Mezinárodní konference Systémy financování vysokého školství Praha, 10. listopadu 2005 Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? PhDr. Walter Bartoš předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR a stínový ministr školství za ODS 1
Otázky V jaké é situaci se nacházíme? Jaké řešení navrhuje současná vláda? Jakou reformu potřebujeme? Jakou podporu lze očekávat od veřejnosti a studentů? 2
V jaké situaci se nacházíme? (institucionální hledisko) Vysoké školy získaly vysokou mírou formální autonomie, fiskálně však zůstaly závislé na státu Autonomie VŠ byla využita k zablokování reforem financování, které by přinesly nejen dodatečné zdroje financování, ale též větší odpovědnost VŠ za jejich finanční situaci 3
Evidence 4
Výdaje na vysoké školství V celkových výdajích na VŠ jsme pod průměrem OECD (0.9% HDP vs. 1.3% HDP) Země s vysokým podílem soukromých zdrojů jsou vysoko nad námi (USA 2,7%, Kanada 2,6%) Ve veřejných výdajích jsme mnohem blíže průměru (0.8% vs 1.0%) než v soukromých výdajích (0.14% vs 0.89 %) Podíl soukromých výdajů na celkových výdajích je u nás 14,5%, průměr OECD je 22 % (USA 66%, Austrálie 49%, Kanada 40%, Velká Británie 32%) 5
Podíl soukromých zdrojů na financování vysokých škol Korea US Japan Australia Canada UK Spain Hungary Netherlands Italy Country mean Ireland Mexico Belgium Czech R. France Sweden Slovakia Germany Portugal Iceland Turkey Norway Austria Finland Denmark Greece 14.8 14.5 14.3 11.9 8.8 8.2 7.5 5.1 4.6 3.8 3.3 2.8 2.4 0.3 25.6 23.3 22.6 22.5 21.4 20.8 20.6 66.1 55.1 49.0 39.0 32.3 ČR: 14,5 %, OECD: 21,4 % 76.7 0 10 20 30 40 50 60 70 80 % of private expenditure 6
V jaké situaci se nacházíme? (sociální aspekty) Význam VŠ vzdělání pro životní úspěch roste, návratnost VŠ vzdělání se zvyšuje, poptávka po VŠ vzdělání roste Fiskální závislost VŠ na omezených veřejných zdrojích neumožňuje uspokojovat rostoucí poptávku V dynamice vývoje VŠ vzdělání ČR stále více zaostává nejen za vyspělými zeměmi, ale dnes již i za řadou post-komunistických zemí (Maďarsko, Polsko, Estonsko...) 7
Evidence 8
Sociální aspekty Výnosnost vzdělání roste: v roce 1988 představoval jeden rok vzdělání navíc 4,4% nárůst příjmu, dnes je to 9,6 % (Večerník 2005), náklady na dosažení VŠ vzdělání se jedinci vrací v průměru za 7 let (Vokáčová 2005) absolvent vysoké školy dostihne v kumulativním příjmu absolventa střední školy ve 32 letech (Vokáčová 2005). 9
Kumulované mzdy středoškoláka a vysokoškoláka (podle Vokáčové 2005) 10
Sociální aspekty V roce 1989 aspirovalo na dosažení VŠ vzdělání 17 % patnáctiletých žáků, v roce 2003 50 % ze stejné věkové skupiny (Matějů 2005) V rámci OECD patříme k zemím s nejmenším podílem vstupujících na VŠ z příslušné věkové skupiny (ČR 29%, průměr OECD je 45 %) Podíl přijatých na VŠ z přihlášených se pohybuje mezi 50 % a 60 %, na většině humanitních a sociálních oborů je přijímán v průměru každý desátý uchazeč!!! 11
Součty podílů vstupujících do terciárního vzdělání (typ A) v relevantních věkových skupinách v roce 2002 (Education at a Glance 2005) 12
V jaké situaci se nacházíme? (sociální aspekty) Převis poptávky nad nabídkou vede k ostré konkurenci na vstupu, což zvyšuje nerovnosti (zvýhodněni jsou uchazeči s vyšších sociálních vrstev) Omezená nabídka a existující systém přijímání vytváří korupční prostředí, zejména na nejatraktivnějších studijních oborech (práva, sociální a humanitní vědy) Systém je neefektivní a vede k plýtvání prostředky prostředky (fluktuace, zaparkovaní studenti, atd.) 13
Evidence 14
Vývoj hladiny nerovností v šancích na dosažení VŠ vzdělání Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka) 15
Vnímaná role známostí a korupce při přijímání na vysoké školy 16
Nově přijatí uchazeči a studenti celkem 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 17 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 Nově přijatí Studenti celkem
Počet předchozích pokusů o přijetí na VŠ studiu (uchazeči přihlášení k přijímacímu řízení v roce 2004) 11% 6% 8% 9% 8% 58% žádný předchozí pokus jeden pokus dva pokusy tři pokusy čtyři pokusy pět a více pokusů 18
Co navrhuje současná vláda? Zachovat současný model financování vzdělávací služby, tj. fakticky setrvat na nabídkovém modelu (závislost na stále omezenějších veřejných zdrojích): Základní atributy současného systému: Každý platí (v rámci daňového systému) bez ohledu na to, zda vzdělání dostal či nikoli. Každý platí bez ohledu na to, jak kvalitní vzdělávací služby mu byly poskytnuty Poskytovatel vzdělávacích služeb dostává prostředky odtěch, o co platí prostřednictvím daňového systému, bez ohledu na to, jak kvalitní služby poskytl. 19
Co navrhuje současná vláda? Poskytnout sociální stipendia ve výši cca 50% životních nákladů jen těm nejchudším studentům (do 1.1 životního minima) - tj. cca jen 6% studentů VŠ!! Vláda současně odmítla návrh na daňové zvýhodnění příležitostné práce studentů 20
Jakou reformu potřebujeme? Jaké jsou hlavní cíle: uvést do souladu charakter VŠ vzdělání (soukromý statek) s principy jeho financování přejít na poptávkový model financování studia na VŠ a tím snížit závislost nabídky studijních příležitostí na omezených veřejných zdrojích zvýšit efektivitu fungování celého systému zvýšit odpovědnost VŠ za kvalitu poskytované vzdělávací služby snížit závislost studentů na rodičích a zmenšit tak sociální nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání 21
Jakou reformu potřebujeme? Lze těchto cílů dosáhnout současně? Lze zajistit aby soukromé zdroje nenahrazovaly veřejné prostředky? Lze zavést spoluúčast studentů (školné) aniž by se přitom zvětšily sociální bariéry v přístupu k VŠ vzdělání? Lze snížit ekonomickou závislost studentů na rodičích během studia? 22
Jakou reformu potřebujeme? Řešení spočívá v zavedení: investičního principu financování (do vzdělání se investuje,, splácí se z budoucích výnosů) účinného systému finanční podpory studentů během studia (stát usnadňuje rozhodnutí investovat) 23
Jakou reformu potřebujeme? Investiční princip: stát investuje do vzdělání v zájmu růstu konkurenceschopnosti student investuje v zájmu dosažení vyšších příjmů: firmy a investiční společnosti: mohou investovat prostřednictvím studentů 24
Základní atributy navrhovaného systému financování: Systém zainteresovaného vysokého školství Každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese (z budoucího příjmu) Každý platí podle toho, kolik mu vzdělání vynese (procento z budoucího příjmu) Každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl (splácí se přímo škole) 25
Jakou reformu potřebujeme? Investiční princip konkrétně: veřejné prostředky jdou za studentem na akreditované studijní programy (bez ohledu na typ školy) jejich cílem je zajistit podíl státu na financování studijních programů (případně krátkodobě zmírnit efekt trhu tam, kde by došlo k ohrožení některých programů) veřejné a soukromé prostředky vstupující do financování VŠ jsou vykazovány odděleně (je vidět, kolik investoval stát a kolik ostatní investoři - studenti, firmy) 26
Jakou reformu potřebujeme? Investiční princip konkrétně: student uzavírá se školou smlouvu o splácení závazku vůči škole z budoucích příjmů Základní parametry smlouvy stanoveny zákonem: maximální výše školného (?), kdy se začíná splácet, rozpětí procenta z příjmu, možnost splatit dříve, maximální počet let, přerušení splácení, podmínky prominutí, atd. ) závazek studenta vůči škole není úročen (splácí se 150 % nominálního školného - viz příklad) plnění závazku absolventa vůči škole se stává součástí plnění daňové povinnosti občana (nízké transakční náklady) 27
Jakou reformu potřebujeme? Investiční princip konkrétně: Závazek vůči škole možno uhradit předem (škola získá prostředky dříve, úspora úroků) Závazek mohou za studenta částečně nebo úplně uhradit investiční společnosti (systém My-Rich Rich-Uncle) Školy si mohou prostřednictvím určené banky vzít nízce úročenou půjčku Evropské investiční banky na vlastní rozvoj (půjčka zaplní mezeru ve splácení závazku od studentů a bude splácena z výnosu z odloženého školného) 28
Příklad Pětileté studium Nejvyšší možné školné (24.000) Měsíční příjem po absolvování 20 tisíc, 5% roční růst Varianta 1: závazek vůči škole je úročený (10%) Varianta 2: závazek + 50%, neúročeno Varianta 3: školné uhrazeno přímo 29
Příklad 200 000 180 000 160 000 140 000 Závazek úročený Závazek + 50% neúročený Přímé školné 120 000 Kč 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 studium roky ekon.aktivita 30
Jakou reformu potřebujeme? Systém finanční podpory studentů - cíle: snížit závislost rozhodování potenciálních studentů na výchozí sociální situaci (školné je sice odložené, v určitých skupinách však působí obavy z ušlých příjmů a ze životních nákladů během studia) usnadnit aktuálním studentům VŠ financovat náklady spojené se studiem (životní náklady) 31
Jakou reformu potřebujeme? Systém finanční podpory studentů, různé balíčky pro různé skupiny: studenti z rodin s vyššími a středními příjmy: spoření na vzdělání nárok na studentskou půjčku studenti z rodin s nízkými příjmy: spoření na vzdělání nárok na studentskou půjčku sociální stipendia 32
Jakou reformu potřebujeme? Spoření na vzdělání - obdoba stavebního spoření: státní příspěvek v % vložené částky úspory + státní příspěvek může v určené výši za rok či semestr čerpat pouze student (za předpokladu splnění podmínek = studuje) možnost získání výhodnějšího úvěru v případě nečerpání na krytí výdajů spojených se studiem, lze úspory (bez státního příspěvku) vybrat a použít jakkoli, nebo (se státním příspěvkem) převést na stavební spoření či penzijní připojištění 33
Jakou reformu potřebujeme? Studentské půjčky (na životní náklady): nárok na půjčku ve stanovené výši mají všichni studenti (do výše průměrných nákladů spojených se studiem) půjčky jsou poskytované státem,, půjčka je úročena ve stejné výši, za kterou si půjčuje stát (úrok odvozený z dluhopisů s odpovídající délkou splatnosti) půjčky jsou spláceny stejně jako odložené školné stát může do splácení půjček vstupovat a tím ovlivňovat poptávku po určitých oborech (studium oboru + práce v oboru = státní pomoc při splácení půjčky) 34
Jakou reformu potřebujeme? Sociální stipendia : vyplácena studentům VŠ v závislosti na příjmu rodiny do 1.1 životního minima: 80 % průměrných životních nákladů (dnes 3.600 Kč měsíčně, cca 10 tisíc studentů, náklady cca 260 milionů) od 1,1 do 1,8 životního minima: 40 % průměrných životních nákladů (cca 50 tisíc studentů, náklady cca 700 milionů) Celý systém: okolo 1 miliardy ročně 35
Další efekty reformy Snížení nerovností v šancích na VŠ vzdělání Snížení nezaměstnanosti Zvýšení příjmu absolventů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu a tudíž zvýšení odvodů do solidárních rozpočtů Reálný základ celoživotního vzdělávání Poskytnutí opory těm, co se chtějí uplatnit na profesních trzích i ve vyšším věku, významná podpora rovnováhy penzijního systému 36
Jakou podporu lze očekávat od veřejnosti a studentů? Většina dospělé české populace (cca 70%) souhlasí s tím, že zavedení investičního principu by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí než je tomu dnes Tento názor sdílí stoupenci všech politických orientací a všechny sociální skupiny Většina současných studentů (54 %) přijalap některou z forem spoluúčasti, jednoznačně dávají přednost odloženému školnému. 37
Evidence 38
Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí - podle volebních preferencí. 100 90 80 5.3 4.8 8.0 18.5 23.9 20.7 8.2 11.5 17.0 8.6 21.1 % 70 60 50 40 30 76.1 46.7 71.2 71.2 48.1 51.1 80.4 52.5 25.9 57.2 42.6 70.3 48.8 20 10 0 29.4 23.1 20.1 27.9 14.6 21.5 ODS ČSSD KDU US KSČM Jiná Volební preference rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas 39
Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí - podle sociální skupiny % 100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 7.2 14.4 18.4 51.3 27.2 8.0 6.0 7.4 5.7 41.3 34.3 20.3 21.1 48.5 23.8 22.0 51.0 50.9 19.8 21.4 Odborníci Samostatní Nemanuální Dělníci Studenti SŠ Sociální skupina rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas 40
Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti (studenti VŠ) 100.0 4.5 90.0 21.6 8.6 20.5 80.0 87 % % 70.0 60.0 50.0 40.0 26.7 52 % 67.3 25.6 54 % 30.0 47.2 48.4 20.0 10.0 0.0 19.6 4.6 5.5 Veřejná Soukromá Celkem Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 41
Děkuji za pozornost 42