V Evropské unii je siln ě regulovaný trh energetiky, obvykle s jednou státní či

Transkript

1 KV Venti podniká ve dvou zemích - v České republice (respektive v Evropské unii) a ve Vietnamu. Z ekonomického hlediska jde o dva zcela odlišné trhy, jejichž vazba je velmi malá, proto budou rozebírány samostatn ě. Situace v EU V Evropské unii je siln ě regulovaný trh energetiky, obvykle s jednou státní či polostátní firmou vlastnící rozvodnou sí ť a vě tšinu elektráren. Je patrná silná vertikální integrace v odvětví i přes snahu o deregulaci. Změ na není v nejbližší dob ě pravděpodobná vzhledem ke snaze jednotlivých stát ů zachovat si energetickou soběstačnost (v případ ě krize je snazší ovládat - alespo ň navenek vůči voličům - jednu monopolní firmu). Graf: Tržní podíl podíl největšího producenta el. energie v členském státu Malta Cyprus Greece Ireland Latvia France Estonia Belgium Slovakia Lithuania Italy Czech Republic Portugal Sw eden Spain Denmark Hungary Finland United Kingdom Poland Údaje v procentech. V grafu nejsou státy, které údaje neuvádí (obchodní tajemství). Zdroj: Odvě tví výroby (a distribuce) elektrické energie je jako celek charakteristické vysokými náklady na vstup do odvětví. Výjimkou jsou malé elektrárny (vě trné, solární, v ně kterých oblastech vodní) s nižšími náklady a zejména rizikem, ale pouze v případ ě vhodných institucionálních podmínek. Jinak dochází ke složitému vyjednávání jednak s dodavateli a silnými hráči (srov. tepelné elektrárny a dodávky uhlí), jednak s odběrateli (vlastník nebo provozovatel rozvodné sít ě). V příštích deseti letech bude trh zejména ovlivně n automobily na alternativní pohon a přesunem od tepelných elektráren k ekologičtějším zdrojů m a od plynových el. ke zdrojům mén ě závislým na dodávkách surovin (viz boom

2 plynových turbín v 9. letech díky levnému a spolehliv ě dodávanému plynu - malý kapitál, vysoká návratnost). Trh rovněž ovlivní obměna vlády v Ně mecku - povolební situace je prozatím nejasná, ale lze př edpokládat posun od absolutního zákazu jaderných elektráren minimáln ě k prodloužení jejich provozu (původn ě byl prosazen plán Zelených ukončit provoz všech elektráren do roku 22; dů sledkem plánu je vysoký podíl obnovitelných zdroj ů na produkci el. energie v Německu). V celé EU je pravděpodobný růst spotřeby elektrické energie a zárove ň snaha zvyšovat podíl obnovitelných zdroj ů. V ČR lze očekávat, podobn ě jako v ostatních zemích z připojení z let 24/26, další investice do vě trných elektráren, a to minimáln ě na současnou úrove ň EU15. 4 Graf A: Relativní podíl větrných elekráren na celkové produkci elektrické energie v dané oblasti EU 27 EU 15 CZ EU nově přijaté země EU nově přijaté země včetně Rum. a Bulh. Údaje v procentech. Zdroj: tabulka A Z grafu a tabulky A je patrné, že v nov ě přijatých zemích dojde k rů stu podílu výroby el. energie ve větrných elektrárnách. Zkreslení př írodními podmínkami lze zanedbat (minimáln ě v případ ě EU15 vs EU27-EU15). Zajímavý je i relativní meziroční růst produkce elektřiny ve vě trných elektrárnách:

3 YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách EU 15 Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách EU 15 EU 27 EU nové země CZ Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech; EU 15 kopíruje EU 27 Tempa růstu jsou v rámci starých zemí EU mnohem menší než v nov ě př ijatých, zárove ň je patrné, že produkce nov ě př ijatých zemí je ve srovnání s EU15 minimální. Z hlediska KV Venti je zajímavý setrvalý růst v ČR (př es 5 %). Údaje pro rok 28 nejsou zatím k dispozici, ale lze předpokládat, že rů st produkce mírn ě klesne vzhledem k ekonomické krizi. Trh obnovitelných zdroj ů je pro každou zemi specifický rů zným typem státní podpory (pevná výkupní cena, přímé dotace, bonus k výkupní cen ě, obdoba emisních povolenek). Podpora je politicky motivována (zvýšení podílu obnovitelných zdroj ů, energetická sobě stačnost), nemá tržní základ ve zpoplatnění negativních externalit a sjednocení je nepravdě podobné (viz studie z jednání COM(25) 627; {COM(28) 19 final}). Dochází však k postupné konvergenci různých forem podpor. Celý systém je v rámci EU zaštítění směrnicí 77/21/EC. V České republice je výstavba větrných elektráren podporována buď pevnou výkupní cenou nebo příplatkem k tržní ceně elektřiny ( zelený bonus ). Ceny jsou stanovovány dle zákona zákon č. 18/25 Sb. nařízením Energetického

4 regulačního úřadu tak, aby zajišťovaly patnáctiletou návratnost investice a přiměřený zisk. Garantovaná výkupní cena je zajištěna na 2 let. Aktuální výkupní ceny (1.7.) Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny: Datumuvedení do provozu dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Po 1. lednu 29 včetně Od 1. ledna 28 do 31. prosince Od 1. ledna 27 do 31. prosince Od 1. ledna 26 do 31. prosince Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/28 Pohyb cen elektř iny v ČR bude ovlivněn př ípadnou dostavbou jaderné elektrárny Temelín a úpravou těžebních limit ů. Dostavba j.e. by (v závislosti na vyjednávací pozici ČEZ vzhledem k vlád ě) způsobila určitý pokles cen elektř iny v ČR (návratnost investic je v dlouhém období, ale cena za MWh z jaderné elektrárny je zhruba čtyřikrát nižší než z větrné; viz Francie, Norsko) V rámci ČR jsou z hlediska energeticky obnovitelných zdroj ů významné zejména vě trné a v menší míře vodní elektrárny (rozsáhlejší vodní díla). Není př edpoklad masivního rozvoje jiných zdroj ů než vě trných, vzhledem k př írodním podmínkám (solární), a možnostem domácích investor ů (vodní). Není př edpoklad pro stavbu elektráren s plynovou turbínou, které podobn ě jako větrné elektrárny př inášejí návratnost investic v krátkém období a jsou tedy z pohledu investora alternativou. Vzhledem k politické a ekonomické situaci je pravděpodobné zvýšení těžebních limit ů a udržování tepelných elektráren, doplněných j.e. Temelín a Dukovany (bez dostavby) a v menší míř e rozvoj alternativních zdroj ů energie (biomasa, větrné elektrárny). Omezení tě žby by zvýšilo nezamě stnanost v problémových regionech a za současného velmi nízkého postihu negativních externalit nelze př edpokládat substituci za ekologicky mén ě náročnou produkcí elektř iny. Stavba tepelné elektrárny, na rozdíl od stavby jaderné, vzbudí v médiích jen minimální rozruch (by ť vlivem na životní prostředí a zdraví jsou tepelné elektrárny mnohem nebezpečnější). Z hlediska celého trhu energetiky v ČR není př edpoklad výrazného snížení spotřeby. Posun zpě t se týká spíše plynu (substituce plynu za uhlí, koks a běžný odpad). Pro KV Venti existují v ČR dv ě makroekonomické hrozby- prohloubení hospodář ské krize, kdy by byly zrušeny či omezeny dotace pro obnovitelné zdroje a naopak výrazné zjednodušení administrativy, spojené se stavbou větrné elektrárny (firma funguje jako zprostředkovatel). Situace ve Vietnamu Trh ve Vietnamu ovládá monopolní, státem vlastně ný dodavatel EVN se 78 % podílem na produkci. Dominantní jsou tepelné elektrárny doplně né vodními, v odlehlých regionech diesel-agregáty. Stav rozvodné sít ě je je velmi špatný (ztráty

5 v roce 1995: 22 %, v roce 25: 12 %). Vzhledem k průmyslovému růstu země prudce roste i poptávka po elektrické energii. Díky nízké urbanizaci žije 75 % procent obyvatel na venkov ě, 2 % nemá vů bec přístup k elektřin ě. Větrné elektrárny zde př edstavují zajímavou možnost pro lokální elektrifikaci; problémem jsou náklady na výstavbu, které jsou i u velmi malých elektráren mimo možnosti místních obyvatel bez pomoci od státu. Dotace na obnovitelné zdroje obdobné dotacím v EU neexistují. V budoucnu lze očekávat příklon zem ě k tepelným elektrárnám, které budou pravděpodobn ě jediné schopny uspokojit poptávku po elektřin ě z průmyslových podnik ů. V odlehlých oblastech jsou spíše používány diesel-agregáty nebo vodní elektrárny bez napojení na rozvodnou sí ť, které lépe vyhovují místním podmínkám a vyžadují výrazn ě menší náklady na instalaci a provoz než větrné. Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebič ů v Giap Trung, provincie Ha Giang: Spotřebič Procento domácností Žárovka 1 1% Žárovka 2 6% Zářivka 3% Rádio / kazetový přehrávač 7% Televize 4% Video 5% Elektrický vařič % Lednice % Ventilátor 3% Ekonomické možnosti KV Venti ve Vietnamu jsou nejasné a mů že se jen jednat o způsob vyvedení peněz z firmy. Přílohy: Tabulka (A): relativní podíl produkce větrných elektráren na celkové produkci el. energie v dané zemi E U E U C Z E U no vě p řijat é z e m ě E U no vě p řijat é z e m ě vč e t ně. R u m. 2a 3 9B 2ulh Zdroj: Produkce el. energie v EU: tab=table&init=1&language=en&pcode=ten87&plugin=1 Produkce větrnýc elekráren v EU: tab=table&init=1&language=en&pcode=ten93&plugin=1 Tabulka (B): relativní YoY růst produkce elektřiny ve větrných elektrátnách

6 E U 15 Y oy růst produkce # ## ## # E U 27 Y oy růst produkce # ## ## # E U nové zem ě YoY růst produkce # ## ## # CZ Y oy růst produkce # DIV /! # DIV /! # DIV /! #DIV /! # DIV /! E U 15 Y oy růst produkce # ## E U 27 Y oy růst produkce # ## E U nové zem ě YoY růst produkce # ## CZ Y oy růst produkce Zdroj: Informační část o Vietnamu čerpá z: Nhan, Nguyen Thanh, Ha-Duong, Minh: Economic Potential of Renewable Energy in Vietnam s Power Sector, Energy Policy 37 (29) Nguyen, Khanh Q., Wind energy in Vietnam: Resource assessment, development status and future implications, Energy Policy (?) Anindya Bhattacharya, Nguyen Thi Anh Tuyet, Mark Elder, An Assessment of Vietnam s Renewable Energy Policy, International Conference on Energy Security and Climate Change: Issues, Strategies, and Options (ESCC 28) Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebičů v Giap Trung, provincie Ha Giang Zdroj: Tran Hong Ky, A Model for Sustainable Development of Grid Connected Renewable Energy in Vietnam, International Institute of Management, University of Flensburg, Germany, 23