Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.
Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě a rodiče být. Na první pohled se sice zdá, že tyto informace mohou různě ovlivňovat a posouvat nezaujatý pohled na problém, ve skutečnosti je ale posuzování problému naslepo zavádějící a nepřináší dobré výsledky.
Zkušenost s větším množstvím problémů podobného druhu jako je ten váš umožňuje pracovníkům poradny zorientovat se v krátkém čase ve vaší situaci a vzít v úvahu různá hlediska a různé zkušenosti. K tomu, abychom vám pak mohli poskytnout dostatečně konkrétní doporučení, ale potřebujeme dát dohromady informace současně z několika zdrojů.
V období po podání žádosti o vyšetření a před pozváním k vyšetření by se rodiče měli zaměřit na získávání informací k problému, který je důvodem plánované návštěvy v poradně:
Ukládat si sešity a práce dítěte (velmi dobré je, pokud jsou datovány), některé části učiva zaměřeně procvičit. Vyžádat školní výkony (diktáty, prověrky, školní sešity, příp. i jiné práce) k zapůjčení s sebou do poradny. Oživit vzpomínky na vývoj prospěchu, event. připravit s sebou vysvědčení.
Po obdržení pozvánky a dotazníku Sdělení rodičů : Dotazník pečlivě vyplnit. Nechat se inspirovat otázkami v dotazníku ke sdělení dalších okolností, které mohou s problémem souviset, připravit data o vývoji dítěte k doplnění podrobné anamnézy. Hodit se může vzít s sebou deníček, který řada rodičů o raném vývoji svých dětí vede.
Pokud jde o výukové obtíže: Doporučujeme zrevidovat, jak probíhá domácí příprava na školu. (např.: je pravidelná v kratším časovém úseku, třeba čtení nahlas kolem 15 minut denně, apod.?). Na základě toho je pak možné sledovat i konkrétní dělbu práce mezi školní a domácí přípravou platí přitom, že bez domácí přípravy na školu se nenaučíčíst a psát žádné dítě, aniž by přitom mělo obtíže. Stejné je to i se zvládáním postupujících nároků ve vyšších ročnících.
S čím počítat pro samotné vyšetření: U vyšetření v poradně (zejm. prvního) je dobré počítat v podstatě s celým dopolednem. Rodiče starších dětí sice nemusí být celou dobu přítomni (konkrétníčasový rozvrh s nimi pracovník poradny domlouvá na začátku vyšetření), celé záležitosti však prospěje, když si na návštěvu poradny vyhradí dostatek času, aby se necítili být v časovém stresu. Především závěrečný rozhovor by neměl být uspěchaný v něm se zhodnocuje celá předchozí práce. Vždy prospěje, jestliže k závěrečnému rozhovoru přijdou oba rodiče a to i v případě, že nežijí spolu.
Nepoužívat návštěvu poradny jako hrozbu nebo varování ve snaze ovlivnit chování dítěte nebo jeho snahu při učení. Docílí se tím jenom toho, že dítě prožívá dobu před příchodem do poradny se strachem. Máme bohaté zkušenosti s tím, jaké přístupy mohou dítěti, rodině a škole pomoci, a zastrašování mezi ně rozhodně nepatří. Naopak vždy zhoršuje komunikaci a spolupráci. I když se to na první pohled nezdá, komplikuje to i konzultaci pro rodiče ti totiž představují poradnu dítěti jako hrozbu a zároveň si tam přicházejí pro pomoc. Jak má potom dítě vědět, na čem je? V poradněčasto pomáháme strach překonat, je ale nutné nevyvolávat jej zbytečně nebo dokonce záměrně.
Jak zmírnit případné obavy dítěte z poradny. Určitá nejistota, která může vyvolat i obavy je normální. Pro dítě je to neznámé prostředí, dítě neví, co ho bude čekat. Vycházíme z toho, že dítě zvládá tuto situaci ve spolupráci s dospělými, kteří chápou jeho pocity a potřeby a organizují vše tak, aby to bylo pro dítě přehledné a srozumitelné (co bude dělat, kde, s kým, kde mezi tím budou rodiče, kde se všichni nakonec sejdou, že nejde o zkoušení, že se bude moci pochlubit tím, čím se zabývá a co dělá ve škole, rodičům pak bude moci sdělit, co v poradně poznal zajímavého, atd.). Obavy se mohou týkat i dalších věcí (např.: Nebudou se mi ostatní smát, že jdu do poradny?! ). Je velmi potřebné toto vše přiměřeně dítěti vysvětlit o vyšetření vědí jen ti, kterých se týká, rodiče se jdou poradit o tom, jak pomáhat co nejlépe.
S dítětem je vždy potřeba o připravovaném vyšetření mluvit. A to i s předškolními dětmi. Nepostavit dítě před hotovou věc, nepřivést je do poradny, aniž by s ním rodiče mluvili o důvodu návštěvy a o tom, co od návštěvy očekávají. Pokud je přitom i dost prostoru pro otázky dítěte, umožňuje to rodičům sdílet s dítětem svá a jeho očekávání. Na to je možné v poradně dobře navázat. V každém případě se velmi vyplácí podpořit u dítěte důvěru v poradnu. Hovořit s ním o tom, co může očekávat, podněcovat ho k otázkám o tomto tématu.
Děkujeme za čas, který jste přečtení věnovali a doufáme, že se stane dobrým základem naši eventuální spolupráce. Pracovníci PPP Písek