Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8. Rozsah vyučovací jednotky Očekávaný výstup Metodický postup Druh učebního materiálu Materiál ověřen při výuce Zdroj 1 vyučovací hodina Žák charakterizuje základní živiny, vysvětlí základy zdravé výživy, zásady tvorby zdravého jídelníčku Žáci sledují prezentaci, diskutují o tématu. Power Pointová Prezentace Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Poznámka
Zásady správné výživy 8. třídy
Tabulky složení a výživových hodnot poživatin Potřeba energie v kj/kg Kojenci 0-6 měsíců 460 Kojenci 7-12 měsíců 420 Děti od 2 do 5 let 380 340 Děti od 6 do 10 let 340 300 Děti od 11 do 14 let 300 250 Mladiství od 15 do 18 let 220 170 Dospělí 150 110 Vyšší věk (muži nad 60, ženy nad 55) 100-80
Potřeba energie Člověk musí jíst a pít, aby mohl žít a pracovat. Bez správné výživy nemůže vykonávat všechny činnosti. Zároveň ale musí své stravování usměrňovat a stravu si vybírat. Racionální výživa obsahuje optimální množství a poměr základních živin, minerálních látek, vitamínů. Pro člověka je přirozená strava smíšená, která odpovídá jeho fyziologickým potřebám. Množství a složení stravy je ovlivněno pohlavím, tělesným zatížením, věkem, zdravotním stavem a prostředím.
Doporučuje se denně přijmout asi 15 % bílkovin, 30 % tuků, 55 % glycidů (sacharidů). Nevhodně volená skladba a množství stravy Nevhodně volená skladba a množství stravy způsobuje civilizační choroby.
Potřeba energie Základní živiny jsou tvořeny bílkovinami, tuky a kyselinou linolovou, glycidy, vápníkem, železem, vitamíny A, Bl, B2, C a E. Mezi doplňkové živiny patří rostlinné bílkoviny, některé minerální látky a vitamíny ( P, Zn, Mg, B6, PP...) Nové doporučované dávky potravin snižují spotřebu tuků (zejména živočišných), snížení živočišných bílkovin a energie. Doporučuje se zvýšit podíl nestravitelné vlákniny a téměř všech vitamínů. Z toho vyplývá snížit podíl živočišných potravin o 10-20 %
Racionální výživa 1. Energetická hodnota stravy - příjem stravy odpovídá energetickému výdeji. V průběhu života se příjem energie mění. V dětství kdy organismus roste a sílí musí být přívod energie vyšší, než je energetický výdej. V pozdějším věku se má přívod energie snižovat. 2. Složení stravy - má obsahovat denně správné množství základních živin, vitamínů a minerálních látek. Pokrmy je vhodné kombinovat tak, aby v nich byly zastoupeny všechny základní skupiny potravin.
Racionální výživa 3. Správná příprava stravy - zvolit šetrnou předběžnou i tepelnou úpravu potravin podle druhu. 4. Správné časové rozložení jídla - 3 až 5 denních jídel. U nás je zvykem konzumovat snídani, oběd, večeři, které se doplňují přesnídávkou a svačinou. 5. Prostředí, kde je jídlo konzumováno - způsob servisu, kulturnost prostředí, vzhled pokrmu.
Druhy stravy Rozlišuje se strava smíšená, vegetariánská, syrová, makrobiotická, kyselinotvorná a zásadotvorná. Strava smíšená je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám. Správně vyvážená strava musí mít správný poměr základních organických živin. U dospělého člověka má být celková energetická potřeba krytá asi z l5 % bílkovinami, 30 % tuky a 55 % glycidy. V různých podmínkách se může tento poměr měnit. Strava smíšená musí být pestrá a obsahovat 5 různých skupin potravin.
Druhy stravy l. Maso, masné výrobky a vejce - mají krýt asi l0 % celodenní energie. 2. Mléko a mléčné výrobky - mají tvořit asi l5 % celodenního výdeje energie. 3. Obiloviny a luštěniny - tvoří asi 35 % celodenní energie (zdroj bílkovin a glycidů)
Druhy stravy 4. Zelenina, ovoce a brambory - tvoří asi l5 % energie. Mají velký biologický význam, jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek. 5. Tuky a cukr - jsou zdrojem energetické hodnoty, mají tvořit asi 25 % příjmu. Strava má být plnohodnotná. Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů.
Druhy stravy Kyselinotvorná a zásadotvorná strava Jde o názor, že stravou je možné ovlivnit chemickou reakci tělesných tekutin. Strava, o které se předpokládalo, že působí zásaditě je tzv. zásadotvorná (zelenina, ovoce). Strava, o které se tvrdilo, že vytváří kyselé prostředí se nazývala kyselinotvorná ( maso, vejce, obiloviny). Později se ukázalo, že strava nemůže výrazně ovlivnit chemickou reakci krve a ostatních tělních tekutin.
Druhy stravy Syrová strava Při tepelném zpracování potravy se u některých potravin ničí biologická hodnota (některé vitamíny). Je to hlavně u rostlinné stravy, zejména u ovoce a zeleniny. Z živočišné potravy se v syrovém stavu používá mléko a mléčné výrobky. Syrová strava se dnes používá jako doplněk stravy.
Druhy stravy Vegetariánská strava Je strava zaměřená na rostlinné potraviny.ze stravy se vylučuje hlavně maso. Názory na tento druh stravy se do jisté míry liší. - vegani - totální vegetariáni, ze stravy vylučují všechny živočišné potraviny vč. medu - vitariáni- konzumují syrovou rostlinnou stravu - laktovegetariáni - kromě rostl. stravy konzumují mléko a mléčné výrobky - laktoovovegetariáni - strava obohacena o mléko, ml. výrobky a vejce - semivegetariáni - konzumují ryby a drůbež, jde o přechod mezi stravou vegetariánskou a smíšenou.
Makrobiotika Makrobiotika má mnoho forem Klasická makrobiotika má několik stupňů od zcela jednostranné obilné stravy, až k stravě pestřejší, kde základem je také obilí. Ze stravy se téměř vylučují veškeré živočišné produkty, saláty, ovoce a sladké pokrmy. Na minimum se omezuje také přívod vody.
Makrobiotika Podle teorie makrobiotiky je možné léčit různá onemocnění. Většina principů tohoto učení je v rozporu s vědeckými poznatky. Strava neobsahuje dostatečné množství plnohodnotných bílkovin, vápníku, železa, vitamínu C, D a B12. Z těchto důvodů je nutné před přísnou makrobiotikou varovat. Doporučuje se jako doplněk běžné výživy, která může účinně přispět k vyrovnání jejích nedostatků.
Obecné zásady správné výživy - omezit používání tuků, zejména živočišných a více používat rostlinné oleje bez tepelné úpravy ( např. jako zálivky na saláty) - zvýšit spotřebu zeleniny, pokud je to možné tak v syrovém stavu - méně používat masa tmavá, zvýšit spotřebu ryb, rybích výrobků -častěji zařazovat do jídelního lístku mléko a mléčné výrobky se sníženým podílem tuku - méně používat bílé pečivo, ve zvýšené míře podávat celozrnné výrobky - pokrmy méně solit, totéž platí o používání cukru - moučníky nahrazovat ovocem
Nesprávné stravovací návyky a civilizační choroby Nedostatečný příjem pokrmů vede k pocitu hladu, k podráždění, podvýživě. Při nedostatečném příjmu potravin se projevuje anorexie a bulimie. Nadbytečný přívod potravin má za následek otylost. Otylost zvyšuje riziko infarktu, vysoký krevní tlak, křečové žíly, sklon k zánětům průdušek, ke žlučovým kamenům, onemocněním kloubů a šlach, zvýšenou únavu, neobratnost a tím častější úrazy.
Diferencované stravování Potřeby lidí na správnou skladbu potravin se liší. V úvahu je nutné vzít různé okolnosti, které ovlivňují naše nároky na stravování. a) energetickou hodnotu - strava podle fyzického zatížení u každé skupiny b) složení stravy - v určitém množství a složení živin c) časové rozdělení potravy - podle nároků jednotlivých skupin d) prostředí - je vhodné ovlivňovat podle skupin
Diferencování stravy l. podle věku - v období kojení - mateřské mléko, do šesti měsíců se má přejít na pestrou kojeneckou stravu - batolatům - mezi l. a 3.rokem se strava přizpůsobuje dospělým, nekořenit,méně solit - předškolní věk - mezi 3. a 6.rokem je strava pestrá, více mléka a ml. výrobků - školní věk - dětský organismus se bouřlivě vyvíjí a sílí, Organismus mladého člověka v této době dospívá, dokončuje se stavba jeho těla, mění se i jeho vzhled. Zpočátku roste organismus do výšky, později se tento růst zpomalí a postava zesílí. U děvčat se tělesná zdatnost zvyšuje asi do 16 let a u chlapců asi do 20 let.
Diferencování stravy mládež - strava se diferencuje podle pracovního zařazení. Je důležitý dostatek tělesné aktivity a věnovat pozornost správnému rozložení stravy. - dospělý - lehce, středně a těžce pracující mají různý fyzický výdej energie - výživa ve stáří - snižuje se tělesná aktivita. Snižovat příjem živočišných tuků, konzumaci vajec. Jíst dostatek ovoce, zeleniny. Starší lidé nemají stravu přesolovat, zejména při některých chorobách srdce a při vyšším krevním tlaku. Se změnou metabolismu se projevuje úbytek vápníku, proto se musí dodávat ve stravě v potřebném množství. Je třeba jíst méně a častěji.
Diferencování stravy - výživa těhotných žen - důležité je pravidelné časové rozložení jídel. Energetická hodnota stravy se zvyšuje asi jen o 400-600 kj. Strava má být vyvážená s dostatečným množstvím bílkovin a vitamínů. Pokrmy se konzumují v klidu, nejsou vhodná jídla dráždivá, příliš slaná a přemaštěná. Zvyšuje se přívod bílkovin 1,5-2,0 g na l kg hmotnosti (mléčné bílkoviny). Doporučuje se vyšší příjem glycidů, tuků (zelenina, ovoce). Příjem vápníku se zdvojnásobuje (mléko a mléčné výrobky). Zakazuje se konzumace alkoholických nápojů a kouření. Celkový přírůstek hmotnosti během těhotenství má být 10-12 kg.