Architektury a SAP NetWeaver Katedra informaních technologií VŠE Praha nám. W. Churchilla 4, 130 00 Praha 3 email: hejtma@vse.cz Klíová slova: erp, architektury, technologické architektury, sap, netweaver, webové služby Abstrakt: Systémy ERP existují v podnicích již od osmdesátých let. Jejich funkcionalita se v prbhu doby píliš nezmnila, obsahuje základní okruhy podnikového ízení. Na druhou stranu technologické ešení tchto systém prodlává znané zmny. Jakým zpsobem je možná zmna technologií za souasného zachování kontinuity obchodních proces? V první ásti je nartnut teoretický model architektur umožující zmny technologických ešení (nasazování nových, kombinace, nezávislost na technologii) pi zachování obchodní innosti - dekompozici problému na svt obchodní koncepní architektura a svt informatický informaní architektura. Informaní architektura je dále rozdlena na systémovou a technologickou. lánek pináší historické ohlédnutí na ešení technologické architektury a seznamuje tenáe s novým pístupem - použitím webových služeb pro integraci podnikových aplikací - jako dsledek rostoucí heterogennosti nasazovaných aplikací, používaných technologií a vlivu Internetu. Ve druhé ásti je teoretický model konfrontován s pístupem firmy SAP, která pedstavuje novou platformu SAP NetWeaver podnikové aplikace založené na webových službách. KIT VŠE Strana 1 (celkem 14)
Obsah 1 ÚVOD... 3 2 ARCHITEKTURY... 3 2.1 MODEL KONCEPNÍ A INFORMANÍ ARCHITEKTURY... 3 2.2 KONCEPNÍ ARCHITEKTURA ERP... 4 2.3 TECHNOLOGICKÁ ARCHITEKTURA ERP A JEJÍ PROMNY... 4 2.4 HETEROGENNOST IT A VLIV INTERNETU... 5 3 ARCHITEKTURA PODLE SAP... 7 3.1 VÝVOJ ERP U SAP... 7 3.2 SAP NETWEAVER ERP ZALOŽENÉ NA WEBOVÝCH SLUŽBÁCH... 8 3.2.1 ZÁKLADNÍ KOMPONENTY SAP NETWEAVER... 9 3.2.2 ARCHITEKTURA PODNIKOVÝCH SLUŽEB - ESA... 11 3.2.3 KOMPOZITNÍ APLIKACE - XAPPS... 12 3.2.4 SAP A MICROSOFT... 13 4 ZÁVR... 13 5 LITERATURA... 13 KIT VŠE Strana 2 (celkem 14)
1 Úvod Obchodní innost podnikatel se dnes bez využití informatiky neobejde. Provázanost tchto proces je ím dál tím více složitá a intenzivnjší. Informatika umožuje realizaci nároných firemních požadavk, zkracuje obchodní cykly. Management firem se snaží informatikou podporovat více inností. Dsledkem toho vznikají nové požadavky na IT, a mnohdy picházejí astji než technologické inovace. Ne vždy informatici pln uspokojí oekávání managementu. Jak úinn integrovat oblast businessu a informatiky v neustále se mnícím prostedí a souasn zachovat kontinuitu stávajících informaních systém v podniku? 2 Architektury Jakým zpsobem tyto svty businessu a IT pojmout a propojit? Existuje ada mentálních pístup k ešení tohoto problému. Typická je spolená dekompozice shora dol od strategie, obchodní innosti a požadavk v reálném svt, po fyzické nasazení technických prostedk informaních systém. Celek je rozdlován do menších ástí tzv. architektur. Tímto to pojetím se zabývá ada prací (nap. [4], [7], [9]). Postup nám umožuje zvládnout obrovskou složitost a abstrahovat od technologických ešení. Technologická ešení se v prbhu asu mní, rozšiují, staré technologie jsou nahrazovány novjšími. V každé architektue se eší jiná oblast problém. Informatika postavená tímto zpsobem zvládá zmny jak technologických ešení (umožuje nasazování nových technologií, kombinace technologií, nezávislost na technologii), tak mnící se obchodní požadavky (implementace nových požadavk, reorganizace). 2.1 Model koncepní a informaní architektury Demonstrujme oddlení obchodního svta od informatiky a technologií pomocí následujícího modelu koncepní a informaní architektury: Svt obchodní a koncepní KONCEPNÍ ARCHITEKTURA Koncepní Architektura Požadavek - groupware Požadavek plánovaní HR Svt IT a technologií INFORMANÍ ARCHITEKTURA Služba - email Služba - kalendá Systémová Architektura Komponenta - X.509 Komponenta - LDAP Technologická Architektura Obrázek 2-1Informaní architektura, zdroj [9] KIT VŠE Strana 3 (celkem 14)
V naší malé ilustraci chceme pomocí informaních a komunikaních technologií vyešit komunikaci v podniku (nasazení groupware) a plánovat lidské zdroje. Informatika podpoí požadavek poskytováním služeb emailu a kalendá pracovník. Technologicky to zajistí komponenta pro elektronickou certifikaci a autentizaci X.509 a komponenta adresáe LDAP, uchovávající seznamy uživatel. Informaní architektura (modrá oblast) spojuje obchodní svt (ervená oblast) se svtem IT a jeho technologickými možnostmi. Cílem modelu architektur je vytvoit flexibilní a efektivní kostru podnikové informatiky. Pomáhá k porozumní mezi svtem obchodník a IT specialist. Ve svt obchodním vznikají požadavky - jejich zadavatelé jsou manažei, vedoucí pracovníci jednotlivých oddlení firmy (stojí nahoe pomyslného modelu). Ti vtšinou mají omezené znalosti informaních technologií, na druhé stran (spíše zespodu) stojí IT oddlení mající naopak omezené znalosti fungovaní businessu. Použití modelu eliminuje vzájemné nepochopení obchodních a IT složek firmy. Práv nepochopení vedou k nesplnným oekáváním, kdy investice do IT nenaplují kýžené výsledky. V informaní architektue se snažíme definovat architektonické principy obsahující pravidla, jak využívat a propojovat jednotlivé systémové služby a jak kombinovat podprné technologické komponenty. Pomáhá nám široká standardizace. Správná a úspšná integrace jednotlivých komponent informaních systém není jednoduchou záležitostí, protože málo který podnik má dnes homogenní IT prostedí (dále viz. kapitola 2.4). 2.2 Koncepní architektura ERP Již více než 20 let jsou fenoménem podnikových aplikací a IS/IT vbec systémy ERP (Enterprise Resource Planning System). Dnes již úzce nesouvisí s plánovacími metodami, ale jsou spíše synonymem pro skupinu komplexních informaních systém urených pro ízení podniku. Hlavními vlastnostmi ERP jsou schopnost ídit, automatizovat a integrovat základní podnikové procesy, sdílet spolená data a zpracovávat je v rámci celého podniku, vytváet a zpístupovat informace v reálném ase. Funkcionalita ERP systém obsahuje základní okruhy podnikového ízení (prodej, nákup, sklady, finanní úetnictví, controlling, majetek, lidské zdroje, práce a mzdy, technickou pípravu výroby, plánování výroby a podpora operativního ízení vetn dílenského ízení výroby, atd.), které jsou známé již adu let 1. Naopak technologie, na kterých se ERP staví a provozují, prodlávají v prbhu asu znaných zmn. Enterprise Resource Planing systémy byly vyvíjeny za úelem integrace vlastností jednotlivých OLTP 2 systém, a vytvoily tak celopodnikový informaní systém pokrývající všechny innosti podniku, jako sklad, logistiku, objednávky, úetnictví, ale i personalistiku. Tyto systémy bu pln nahradily pvodní produkní systémy nebo byly implementovány za úelem doplnní technologické podpory inností firmy, které doposud nebyly podporovány OLTP systémy. 2.3 Technologická architektura ERP a její promny Nejstarší systémy ERP z 80tých let byly postaveny na architektue mainfram s centráln zajišovanou správou a údržbou, a jejich uživatelé s nimi pracují prostednictvím 1 V souasné dob se setkáváme s tím, že ERP systémy jsou doplovány o prvky business inteligence a data warehousingu a k integraci s dalšími systémy (nap. CRM) 2 OLTP je zkratka pro on-line transaction processing neboli okamžité zpracování transakcí. Základní (provozní) informaní systémy zpracovávající velké množství informací bžných podnikových agend (napíklad skladové hospodáství) KIT VŠE Strana 4 (celkem 14)
znakových terminál. V 90tých letech pichází fenomén osobní poíta (PC). Píchod PC zásadn zmnil možnosti informaních systém. Uživatelé pracují v pln grafickém prostedí (GUI). Okruh zpracovávaných aplikací se rozšiuje (nov vznikají OIS, elektronická pošta, MIS, EIS atd.) do té míry, že neexistuje jednoúelová pracovní stanice. Dochází ke sdílení dat mezi rznými druhy aplikací prostednictvím GUI a k jejich integraci. Prostednictvím vznikajících LAN (posléze i WAN) sítí dovolují ERP systémy pracovat firemním uživatelm od každého pracovního stolu (pi použití WAN i v pobokách velmi geograficky vzdálených). V tomto prostedí se prosazuje architektura klient-server. Bez existence podnikové sít by nco takového nebylo možné. Poád však zstává více mén centralizovaná struktura, kdy server ovládá zdroje informaního systému. 2.4 Heterogennost IT a vliv Internetu Dnešní doba je charakteristická zmnou pohledu na informatiku: na IS/IT se již pohlíží jako na podprnou službu obchodním procesm ve firmách. Není dležité jak velké máte výpoetní centrum (ani ho mít nemusíte!). Požadavkem je flexibilita, škálovatelnost, rychlá implementace a užití informatiky pro podporu obchodních aktivit dle poteby (on demand). Nehraje roli, zda jsou informatické služby zajišovány vnitními nebo vnjšími zdroji. V této souvislosti vzrstá role penosové sít jako klíového prvku celé technologické architektury. Sít hrají nespornou roli v podnikové informatice. Bez jejich existence by souasná integrace informaních služeb nebyla myslitelná. Stále se lepšící dostupnost síové infrastruktury umožuje nákup informatiky jako na služby a vede k rozvoji koncepce outsourcingu IS/IT 3 a ASP 4. Zatímco díve (90tá léta) to byly LANy, dnes se penosovou sítí stává Internet a technologie webových služeb. Sí již nelze chápat jako jeden ze zdroj výpoetního systému, ale jako centrum. Místo vztahu mnoha klient k jednomu nebo nkolika serverm (klasická architektura C/S v prostedí LAN), jde o vztah mnoha klient k mnoha serverm (Network Computing). Vzrstá též heterogennost prostedí jak aplikaního, tak technologického. Výrobci a vývojái ERP systému jsou tlaeni k vtší otevenosti, aby bylo možné lépe integrovat rzné typy systém od rzných výrobc. Integrace ERP s jinými systémy byla až donedávna prakticky nemožná, protože producenti nemli zájem, aby jejich zákazníci využívali aplikace od konkurenních firem. V posledních letech však poskytují programové rozhraní ke svým funkcím i pes nkolik technologií. Moderní svt podnikových aplikací je zkrátka heterogenní, technologická ešení se promují (viz. Obrázek 2-2). Internet a také rozsáhlý pechod od unixových a mainframových systém k PC v roli klient i server totiž zavedl standardy a interoperabilitu v díve nevídané míe. Donedávna byly ERP systémy ze své podstaty proprietární; zákazník uinil volbu dodavatele tém jednou provždy. Dnes to již neplatí, protože propojit dílí systémy rzných dodavatel je daleko snazší než díve. Svt podnikových informaních systém je zkrátka heterogenní a jiný už nebude. Koexistuje v nm mnoho zpsob komunikace, mnoho ERP od mnoha výrobc, mnoho specializovaných aplikací nad rznými databázemi. 3 Podstatou outsourcingu IS/IT je zajišování vybraných inností a služeb IS/IT externími dodavateli. Dvody pro toto ešení mohou být konkurenní, odborné, finanní nebo organizaní. 4 Specializovaná firma (Application Service Provider) na vlastní informaní a komunikaní technologii provozuje služby, které nabízí k použití externím zákazníkm. KIT VŠE Strana 5 (celkem 14)
Obrázek 2-2 Technologická promna architektury, zdroj [10] Vznikající integraní problémy jsou velice rozsáhlé. Prostedky pro jejich ešení se zaaly objevovat spolu s rozvojem sítí. Poteba unifikovaného komunikaního rozhraní aplikací zapíinila nástup technologie (resp. prostedk), které se íká middleware 5. Heterogenní webové prostedí a technologie Internetu zásadn zasahují do rozvoje ERP Všichni velcí hrái na trhu (spolenosti Oracle, SAP, Baan a Peoplesoft) zrealizovaly v nkolika posledních letech úpravy svých softwarových produkt z dob systém typu klient/server tak, aby se staly skutenými internetovými ešeními. Všichni hlavní výrobci ERP vybavují své systémy podporou XML, resp. podporou pro webové služby. Webová služba je souhrnný název pro skupinu technologií a metod, které spojují informaní systémy prostednictvím internetu a umožují jim spolu efektivn komunikovat.webové služby (WS - web services) pedstavují posun od velkých monolitních struktur aplikací k modelu založenému na komponentech. Aplikace jsou v rámci tohoto modelu sestavené z malých stavebních prvk - jednotlivých funkcí. Pokud jsou tyto funkce umístné na rzných internetových serverech, oznaují se jako webové služby. Takto sestavené aplikace je možné snadno vytvoit, dynamicky modifikovat a mnit. Uživatelé ERP se tak stávají mobilními, pistupují k aplikacím odkudkoliv a mají také širší nabídku ovládání již jim nestaí jen starý desktopový klient v poítai na pracovním stole, chtjí používat i nejrznjší mobilní zaízení od notebook po PDA, mobilní telefony až po radioipy monitorující logistiku. Koncovou tváí všech ERP systém se postupn stává portál, dostupný na rzných typech koncových zaízení. Portál je uživatelskou integrací podnikových systém. Jednotné a intuitivní pracovní prostedí pro koncového uživatele, založené na konceptu rolí. Uživatel pistupuje k rzným ástem podnikovým informaním systém pes jednotné uživatelské rozhraní. Uživatel má dostupné ty funkce, ke kterým má právo, ímž je zajišována bezpenost. Hlavní souásti ERP systém se zatím v tomto ohledu vtšinou nemní, výrobci však zmínné inovace realizují prostednictvím aplikaních a integraních server. 5 Middleware je používán pro oznaení jakéhokoli programu, který slouží pro spojení jiných, zpravidla už existujících program, a nebo jako prostedník mezi nimi. Typicky jde o komunikaci mezi komponentami. KIT VŠE Strana 6 (celkem 14)
3 Architektura podle SAP Protože nejvtším hráem na poli ERP systém je nejen v Evrop nmecká firma SAP, podívejme se, jak model architektur pojala práv ona. SAP pichází s novým modelem nazývaným architekturou podnikových služeb ESA (detailnji viz. kapitola 3.2.2). Pojetí SAP a je mírn odlišné od našeho pedchozího modelu - zamuje se informaní ást a zejména na integraci podnikových aplikací. Na firm SAP mžeme demonstrovat technologické zmny, kterými souasné ERP systémy procházejí. SAP má díky svému obrovskému podílu na trhu ERP 6 možnost de facto urovat, jakým zpsobem vtší firmy využívají své poítae a co s nimi mohou a nemohou dlat. V tomto smyslu je vliv a význam SAP velmi podobný tomu, který má v oblasti domácích poíta Microsoft. 3.1 Vývoj ERP u SAP Z poátku se zdálo, že velká bublina Internetu a ERP systémy jsou dv nepíliš související vci. Velcí dodavatelé ERP vetn SAP na zalenní Internetu do svých systém píliš nespchali. Postupná vlna e-byznysu je však pimla ke zmn názoru.. V roce 1999 SAP (stejn tak jako Microsoft 7 ) velmi rychle otoil a zaal svou produkci pizpsobovat novému internetovému svtu (tabulka 3-1). Pedbhl tím nejen konkurenci, ale i vtšinu svých zákazník. Rok ada ERP Architektura 1972 R/1, R/2 ABAP (Mainframe) 1992 R/3 R/3 Basis (3-vrstvá Client/Server) 1999 mysap.com, mysap mysap Technology (Internet) EP, SAP XI 2003 MySAP Business Suite, SAP NetWeaver (Enterprise Services Architecture) xapps tabulka 3-1 Vývoj SAP ERP, zdroj [10] Klasickým produktem spolenosti SAP byl sytém R/3. Vedle R/3 zaal SAP v roce 1999 nabízet novou produktovou adu nazvanou mysap.com. Firmy po celém svt objevují význam Internetu pro jejich byznys. Proto muselo pijít ešení mysap.com, a proto se mní povaha a význam ERP systému i nápl práce celého SAP. V dsledcích to znamená, že se SAP stává do znané míry infrastrukturní firmou, že do svých technologií široce zahrnuje middleware (což dív nedlal, a pokud ano, nemluvil o tom píliš - bylo to nutné zlo snaha firmy je prodat co nejvíce svých komponent) a že spoléhá na otevené standardy, zejména na XML, protože to je dnes jediný myslitelný druh lepidla, jímž tohle všechno mže držet pohromad. Požadavkem doby je integrace dat z vlastní firmy, z jiných firem, z Internetu. 6 SAP je dnes nejvtším dodavatelem podnikového softwaru i v eské republice. Podle IDC má spolenost SAP více než 50% podíl na trhu, její ešení využívá 55 z Top 100 nejvtších eských firem a celkový poet uživatel (licencí) ešení SAP v eské republice dosáhl tém 40 000. V SAP R nyní pracuje 180 zamstnanc. 7 Microsoft se na poátku 90.let k Internetu stavl velmi skepticky, v souasnosti však svoje aktivity úspšn smuje práv do Internetu KIT VŠE Strana 7 (celkem 14)
3.2 SAP NetWeaver ERP založené na webových službách V roce 2003 vzniká nová otevená integraní a aplikaní platforma NetWeaver, která je technologickou základnou pro balík firemních aplikací mysap Business Suite, pro kompozitní aplikace SAP xapps a pro jiná obecná nebo odvtvov orientovaná ešení jak SAPu, tak aplikací jiných dodavatel. SAP nazývá NetWeaver (Obrázek 3-1) jako aplikaní a integraní platformu založenou na otevených standardech, která dokáže spolupracovat s již existující IT infrastrukturou podniku. Podle vyjádení SAP [10] Netweaver zahrnuje soubor technologických prostedk urených pro integraci na datové, procesní a uživatelské úrovni. V našem pojetí architektura NetWeaveru zahrnuje v zásad spodní dv vrstvy modelu koncepní a informaní architektury (viz. Obrázek 2-1). NetWeaver vychází z pedchozí MySAP Technology a stejn tak jako aplikace MySAP Business Suite jsou aplikace z pvodního MySAP.com 8. V kvtnu 2004 na konferenci Sapphire pedstavuje inovovanou verzi NetWeaver 2004, která je pln založená na otevených standardech webových služeb. Zjednodušené eeno se jedná o platformu, která si klade za cíl zautomatizovat spolupráci rzných aplikací typu ERP, CRM a SCM. NetWeaver integruje pomocí webových služeb stávající moduly, umožuje jejich integraci pomocí nové architektury podnikových služeb ESA (ESA viz.3.2.2) a vytváení píných kompozitních aplikací (xapps viz. 3.2.3). Všechny aplikace SAPu, nap. aktuální verze ERP R/3 Enterprise a aplikace MySAP bží na webovém aplikaním serveru (Web AS viz. 3.2.1.1). Ten obsahuje prostedí jak pro kód Abap, tak i pro programy kompatibilní s J2EE. SAP i pes dvojitou funkci pro vývoj stále upednostuje Abap, protože tento originální jazyk je podle výrobce pro asov kritické funkce lepší než Java. ásti produkt SAPu sice byly vyvinuty v Jav, ale je jimi ošetována pedevším interakce s uživatelem. Platforma SAP NetWeaver je postavena na bázi otevených standard. Spolupracuje s jinými bžn používanými technologickými platformami, jako jsou Java 2 Enterprise Edition (J2EE), Microsoft.NET (viz 3.2.4) a IBM WebSphere. Podle marketingových informací SAP NetWeaver propojuje pracovníky, integruje informace a procesy v rámci celé organizace a všech používaných technologií. Posiluje schopnost organizace rychle se adaptovat na zmny. Zajišuje spolehlivý, bezpený a škálovatelný provoz aplikací podporujících kritické obchodní procesy, umožuje spolenostem maximalizovat návratnost investic do již instalovaných aplikací a systém. SAP NetWeaver sjednocuje všechny integraní technologie do jediné platformy. Technologické komponenty nejsou dodávány samy o sob, spolenost SAP je dodává se širokým standardním obsahem. Výhodou takového pístupu je schopnost integrovat stávající podnikové systémy, nezávislost na dodavatelích hardware, operaních systémech i databázích. 8 Všimnte si, že potom co bublina.com splaskla a koncovka pestala být módní, zmizela i z názv produkt firmy SAP KIT VŠE Strana 8 (celkem 14)
Integrace pracovníku Transparentní pístup k funkcím jednotlivých komponent IS Jednotné a intuitivní pracovní prostedí koncového uživatele - portál Integrace informací Seskupení a provázání informací z rzných zdroj Konzistence dat, jeden zdroj pravdy Integrace proces Jednotný pohled koncových uživatel na firemní procesy Sdílení dat mezi komponentami IS Obrázek 3-1 SAP NetWeaver, zdroj [10] Obrázek 3-2 NetWeaver - standardy, zdroj [10] 3.2.1 Základní komponenty SAP NetWeaver SAP NetWeaver je univerzální technologickou platformou. Zahrnuje následující technologické komponenty (pevzato z [10]) (Obrázek 3-1): KIT VŠE Strana 9 (celkem 14)
3.2.1.1 SAP Web Application Server (SAP Web AS) SAP Web AS je vývojová a provozní platforma založená na otevených standardech, která podporuje webové služby, vytváí provozní prostedí pro všechna ešení spolenosti SAP a umožuje vývoj s využitím klíových technologií, jako jsou J2EE a ABAP. Na bázi SAP Web AS lze rychle vyvíjet a provozovat dynamické firemní aplikace podporující mezipodnikovou kooperaci. 3.2.1.2 SAP Enterprise Portal (SAP EP) SAP EP zahrnuje kompletní infrastrukturu podnikového portálu, nástroje pro ízení znalostí a aplikace pro podporu týmové spolupráce. Bezpeným zpsobem zpístupuje zamstnancm, partnerm, zákazník a jiným komunitám v ekosystému spolenosti klíové informace a aplikace, pracuje s konceptem uživatelských rolí. Unifikace aplikací a informací v prostedí portálu umožuje spolenostem identifikovat a ešit problémy rychleji, efektivnji, s nižšími náklady a tím vytváet mitelné pínosy a strategické výhody. SAP EP zahrnuje nástroje pro správu portálu, ízení znalostí a ízení spolupráce. SAP EP využívá aplikaní server SAP Web AS. 3.2.1.3 SAP Business Intelligence (SAP BI) SAP BI usnaduje identifikaci, integraci a analýzu obchodních dat pocházejících z rzných zdroj, transformuje data do informací, podporuje proaktivní jednání. SAP BI umožuje provádt informovaná rozhodnutí a realizovat vas efektivní opatení vedoucí k úspchu na trhu. SAP BI zahrnuje následující komponenty: SAP Business Information Warehouse (SAP BW), Business Explorer (BEx), standardní obsah pro SAP BW, a SAP EP. 3.2.1.4 SAP Exchange Infrastructure (SAP XI) SAP XI obsahuje otevené integraní technologie poskytující procesní integraci firemních aplikací jak od spolenosti SAP, tak od jiných dodavatel, integraci uvnit i pes hranice spolenosti. SAP XI obsahuje integraní broker a podporuje komplexní ízení obchodních proces i v pípadech, kdy je proces podporován prostednictvím více firemních aplikací. SAP XI využívá aplikaní server SAP Web AS. 3.2.1.5 SAP Mobile Infrastructure (SAP MI) SAP MI umožuje vývoj a provoz ešení pro pracovníky v terénu. Jedná se o univerzální, zabezpeenou platformu, která podporuje širokou škálu mobilních zaízení a umožuje práci jak v režimu, kdy je zaízení pipojené k centrálnímu systému, tak v režimu, kdy je zaízení odpojené. SAP MI podporuje vícekanálový pístup (RF technologie, mobilní GSM technologie, hlasový vstup ), uživatel tak má k dispozici veškeré potebné informace bez ohledu na místo, kde se nachází. SAP MI otevírá firemní aplikace mobilním uživatelm pi využití existujících systém a proces a zárove snižuje náklady na vlastnictví. SAP XI využívá aplikaní server SAP Web AS. 3.2.1.6 SAP Master Data Management (SAP MDM) SAP MDM zajišuje harmonizaci a konzistenci dat ve spolenostech s heterogenním informaním systémem. Umožuje ukládání, aktualizaci a konsolidaci kmenových dat, která jsou využívána nezávislými aplikacemi instalovanými v rzných lokalitách. SAP MDM rovnž zajišuje konzistentní distribuci kmenových dat do všech aplikací a systém IT infrastruktury. Spolenosti mohou z existujících dat vytžit maximum užitených informací, významn zkvalitnit rozhodovací procesy, to vše pi souasné významné redukci náklad na zajištní kvality dat. Díky využívání efektivních nástroj pro zabezpeení konzistence dat v informaním systému dochází rovnž ke snížení náklad na údržbu IT. KIT VŠE Strana 10 (celkem 14)
3.2.1.7 SAP Composite Application Framework (CAF) CAF je základem pro vývoj tídy moderních kompozitních podnikových aplikací. CAF využívá SAP NetWeaver pro zapouzdení funkcí již instalovaných aplikací a systém do podoby komponent a služeb. Vytvoené komponenty a služby umožuje popsat pomocí metadat a poskytuje nástroje pro jejich zakomponování a propojení do nov vytváených kompozitních aplikací. Aplikaní návrhá má rovnž k dispozici soubor nástroj pro modelování objekt, služeb, proces a uživatelského rozhraní, má možnost pracovat s pedlohami. Kompozitní aplikace jsou vytváeny konfigurací komponent a služeb, eliminována je poteba programátorských prací. 3.2.1.8 SAP NetWeaver Developer Studio SAP NetWeaver Developer Studio je komponentou urenou pro podporu vývoje zákaznických aplikací. Nabízí vývojám pístup k distribuovanému vývojovému a provoznímu prostedí, umožuje vývoj podnikových aplikací v J2EE (Java 2 Platform, Standard Edition), Je charakteristické adou vlastností, které usnadují vývoj robustních podnikových aplikací - pístupem k repositái, podporou centralizované definice datových typ, progresivní podporou v oblasti vývoje uživatelských rozhraní a podporou fázového vývoje (ízení verzí, transporty verzí a podobn). SAP NetWeaver Developer Studio zahrnuje editory a "arodje" umožující rychle vytváet typické komponenty aplikací vyvinutých v J2EE, jako jsou nap. JSP stránky, servlety, session beans, entity beans a další 3.2.2 Architektura podnikových služeb - ESA NetWeaver vytváí rovnž technologickou bázi nov navržené architektury podnikových služeb nazvanou ESA (Enterprise Services Architecture), která slouží jako pedloha pro ešení založená na využití webových služeb (Obrázek 3-3). Obrázek 3-3 Architektura podnikových služeb (ESA), zdroj [10] KIT VŠE Strana 11 (celkem 14)
ESA nahrazuje 3-vrstvou architekturu klient/server, je novým technologickým standardem pro interakci aplikací nahrazující tradiní RPC 9 technologie (COM, CORBA, RMI, RFC apod.). Komunikace mezi aplikacemi probíhá protokolem SOAP 10 na bázi otevených standard - strukturované zprávy v XML nesené zpravidla protokolem http, https (odtud architektura webových služeb ). Standardy jsou nezávislé na dodavateli a platform, podporovány všemi hlavními hrái na trhu IT. 3.2.3 Kompozitní aplikace - xapps Kompozitní aplikace xapps (píné cross-applications) lze charakterizovat jako nadstavbu webových služeb. xapps jsou nástrojem pro integraci rzných systém podnikového softwaru. Funguje to tak, že základ celé technologické architektury pedstavuje SAP Web Application Server - webové služby, nad nimi bží jednotlivá specializovaná ešení i standardní aplikaní moduly SAP (nap. CRM, KM, HR, IM atd.), která lepí" k sob práv kompozitní aplikace. Kompozitní aplikace využívají funkcí a dat jednotlivých aplikací, prohlubují jejich integraci a funkn tak rozšiují stávající systém. Jejich úkolem je automatizovaná správa celé ady aplikací, spouštní klíových proces a výmna dat/zpráv mezi nimi. (nap. mezi úetním systémem tetí strany a SAP CRM). Kompozitní aplikace by podle SAP mly nahradit tradiní transakní systémy. Výmnným datovým formátem je mimo jiné XML. Použitím xapps mžete flexibiln provázat rzné aplikaní moduly navzájem. Nedochází k nahrazení souasných podnikových aplikací, ale k jejich provázání, znovu využití v jiném smyslu. Píkladem mohou být peddefinované kompozitní aplikace Resource and Program Management (Obrázek 3-4). 9 Remote Procedue Call stála na poátku architektury klient/server. Jedná se o synchronizovanou komunikaci, kdy je distribuovaný kód vykonáván pomocí volání vzdálené procedury 10 Simple Object Access Protocol pedstavuje jednu ze základních vrstev v sad protokol webových služeb. Poskytuje strukturu zasílání zpráv pro penos informací pes web. Jedná se o komunikaní technologii mechanismus obálek zpráv (message enveloping) založený na jazyce XML KIT VŠE Strana 12 (celkem 14)
Obrázek 3-4 peddefinované xapps RPM, zdroj [10] 3.2.4 SAP a Microsoft Postupující interoperabilitu mezi Microsoft Office/platformou.Net a podnikovými aplikacemi SAPu pedstavil na konferenci Sapphire 2004 také Bill Gates. Ješt ped nkolika lety byl Microsoft ze strany SAPu pokládán za konkurenní firmu. asy se ale mní. Vývojái budou mocí upravovat ešení SAPu pímo z vývojáských nástroj MS jednodušeji než dosud. Podnikový software SAPu by ml také hloubji spolupracoval s MS Office. Propojení psobí logicky: SAP je už dnes implementován pedevším na MS Windows, u nových instalací pak podíl Microsoftu pedstavuje dokonce 2/3. Podle vyjádení Microsoftu je spolupráce se SAP jeden z nejvtších úspch platformy.net a v obecnjší rovin triumf webových služeb jako takových. 4 Závr Píchod Internetu, webu a emailu zmnil styl práce a ovlivnil dinosaury informatiky systémy ERP. Pestože technologie webových služeb ve svých ERP systémech využívá v souasnosti menšina zákazník, rozsáhlé investice do vývoje, masivní reklamní kampan a angažovanost velkých výrobc i prodejc ERP dávají tušit, kudy se bude ubírat budoucí vývoj. Využití obecn pijímaného standardu XML pro výmnu informací bylo nutné a je dsledkem neustále rostoucích náklad na integraci a tvorbu proprietárních middleware ešení mezi rznými aplikacemi rzných výrobc. Na trhu ERP se dají ekat velké pesuny. Microsoft po letech ignorance oblasti ERP se úzce sbližuje se SAPem. Když se v roce 1999 novinái ptali Billa Gatese, jestli Microsoft uvažuje o tom, že by dlal velké podnikové systémy jako SAP nebo Oracle odpovídal: Absolutn ne! To není v našem stylu, není to obor, který by nás zajímal. 5 Literatura 1. BASL, Josef. Podnikové aplikace typu ERP aktuální trendy, http://technet.idnes.cz/integrator/erp_aktualni_trendy030426.html KIT VŠE Strana 13 (celkem 14)
2. BÍNOVÁ, Jana. ERP: Podnikové informaní systémy v praxi, http://www.computerworld.cz/cw.nsf/id/a0c36d03e600c367c1256e9400332b82? OpenDocument&cast=1 3. BREUSS, Radovan, Co mže SAP NetWeaver nabídnout telekomunikaním operátorm, SAP R, http://www.sap.com/cz/company/events/2004/netweavertour/prezentace/09.pdf 4. DOHNAL, Jan, POUR, Jan. Architektury informaních systém v prmyslových a obchodních podnicích. 1. vyd. Praha : Ekopress, 1997. 301 s. ISBN 80-86119-02-5. 5. EHRLICH, Jií. Enterprise Service Architecture, SAP R, http://www.sap.com/cz/company/events/2004/netweavertour/prezentace/23.pdf 6. GLANTSCHNIG, Georg. SAP NetWeaver, Nastal as ke zmn, http://www.sap.com/cz/company/events/2004/netweavertour/prezentace/02.pdf 7. Institute For Enterprise Architecture Developments, http://www.enterprisearchitecture.info/ 8. MICROSOFT, a mysap Business Suite, http://www.microsoft.cz/industry/pdf/a_sap-mysapbus.pdf 9. N MEC, Viktor - Koncepce informaní architektury pro moderní firmu konference etime 2004, http://www.forum-etime.cz/etime.nsf/stranky/download 10. SAP, SAP NetWeaver, http://www.sap.com/cz/solutions/netweaver/ KIT VŠE Strana 14 (celkem 14)