Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: listopad 2012 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tématický celek: Vesmír a planeta Země Registrační číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 3233 Název projektu: zs zacler VY_12_INOVACE_Vlč_Z6_1_19 Název příjemce podpory: Základní škola, Žacléř, okres Trutnov Anotace: Práce s mapou, buzola, azimut, vrstevnice, profil
Práce s mapou
základní úlohy na turistické mapě pomůcky: 1. Turistická mapa 2. Buzola 3. Pravítko 4. Odpichovátko 5. Křivkoměr
základní úlohy na turistické mapě 1. měření vzdáleností : U rovných čar měříme vzdálenost pravítkem, výsledek přepočteme podle měřítka mapy na skutečnou vzdálenost. U křivých čar použijeme odpichovátko a odměřujeme kratší úseky (takové, které je ještě možné považovat za rovné) výsledkem je součet těchto vzdáleností přepočtený podle měřítka Další možností je použít křivkoměr většinou na křivkoměrech najdeme ukazatele přímo v km a jsou sestrojeny pro běžná mapová měřítka.
základní úlohy na mapě konstrukce výškových profilů K sestrojení profilu trasy se nejlépe hodí mapy velkých měřítek, to znamená do 1 : 50 000), ale lze použít i mapy měřítek středních. Pro přehlednost se používá profilů převýšených (jinak by převýšení vyšlo často nevýrazné). Toto převýšení je 2-10 x větší, než je měřítko mapy. Na vodorovnou osu nanášíme vzdálenosti v km, na svislou osu nanášíme nadm. výšku v m. Výškové měřítko volíme s ohledem na nejvyšší a nejnižší body trasy, tzn. převýšení. Lze doporučit pro mapy 1 : 25 000, kde výškový interval vrstevnic je 5 m.
buzola
navigační úlohy pomocí mapy a buzoly azimut : azimut (neboli tzv. pochodový úhel) je po směru hodinových ručiček měřený úhel, který svírá směr severní se směrem postupu.
navigační úlohy pomocí mapy a buzoly udržení směru : Postup podle terénního azimutu - chceme dojít ke vzdálenému cíli, který v této chvíli vidíme. Destičku buzoly dlouhou hranou namíříme co nejpřesněji na cíl (obr.1), pak aniž bychom s ní pohnuli otáčíme pouzdrem tak dlouho, až s. konec střelky zapadne do branky a ukazuje tak na písmeno N na číselné obrubě (obr.2). Od této chvíle již pouzdrem nesmíme pootočit. Každých 100 200 m korigujeme svůj směr. Buzolu držíme před sebou a pootáčíme se současně s ní, až střelka zapadne do branky. Pak nám správný směr ukazuje dlouhá hrany buzoly (obr.3). Ve skupině lze postup zpřesnit. Zaměřovač s buzolou jde v určitém odstupu poslední a povely doleva, doprava usměrňuje toho před sebou tak aby se stále pohyboval po linií azimutu. Ve třech a více lidech je to ještě lepší, zaměřovač využívá v odstupech jdoucí členy družstva jako hledí a mušku
navigační úlohy pomocí mapy a buzoly vyhledání směru : Postup podle mapového azimutu. Na mapě jsme bezpečně identifikovali svoje současné stanoviště i náš cíl. Buzolu položíme na mapu tak, aby její delší hrana spojovala cílový bod s výchozím (obr.1). Šipka na destičce přitom směřuje k cíli. Pak, aniž bychom pohnuli destičkou, otočíme pouzdro, aby N na číselné obrubě směřovalo k hornímu okraji mapy a svislé čáry pouzdra byly rovnoběžné s poledníkem (resp. svislými čarami sítě a rámu mapy) (obr.2). V této fázi buzola funguje jen jako úhloměr, mapa nemusí být zorientována, právě tak je jedno, kam míří střelka. S pouzdrem již nesmíme kroutit vezmeme buzolu do ruky šipkou od sebe a otáčíme se i s ní tak dlouho, až severní konec střelky zapadne do branky. Delší hrana destičky teď ukazuje směr, kterým se v terénu vydáme (obr.3)
navigační úlohy pomocí mapy a buzoly identifikace objektu : Stojíme na známém vrcholu a ve vzdáleném členitém horském masivu chceme určit, který kopec je který. Namíříme buzolu na vrchol, který chceme identifikovat. Pouzdro otočíme tak, aby severní konec střelky zapadl do branky. Nyní buzolu položíme na mapu tak, aby se zadním koncem dlouhé hrany dotýkala bodu na němž stojíme (viz obr.). Mapa zůstane nehybná, na ní otáčíme celou buzolou (pozor, pouzdrem nesmíme pohnout!) dokud N nesměřuje k hornímu okraji mapy a svislé linky na pouzdru nejsou rovnoběžné se svislým rámem mapy. Hrana buzoly se stále musí dotýkat bodu našeho stanoviště! Hledaný vrchol nyní leží u dlouhé hrany buzoly nebo na jejím prodloužení. Je-li buzola krátká, pomůžeme si přiložením pravítka, desky průvodce nebo třeba napnutou smyčkou. Buzola na mapě funguje jen jako úhloměr, mapa nemusí být zorientována a stejně tak je jedno, kam míří střelka!
navigační úlohy pomocí mapy a buzoly určení vlastní pozice : Postup je obrácený než u předchozího bodu. Řekněme, že jsme na neznámém vrcholu, který je součástí dlouhého výrazného hřebene.ten jsme na mapě dokázali s jistotou najít. Hřeben tvoří jednu orientační linii. V terénu vyhledáme objekt, který bezpečně poznáme, nejlépe asi v pravém úhlu ke směru našeho hřebene. Tento objekt zaměříme hranou buzoly, pouzdro otočíme aby střelka zapadla do branky. Pak buzolu položíme na mapu předním koncem hrany destičky těsně ke známému objektu. (viz. obr) Mapu necháme ležet a celou buzolou, (nikoli jen pouzdrem) otáčíme, až se orientační linky pouzdra kryjí s poledníkem či svislým rámem mapy a N ukazuje k jejímu hornímu okraji. Vrchol, na němž se nalézáme se nyní kraje s hranou buzoly. Buzola na mapě funguje jen jako úhloměr, mapa nemusí být zorientována a stejně tak je jedno, kam míří střelka!