ÚDOLÍ V LETECH 1930 1939

Zmna kronikáe Prvý kroniká obce Alois Student, správce školy v Bacov, tžce onemocnl duševní chorobou a odsthoval se do Brna. Pebírám tento úkol vedení kroniky já, Bedich Vašek, ídící uitel v Bacov. Narodil jsem se 12. ledna 1911 ve Vigantích z dlnické rodiny. Studoval jsem ve Valašském Meziíí a jako uitel psobil jsem na Horní Bev a nyní na Prostední Bev. Kronikáem zdejší obce jsem ustanoven v roce 1946. Pes druhou svtovou válku byla kronika u nadízených úad, kteréžto opatení uinil okupaní režim. Ponvadž kroniku píši po delším období, rozdlím zápis na 2 asové úseky : první od roku 1930 do nmecké okupace v roce 1939 druhý úsek obsáhne druhou svtovou válku do roku 1945. Prameny získám v archivech, ve vypravování pamtník i ve vlastních zkušenostech.

ÚDOLÍ V LETECH 1930 1939 Hospodáská krize, nouzové práce, podpory Hospodáské a sociální pomry : Léta 1929-1934 vypluje období hospodáské krise, období nezamstnanosti. Jako v jiných západních státech tak i v naši republice vypukla hospodáská krize z nadvýroby. Není odbyt na výrobky, proež závody propouštjí dlníky z práce. Tím he pro výrobu, protože nedostatkem výdlku se sníží koupschopnost obyvatelstva. Ponvadž není možno nechat dlnické rodiny zahynout hladem, provádjí se investiní práce nutné i mén nutné t. zv. nouzové, a poskytují se ministerstvem sociální pée podpory v nezamstnanosti ve form poukázek na potraviny, které obané nazvali žebraenkami. Tento termín totiž zobecnil v celé republice. Poukázka mla kupní hodnotu 10 K. Podarovaný si za ni odebral u obchodníka potraviny. Za žebraenky obané také pracovali na nouzových pracích. Vyživovací komise Rozdlovala je vyživovací komise. Její pedsedové se stídali a byli jmenováni okresním úadem vždy za nkterou politickou stranu. Pedseda vyživovací komise snažil se podliti nejdíve své straníky (píslušníky své politické strany), proež vznikaly pi výdeji poukázek hluné hádky. Když Štpán Šena si v pracovní knížce pepsal datum výstupu z práce, aby ml nárok na podporu, revise pedepsala k náhrad podporu jmenovaného starostovi obce Augustínu Janíkovi. Kdo ml 4 ½ mice pozemk, neml nárok na podporu ani na pijetí do nouzové práce. Poet nezamstnaných V roce 1930 dostávala obec v poukázkách 1 000-2 000 K msín. V zim let 1931-32 bylo 200 až 300 nezamstnaných, kteí mli nárok na podporu. Za rok 1931 bylo rozdáno ve zdejší obci poukázek v hodnot 19 100 K. Poukázky se všem nedostaly, protože podpora byla snížena až o tetinu potebného obnosu. Gentský systém Mnozí dlníci se snažili zmírniti bídu Gentským systémem. Byla o podpora odborové organisace po ukonení pracovního pomru. Mezi dlnictvem bylo nejvíce píslušník odborové organisace strany kesansko sociální (již vedl ve státním mítku poslanec A. uík) protože dávala nejvyšší podpory gentského systému. Tuto odborovou organisaci ve zdejší obci vedl Josef Janíek. 170. V roce 1932 mla 78 len. Opravy obecních cest

Nouzové práce se provádly na opravách a stavb obecních cest do Bacova, na Adámky, ke Smokm, na opravách škol, hrazení bystin i na stavb silnice z Prostední Bevy na Pústevny. Pracovat smli jen nemajetní nezamstnaní živitelé rodin. Tžko bylo rozsuzovat mezi mnoha potebnými. Proto i tu bývalo mnoho hluných hádek a žalob na okresní úad. Pracovalo se také na smny : prvá smna 14 dní, druhá smna 14 dní, tetí smna 14 dní. Dle slov Jana Fiuráška pracovali nkteí jen 14 dní za rok. Ministerstvo sociální pée poskytovalo na 1 den a 1 osobu 8 K. Na stavbu silnice v Knhyních dalo jmenované ministerstvo dvakrát po 80 000 K. Políry pi nouzových pracech byli : Jan Šíra 52, Jan Fiurášek 119, Jií Galan. Zamstnání, zemdlství Zamstnání obyvatelstva : V dob první republiky se živilo obyvatelstvo naší obce pevážn zemdlstvím. Pda byla obdlávána runím potahovým pluhem, motykou, branami devnými neb železnými. Jako potahu se používalo krav i koní. Prmrn tu bývalo 22 koní. Majitelé koní chodívali též na oraku nebo též na dlo majitelm malých pozemk, kteí potahu nemli. Tito íkávali : Máme dnes sedláka. Hnojilo se chlévskou mrvou, jejíž jakost byla závislá na podestýlce. Slámou se nestlalo, ale úzkostliv s ní hospodailo jako s krmivem. Pod dobytek se stlalo listem, který se hrabal v lese, nebo etinou. Též opadlé jehlií z jehlinatého lesa zvané múr se používalo ke stlaní. Hnj se vyvážel už v zim na jednu velkou hromadu nebo na jae zrovna na menší hromádky. Pi orání muž chodil za pluhem, žena nebo chlapec vodil dobytek, ili pohonil. Brambory se po zasazení pekopávaly, když vyklíily z pdy se pekopávaly opt (okopávaly) když povyrostly se motykou ohraly. Vetší rolníci ohrali pluhem ohrákem. Brambory se na podzim vykopávaly opt motykou a odvážely dom na tákách (kolekách), tragai (trakai) neb i na voze. Z obilnin se tu selo žito ozimé ( obilé nebo též rež ), žito jaré ( jarka ), pšenice ozimá ( žito ), pšenice jará ( jaré žito ), oves i jemen. Jainy se sely ve vyšších polohách nebo na zápai (stran obrácené k severu po pípad stínné ješt lesem) tam, kde by oziminy pes zimu vyhynuly. Umlá hnojiva Umlých hnojiv se používalo málo. Dobytek se od jara do zimy pásl na pastvinách. Pásly výhradn dti, proež dostávaly úlevu od školní docházky do roku 1914, se dostávala rodina do konfliktu se školou. Jímek na movku ( hnojvku ) také bylo málo. Meliorace V roce bylo zízeno melioraní družstvo, které provádlo odvodování zamokených pozemk. Stát poskytoval na odvodování subvenci ve výši 80% nákladu. Této výhody použili : Vašek 235, Jureka 29, Mikulenka 20, Janíek 170 atd. Stát dával též subvenci na rekultivaci t. j. promnu luk a pastvin v role. Tato podpora byla malá. Jan Fiurášek obdržel na rekultivaci 4 mic pozemk 100 K. Ovocnáství nevynikalo. X. Válek 241 ml ovocnou školku z které prodával stromky. Velai tu byli Jurek, Kenek 140, na fojtství u Mikulenky, Válek 241.

Dlníci Mnoho lidí jezdívalo za prací do svta. V ostravských kamenouhelných dolech pracovalo dlník, v kopivnické vozovce dlník, ve Zlín u Bat dlník. Domátí dlníci i dlnice pletli punochy a rukavice do pletáren Leo Brill v Rožnov, Albert Reisser v Tylovicích. Tkal se barchet na všatech, nosil se do Frenštátu pes Pústevny. V dialektu se íkalo, že dlají na mašin. Dodávat výrobky do továrny ( lifrovat ) chodívali pšky. Pšky však denn chodívali dlníci ke stavb retenní nádrže na Horní Bevu (údolní pehrada), ba Josef Fárek 271 chodíval pšky do práce denn až na Buiska do Rožnova p. R. Mnoho dlník pracovalo též v lesích velkostatku Rožnov, kde káceli a v polotovar zpracovávali devo. Výdlkov nejvýše stáli dlníci od Bat. Lišili se odvem z drahé látky a mstských stih a na tanení zábav vystupovali kavalírsky. Jenže tvoili nepatrný zlomek obyvatelstva. Výroba houn Ve zdejší obci je jen malá výrobna : valcha u Solanského. 10 a u Karla Langera 9. Tento byl pvodu nmeckého. Byl strojníkem na parní pile, která v roce 1910 vyhoela. Piženil se k Solanským, kde po zrušení pily stavl s nimi spolen mlýn a valchu. Po smrti tchána se osamostatnil a vystavl si vlastní výrobnu. Jmenovaní pracují takka sami. Z celého Rožnovska sem pinášejí majitelé ovec vlnu, aby si nechali vyrobit houni na papue. Strojní výrobu cihel provozoval Karel Malina na ulici. Nadbytek pracovních sil Všude bylo možno pozorovat hojnost lidí, kteí se po splnní svého nepatrného úkolu, nebylali práv špiková práce, bezplánovit loudali a zevlovali ve svtnici nebo u domu. Tito byli rádi, když si teba jako poslíek mohli vydlati 1-5 K. Byly tu též dti, které si vydlávaly na Pústevnách oprašováním od snhu pán t. j. lyža. Borvky Hafery V ervenci bývala borvková sezona. Zástupy lidí nejen zdejších, ale i cizích až ze Zubího chodilo na harefy (= borvky) do Snoza, na Skalíkovou louku, pod Radigasta, na Pústevny. Též v drobných selských lesích jich bývalo dosti. K veeru se hlouky s putnami naplnnými borvkami stahovaly k silnici, kde stál pekupník s brykou, pozdji i s menším autem nákladním a až hluboko do noci naploval svj povoz vykoupenými borvkami, které ješt za noci vezl na prodej do Nového Jiína, Frenštátu, Píbora a jiných mst. 1 l borvek tu stál 2,3 K. Pozdji však Bevané dováželi v putnách na jízdních kolech borvky do mst i vzdálenjších sami. Získali tím vyšší cenu borvek. Na trh se vozívaly i houby a maliny, jež se sbíraly v Malinovém, v Klínku i za horámi. ( Za horámi, na záhorsku jsou to názvy severních svah Radhošt, Knhyn, ertových mlýn, ík).

emesla V. 13 je kolá Blinka. Proti hotelu Beva je kovárna E. Fiuráška. Na Knhyni (nedaleko Zavadilky je švec Ondryáš v Knhyních švec Vank. Pod Zavadilkou je peka Ondryáš. Jsou tu též zástupci živnosti : krejovské, zednické, tesaské. Obchody Obchody smíšeným zbožím : Fiurášková pod Novou, Antonín Mrázek na obecní, Božena Mikulenková na ulici, Božena Bernkopová na lukách, Helena Oadlíková v Knhyních. Hostince : Na Nové, Zavadilka, Jan Skokan. Služebníci Mnoho mladých dívek chodívaly na službu do mst do rodin úedník, obchodník, ale i na Hanou k sedlákovi za dívku. Chlapci sloužili za pasáka ( za kravaa ) a dosplejší za pacholka (= koího). Potrava Obyvatelstvo krylo svou výživu hlavn z úrody na svých pozemcích. Hlavní potravinou byly brambory a mléko, teba jen kozí a pokrmy ze šrotu získaného ze zrní, rozdrceného na runím kamenném mlýnku. Tento šrot byl nazýván krupica a byla z nho vaena kaše ve vod nebo ve mléku rovnž zvaná krupica. Ze šrotu byl peen erný krupicový chléb. Pochoutkou byl chléb koupený ( kupný ) t. j. od pekae. Vdolky a buchty se pekly jen na svátky. Spoteba cukru byla malá. Káva se vaila jen ve svátky (t. j. velikonoce, vánoce, svatý Duch). Lojai a máslai Když nebylo mléka, vaila se lojová zasmažená polévka. Lj piváželi do obce pekupníci : František Stavinoha 259, Vaková. 113, Cyril Fiurášek, Julius Fárek, Ondruchová a Kantorová z Knhy. Dti do školy si brávaly na svainu nebo na obd bramborové placky nebo erný chléb. Alois Kenek. 229 mi vypravoval o obanech, kteí si na obd do práce na stavb knhyské silnice brali jen bramborové placky, jež byly zapíjeny vodou, nebo syrové brambory, jež byly pak pi práci upeeny v ohni. Zámožnjší zemdlci si též zabili vepe ( udlali si gúry ). Výmnkái Staí zemdlci, kteí postoupili majetek dtem, odcházeli na výmnek ( na vymínku ). Bu si ponechávali nadále ást pozemku, nebo si pi postupní smlouv dali upsát, jaké množství brambor, zrní, mléka, deva atd. je nabyvatel povinen ron jim dávat ( vymínka sypaná ). Nebo prost byl je nabyvatel povinen živit pi svém stole.

Chudinské podpory Starým, práce neschopným lidem, kteí nemli výmnku, poskytovala obec chudinskou podporu. Výše podpory byla závislá na pracovní schopnosti. Nejvyšší dosažitelný obnos inil 40 K msín. Jinak se pohybovala výše podpory okolo 20 K msín. Obec peníze tžce shánla. asto se stalo, že vyrovnávací fond zadržel obci výplatu na vyútování zemským nemocnicím a v naléhavých pípadech nezbývalo starostovi, než vyplatit chudinskou podporu svými penzi. Poet obecních chudých inil okolo 20. Pjky Hromadní vlastnictví nemovitostí spoitelny msta Rožnova. Ponvadž nebylo možnosti výdlku, hradili asto obané svoje nutné výdaje pjkou u spoitelny. Vypjenými penzi hradili opravu stavení, výplatu ddických podíl, ba i bžné živobytí. Ponvadž se tžko sehnaly peníze na úroky, býval postižen ruitel nebo byl majetek dán do dražby. Ponvadž lidé penz nemli, ponechávala si nemovitost ve vlastnictví spoitelna a tuto pak najímala. Do vlastnictví spoitelny pešly : Dm. 138 nynjší ozdravovna od Pavla Fiuráška, dm. 271 v Bacov od R. Wolfa, usedlost Vojkvky Ondeje. 106, jako ruitel pozbyl domek. 1 Cyril Boruta. Vyrovnávací fond Vyrovnávací fond hospodaení obce. Obce, které nemohly ze svých zdroj krýt své rozpotové výdaje, byly hospodásky nesobstané, dostávaly od zemského úadu v Brn podporu z vyrovnávacího fondu. Podpora byla asto snížena. Dle slov starosty Augustina Janíka, inily-li rozpotové výdaje obce 80 000 K, byla poskytnuta podpora z rozpotového fondu 30 000 K, což stailo na školství a chudinství. Obec mohla získat na rozpoet z mimoádného fondu zemského úadu. Tyto peníze však byly obci poskytnuty jen jako úrokovaná zapjka podepená ruitelem. Stavba silnice na Pústevny pes Knhyn Radhoš, Pústevny jsou památná místa, jejichž vhlas je rozšíen po eských zemích. Každým rokem v lét i v zim pichází tu tisíce turist jednotliv i ve výpravách. Hlavn v kvtnu a v ervnu pichází tu mnoho výprav školní mládeže. Na jižních svazích nebylo tu spojení pro moderní dopravní prostedky. Proto agrární poslanec Vencl z Rožnova pomýšlel na návrh silnice z Rožnova pes ernou horu na Radhoš. Obchodník Doležal z Rožnova upozornil starostu Janíka Augustina na možnost silnice pes Knhyn na Pústevny. Taková akce byly pro zdejší obec žádoucí, aby se zmírnila nezamstnanost. Proto místní initelé jednali s hejtmanem Šebestou a ministerským radou Bayerem proti vli poslance Vencla u nadízených úad. Projekt : Projekt této silnice vypracoval ing. Šedo za 6 000 K, a jiní žádali 18 600 K a 21 000 K. Dle tohoto projektu inil rozpoet na silnici 1 850 000 K. Se stavbou se zapoalo v r. 1932 jako s nouzovou prací v rámci akce nouzové pée o nezamstnané. Náklady:

Ministerstvo sociální pée udlilo zdejší obci podporu dvakrát po 80 000 K. Za prvních 80 000 K se vystavl úsek od školy v Knhyních po potok Knhyku most. Za druhých 80 000 K se vystavl úsek po fojtovu skálu. Pak byla stavna z rozpotu nadazených svazk a dokonena v r. 1948. Stavbu této silnice sleduje ve své kronice národní škola v Knhyních. Používání silnice : Dnes mívá tato silnice velkou frekvenci o nedlích, kdy tu pijede stovky osobních automobil a motocykl s výletníky hlavn z Ostravy. Lesní hospodáství Ponvadž terén zdejší obce je hornatý, jsou úboí a svahy, kde se nedá provozovat polní hospodáství a pastvináství, porostlé lesy. V Bacov pevládají listnaté lesy bíza a buk, v Knhyních lesy jehlinaté, hlavn smrkové. Lesy se tu dlí na selské a panské. Selské lesy : Selské lesy jsou roztroušeny mezi políky v roklích potk a patí jednotlivým rolníkm, panské lesy patí velkostatku Rožnov a tvoí rozsáhlé komplexy ve vyšších polohách. Tra Snoz, porostlý bukovými lesy je spoleným vlastnictvím tém všech usedlík v Bacov. Tžení provádli a provádí lesní dlníci z Knhy i z Bacova. Lesní dlníci : Lesní dlník vydlal prmrn denn 30 K. Též zalesování se plánovit provádlo. Olga Kištofová vydlávala denn pi sázení smrk v ertových mlýnech 5 K denn. Odvoz deva : Odvoz deva do Rožnova na nádraží provádli rolníci komi. Ostrouhané papíáky a smrkovou kru na tíslo na žebiácích, klády na rozvázaných vozích tak, že silnjší konec klád spoíval na pedních kolech a tenší konec na zadních kolech. Za takové jízdy na etných zatákách se musil natahovat býk t. j. zadek vozu se musil samostatn ídit. V lét se po silnici rachotiv sunul každodenn proud voz, v zim se vlékly klády na saních kradlech silnjším koncem podepené. Aby klády se silnice nesešlapovaly bránily patníky. Tito formani byli velkou potíží pro automobilisty, kteí musili nkdy kus cesty za klády krokem jet,než se podailo ve snhu uvolnit cestu. Forman objel za den obyejn jednou a do m³ míval K. U hospod bylo vídati státi prázdné povozy s komi. To byly zastávky na zpátení cest. Pily : Poez na desky a lat provádly pily eka Maliny na Horní Bev a Josefa Solanského na Prostední Bev. Bývaly celý rok v provozu. Obchod devem : Devo od zemdlc kupovali též pekupníci, kteí mli od úad oprávnní jako obchod s devem. Takový byl nap. Vrábel z Hažovic a jiní. Též enk Malina na pile kupoval od rolník devo. Metr stavebního deva smrkového stál 80 K, ceny se pohybovaly metr desek stál K, metr palivového deva bukového stál K. Kleštiny :

Jan Juroška. 66 vyrábl z buk zvláš u koene zakivených kleštiny, t. jest kastry do chomout. Dodával je na jižní Moravu, na Opavsko, a až do Horního Slezska. Jan Krištof. 57 pálil z buk v milíích devné uhlí, které dodával do továren do Ostravy. Loukot : Rolníci též vysekávali z bukových polen sekerou tovar na loukot. Pi hoe jak pi komoe, pravilo písloví. Též otop ve zdejší obci byl provádn jedin devem. Lesní zízenci : Veliké úct u lidu se tšili nadlesní v revíru pi cest do Knhy (t. j. X. Kepelka) a hajní. Lidé v panském lese leccos potebovali a njaký úinek se použít musil, aby se oko snáze zamhouilo. Nadlesní ml název u lidu pán. Byl jsem u pána, mluvil jsem s pánem. Lesy selské byly pirozené. Rostly tak, jak se semínka sama zasela nebo nové stromky z koen odnožily. Podrost tvoily borvky. Namnoze si je majitelé hlídali a nepovolané sbrae vyhánli. Kroniká se také pesvdil, že rubiska za Bukovinami na Záhorsku jsou zahájená. To jest stežil je hajný, aby maliny nikdo nesbíral, až manželky lesních dlník nasbírají pro pány v polesenském úad. Lesní reforma : Obecní les Lesní reformou získala obec od velkostatku rožnovského v roce 1933 50 ha lesní pdy a 5 ha zemdlské pdy; tato byla rozdlena mezi uchazee, kteí tu vystavli adu domk okolo cesty na Kozule t. zv. Nový Zlín. Dle slov tehdejšího starosty Augustina Janíka obec na zakoupení nemla žádných penz a ruit nebyl nikdo ochoten. Proto poskytli obci zapjky : on, Cyril Paenica. 70, Gabriel Bíl. 54, Blinka František. 13, Jan Žitník, hajný. Jednalo se o obnos 54 000 K. Dluh se splácel z tžby deva. 70 metr bylo teba jen na úroky. Prodejem 1 000 metr kulatiny a 400 metr palivového díví se dluh zaplatil. Obecní hajný nad tmi lesy byl ustanoven František Ondryáš. 111 Myslivost - honitba V katastru zdejší obce se vyskytuje zv : zajíci, koroptve i kepelky, srnci, mén bažanti, zídka jeleni (dlají škody, žádný je nechce hradi). Honební záležitosti spravoval do r. 1945 pán honitby, nyní honební výbor, jehož pedsedou je Michal Bernátek. Nájemci honitby : Honitbu mli pronajatu : za Protektorátu ing. Hartmann z Ostravy, ped ním ezník Kadrka z Frenštátu, ped ním zdejší obané Pavel Fiurášek. 23 a Josef Boruta. 11 a ješt dále do minulosti Vincenc Bíl. 58 a fojt Mikulenka. 20. Poplatek za honitbu patil všem majitelm pozemk, kteí mohli na nj uplatovati nárok ve výši patící na výmru pozemku. Byl však ukládán u kontrebuenské záložny v Rožnov p. R. V dob první republiky inil roní úrok z tchto penz 200 K. Z tchto penz byla zakoupena dobytí váha za 5 000 K. Nájemné z honitby inilo : u Josefa Boruty 200 K, u Kadrky 700 K ron. Krom toho brala obec za honitbu poplatek od velkostatku Rožnov. Tento byl oprávnn honiti vysokou zv na celém katastru obce a veškerou zv v enklávách. Enklávy :

Enklávy byly pozemky, které aspo ze 3 stran byly obklíeny pozemky velkostatku. Poplatek od velkostatku byl vyplácen naturáln : 80 metr palivového bukového deva, které obec používala otopu škol. Pozdji tento poplatek klesal až na 20 metr. Honitba se pronajímala obecní dražbou. Produkce zve : Na honech bývalo ve zdejší obci uloveno ron za starších dob až 60 zajíc, pozdji 40-30. Po hon bývalo sezení v hostinci. Honci se oberstvovali v šenkovn, stelci v sále. Klimatické výhody, rekreace Jižní svahy radhošských Beskyd tvoí jednu z hlavních rekreaních oblastí v SR. Drsné severní vtry zadržují masivy hor a halné vtry karpatské, které mají východní až jižní smr a vanou dol s horských heben, jsou mírné. Tento tlumený halný vítr 1. rozptyluje mlhy, 2. otepluje a vysušuje ovzduší, 3. zpsobuje teplé, jarné a slunné poasí. Okolní komplexy les bohat vní ozonisují vzduch a komplexy luin zárove s lesy napomáhají tlumiti nepíjemné vyšší letní teploty. Podnebí u nás je slunné s teplám jarem a dlouhým podzimem. Toto podnebí má pomrn tepeln tlumenou dobu letní s malou vtrností i znaným potem tišin a s vysokým potem slunných dn, ve vysokých polohách horských se silným záením ultrafialovým. Podle profesora Mladjovského se toto podnebí vyrovná klimatu tatranskému. Skuten je u nás vzduch jako smetana, samá lahoda. Letní hosté rekreace : Z dvod zdravotních a rekreaních picházelo tu na léto mnoho host. Ubytováni byli v hostincích i hotelích a v bytech místních oban. Hotely byly u nás pknjší než školy s veškerou bytovou kulturou. Byly též pro zdejší obec hojnou studnicí píjm. Dávka z pechodného ubytování, která inila 10% vynesla obci až 20 000 K, a to jen z hotel. Každý majitel domu se snažil vpravit aspo svtniku pro letní hosty. Nkde umístili letní hosty lufáky ve svém byt a píslušníci rodiny spali na pd nebo na chlév. Nkdy zájemci o letní byt zapjili majiteli domu peníze na vypravení bytu a chodívali pak svou pohledávku odbývat. Obchodní styk s hosty : Letním hostm prodávali naši obané mléko a vajíka i máslo. Byl to jeden z ídkých pramen k získání finanních prostedk, ovšem na úkor své vlastní spoteby tchto naturálií. Hosté platívali denn za svtniku K. Spoleenský pvod host : Na letní byt chodívali úedníci, obchodníci, jen nikdy ne dlníci. V hotelích na Pústevnách byli hosté z vyšších kruh buržoasie. Trampové : Mstská mládež voln individueln turistovala po lesích pod názvem trampové. Za slunného letního dne bývalo okolí koryta Bevy poseto ležícími nahými slunícími se tly. Nžný šepot listoví v lese nebo monotónní šum splávk u potk bystin uklidovalo nervy. Souasn však domorodci upoceni pachtovali se se sklizní úrody. Veer pak v hotelích v družném

ruchu v zái elektrického svtla pohybovaly se opálen sluncem postavy z Brna, Ostravy, Olomouce a odjinud. Vliv host : Styk s mstským živlem zpsobil uritou kultivovanost našich lidí, což nenalezneme tam, kde tohoto styku není, jako nap. na valašsko klobouku. Lom Pi vstupu do rástoky Kováreská a pi zatáce okresní silnice na Pústevny leží kamenný lom, kde se dobývá jakostný kámen na stavbu silnic (geologická odrda = karpatský pískovec) již od roku 1924. Nájemci lomu : Lom mli pvodn najatý Petek Pavel z Horní Bevy a Janíek Augustin, bývalý starosta. Kámen se dovážel k drtii, který stál u rozcestí nedaleko Zavadilky a byl pohánn naftovým motorem. Do spolku s tmito 2 nájemci pistoupilo Hrazení bystin. V roce 1932 pebral lom do své správy okresní úad Valašské Meziíí. Nájemníci dobývali kamen primitivn, run, okresní úad zapoal s mechanisováním prací. V roce 1940-41 byly postaveny budovy a drtie v bezprostední blízkosti lomu. Dr se odvážela vozíky run do primitivních bunkr. V roce 1947 byly naftové motory vymnny za elektrické. V roce 1952 byly postaveny nové násypné bunkry, do kterých se dr dopravuje na pásech. Odvoz : Z bunkr se dr nasýpá do nákladních automobil a rozváží i mimo rámec okresu. Zpoátku se získávaly jen štrky. Pozdji pibyl další drti, granulátor. Te se získává i dlažební a stavební kámen pro silniní stavby. Dlníci : Zpoátku pracovali v lomu 3-5 dlník za žebraenky, nyní tam pracuje 20 dlník. V lomu pracuje 30 let Julius Fiurášek, nyní údržbá. Jiní nejstarší dlníci : Josef Juíek, J. Juroška. Lom ídili : Frka Jindich. 261 a Mkyna Josef z Hutiska, pak J. Malé z Hutiska a od r. 1950 Josef Vala. Lom zásobuje kamením stavby a opravy silnici v celém okrese i za hranicemi okresu. Mnohokrát za den možno pozorovat na silnici tžká nákladní auta stojedenáctky - odvážející štrk namodralé barvy. Školství V naší obci jsou nadále 3 školy : U mostu, v Knhyních a v Bacov. Stav a vývoj školství je dobe popsán ve školních kronikách. Proto budu uvádt jen statistická data. Poet žactva : ŠKOLNÍ Š. BACOV Š. KNHYN Š. U MOSTU

ROK Poet Poet Poet tíd chlapc dvat tíd chlapc dvat tíd chlapc dvat 1929-30 2 34 37 3 61 68 3 28 43 1930 31 2 37 35 4 68 68 3 66 53 1931 32 2 36 39 4 75 77 3 63 59 1932 33 2 42 33 4 72 72 3 71 66 1933 34 2 43 37 4 84 88 3 59 68 1934 35 2 40 40 4 78 76 3 70 64 1935 36 2 41 40 4 77 76 3 68 60 1936 37 2 45 37 4 75 70 3 69 67 1937-38 2 40 39 4 78 66 3 68 56 1938 39 2 35 39 4 80 66 3 67 57 1939 40 4 68 64 Bhem tchto let psobili na školách tito uitelé : Na škole Bacov byl do roku 1935 ídícím uitelem František Holešovský, od roku 1935 do roku 1940 Metodj Pur. Jako druhá uitelská síla psobily manželky jmenovaných : Božena Holešovská a Augusta Purová. Za jejich nepítomnosti pro nemoc a podobn vyuovali tu také : Rudolf Kramoliš, J. Stromšíková, Františka Skácelová, Jar. Bambuch, Bedich Vašek, František Haša, Milada Nepustilová, Zita Blažková. Ve škole U mostu po celou dobu byl ídícím uitelem Robert Malina. S ním psobila jeho manželka Ludmila Malinová a jako další síla : Marie Masaíková, Emilie Michálková, Zdenka Macourková, Marta Sodomková, Adolf Hassmann, František Haša, Augusta Purová, Zdenka Vybíralíková, Jaromír Dank, Drahomíra Bublíková, Zita Blažková, X. Zahradník a Stanislav Bayer. Na obecné škole v Knhyních psobil jako ídící uitel Leodekar Oadlík a postupn tito uitelé : Jií Jor, Františka Jorová, Václav Praxl, Emilie Nedomová, František Fanta, Adolf Hassmann, Jaromír Dank, Ladislav Zahradník, Bohumila Švestková, Ržena Pavlíková-Bušová, Ludvík Buš, J. Hola, Božena Frnková. Ženské runí práce vyuovala na všech tech školách jedna uitelka. Vystídaly se : Františka Šmejkalová, Teodora Maléová, X. Bublíková. Vybavení škol : Školy byly pízemní staré budovy, kde se obnovovalo, co práv trouchnivlo : ploty, okna, podlahy atd. Na škole U mostu byla také vž se zvonem, který tikrát denn vyzvánl k modlení. Vž byla odstranna v roce 1933. Školy byly otopovány výhradn devem, a to bukovým. Vzhled žák : Žáci se nepezouvali, ale chodili v botách do tídy. Dvata chodívala do školy v dlouhých šatech (ve šlep ), vlasy hladce piesány a spleteny v copy, na hlav šátek,na nohou vysoké stevíce. Chlapci nosili dlouhé kalhoty, kabát, klobouk a na nohou vysoké stevíce. Svrchník nebylo. Jídla žák : Na svainu nebo na obd si nosívali bramborové placky, z kterých pak mívali žíze. Též erný chleba z domácího šrotu se objevoval. Z podpory okresní pée o mládež v Rožnov a z dar rzných mecenáš se pes zimu vaívala ve školách polévka. Z téhož pramene se uskuteovaly vánoní nadílky.

Veejné produkce : Dti vystupovaly na veejných oslavách na Zavadilce na 28. íjna, 7. bezna (narozeniny Masarykovy), 28. kvtna (narozeniny Benešovy). Dti pisply individuálními básnikami a sborovým dvojhlasým neb trojhlasým zpvem. Školní docházka : Z jara a na podzim asto zely staré dlouhé školní lavice prázdnotou. Žáci pásli, pomáhali na poli nebo opatrovali mladší sourozence. A tu picházela škola do konfliktu s rodinou. Uitelé hrávali s dtmi divadla a na konci roku podnikali s nimi školní výlety. Vzácnost byla, šel-li žák na mšanskou školu do Rožnova a pozdji na Horní Bevu. V roce 1936 stala se mšanská škola v Horní Bev újezdní školou, v jejíž ujezdí místní školní rad byli i zástupci zdejší obce. O hmotné poteby školy i školní docházku se starala Místní školní rada, která se skládala ze zástupc obanstva a uitelstva. Dlouholetým pedsedou MŠR byl Michal Bíl. 58, syn nkdejšího starosty Vincence Bíla a Paenica Cyril. 70 Školní sešity a knihy si žáci kupovali sami. Nezamstnanost mla neblahý vliv i na školství, nebo rodie nkdy nemohli žákm koupiti i odv. Kulturní život, Národní jednota, pracovníci O kulturní život v obci se staral místní odbor Národní Jednoty, který v roce 1920 založil tu Augustin Hýža, uitel. Pozdji kardinální osobností v Národní Jednot byl pokrokový ídící uitel Robert Malina, který soustedil z oban spolupracovníky. Dlužno jmenovat následující pracovníky : F. Dobiáš, uitel, Josef Vank. 235, Jan Fiurášek. 119, Josef Janíek. 170, Pavel Kubá. 212, Michal Bernátek, tajemník obce. Národní Jednota byl sice spolek pro podporu eských menšin v Sudetách, ale v obci provozovala vlastn veškerý kulturní život. Národní Jednota hrála divadla. Byly tu hrány : Lešetínský ková od Svatopluka echa, Maryša od Mrštík aj. Divadlo : Jako herci se osvdili krom jmenovaných Julie Fiurášková - Valová., Aloisie Válková. 241, Ludmila Barošová. 15, Jan Augustin. 153, X. Raska. 9, Gusta Solanská aj. Jevišt : První jevišt bylo zakoupeno od Lidové školy hospodáské (pro mládež škole odrostlou) jejíž správce byl ídící uitel z Knhy Herolt. Pozdji bylo zízeno vtší jevišt se 7 promnami za 9 000 K. Devo na n zdarma vnoval hoteliér hotelu Beva enk Malina. Divadlo se hrálo v hotelu Beva a pozdji na Zavadilce. Zpv : Národní Jednota pstovala také sborový zpv - smíšený sbor - a nacviovala národní tance - besedu. Knihovna : Mla také knihovnu o 400 svazcích, z které si obané rádi vypjovali knihy. etba : Pevážná vtšina obyvatelstva však neetla nic, nebo etla málo. Deníky a obrázkové asopisy odebírala jen elita. U dlník jsme uvidli asopis odborové organisace, u rolník Milotický

rádce apod. Nkde se objevil krajinský týdeník lidové strany Noviny epoch Radhošt nebo pokrokový krajinský týdeník Lubina, jehož redaktor Vokurka bydlel v Bacov. 56. V naší obci také bydlil rumunský žid Salamon pod jménem redaktor Šalamoun, který vydával krajinský týdeník Nové asy. Ženy ítávaly Kíž a Maria nebo Hlasy svatohostýnské, které se tou i te. Náboženství, spoleenský význam : Mocným ba ústedním initelem v duševním život lidu je náboženství. Ve zdejší obci jsou vesms katolíci, jen 2-3 rodiny jsou evangelické, které navštvují evangelický kostel ve Stíteži. V rodinách se udržuje hlasitá modlitba ráno, veer, ped jídlem a po jídle. V dob postní a adventní se veer rodina modlí rženec. V kvtnu se venku ped obrazy provozuje májová pobožnost. V nedli všechno obyvatelstvo navštvuje ve chrámech bohoslužby. Z Bacova a dolního konce na Hutisku, kde je obec pifaena a kde se též pochovávají zemelí, z Knhy na Horní Bevu. Starší chodí na ranní mši, mládež na hrubou mši. Tu uniká lid aspo na chvíli trudnému a jednotvárnému životu. Tu se též hospodái setkávají, aby uzaveli njaký obchod s dobytkem, nebo, aby u koláe i jiného emeslníka si obstarali potebné. Mládež má též píležitost vítanou, aby si vyhledla milého i milou. V poetných skupinách pak odchází dom. Zábavy mládeže : Manifestem bujaré síly mládí jsou tanení zábavy pi místní dechové hudb Michala Bernátka. Nic nebylo zatžko mládeži dojít si na muzigu teba do Bevic nebo na Dolní Bevu, Hutisko i Solanec. Ojedinlým zjevem nejsou též zálety svobodných mladík za dívkami, které zvláš v letní dob spí na pdách. Tlovýchova : Ušlechtilou zábavou, kus vlastenecké výchovy a tlesné zdatnosti nalézá též nkolik mladých muž v tlocviné jednot Sokol na Hutisku. Též Jednota Orel tamtéž ml nkolik len z Prostední Bevy. Tanení orchestr, rádio : První jazz - band byl zde vytvoen v roce 1935 : Harmonika : Michal Bernátek, saxofon : Michal Juroška 66, housle : uitel J. Dank, bubny : J. Švihel. Ku konci etapy, kterou popisuji objevily se i rozhlasové pijímae, a to u elity, t j. hostinských, obchodník, i ídících uitel. Pouti : Mocnou tradici mají také pouti na Hutisku, Horní a Dolní Bev, kde ke kolotom a krámkm se sbhnou zástupy mládeže i ze širšího okolí. Besedy = návštvy : Oblíbená zábava jsou též besedy, t. j. návštvy mezi sousedy, zvlášt za dlouhých veer. Rozprava se asto penese z bžných životních záležitostí nebo i klebet na strašidla, znamení, smrt, svtlonochy, slibky, duchy aj. Dti pak od hrzy nechtjí samy ani do sín. Z lidových zvyk udržuje se koleda, štdroveerní zvyky, šmigrust, bu aka. Povry : Udržuje se tu i dosti povr. Ví se, že kráva proto nedojí, že souseda poarovala. Není radno veer penášet mléko-krávy ujmou. A když už, tak je posolit. Slepice zpívá proti neštstí atd.

Spiritismus se tu však nikdy nepstoval. Pišel jsem i na pípad, že se rodinný píslušník nutil, aby pil mo jako lék. Vlivem mstského živlu folklor tu takka neexistuje. Spoleenské pomry, rodinný život, alkoholismus Pedevším uvedu, v jaké situaci byla sociologická jednotka-rodina. Život rodinný tu byl spoádaný, ale už se vyskytly pípady, že byl narušován nevrností. Otec míval absolutistickou posici. Veškerá pozornost dtí i ženy byla soustedna na každé jeho slovo, pohled i posun, aby každé pání i rozkaz mohl býti splnn bez diskuse. Dosti pípad bylo, že si nechaval otec ustrojovat lepší jídlo než pro dti. Celá moudrost výchovy mi byla sdlena ve vt : Ach, jak teho bojsa není, je to smutná výchova. Hospodá si rád zašel mezi druhy do hospody, kde si sdlovali zkušenosti a zahráli v karty. Hojnost srdenosti se tu rozlévala nejen hlasitými hovory, ale i lihovinami, které byly nabízeny každému píchozímu. Alkohol namnoze zubožoval rodinu. Byly i pípady, že otec z nedlních bohoslužeb pišel až v úterý nebo ve stedu s hromy a blesky, takže žena a dti rychle hledali bezpeí v úkrytech. Pak se zase šetilo na jídle a na šatech. Spoleenské vztahy : Sociální rozvrstvení obyvatelstva vyjadoval zdejší oban : To je pán, to je obyejný lovk. Nejvtší pán byl pan fará, pak pan doktor, pan uitel, pan revírník a všichni páni od úad. V ei nejstarších lidí byl : oni pán ídící, oni tatulka fojt atd. Menšími, ale velmi významnými pány byl pan hajný i obchodník. Nikomu nenapadlo zkoumati zvyklosti, že se páni odlišovali lepším zvláštním panským odvem a lepší panskou potravou. Páni byli povýšení, nepístupní a nevšímali si obyejného lovka, nanejvýš odpovdli na uctivé pozdravy jeho. Ve styku s pány byl lid pln uctivost, pokory, nesmlosti a bázn, takže se mu až dech zatajoval, ml-li otevíti dvee k pánovi. Leckdo si za velkou est pokládal mluvil-li s ním pán teba ve spolenosti a toto bylo i pedmtem chlouby. V hostincích byly pro pány zvláštní svtnice, extrovn, kde lid neml pístup. Spoleenská revoluce : Když však se Bevané dostali po prvé svtové válce do Ostravy a jinde jako dlníci poznali tam nové sociologické myšlenky, socialismus. Picházeli pak sebevdomí, bez pokory a nimbus pán poal postupn blednout. Celkem možno íci, že lidé se mli rádi a v srdeném soužití nalezali kus životní radosti. Sudiství, vlastnosti lidu : Sudiská váše se usadila v ísle 65. Naši obané jsou pracovití, pilní, dovední, vtipní ( otevené hlavy ) a proto se ve svt i bez vzdlání dopracovávají slušného postavení. Válka lidí nezlepší, proto není divu, že by tu trhlinkami chtla proklouznout nepoctivost podfukáství. Politický život, politické strany, politické pesvdení Se vyznaoval neuvdomlostí a neujasnností. Zdrojem veškeré statní moci je lid, íkala Ústava republiky. Na ízení státu, aspo viditeln, se podílel vtší poet stran. Strany mly program, který více sliboval než nabízel pomoc lidu v boji o život. Svou státnickou úlohu vykonal oban tím, že vhodil do volebního kandí volební lístek. O ten býval volební boj. Pišli ezníci, na

zdech se objevily plakáty, agrární strana dávala za lístek volební i naturálie. Život byl za nezamstnanosti tžký, pln nejistoty. A tu obyejn vstupoval oban do té strany, která mu podporou, zamstnáním neb jiným vypomohla okamžit v nouzi. Ovšem, že strany mly i své zásadní pívržence. Strana komunistická : Vyskytli se i lidé, kteí pijali program strany komunistické, která hlásala, že skutená pomoc lidu vzejde z pebudování spoleenského ádu. Pi tom jim bylo jasno, že jim hrozí mnoha nebezpeí, pedevším vylouení z práce. Bylo také postaráno o to, aby jméno strany se stalo hanlivým a vykieným. Touha lidu po lepším život dokázala, že v r. 1921 byla tu Janem Augustinem. z Kubjky založena komunistická strana, která ve volbách získala 4 mandáty (ze 16 len obecního zastupitelstva). Mandáty obsadili : Jan Augustin, Michal Bíl. 58, Josef Paenica. 95, Pavel Ondryáš ze Skálí a Hubert Žitník. 284. Do tí let byla strana znemožnna a lenové pešli k národním socialistm. Politická moc : Nejmocnjší strana byla republikánská-zemdlská, která i v okresním zastupitelstvu strhla na sebe rozhodující moc. Stranu vedl vlivný Emanuel Vencl, editel zimní hospodáské školy v Rožnov p. R. a poslancem národního shromáždní. Dle slov Oldicha Divína. 45 do práce bylo možno dostat se jen pes lenství v této stran. V naši obci vedl tuto stranu Augustin Janíek. 122 starosta. Lidovou stranu vedl Cyril Paenica. 70, Augustin Blinka. 53 a pozdji Josef Krištof 97. Vedoucí strany eských socialist pozdji zvaných národních socialist byli : Robert Malina, ídící uitel, Josef (Antonín) Mrázek, obchodník, Karel Malina. 119, hoteliér, Josef Vašek. 235 a Jan Fiurášek. 219. Pomrn nejslabší strana sociálních demokrat byla vedena Oldichem Divínem. 45, Jiím Galanem. a Leodekarem Oadlíkem, ídícím uitelem. Volby Uvedu výsledky nkterých voleb : Obecní volby 27. záí 1931 : sl. strana lidová 140 hlas, 4 mandáty. Republikánská strana 209 hlas, 10 mandát Jednota lomka v Knhyních 96 hlas, 3 mandáty Obanská strana nezávislá : 39 hlas. 1 mandát Skupina malorolník a domka : 206 hlas, 6 mandát sl. stana národn socialistické 122 hlas, 4 mandáty Obecní volby 12. ervna 1938 : Republikánská strana 152 hlasy, 5 mandát sl. strana lidová 223 hlasy, 6 mandát Národn socialistická strana 98 hlas, 3 mandáty Sociáln-demokratická strana 109 hlas, 3 mandáty Odborová organisace soc. dem. 119 hlas, 4 mandáty Otina 34 hlas, 1 mandát Odborná organisace strany republikánské 73 hlasy, 1 mandát Starostové naší obce byli :

V poválené dob do r. 1927 Rudolf Jureka. 29 Pavel Fiurášek. 23 do roku 1929 Augustin Janíek. 122 Josef Krištof. 97 od roku 1938 do roku 1945. Obecním tajemníkem je Michal Bernátek ( od 1.8.1930). Obecní samospráva : Obecní zastupitelstvo konávalo schze v hostincích nebo v byt starosty. Starosta a obecní tajemník úadovali ve svém byt. Kanceláských prací bylo málo a proto je mohl tajemník vykonávat pi svém povolání. Školou, tiskem, rozhlasem byl šíen kult Tomáše Masaryka, který se tu ásten ujal. Hitlerismus, opevovací práce, mobilisace, Sudety Že však naši obané jsou zcela oddáni myšlence samostatného eskoslovenského státu ukázaly události v Nmecku. V roce 1933 uchvátil tam moc Adolf Hitler. Zídil vdcovský stát, hlásal strohý nacionalismu a rozšíení životního prostoru na úkor méncenných národ, mezi než adili i nás. To naše lidi uráželo a burcovalo k odporu, když Hitler ukoval tžkou válenou mašinu, a chystal se rozdrtit pedevším nás. Hospodáská krise ponkud polevila tím, že ást pracovních sil se zamstnala stavbou opevnní na hranicích. Zemdlci zstávali však zadluženi a všechny snahy o oddlužení nenesly výsledku. Každý oekával, že se v této vci musí nco stát. ásten také pomohla stavba strategicky dležité silnice na Bumbálku, kam naši obané denn pšky docházeli. Vcelku byl lid spokojenjší a úklady proti našemu státu napjat sledoval v tisku i rozhlasu, zvlášt boulivé hnutí henleinovské mezi Sudetskými Nmci. Došlo k mobilisaci 21. kvtna 1938 a pak k osudným událostem na podzim. 23. záí 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilisace všech záložních voják do 40 let. Obec se vyprázdnila, nebo mužové odhodlan spchali s kufry do Rožnova k vlaku, aby bránili vlast, s dvrou oekávali bratrskou pomoc od Sovtského svazu. Národní smutek nad odtrženým územím se rozhostil i v naší obci. Politický život, okupace : Organisoval se znovu politický život systémem dvou stran : Národní jednoty a Strany práce. Byla však k tomuto systému apatie. K Národní jednot inklinovala majetná tída a buržoasie k Stran práce dlnický tída. Nový politický život se již nerozvinul, ale pišel 15. bezen 1939, kdy k nám vtrhla nmecká vojska a okupovala eské zem. V Rožnov byla umístna 8. pancéová divise a první nmetí vojáci pijeli na Bevu na sidecarech s helmami na hlavách, v polní šedi. Byli pyšní, nepístupní, mlenliví. S obyvatelstvem se nestýkali. V nmém úžasu to sledoval náš lid a starostliv oekával píštích vcí. Buržoasie : Život buržoasie za první republiky se vyznaoval hojností statk tebas jen spotebních a bezstarostností. Její píslušníci si chodívali na Bevy zaádit. Hotely tu byly nejkrásnjší, modern vybavené budovy, na bezích Knhyn Na Zole byly postaveny skautské sruby. Návštvníci namnoze hovli pitkám a pohlavním výstednostem. Josef Fárek pozoroval na Pústevnách v hotelu, kterak vyšší initelé z prmyslu z Ostravy se bavili tím, že všechno sklo, které v hotelu nalezli rozbili a pak hotov vyplatili 25 000 K. Služby obyvatelstvu :

V roce 1932 byla zízena v obchod Boženy Mikulenkové na ulici telefonní hovorna nákladem 7 800 K. Obec zaplatila 50%, t. j. 3 900 K, z Baova fondu bylo na tuto akci poskytnuto 2 000 K. Tamtéž byla umístna poštovna (od roku 1913) pilenná k poštovnímu úadu v Hutisku. Poštovním doruovatelem byli : Josef Janíek. pak Josef Vank, obuvník z Knhy. 281. Doprava : První autobus s Rožnova na Horní Bevu pes naši obec vlastnil Josef Sypták z Valašského Meziíí a pan Znorovský. Tento byl krytý a pojal asi 8-10 lidí. Pak autodopravu pevzal X. Vencl z Rožnova p. R., který zavedl již vtší autobus. Poet obyvatelstva : Poet obyvatelstva inil dle sítání lidu 2. prosince 1930-1 641 obyvatel. Poet narozených : ROK MUŽ ŽEN CELKEM MANŽELSKÝCH NEMANŽELSKÝCH MRTV NAROZENÝCH 1929 37 30 64 60 7 3 1930 41 29 69 67 3 1 1931 34 39 69 62 11 4 1932 36 38 74 63 11-1933 30 21 46 44 7 5 1934 39 31 67 60 10 3 1935 31 33 64 56 8-1936 28 24 51 48 4 1 1937 22 28 50 49 1-1938 26 31 56 56 1 1 1939 20 26 46 44 2 - Poet zemelých : ROK MUŽ ŽEN CELKEM 1929 18 16 34 1930 17 20 37 1931 24 15 39 1932 13 23 36 1933 15 15 30 1934 17 8 25 1935 16 7 23 1936 9 11 20 1937 11 10 21 1938 11 8 19 1939 12 17 29

Vražda Bhem celého období stala se 1 vražda a to v ísle 69 Cyril Kachtík byl zavraždn neznámým vrahem pro peníze. Lékaská pée Lékaskou péi poskytoval MUDr. Rudolf Peschl v Hutisku, který tu psobí od r. Léka byl volán k nemocnému jen v pípad smrtelného onemocnní. Léka byl pivážen najatou brykou. Jinak se lidé léili domácími prostedky jak ken a podobn. Dlníci nemocensky pojištní obdrželi léky zdarma, ale ztžovali si, že na všechny nemoci obdrží jen ržovou vodu, chuti po nahoklých mandlích. Nutno zaznamenat lidumilnost a srdenost jmenovaného lékae, který ochotn v každou hodinu i noní poskytoval pomoc. Chodilo k nmu i hodn pacient ze Vsacka, kde byl znám dobrou pomocí pi zapálení plic. Lidová pírodní léba V Knhyních u Skokana provádí bylinnou lébu Josef Vank. Je vhlasný na západním Slovensku, kde je nazýván zemským bohom. Hledali u nho pomoc i lékai. U Slovák platí za jasnovidce a arodje.