci podniku

finetubes.co.uk INCOTERMS

Marketingový nákupní proces a jeho fáze 1. Poznání potřeby nákupní impuls 2. Identifikace rozsahu potřeby nákupní rozhodnutí 3. Specifikace výrobku nebo služby 4. Zadání naší potřeby u dodavatelů - poptávka 5. Hodnocení nabídek nákupní výzkum trhu (dodavatelů) 6. Volba dodavatele (dle předložených nabídek) 7. Rozhodnutí a formulace podmínek dodávek (zadání objednávky) 8. Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku 9. Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávky 10. Případné řešení reklamací 11. Finanční vypořádání a úhrada dodávky 12. Hodnocení výkonu dodavatele

Strategické řízení nákupu Dlouhodobá nákupní strategie podniku je základním předpokladem nezávislosti podniku na svých obchodních partnerech (dodavatelích) a dlouhodobé udržení svojí pozice na trhu Možné priority při řízení nákupu (ukazatele hodnocení) celkové minimální náklady zrychlování obratu zásob maximální materiálová hospodárnost minimalizace rizika nekrytí potřeb pružná kombinace více dodavatelských zdrojů Strategické řízení nákupu musí zahrnovat systém hodnocení a rozvoje dodavatelů

Dodavatelský audit Dodavatelský (zákaznický) audit slouží k posílení vztahů mezi dodavatelem a zákazníkem, zvyšuje důvěryhodnost dodavatele a ověřuje jeho schopnost dodávat výrobky a služby dle smluvního ujednání (specifikace) OT On Time v požadovaných časech IQ In Quality v požadované kvalitě OB On Budget v dohodnutých cenách Dodavatelský (zákaznický) audit je v mnoha podnicích nedílnou součástí výběru, schvalování a dlouhodobého hodnocení dodavatelů Dodavatelské manuály Systémové požadavky dle norem (ISO + specifika oborů)

2. Řízení zásob Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Úkol řízení zásob Zajistit dostatečnou úroveň zásob nezbytnou pro plynulou výrobu, prodej a celkový chod organizace. Zajistit eliminaci výkyvů v dodávkách a následného dopadu na výrobu, prodej a chod podniku Zásoby by měly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál součást majetkové struktury) Strategické řízení zásob: Řízení potřeb zásob (součást řízení aktiv podniku) Jaký objem finančních zdrojů bude potřeba na nákup a udržování výše zásob (součást finančního řízení podniku) Operativní řízení zásob: Udržování konkrétních druhů zásob v požadované výši, struktuře, kvalitě a čase

Řízení zásob Základní bilanční rovnice zásob ZDROJE = POTŘEBY Zdroje = Z p + D Zdroje = Zásoba (počáteční) + Dodávka (v období) Potřeby = M + Z k Potřeby = Spotřeba (zásob) + Zásoba (konečná) Z p + D = M + Z k * Zásoba na počátku období (Z p ) Spotřeba zásob (M) za období Zásoba na konci období (Z k ) Celková výše dodávky (D) v období Z toho: D = M + Z k Z p

Druhy zásob a jejich optimalizace Druhy zásob Běžná (obratová) - pořízení najednou, čerpání v dávkách Pojistná eliminace výkyvů na straně vstupu i výstupu Optimalizace zásob Minimalizace celkových nákladů na dodávky, skladování a udržování zásob Náklady na dodávku: stejné pro každou dodávku (příprava dodávky, komunikace, průzkum trhu, přejímka, kontrola, fakturace) Náklady na skladování a udržování zásob: náklady vázanosti prostředků (úroková míra), provoz skladů, evidence, pojištění, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti, apod.)

Optimalizace zásob (nákladů) Náklady (Kč) Celkové náklady na dodání, skladování a udržování Náklady na dodávky (rostou s poklesem velikosti dodávky čímž narůstá četnost menších dodávek) Náklady na skladování a udržování zásob (klesají s poklesem velikosti dodávky neboť je skladováno menší množství zboží na skladě, dochází k častějším nákupům) Optimální počet dodávek za období Počet dodávek v čase* * Počet dodávek je dán velikostí dodávek a jejich četností

Optimalizace zásob Příklad: Celková roční potřeba dodávky určité suroviny do podniku (D) je 1 480 tun, náklady na 1 dodávku zásob (N d ) 2 000 Kč a roční náklady na skladování 1 tuny zásob (N s ) jsou 200 Kč. D = 1 480 tun Nd = 2 000Kč / dodávku Ns = 200Kč / tunu Vypočítejte optimální velikost jedné dodávky (d OPT ), resp. optimální počet dodávek za rok dle požadované celoroční potřeby

Optimalizace zásob Řešení příkladu: Pro výpočet optimální velikosti jedné dávky se použije tzv. Harrisův-Wilsonův vzorec: d = 2* D * N / OPT d N s Optimální velikost jedné dávky d OPT d OPT = 2 * 1 480 * 2 000 / 200 = 29 600 = 172 tun Počet dodávek za rok = 1 480 / 172 = 8,6; po zaokrouhlení je optimální počet dodávek ročně 9; při roční potřebě 1 480 tun a optimální velikosti jedné dávky 172 tun

Moderní přístupy k řízení zásob JIT (JUST-IN-TIME) Přísná kontrola kvality Pravidelné a spolehlivé dodávky Blízkost výroby Spolehlivá komunikace Operativní informace o průběhu výroby Spolupráce dodavatele a odběratele Metoda ABC: roztřídění sortimentu materiálů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoroční spotřeby Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány dle významnosti dané skupiny; ABC tak přispívá k dosahování pozitivních ekonomických efektů

Moderní přístupy k řízení zásob Metoda ABC: roztřídění sortimentu materiálů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoroční spotřeby. Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány: A: 5-15 % druhů zásob má 60-80% podíl na celkové spotřebě B: 15-25 % druhů zásob má 15-25% podíl na celkové spotřebě C: 60-80 % druhů zásob má 5 15% podíl na celkové spotřebě Podnik se následně může zaměřit na zefektivnění procesů nákupu a výroby pro podnik důležitých položkách zásob a jejich dodavatelích

Metoda ABC při řízení zásob Hodnota zásob v tis. Kč 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Skupina A ABC Analýza zásob (členění hodnota zásob / produktová skupina) Skupina B Rozdílný přístup k řízení nákupu zásob a dodavatelů Skupina C

3. Logistika Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Logistika Logistika: řeší organizaci a řízení rozmísťování materiálu a zboží (tj. pohyby, transportní procesy), včetně souvisejících informací, které jsou zaznamenávány Řídí veškerý materiálový a informační tok podnikem (včetně toku od dodavatelů a k odběratelům) Logistika zahrnuje: dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajišťování výše uvedených příslušných informací (včetně evidence a kontroly) Logistické řetězce: sladěné posloupnosti logistických systémů, jimiž prochází materiálový tok

4. Marketing a prodej Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Prodej a Marketing Prodejní činnost podniku včetně prodejního marketingu zjišťuje potřeby zákazníků na trhu a prodejem produktů a služeb je uspokojuje Prodej a marketing zahrnuje: výzkum trhu, komunikaci se zákazníky (včetně působení na ně za účelem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen a další Marketingová koncepce řízení Je filozofie podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení Je nedílnou součástí strategického řízení podniku

Marketing Marketingové řízení: Plánování marketingová situační analýza stanovení marketingových cílů formulování marketingových strategií sestavení marketingového plánu Realizace vytvoření marketingové organizace realizace plánu Kontrola měření výsledků a porovnávání s plánem hodnocení a analýza zjištěných marketingových výsledků

Marketingový výzkum Výzkum trhu důležitá součást marketingu Marketingový výzkum zahrnuje: příprava výzkumu sběr informací analýza informací prezentace výsledků Metody získávání informací: dotazování (ústní, telefonické, písemné) pozorování Analýza dat: matematicko-statistické metody Objekt marketingového výzkumu = nákupní chování Při výzkumu nákupního chování se používá segmentace zákazníků do cílových skupin pro efektivní oslovení

Marketingový mix 4P Marketingový mix je marketingový nástroj ovlivňující nákupní rozhodování zákazníků Prvky marketingového mixu: Výrobek (Product) Cena (Price) Distribuce (Place) Komunikace (Promotion) www.m-journal.cz

Marketingový mix 4C Snaha o trvalé získání zákazníka vedla k vytvoření konceptu 4C, kterým je doplňován klasický model 4P: Prvky konceptu 4C: Hodnota pro zákazníka (Customer Value) Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost) Pohodlí pro zákazníka (Convenience) Oboustranná komunikace (Communication)

Výrobek Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakter, mluvíme o komplexním výrobku Životní cyklus vyjadřuje tržní reakce na výrobek v průběhu času (pronikání, rozšiřování, ustálení, ústup) Výrobkový mix je sortiment (souhrn) výrobků, které podnik nabízí na trh zákazníkům Sortiment je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů a na základě úspěšnosti výrobků Výrobková analýza je důležitý analytický nástroj posouzení a řízení sortimentu výrobků

Hodnocení výrobku Kalkulace úplných nákladů podle rentability počítané ze zisku (Zisk/Tržby) Kalkulace přímých nákladů podle rentability počítané z hrubého rozpětí (Hrubé rozpětí/tržby) cena výrobku celkové náklady přímé náklady režie ZISK HRUBÉ ROZPĚTÍ

Cena Pro podnik je cena množství peněz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu Pro zákazníka je to hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu přináší Základní principy tvorby cen jsou: podle nákladů podle poptávky podle konkurence Pozor na cenovou elasticitu (neboli pružnost) poptávky!

Distribuce Distribuční politika je soubor postupů a operací (včetně jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití k zákazníkovi Distribuce umísťuje zboží na trhu tzv. distribuční cestou Distribuční cesta může být přímá nebo nepřímá, s mezičlánkem, resp. mezičlánky, jimiž mohou být prostředníci či zprostředkovatelé

Komunikace Marketingová komunikace zahrnuje: záměrné a cílené vytváření a používání informací k působení na zákazníky (k ovlivňování jejich kupního chování) Složky marketingové komunikace: Reklama neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií Podpora prodeje časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů Osobní prodej přímá osobní komunikace se zákazníkem Public relations vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků Přímý marketing přímý (nikoli osobní) kontakt se zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)

Složky marketingové komunikace: Event marketing pořádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka Guerillový marketing nekonvenční cesty k oslovení potenciálních zákazníků; zákazník věnuje kampani pozornost, aniž by si byl vědom, že jde o komunikaci Virální marketing šíření reklamního sdělení e-maily, SMS, ICQ apod. Mobilní marketing využívá nástrojů mobilní komunikace (SMS, MMS, ) ve formě např. soutěží, bonusů a odměn Product placement umísťování produktů přímo do děje televizních a filmových příběhů

Product placement

Řízení prodeje a marketingu

Credit Scoring Každá společnost musí velmi citlivě řídit riziko spojené s úhradami pohledávek od svých zákazníků vysoké riziko (nedostatečná kontrola) může vést k nedobytným pohledávkám a tvorbě opravných položek a poklesu zisku nízká míra rizika (přehnaná kontrola) může vést ke ztrátě příležitostí potenciálních obchodů a poklesu výnosů Úspěch závisí na maximalizaci výnosů od zákazníků a snížení dopadů neprovedených plateb a nedobytných pohledávek na výsledky hospodaření podniku K dosažení tohoto vyváženého vztahu je nutné implementovat systém (interní externí) na hodnocení bonity stávajících a potenciálních zákazníků

Téma 6: VÝROBA Osnova: 1. Vymezení výroby a výrobního systému 2. Členění výrob 3. Produkční funkce 4. Výrobní kapacita 5. Nové výrobní systémy 6. Produktivita podnikových systémů

1. Vymezení výroby a výrobního systému Téma 6: VÝROBA

Vymezení výroby a systému výroby VÝROBA soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci VÝROBNÍ SYSTÉM soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba

budweiser-budvar.cz

Vymezení výroby a systému výroby S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola těchto oblastí Výroba zásadním způsobem ovlivňuje efektivnost podniku a jeho konkurenční schopnost Převyšuje-li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finanční kapacity Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, mělo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje

2. Členění výrob Téma 6: VÝROBA

Členění výroby a) Podle charakteru technologického procesu b) Podle diferencovanosti produktů a vyráběného množství Výroby hromadné Výroby sériové Výroby kusové Samostatná výroba se člení na: Hlavní výrobu (hlavní produkty) Vedlejší výrobu (výroba polotovarů a náhradních dílů) Doplňkovou výrobu (zpracování odpadů a využití volné kapacity)

3. Produkční funkce Téma 6: VÝROBA

Produkční funkce Produkční funkce vyjadřuje: závislost mezi vstupy a výstupy podniku závislost produkce na rozsahu vstupů (výrobních faktorů) Modelem je funkce, která vyjadřuje vztah mezi rozsahem vstupů (výrobních faktorů) a výstupem, tj. produkcí, výrobky, resp. její hodnotou Tvar produkční funkce je ovlivněn tím, jak se mění produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby Produkční funkce ovlivňuje nákladovou funkci (inverzní vztah obou funkcí). Roste výkon výroby, umořují se fixní náklady a průměrné celkové náklady klesají

Produkční funkce Objem výroby Produkční funkce při neměnné produktivitě Množství vstupů Produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby se nemění -> Produkční funkce je lineární

Produkční funkce Objem výroby Produkční funkce při klesající produktivitě Množství vstupů Produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby klesá -> Produkční funkce je degresivní

Produkční funkce Objem výroby Produkční funkce při rostoucí produktivitě Množství vstupů Produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby roste -> Produkční funkce je progresivní

Produkční funkce Objem výroby Produkční funkce při proměnlivé produktivitě Klesající Neměnné Rostoucí Množství vstupů Produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby proměnlivě mění -> Produkční funkce je tvar S-křivka

4. Výrobní kapacita Téma 6: VÝROBA

Výrobní kapacita Vyjadřuje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního zařízení za určité období a za určitých podmínek výroby. Výrobní kapacita Q p závisí na: 1) Výkonností výrobního zařízení (V p ) počty kusů za hodinu 2) Využitelným časovým fondem (T p ) počty hodin p Výrobní kapacita je dána součinem výkonnosti a využitelného časového fondu: Q p = V p * T p

Výkonnost výrobního zařízení Výkonnost výrobního zařízení (V p ) vyjadřuje maximálně dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínek V každé výrobě vznikají ztráty, které neumožňují dosáhnout maximálního teoretického výkonu výroby. Ztráty ve výrobě lze rozdělit do čtyř základních oblastí: Plánované ztráty - preventivní údržba, úklid, vývoj, zkoušky Operační ztráty - nastavování strojů, změna produkce, nedostatek materiálu a lidí, špatná obsluha, výpadky zařízení, úzká hrdla Výkonové ztráty - špatné nastavení strojů, úmyslné zpomalení, selhání, prodloužení výrobního cyklu Nekvalita výroby: vada materiálu, nepřesnost výroby, opravy

Využitelný časový fond Využitelný časový fond (Tp) Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané zařízení mohlo nebo mělo být včinnosti. Využitelný časový fond se vypočítává z kalendářního fondu (Tk), kterým je celá délka sledovaného období, vyjádřená ve dnech nebo v hodinách Nominální časový fond (Tn) je kalendářní fond po odečtení nepracovních dní Časový fond oprav (Topr) je doba po níž zařízení nevyrábí z důvodu opravy (plánované nebo neplánované) Využitelný časový fond (Tp) = (Tn - Topr)

Hodnocení účinnosti řízení výrobního procesu Hodnocení účinnosti výrobního procesu probíhá na základě srovnání mezi: Skutečně dosaženými a plánovanými (normovanými) výsledky. Srovnání se provádí pomocí poměrných čísel: skutečná úroveň / plánovaná úroveň a vyjadřuje se v % Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%) k c = = (Q s / Q p ) * 100 * Qs = to co se skutečně vyrobilo Qp = to co se mohlo vyrobit (plánovalo) vyrobit

Hodnocení účinnosti řízení výrobního procesu Celkové využití výrobní kapacity integrální využití se také může hodnotit přes dílčí (analytické) výkonové a časové koeficienty (v %) k c = k i * k e Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka. Koeficient výkonového využití kapacity: k i = (V s / V p ) * 100 Využití stanoveného časového fondu - extenzivní složka. Koeficient časového využití kapacity: k e = (T s / T p ) * 100

25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% Společnost ALFA - Rentabilita ROCE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT/(VK+Dl.K)) Snížení ziskovosti vloženého kapitálu (ROCE) může být dáno ztrátami ve výrobě a souvisejících procesech: nevyrábíme dle norem výkonu máme ztrátové časy na linkách vyrábíme velké množství zmetků nemáme výrobky pro zákazníky Zlepšování využití výrobních kapacit podniku je jedním z hlavních nástrojů jak dosahovat lepších ekonomických výsledků podniku

Využití výrobní kapacity Příklad: Kapacitní výkon linky na výrobu jogurtů (Vp) je 1 tuna produkce za hodinu. Využitelný časový fond (Tp) je 10 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 8 000 tun (Qs), přičemž výrobní zařízení bylo v provozu 9 000 hodin (Ts) Vypočítejte: výrobní kapacitu za rok (Qp) celkové (integrální) využití výrobní kapacity (kc) časové (extenzivní) využití výrobní kapacity (ki) výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity (ke)

Využití výrobní kapacity Řešení příkladu: Q p = 1 * 10 000 = 10 000 t za rok k c = 8 000 / 10 000 = 80,0 % v s = 8 000 / 9 000 = 0,888 t/hod. skutečný výkon zařízení k i = 0,888 / 1 = 0,888 = 88,8 % k e = 9 000 / 10 000 = 90,0 % Analytický rozpad: k c = k i * k e = 0,889 * 0,9 = 0,72 = 79,9% = 80% Celkové (integrální) využití výrobní kapacity (kc) bylo na úrovni 80%, z čehož časové (extenzivní) využití výrobní kapacity (ki) bylo na úrovni 88,9% a výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity (ke) na úrovni 90% plánovaných možností

5. Nové výrobní systémy Téma 6: VÝROBA

Nové výrobní systémy Přechod od dosavadní operační koncepce řízení k nové koncepci procesní Zaměření na procesy jako celky a na řízení jejich efektivnosti Roste význam informací a znalostí za podpory moderních informačních a komunikačních prostředků (ICT) Velký potenciál pro zvýšení produktivity - úspora mezioperačních časů, tzn. eliminace operací nepřidávajících hodnotu Je třeba vytvořit plynulý tok operací přidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in-Time Podniky využívající tuto filozofii označujeme jako podniky světové třídy (World Class Company)

Charakteristiky nových výrobních systémů Štíhlé, bezztrátové procesy Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát) Řízení kvality Řízení zákazníkem Znalostní organizace Štíhlé řízení Úplná zaměstnanecká účast Integrace dodavatelů Dokonalá informační podpora štíhlých systémů

6. Produktivita podnikových systémů Téma 6: VÝROBA

Produktivita podnikových systémů Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě, obecně vyjádřená poměrem (výrobní) výstup / (výrobní) vstup Pro řízení podniku mají hlavní význam ukazatele produktivity práce: přidaná hodnota pracovníci nebo odpracované hodiny Celková produktivita a parciální produktivity hodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spotřeby a vázání vstupu (všech druhů nebo určitého druhu)

Ledovec nákladů na kvalitu ZMETKY PENÁLE STAHOVÁNÍ VADNÝCH VÝROBKŮ ZÁRUČNÍ OPRAVY PŘEDĚLÁVKY NADMĚRNÉ ZÁSOBY PROMARNĚNÝ ČAS PRACOVNÍKŮ NÁSLEDKY CHYBNÝCH ROZHODNUTÍ PROSTOJE NEVYUŽITÉ KAPACITY NEREALIZOVANÉ ZAKÁZKY ZTRÁTA ZÁKAZNÍKŮ ZTRÁTA JMÉNA

Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU Osnova: 1. Finanční řízení a jeho základní úkoly 2. Finanční analýza 3. Finanční plánování 4. Čas a riziko ve finančním řízení 5. Strategické finanční rozhodování 6. Krátkodobé financování (řízení pracovního kapitálu) 7. Hodnotová kritéria pro měření výkonnosti podniku

1. Finanční řízení a jeho základní úkoly Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU

Finanční toky podniku a zainteresované strany Stát Banky Management Věřitelé Zákazníci PODNIK Zaměstnanci Vlastníci Ostatní zainteresované strany Dodavatelé

Strategie a finanční řízení Finanční řízení podporuje dosahování strategie podniku, která se dle časového hlediska dělí na: Cíle dlouhodobé Růst tržní hodnoty podniku Cíle střednědobé Dosahování přiměřeného zisku Cíle krátkodobé Zajištění platební schopnosti podniku MISE a VIZE STRATEGIE CÍLE a PLÁNY

Finanční řízení a jeho úkoly Základním úkolem finančního řízení je zajištění dostatečného množství kapitálu z finančních trhů (peníze od investorů a bank), koordinace peněžních toků v podnikání (řízení cash flow) a to vše s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu (dosažení zisku) při zachování platební schopnosti podniku (likvidita) Při dosažení všech výše uvedených cílů je úkolem finančních manažerů nalézt takovou variantu získaného kapitálu, jeho umisťování do majetku podniku a rozdělování vytvořeného zisku, která v dlouhodobém horizontu povede k maximalizaci hodnoty podniku

2. Finanční analýza Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU

Finanční analýza Finanční analýza je analytický postup, který vede k zjištění a vyhodnocení finanční situace podniku Předmět zájmu finanční analýzy je: krátkodobá finanční situace (platební schopnost v horizontu) dlouhodobá finanční situace (schopnost hradit dlouhodobé závazky v horizontu nad 1 rok) efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost) Finanční analýza poskytuje informace z minulosti pro rozhodování o budoucnosti podniku Uživatelé finanční analýzy: interní uživatelé (management a vlastníci podniku) externí uživatelé (banky a investoři)

Interní finanční analýza Interní finanční analýza podnikový finanční analytik má k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Jím zpracované výstupy slouží na podporu rozhodování a pro finanční plánování Interní zdroje informací: Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12) Účetní informace z manažerského účetnictví Podnikové statistiky Předpovědi vývoje (prodej a marketing) Interně zpracovaná analýza přesahuje rámec klasické finanční analýzy a je součástí vnitropodnikových rozborů, které velmi často provádějí oddělení controllingu

Externí finanční analýza Externí finanční analýza vychází z veřejně dostupných informací, které podnik o sobě zveřejňuje. Je realizována externím analytikem (bankovní, investiční) a slouží jako kontrola vývoje hospodaření podniku pro investory Externí zdroje informací: Veřejně dostupných účetních závěrek (Obchodní rejstřík sbírka listin, specializované databáze) Informace z finančního (kapitálového trhu) Informace z odborných periodik a publikací Veřejně dostupné informace o podniku (podnikové PR) Doporučení specializovaných investičních agentur

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 20 Ověřování účetní závěrky auditorem Společnosti, které ke konci účetního období překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří (akciové společnosti) nebo dvou ze tří (ostatní obchodní společnosti a družstva) uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50 21a Způsoby zveřejňování Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku.. přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy * Upraveno dle zákona o účetnictví

Základní metody finanční analýzy A. Analýza extenzivních ukazatelů B. Analýza fondů finančních prostředků C. Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele finanční stability Ukazatele aktivity Ukazatele tržní hodnoty D. Analýza soustav ukazatelů

Analýza extenzivních ukazatelů Horizontální analýza je analýza trendů sledující vývoj jednotlivých položek finančních výkazů v čase Vertikální analýza je procentní rozbor finančních výkazů, který vyčísluje procentní podíl jednotlivých položek na celkové bilanční sumě V tis. Kč 2010 2011 2010 2011 2011/2010 AKTIVA CELKEM 634 699 694 054 100% 100% 9% Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0% 0% 0% Dlouhodobý majetek 380 042 411 159 60% 59% 8% Dlouhodobý nehmotný majetek 460 814 0% 0% 77% Dlouhodobý hmotný majetek 279 059 317 702 44% 46% 14% Dlouhodobý finanční majetek 100 523 92 643 16% 13% -8% Oběžná aktiva 251 953 277 788 40% 40% 10% Zásoby 84 348 88 350 13% 13% 5% Dlouhodobé pohledávky 1 520 3 680 0% 1% 142% Krátkodobé pohledávky 142 664 111 596 22% 16% -22% Krátkodobý finanční majetek 23 421 74 162 4% 11% 217% Časové rozlišení 2 704 5 107 0% 1% 89%

Analýza fondů finančních prostředků Čistý pracovní kapitál (ČPK) = Oběžná aktiva - Krátkodobé závazky Čisté pohotové prostředky (ČPP) = Pohotové finanční prostředky Okamžitě splatné závazky Čisté peněžně pohledávkové fondy (ČPPF) = Oběžná aktiva Zásoby Nelikvidní pohledávky Krátkodobé závazky Všechny ukazatele charakterizují platební schopnost podniku v různých úrovních likvidity vyjádřenou v absolutní výší (v Kč). Relativní poměry fondů finančních prostředků zachycují poměrové ukazatele likvidity (viz. Poměrová analýza)

Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy. Vypočtené ukazatele je potřeba porovnávat v čase (hledání trendů vývoje podniku) nebo mezi srovnatelnými podniky (benchmarking výkonnosti) Základní skupiny ukazatelů: Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován investovaný kapitál Ukazatele likvidity - vyjadřují potenciální schopnost podniku vyrovnat se se splatnými závazky Ukazatele finanční stability - vypovídají o kapitálové struktuře podniku a riziku věřitelů Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu v jednotlivých složkách majetku Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investoři

Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvářet tak nové zdroje pro budoucí rozvoj podniku a uspokojování vlastníků (investorů) Poměrové ukazatele rentability poměřují zisk* na investovaný kapitál** Ukazatele rentability se skládají z kombinace: * Zisků - EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk) a ** Investovaného kapitálu - vlastní kapitál, celkový investovaný kapitál, může jím být v některých případech i zvolená část majetku, která představuje investovaný kapitál tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál

Kategorie zisku EAT (Earnings after Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období (čistý zisk); zisk po zdanění, který je určen k rozdělení mezi vlastníky a podnik (k výplatě zisků nebo k reinvestování zpět do podniku) EBT (Earnings before Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním (zisk před zdaněním); důležitý pro posouzení výkonnosti podniku EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek hospodaření před úroky a zdaněním; efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený způsob financování a na zdanění EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) je výsledek hospodaření před zdaněním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený způsob financování, na zdanění i na způsob odepisování dlouhodobého majetku a dlouhodobých splátek

Kategorie zisku NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) je výsledek hospodaření vytvořený z provozní činnosti po zdanění. Tento ukazatel v českých podmínkách odhadujeme neboť dle českých účetních výkazů, nejsme schopni přesně určit daň jen z provozní činnosti Obvykle se NOPAT počítá jako Provozní výsledek hospodaření ponížený o teoretickou daň z příjmu; někdy v praxi bývá pro zjednodušení nahrazován ukazatelem EBIT Ekonomický zisk je celkový výnos z kapitálu (výnos z podnikání) po odečtení nákladů na kapitál (očekávané zisky vlastníků a úroky věřitelů) Mluvíme o ekonomické hodnotě EVA zohledňující rozdíl mezi výnosy z podnikání a ekonomickými náklady, zahrnujícími prémii za riziko podnikání pro investory

Ukazatele rentability Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed) - měří výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu: EBIT ROCE = Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál Rentabilita aktiv (ROA Return on Assets) - vyjadřuje návratnost vloženého kapitálu ve formě aktiv (tedy výdělečnou schopnost vloženého kapitálu): EBIT ROA = Aktiva

Ukazatele rentability Rentabilita vlastního kapitálu (ROE Return on Equity) vyjadřuje míru zhodnocení vlastního kapitálu: EAT (čistý zisk) ROE = Vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS Return on Sales) vyjadřuje míru zhodnocení tržeb: EAT (čistý zisk) ROS = Celkové tržby