Podnikatelé v nezemědělských oborech Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 24 respondentů. Oslovení respondenti byli ve většině případů muži (58%) s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním, vysokoškoláků bylo 42% a středoškoláků 41% (viz Příloha 3, graf č.1, 2.) Pokud jde o věkovou strukturu, převládali respondenti střední a starší věkové skupiny; ve věku 41-50 let bylo 41%, respondentů starších nad padesát let bylo 2 osloveného souboru (viz Příloha 3, graf č.3). Věková struktura by mohla, podle našeho názoru, mít vliv na ochotu zvyšování kvalifikace. Respondenti byli převážně v zaměstnanecké pozici (66%), vlastníků podniků bylo jen (viz Příloha 3, graf č.5). 5. Vlastnictví vlastník spoluvlastník 21% zaměstnanec 66% Výrobní specializace oslovených podniků je velice pestrá. Největší zastoupení mají prodejní podniky - prodej nábytku 21%, prodej textilu, elektro a prodej a servis elektrických strojů v plastickém průmyslu -. Následují služby - bankovnictví a autoservis (8%), reklamní služby, potravinářství, personalistika a školy, které mají stejný podíl - (viz Příloha 3, graf č.4).
reklamní služby potravinářství personalistika textil prodej prodej a servis el. strojů v plast. prům. stavebnictví, oprava a 4. Výrobní specializace výstavba svošf voš famo komunikací vš ochrana veřejného zdraví autoservis 8% bankovnictví 8% elektro nábytek prodej 21% Většina oslovených podniků je spíše menších, 4 podniků nemá více jak 10 zaměstnanců. Druhou početnou skupinou jsou podniky velké, kde pracuje na100 zaměstnanců, těchto podniků je 30% ( viz Příloha 3, graf č.6). Celoživotní vzdělávání informovanost, využití a zkušenosti s rekvalifikačními kurzy Informovanost o možnosti celoživotního vzdělávání je vysoká, 87% respondentů odpovědělo na otázku, zda ví o této možnosti, kladně ( viz Příloha 3, graf č.7). Velký počet dotázaných respondentů tuto formu vzdělání také využil. Aktivně se vzdělávacích kurzů zúčastnila nadpoloviční většina respondentů (62%), v případě zaměstnanců je procento těch, kteří absolvovali nějaké rekvalifikační kurzy, ještě vyšší - 75% (viz Příloha 3, graf č.8, 9). Převládá názor, že nabídka vzdělávacích kurzů je v regionu dle mínění respondentů dostatečná; 62% respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně (viz Příloha 3, graf č.25). V zaměření kurzů, které oslovení respondenti absolvovali, převládala ekonomická kvalifikace a daně, této formy využilo 46% našich respondentů; ostatní specializace jako životní prostředí, hygiena, technika, obchod a PC jsou zastoupeny stejným poměrem (viz Příloha 3, graf č. 8a.). 8a. Využil jste někdy vzdělávacích kurzů?-ano - obor ostatní textilní zušlechťování technika, obchod PC životní prostředí hygiena daně ekonomie/ekono mika 37%
U zaměstnanců podniků je zaměření absolvovaných kurzů obdobně profilované. V kurzech jsou poměrně silně zastoupena školení ekonomická a účetnictví (55%), ostatní profesní specializace jsou opět stejnoměrně zastoupeny (viz Příloha 3, graf č.9 a). 9a. Využili vaši zaměstnanci těchto kurzů? -ano - obor obchod lakýrník ostatní hygiena elektro účetnictví ekonomie/ekono mika 46% Po ukončení vzdělávacích kurzů zhruba polovina respondentů získala nějakou formu certifikátu, 46% absolventů žádný doklad o absolvování kurzů nemá ( viz Příloha 3, graf č.10.). Druh získaných certifikátů je velice pestrý; od osvědčení, přes odbornou způsobilost až po atestační a interní audit (viz Příloha graf č. 10a.). 10a. Typ certifikátu pojišťovací služby PC atestační 12% interní audit pro iso 12% osvědčení 37% odborná způsobilost Na otázku, jaké mají zkušenosti s kurzy, které absolvovali oni nebo jejich zaměstnanci, odpovídají spíše negativně. Ze stupnice 1 5, kterou mohli oznámkovat svoji spokojenost s kurzy a jejich úrovní, kdy znánka jedna je nejlepší a 5 nejhorší, 33% respondentů označilo svoje zkušenosti nejhorší známkou 5, 27% respondentů známkou 4 a 20% respondentů známkou 3% (viz Příloha 3, graf 11). Je to stejné hodnocení jako u velkých podnikatelů v zemědělství. Respondenti jsou pravděpodobně velice kritičtí, mají vyhraněné požadavky, které dosavadní kurzy nesplnily. Právě proto uvažují o doplnění svého vzdělání. To, že absolvované kurzy nesplnily jejich představy, vede k ochotě respondentů k absolvování kurzů vyšší kvality.
Nadpoloviční většina respondentů (62 uvažuje o zvyšování své vlastní kvalifikace nebo svých zaměstnanců (viz Příloha 3, graf č.13). Odpověď na otázku zájmu o rekvalifikační kurzy potvrzuje, že nabídka kurů je vhodnou formou doplnění vzdělání, o kterém respondenti uvažují (viz Příloha 3, graf č.15). Pozitivní informací je i vysoké procento podniků, které uvažují o přijetí nových rekvalifikovaných pracovníků. Celkem 46% dotázaných podniků odpovědělo na tuto otázku kladně (viz Příloha 3, graf č.14). Jaký typ vzdělání, který nejvíce chybí - budoucí zaměření kurzů Profese, které nejvíce chybí (viz Příloha 3, graf č16) Hlavní obory a poměr mezi nimi / intenzita s jakou je nedostatek pociťován (1nechybí - 5 nejvíce chybí): Technologie 22% 2,91 Informační technologie 26% 2,90 ŽP obecně 20% 1,56 Dotační politika 16 % 3,75 Legislativa 12% 2,67 Ekonomika zemědělství 6% 3,67 Jiné 6% 5,00 V požadavcích na doplnění vzdělání se projevil na prvním místě požadavek na technologie a informační technologie - kurzy PC a práce s počítačem, jako obecný informační základ a důležitá podmínka přístupu k informacím o grantech, dotacích a zemědělské politice. Dalším požadavkem je zvýšení kvalifikace týkající se životního prostředí, dotační politiky, legislativy, ekologických norem a ekonomiky zemědělství. Pro sestavení a struktury kurzů je důležité podrobnější členění, které konkrétní znalosti a dovednosti, by potenciální klienti, zájemci o kurzy, chtěli doplnit v jednotlivých, obecně vymezených oblastech. Na tuto otázku dávají odpověď následující výsledky použitá škála je opět 1 nechybí - 5 nejvíce chybí: Oblast ŽP (viz Příloha 3, graf č.16a): Dotační politika 2,43 Ekologické normy 2,00 Podnikový ekolog 1,29 Jiné 1,00 Technologie 2,91* (viz Příloha 3, graf č.16): * Respondenti uváděli jen technologie obecně Dotační politika (viz Příloha 3, graf č.16c): Dotace sociální 3,17 Manažer lidských zdrojů 2,91
Dotace v ŽP 2,43 Jiné 2,00 Ekonomika marketing (viz Příloha 3, graf č.16 d): Fundraiser 3,82 Zpracování projektů 3,56 Dotace ŽP i sociální 3,00 Účetnictví v rámci EU projektů 2,64 Ekonomické normy 2,56 Legislativa v zemědělství (viz Příloha graf č. 16e): Zdravotní a Hygienické normy 1,86 Ekologické normy 1,83 Jiné 1,00 Informační technologie (viz Příloha 3, graf č.16f): Kurzy PC 2,77 Komerční využití internetu 2,54 Pokud se díváme na nabízené kvalifikační oblasti souhrnně, jsou to dotační tituly obecně, které převládají, konkrétně pak požadavek orientace v dotační politice. Podniky mají zájem o možnosti získávání peněz pomocí projektů, s tím souvisí i požadavek na tzv. fundraisera, vedení a účetnictví EU projektů a zpracovávání projektů, včetně účetnictví. Požadavky se týkají i ekonomických a ekologických norem. Zkušenosti s přijímáním absolventů kurzů - vytvořená pracovní místa noví zaměstnanci Nadpoloviční většina firem (62%) má zkušenosti s přijímáním nových rekvalifikovaných pracovníků (viz Příloha 3, graf 21). Uváděné obory, u kterých je největší ochota takové pracovníky přijmout, jsou: ekonomie, účetnictví, finančnictví, obchod, automechanik, ochrana veřejného zdraví, textilní výroba, výrobní technologie obecně, kontrola kvality a filmová tvorba. Jedná se o jednotlivé odpovědi, proto je graf č.22 z přílohy 3 vypuštěn. Na otázku, odkud byli tito pracovníci přijímáni, odpovídají respondenti velmi obecně, konkrétnější odpovědi se týkají především absolventů škol. V tomto případě se opět jedná o jednotlivé odpovědi, proto je graf č.23 z přílohy 3 vypuštěn. Pokud podniky mají s rekvalifikovanými pracovníky nějakou zkušenost, je to v 80% případů zkušenost označená jako špatná nebo spíše špatná (podle známek 1-5, jednička nejlepší a 5 nejhorší) (viz Příloha 3, graf č.24a). Navzdory této negativní zkušenosti je 50% dotázaných podniků ochotno přijmout 4 rekvalifikované pracovníky a 31% uvažuje o možnosti zaměstnání 3 takových pracovníků. Tedy více jak dvě třetiny dotázaných podniků mají zájem nejen o rekvalifikační kurzy, ale měly by i pracovní uplatnění pro frekventanty kurzů (viz Příloha 3, graf č. 17).
24a. Má Vaše firma zkušenosti s přijímáním nových vyškolených pracovníků - zkušenosti s těmito pracovníky jsou oznámkujete 5 33% 1 7% 2 4 27% 3 20% 17. Kolik nových proškolených zaměstnanců s požadovaným vzděláním byste byli ochotni přijmout 1 6% 2 4 50% 3 31% Případné zaměstnání absolventů kurzů by podnikům nejlépe vyhovovalo formou placené poradenské služby v 5 případů, 18% podniků uvažuje o zaměstnaneckém poměru a 23% podniků o kombinaci obou předchozích možností (viz Příloha 3, graf č.18). Podniky nepreferují zaměstnání svých rekvalifikovaných pracovníků, záleží jim nejvíce na kvalitě pracovníka (70%) (viz Příloha 3, graf č. 19). To dává jisté opodstatnění našemu tvrzení, že kvalifikační kurzy povedou, mimo jiné, i ke zvýšené nabídce pracovních míst. Na otázku přijetí někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny- nejsou zvláštní preference na přijetí někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny. Z nabídnutého výčtu od nezaměstnaných až po ženy na mateřské dovolené existuje pravidelné rozdělení cca 20% (viz Příloha 3 graf 20). Preference vyjádřené bodovou stupnicí od 1 do 5, vyjadřující intenzitu zájmu o jednotlivé skupiny, mají větší vypovídací schopnost. Ačkoliv z grafu vyjadřujícího ochotu k zaměstnání v procentech vyplývá, že preference jsou rozděleny poměrně rovnoměrně mezi jednotlivé obtížně zaměstnavatelné skupiny, graf využívající bodovou škálu ukazuje, že nejpřijatelnější, nejvíce žádanou je sociální skupina středoškoláků a vysokoškoláků a nejméně přijatelnou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní (viz Příloha 3, graf č.20).
20. Pokud byste zaměstnat někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny, koho byste volili raději dlouhodobě nezaměstnaní 15% jiné 1% žena po mateřské dovolené 16% předdůchodový věk 17% absolvent SŠ 1 osoba ZTP absolvent VŠ 1 20. Pokud byste zaměstnat někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny, koho byste volili raději 5 4 4,50 5,00 3 2,35 1,60 1,85 2,71 2,61 2 1 0 žena po mateřské dovolené absolvent VŠ předdůchodový věk jiné Podmínky kurzů, podle představ respondentů Pro téměř polovinu podniků (46%) je akceptovatelné dojíždění za lektorem, většina podniků, ale dává přednost školení v místě (5) před dojížděním zaměstnanců (viz Příloha 3, graf č.27). Zajímavé je rozložení odpovědí na míru příspěvku státu na poplatek za rekvalifikační kurzy, respondenti jsou ve svých názorech rozděleni přesně na dvě poloviny (viz Příloha 3, graf č.30). U této otázky by bylo zajímavé udělat analýzu druhého stupně, která by vypovídala, do jaké míry je odpověď ovlivněna velikostí a typem podniku. Konkrétní výše příspěvku na vzdělávací kurz, který se zdá podnikům přiměřený, se pohybuje v rozmezí 1000-3000 Kč (50% podniků), názor, že přiměřená výše poplatku je v rozmezí 5000-10000 Kč má 20% podniků (viz Příloha 3, graf č.28).
28. Placení-částka 5001-10000 Kč 20% nad 10000 0% 0 20% 3001-5000 Kč 10% 1001-3000 Kč 30% do 1000 Kč 20% Pokud jde o formu kurzů, preferovali by pravidelné kurzy (43%), jednorázové školení (3), nebo e-learning 18 % (viz Příloha 3, graf č. 26). 26. Jaká forma vzdělávání by Vaší firmě nejvíce vyhovovala distanční - e- learning 18% jednorázové školení 3 pravidelné kurzy 43% Certifikát po ukončení kurzu vyžaduje více jak polovina respondentů (57%) (viz Příloh 3, graf č.29). Jako hlavní motivaci návštěvy kurzů respondenti uvedli v 52% zvýšení kvality práce a služeb a konkurenceschopnosti; nutnost vyhovět předpisům a zákonným limitům má stejné zastoupení (2) (viz Příloha 3, graf č.32).
Nutnost vyhovět předpisům a zákonným limitům 2 32. Motivace Něčím jiným 0% Zvýšení konkurencescho pnosti 2 zvýšená kvalita práce a poskytovaných služeb 52% Zhodnocení dotazníkového šetření V pilotním vzorku 24 oslovených podnikatelů byly zastoupeny malé podniky do 10ti zaměstnanců i podniky velké s více jak 100 zaměstnanci. Oslovení respondenti podniků jsou poměrně dobře informováni o možnosti produktu rekvalifikace a zvyšování odborného vzdělání, které je nabízeno. Názor, že v regionu je dostatečná nabídka vzdělávacích kurzů je třeba dát do souvislosti se špatnými zkušenostmi respondentů s již absolvovanými kurzy. Kladně je možno hodnotit velký zájem oslovených respondentů o zvyšování kvalifikace a nabízenou formu rekvalifikačních kurzů. Ani poměrně vysoký věk respondentů (40-60let) nehraje negativní roli. Informovanost o vzdělávacích kurzech je dobrá a nadpoloviční většina dotázaných respondentů i nějakou formu kurzu absolvovala; jejich zkušenosti, ale nejsou dobré. Právě tento fakt je pravděpodobně i motivací navštívit další, jiné vzdělávací kurzy vyšší kvality, kde by si mohli doplnit vzdělání.v porovnání s velkými zemědělskými podniky je tu jednoznačně kladný posun, pokud jde o zájem o rekvalifikaci. Je to zajímavé, protože oslovení respondenti mají většinou SŠ nebo VŠ vzdělání a jsou ve středním či starším věku. Obecně se zdá, že zástupci podniků, zaměstnanci i majitelé, mají zájem o další vzdělávání. Pozitivní je zjištění, že podniky netrvají na kurzech pořádaných přímo v místě; téměř pro polovinu oslovených respondentů je přijatelné na kurzy dojíždět. Dalším pozitivem pro poskytovatele jsou i požadavky na formu konání kurzů; mnohem větší procento respondentů, než v případě zemědělských podnikatelů, tak jak vyplynulo z předchozích šetření, je ochotno navštěvovat kurzy pravidelně. Také výše státního příspěvku se nezdá být klíčovým požadavkem. Polovina z oslovených podniků státní příspěvek nepovažuje za nutný. Námět na příští šetření: pro lepší zpracování modulů kvalifikačních kurzů šitých přímo na míru jednotlivým typům podniků by bylo dobré udělat podrobnější analýzu, jak se liší požadavky velkých a malých podniků a jejich citlivost vůči nabízeným vzdělávacím kurzům a také jaký je vliv jejich specializace. Respondenti se domnívají, že v nových podmínkách společné zemědělské politiky EU je třeba zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců, aby zlepšily kvalitu svých poskytovaných služeb, zvýšily svoji konkurenceschopnost a dodržely požadavky nových právních norem EU.
Ačkoliv mají špatné zkušenosti s přijímáním nových, rekvalifikovaných pracovníků, jsou poměrně optimisté a uvažují, že by nového pracovníka s požadovanou kvalifikací přijali. To že mají spíše negativní zkušenosti s přijímáním nových, proškolených zaměstnanců může souviset mimo jiné i s úrovní minulých školících pracovišť. Převládá poptávka především po široce zaměřeném vzdělávání, které bude schopno obsáhnout nové požadavky v ekonomice, podávání grantů a účtování Evropských projektů jakož i v orientaci v dotačních titulech a právních normách. K tomu bude zapotřebí i dobré znalosti práce s informacemi a PC technikou. Tyto požadavky na zaměření vzdělávacích kurzů jsou téměř shodné s požadavky velkých podnikatelů v zemědělství. V požadavcích na zvyšování kvalifikace se projevuje prolínání oborů ŽP, ekonomiky a zemědělství, které spolu v rámci nové zemědělské politiky EU a nových norem EU silně souvisejí. Tato situace je příležitostí pro vytvoření nového školícího pracoviště, které by, na rozdíl od minulé praxe, poskytovalo vzdělání v širších souvislostech než jen vztažené k úzké specializaci jednoho oboru. Na základě provedeného dotazníkového šetření se domníváme, že nabízený produkt zvyšování celoživotního vzdělávání - má dobré předpoklady uspokojit tuto poptávku a vytvořit i podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v regionu díky nabídce nových kvalifikovaných pracovních sil, po kterých je v zemědělských v podnicích poptávka. SWOT analýza Slabá místa Existence negativních zkušeností se vzdělávacími kurzy. Názor, že v regionu je takových příležitostí dostatek. Málo zaměstnanců, které bude moci podnik na školení uvolnit. Silná místa - Nabízí se nový typ vzdělávání vyšší kvality, nejen orientace na úzce specializovaný obor, ale možnost propojení oboru v širších souvislostech, tak, jak to odpovídá požadavkům nové zemědělské politiky EU. Značná přizpůsobivost podniků, pokud jde o formu dojíždění, výši poplatků a příspěvek státu. Perspektivy - Zájem o doplnění kvalifikace, navštěvovat kurzy a ochota přijmout nové rekvalifikované pracovníky, především pro zlepšení kvality poskytovaných služeb a zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Vědomí, že nová politika EU vyžaduje novou kvalifikaci. Ohrožení - Podniky se mohou nechat odradit vysokými poplatky za kurz nebo úzkým zaměřením kurzu. Je třeba také volit optimální délku kurzu a hlavně nabídku aktuálních a praktických zkušeností spojených s praktickým tréninkem. Vyvarovat se chyb předchozích kurzů, s kterými mají podniky špatné zkušenosti.