ICT nejen jako bonbónek : pohled do práce českých h učitelů Klára Šeďová, Jiří Zounek Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka 1 602 00 Brno http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz XVI. konference ČAPV Hradec Králové, 2. - 4.. září 2008
Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu - Informační a komunikační technologie v každodenní práci učitele GA ČR (grant č. 406/06/1022)
Metodologie první oblast tvoří teoretické studium problematiky druhou oblastí - empirické šetření e navržené jako kvalitativně kvantitativní a rámcově ě rozvržené do dvou fází
I. fáze je kvalitativní,, rámcovým designem výzkumu je zakotvená teorie (grounded theory) podrobněji k I. fázi viz Jak zkoumat ICT v každodenní práci učitele aneb videostudie jako kvalitativní metoda. Orbis scholae, 2008, roč. 2, č. 1 II. fáze - kvantitativní šetření
Metodologie II. fáze výzkumu dotazník respondenti: učitelé náhodně vybraných ZŠ v Jihomoravském kraji analýza dat Statistica 8
Cíl našeho příspěvku chceme představit jedno z klíčových témat našeho výzkumu didaktické využití či funkce ICT v práci učitelů
Využívání ICT ve výuce dosud publikované typologie se orientují na: vymezení možností ICT ve vzdělávání obecně (př. Černochová, 2006, Černochová, 2003, Hartley, 2007, Jonassen aj., 2003) možnosti internetu ve vzdělávání (př. Brdička, 2003, Mioduser, Nachmias, 2002)
vliv ICT na práci učitele (např. Carter, 2002) aj. mnohé typologie jsou převážně normativní (pouze) některé typologie jsou založeny na empirických výzkumech (např např. typologie publikovaná v The ICT Impact report, 2006 )
Didaktické funkce technologií Originální, induktivně vzniklá typologie zahrnující všechny technologie ICT jako nosič (výklad, samostudium) ICT jako extenze (oko, schopnosti) ICT jako pracovní nástroj (úkoly, projekty) ICT jako testovací stroj ICT jako kulisa a doplněk
Způsob použití Způsob ů využití % učitelů Sem vložit tabulky Testovací stroj 41 % Protéza: oko 38 % Kulisa, doplněk 38 % Pracovní nástroj: projekty 32 % Pracovní nástroj: úkoly 31 % Protéza: schopnosti 29 % Nosič: výklad 24 % Nosič: samostudium 21 %
Co ovlivňuje způsob použití? Pohlaví Ženy Muži Nosič: výklad 19 % 41 % Nosič: samostudium 18 % 31 % Pracovní nástroj: projekty 28 % 42 % Pracovní nástroj: úkoly 31 % 33 % Testovací stroj 46 % 24 % Protéza: oko 37 % 44 % Protéza: schopnosti 30 % 24 % Kulisa, doplněk 38 % 36 % Zvýraznění =signifikantní rozdíly testované chí kvadrátem
Co ovlivňuje způsob použití? Stupeň školy I. II. Nosič: výklad 12 % 29 % Nosič: samostudium 10 % 27 % Pracovní nástroj: projekty 17 % 36 % Pracovní nástroj: úkoly 22 % 35 % Testovací stroj 48 % 36 % Protéza: oko 33 % 42 % Protéza: schopnosti 33 % 27 % Kulisa, doplněk 37 % 37 %
Co ovlivňuje způsob použití? Věk učitele Do 40 let Nad 40 let Nosič: výklad 81 % 72 % Nosič: samostudium 78 % 81 % Pracovní nástroj: projekty 72 % 66 % Pracovní nástroj: úkoly 68 % 74 % Testovací stroj 62 % 58 % Protéza: oko 58 % 65 % Protéza: schopnosti 72 % 72 % Kulisa, doplněk 57 % 66%
Co ovlivňuje způsob použití? Četnost užívání ve výuce vysoká nízká Nosič: výklad 55 % 15 % Nosič: samostudium 37 % 15 % Pracovní nástroj: projekty 44 % 28 % Pracovní nástroj: úkoly 46 % 26 % Testovací stroj 47 % 38 % Protéza: oko 69 % 29 % Protéza: schopnosti 48 % 23 % Kulisa, doplněk 60 % 33 %
Co ovlivňuje způsob použití? Postoj k ICT Radost Nutnost Nosič: výklad 24 % 25 % Nosič: samostudium 21 % 22 % Pracovní nástroj: projekty 32 % 30 % Pracovní nástroj: úkoly 34 % 28 % Testovací stroj 45 % 40 % Protéza: oko 44 % 34 % Protéza: schopnosti 33 % 26 % Kulisa, doplněk 46 % 33 %
Závěry ICT jsou dominantně užívány prefabrikovaným způsobem (testování), významný je rovněž typ užití uhýbající od jádra výuky (kulisa, doplněk). Muži používají ICT více produktivně (jako nosič a pracovní nástroj), než ženy.
Závěry Tendence k testování je vyšší na 1. stupni ZŠ. Superuživatelé používají ICT všemi způsoby ů četněji, t než ostatní. t Surfaři používají ICT podobně jako ostatní, rozdíl je v nadužívání kulisy.
Autonomie versus determinace Autonomie = odpoutání se od dominantního zdroje (učebnice); kreativní vytváření vlastních výukových materiálů Determinace = připoutání se k technologickému zdroji, který je s to řídit celou hodinu
Autonomie versus determinace Způsob přípravy % učitelů Příprava vlastních materiálů 55 % Stahování materiálů z internetu 83 % Přejímání materiálů od kolegů 32 % Využívání komerčních programů 83 %
Autonomie versus determinace Způsob přípravy muži ženy Příprava vlastních materiálů 75 % 50 % Stahování materiálů z internetu 82 % 84 % Přejímání materiálů od kolegů 24 % 34 % Využívání komerčních programů 81 % 83%
Autonomie versus determinace Způsob přípravy I. stupeň II. stupeň Příprava vlastních materiálů 36 % 66 % Stahování materiálů z internetu 76 % 86 % Přejímání materiálů od kolegů 42 % 31 % Využívání komerčních programů 82 % 84 %
Autonomie versus determinace Způsob přípravy do 40 let nad 40 let Příprava vlastních materiálů 64 % 46 % Stahování materiálů z internetu 85 % 81 % Přejímání materiálů od kolegů 29 % 35 % Využívání komerčních programů 80 % 84 %
Autonomie versus determinace Způsob přípravy superuživatelé ostatní Příprava vlastních materiálů 78 % 47 % Stahování materiálů z internetu 94 % 78 % Přejímání materiálů od kolegů 38 % 35 % Využívání komerčních 94 % 81 % programů
Autonomie versus determinace Způsob přípravy Radost Nutnost Příprava vlastních materiálů 60 % 56 % Stahování materiálů z internetu 89 % 82 % Přejímání materiálů od kolegů 38 % 23 % Využívání komerčních programů 86 % 82 %
Závěry Obecně učitelé využívají především komerčně šířené programy spolu s materiály dostupnými na internetu. Míra kooperace mezi ij jednotlivými i vyučujícími č í je nízká. Muži a mladší učitelé se ve vztahu k ICT chovají kreativněji.
Muži a mladší učitelé se ve vztahu k ICT chovají kreativněji. Ti, kdo s ICT pracují nejčastěji, j využívají hojněji než ostatní všech způsobů k získání materiálů a programů pro výuku, s výjimkou sdílení a kooperace. Především si je významně častěji sami vytvářejí. Ti, kdo s ICT pracují rádi, programy a materiály významně přebírají od kolegů.
Děkujeme za pozornost