ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 10 KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ



Podobné dokumenty
Katedra textilních materiálů ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 5

Katedra textilních materiálů ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ

1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 7 MECHANICKÉ VLASTNOSTI

VÍTÁM VÁS NA PŘEDNÁŠCE Z PŘEDMĚTU TCT

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Orientační zaměření na technické parametry použitých materiálů

1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou

1 ROZMĚRY STĚN. 1.1 Délka vnější stěny. 1.2 Výška vnější stěny

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Vlákna a textilie na bázi hyaluronanu

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická Ústav fyziky a materiálového inženýrství

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úlohač.19 Název: Měření s torzním magnetometrem

Název: Studium kmitání matematického kyvadla

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

Základní vlastnosti stavebních materiálů

PRÁDLO PRO ZDRAVOTNICTVÍ Technické požadavky

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r.

Základní druhy stehů

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Regulace. - ekvitermní regulační přístroj REGO 637J

Protokol o zkoušce č. 258/13

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

STAVEBNÍ HMOTY. Přednáška 2

Kvantitativní fázová analýza

Intenzívní substrát Optigrün Typ i

NOVATOP ACOUSTIC Technická dokumentace.

Interní norma č /01 Hodnocení prodyšnosti tkanin

Intenzívní substrát Optigrün Typ i

Závislost hustoty dřeva na šířce letokruhu a procentu letního dřeva

FYZIKA I. Kyvadlový pohyb. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Z toho se η využije na zajištění funkcí automobilu a na překonání odporu vzduchu. l 100 km. 2 body b) Hledáme minimum funkce θ = 1.

Intenzívní substrát Optigrün Typ i

BRUMOVSKÁ SPECIÁLNÍ VÝROBA CHIRURGICKÉ ŠICÍ JEHLY OUŠKOVÉ PATOLOGICKÉ JEHLY HROTY A DRÁTOVÉ VÝROBKY JEHLY A HROTY PRO TEXTILNÍ PRŮMYSL

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek

Intenzívní substrát Optigrün Typ i

2.4.6 Hookův zákon. Předpoklady: Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 0,0015 0,003 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_A

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI

109_Anspritzbegruenung.xls CZ Stand:

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky

TEPLOMĚRY, HUSTOMĚRY

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

LibTex Systém projektování textilních struktur

Úvod do problematiky ochrany proti hluku v dřevostavbách by

Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. Měřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby.

D.1.1.a.02 MATERIÁLOVÉ STANDARDY

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření

Počet stran protokolu Datum provedení zkoušek:

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454. Název DUM: Teplo v příkladech I

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN

Určení hustoty látky. (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

1.1.3 Převody jednotek

SCI Vrut se zapuštěnou hlavou pro exteriér Verze v nerezové oceli A2 a A4

TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY

SINTEX, a. s. Zkušební laboratoř textilních materiálů Moravská 1078, Česká Třebová ČSN EN ISO 1973 ZP-LM/3 (ČSN :1986) ČSN EN ISO 5079

Statika 2. Vetknuté nosníky. Miroslav Vokáč 2. listopadu ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 2. M.

Obsah Úvod Šicí nitě Plošné textilie

Vypočítejte délku tělesové úhlopříčky krychle o hraně délky a cm.

102FYZB-Termomechanika

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

Obsah Úvod Šicí nitě Plošné textilie

3.1.8 Hydrostatický tlak I

I Stabil. Lepený kombinovaný nosník se stojnou z desky z orientovaných plochých třísek - OSB. Navrhování nosníků na účinky zatížení podle ČSN

F - Elektrická práce, elektrický výkon, účinnost

TECHNICKÝ POPIS Halenka dámská krátký rukáv světle modrá Halenka dámská dlouhý rukáv světle modrá

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ

VLASTNOSTI LÁTEK. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s vlastnostmi a měřením látek.

Řešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D. Dosazením do rovnice(1) a úpravou dostaneme délku vlaku

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

Nabídkový list profilových lišt

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

PODŠÍVKOVÉ MATERIÁL Y

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Interní norma č /01 Anizotropie rezistivity textilií.

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj.

AERACE A MÍCHÁNÍ AKTIVAČNÍCH NÁDRŽÍ

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 4

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu

Příloha-výpočet motoru

Určování hustoty látky

Technická specifikace

Vulmsidozol CO2. Vulmsidzol CO2 je dvousložková vodou ředitelná kompozice určená na tvorbu vodou nepropustného

FLORIAN TOVÁRNA NA KOMÍNY

Návrh asfaltové směsi dle ČSN :2008

7 Mezní stavy použitelnosti

CW01 - Teorie měření a regulace

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

Transkript:

ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 10 KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ

KONSTRUKČNÍ PARAMETRY PLOŠNÝCH TEXTILIÍ U tkanin: Vazba Dostava Pošná hmotnost Objemová měrná hmotnost Pórovitost Toušťka Setkání U petenin: Vazba Hustota soupků, řádků, Hustota ceková Déka očka Pošná hmotnost Objemová měrná hmotnost Pórovitost Toušťka Spetení

Zákadním prvkem konstrukce pošné textiie je vazný bod. Konstrukci pošné textiie ovivňuje: použitá technoogie (tkaní, petení, technoogie výroby netkané textiie) způsob a druh interakcí mezi konstrukčními prvky (vazba, struktura) hustota zastoupení konstrukčních prvků v textiii (dostava, hustota soupků, hustota řádků, atd.)

Pošná hmotnost ρ S [g/m 2 ], [kg/m 2 ] - Hmotnost textiie na jednotku pochy ρ m S S m * b [ kg / 2 m ρ S - pošná hmotnost [kg.m -2 ] m - hmotnost odstřihu [kg] pošné textiie o poše S [m -2 ] S- pocha odstřihu pošné textiie [m -2 ]. je déka vzorku a b je šířka vzorku [m 2 ] Metoda měření: Gravimetrická metoda - zvážení přesně odměřeného odstřihu textiie a přepočet na [kg/m 2 ]. Normovaný vzorek je 100 x 100 mm ] m [g] 100 100

Hmotnost běžného metru Hmotnost běžného metru - hmotnost odstřihu pošné textiie v pné šíři a déce odstřihu 1 m. Objemová měrná hmotnost ρ V [kg.m -3 ]) Objemová měrná hmotnost - hmotnost 1 m 3 pošné textiie (pode fyzikání definice hustota ρ [kg.m -3 ]). Pojem hustota je u pošných textiií (např. petenin) používán v jiných souvisostech - proto by zaveden pojem objemové měrné hmotnosti. m m ρ V V S. h V objem [m 3 ] h toušťka textiie [m] ρ h S [kg.m -3 ]

Pórovitost Obsah pórů v textiii možnost transportu vzduchu, vhkosti, vodních par, zvětšení odporu proti prostupu tepa p ρ vk ρ vk ρ V 2 *10 [%] p- pórovitost textiie v [%] ρ vk - hustota kimatizovaných váken [kg.m -3 ] (z tabuek) ρ V - objemová měrná hmotnost textiie [kg.m -3 ] Hustota kimatizovaných váken z tabuek pro jednokomponentní textiii Pro vícekomponentní textiii je nutné vypočítat hustotu směsi ρ směsi

Pórovitost Hustota směsi ρ směsi : ρ SM 1 k 3 ρ * v [ kg m 2 vkj j 10 j 1 ] ρ SM - hustota směsi [kg.m3] ρ vkj - hustota j-té komponenty kimatizovaných váken [kg.m3] v j - obsah j-té komponenty ve vákenné směsi [%]

Toušťka Komá vzdáenost mezi ícem a rubem textiie 1. Textiie - materiá snadno deformovatený. Podmínky měření jsou přesně stanoveny normou: Přítak pode druhu textiie (tkaniny, vasové textiie, NT) Doba zatížení před měřením toušťky (vyrovnání vnějších a vnitřních taků. Metoda měření: Změření komé vzdáenosti mezi ícem a rubem při předepsaném přítaku Přístroj: Toušťkoměr měření v mm na 2 desetinná místa 1 Co je íc a co je rub?

Toušťkoměr Dnes eektronické přístroje. Provozní a orientační měření pomocí mechanického mikrometru spojeného s čeistmi p m F S [Pa] p m měrný tak závisí na síe a poše čeisti

Stačitenost Když použijeme různé měrné taky, ze zjistit stačitenost důežitá např. při proznačování švů na íc oděvního díu, proznačování záožek, atd. Pode Sommera: h h2 S [ mm og Pa og p og p 1 1 2 h 1 - toušťka [m] při taku p 1 [Pa] h 2 - toušťka [m] při taku p 2 [Pa] 1 ] (od většího vždy odečítáme menší)

Dostava Dostava - počet nití jednoho směru na déku 100 mm směru druhého. D n [ nitě /100mm] n - je počet nití na měřenou déku (např. 10 mm pod tkacovskou upou) - je měřená déka (100 mm) Dostavu je pak třeba přepočítat na počet nití na 100 mm.

Setkání Setkání ε T [ % ] : Poměrná změna déky nitě při procesu tkaní dáno provázáním nití v tkanině ε T ( j 1) ( j 1) j *10 2 j ( j 1) *10 2 [%] stupeň setkání K T [1] K T j ( j 1) [1]

Měření setkání: Ze vzorku 100 x 100 mm vystřiženého přesně po niti jsou vypárány nitě déky j, tyto jsou nataženy pomocí dvou pinzet a je měřena natažená déka (j-1). j 100 mm (j-1) j + Δ

Peteniny: Hustota provázání u petenin : místo počtu nití osnovy a útku je počítán počet soupků a řádků na 10 mm, - hustota soupků H S a - hustota řádků H Ř na 10 mm. - Hustota ceková HC: H H * C S H Ř

Peteniny: Koeficient hustoty δ : Počítá se z déky očka a průměru nitě d: Déka očka, se skádá z déky jeheního obouku OJ, déky stěny očka S, déky patinového obouku OP, ceková déka očka O : 2* 1 O OJ + 2* S + [ m] 2 OP

Peteniny: Průměr nitě d : výpočtem z jemnosti (dékové hmotnosti) nitě v [tex] d k * 10 3 k je konstanta : T k ρ nitě není totožné s hustotou ρ váken - nit obsahuje póry! π * ρ 4 Pro bavněné nitě se ρ váken násobí většinou koeficientem 0,55 - tzv. zapněním μ. Ρ nitě ρ váken * μ nitě

Spetení ε P vyjadřuje reativní zkrácení nitě petením ε P ( j 1) ( j 1) j *10 2 j ( j 1) *10 2 [%] Stupeň spetení K P j ( j 1) [1] Měření déek potřebných ke stanovení spetení a stupně spetení je stejné jako u stanovení setkání.