Posouzení vybraných technických, ekonomických

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Diplomová práce Posouzení vybraných technických, ekonomických a personálních aspektů e-vzdělávání v Learning Solution systému SAP v prostředí Československé obchodní banky,a.s. Ing., Bc. Tomáš Kubeš Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Beroušek Studijní program: Ekonomika a management Obor: Podniková ekonomika a management Květen 2009

Tiráž Textováčást této práce byla napsána v programu NeoOffice a vysázena v programu L A TEX. Elektronická verze práce, včetně obou modelů implementovaných v programu MS-Excel, je dostupná kestažení nastránkách http://www.tomaskubes.net/. ii

Poděkování Za ochotu, trpělivost a odbornou i morální podporu bych velmi rád poděkoval vedoucímu své diplomové práce, panu PhDr. Petru Berouškovi. Za spolupráci, poskytnutí informací a velice vstřícný a otevřený přístup bych velmi rád poděkoval Československé obchodní bance, a. s. a především pak panu Ing. Karlu Chmelovi a panu Mgr. Pavlu Hyt hovi. Na závěr bych rád poděkoval společnosti Google Corporation, jejichž vyhledávač přinesl roztříštěné znalosti lidstva na obrazovku každého osobního počítače. iii

iv

Prohlášení Tato práce byla zpracována a odevzdána jako závěrečná diplomová práce v navazujícím magisterském studijním programu Ekonomika a management na Vysoké škole ekonomické v Praze v květnu 2009. Prohlašuji, že tato práce nebyla dříve odevzdána jako závěrečná nebo jiná práce v žádném studijním programu na této nebo jiné vysoké škole. Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, s použitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této práce. Souhlasím se zveřejněním této práce ve smyslu 60 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, a relevantních interních předpisů školy. V Praze, dne 1. května 2009... v

vi

Abstract This book focuses on an evaluation of technical, economical, and personal aspects of e-learning deployment in a theoretical plane and in the specific environment of the bank ČSOB,a.s.The thesis begins by an introduction of the term e-learning and a brief description of main properties and characteristics of this new trend in a field of not only corporate education. Special attention is devoted to an assessment of business benefits and cots of education; every aspect is analyzed and compared both for the classical brick and mortar classroom instructor led education and for the e-learning. The thesis introduces two mathematical models for assessing an effectiveness of e-learning deployment. Theoretical concepts are applied to data from a real course which was run in one of the main Czech banks ČSOB, a. s. Last part briefly examines the concepts and benefits of SCORM standard package and its support in the SAP LS 600 system. Keywords: e-learning, electronic learning, education, training, e-course, trends, evaluation, benefits, economic analysis, cost analysis, break even analysis, deployment, equivalent benefit method, effectiveness, model, SAP, LMS, SCORM, ČSOB. Abstrakt Cílem této práce je podrobné prozkoumání a zhodnocení efektů zavedení elektronického vzdělávání v podniku v obecné roviněavkonkrétním případě ČSOB,a.s.Problematikajeuvedena definicí pojmu e-learning a stručným rozborem charakteristik tohoto nového trendu v oblasti nejen podnikového vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována ekonomickým aspektům vzdělávání, respektive hodnocení přínosů a nákladů podnikového vzdělávání; každé hledisko je prozkoumáno a porovnáno jak pro e-learning, tak pro klasické metody výuky. Následně jsou navrženy dva modely pro hodnocení nákladů, výhodnosti a efektivity obou metod vzdělávání. Zjištěné teoretické poznatky a navržené modelyměření efektivity jsou demonstrovány na datech z konkrétního kurzu. Nazávěr se práce zabývá základními charakteristikami balíku standardů SCORM a zkoumá jejichpodporuvsystému SAP LS 600. Klíčová slova: e-learning, elektronické vzdělávání, vzdělávání, elektronický kurz, e-kurz, trendy ve vzdělávání, hodnocení, přínosy, ekonomická analýza, rozbor nákladů, bod zvratu, metoda ekvivalentního přínosu, efektivita, model, SAP, LMS, SCORM, ČSOB. vii

viii

Obsah Seznam obrázků Seznam Tabulek Přehled užitých pojmů a zkratek xiii xiv xv Úvod 1 1 Definice problému 3 1.1 Motivace práce.................................... 3 1.1.1 Význam vzdělávání v moderní firmě.................... 3 1.1.2 Současný stavpodnikového vzdělávání včr............... 3 1.1.3 Klasické formyvzdělávání.......................... 4 1.2 Cíl práce........................................ 4 Teoretickýrozborproblematiky 5 2 e-learning 7 2.1 Vznik elektronického vzdělávání........................... 7 2.2 Vymezení pojmu e-learning............................. 7 2.2.1 Vymezení pojmu e-learning v rámci této práce.............. 8 2.3 Co je a co není e-learning.............................. 9 2.4 Související pojmy................................... 9 2.4.1 Blended Learning............................... 9 2.4.2 CBT Computer Based Training počítačem podporovanávýuka... 10 2.4.3 WBT Web Based Training výuka podporovaná internetem..... 10 2.4.4 On-line výuka................................. 10 2.4.5 TBT Technology Based Training výuka s využitím technologií... 10 2.4.6 LMS Learning Management System řídicí systém výuky....... 10 2.4.7 LCMS Learning Content Management System řídicí systém obsahu výuky..................................... 11 2.4.8 Learning Portal vzdělávací portál..................... 11 2.5 Hranice e-learningu.................................. 11 2.5.1 Čím se liší e-learning od distančního vzdělávání?............. 11 2.6 Evaluace e-learningu................................. 12 2.6.1 Výhody e-learningu............................. 12 2.6.2 Nevýhody elektronického vzdělávání.................... 14 2.7 Význam e-learningu v současné firmě........................ 14 2.7.1 Proč nasadit e-learning........................... 14 2.7.2 Proč nenasadit e-learning.......................... 15 2.8 Standardy v oblasti e-learningu........................... 16 2.8.1 Proč standardy?............................... 16 2.8.2 Stručná historienejvýznamnějšího standardu v e-learningu....... 16 2.8.3 SCORM.................................... 17 2.9 Přehled vybraných e-learningových řešení..................... 17 2.9.1 Vybranízástupci hlavních produktů.................... 17 ix

2.9.2 Některé další produkty............................ 18 2.9.3 Vybraní poskytovatelé e-learningových kurzů............... 18 2.10 Budoucnost e-learningu............................... 18 2.10.1 Obecné trendy................................ 18 2.10.2 Adaptivita.................................. 19 2.11 Shrnutí kapitoly.................................... 19 3 Ekonomickéaspektyvzdělávání 21 3.1 Pročseanalýzou ekonomické výhodnosti zabývat?................ 21 3.2 Měření efektivity vzdělávání obecně........................ 21 3.2.1 Return on Investment............................ 21 3.2.2 Return on Expectations........................... 21 3.2.3 Return on Knowledge............................ 22 3.3 Měření výsledků vzdělávání............................. 22 3.3.1 Pět úrovníměření výsledkůvzdělávání................... 22 3.3.2 Metody zjišt ování přínosůvzdělávání................... 23 3.4 Zjišt ování nákladů navzdělávání.......................... 24 3.4.1 Přehled nákladů na prezenční kurz..................... 24 3.4.2 Přehled nákladů naelektronický kurz................... 26 3.4.3 Předpokládané úspory spojené s nasazeníme-learningu......... 27 3.4.4 Rozbor nákladů navývoj elektronickéhokurzu.............. 27 3.5 Měření výhodnosti e-learningu........................... 28 3.5.1 Princip ekvivalentního přínosu....................... 28 3.5.2 Práce s obtížně měřitelnými efekty vzdělávání............... 29 3.5.3 Specifika elektronického vzdělávání..................... 30 3.5.4 Analýza bodu zvratu nasazení e-learningu................. 30 3.6 Shrnutí kapitoly.................................... 31 Vzdělávání zaměstnanců včsob 33 4 Rozbor nákladů navzdělávání včsob 35 4.1 O společnosti ČSOB a. s............................... 35 4.2 Současný stavvzdělávání včsob......................... 35 4.2.1 Rozsah vzdělávání.............................. 35 4.2.2 Členění interních vzdělávacích akcí pořádaných v ČSOB......... 35 4.2.3 Nasazení e-learningu............................. 36 4.2.4 Lokální výhody a nevýhody e-learningu.................. 36 4.3 Současný postupurčení ceny kurzu v ČSOB.................... 37 4.3.1 Ocenění prezenčního katalogovéhokurzu.................. 37 4.3.2 Mimokatalogový ad-hoc kurz....................... 39 4.4 Proces přípravy e-kurzu v ČSOB.......................... 39 4.4.1 Role...................................... 39 4.4.2 Činnosti.................................... 40 4.5 Výběr metody hodnocení efektivity elektronického vzdělávání včsob..... 40 4.6 Zhodnocení převodu kurzu Bankopojištění do elektronické podoby...... 40 4.6.1 Charakteristika prezenčníverzekurzu................... 41 4.6.2 Charakteristika elektronické verzekurzu.................. 41 4.6.3 Komentář................................... 41 4.6.4 Očištění dat.................................. 42 x

4.6.5 Hodnocení................................... 43 4.7 Návrh srovnávacího modelu nákladů na elektronickou a prezenční výuku.... 44 4.7.1 Podmínky pro zpracování modelu...................... 44 4.7.2 Předpoklady modelu............................. 44 4.7.3 Náklady na jednotlivé činnosti....................... 46 4.8 Model 1: Bod zvratu pro elektronický kurz..................... 48 4.8.1 Parametry modelu.............................. 48 4.8.2 Princip modelu................................ 50 4.8.3 Realizace................................... 50 4.8.4 Aplikace modelu na kurzu Bankopojištění................ 50 4.8.5 Hodnocení modelu.............................. 51 4.9 Model 2: Srovnání nákladů prezenční a elektronické výuky............ 52 4.9.1 Vstupní parametry.............................. 52 4.9.2 Investiční horizont.............................. 55 4.9.3 Shrnutíužitých parametrů.......................... 56 4.9.4 Princip modelu................................ 58 4.9.5 Realizace................................... 58 4.9.6 Apliakce modelu na kurz Bankopojištění................ 58 4.9.7 Apliakce modelu na hypotetický kurzběžnéhorozsahu.......... 60 4.9.8 Širšíporovnání výhodnosti vzdělávacích metod.............. 61 4.9.9 Hodnocení modelu.............................. 61 4.10 Shrnutí kapitoly.................................... 63 5 Technické aspekty e-learningu v LS systému SAP 65 5.1 Cíl kapitoly...................................... 65 5.2 Základní principy SCORMu............................. 65 5.3 Stručný popis konceptu standardu SCORM.................... 65 5.3.1 Content Aggregation Model model shromažd ování (strukturování) obsahu...................................... 66 5.3.2 Run-Time Environment prostředí proběh (výuky)........... 67 5.3.3 Sequencing and Navigation třídění (řazení) anavigace......... 67 5.3.4 Overview přehled.............................. 67 5.3.5 Conformance Requirements požadavkynashodu............ 67 5.4 Stručná technická charakteristika.......................... 68 5.5 Teoretický pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600........ 68 5.6 Návrh testovacíhokurzu............................... 69 5.7 Výsledky....................................... 70 5.8 Shrnutí kapitoly.................................... 70 6 Závěr 71 6.1 Výsledky....................................... 71 6.2 Doporučení...................................... 72 6.3 Zamyšlení a náměty na další výzkum........................ 72 7 Literatura 75 8 Kde dále hledat 79 8.1 Česky psané zdroje.................................. 79 8.1.1 Webové stránky............................... 79 8.1.2 Knihy..................................... 79 xi

8.2 Anglicky psané zdroje................................ 79 Appendix 81 A Počtačová implementace modelu 2 pro kurz Bankopojištění 82 BPočtačová implementace modelu 2 pro hypotetický kurz 83 CVýstupní obrazovka testovacího kurzu 84 DZdrojovýkód testovacího kurzu 87 xii

Seznam obrázků 2.1 Diagram rolí uživatelů v LMS [26]......................... 10 2.2 Vztahy LMS a LCMS [26].............................. 11 2.3 Hranice e-learningu [18]............................... 12 4.1 Diagram skládání nákladů na prezenční kurz................... 38 4.2 Diagram interakce rolí při přípravě e-kurzuvčsob, popis interakcí vizdostavec 4.4.2.......................................... 39 4.3 Graf časů průchodu účastníků elektronickou verzí kurzu Bankopojištění... 42 4.4 Graf očištěných časů průchodu účastníků elektronickou verzí kurzu Bankopojištění......................................... 43 4.5 Ukázka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel............... 51 4.6 Grafické vyjádření bodu zvratu pro kurz Bankopojištění dle modelu 1.... 52 4.7 Grafické vyjádření bodu zvratu pro kurz Bankopojištění dle modelu 2.... 59 4.8 Grafické vyjádření bodu zvratu pro hypotetický kurzdlemodelu2....... 61 4.9 Grafické srovnání nákladů metodvzdělávání vzávislosti na počtu studendtůa délce kurzu...................................... 62 5.1 Členění standardu SCORM [21]........................... 66 5.2 Rozdíly v názvosloví standardu SCORM [13]................... 67 5.3 Struktura systému LS SAP [49]........................... 68 D.1 Struktura vytvořeného kurzu ve formátu SCORM................. 87 Seznam tabulek 2.1 Etapy zapojovánípočítačůdovýuky [26]..................... 7 2.2 Přehled vybraných LMS............................... 18 2.3 Přehled vybraných poskytovatelů elektronikcých kurzů.............. 18 4.1 Základní údaje o společnosti ČSOB,a.s.platné k 30.6.2007 [33]........ 35 4.2 Charakteristika prezenční verze kurzu Bankopojištění............. 41 4.3 Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištění............ 41 4.4 Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištění po očištění datového souboru........................................ 42 4.5 Uvažované náklady na čas zaměstnanců...................... 47 4.6 Uvažované náklady na výuku............................ 47 4.7 Parametry modelu 1................................. 49 4.8 Rekapitulace hlavních nákladůpromodel2.................... 53 4.9 Rekapitulace vstupních paramterů promodel2.................. 53 4.10 Přehled dodatečných nákladů na prezenční kurznastranězaměstnavatele... 54 4.11 Přehled dodatečných nákladů na prezenční kurznastranězaměstnance.... 55 4.12 Přehled dodatečných nákladů naelektronickýkurznastranězaměstnavatele.. 56 4.13 Přehled dodatečných nákladů naelektronickýkurznastranězaměstnance... 57 4.14 Primární vstupní parametry modelu 2....................... 57 4.15 Výchozí hodnoty koeficientů modelu2....................... 57 4.16 Výchozí hodnoty parametrů modelu 2....................... 57 4.17 Srovnání výsledků modelu 1 a 2 pro kurz Bankopojištění........... 59 4.18 Srovnání výsledků modelu 1 a 2 pro hypotetický kurz.............. 60 xiii

xiv

Přehled užitých pojmů a zkratek Přehled pojmů ad-hoc kurz v terminologii ČSOB kurz, který je vytvořen na specifickou objednávku, většinou je unikátní asynchronní výuka studium, při kterém se aktivity studenta a instruktora neodehrávají ve stejném čase, často ani na stejném místě blended learning (kombinovaná výuka) spojení prezenční a elektronické výuky v rámci jednoho kurzu e-learning poskytování a správa příležitostí ke vzdělávání a jejich podpora pomocí počítačové, sít ové ainternetové technologie hypertext prostor(systém) textových dokumentů propojených vzájemnými vnitřními vazbami na základě souvislostí, po kterých se uživatel může mezi dokumenty pohodlně pohybovat nelineárním způsobem (v případě jiných než textových dokumentů se používá pojem hypermédia) interaktivita poskytování odezvy na podněty, v podáníelektronického vzdělávání především vyžadování aktivní účasti studenta a reagování na ni(např. zadávání otázek a nabízení obsahu podle odpovědí) katalogový kurz v terminologii ČSOB se jedná okurznabízený zaměstnancům v katalogu vzdělávacích kurzůdelší dobu; mnohokrát se opakuje metadata dataodatech,stručněpopisují obsah dat, ke kterým se vztahují; lze si je představit například jako informace na obalech potravin, umožňují rychlé hledání, procházení a katalogizaci dat on-line výuka synchronní výuka s využitím internetu a interakce v reálném čase poměrná časová náročnost poměr času stráveného studiem stejné látky elektronickou a prezenční formou prezenční kurz kurz prováděný klasickou prezenční formou v učebně za přítomnosti lektora princip ekvivalentního přínosu postup říkající, že pokud je vzdělávací výsledek různých forem vzdělávání shodný nebo srovnatelný, lze tyto srovnávat na základě jejich nákladů prohlubování znalostí student získávánovédoplňující znalosti a nové dovednosti k lepšímu zvládnutí úkolů, které již vykonává (včr lze tento typ výuky odepsat z daní) rozšiřování znalostí student získává nové znalosti a nové dovednosti ke zvládnutí úplně nových úkolů (včr tento typ výuky nelze odepsat z daní) synchronní výuka výuka, při které kooperace studentů a učitele probíhá v reálném čase (at již osobně, nebo prostřednictvím ICT) učebnový kurz kurz prováděný klasickou prezenční formou v učebně za přítomnosti lektora učení konkrétní aktivita studenta při vstřebávání nových znalostí a dovedností xv

virtuální třída softwarový nástroj po podporu vzájemné on-line kolaborace skupiny studentů vzdělávání komplexní proces systematického zvyšování znalostí s konkrétním cílem Přehled zkratek ADL Advanced Distributed Learning (Initiative) agentura US ministerstva obrany, která vytváří standard SCORM (viz níže) AICC Aviation Industry Computer-Based Training Committee jedna z prvních standardizačních skupin e-learningu; její význam přesahuje letectví API Application Program Interface (aplikační rozhraní) sada jasně definovaných metod (funkčních volání) pro vzájemnou komunikaci programů CBT Computer Based Training (počítačem podporovanávýuka) jakýkoliv způsob výuky realizovaný (podporovaný) prostřednictvím počítačů CMS Content Management System (systém řízení obsahu) systémy pro správu, uchovávání azveřejňování multimediálních informací (obsahu) HTML Hypertext Markup Language, značkovací hypertextový jazyk jazyk pro tvorbu webových stránek; užitý též protvorbuvýukového obsahu ve standardu SCORM ICT Information and Communication Technology, informační a komunikační technologie technologie, nástroje a průmyslové odvětví podporujícípřenos a zpracování informací IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers mezinárodní profesní organizace vystupující též na poli standardizace ILT Instructor Led Training, výuka vedená učitelem klasická prezenční výuka IMS IMS Global Learning Consortium Inc. mezinárodníkonsorciumvzdělávacích institucíavládních agentur; aktivní též na poli vytváření standardů pro e-learning KM Knowledge Management, řízení znalostí systematické a podporovanésbírání, třídění, sdílení a využívání znalostívefirmě; v dnešní doběvětšinou podpořené počítačovým systémem LCMS Learning Content Management System, řídicí systém obsahu výuky systém pro správu, ukládání, řízení a vytváření výukového obsahu LMS Learning Management System, řídicí systém výuky systém spravující organizační aadministrativníčást vzdělávacího procesu v organizaci LO Learning Object, výukový objekt menší ucelená samostatnáčást výukového obsahu většinou sloužíjakoprvekkstavběvyšší struktury; v terminologii SCORM zvaná SCO ROI Return of Investment, návratnost investic poměr výnosů k vynaloženým nákladům ROK Return of Knowledge, návratnost znalostí analogie ROI v abstraktní rovině; je třeba ukázat, jak znalosti získanéškolením zvýší objem obchodu, podíl na trhu, konkurenceschopnost a věrnost zákazníků RTE Run-Time Environment, prostředí proběh/systémové prostředí sada dostupných zdrojů anástrojů pro jejich využití (systémových volání), ve kterém je spouštěn obsah nebo aplikace třetích stran SCORM Sharable Content Object Reference Model, referenční modelsdíleného obsahu hlavní standard v oblasti elektronického vzdělávání; popisuje jak formát a strukturu obsahu, tak vzdělávací prostředí xvi

SME TBT WBT XML subject matter expert, odborník na danou problematiku garant přípravy elektronického kurzu po stránce obsahu Technology Based Training, výuka prostřednictvím technologií výuka podpořenájakýmikoliv médii a technologiemi Web Based Training, výuka prostřednictvím internetu výuka realizovaná s využitím počítačů a internetu (podmnožina CBT) Extensible Markup Language, rozšiřitelný značkovací jazyk univerzální jazyk pro popis a ukládání strukturovaných dat xvii

Úvod 1

KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLÉMU 3 1 Definice problému 1.1 Motivace práce 1.1.1 Význam vzdělávání v moderní firmě Technologický vývoj, globalizace světové ekonomiky a dynamické rychle se měnící konkurenční prostředí vedou k tomu, že klíčovým faktorem k úspěchu moderní společnosti přestávají být hmotná aktiva ve vlastnictví společnosti. Základním stavebním kamenem úspěchu v tvrdém konkurenčním boji se naopak stávají znalosti a kompetence pracovníků. Pouze v menším počtu odvětví může dnešní společnost dlouhodobě obstát v konkurenci pouze díky svým technologiím a výrobním zařízením, ve většině oborů lze dnes technologie, výrobní postupyči produkty snadno napodobit. Klíčem k úspěchu firmy se proto stávají kompetentní zaměstnanci, kteří dokáží ostatní zdroje firmy v aktuálních podmínkách plně a efektivně využít k dlouhodobému plnění firemního poslání. Právě titojsoustěžejním prostředkem, který nelze ani snadno, ani rychle nahradit nebo okopírovat. Proto se lidské zdroje stávají tím nejcennějším, čím každá organizace disponuje, a moderní společnosti správně akcentují zásadní a strategický význam práce s lidskými zdroji pro svůj dlouhodobý růst. Strategický rozvoj lidských zdrojů poskytuje příležitosti k učení, rozvoji a vzdělávání s cílem zlepšení výkonu jednotlivce, týmu i organizace. Základními složkami rozvoje lidských zdrojů pak jsou: učení se, vzdělávání, rozvoj a odborné vzdělávání (výcvik, trénink), kterému se věnuji ve své práci. [15] Prohlubování a rozšiřování znalostí zaměstnanců neboli budování lidského kapitálu se stává jednou z nezbytných podmínek dosažení udržitelného rozvoje moderní firmy na prahu 21. století astrategickýrozvojtěchto lze vnímat jako zásadní prostředek k dosahování cílů organizace. Toto pouze podtrhuje stěžejní význam zodpovědné, promyšlené a dlouhodobépersonální práce pro chod organizace. Vzdělávání je nepřetržitý proces, který nejen zvyšuje existující schopnosti, ale také vede k rozvíjení dovedností, znalostí a postojů, které připravují lidi na budoucí širší, náročnějšíazhlediskaúrovně ivyššíúkoly. [1] 1.1.2 Současný stav podnikového vzdělávání v ČR Jen asi čtvrtina českých podniků považuje podnikové vzdělávání zaprioritnísoučást svépersonální politiky a řízení lidských zdrojů zasoučást strategie svého rozvoje. Totéž platí i o investicích zaměstnavatelů dořízení lidských zdrojů. V ČR se věnují lidé ve věku 16 až 65 let dalšímu vzdělávání průměrně 43 hodin ročně. V 19 evropských zemích byl zjištěn průměr 69 hodin a v některých z těchto zemí dokonce přes 90 hodin. [24] Stejně jako je vzdělávání nesmírně důležité, je též nesmírně nákladné. Vyžaduje čas zaměstnanců, který nemůže být využit k produktivní práci, čas kvalifikovaných lektorů, nutnost přesunů a s ním spojeného neproduktivního času, alokaci vhodně vybavených prostor, logistickou i technickou podporu a mnohdy i nákladné učební pomůcky. Tato situace dostává firmy a především pak jejich personalisty či pracovníky útvarů interního vzdělávání do velmi svízelné situace. Na jedné straně stojí nutnost systematického a kvalitního vzdělávání arozvojevšech zaměstnanců, zatímco na druhéstraněsnemenšíurgencí stojí nutnost pracovat efektivně a snižovat náklady.

4 KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLÉMU 1.1.3 Klasické formyvzdělávání Vzdělávání jeden ze způsobů učení (se), organizovaný a institucionalizovaný způsob učení. Vzdělávací aktivity jsou ohraničené (diskrétní) mají svůj začátek a konec. [15] Demonstrace a výklad jsou vzdělávací metodystarétéměř jako lidstvo samo a studium dokumentů provází člověka od úsvitu prvních civilizací. I dnes tyto metody často tvoří základ vzdělávacího programu většiny firem. Ač jsou obě bez pochyb účinné, stále vzrůstající cena času zaměstnanců je činí též nesmírně nákladnými. Vzdělávání zaměstnanců zahrnuje širokou škálu vzdělávacích aktivit, které doplňují, rozšiřují a aktualizují školní vzdělání v souladu s praktickými potřebami jednotlivců a organizací, kde jsou zaměstnáni. [24] Zatímco slova starověkých mudrců vytesaná do kamene zůstávají i po tisících let v platnosti, brožura s přesným popisem firemních produktů může být zastaralá ještě před tím, než na ní zaschne tiskařská barva. 1.2 Cíl práce Mnoho firem se snaží najít novou cestu, jak předávat svým zaměstnancům potřebné znalosti efektivněji a s nižšími náklady. Jednou z možností, ke kterévelkouměrou přispěl překotný rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT), je e-learning. Významem tohoto pojmu, jeho možnostmi a omezeními, stejně tak jako jeho důsledky a významem pro firmy bych se rád zabýval v následující práci. V první kapitole představím a definuji pojem e-learning a rozeberu možnosti i omezení elektronického vzdělávání v obecné teoretické rovině. Ve druhé kapitole se budu věnovat ekonomickým aspektům vzdělávání a hodnocení jeho efektivity a přínosů pro podnik. Zároveň zanalyzuji, jak se jednotlivé položky změní při nasazení elektronického vzdělávání. Vnásledující kapitole se zaměřím na aplikaci poznatků aspočítám efekty převedení kurzu Bankopojištění v ČSOB,a.s.doelektronické podoby. Navrhnu jednoduchý aposléze komplexní model pro vyhodnocenívýhodnosti zavedení elektronického vzdělávání. Zároveň doplním specifické výhody a omezení vyplývající zkonkrétních podmínek aplikace e- learningu v dané firmě. Získaná data nakonec srovnám s daty z jiných, veřejně dostupných prací. V poslední kapitole bych se rád podrobněji věnoval jednomu z klíčových standardů na poli e-learningu: SCORMu, stručně popsal,jaké ekonomické výhody jeho užití přináší, a demonstroval technické možnosti standardu na praktickém příkladu modelového kurzu v jednom z nejvýznamnějších nástrojů na poli distribuce elektronického vzdělávání systému SAP LS. Za hlavní přínos této práce považuji zhodnocení efektivity a přínosů zavedení elektronického vzdělávání na tvrdých datech z reálné podnikové praxe.

Teoretickýrozborproblematiky 5

KAPITOLA 2. E-LEARNING 7 2 e-learning 2.1 Vznik elektronického vzdělávání Počítače od doby svého vzniku ve 40. letech urazily ohromný kus cesty a především v posledních 20 letech nenásilně penetrovaly téměř do všech oblastí lidského života. Logickým důsledkem tohoto vývoje je snaha využít jimi nabízené možnosti ke snížení nákladů a zvýšení efektivity výuky. Jednotlivé etapy zapojování počítačů do výuky přehledně uvádí [26] v tabulce 2.1 (výňatek). 1960 - rozvoj programovaného učení, větvené programy, zmatené učebnice, sálové počítače realizace výukových algoritmů, systémový přístup k navrhování výuky 1970 - velké a střední počítače, výukové algoritmy, adaptivní programy, kybernetické přístupy k pojetí učebních procesů 1980 - PC, pokusy s mikropočítači, Computer Based Training 1990 - autorské systémy, rozvoj CBT, WBT, LMS, LCMS, e-learning Tabulka 2.1: Etapy zapojování počítačů do výuky [26] 2.2 Vymezení pojmu e-learning Ač se s termínem e-learning setkáváme již delší dobu(šířeji se objevuje v 90. letech, první zmínky jsou již z let 60.), význam tohoto slova stále nebyl mezi autory sjednocen a především rozsah činností chápaných pod tímto pojmem se mezi různými pracemi může diametrálně lišit. Poznámka: Ani samotný způsob psaní tohoto slova není jednotný. Někteří autoři využívají velké počáteční písmeno dle standardních gramatických pravidel E-learning. Jindy se ovšem v případě nutnosti užití velkého písmena setkáme se i zápisem e-learning. S ohledem na definici tohoto pojmu v této práci (viz níže) mi přijde, že tento zápis lépe akcentuje hlavní význam slova learning(učení, vzdělávání) a budu jej proto v rámci této práce používat v případech, kde by pravidla pravopisu vyžadovala velké počáteční písmeno. Termín e-learning vnikl spojením dvou slov: e, zkratky slova electronic (elektronické), a learning (vzdělávání), čili v přesném překladu elektronické vzdělávání. Co však elektronické vzdělávání skutečně znamená? Pro samotné zapojení moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky vzniklo mnoho pojmů, některé z nich uvádí [35]; dovoluji si uvést anglickou citaci, protože některé výrazy dosud nemají ustálený překlad do českého jazyka, vlastní překlad nabídnu níže: Various terms are being used to name these emerging training methods, i. e., asynchronous learning, distributed learning, on-line learning, web-based learning, computer based training, and distance learning. [35] Každý z uvedených pojmů lze chápat jako specifický pohled podtrhující jeden aspekt studia podpořeného ICT: slovo asynchronní zdůrazňuje možnost časového oddělení aktivit žáka a učitele, slova distribuované či distanční akcentují prostorové oddělení žáků a učitele,

8 KAPITOLA 2. E-LEARNING spojení on-line výuka stejně jako webem podporovaná výuka předjímá využití technologií internetu jako studijního média, slovo on-line navíc implicitně zahrnuje i možnost interakce mezi subjekty v reálném čase, spojení počítačem podporovaná výuka předjímá jakékoliv využití počítačů k podpoře vzdělávacího procesu. Zmíněný přehled lze chápat též jako výčet základních vlastností, které ke vzdělávání pomocí moderních informačních technologií náleží. Úspěšný moderní vzdělávací program by měl vykazovat všechny. Mnoho definic e-learningu nicméně zachovává právě akcent pouze na jednu z vlastností. Příklady takových definic shrnuje [26] (upraveno): Procesní: e-learning (elektronické vzdělávání) je série procesů, spojených s procesy učení a jejich řízení (vyučování), realizovaných elektronickými prostředky. Technologická: e-learning znamená počítačem podporovanou výuku, resp. výuku prostřednictvím webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), řídicí systém výuky (LMS, Learning Management System) a komunikační prostředky. Tedy e-learning znamená počítačovou výuku, její řízení a komunikaci v systému. Internetová: e-learning je učení umožněné internetem. Jeho komponenty mohou začleňovat dodávku obsahu v rozličných formátech, řízení výuky a propojení komunity žáků, vývojářůobsahuaexpertů. Tyto definice bych dle svého názoru právě pro jejich jednostrannost označil za nevhodné pro obecné použití. Někteří autoři [18] též poukazujínafakt,že stejně jako jsme nikdy neříkali printed learning (tištěné vyučování), nemá smyslzavádět ani termín electronic learning, respektive e-learning (elektronické vyučování), protože učení jevprvnířadě lidská aktivita a knihy nebo počítače jsou pouze pomůckami. Stímto pohledem bych na jednu stranu souhlasil, avšak na druhou stranu si myslím, že s ohledem na specifika výuky podpořené počítači, která v dnešní doběmůže zahrnovat mnohem více stránek než zmíněné učení, především řešení organizačních a plánovacích stránek vzdělávacího procesu, bych slovo e-learning nezatracoval, a naopak se přiklonil k širší definici podtrhujícíprávětutoskutečnost, tj. definici zahrnujícídoe-learninguvíce než jensamotné vstřebávání znalostížákem. Takovou definici z pohledu firmy nabízí [1]: e-learning je poskytování a správa příležitostí ke vzdělávání a jejich podpora pomocí počítačové, sít ové a internetové technologie za účelem napomáhání pracovnímu výkonu a rozvoji jedinců. Zavedení elektronického vzdělávání v podniku tedy znamená mnohem více nežli pouhé studium z obrazovky. 2.2.1 Vymezení pojmu e-learning v rámci této práce Ač osobně vnímám termín e-learning v širším smyslu nezávislým na konkrétní implementaci a vybraných technologiích, konkrétní podmínky této práce umožňují definici e-learningu značně zúžit, což je výhodné pro dosažení srovnatelnosti nalezených zjištění. V následujících částech této práce proto budu pod pojmem e-learning rozumět: proces asynchronního distančního vzdělávání pracovníků organizace pomocí on-line aplikací distribuovaných na firemní počítače prostřednictvím firemního intranetu podporovaný, plánovaný, řízený a organizovaný vhodným systémem řízení výuky (LMS).