Šklní vzdělávací prgram pr smileté gymnázium
1. Identifikační údaje 1.1 Předkladatel Název škly: Gymnázium, Karviná, příspěvkvá rganizace Adresa: Mírvá 1442, Karviná - Nvé Měst, 735 06 IČ: 623 317 95 IZO: 000 601 535 Ředitel škly: RNDr. Bhumil Vévda e-mail: vevda@gym-karvina.cz Krdinátr pr tvrbu ŠVP: Mgr. Martin Duda e-mail: duda@gym-karvina.cz Další kntakty: telefn: 596 311 197 web: www.gym-karvina.cz 1.2 Zřizvatel Název: Mravskslezský kraj Adresa: 28. října 117, Ostrava, 702 18 Kntakty: Odbr šklství Krajskéh úřadu Mravskslezskéh kraje telefn: 595 622 222 fax: 595 622 126 e-mail: libr.lenc@kr-mravskslezsky.cz 1.3 Platnst dkumentu d 1. září 2011 2
2. Charakteristika škly 2.1 Velikst škly V sučasné dbě má škla 22 tříd, z th v smiletém studiu 11 tříd a ve čtyřletém studiu také 11 tříd. Většina tříd a učeben je umístěna v hlavní budvě. Něklik tříd a učeben je v přístavbě na šklním pzemku. 2.2 Vybavení škly Škla vznikla v rce 1953 jak jedenáctiletá střední škla v části Karviná Dly. V sučasné dbě se nachází v části Karviná 6 na ulici Mírvá 1442. V rce 1984 byla v areálu škly pstavena v rámci akce Z přístavba škly, která ddnes služí jak přízemní budva bsahující 5 kmenvých učeben, psilvnu, učebnu hudební výchvy a kabinety pr vyučující. Sučástí areálu škly je atletický vál délce 200 metrů, malé ftbalvé a vlejbalvé hřiště uvnitř válu, větší ftbalvé hřiště a hřiště pr plážvý vlejbal a víceúčelvá plcha s umělým pvrchem ( Duhvé hřiště ), která byla vybudvána v rámci dtace firmy ČEZ. V hlavní budvě jsu dbrné učebny pr předměty bilgie, gegrafie, chemie, fyzika, infrmatika a jazykvé učebny. Odbrné učebny jsu vybaveny didakticku techniku. Většina dbrných učeben je napjena na internet a vybavena pčítačem s datvým prjektrem. Ve dvu třídách jsu interaktivní tabule. 2.3. Charakteristika pedaggickéh sbru Ve šklním rce 2008 2009 tvří pedaggický sbr celkem 12 mužů a 34 žen. Průměrný věk pedaggických pracvníků činí 43,3 let. Každý pracvník je plně kvalifikvaný, všechny vyučvací hdiny gymnázia jsu učeny v rámci aprbace jedntlivých vyučujících. Všichni pracvníci neustále zvyšují svu dbrnst abslvváním akreditvaných kurzů: základní kurz pčítačvéh vzdělávání základy ekgramtnsti kurzy rzšiřující jedntlivé bry. Na škle půsbí: šklní metdik prevence sciálně-patlgických jevů (Mgr. Zuzana Kardšvá) krdinátr EVVO (Mgr. Martin Duda) krdinátr ICT (Mgr. Henrik Sztkwski). Někteří vyučující jsu členy kresních kmisí, které se pdílení na rganizaci lympiád a sutěží pr žáky. Na škle učí pedaggvé, kteří byli ceněni za svu práci Mravskslezským krajem. 2.4 Dluhdbé prjekty, mezinárdní splupráce Škla splupracuje v rámci prjektu Spaces fr Learning Místa k učení s partnersku šklu ve Sktsku. Škla má akreditaci na vzdělávací akci Základy ekgramtnsti učitelů. Opakvaně se zapjuje d prjektů s envirnmentální prblematiku: Učitel a vzdělávání pr udržitelný rzvj. Piltní střední škly KEV a příprava učitelů pr vzdělání k udržitelnému rzvji. 2.5 Splupráce s rdiči a jinými subjekty Při škle je zřízena Šklská rada, která má 9 členů. 3
Rdiče a záknní zástupci žáků splupracují s vedením škly prstřednictvím pravidelných schůzek SRPŠ (Sdružení rdičů a přátel škly), kde získávají infrmace a mhu vlivnit dění ve škle. O prspěchu žáků jsu záknní zástupci infrmvání na třídních schůzkách a při sbním jednání s třídním učitelem. Prstřednictvím internetu se mhu záknní zástupci seznámit s úspěchy žáků v sutěžích. Sciálně patlgickým jevům se snažíme předcházet spluprací s dbrnými institucemi. Při výuce pedaggvé splupracují s jinými šklami, institucemi a nevládními a ne-ziskvými rganizacemi. 3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření škly Škla vytváří pdmínky pr t, aby žáci získali dstatečné všebecné znalsti a dvednsti ve všech všebecně vzdělávacích předmětech Širší znalsti mhu žáci získat ve vlitelných předmětech. V rámci vlitelných předmětů se žáci mhu připravvat na sutěže akreditvané MŠMT. Všichni žáci se v průběhu studia seznámí se základními principy udržitelnéh rzvje. Frma studia klade důraz na vlastní zdpvědnst žáků za své vzdělání a buducí úspěšnst na vyšším gymnáziu. 3.2 Prfil abslventa Žáci jsu p abslvvání vybaveni znalstmi, které dpvídají všem pžadavkům RVP G ve všech vzdělávacích blastech. Žáci jsu p abslvvání vybaveni znalstmi, které výrazně převyšují pžadavky RVP. Obsah si zvlí frmu vlitelných předmětů během studia. Jsu tak připraveni ke studiu na VŠ dle svéh výběru. Díky bhatým mžnstem prfilace frmu vlitelných předmětů je tak žákům umžněna kvalitní příprava na jakýkli typ vyské škly. Žáci během studia získají návyky a dvednsti ptřebné pr další prfesní rientaci: práce s více zdrji infrmací, týmvá práce, využívání ICT techniky, schpnst kmunikvat a prezentvat svu práci. Díky pečlivě začleněnému průřezvému tématu Envirnmentální výchva jsu schpni principy udržitelnéh rzvje uplatňvat v brech, kterým se budu věnvat p abslvvání gymnázia. Žáci mají mžnst ke knci studia slžit některu z mezinárdně uznávaných zkušek z cizíh jazyka. 3.3 Organizace přijímacíh řízení Přijímací řízení vychází ze zákna č.561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) ve znění pzdějších předpisů. Vzhledem ke značné četnsti změn právních předpisů týkajících se přijímacíh řízení na střední škly v psledních letech a v suladu s přípravu dalších právních vymezení (Vyhláška MŠMT, Správní řád atd.) nelze v dluhdbém hrizntu vymezit jednznačně rganizaci přijímacíh řízení. Přijímací zkušky budu upraveny každrčně ředitelem škly v suladu s právními předpisy, pžadavky zřizvatele škly a dluhdbými záměry vývje škly. Škla v sučasné dbě neumžňuje výuku imbilních žáků. 4
Přesné infrmace bdvání jedntlivých částí přijímací zkušky, bdech přidělvaných za výsledky předchzíh studia a za úspěchy v mimšklních činnstech, úpravě průběhu přijímací zkušky pr ptřebné uchazeče studium lze najít na internetvých stránkách www.gym-karvina.cz. 3.4 Organizace maturitní zkušky Organizace maturitní zkušky se řídí záknem č.561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) ve znění pzdějších předpisů. Upřesnění rganizace maturitních zkušek musí být v suladu s příslušnu vyhlášku MŠMT uknčvání studia v platném znění. Vzhledem k pliticky a rganizačně nejasným neb pzměňvaným záměrům realizace státní části maturitní zkušky v bdbí 1995-2009 není mžné v tmt dkumentu jednznačně vymezit průběh a rganizaci všech částí maturitní zkušky (státní, prfilvá) a bude nutn ji řešit pružně každrčním pkynem ředitele d dby úplnéh naběhnutí státních maturitních zkušek v plném rzsahu. 3.5 Výchvné a vzdělávací strategie Kmpetence k učení Učitelé mtivují žáky k tevřensti v blasti pznávání, zadávají žákům prblémvé úkly, vedu je k využívání dbrné literatury a šklní knihvny. Učitelé vedu žáky k samstatné práci s infrmacemi (vyhledávání, zpracvání, vyhdncvání různých zdrjů, systematizace infrmací a vytváření mentálních map). Učitelé umžňují žákům prezentvat jejich práci (referáty, eseje, seminární práce, celšklní přehlídky, pravidelná prezentace na webu atd.). Učitelé pskytují žákům prstr k diskusi a hledání různých řešení předlžených prblémů. Škla pdpruje mnhstrannst výuky a individuální zájmy žáků širku nabídku vlitelných seminářů. Kmpetence k řešení prblémů Učitelé pdněcují žáky k hledání a frmulvání prblémů, umžňují jim navrhvat a prvnávat různá řešení, pracvat v menších skupinách. Učitelé zapjují d výuky prblémvé aspekty každdenníh živta. Učitelé vedu žáky k argumentaci pdlžené důkazy. Učitelé pdprují řešení prblémů s mezibrvým přesahem, žáci se pdílejí na rganizaci mezibrvých prjektů. Učitelé zapjují žáky d přípravy mimvyučvacích aktivit, jejich rganizace a vedení (drgvé situace, Ukliďme svět a další ). Kmpetence kmunikativní Učitelé vytvářejí žákům prstr pr zapjení d klektivu splužáků, splupráci, prezentaci pstjů (prjektvý den), pr kmunikaci v nvých skupinách ( exkurze, celšklní prjekty apd.). Učitelé pdněcují žáky k výstižné a kultivvané kmunikaci ústní i písemné (rčníkvé práce, jejich prezentace apd.), ve výuce jim pmáhají s przuměním brvé terminlgii, pchpení zápisů, grafů, statistických přehledů. 5
Učitelé mtivují a vedu žáky k sbitému a sebevědmému prjevu, umžňují jim prezentaci různých aktivit (prezentace zájmvé činnsti, prjekty tvůrčíh psaní, sbr, výstavy atd.). Učitelé pr žáky pravidelně připravují výměnné zahraniční zájezdy, mezinárdní prjekty i zahraniční stáže. Učitelé splečně s žáky připravují setkání s různými sbnstmi splečenskéh i plitickéh živta (besedy, grantvé prjekty atd.). Škla umžňuje žákům v pdstatě nemezený přístup k internetu, vede je k jeh smysluplnému využívání jak jednmu z klíčvých zdrjů infrmací a ke kmunikaci s klím. Kmpetence sciální a persnální Škla se zaměřuje na budvání a rzvíjení dbrých mezilidských vztahů mezi žáky navzájem, ale i vztahů mezi žáky a učiteli (kurzy, exkurze atd.). Celá výchvná kncepce vede k vytváření a psilvání vztahů nejen uvnitř jedntlivých rčníků, ale i mezi žáky různých rčníků i typů studia (výsledkem je kvalitní sciální kmunikace, dmítání šikany, respektvání statních). Učitelé respektují individualitu žáků a vedu k tmu i žáky. Škla pdpruje individuální zájmy žáků, pdpruje jejich rzvj nabídku mimvyučvacích aktivit. Učitelé psilují samstatné a zdpvědné chvání žáků při rganizvání různých činnstí a akcí šklníh, ale i mezišklníh charakteru (akce kulturní, splečenské, sprtvní, přehlídky, sutěže atd.). Kmpetence bčanské Žáci splurzhdují různých tázkách chdu škly (výzdba tříd, skladba vlitelných předmětů, rganizace šklních akcí, začátek vyučvání atd.). Škla ve svém učebním plánu zapjuje žáky d činnsti bčanských sdružení (Den Země, sbírky, práce nadací apd.). Učitelé vedu žáky k tleranci vůči jiným kulturám (např. zaměření některých vlitelných seminářů). Učitelé pdprují vhdnými příklady rzvj bčanské uvědmělsti žáků. Učitelé zařazují d výuky návštěvu různých institucí (parlament, sudy). Učitelé, ale i žáci sami rganizují pravidelné návštěvy zajímavých sbnstí splečenskéh a kulturníh živta. Kmpetence pracvní Učitelé mtivují a vedu žáky k tmu, aby znalsti a zkušensti získané v jedntlivých blastech využívali v zájmu své přípravy na buducí studium, pvlání a ve svém dalším živtě. Učitelé učí žáky vědmě užívat a vládat digitální techniku. Učitelé vyžadují, aby žáci při pracvních činnstech ddržvali vymezená pravidla týkající se práce s uvedenu techniku a zásady bezpečnsti včetně první pmci. Učitelé vedu žáky k bezpečnému vládání labratrní techniky a efektivnímu průběhu experimentální práce. 6
3.3 Zabezpečení výuky pr žáky se speciálními ptřebami Žáci se specifickými pruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysrtgrafie ) mají k dispsici nepvinný předmět Cvičení z českéh jazyka, který prbíhá v učebně vybavené pčítači pr každéh studenta. Žáci, kterým zdravtní stav neumžňuje studvat běžným způsbem, mhu studvat pdle individuálníh vzdělávacíh plánu způsby takvéh studia jsu uvedeny v kapitle 3.7 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných. Žáci, kterým by rdinné sciální pměry neumžňvaly studvat, umžňujeme integraci a zapjení d vzdělávacíh prcesu. Rdiče či záknní zástupci studentů se studijními prblémy jsu včas infrmváni, ve vzájemné splupráci je hledán řešení. Škla splupracuje s Pedaggick psychlgicku pradnu a s Centrem pr prevenci sciálně patlgických jevů. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Žáci, kteří dsahují výbrných výsledků ve sprtu, hře na hudební nástrj apd. mhu studvat pdle individuálníh vzdělávacíh plánu. Žáci, kteří dsahují výbrných výsledků v některé z předmětvých sutěží, mhu svůj studijní zájem rzvíjet frmu studia pdle individuálníh vzdělávacíh plánu. O studium pdle individuálníh vzdělávacíh plánu mají mžnst pžádat všichni žáci. Škla rzlišuje tři typy individuálních vzdělávacích plánů: Termínvané zkušení. Žák je přezkušván (jakukli frmu) p předchzí dmluvě s vyučujícím. Obvykle mají tit studenti dhdnut den v týdnu, kdy mhu být z danéh předmětu přezkušváni. Žák navštěvuje vyučvání v plném rzsahu, je mu umžňvána účast na sustředěních. Tent studijní plán je pvlván zpravidla žákům, kteří dsahují výbrných výsledků v předmětvých sutěžích (Matematická lympiáda apd.), věnují se výknnstně sprtu, hře na hudební nástrj či jiné, časvě nárčné aktivitě a dsahují v ní výbrných výsledků. Úlevy z výuky. Krmě termínvanéh zkušení je žákvi pvlena absence v přesně stanvených vyučvacích hdinách. Žák uzavírá klasifikaci v řádném termínu, v předmětech s vyšší absencí skládá, krmě běžných pvinnstí, dplňující zkušku před kmisí. Tent studijní plán je zpravidla pvlván vrchlvým sprtvcům (může však jít i žáky, kteří se věnují jiným aktivitám na vrchlvé úrvni), kterým rzvrh tréninků či příprav kliduje s rzvrhem šklní výuky. Samstatné studium. Student dchází d škly pdle individuálníh rzvrhu, termíny zkušek a uzavírání klasifikace jsu dhdnuty na individuální termíny. Tent studijní plán je pvlván výjimečně, např. reprezentantům ČR v některé sprtvní disciplíně, jejichž sezóna jim neumžňuje pravidelnu návštěvu škly. Na pvlení individuálníh studijníh plánu nemají žáci nárk a může jim být debrán. Stane se tak v případě, že neddržují pvinnsti (zejména termíny uzavírání klasifikace, dcházku d výuky 7
apd.), které jsu jim ulženy. Pdmínku udělení individuálníh studijníh plánu jsu také dbré studijní výsledky. 3.5 Začlenění průřezvých témat Všechny tematické kruhy všech průřezvých témat jsu začleněny jak sučást pvinných vzdělávacích předmětů. Následující tabulky bsahují celkvé shrnutí. V jedntlivých slupcích je mžn vysledvat uplatnění příslušnéh průřezvéh tématu. Pdrbnější infrmace frmách a metdách lze najít v učebních snvách. Vzhledem k zaměření škly je na vyšším gymnáziu pdrbněji zpracván průřezvé téma Envitnmentální výchva. PRIMA KVARTA PRŮŘEZOVÉ TÉMA TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA Osbnstní a sciální výchva Rzvj schpnstí pznávání Čj, Z Čj, IVT Sebepznání a sebepjetí VkZ Čj, Ch, OV Ch, Aj, Šj, OV, Nj Čj, Ch, Nj Seberegulace a seberganizace VkZ Ch, Bi Ch, Čj Psychhygiena Fy, HV Ch Ch Kreativita VV, M, PCG, Z Fy, VV, M, IVT, PCG Pznávání lidí Aj VkZ Mezilidské vztahy Kmunikace Čj, VV Čj, D, M,PCG Čj, HV, VV, Z Čj, Fy, M, Aj, PCG, IVT Kperace a kmpetice VkZ Ch Řešení prblémů a rzhdvací dvednsti M, PCG M, PCG, Bi Hdnty, pstje, praktická etika D Bi Čj, Ch, PCG, M, VV, IVT Ch, Nj, Rj, Šj, OV Čj, D, VV, Rj, Šj, OV Čj, Fy, M, Nj, PCG, Z, Ch, Fj, Rj, IVT M, Ch, PCG, Ch Čj, VV, M, Ch, PCG Ch, Nj Čj, VV, Nj Čj, M, PCG, Ch, Fj, Nj D, Ch, Aj M, Ch, Rj, Z, PCG Čj, Rj, OV, Z 8
Výchva demkratickéh bčana Občanská splečnst a škla OV, Z VV Aj, Nj VV, Rj Občan, bčanská splečnst a stát VV, OV OV D, VV, VkZ, Z Frmy participace bčanů v plitickém živtě OV Z VkZ Bi Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech Evrpa a svět nás zajímají Čj, VV Čj, HV Objevujeme Evrpu a svět Jsme Evrpané HV, Aj D Multikulturní výchva Kulturní diference D, Z HV Lidské vztahy Multikulturalita Čj, D, Rj, OV, Nj D, Bi Bi, OV Bi D, Bi, Z Čj Čj, VV, Aj Čj, Z, VV, Aj Aj, VV, IVT D, Z, VkZ Čj, Ch, Z Čj, Ch, Fj, Rj D, VV, Ch, Rj D, Rj, Šj, Nj Čj, Nj, VV, Rj, IVT Etnický půvd D, HV D, Bi Rj Princip sciálníh smíru a slidarity VkZ Z D Envirnmentální výchva VkZ Čj, Nj, Fy, D, Ch, Rj, Šj, OV Čj, Nj, VV, Ch, Fj Ch, Z, Nj Šj Čj, Nj, VV, Z Čj, Fj, Rj, Nj Eksystémy Bi, Z Bi Fy, Ch Ch, Bi Základní pdmínky živta Bi Bi Bi, Z Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí Fy, Bi Aj, Bi Vztah člvěka k prstředí Mediální výchva Čj, D, HV, VV, Bi Čj, HV, VV, Bi, Z, IVT VV, Ch, Rj, Šj, Bi Čj, Fy, Ch, Bi Fy, Rj, Bi Čj, Fy, VV, Ch, Nj, Bi, Z Čj, Nj, Fy, D, Ch, Aj, Rj, Bi Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení HV IVT Fy Aj, Z Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality D, Z, VkZ Bi Stavba mediálních sdělení Čj Z Vnímání autra mediálních sdělení VkZ VkZ Z Čj, Šj, Nj 9
Fungvání a vliv médií ve splečnsti VV, Z HV, VV Aj Tvrba mediálníh sdělení Práce v realizačním týmu VV VkZ, Čj, IVT VV, Bi, VkZ VV, IVT VV, Bi, VkZ, IVT D, Fy, Nj Čj, Nj, VV, Fj VV KVINTA OKTÁVA Osbnstní a sciální výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Psychické vlastnsti sbnsti, rzvj vlastní sbnsti SV Základy západní křesťanské civilizace Dě Odkaz mderních dějin pr dnešní dbu Dě Pznávání a rzvj vlastní sbnsti G Nadání, talent, imprvizace HV Genialita a vliv prstředí HV Lab. cvičení rg. schpnsti, přesná kmunikace Fy Fy Fy Lab. cvičení rg. schpnsti, přesná kmunikace Ch Ch Ch Představvání, prjev zájmu jiné lidi, vhdné tázky Aj Aj Aj Aj Sciální kmunikace Čj Čj Čj Čj Infrmatinen vn dem Alltag Nj Kmmunikatin Nj Nj Nj Nj Sciální kmunikace SV Seberegulace Šj Zátěžvé situace, stres, strategie jejich zvládání Bi Kmunikace, argumentace, řešení sprů Bi Bi Bi Bi Reflexe sebevládání - mapvání situací, kdy užívám vůli Bi Mnžiny rzvj rg.dvednstí a efekt. řešení prblémů M Pznávání a rzvj vlastní sbnsti VV Sciální kmunikace VV Mrálka všedníh dne VV VV Mrálka všedníh dne Fj Fj Sciální kmunikace Fj Fj Fj Fj Kmunikace, představvání Rj Rdina,práce, přátelství Rj Rj 10
Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Evrpa svět rdinné příběhy Rj Zeměpisné bjevy, klnialismus 19. stl., svět p rce 1945 Dě Dě Dě Třetí svět p druhé svatvé válce Dě Žijeme v Evrpě G Významní Evrpané z českéh prstředí Bi Bi Bi Bi Světvý ppulační vývj, mezinárdní migrace Bi Glbální prblémy, jejich příčina a důsledky VV Žijeme v Evrpě VV Křeny evrpské splečnsti Dě Dě Dě Dě České dějiny - průběžně Dě Dě Dě Antika klébka evrpské kultury HV Dějiny evrpské hudby HV Festivaly hudby HV HV Glbalizační a rzvjvé prcesy Einstein, astrfyzika Fy Glbální prblémy tepelné mtry,el. zdrje Fy Fy Struktura látek a vlastnsti bitechnlgie Ch Ch Ch Živt. styl v různých zemích Aj Aj Aj Aj Významní Evrpané Čj Čj Čj Čj Glbální prblémy Šj Vzdělávání v Evrpě a ve světě Šj Eurpäische Unin Nj Glbalizační a rzvjvé prcesy SV Glbální prblémy, jejich příčiny a důsledky SV EU, její instituce, histrie a sučasnst SV Vzdělávání v Evrpě a ve světě Fj Fj Fj Glbální prblémy, jejich příčiny a důsledky Fj Fj Fj 11
Multikulturní výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Vztah k multilingvní situaci a splupráce mezi lidmi Fj Fj Fj Rzpad klniální sustavy Dě Rasismus v kntextu mderních dějin Dě Dě Hledání hud. ukázky HV Pslech HV Zdrj mezinárdníh napětí Bi Bi Bi Bi Pstje a jednání ke xenfbii, rasismus a intleranci Bi Základní prblémy scikulturních rzdílů G Psychsciální aspekty interkulturality VV Základní prblémy scikulturních rzdílů VV Základní prblémy scikulturních rzdílů Šj Šj Šj Šj Stavba atmu, jaderné reakce - Meitnervá, Einstein Ch Osbnsti a událsti histrie, svátky, kníčky Aj Mdely sužití Čj Čj Deutschsprachige Länder Nj Nj Nj Nj Ausländerhass Nj Základní prblémy scikulturních rzdílů Fj Fj Etnický půvd Rj Ruská kultura Rj Rj Rj Rj Envirnmentální výchva PŘÍNOS PRŮŘEZOVÉHO TÉMU Uvědmvat si výlučné pstavení člvěka v přírdním systému a jeh dpvědnst za další vývj na planetě TEMATICKÝ OKRUH Oblast pstjů fylgeneze člvěka - Bi scilgie - SV člvěk a přírda - VV X X Beethven:Pastrální - HV X X literatura s ekl. tematiku - Čj eklgické zemědělství - Nj Pchpit, že člvěk z hle- závlahvé hspdářství - Dě X REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA X X X X 12
diska své existence musí využívat přírdních zdrjů ve svůj prspěch, ale vždy tak, aby nedšl k nevratnému pškzení živtníh prstředí. Uvědmit si, že k chraně přírdy může napmci každý jedinec svým eklgicky zdpvědným přístupem k běžným denním činnstem. Vnímat míst, ve kterém žije, a změny, které v něm prbíhají, a cítit zdpvědnst za jeh další vývj, a t nejen z hlediska živtníh prstředí. člvěk a živtní prstředí-vv X X paliva - Ch X energie - Fy X X hydrlgie - G X reprtáž - Čj X chrana ŽP - Nj X žebříček hdnt - SV X vztah člvěka k přírdě - Čj X X X X cestvání Rj, Šj X X X X chrana přírdy-vv X X Čechmr:Vda má - HV X X Turistický kurz TV X Martinů:Otevírání studánek - HV X X ŽP a jedntlivec - Nj X industrializace reginu - Dě X X živt ve 21.stletí - Nj X regin - VV X X reginální autři - Čj X X bidiverzita - Bi X X X X recyklace látek - Ch X X byvatelstv, sídla - G X X X mé měst, kraj Aj, Rj X X Oblast vědmstí a dvednstí zemědělství - Dě X X X Pznat slžitu prpjenst přírdních systémů a pchpit, že narušení jedné slžky systému může vést ke zhrucení celéh systému. eksystémy - Bi X X X planeta Země-VV X X kybernetika - IVT X úvaha - Čj X X znečiš. prstředí Šj, Aj, Nj, Rj X X X X 13
Hledat příčiny neuspkjivéh stavu živtníh prstředí v minulsti i sučasínsti mrvé epidemie - Dě X glbální prblémy - G X X X důsledky glbalizace - Nj X Pchpit velku prvázanst faktrů eklgických s faktry eknmickými a sciálními a být schpen vybrat ptimální řešení v reálných situacích. právní péče ŽP - SV envirnmentalismus - Bi rzbr textů Čj Optim. využívání survin Ch X X X X Nahlížet různé aspekty eklgických prblémů, vytvářet si vlastní názr a pstj k nim. Uvědmit si vliv znečištěnnéh prstředí na lidské zdraví. člvěk a přírda - VV referáty s prblematiku ŽP - Čj srvnání našeh reginu s cizinu Nj, Aj, Rj, Šj srvnání našeh reginu s cizinu - Ch civilizační nemci - Nj negativní jevy ve splečnsti - SV X X X X X zdravý živtní styl Bi, Rj, X X X člvěk a zdraví-vv vliv látek na rganismus - Ch X X slhvá práce, výklad - Čj X X X X X X prezentace, chrana ŽP - Čj X Dzvídat se, jaké mžnsti mám jak bčan při chraně živtníh prstředí, a umět jich využívat. přístup spl. k chraně ŽP - Nj X státní správa - SV X chráněný území Bi, G X X X přírdní krásy Aj, Rj X X X X Získat praktické dvednsti a návyky pr běžné denní činnsti napmáhající ke zlepšení živtníh prstředí. statistika - M X člvěk a splečnst - VV X X režim dne - Aj, Nj, Fj, Šj X X likvidace dpadů - Ch X X X řečnická cvičení - Čj X X X X Prpjit pznatky a dvednsti z jedntlivých vzdělávacích blastí a využívat je při řešení envirnmentální tržní hspdářství - SV zpracvání dat - M grafické zpracvání dat - IVT X X X X 14
prblematiky. prezentace - Čj X X Mediální výchva TEMATICKÝ OKRUH REALIZACE - ROČNÍK KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA Vědmí síly a významu aktivníh přístupu ke všem pdnětům Fj Fj Média a mediální prdukce Šj Pčátky nvvěké vzdělansti Dě Dě Ttalitní a demkratické režimy 20. stletí Dě Vývj řeči a písma Dě Dě Dě Mediální prdukty a jejich význam G Příprava příspěvku na stejné téma Bi Bi Bi Bi C v časpisech žáci pvažují za zajímavé a c pstrádají Bi Bi Bi Bi Samstatná práce studentů HV HV Telefnvání, získávání infrmací Aj Aj Aj Média a mediální prdukce VV Uživatelé VV Základní žurnalistické útvary Čj Čj Čj Čj Mediální prdukce televize, rzhlas, ptika, vlnění F F Massenmedien Nj Nj Nj Účinky mediální prdukce a vliv médií Fj Tvrba internetvé prezentace IVT IVT IVT IVT Práce s daty (třídění, filtrvání), databáze IVT IVT Animvaná prezentace IVT IVT Telefnvání Rj Vyplňvání dtazníků Rj 15
4. Učební plán Vzdělávací blasti Předměty Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk Další cizí jazyk Matematika a její aplikace Matematika Praktická cvičení z gemetrie Infrmatika a infrmační a kmunikační technlgie Infrmatika a výpčetní technika - 1 1-2 1) Člvěk a přírda Fyzika Chemie Bilgie Zeměpis Člvěk a splečnst Občanská výchva Dějepis Člvěk a svět práce Umění a kultura Hudební výchva Výtvarný výchva Člvěk a zdraví Tělesná výchva Výchva ke zdraví Vlitelný předmět 1 - seminář Prima Sekunda Tercie Kvarta sučet 5 4 4 4 17 1) 3 3 3 3 12 - - 3 3 6 1) 4 4 4 4 16 1) 1 - - - 1 2 2+1 2) 2+0,5 2) 2 9,5 1) - - 2 2+1 2) 5 1) 2 2+1 2) 2+0,5 2) 2 9,5 1) 2 2 2 2 8 1) 1 1 1 1 4 1) 2 2 2 2 8 1) integrván 3) - 1 1 - - 2 2 2 2 2 8 3 2 2 2 9-1 1-2 1) - 1-1 2 1) Vlitelný předmět 2 - seminář - - - 1 1 1) Celkvá dtace hdin 28 30 32 32 122 Pznámky: 1. předměty byly psíleny z dispnibilních hdin 2. třída má v předmětech fyzika, chemie a bilgie jednu hdinu týdně půlenu a dučí se jak dvuhdinvé praktikum 3. bsah vzdělávací blasti Člvěk a svět práce byl integrván a je sučásti předmětů Matematika, Fyzika, Bilgie a Výchva ke zdraví 16
Vzdělávací blasti Předměty Jazyk a jazykvá kmunikace Český jazyk a literatura 4 3 3 4 14 1) Cizí jazyk 4 3 3 3 13 1) Další cizí jazyk 3 4 3 3 13 1) Matematika a její aplikace Matematika 5 4 4 2 15 1) Člvěk a přírda Fyzika Chemie Bilgie Gegrafie Gelgie Člvěk a splečnst Splečenské vědy Dějepis Člvěk a svět práce Kvinta Sexta Septima Oktáva sučet 2+1 2) 2 2+1 2) 2 10 2+1 2) 2+1 2) 2-8 2 2+1 2) 2+1 2) 2 10 2 3 2-7 integrván 3) - 1 2 2 2 7 2 2 3-7 integrván 4) - Umění a kultura Hudební br / Výtvarný br 2 2 - - 4 Člvěk a zdraví Tělesná výchva Výchva ke zdraví 2 2 2 2 8 integrván 5) - Infrmatika a infrmační a kmunikační technlgie 2 2 - - 4 Vlitelný předmět 1 - seminář - - 2 2 4 Vlitelný předmět 2 - seminář - - 2 2 4 Vlitelný předmět 3 - seminář - - - 2 2 Vlitelný předmět 4 - seminář - - - 2 2 Celkvá dtace hdin 35 35 34 28 132 Pznámky: 1. předměty ve vzdělávací blasti Jazyk a jazykvá kmunikace byly psíleny z dispnibilních hdin z důvdů rzvje kmunikačních schpnstí žáků 2. třída má v předmětech fyzika, chemie a bilgie jednu hdinu týdně půlenu a dučí se jak dvuhdinvé praktikum, psílení předmětu ve vzdělávací blasti Člvěk a přírda vychází kapitl 3.1 Zaměření škly, 3.2 Prfil abslventa a integrace v bdech 3, 4, 5 3. bsah předmětu gelgie byl integrván a je sučástí předmětu Gegrafie 17
4. bsah vzdělávací blasti Člvěk a svět práce byl integrván a je sučásti předmětu Splečenské vědy 5. bsah předmětu výchva ke zdraví byl integrván a je sučásti předmětu Bilgie 18
5. Učební snvy UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 19
Časvé, bsahvé a rganizační vymezení předmětu Rčník: Prima Sekunda Tercie Kvarta Pčet hdin: 5 4 4 4 Učební texty: ČEKÝ JAZYK 6-9 pr ZŠ a VG, nakladatelství Fraus Charakteristika předmětu: Obsahvé vymezení Vyučvací předmět český jazyk a literatura vychází z bsahu vzdělávacíh bru český jazyk a literatura RVP ZV. V části jazykvé a slhvé je spjen úzce s předmětem cizí jazyk a zejména v části literární je spjat s vyučvacím předmětem dějepis a bčanská výchva. Organizační vymezení Vzdělávací bsah předmětu český jazyk a literatura má kmplexní charakter. Pr přehlednst je rzdělen d tří základních slžek, které jsu navzájem prpjeny: výchva literární výchva jazykvá výchva kmunikační a slhvá Sučástí výuky předmětu jsu pravidelné návštěvy kulturních představení divadelních i filmvých, návštěvy výstav výtvarnéh umění, knihvnické lekce, které napmáhají při realizaci některých čekávaných výstupů. Uplatňvané strategie: V hdinách učitel rzvíjí a utváří základní klíčvé kmpetence. Jedná se především kmpetence kmunikativní k učení k řešení prblému Dále dchází k rzvíjení dalších kmpetencí v suvislsti s prpjenstí bsahů jiných vyučvacích předmětů: kmpetence sciální kmpetence bčanská Aby učitel na základě učiva dsáhl u žáků rzvje těcht kmpetencí, užívá následujících strategií a pstupů: učitel vybírá pr žáky zajímavé úkly a texty mtivuje k zapjení d předmětvých sutěží y lympiád učitel zadává takvá témata, v nichž žáci tevřeně vyjadřují svůj názr pdepřený lgickými argumenty a tlerují mínění jiných učitel vybírá různé typy textů, pdle zadání žáci prvádějí analýzu bsahu, zbecňují, frmulují závěry 20
učitel vhdnu frmu neb výběrem tématu vede žáka k tmu, aby při diskusích na dbrné téma, zejména při tvrbě slhvých prací dbrnéh stylu a úvah, využíval svje pznatky či znalsti z dřívějška a z jiných brů učitel pdpruje v žácích kreativitu různými způsby práce s literárními texty a ukázkami učitel zadává žákům individuálně neb ve skupinách krátké referáty nejnvějším dění v kultuře (literatura, film) na pdkladě internetu či nvinvých článků žáci se dma připravují samstudiem, ke kterému učitel předem připraví cílené tázky tak, aby se žáci sustředili na určité pasáže textu a dkázali se v něm rientvat, redukvat nadbytečné a sustředit se na důležité učí žáky třídit texty d skupin pdle stylu učitel zadává mtivující úkly pr mluvní cvičení, jednu z frem je ústní zkušení, které je metdu mluvníh cvičení i metdu klasifikační učitel žáky učí vést diskusi tak, aby byl splněn její cíl učitel vede žáky k tvrbě vlastních textů, pdpruje jejich tvůrčí psaní učitel žáky vede k tmu, aby prezentvali své dbré vlastnsti, dvednsti a kníčky, aby dkázali hdntit splužáky učitel žáka knstruktivně kritizuje, vede všechny žáky ke knstruktivní kritice, dále učí žáka vnímat sebe sama ve skupině a dstraňvat chyby v kmunikaci a chvání Prima Téma Učiv KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Vyplňvání tiskpisů Vzkaz, zpráva, známení Dpis Ppis budvy, místnsti Ppis pstavy Ppis krajiny Ppis pracvníh pstupu Žák: Očekávané výstupy třídí infrmace dle důležitsti - psudí jejich bjektivnst - rientuje se v textu - umí napsat dpis (i elektrnicku zprávu) p stránce frmální i bsahvé - pracuje s slvením, pzdravem - dkáže stylisticky a bsahvě dlišit psaní dpisu různým adresátům - pzná, c je t ppis - naučí se ppisvat jevy, věci, děje - umí pracvat s přídavnými jmény - pstupuje d celku k části neb d části k celku Výpisky, výtah - umí napsat dpis (elektrnicku zprávu) p stránce frmální i bsahvé - pracuje s slvením, pzdravem - pracuje se základní triádu (c? kdy? kde?) Vypravvání pzná, c je t vyprávěcí pstup - pracuje s časvu Časvý plán Mezipředmětvé vazby, průřezvá témata září - listpad Kmunikace prsinec - březen březen - duben květen - červen Mezilidské vztahy 21
Jazykvé prstředky Stavba, snva JAZYKOVÁ VÝCHOVA pdstatná jména (substantiva) pslupnstí - definuje vyprávěcí jazykvé prstředky - rzčlení text vypravvání dle frmy a bsahu (úvd, stať, závěr) - dkáže vytvřit a zapsat snvu - - uvědmuje si důležitsti zápletky a vyvrchlení pr příběh umí rzlišit pdstatná jména knkrétní a abstraktní, pmnžná, hrmadná a látkvá - umí rzlišit pdstatná jména becná a vlastní - uvědmuje si becné zásady psaní velkých písmen - umí sklňvat, zná sklňvací vzry, pzná pád, čísl, rd - uvědmuje si některé dchylky d pravidelnéh sklňvání pdstatných jmen září - leden Rzvj schpnstí pznávání - přídavná jména (adjektiva) - umí určit druh přídavnéh jména, zná vzry a správně pdle nich sklňuje - umí stupňvat přídavná jména - zájmena, číslvky - slvesa - umí určit druh - umí sklňvat zájmena sbní, částečně se rientuje ve sklňvání i statních druhů zájmen - zvládá pravpis číslvek základních a řadvých psaných číslicí - umí časvat slves, pzná jeh základní gramatické kategrie čísla, času, způsbu - umí rzlišit pdmiňvací způsb přítmný a minulý Jazykvé příručky - pracuje s jazykvými příručkami základními, ví, c bsahují, uvědmuje si jejich důležitst Skladba 1. Větné členy Základní skladební pzná základní skladební dvjici - umí určit druh pdmětu a přísudku - rzlišuje hlý, rzvitý a něklikanásbný P a Př únr - květen 22