Vysoká škola ekonomická v Praze Fakula informaiky a saisiky Kaedra ekonomické saisiky Meodika ransformace ukazaelů Bilancí národního hospodářsví do Sysému národního účenicví Ing. Jaroslav Sixa, Ph.D. Doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. Ing. Krisýna Vlavská, Ph.D. Ing. Víězslav Ondruš, CSc. Prof. Ing. Sanislava Hronová, CSc., dr. h. c. Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. Prosinec 2012 Zpracováno s podporou granu GA ČR č. P402/10/1275. Hisorické časové řady hrubého domácího produku České republiky
1 Úvod Popis národního hospodářsví a s ím spojené měření ekonomické výkonnosi doznalo během posledních le značných změn. Současný sysém národního účenicví SNA 1993 1 a jeho evropská modifikace ESA 1995 2 jsou v zemích EU plané od dubna 1999. Meodika ESA 1995 navazuje na dříve planou meodiku ESA 1978. V České republice byly národní účy v meodice ESA 1978 sesaveny a zveřejněny pouze za rok 1992, v nové meodice ESA 1995 byly sesaveny již za rok 1993 a zveřejněny v červenci 1996. Před rokem 1992 byl používán, obdobně jako v osaních socialisicky orienovaných zemích, poněkud odlišný zv. sousava 3 bilancí národního hospodářsví. Sysém bilancí národního hospodářsví byl v souladu s ehdejší ekonomickou eorií úzce vymezen a za zv. produkovornou oblas považoval pouze zv. výrobní sféru. Díky omu jsou dnes hisorické údaje o vývoji ekonomiky nesrovnaelné s údaji publikovanými podle meodiky národního účenicví (ESA 1995). Uživaelé především ročních národních účů se ak musí spokoji s omezenou délkou časové řady i u akových základních ukazaelů jako je například hrubý domácí produk. Předkládaný meodický posup je zaměřen na ransformaci hisorických údajů v pojeí bilancí národního hospodářsví do meodiky národního účenicví. Jde o úče výrobků a služeb popisující výrobní a výdajovou meodu odhadu hrubého domácího produku v běžných cenách i v cenách předchozího roku. Přesože dojde v roce 2014 k nahrazení ESA 1995 akualizovaným sandardem ESA 2010, kerý vychází ze sandardu SNA 2008, yo posupy ransformace jsou nedočeny. Pouze bude nuné doplni posupy popisující přechod z ESA 1995 na ESA 2010 sejným způsobem, jako je omu u současných údajů publikovaných ČSÚ. Vyvinuý meodický posup v sobě obsahuje poznaky z dřívějších mezinárodních srovnání ze 70. a 80. le 20. soleí a doplňuje ho akuálními poznaky a posupy. Zcela odlišný je však přísup ke saisické deflaci, kerá je založena na alespoň čásečné implemenaci řeězení. 1 UN (1993) 2 Eurosa (1996) 3 Sousava bilancí národního hospodářsví zahrnovala zejména "Bilanci vorby a užií společenského produku a národního důchodu", "Úhrnnou finanční bilanci", "Bilanci nevýrobní sféry", "Bilanci úplných důchodů obyvaelsva", "Bilanci peněžních příjmů a výdajů obyvaelsva", "Bilanci práce", "Bilanci základních fondů" a "Bilanci meziodvěvových vzahů.
2 Meodika ransformace údajů bilancí národního hospodářsví do sysému národního účenicví 2.1 Obecné principy Vzhledem k absenci primárních daových podkladů je zřejmé, že výpočy je nezbyné provádě na publikovaných agregáních údajích. Meodika ransformace je edy přizpůsobena nižší úrovni podrobnosi ak, aby ím došlo k co nejmenším nepřesnosem. Posupy aplikované oficiálními saisickými insiucemi obvykle počíají s individuálními day a věší mírou jisoy v primárních vsupech. Tyo posupy však pro rekonsrukci hisorických da nelze použí. Buď proo, že neexisují daa v digiální podobě nebo yo údaje již byly zlikvidovány. Prezenované posupy jsou éměř výlučně založeny na dosupných údajích publikovaných v rámci sousavy bilancí národního hospodářsví (BNH) v kombinaci s vlasními meodickými odhady. 2.2 Hlavní ukazaele Cílem ohoo meodického posupu je vyvoření úču výrobku a služeb v pojeí sysému národního účenicví (SNÚ). Jde edy o ransakce s produky a daně z produků a doace na produky. Vzhledem k aplikaci ohoo posupu na Českou republiku (dříve edy Českou socialisickou republiku), není z důvodu absence údajů oddělen dovoz, vývoz, ale je k dispozici pouze čisý vývoz. Přehled sesavovaných ukazaelů uvádí následující Tabulka 1: Tabulka 1 Zjednodušený úče výrobku a služeb Zdroje Kód ESA 1995 Produkce P.1 Čisé daně z produků D.21-D31 Užií Mezispořeba P.2 Výdaje na konečnou spořebu domácnosí P.3h Výdaje na konečnou spořebu vládních insiucí P.3g Hrubá vorba kapiálu P.5 Saldo vývozu a dovozu (vývoz dovoz) P.6 P.7 Hrubá přidaná hodnoa B.1g Hrubý domácí produk B.1g Pozn.: Výdaje na konečnou spořebu nevládních neziskových insiucí v období socialismu neuvažujeme. Všechny jednoky neziskového charakeru jsou součásí sekoru vládních insiucí. Základem pro odhad agregáů v běžných cenách jsou publikované údaje z bilancí národního hospodářsví, viz Tabulka 2, kde je uveden i meodicky nejbližší ukazael v pojeí sysému národního účenicví. Základem je společenský produk, kerý odpovídá produkci výrobní sféry (navýšené o čisé daně na výrobky) a výrobní spořeba, kerá je nejblíže mezispořebě výrobní sféry (navýšené o odpisy výrobních fondů). Rozdíl mezi nimi je národní důchod, kerý je nejblíže hrubému domácímu produku v pojeí SNA (ovšem bez celé nevýrobní sféry). Osobní spořeba domácnosí zahrnuje maeriální složku výdajů na konečnou spořebu domácnosí, ovšem včeně nákupů nerezidenů. Ukazael společenské spořeby odpovídá mezispořebě vládních a neziskových insiucí. V pojeí invesic a hrubé vorby kapiálu je nejvýznamnější rozdíl ve spořebě fixního kapiálu a u očišění změny zásob o zisky z držby.
Vývoz a dovoz v pojeí sysému bilancí národního hospodářsví zahrnoval pouze vývoz a dovoz zboží a výrobní čási služeb. Veškeré ukazaele z bilancí národního hospodářsví záměrně pomíjejí zv. neprodukivní sféru. Tyo údaje je edy nezbyné získa z doplňkových abulek bilance nevýrobní sféry. Tabulka 2 Použié ukazaele ze sysému bilancí národního hospodářsví Ekonomický pojem Ukazael v sysému bilancí NH Ukazael v sysému NÚ Produkce Společenský produk Produkce Meziproduky Výrobní spořeba Mezispořeba Přidaná hodnoa Národní důchod (hrubý) Hrubá přidaná hodnoa Soukromá spořeba Osobní spořeba Konečná spořeba domácnosí Kolekivní spořeba Společenská spořeba Mezispořeba vládních insiucí Tvorba kapiálu Hmoné zdroje invesic a změna (invesice) savu zásob Hrubá vorba kapiálu Zahraniční obchod Vývoz / dovoz Vývoz / dovoz 2.3 Principy převodu Jako výchozí zdroj pro samoný převod mezi pojeím BNH a SNA jsou používány údaje Bilance vorby a užií společenského produku a národního důchodu a Bilance nevýrobní sféry. Jako doplňkový zdroj jsou využiy údaje Bilance základních fondů a Bilance mezioborových vzahů (BMV). Využiím BMV je možné zvýši přesnos odhadu produkce a mezispořeby, neboť BMV se od osaních bilancí sousavy BNH odlišují v pojeí neprodukivní sféry, resp. v BMV je čás neprodukivní sféry zachycena (osobní doprava a spoje). Proces ransformace lze schemaicky znázorni pomocí následujících kroků: I. Vzhledem k jiné hranici produkivní činnosi v SNÚ a v BNH je řeba vzí v úvahu produkivní i neprodukivní sféru. Z hlediska výrobní meody HDP jde o sloučení produkce (oceněné především v ržbách) a výkonové spořeby výrobní i nevýrobní sféry pro odhad celkové mezispořeby. II. III. Nevýrobní sféra zahrnuje ve skuečnosi nejen neržní výrobce ale i ržní výrobce definované podle ESA 1995 na základě zv. 50% kriéria 4. Produkce ěcho výrobců je dána součem jejich nákladů a je spořebována v rámci výdajů vládních a neziskových insiucí na konečnou spořebu. Vzhledem k dopadu spořeby fixního kapiálu na odhad produkce osaních neržních výrobců je eno odhad nezbyné provés pro majeek vládních insiucí (infrasrukura + osaní). Je nezbyné započía hlavní meodické úpravy vyžadované sysémem národního účenicví. Jde především o: a. služby bydlení (placené a impuované nájemné), b. spořeba fixního kapiálu majeku neržních výrobců, c. odhady nevýrobní sféry pro účely výdajové meody HDP, d. odhady finančních služeb nepřímo měřených (FISIM) a služeb pojišění, e. vyloučení daní a doací na výrobky z produkce, resp. převod produkce do základních cen. 4 Viz ESA 1995, ods. 3.32.
IV. Kromě odhadů zmíněných v bodech IIIa) až IIIe) lze definova celou řadu dalších úprav vyžadovaných sysémem národního účenicví. To však lze jen velmi obížně bez přísupu do původních (primárních) údajů. Jde především o odhady nezjišěné ekonomiky, ilegálních akivi, zisku z držby, urisického ruchu apod. Exisenci ěcho dalších úprav nelze v žádném případě pominou, nicméně je možné alespoň rámcově idenifikova jejich rozsah. V našem případě jsme sesavili údaje za rok 1990 z veřejně dosupných da a porovnali je s oficiálními odhady ČSU. Tako získaný rozdíl jsme zpěně rerapolovali do minulých le. V. Pro provedení saisické deflace je nezbyné získa buď cenové indexy pro jednolivé složky zdrojů a užií, nebo vyjí z publikovaných údajů. V našem případě vycházíme z publikaných údajů o produkci a mezispořebě podle odvěví (za výrobní sféru) založených na bazické meodě. Tyo dílčí údaje jsou doplněny o nevýrobní sféru a o deflaci meodických úprav. Výsledné agregáy jsou na úrovni odvěví přepočíány do cen předchozího roku a další posup je založen na řeězení. Celý proces je možné ilusrova na následujícím schémau: 2.4 Hlavní meodické úpravy 2.4.1 Zachycení nevýrobních služeb Nevýrobní služby reprezenují nejvýznamnější rozdíl mezi sysémem národního účenicví a bilancí národního hospodářsví. Za produkivní byla považována pouze produkce (hmoných) saků a dále poskyování pouze ěch služeb, keré doprovázely oběh ěcho saků. Rozdíl je dobře parný například ve službách dopravy a spojů: zaímco nákladní doprava byla chápána jako činnos produkivní, přeprava osob již byla chápána jako neprodukivní. Podobný princip byl použi u spojů, kdy elekomunikační služby pro občany byly chápány jako neprodukivní. Jisé komplikace nasávají v odlišnosi zachycení ransakcí. V rámci Bilance vorby a užií společenského produku a národního důchodu jsou služby osobní dopravy a spojů chápány jako neprodukivní, zaímco v rámci inpu-oupu abulek, edy BMV jsou chápány jako produkivní veškeré služby dopravy a spojů. Produkce neprodukivních služeb je spořebovávána domácnosmi, produkivní sférou, neprodukivní sférou nebo exporována (na Slovensko).
Údaje o nevýrobní sféře lze získa z bilance nevýrobní sféry. Exisence abulek inpu-oupu je velkým přínosem pro lepší odhad spořeby produkce nevýrobní sféry, neboť zde je možná její snazší idenifikace. Vycházeje z údajů BMV lze odhad nevýrobní sféry provádě podle následujícího posupu: a) Vyloučení veřejné dopravy a elekomunikací pro nevýrobní sféru. b) Rozdělení nevýrobních služeb mezi ržní a neržní služby podle 50% kriéria. c) Odhad hodnoy nevýrobních služeb, keré byly nakoupeny produkivní sférou. Tao informace je skrya ve 3. kvadranu inpu-oupu abulek jako součás zv. osaní produkce. d) Mezispořeba nevýrobních sféry (v podobě výrobků a produkivních služeb) byla idenifikována v rámci finálního užií ve sloupci společenské spořeby, a edy byla přesunua do 1. kvadranu a příslušných odvěví. e) Odhad nevýrobních služeb spořebovaných nevýrobní sférou (například i odvěví školsví spořebovávalo osobní dopravu nebo spoje). Samoné přidání nevýrobních služeb způsobí pokles hrubé přidané hodnoy, neboť produkce u ěcho činnosí je obvykle nižší než mezispořeba. Nelze však všechny nevýrobní služby prohlási za neržní, ale je nezbyné provés es podle 50% kriéria. Výsledky esu 50% kriéria jsou uvedeny v Tabulce 3, kde je zobrazen pro každé odvěví ekonomické činnosi dle CZ-NACE podíl ržeb na celkových nákladech. Odvěví bankovnicví, ržních služeb a osaních služeb byla idenifikována coby ržní, naopak veřejná správa, vzdělávání, zdravonicví a sociální péče byly idenifikovány coby odvěví neržní. Tabulka 3 Výsledek esu 50% kriéria Odvěví CZ-NACE Výsledek Bankovnicví a pojišťovnicví K 96% Pronájem a obchodní služby L_N 79% Veřejná správa a obrana O 5% Vzdělávání P 28% Zdravoní a sociální péče Q 15% Kulurní a osaní služby R_U 73% Celkem K_U 45% Zdroj: Vlasní výpočy Celková hodnoa nevýrobních služeb je uvedena v Tabulce 4, kde je zřejmé, že produkce oceněná ržbami je nižší než mezispořeba. V posledním sloupci abulky jsou uvedeny nákupy ěcho služeb domácnosmi.
Tabulka 4 Nevýrobní služby, mil. Kčs Rok Produkce Mezispořeba HPH Nákupy nevýrobních služeb domácnosmi 1970 27 398 52 482-25 084 13 906 1973 36 591 69 207-32 615 17 016 1975 42 800 78 600-35 800 19 671 1980 57 784 99 245-41 461 25 853 1985 77 659 127 844-50 184 33 319 1987 87 894 141 945-54 051 37 181 1990 98 616 158 103-59 487 41 547 Zdroj: Vlasní výpočy Pozn.: HPH hrubá přidaná hodnoa 2.4.2 Odhad neržních služeb Pro idenifikované neržní výrobce je produkce odhadnua nákladovým způsobem. Jde o souče mezispořeby, náhrad zaměsnanců, spořeby fixního kapiálu a osaních čisých daní na produkci. Jde o odvěví veřejné správy a obrany, vzdělávání a zdravonicví a sociální ochrany (sekce O až Q klasifikace CZ-NACE). Kromě ěcho již exisujících odvěví je nuné odhadnou hodnou poskyovaných služeb veřejné infrasrukury, oceněnou na základě spořeby fixního kapiálu silnic a železnic. Tao neržní produkce je spořebovávána vládními insiucemi. Nevládní neziskové organizace neuvažujeme samosaně, pro účely odhadu úču výrobků a služeb o není nezbyné, resp. předpokládáme, že jsou součásí vládních insiucí. Pro zcela přesný odhad neržních služeb je nezbyné mí k dispozici podrobné údaje o nevýrobní sféře. Vzhledem k úrovni odhadů však v praxi posačí mí k dispozici informace o srukuře například z abulek inpu-oupu publikovaných v pěileé periodiciě. V mezidobí je použia srukura nejbližších abulek inpu-oupu. Výsledky propočů za Českou republiku jsou uvedeny v Tabulce 5. Tabulka 5 Produkce neržních služeb, mil. Kčs Rok 1970 1973 1975 1980 1985 1987 1990 Produkce neržních služeb Zdroj: Vlasní výpočy 38 042 49 182 55 154 67 608 88 335 98 099 111 395 2.4.3 Odhad služeb bydlení Z hlediska objemu paří meodické úpravy služeb bydlení mezi nejvýznamnější úpravy v národních účech. Jde o placené nájemné a impuované nájemné. Placené nájemné zahrnuje především pronájmy za podnikové, obecní a další pronajímané byy, a podnájmy mezi domácnosmi. Impuované nájemné je hodnoa služeb, keré poskyují vlasníci obydlí sami sobě. Placené nájemné bylo zahrnuo v bilanci nevýrobní sféry. Služby impuovaného nájemného byly odhadnuy z důvodu absence rozvinuého rhu nákladovou meodou user cos mehod (UCM). Tako spočené údaje jsou konzisenní s údaji ČSÚ od roku 1990. Impuované nájemné je nuné přida do produkce i do spořeby domácnosí, odhady jsou uvedeny v Tabulce č 6.
Tabulka 6 Nájemné a impuované nájemné Rok Impuované nájemné celkem, mil. Kčs Průměrné měsíční nájemné v Kčs Celkem Družsevní byy Sání a podnikové byy 1970 16 172 151 195 134 1973 17 959 169 213 157 1975 18 930 181 223 168 1980 22 458 236 283 219 1985 23 898 269 315 249 1990 25 033 271 285 265 Zdroj: Vlasní výpočy 2.4.4 Odhad spořeby fixního kapiálu Spořeba fixního kapiálu je důležiou složkou odhadu produkce neržních výrobců. Vzhledem k omu, že cílem je odhad hrubého domácího produku, není nezbyné provádě odhady spořeby fixního kapiálu pro všechny insiucionální sekory. Jako přijaelný kompromis sačí provés odhad pro sekor vládních insiucí za fixní akiva, kerá jsou obvykle zachycena, a doda odhady za infrasrukuru (silnice a železnice), keré nebyly nikde uváděny. Původní odpisy, keré byly v sysému bilancí NH oceněny na základě podnikového účenicví, nelze použí pro odhad spořeby fixního kapiálu. Znalos původních odpisů je však klíčová, neboť v rámci bilance vorby a užií společenského produku a národního důchodu byly odpisy součásí výrobní spořeby. Tyo původní podnikové odpisy je proo nezbyné odečís od výrobní spořeby, což je jedním z kroků k odhadu mezispořeby. Tím je získán i hrubý národní důchod 5. Odhady opořebení infrasrukury jsme provedli ve spolupráci s ČSÚ meodou PIM (Perpeual Invenory Mehod), viz Tabulka 7. Tabulka 7 Spořeba fixního kapiálu neržních výrobců, mil. Kčs Rok 1970 1973 1975 1980 1985 1987 1990 Celkem 16 550 16 320 17 881 19 508 25 229 25 655 29 132 Infrasrukura 11 956 11 038 11 857 11 208 12 751 12 223 12 501 Zdroj: Vlasní výpočy ve spolupráci s ČSÚ 6 2.4.5 Osaní meodické úpravy Při ransformaci původních údajů z bilancí národního hospodářsví je nezbyné mí na paměi, že sysém národního účenicví v pojeí ESA 1995 zahrnuje značné množsví úprav znamenající přechod z podnikového účenicví na mezinárodně srovnaelný sandard. Kromě ěcho rozdílů v ocenění jde o další kaegorie založené na impuaci nepřímo měřielných jevů. Do první kaegorie by pařily zisky z držby zásob, odhady leasingu, odhady zušlechění, přírůsku lesa na pni apod. Do druhé pak především kaegorie z oblasi nezjišěné ekonomiky jako je například naurální mzda, spropiné ad. Odhad je ak nezbyné založi na rozdílu mezi přímými odhady provedenými v rámci projeku a dosupnými oficiálními odhady. V našem případě jsme zvolili rok 1990 jako základní přechodový můsek. Při vyloučení 5 Původní označení bylo národní důchod v bruo meodě. 6 Poděkování auorů paří zejména Ing. Igoru Krejčímu.
idenifikovaelných meodických odlišnosí mezi našimi odhady a odhady ČSÚ, vořily yo odhady přibližně 10 % HDP. 2.4.7 Bilancování I v případě ransformace založené na primárních údajích (zjišěná daa) je nezbyné nalezení souladu mezi výrobní a výdajovou meodou. Nejlepší meodou je sesavení abulek dodávek a užií nebo symerických abulek inpu-oupu a bilancováním skupin produků provés poslední fázi ransformace do sandardu ESA 1995. Teno posup je však možný pouze ve vzácných případech, a ak je možné využí zjednodušený posup založený na vzazích mezi agregáy. Východiskem je kvalia ransformace, kerá je zřeelně nejvyšší na sraně výrobní meody (produkce a mezispořeba) a výrazně nižší na sraně výdajové meody. Z hlediska výdajové meody je edy nuné bilančně upravi zásoby o zráy 7, keré byly publikovány v BNH samosaně. Naproi omu výdaje na konečnou spořebu vládních insiucí předsavují meodickou položku, kerou není řeba samosaně bilancova. Zbývají edy především hrubá vorba fixního kapiálu a výdaje na konečnou spořebu domácnosi. Podle povahy vzniku rozdílu lze rozhodnou - v případě odlišnosí mezi podnikovým a národním účenicvím může jí o hrubou vorbu fixního kapiálu a v případě nezjišěné ekonomiky spíše o výdaje na konečnou spořebu domácnosí. 2.4.8 Principy cenových přepočů (saisická deflace) Deflace agregáů by měla bý založena buď na podrobném produkovém členění a na aplikaci cenových indexů v ideálním případě nebo alespoň na odlišném přísupu k jednolivým úpravám a ransformovaným údajům. V námi použiém druhém přísupu vycházíme z publikovaných údajů o odvěvové srukuře společenského produku a výkonové spořeby. Tako spočené impliciní defláory se použijí na převod odvěvové produkce, mezispořeby, a nepřímo edy i hrubé přidané hodnoy za výrobní sféru do cen předchozího roku. K ěmo údajům se přičou samosaně deflované meodické úpravy. Výsledný agregá je ak dán součem v cenách předchozího roku a následně používán pro řeězení, například pro deflaci produkce v odvěví i v roce plaí následující vzah: P.1 i, i, i i, c. 1 SPc. / Def / 1 Mac. 1.. Mz i, c. 1, (1) kde P.1 c.-1 c. Def Ma až Mz je produkce, ceny roku předchozího, ceny roku běžného, impliciní defláor odvozený z publikovaných údajů, veškeré meodické úpravy. Produkce za celou ekonomiku je pak dána součem produkce podle jednolivých odvěví: P.1 i, c. 1 P. 1c. i 1. (2) 7 Samozřejmě, že ne všechny zráy se vážou k zásobám, nicméně jde o přijaelný kompromis.
Tako je nezbyné provés deflaci i složek výdajové meody, pouze saldo zahraničního obchodu nelze samosaně deflova. Deflace zahraničního obchodu ak musí bý spočena implicině jako rozdíl mezi výrobní a výdajovou meodou v cenách předchozího roku. 3 Výsledky HDP za roky 1970-1989 Výsledky ransformace údajů z bilancí národního hospodářsví do sysému národního účenicví jsou uvedeny v Tabulce č. 8. Ze srovnání je zřejmý rychlejší růs hrubého domácího produku ve srovnání s národním důchodem založeným na bilancích národního hospodářsví. Teno vývoj povrzuje pomocí čísel o, že vyloučení zv. nevýrobní sféry z výpoču národního důchodu v BNH vedlo ve svém důsledku k podcenění významu služeb pro harmonický vývoj ekonomiky. Ukazael národní důchod nebyl proo schopen komplexně zachyi rozvoj služeb v 80. leech 20. soleí a nemohl ak plni roli agregáního ukazaele výkonu ekonomiky. Tabulka 8 Srovnání národního důchodu z BNH a hrubého domácího produku Rok ND HDP Rok ND HDP 1970 221 372 292 954 1980 331 304 459 247 1971 231 590 308 959 1981 312 940 445 452 1972 243 424 325 943 1982 332 174 471 767 1973 256 428 344 392 1983 340 514 485 293 1974 273 453 367 076 1984 351 865 506 003 1975 284 470 384 059 1985 361 684 520 628 1976 292 540 398 383 1986 370 281 535 637 1977 279 774 388 891 1987 374 210 547 156 1978 295 992 410 958 1988 385 122 560 722 1979 313 458 434 427 1989 400 972 581 246 Zdroj: Český saisický úřad, vlasní výpočy 4 Lieraura ARVAY, J. 1992. The Maerial Produc Sysem (BNH): A Rerospecive. Tweny-second General Conference of he Inernaional Associaion for Research of Income and Wealh (IARIW), Swizerland 1992. ČSÚ. 2009. Gross Naional Income Invenory 2002, version 2.0. hp://apl.czso.cz/nufile/gni_cz_en.pdf. EUROSTAT. 1996. European Sysem of Accouns (ESA 1995). Eurosa, Luxembourg 1996. EUROSTAT. 2010. The comparabiliy of impued ren. Eurosa, Luxembourg 2010. Fischer, J., Sixa, J., Hronová, S., Hindls, R., Vlavská, K. Odhady zdrojů a užií hrubého domácího produku ČR pro roky 1970-1989 v meodice ESA 1995. Poliická ekonomie,v isku hp://epp.eurosa.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ks-ra-10-022/en/ks-ra-10-022-en.pdf OECD. 2009. Measuring Capial, OECD Manual, Second Ediion. OECD, Paris. UN. 1993. Sysem of Naional Accouns 1993 (SNA 1993). Unied Naions, New York 1993.
Schvalovací doložka Meodiku ransformace údajů z bilancí národního hospodářsví do sysému národního účenicví, zpracovanou a předloženou kolekivem auorů Fakuly informaiky a saisiky Vysoké školy ekonomické v Praze v prosinci 2012, doporučuje Český saisický úřad pro využií v praxi. V Praze dne....