Analýza proces pi podávání žádostí o granty z Evropských strukturálních fond

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informaních služeb v Praze Silvie Šaurová Analýza proces pi podávání žádostí o granty z Evropských strukturálních fond Bakaláská práce 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma Analýza proces pi podávání žádostí o granty z Evropských strukturálních fond vypracovala samostatn a použila pouze zdroj, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 10. srpna 2009 Podpis...

Podkování Velice bych chtla touto cestou podkovat všem za pomoc pi psaní a vedení bakaláské práce. Dále bych ráda podkovala vedení a zamstnancm spolenosti Scio, kteí mi poskytovali cenné rady a informace pi tvorb této práce.

Anotace Bakaláská práce je zamena na podrobný popis jednotlivých proces pi podávání žádostí o granty z ESF, jejich analýzu a závrené shrnutí na základ informací získaných z oficiáln vydaných píruek, dostupných informací a také na základ osobního jednání se zamstnanci spolenosti Scio. Cílem práce je podrobn prozkoumat jednotlivé procesy, které je zapotebí uinit ped odesláním žádosti o finanní podporu, objevit pípadné problémy a navrhnout jejich ešení. Annotation The bachelors work is focused on the detailed description of single processes when filling the appeal of the ESF grants, its analysis and final summary based on information obtained from the officially published handbooks, accessible information and also based on personal treatment with employees of the company SCIO. The aim of this work is to explore single processes which are necessary to conduct before posting the appeal for the financial aid, to discover possible problems and to suggest their solution.

1. Obsah 1. Obsah... 1 2. Úvod a cíl práce... 4 3. Metodika... 4 4. Informace o spolenosti... 5 5. Evropské strukturální fondy... 6 5.1 Cíl Konvergence... 7 5.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost... 7 5.3 Cíl Evropská územní spolupráce... 7 5.4 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)... 7 5.5 Fond soudržnosti (CF)... 8 5.6 Evropský sociální fond (ESF)... 8 6. Specifikace Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost... 9 6.1 Strategie OP VK... 9 6.2 Globální cíl a specifické cíle OP VK - vazby mezi cíli a prioritami OP VK... 10 6.3 Finanní rámec podpory... 11 6.4 Finanní alokace dle prioritních os... 11 6.5 Identifikace prioritních os a oblastí podpory... 12 6.5.1 Prioritní osa 1 Poátení vzdlávání... 12 6.5.2 Prioritní osa 2 Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj... 12 6.5.3 Prioritní osa 3 Další vzdlávání... 13 6.5.4 Prioritní osa 4 - Systémový rámec celoživotního uení... 13 6.5.5 Prioritní osa 5 - Technická pomoc... 13 6.6 Vzájemné vazby mezi OP VK a ostatními operaními programy... 13 6.6.1 Operaní program Výzkum a vývoj pro inovace... 14 1

6.6.2 Operaní program Podnikání a inovace... 14 6.6.3 Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost... 14 6.6.4 Operaní program Životní prostedí... 15 6.6.5 Operaní program Praha Adaptabilita... 15 6.6.6 Regionální operaní programy... 15 7. Tvorba projektu... 16 7.1 Diagram proces pi podávání žádosti o granty z ESF... 16 7.2 Výzva... 17 7.2.1 Ukázka vyhlášené výzvy na webu MŠMT... 17 7.3 Zadání projektu... 18 7.3.1 Diagram aktivity zadání projektu... 18 7.3.2 Ukázka formy logického rámce... 20 7.4 Základní procesy a pravidla projektového ízení... 22 7.5 Struktura vedení projektu... 23 7.6 Složení projektového týmu... 23 7.7 Pozice a innosti projektového týmu... 24 7.8 Kritéria oprávnnosti... 26 7.8.1 Oprávnnost subjektu (žadatele)... 26 7.8.2 Oprávnnost místa realizace projektu (lokalizace)... 27 7.8.3 Oprávnnost cílových skupin... 27 7.8.4 Oprávnnost aktivit projektu... 27 7.8.5 Oprávnnost partnera projektu... 27 7.9 Dotazníkové šetení... 28 7.9.1 Diagram aktivity dotazníkové šetení... 28 7.10 Schvalování projektu... 29 2

7.11 Rozpoet projektu... 29 7.11.1 Zpsobilé výdaje... 30 8. Pedkládání žádosti v rámci výzvy... 32 8.1 Obecné náležitosti a pílohy žádosti... 32 8.1.1 Diagram aktivity vyplnní webového formuláe... 33 8.2 Formální požadavky na zpracování žádosti... 33 8.3 Zpsob a termín doruení žádostí... 34 9. Výbr a hodnocení projekt... 36 9.1 Minimální poet bod... 38 9.2 Schvalování projekt... 39 9.2.1 Pedpokládaný prbh procesu schvalování žádostí dle [t-7]... 41 10. Závr... 42 11. Pehled zdroj... 44 12. Pílohy... 46 3

2. Úvod a cíl práce Získávání dotací je aktuálním tématem ve všech odvtvích podnikání. Pi podávání žádosti o granty z evropských strukturálních fond jsou pesn vymezené požadavky, které musí žádost splovat, zárove musí být k žádosti piložené výsledky przkum u konkrétního vzorku obyvatel (v tomto pípad u konkrétního vzorku školských zaízení) a rzné analýzy. Aby mohl být projekt schválen a grant mu byl pidlen musí pesn popisovat, jaký bude splovat úel, pro by ml být pínosem a má tedy nárok získat grant. Všechny tyto náležitosti jsou dokládány již zmiovanými analýzami a hlavn przkumy ve školských zaízeních. Dokumentace z przkumu musí obsahovat patiné náležitosti a z przkumu musí vyplývat, že školy mají o tento pipravovaný projekt zájem a má tedy smysl jej vytvoit a zažádat o dotaci. Cílem této bakaláské práce je zanalyzovat procesy pi podávání žádosti soukromé spolenosti zamené na vzdlávání o grant z evropských strukturálních fond. Cílem analýzy je podrobn prozkoumat jednotlivé procesy, které je zapotebí uinit ped odesláním žádosti o finanní podporu, objevit pípadné problémy a navrhnout jejich ešení. V bakaláské práci se mimo jiné zabývám i konkrétní spoleností, www.scio.cz, s.r.o., ve které jsem mla možnost získat konkrétní informace o postupech pi podávání žádostí. 3. Metodika Bakaláská práce je procesní analýzou, která podrobn prozkoumává jednotlivé procesy pi podávání žádostí o granty z ESF na základ informací získaných z oficiáln vydaných píruek a dostupných informací a také na základ osobního jednání se leny studií spolenosti Scio, kteí na žádostech o granty z ESF pracují. Popisuje procesy ze stránky žádoucího stavu a zárove je srovnává s píklady z praxe, které na závr shrnuje do jistých doporuení pro zajištní tohoto stavu. 4

4. Informace o spolenosti Spolenost www.scio.cz, s.r.o. Spolenost Scio, jejímž polem psobnosti je zejména zjišování a hodnocení výsledk vzdlávání, psobí v oblasti eského školství a vzdlávání od roku 1996. Za tu dobu se nkolikanásobn rozšíily její aktivity a s nimi se rozrostl také odborný zábr v oblasti školství a vzdlávání, stejn jako vnitní potenciál organizace. Scio je na státu nezávislá a státem nefinancovaná spolenost. Do povdomí veejnosti se dostala zejména jako instituce zabývající se vývojem a organizací testování v rámci pijímacích zkoušek a pípravy na n. Významným krokem na tomto poli byl test obecných studijních pedpoklad, který spolenost Scio do R v roce 1996 pinesla a pipravila v adekvátní podob pro podmínky eského školství. Spolenost Scio se snaží v co nejvtší míe sladit svou innost s názory expert - využití testu obecných studijních pedpoklad oproti tradiním znalostním pijímacím zkouškám je ze strany odborník z oblasti vzdlávání jednoznan podporováno a myslí na nj i aktualizovaná podoba tzv. Bílé knihy, základního koncepního a strategického dokumentu eského školství. Nemén významnou událostí je fakt, že se Národní srovnávací zkoušky (pln realizované spoleností Scio) staly nedílnou souástí pijímacího ízení na desítkách fakult vysokých škol. Mezi nejdležitjší aktivity spolenosti Scio patí spolupráce se stedními a vysokými školami na pijímacím ízení. Pojem Scio testy se už stal v prostedí eského školství do jisté míry pojmem univerzálním. Stední školy vede ke spolupráci mj. to, že na základ test pipravených spoleností Scio jsou vybíráni uchazei s obecn lepšími pedpoklady ke studiu. Od zavedení více pihlášek na stední školu je motivací také sdílení výsledk uchaze školami, na které se uchaze hlásí. V souasné dob se také spolenost Scio snaží zapojit do program financovaných z EU a pihlásila nkolik projekt do vypsaných výbrových ízení. 5

5. Evropské strukturální fondy Podle [t-7] se politika hospodáské a sociální soudržnosti adí mezi nejvýznamnjší spolené politiky Evropské unie. Jedná se o politiku snižování meziregionálních rozdíl v EU, která napomáhá rozvoji EU jako celku. Z praktického hlediska je pak významná zejména strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských region, odstraování rozdíl jejich sociální a hospodáské úrovn. Strukturální fondy jsou nástroje regionální politiky EU. Peníze ze strukturálních fond jsou erpány v rámci nkolikaletých cykl a na základ definování jasných cíl a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (CF). Finanní prostedky z fond jsou smovány na národní i regionální orgány lenských zemí (v R zejména ministerstva), které jsou zodpovdné za ízení operaních program, v rámci nichž jsou pak poskytovány píspvky píjemcm na pedložené a následn schválené projekty. Podle [e-8] je operaní program základním strategickým dokumentem finanní a technické povahy pro konkrétní tématickou oblast (nap. zamstnanost a sociální vci), nebo konkrétní region soudržnosti (nap. Moravskoslezský), který zpracovávají lenské zem EU. V OP jsou podrobn popsány cíle a priority, které chce lenská zem v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je možné erpat prostedky se SF. Jak uvádí [e-9], politika hospodáské a sociální soudržnosti je v období 2007 2013 postavena na tech cílech, které se odlišují tím, jaké využívají finanní nástroje, jaké je jejich zamení z hlediska podporovaných projekt a aktivit a také v jakých regionech je možno realizovat projekty s jejich podporou: o Cíl Konvergence o Cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost o Cíl Evropská územní spolupráce 6

5.1 Cíl Konvergence Zamuje se na podporu hospodáského a sociálního rozvoje mén vysplých region a lenských stát. V eské republice pod nj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostednictvím osmi tematických operaních program a sedmi regionálních operaních program. Mezi tchto osm tematických OP spadá i OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost, na který se ve své práci zamím. Vtšina projekt u kterých spolenost Scio žádá o pidlení finanní podpory je podávána v rámci výzev k tomuto operanímu programu. OP VK zárove spadá pod Evropský sociální fond. Na cíl Konvergence pipadá v eské republice 25,89 miliard eur. 5.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost Tento cíl podporuje regiony, které neerpají z Konvergence. V eské republice pod nj spadá Hl. m. Praha se dvma operaními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost pipadá v eské republice 0,42 miliardy eur. 5.3 Cíl Evropská územní spolupráce Usiluje o podporu peshraniní, meziregionální a nadnárodní spolupráce region. V eské republice pod nj spadají všechny regiony a prostedky lze erpat z devíti operaních program. Na cíl Evropská územní spolupráce pipadá v eské republice 0,39 miliard eur. 5.4 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Byl založen v roce 1975 a je hlavním zdrojem pro rozvoj a strukturální pizpsobení se region se zaostávajícím vývojem a strukturálními potížemi. Prostedky z fondu jsou ureny na investice do výroby vedoucí ke tvorb nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdlávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje místní rozvoj a rozvoj malého a stedního podnikání v problémových regionech, výzkum a vývoj a investice zamené na životní prostedí. 7

5.5 Fond soudržnosti (CF) Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, byl založen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Oproti strukturálním fondm je jeho pomoc urena na pímé financování konkrétních velkých projekt v oblasti životního prostedí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sít, podpora veejné dopravy), nov i v oblasti energetické úinnosti a obnovitelných zdroj energie. V období 2007-2013 byl zalenn do programování strukturální pomoci v zájmu dosažení vtší souinnosti se strukturálními fondy. 5.6 Evropský sociální fond (ESF) Byl založen již v roce 1957 a v souasné dob pedstavuje hlavní nástroj sociální politiky a zamstnanosti EU. Podporuje rozvojové projekty v oblastech zamstnanosti a lidských zdroj (napíklad rekvalifikace, sociální integrace, vzdlávání apod.). Evropský sociální fond je klíový finanní nástroj, jehož prostednictvím eská republika získává z Evropské unie prostedky na realizaci Evropské strategie zamstnanosti. ESF se zamuje hlavn na zvyšování zamstnanosti a zamstnatelnosti prostednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem zamstnávání, snižování nezamstnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzdlávání zamstnanc, motivaních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatnní nebo vytváení podmínek pro uplatnní žen a mladých lidí na trhu práce, významná je i podpora celoživotního uení. Ke snížení nezamstnanosti pispívá i podpora sociálního zaleování osob, které se z rzných dvod nedaí zalenit do bžného pracovního života, a podpora rovných píležitostí se zamením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj V programovacím období 2007 2013 existují celkem 3 programy, které umožují erpat prostedky z Evropského sociálního fondu v oblasti lidských zdroj mohou žadatelé v eské republice, vetn hlavního msta Prahy, žádat o dotaci a realizovat své projekty v rámci tchto program: Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost Operaní program Praha Adaptabilita Jak již bylo naznaeno, v této práci se zamím na OP VK v rámci kterého v souasné dob spolenost Scio své projekty podává. 8

6. Specifikace Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost 6.1 Strategie OP VK OP VK reaguje na poteby eské spolenosti z hlediska rozvoje lidských zdroj. Zmny, které se objevují v celosvtové ekonomice kladou vysoké nároky na znalosti a dovednosti každého lena moderní spolenosti bez ohledu na vk nebo vzdlání. Zamstnanci i zamstnavatelé musí být schopni pružn reagovat na nové podmínky a výzvy, které ped n staví rostoucí tlak konkurence a rozvoj nových technologií. Dalším významným aspektem, který zvyšuje poteby vzdlávací soustavy, je nepíznivý demografický vývoj spolenosti, který vede k prodlužování aktivního pracovního života, a tím i k vyšší poptávce po službách dalšího vzdlávání ze strany stední a starší generace. Vzniká tedy požadavek na moderní a efektivní systém poáteního a dalšího vzdlávání, který je schopen reagovat na uvedené okolnosti a pomocí kterého je možno pipravovat profesn flexibilní a konkurenceschopnou pracovní sílu. Tento systém je úzce propojen s vdeckými a vývojovými centry i podnikatelskou sférou. Prostednictvím této spolupráce se tak otevírá prostor pro odpovídající rozvoj lidských zdroj, založený na vysokém standardu vzdlávací soustavy a aktivním pístupu jedinc k procesu celoživotního uení. Hlavní draz je pitom kladen nejen na odbornou pípravu pracovní síly v oboru, ale také na rozvoj jazykových znalostí, schopnosti efektivn pracovat s informacemi a využívat moderní informaní a komunikaní technologie. 9

6.2 Globální cíl a specifické cíle OP VK - vazby mezi cíli a prioritami OP VK 10

6.3 Finanní rámec podpory Dle [t-7] spadá operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost (OPVK) mezi vícecílové tematické operaní programy. Je financován pedevším z prostedk cíle Konvergence, ale v pípad projekt vytváejících systémový rámec celoživotního uení též z prostedk pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost a zpsobilým územím je v této oblast proto také Hl. m. Praha. Pro OPVK je vylenno 1,83 mld., což iní pibližn 6,8 % veškerých prostedk urených z fond EU pro eskou republiku. Z eských veejných zdroj má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld.. 6.4 Finanní alokace dle prioritních os Indikativní rozdlení finanních prostedk mezi jednotlivé priority programu bylo stanoveno na základ následujících kritérií: Zkušenosti ze zkráceného programovacího období 2004 2006 Odhad absorpní kapacity jednotlivých prioritních os Tabulka rozdlení financí podle jednotlivých os OP VK [t-7] íslo prior.o sy Název prioritní osy Fond Míra Píspvek spolu- Píspvek Celkové státního financování Spoleenství zdroje rozpotu ESF a b c=a+b d=a/c 1 Poátení vzdlávání ESF 612 077 738 108 013 719 720 091 457 0,85 2 Terciární vzdlávání, ESF 626 536 268 110 565 224 737 101 492 0,85 výzkum a vývoj 3 Další vzdlávání ESF 289 895 324 51 157 998 341 053 322 0,85 4a Systémový rámec 210 862 611 37 211 049 248 073 660 celoživotního uení ESF 0,85 4b Systémový rámec celoživotního uení ESF 16 220 201 2 862 388 19 082 589 0,85 5a Technická pomoc ESF 72 473 831 12 789 500 85 263 331 0,85 5b Technická pomoc ESF 648 808 114 496 763 304 0,85 Celkem 1 828 714 781 322 714 374 2 151 429 155 0,85 11

6.5 Identifikace prioritních os a oblastí podpory Jak je uvedeno v [t-7] OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozdlujících operaní program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projekt mohou být v rámci píslušné prioritní osy podpoeny. 6.5.1 Prioritní osa 1 Poátení vzdlávání Prioritní osa 1 klade draz na zajištní kvality ve vzdlávání prostednictvím monitorování, hodnocení a vlastního hodnocení škol, respektování rovného pístupu, na podporu klíových kompetencí, zajištní kvality vzdlávání pedagogických pracovník a zohlednní individuálního nadání každého jednotlivce tak, aby se zvýšila uplatnitelnost absolvent škol na trhu práce a zárove bylo dosaženo pozitivního pístupu k dalšímu vzdlávání. V prioritní ose 1 jsou formulovány ti oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdlávání 1.2 Rovné píležitosti dtí a žák, vetn dtí a žák se speciálními vzdlávacími potebami 1.3 Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení Na prioritní osu 1 je z fond EU vylenno 612,1 mil., tj. 34 % alokace OPVK Žádosti spolenosti Scio jsou pedkládány v rámci prioritní osy 1. 6.5.2 Prioritní osa 2 Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 je zamena na modernizaci terciárního vzdlávání, vetn zatraktivnní systému vyššího odborného vzdlávání, na zatraktivnní oblasti výzkumu a vývoje a upevnní partnerství a sítí mezi veejným a soukromým sektorem. V prioritní ose 2 jsou formulovány tyi oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzdlávání 2.2 Vysokoškolské vzdlávání 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 2.4 Partnerství a sít Na prioritní osu 2 je z fond EU vylenno 626,5 mil., tj. 35 % alokace OPVK 12

6.5.3 Prioritní osa 3 Další vzdlávání Prioritní osa 3 je zamena na posílení pozice dalšího vzdlávání smujícího k rozvoji možností profesního rstu, zvyšování a rozšiování kvalifikace a adaptability obyvatel tak, aby nepestali být atraktivní pro trh práce. V prioritní ose 3 jsou formulovány dv oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzdlávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdlávání Na prioritní osu 3 je z fond EU vylenno 289,9 mil., tj. 16 % alokace OPVK. 6.5.4 Prioritní osa 4 - Systémový rámec celoživotního uení Financovány jsou aktivity, které v oblasti poáteního, terciárního a dalšího vzdlávání pispívají k vytváení systému celoživotního uení, a to na území celé R, tedy i v Praze. Na prioritní osu 4 je z fond EU vylenno 227,1 mil., tj. 12 % alokace OPVK 6.5.5 Prioritní osa 5 - Technická pomoc Financování aktivit spojených s ízením programu, nap. platy pracovník zapojených do ízení OPVK, administrace a hodnocení projekt, monitoring projekt a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních píjemc erpat finanní prostedky. 6.6 Vzájemné vazby mezi OP VK a ostatními operaními programy Dle [t-7] je OP VK z hlediska jeho cíl provázán s dalšími operaními programy, které se rovnž podílejí na naplování cíle Lisabonské strategie, tj. posílení úlohy znalostní ekonomiky, stimulace rstu zamstnanosti a konkurenceschopnosti lenských stát EU. Souvisejícími operaními programy jsou: OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) OP Podnikání a inovace (OP PI) OP Lidské zdroje a zamstnanost (OP LZZ) OP Životní prostedí (OP ŽP) OP Praha Adaptabilita (OP PA) Regionální operaní programy (ROPy) 13

6.6.1 Operaní program Výzkum a vývoj pro inovace Tento program se zamuje na posilování výzkumného, vývojového a proinovaního potenciálu R, a to pedevším prostednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracoviš moderní technikou, budování nových výzkumných pracoviš a zvyšování kapacity terciárního vzdlávání. Program je financován z ERDF a jeho ídícím orgánem je rovnž MŠMT. OP VK a OP VaVpI jsou navrženy takovým zpsobem, aby školící, vzdlávací a další aktivity vhodn doplovaly infrastrukturní kapacity vybudované, jak na poli výzkumném, tak vzdlávacím. V OP VK je podpora výzkumu a vývoje soustedna v rámci prioritní osy 2 Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj. 6.6.2 Operaní program Podnikání a inovace Operaní program Podnikání a inovace je zamený na podporu rozvoje podnikatelského prostedí a podporu penosu výsledk výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovaní potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdroj energie. Umožuje zkvalitování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vdeckovýzkumnými institucemi. OP VK prostednictvím svých prioritních os napomáhá vytváet podmínky pro rozvoj nabídky a zvyšování efektivity dalšího vzdlávání. Druhým okruhem vzájemné podpory s OP PI je podpora spolupráce podnikatelských subjekt se vzdlávacími institucemi (draz je kladen zejména na VŠ) a výzkumnými institucemi v rámci druhé prioritní osy. 6.6.3 Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost je zamený na snižování nezamstnanosti prostednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdlávání, dále na zaleování sociáln vylouených obyvatel zpt do spolenosti, zvyšování kvality veejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. ídícím orgánem je MPSV, zdrojem financování je ESF. OP VK pomáhá dotváet kvalitní sí vzdlávacích program formálního vzdlávání i dalšího vzdlávání s ohledem na poteby trhu práce. Spolen s OP LZZ vytváí podmínky pro rychlejší rozvoj znalostní spolenosti, zvyšuje adaptabilitu pracovní síly a její konkurenceschopnost na oteveném pracovním trhu. 14

6.6.4 Operaní program Životní prostedí OP ŽP je primárn zamen na zlepšení kvality životního prostedí s drazem na zásady trvale udržitelného rozvoje. ídícím orgánem je Ministerstvo životního prostedí (MŽP) a zdrojem financování jsou ERDF a CF. OP ŽP dopluje možnost podpory neinvestiních projekt v rámci OP VK o možnost získání podpory na investiní operace, zamené na rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdlávání, poradenství a osvtu. 6.6.5 Operaní program Praha Adaptabilita Operaní program Praha Adaptabilita (OPPA) je uren na podporu neinvestiních projekt zamených na vzdlávání, sociální integraci, podporu zamstnanosti a rozvoj lidských zdroj ve výzkumu a vývoji. Program je uren pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním mst. ídícím orgánem OP PA je Magistrát hlavního msta Prahy, zdrojem financování je ESF. 6.6.6 Regionální operaní programy Regionální operaní programy pokrývají nkolik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti region, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity region pro investory. 15

7. Tvorba projektu 7.1 Diagram proces pi podávání žádosti o granty z ESF 16

7.2 Výzva Jak je uvedeno ve slovníku pojm [e-9], je výzva je aktivita ídícího orgánu píslušného programu. V termínu výzvy jsou pijímány žádosti o finanní podporu. Vyhlášení výzvy probíhá v tisku a na internetových stránkách. Každá výzva obsahuje íslo výzvy, název programu, prioritní osy a oblasti podpory, místo pedložení projektové žádosti (není-li jen elektronicky), den, datum a hodinu, do kdy nejpozdji musí být projektová žádost pedložena a odkaz, kde najít podrobnjší informace, adresy a kontakty na odpovdné implementaní orgány. Souástí výzvy je popis vyhlašované oblasti podpory a pesný výet oprávnných žadatel. Výzva mže být asov neomezená (tzv. prbžná) nebo asov omezená (tzv. kolová). 7.2.1 Ukázka vyhlášené výzvy na webu MŠMT 17

7.3 Zadání projektu 7.3.1 Diagram aktivity zadání projektu Podle [e-9], pi vytváení projektu je poteba definovat základní myšlenky nap. formou tabulky, ze které je zejmé, eho má být daným projektem dosaženo, jaký bude mít projekt pínos pro oblast vzdlávání v R a jaký bude postup jeho realizace (tzv. projektový zámr). Projektový zámr musí obsahovat popis vcné stránky projektu, definici mitelných výstup, harmonogram realizace a finanní prostedky nutné k realizaci projektu nebo alespo jejich hrubý odhad. Pesný harmonogram aktivit je stanoven pozdji, stejn tak jako rozpoet celého projektu. Pi definování projektového zámru je dobré postupovat od stanovení problému a vytyení cíl, kterých má být dosaženo. 18

Následným krokem je pak specifikace aktivit vedoucích k dosažení stanovených cíl. Aktivity musí být asov vymezené a uspoádané do logických celk. Po tchto krocích se stanoví, jakých lidských zdroj bude na realizaci aktivit zapotebí a jaké finanní prostedky je nutné alokovat k dosažení cíl projektu. Projektový zámr musí vycházet z analýzy poteb cílové skupiny a tyto konkrétní poteby ešit (tato analýza nebo jiné zdvodnní potebnosti projektu musí být souástí projektové žádosti). V pípad spolenosti Scio se jedná o dokumentaci v podob výsledk dotazníkového šetení na cílových skupinách škol (1. stupe ZŠ, 2. stupe ZŠ, apod.), kterým se budeme podrobnji zabývat pozdji. Po definování projektového zámru je nutné zkontrolovat, do jaké míry zámr koresponduje s prioritami OP VK, a je nezbytné ovit, zda žadatel spluje kritéria oprávnného žadatele v rámci podporované oblasti. Pokud by zámr neodpovídal obsahu vypsané výzvy a prioritní ose, v rámci které je výzva vypsána, bylo by v celku zbytené žádost o pidlení finanní podpory na tento projekt žádat. Pi hodnocení projektu je na tuto skutenost kladen velký draz. Zjištní oprávnnosti žadatele probíhá v nkolika rovinách. Ve výzv k pedkládání žádostí, si musí žadatel ovit, zda je oznaen jako subjekt oprávnný pedkládat žádost. Stejné podmínky pro ovení oprávnnosti platí i v pípad, že je do realizace projektu zapojen partner, pípadn nkolik partner. Dále je nutné ovit vhodnost a oprávnnost inností navrhovaných v projektu a jejich soulad s cíli a popsanými innostmi ve prospch cílových skupin píslušné oblasti podpory i výzvy. Stejn tak dležité je i ovení oprávnnosti plánovaných výdaj. Je poteba porovnat plánované výdaje žadatele s tím, co je možné z prostedk OP VK skuten financovat. Žádosti musejí být vyplovány v elektronické podob. Vtšina operaních program k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT, ve form webové žádosti (projektové žádosti), vetn povinných a nepovinných píloh. Projekt musí splovat formální náležitosti a být v souladu s podmínkami programu, tzn. pispívat k naplnní cíle, zamení a monitorovacím ukazatelm píslušné prioritní osy/oblasti podpory. Projekt musí být udržitelný minimáln po stanovenou dobu, vtšinou po dobu pti let. U vtšiny projekt, uvádné v [e-9], mohou být požadovány následující pílohy: 19

Logický rámec - Pehledný materiál, který mapuje zámry projektu, oekávání a uvádí je do souladu s konkrétními innostmi a výstupy pi realizaci projektu. Pomocí logického rámce dochází ke strunému, pehlednému a srozumitelnému popsání projektu. eho chceme (mžeme) dosáhnout, jaké oekáváme výsledky a jaké pedpoklady musíme splnit. Lze jej následn použít i pi samotné realizaci projektu jako prostedek pro sledování jednotlivých postup. 7.3.2 Ukázka formy logického rámce 20

Studie proveditelnosti - Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskutenitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finanní stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostedk. Vtšinou má rozsah 20-50 stran. Tento dokument je závazný a cíle, které jsou v nm stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty mén nákladné nebo tzv. mkké (neinvestiní) se požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investiních projekt musí být standardní studie proveditelnosti. Analýza náklad a pínos (CBA - Cost-Benefit Analysis) - Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt pináší a co si naopak bere jak po finanní stránce, tak po stránce spoleenské. Podstata CBA spoívá v kvantifikaci veškerých pozitivních i negativní efekt plynoucích z projektu a zdroj vynaložených na jejich dosažení, pevodu tchto náklad a pínos na penžní jednotky (získání tzv. socioekonomických tok - všechny sociekonomické výsledky projektu po odetení všech náklad na zdroje vynaložené v prbhu životního cyklu projektu na dosažení výsledk). Existují sice spolenosti, které se pímo zabývají zpracováním analýz, které jsou následn pikládány k žádostem o dotace z ESF, ale jejich provedení je samozejm pomrn nákladné a navíc se spolenost vystavuje riziku zneužití interních informací. Vždy je tedy lepší, pokud si tuto analýzu mže spolenost zpracovat samostatn pomocí interních zdroj. Rozpoet projektu - Je nezbytný pro každou žádost o získání prostedk z fond Evropské unie. Význam rozpotu je jasný. Vychází se z nj pi závreném vyútování. Podle [t-7] jsou s výše uvedenými pílohami jsou vtšinou požadovány i následující dokumenty: - Doklady o právní subjektivit žadatele (nap. doklad o pidlení I, výpis z Obchodního rejstíku). - Finanní výkazy finanního zdraví (vtšinou za poslední 2 uzavená úetní období). - estné prohlášení (o bezdlužnosti, doklad o zajištní financování projektu). - Doklad o vlastnictví stavby, pozemku apod. (výpis z katastru nemovitostí nesmí být starší než 3 msíce). 21

- Personální zajištní projektu (jmenný seznam manažer projektu nebo alespo seznam jejich funkcí). Konkrétní požadavky na pílohy k žádosti si stanovuje každý operaní program samostatn. Projektová žádost pedstavuje klíový dokument, který rozhodne tom, zda bude projekt se snahou získat finance z evropských fond úspšný i nikoli. PROJEKTOVÝ ZÁMR Název projektu: Žadatel: Popis projektu: Definice problému, výchozí stav Cíle projektu: Výstupy projektu: Partner projektu Role partnera v projektu Ukázka tabulky pro shrnutí informací k projektovému zámru PLÁN AKTIVIT (úkoly vedoucí k dosažení cíle projektu): Úkol Popis Odpovdnost Termín Pedpokládané náklady 1 2 3 4 5 6 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU (oznate jednu z možností): Projekt jsme schopni financovat z vlastních zdroj až do výše % Realizace projektu je pln závislá na externích zdrojích 7.4 Základní procesy a pravidla projektového ízení Na složení a kapacitu projektového týmu je poteba klást draz, protože ji žadatel uruje již v žádosti o finanní podporu. Tým je sestavován podle pedpokládané náronosti ízení po stránce obsahové i finanní. Kvalita projektového týmu uruje kvalitu ízení a úspšnost realizace celého projektu. 22

7.5 Struktura vedení projektu Vytvoení vhodné realizaní struktury vedení projektu a nastavení souslednosti jejích aktivit vhodn tak, aby korespondovaly s požadavky projektové žádosti a urenými podmínkami, a podle struktury odpovdnosti a úrovn ízení projektu ve vztahu k nadízenému subjektu, je zárukou kvalitní realizace projektu. Pracovní tým, který je poven ízením projektu, by v optimálním pípad ml být složen z pracovník, kteí mají dostatené zkušenosti s realizací projekt, odborné znalosti v oblasti ešené projektem a mají i komunikaní schopnosti, které jsou podmínkou pro úspšnou realizaci projektu zejména v pípad, kdy se jedná o realizaci rozsáhlejšího projektu, nebo projektu s vtším potem partner. 7.6 Složení projektového týmu ízením projektu, by mla být povena skupina pracovník, která bude schopná svými innostmi pokrývat všechny úrovn ízení projektu. Mže se jednat o pracovníky organizace žadatele, pípadn mohou být do této skupiny pizváni i pracovníci partnerských organizací. Projektový tým je zodpovdný za koordinaci projektových aktivit, za organizaní a provozní stránku projektu, dosažení plánovaných monitorovacích ukazatel, které slouží pro monitorování prbhu a výsledku realizace projekt, oblastí podpory, priorotních os a program vzhledem ke stanoveným cílm. Souasn je také zodpovdný za zajišování efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu, tedy smrem k poskytovateli dotace, smrem k vedení organizace píjemce, smrem k partnerm projektu a smrem k jednotlivým pracovníkm projektu. Každý žadatel o finanní podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu. Plnní monitorovacích ukazatel se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatel mže vést k ástenému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace. V pípad spolenosti Scio je za konkrétní projekt zodpovdný vždy patron studia, pod které daný projekt obsahov spadá a zárove je i zodpovdný za složení projektového týmu. Patron studia zná schopnosti jednotlivých len a je tedy schopen kvalitn urit, kdo bude kterou funkci v realizaním týmu zastávat. Urí také jak velký realizaní tým je zapotebí ke kvalitní realizaci projektu. 23

7.7 Pozice a innosti projektového týmu Podle [t-7] existují doporuené typové pozice projektového týmu, které mohou jednotlivé projektové týmy podle charakteru, rozsahu a klíových aktivit projektu rozšíit, pípadn zúžit pracovní nápl jednotlivých pozic podle konkrétních poteb. Píjemce podpory a jeho partnei pi realizaci projektu vycházejí ze struktury projektového týmu, kterou uvedli v projektové žádosti. Hlavní manažer/ka projektu - tento pracovník/ tato pracovnice je zodpovdný/á za celkové ízení projektu: komunikace s poskytovatelem podpory podíl na publicit zodpovdnost za provádní ízení rizik projektu zodpovdnost za prbžnou analýzu projektu zodpovdnost za hodnocení prbhu projektu zodpovdnost za správnost a pípravu monitorovacích zpráv zodpovdnost za správnost výbrových ízení zodpovdnost za správnost zmn v projektu zodpovdnost za ádný chod projektu v souladu s harmonogramem vedení porad o projektu - k jeho ízení a chodu sledování správnosti a vyhodnocování naplování monitorovacích indikátor projektu úast na kontrolách projektu zodpovdnost za výbr a smlouvy pracovník projektu/lektor V našem pípad, jak již bylo zmínno se jedná o patrona studia, který je v zodpovdnosti nadazen ostatním lenm realizaního (projektového) týmu. Administrátor/ka projektu - tento pracovník/ tato pracovnice je zodpovdný/á za vcnou správnost administrativy projektu: vedení operativní evidence administrace pípadných zmn projektu a píprava podklad pro rozhodnutí vedení provozní korespondence, adresáe, statistiky, databáze úastník vcná píprava monitorovacích zpráv všech typ (prbžné, závrená) zodpovdnost za archivaci materiál a archivaci dokumentace k projektu úast na poradách o projektu k jeho ízení a chodu organizaní píprava analýz a hodnocení projektu 24

Tuto pozici vtšinou zastává len/lenka studia, který má projekt na starosti a jehož/jejíž byl prvotní plán na konkrétní projekt. Vtšinou se jedná o leny studia, kteí mají ve studiu na starosti konkrétní již fungující projekty spolenosti a mají tedy zkušenosti s realizací projekt. Navrhovaný projekt a tedy i žádost spadá pímo pod jejich aktivit a mohou tak do projektu penést zkušenosti ze své dosavadní práce. Úetní projektu - tento pracovník/tato pracovnice má v projektu odpovdnost za finanní správnost a platby: vedení úetnictví podle podmínek operaního programu shromaž ování a evidence úetních podklad kontrola a zútování položek spolupráce s bankou, vedení bankovního útu a kontrola bankovních operací kontrola podklad pro žádosti o platbu zpracování žádosti o platbu píprava podklad pro finanní ásti monitorovacích zpráv všech typ dohled nad financováním projektu a stavem rozpotu Projektu úast na kontrolách projektu úast na poradách o projektu k jeho ízení a chodu Úetní spolenosti zárove sestavuje rozpoet projektu ped podání žádosti. Asistent/ka projektu tento pracovník/tato pracovnice zajišuje v rámci projektu další administrativní práce spojené s jeho realizací: zajištní chodu kanceláe projektu zajištní fotodokumentace jednotlivých aktivit projektu provedení archivace materiál a dokument k projektu sbr a evidence hodnotících dotazník úast na poradách projektu k jeho ízení a chodu zpracování zápis z porad projektu Opt se jedná o lena konkrétního studia, který/á úzce spolupracuje z administrátorem projektu. Jejich funkce se tak mohou prolínat. Zodpovídá také za obsah dotazník pro dotazníkové šetení, zpracovává a vyhodnocuje výsledky dotazníkového šetení na školách, které je následn pikládáno jako dokumentace k žádosti. 25

7.8 Kritéria oprávnnosti Jak uvádí [t-7], pi posuzování dotaních píležitostí je vždy nezbytným krokem vyhodnocení žádosti z hlediska její oprávnnosti. Oprávnnost projektového zámru je pitom nutné posuzovat s ohledem na všechna stanovená kritéria. Teprve v pípad shody projektového zámru s danými kritérii má smysl pokraovat v píprav projektu. Kritéria oprávnnosti lze rozdlit podle rzných aspekt do následujících oblastí: a) kdo mže o dotaci žádat b) kde mže být projekt realizován c) kdo mže být cílovou skupinou projektu d) jaké aktivity mohou být realizovány v rámci jednotlivých oblastí podpory e) kdo mže být partnerem projektu a jaká musí být jeho místní píslušnost f) na co mohou být finanní prostedky využity 7.8.1 Oprávnnost subjektu (žadatele) Pi posuzování tohoto kritéria se posuzuje oprávnnost projektu z hlediska jeho žadatele. Subjektem oprávnným k pedkládání projekt v rámci OP VK mohou být právnické osoby, které jsou specifikovány v konkrétní vyhlášené výzv. To, zda je spolenost oprávnným žadatelem se dozví na stránkách kompetentního subjektu, který výzvu vyhlašuje, resp. ve výtu oprávnných píjemc pomoci ve výzv. Žadatel musí splovat nkolik základních podmínek a to, že jeho sídlo je na území eské republiky (pokud má žadatel sídlo na území hl. m. Prahy, musí prokázat, že plánovaný projekt je zamen na jiný cílový region, než je Praha) a také, že žadatel je pímo zodpovdný za pípravu a ízení projektu a nepsobí tedy pouze jako prostedník. Žadatel nespluje kritérium oprávnnosti v pípad, že je v úpadku, je proti nmu vedena exekuce nebo výkon rozhodnutí nebo je v likvidaci, nespluje podmínky bezdlužnosti vi veejné správ a zdravotním pojišovnám nebo nespluje podmínky oprávnných žadatel stanovených výzvou. Jedná se pouze o základní podmínky pro splnní kritéria oprávnnosti, ty však mohou být specifikovány vždy v konkrétní výzv k pedkládání žádostí. Z hlediska oprávnnosti žadatele je dále posuzováno, zda je žadatel schopen zvládnout realizaci pedloženého projektového zámru s ohledem na jeho velikost a rozsah plánovaných inností a dále posouzení finanního a ekonomického zdraví. 26

7.8.2 Oprávnnost místa realizace projektu (lokalizace) Obecn platí, že projekty podávané v rámci OP VK musí v prvé ad spadat do region s povolenou podporou a posuzování oprávnnosti projektu je nutné zohlednit všechny podstatné skutenosti, které jsou specifikovány v konkrétní výzv k pedkládání žádostí. 7.8.3 Oprávnnost cílových skupin Oprávnné cílové skupiny jsou zvláš vymezeny pro každou oblast podpory a to v závislosti na cílech a typu podporovaných aktivit. 7.8.4 Oprávnnost aktivit projektu Aktivitami splujícími kritéria oprávnnosti jsou takové aktivity, které vedou k naplování stanovených cíl OP VK, jednotlivých prioritních os a dílích oblastí podpory a jsou uvedeny Provádcím dokumentu k OPVK. Z tchto aktivit je vybrán konkrétní výet, který bude podporován v rámci konkrétní výzvy k pedkládání žádostí, jako tzv. podporované aktivity. Klíové aktivity projektu jsou formulovány žadatelem dle charakteru projektu a musí smovat k naplování podporovaných aktivit vyhlášených ve výzv. 7.8.5 Oprávnnost partnera projektu Smyslem tvorby partnerství je zajištní úzké vzájemné spolupráce rzných typ organizací, disponujících odlišnými zkušenostmi s ešením problematiky v dané oblasti (pi realizaci projekt i jejich ástí financovaných z OP VK. Partnei projektu se spolen podílejí na píprav, koordinaci, organizaním nebo administrativním zajištní projektu, nebo nkterou ást zajišují samostatn. Vždy je však dležité, aby vtšinu inností ízení i klíových aktivit projektu realizoval píjemce podpory ( žadatel). Partner projektu musí být právnickou osobou, sídlo partnera je na území eské republiky a pokud má partner sídlo na území hl. m. Prahy, musí prokázat spolen s žadatelem, že plánovaný projekt je zamen na jiný cílový region, než je Praha a stejn tak jako žadatel nesmí být v úpadku, nesmí proti nmu být vedena exekuce, výkon rozhodnutí nebo nesmí být v likvidaci a zárove spluje podmínky bezdlužnosti vi veejné správ a zdravotním pojišovnám. 27

7.9 Dotazníkové šetení 7.9.1 Diagram aktivity dotazníkové šetení Jedna z nejvýznamnjších aktivit v celém procesu podávání žádostí o granty. Slouží totiž jako podklad pro hodnocení žádosti a jako zdvodnní potebnosti projektu. U každé žádosti musí být piložena dokumentace formou bu analýzy poteb cílové skupiny tyto konkrétní poteby ešit nebo jiné zdvodnní potebnosti projektu, dle [i-19]. Tato forma je specifická pro spolenost Scio, nikde se jako doporuená forma podkladu neuvádí a i její využití a obsah je tedy pouze na rozhodnutí spolenosti. Pi vytváení dotazníku, který je následn využíván v telefonických kampaních, se spolenost zamuje na specifika týkající se konkrétních projekt. Má-li nap. být vytvoen projekt, který se bude zamovat na nedostatek školních interaktivních pomcek, je poteba do dotazníku zahrnout otázky, zda mají uitelé možnost tchto pomcek pi výuce využívat, v jakém rozsahu, množství apod. Dále také co konkrétn uitelé pro kvalitní výuku postrádají, co by upednostovali a zda by mli o projekt, který je zamen na konkrétní problematiku zájem a uvítaly by ho pro svou školu. Takto zpracovaný dotazník je kvalitním podkladem pro následnou kampa. V souasné dob spolenost Scio ješt využívá webového rozhraní, které pro tyto úely vytvoila a cílová skupina tak má možnost se dostaten dlouho nad problematikou zamyslet a otázky zodpovdt v delším asovém intervalu. Telefonická kampa je aktivní a úinnou formou získávání podklad pro projekt, ale zárove, z dvodu asové tísn cílové skupiny (vtšinou pedagog) bylo vytvoeno již zmiované webové rozhraní pro pohodlnjší zpsob sdlování potebných informací. Pi telefonické kampani je velice složité danou osobu zastihnout v okamžiku, kdy je ochotna na otázky odpovídat a už z dvodu asové tísn nebo z dvodu neiformovanosti o problému. 28

Kampa se zamuje podle poteby a priorit vyhlášené výzvy bu jen na konkrétní jeden region nebo celorepublikov. Vždy je poteba urit, jak velké množství škol je poteba oslovit, aby byl výstup z kampan efektivní a pinesl potebné výsledky a odpovídající množství odpovdí respondent. Takto uskutenné dotazníkové šetení a jeho výsledky je teba zpracovat do kvalitní analýzy a pidat jako podklad k žádosti o pidlení finanní podpory v rámci vypsané výzvy. 7.10 Schvalování projektu Podle [i-19] všechny výše uvedené body musí být proveny a dkladn zpracovány než dojde k návrhu realizace žádosti a tím k jejímu pedstavení vedení spolenosti. Pokud je vše oveno, veškeré procesy v poádku probhnou a jsou tedy naplnny nezbytné úkony k pedstavení projektu, mže být projekt schválen patronem studia (hlavním manažerem projektu) a pedstaven vedení spolenosti jako projekt vhodný k podání žádosti o finanní podporu v rámci práv vypsané výzvy. Následn je zámr schválen vedením spolenosti a postoupen úetní, ke zpracování vhodného rozpotu pipraveného na míru projektu. Rozpracovaný rozpoet musí být souástí žádosti. 7.11 Rozpoet projektu Každý projektový zámr musí obsahovat podrobn zpracovaný rozpoet projektu (do rozpotu je teba zahrnout i výdaje partner, pokud se rozhodne o pizvání partnera). Pestože se v pípravné fázi jedná pouze o odhad budoucích výdaj a zdroj financování, je nezbytné vždy pi tvorb projektu, resp. rozpotu vycházet z reálných hodnot a souasn v maximální možné míe pedvídat pípadné zmny a možná rizika. Jak uvádí [t-7], pouze pokud je rozpoet pesný a komplexní, umožní hladkou realizaci plánovaných aktivit projektu. Pokud žádost a tedy i projekt uspje, bude možné v prbhu realizace projektu provádt pouze dílí zmny rozpotu, harmonogramu nebo obsahu. Celkový rozpoet projektu je závazný a nelze jej pekroit. Pi sestavování rozpotu projektu spolufinancovaného z veejných prostedk je nutné brát v úvahu kritéria zpsobilosti výdaj z hlediska podmínek OP VK. Z veejných prostedk OP VK mohou být financovány pouze tzv. zpsobilé výdaje. 29

7.11.1 Zpsobilé výdaje Podle [t-7], pi posuzování zpsobilosti výdaj se vychází ze základních pravidel pro zpsobilost výdaj: charakter výdaje výdaje musí být pimené (musí odpovídat cenám v míst, oboru a ase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdaj pi respektování cíl projektu), úelnosti (pímá vazba na projekt a nezbytnosti pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace pomru mezi výstupy a vstupy projektu). úel výdaje výdaje musí být uskutenny na typy inností, které odpovídají požadavkm stanoveným OP VK, v provádcím dokumentu OPVK resp. konkrétní výzvou k pedkládání žádostí, a prokazateln vynaloženy na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu. prokazatelnost výdaje výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými úetními doklady, tzn. musí být definitivní a zachycené odpovídajícím zpsobem a v souladu s požadavky eské legislativy v úetnictví nebo daové evidenci pedkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení musí být doloženo (s výjimkou odpis, nepímých výdaj a režijních náklad. - náklady budou vyútovány na základ skutených vyútování od dodavatel, Do zpsobilých výdaj se budou režijní náklady zahrnovat na základ vyútování od dodavatel, nebo na základ záloh). datum uskutenní výdaje výdaje musí vzniknout a být uhrazeny v prbhu realizace projektu. Nebude-li uvedeno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace/opatení vrchního editele/ve Smlouv o realizaci GP jinak, jsou výdaje zpsobilé od data zahájení realizace projektu stanoveného ve smlouv. Zpsobilý výdaj je pímo a výhradn spojen s realizací projektu a je souástí jeho rozpotu. V této práci jsou zmínny pouze základní pravidla pro posuzování zpsobilosti výdaj. Pi sestavování rozpotu jsou ješt definovány zpsobilé výdaje formou druh podle kapitol v rozpotu, tedy jednotlivé druhy výdaj, které vzniknou v souvislosti s realizací projektu, a ty je teba v maximální možné míe specifikovat v rámci projektové žádosti. Jedná se nap. o osobní výdaje související s realizací projektu nebo cestovní náhrady související s realizací 30

projektu apod. Úplný výet jednotlivých výdaj je k dispozici na stránkách MŠMT, oficiálních stránkách evropských strukturálních fond a píruce pro žadatele. Cílem práce není do detail rozebírat jednotlivé výdaje a popisovat každou ást rozpotu, ale pouze poukázat na fakt, že proces sestavování rozpotu je jedním z klíových dokument dokumentace žádosti o dotaci. Jeho kvalita se nejvíce projeví až pi závreném vyútování projektu. Vtšina z dotaních program má vlastní formuláe rozpot, jejichž strukturu je teba dodržet. Pi chybném nebo neúplném sestavení rozpotu dochází pi hodnocení projektu ke ztrát cenných bod a tím se i zmenšuje šance na schválení žádosti. 31

8. Pedkládání žádosti v rámci výzvy 8.1 Obecné náležitosti a pílohy žádosti Jak je uvedeno v [e-9], žádosti o podporu na grantové projekty mohou být pedkládány Zprostedkujícímu subjekt (ZS - veejný subjekt, který jedná v odpovdnosti O nebo provádí jeho jménem innosti týkající se píjemc) a žádosti o podporu na individuální projekty ídícímu orgánu (O - pln odpovídá za správné a efektivní ízení programu a provádní pomoci ESF v souladu s pedpisy EU a národními normami. O OP VK je Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, které je zodpovdné za zajištní informovanosti, publicity, za jeho programování, koordinaci, ízení a monitorování, hodnocení a kontrolu) po pedchozím uveejnní výzvy k pedkládání žádostí. Každá výzva obsahuje dležité informace pro žadatele z hlediska pedkládání žádostí a dalších formálních a obsahových požadavk. Ve výzv je mimo jiné ureno, zda je možné podávat žádosti prbžn nebo je uren konený termín uzávrky pro pedkládání žádostí. Pro podání žádosti je nutné vyplnit elektronickou žádost, která je k dispozici na webových stránkách: www.eu-zadost.cz Žádosti týkající se individuálních projekt nebo grantových projekt musí být pedloženy ve form webové žádosti (vetn píloh) vyplnné a finalizované v aplikaci Benefit7. Žádost vetn všech jejích píloh se pedkládá v elektronické podob ve formátu *.pdf na nosii chránném proti pepisu (CD-R) a též v listinné podob ve výzvou požadovaném potu (1x originál), vetn požadovaných dalších povinných i nepovinných píloh. Všechny pílohy musí být pedloženy v listinné podob. Seznam povinných píloh je uveden ve výzv k pedkládání žádostí. Pi zpracování žádosti je nutné vnovat odpovídající pozornost obsahovým i formálním náležitostem žádosti. Všechny pedložené materiály jsou podkladem k hodnocení formálnímu, k hodnocení pijatelnosti žádosti a dále k jejímu vcnému hodnocení. 32

8.1.1 Diagram aktivity vyplnní webového formuláe 8.2 Formální požadavky na zpracování žádosti Podle pravidel dle [e-9], požadavky na formální zpracování projektové žádosti a píloh musí splovat následující podmínky a náležitosti: 1. Vytištná projektová žádost musí být podepsána statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejstíku nebo jiné evidence, pípadn jinou osobou na základ plné moci. svázána do jednoho svazku, pevn sešita svorkou (provázkem), která bude pelepena pelepkou/páskou, orazítkována a parafována statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejstíku nebo jiné evidence, pípadn jinou osobou na základ plné moci. Listy nemohou být voln vyjímatelné. Smr pelepení páskou volte vždy takovým zpsobem, aby bylo možno svazkem dokument voln listovat, aniž by byla porušena celistvost pelepky. 2. Všechny pílohy budou svázány do druhého svazku, pevn sešity svorkou (provázkem), která bude pelepena pelepkou/páskou v levém horním rohu (na pední i zadní stran), orazítkována a parafována statutárním zástupcem nebo zástupci v souladu s výpisem z obchodního rejstíku nebo jiné evidence, pípadn jinou osobou na základ plné moci. Listy nemohou být voln vyjímatelné. Smr pelepení páskou volte vždy takovým zpsobem, aby bylo možno svazkem dokument voln listovat aniž by byla porušena celistvost pelepky. 33