Obecn závazná vyhláška msta Chropyn. 5/2001, o závazných ástech územního plánu ásti Plešovec (pro katastrální území Plešovec)

Transkript

1 Obecn závazná vyhláška msta Chropyn. 5/2001, o závazných ástech územního plánu ásti Plešovec (pro katastrální území Plešovec) Zastupitelstvo msta Chropyn rozhodlo dne svým usnesením vydat na základ ustanovení 12 a 84 odst. 2 písm. b) zákona. 128/2000 Sb., o obcích a ustanovení 29 odst. 3 zákona. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) v platném znní tuto obecn závaznou vyhlášku pro ást Plešovec: ÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení lánek 1 Úel vyhlášky Vyhláška vymezuje závazné ásti územního plánu msta Chropyn ást Plešovec. Vyhláška stanoví základní zásady uspoádání území a limity jeho využití, které je nutno respektovat v rámci využitelnosti území jako závazné podmínky realizovatelnosti. lánek 2 Rozsah platnosti Platnost vyhlášky je stanovena na dobu do roku Pípadné zmny závazné ásti budou po schválení vyhlašovány jako zmny této vyhlášky. Vyhláška platí pro katastrální území ásti Plešovec. Touto vyhláškou se stanoví základní zásady uspoádání území a limity jeho využití. Ustanoveními této vyhlášky nejsou doteny povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a dalších právních pedpis. ÁST DRUHÁ Závazná ást lánek 3 Závazné ásti pro katastrální území Plešovec ešené území je dáno hranicí katastrálního území Plešovec. lánek 4 Urbanistická koncepce požadavky na stavební úpravy V ešení územn plánovací dokumentace uvažujeme pednostn s pestavbou a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu. Dále navrhujeme dostavbu vhodných proluk ve stávající zástavb. Nové rozvojové plochy pro individuální bytovou výstavbu jsou navrženy

2 v návaznosti na souasné zastavné území tak, aby došlo k ekonomickému využití inženýrských sítí a vhodnému dopravnímu napojení na stávající zástavbu. Doplnní menších ploch obanské vybavenosti obchod a služeb bude zejm vznikat v obytných ástech obce, v rodinných domech a polyfunkních objektech v centru obce. Navrženo je rozšíení zahrádkáské kolonie v jižní ásti katastru. Pro pípadné podnikatelské aktivity je navrženo rozšíení stávajícího zemdlského výrobního areálu. Vymezení ploch zastavitelného území Vymezení zastavitelného území uruje zákon. 50/1976 (stavební zákon), 139a, odst. 3 následovn: zastavitelné území tvoí plochy vhodné k zastavní takto vymezené schváleným územním plánem obce, pípadn regulaním plánem. V územním plánu ásti Plešovec jsou navržené plochy zastavitelného území: - plochy pro bydlení (plocha oznaená B1, B2 ve výkresové ásti ÚPD) - plocha pro sport a rekreaci (plocha oznaená S1 ve výkresové ásti ÚPD) - plocha pro individuální rekreaci (plocha oznaená ZK ve výkresové ásti ÚPD) - plocha pro podnikatelské aktivity (plocha oznaená P1 ve výkresové ásti ÚPD) - plocha pro výstavbu zaízení technické infrastruktury (plocha oznaená T1 ve výkresové ásti ÚPD) Zásady uspoádání dopravního, technického a obanského vybavení: Doprava Územím Plešovce prochází státní silnice III/43214 Kromíž Plešovec Chropyn. Stávající dopravní kostra obce zstane zachována. Nový úsek místní komunikace je navrhován pouze v centru obce v trase stávající úelové komunikace v souvislosti s návrhem nové zástavby. U zastávky hromadné dopravy jižn od obce u areálu EPRO jsou navrhovány zastávkové pruhy mimo jízdní pás silnice. Plešovcem prochází cykloturistická trasa (dálková) D2, propojující sever republiky s jihem (od Polska do Rakouska). Trasa je vedena po silnici III/ Nové úseky chodník jsou navrhovány pouze v souvislosti s nov navrhovanou výstavbou komunikací. Silniní ochranná pásma a rozhledové trojúhelníky Jsou stanovena pro území mimo zastavnou ást obce v souladu se znním Zákona o pozemních komunikacích R, který nabyl úinnosti dne 1. dubna Silniní ochranná pásma jsou stanovena v ásti páté, 30, odst. 2 takto: silnice II. tídy, III. tídy a místní komunikace II. tídy 15,0 m Rozhledové trojúhelníky se mimo zastavné území stanovují s délkou 100 m u komunikace oznaené podle zvláštních pedpis jako komunikace hlavní a 55 m u komunikace oznaené jako vedlejší. V zastavném území jsou rozhledové trojúhelníky stanoveny podle SN Zásobování vodou Pásma hygienické ochrany

3 V bezprostední blízkosti zastavného území se nachází významné zdroje vody jednak v prameništi Plešovec, jednak v prameništi Bestský les. Ob prameništ mají vyhlášené pásmo hygienické ochrany 1. stupn a 2. stupn vnitní. Spolen je pro ob prameništ stanoveno PHO 2. stupn vnjší. Celé katastrální území Plešovce se nachází v PHO 2. stupn vnjším, ást pak v PHO 2. stupn vnitním. Tato ochrana vodních zdroj byla stanovena Rozhodnutím OVLHZ ONV v Kromíž ze dne pod.j. Vod.235/1-19/646/90-Po. Podzemní vody, jejich ochrana V Pomoraví, které je zatížené vysokou hustotou osídlení, intenzivní zemdlskou inností a situováním hlavních komunikací do údolní nivy eky Moravy musí být kladeny mimoádné nároky na ochranu podzemních vod ped jejich zneištním ve všech oblastech. Na ochranu ásti oblasti Pomoraví je vyhlášena CHOPAV Kvarter eky Moravy. Podmínky pro využití tohoto území jsou upravovány naízením vlády SR. 85/1981 z Celý katastr Plešovce se nachází v tomto chránném území. Souasný stav Plešovec je zásobován vodou z veejného vodovodu, který je v majetku a správ VaK Kromíž, a.s.. Byl vybudován v roce 1971 a je na nj napojeno cca 95 % obyvatel. Vodovod je souástí SV Kromíž. Zdrojem vody je prameništ Best. Z tohoto prameništ je voda erpána jednak do vžového vodojemu Best 500 m 3 a jednak pímo do ÚV Kromíž. Z vodojemu Best 500 m 3 (max. hladina 240,20 m n.m., min. hladina 234,00 m n.m.) je pívodním adem DN 300 zásobeno msto Chropyn. Na rozvodnou sí Chropyn je napojen pívodní ad DN 150 pro ást Chropyn Plešovec. Rozvodná vodovodní sí je provedena vtšinou z litiny DN , ást sít je z PVC D 90. Celé území Plešovce je zásobováno vodou v rámci jednoho tlakového pásma. Veejný vodovod plní i funkci požárního vodovodu. Okrajem zastavného území Plešovce je trasován vodovodní výtlak DN 200 z prameništ Bestský les. Návrh Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a zstane zachován i do budoucna. Do jednotlivých návrhových lokalit budou rozšíeny stávající vodovodní ady. Odpadní vody Stávající stav Kanalizaní sí byla vybudována postupn od roku 1930, kdy bylo s její výstavbou zapoato, až do roku 1960, kdy byla vybudováním sbrae A dokonena. Vzhledem ke špatnému technickému stavu této kanalizace, který byl ješt zhoršen povodovou událostí v roce 1997, se stala kanalizace v podstat nefunkní. Z tohoto dvodu bylo rozhodnuto o její rekonstrukci. Byla zízena nová jednotná kanalizaní sí náhradou za pvodní. Souasn s provedením nového odkanalizování, zahrnujícího napojení všech domovních pípojek a obnovu peerpávací stanice odpadních vod, byla pro místní ást Plešovec vybudována samostatná mechanicko biologická OV Q 24 = 33 m 3 den -1, situovaná na okraji areálu bývalého ZD, nyní areálu Primy. Ze stávající kanalizaní soustavy byl ponechán pouze úsek DN 300 mezi RD.p v dl. 30 m, ostatní stoky v délce cca 1,9 km byly provedeny nov. Ped istírnou je umístna odlehovací komora, souástí istírny je erpací stanice a dešová zdrž. Odlehené vody a vody vyištné jsou vypouštny pomocí kanalizace DN 600 do zaizolovaného melioraního odpadu Plešovského odpadu. Vlastní kanalizaní sí je vybudována v dimenzích DN 600 až DN 300. Pro odvodnní západní ásti zástavby je vybudována v prostoru návsi erpací stanice odpadních vod.

4 Na veejnou kanalizaci budou napojeny i odpadní vody ze sociálního zaízení firem Prima a epro. Zásobování plynem Stávající stav ást Chropyn Plešovec je plošn plynofikována. Do Plešovce je doveden stedotlaký pivad D90, který je napojen na STL plynovod DN 100 z VTL RS na ulici Hrad v Chropyni. Na STL pivad je napojena stedotlaká plynovodní sí v Plešovci, kterou je rozvádn zemní plyn o provozním tlaku 0,3 Mpa. V ulici Záhumenice je realizována plynovod v profilu D 90, ostatní rozvody jsou vybudovány v profilech D 63. Jednotliví odbratelé jsou zásobování zemním plynem pes domovní regulátory. V bezprostední blízkosti podél východní hranice zastavného území Plešovce je trasována vysokotlaká pípojka DN 150 pro Chropyni. Ochranná pásma: Pi ešení zástavby a realizaci veškerých zámr v obci bude nutné mj. pihlédnout k ochranným pásmm plynového zaízení. Návrh Navržené lokality pro zástavbu budou napojeny na stávající plynovodní sí. Stávající STL plynovodní sí umožuje svými dimenzemi pipojit všechny další individuální odbratele. Zásobování el. energií Stávající stav V ešeném území se nachází vedení VVN 110 kv íslo 559 a 551. Ochranné pásmo vedení 110 kv je 15 m od krajích vodi na ob strany. Obec je zásobována el. energií z linky VN 22 kv. 78. Jednotlivé trafostanice v obci jsou napojeny nadzemními pípojkami, vedení jsou v dobrém technickém stavu. Odbratelé v obci jsou zásobování el. energií za tí stožárových trafostanic o celkovém instalovaném výkonu transformátor 960 kva. Jedna trafostanice slouží pro zásobování areálu firmy epro. Technický stav trafostanic je dobrý. Stávající distribuní sí NN je po rekonstrukci a je vyhovující. Ochranná pásma: Pi ešení výstavby a realizaci veškerých zámr v obci bude nutné mj. pihlédnout k ochranným pásmm elektro-energetických zaízení. Návrh Požadovaný píkon el. energie pro zásobování rozvojových ploch pro výstavbu je možno zajistit ze stávajících distribuních trafostanic. Pro pokrytí nárstu spoteby elektrické energie v plánovaných lokalitách jsou na jednotlivých trafostanicích dostatené výkonové rezervy. Koridor inženýrských sítí Koridor inženýrských sítí prochází jižní okrajovou ástí katastrálního území Plešovec. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo koridoru inženýrských sítí je 150m na ob strany. Spoje a spojová zaízení Telefon Telefonizace Plešovce je zajištna z digitální telefonní ústedny v Chropyni. Kapacita telefonní ústedny je dostatená pro pokrytí všech aktuálních žádostí o zízení telefonní stanice. V obci byla rovnž provedena rekonstrukce místní telefonní sít.

5 Dálkové kabely Prostorem obce prochází stávající dálkový kabel provozovaný eským Telecomem. Jedná se o metalický kabel. Pi další výstavb nutno respektovat ochranné pásmo tohoto kabelu. Radioreleové trasy Prostorem obce prochází radioreleová trasa provozovaná Vojenskou správou, dále radioreleová trasa Holý kopec Chropyn-Díly, která je provozována operátorem sít mobilních telefon. Televizní signál V obci lze pijímat TV signál následujících vysíla: Zlín Tlustá hora na 22. k. (T1), 51. k. (T2), 41. k. (NOVA) a 58. k. (PRIMA) Nový Jiín Veselský kopec na 34. k. (T1) Brno Kojál na 9. k. (NOVA), 29. k. (T1) a 46. k. (T2) Alternativn zde lze pijímat rovnž signál vysílae Pradd na 36. k. (T1), 50. k. (T2) a 53. k. (NOVA). Zásobování teplem Souasný stav Zásobování teplem v místní ásti Plešovec je zajišováno lokálním zpsobem. Obanská vybavenost Souasný stav Souasný stav obanské vybavenosti v ešeném území je vyhovující jak po stránce kapacity, tak po stránce úelu. Návrh Doplnní menších ploch obanské vybavenosti obchod a služeb bude zejm vznikat v obytných ástech obce, v rodinných domech a polyfunkních objektech v centru obce. Likvidace odpad Souasný stav ást Plešovec má zaveden organizovaný svoz TKO. Odpad je ukládán do sbrných nádob a specializovanou firmou odvážen na ízenou skládku TKO mimo ešené území. Sbrný dvr pro ukládání tídného odpadu a nebezpených složek TKO je situován v Chropyni. Návrh Stávající zpsob likvidace TKO je pro výhled vyhovující. lánek 5 Závazné regulativy Funkní využití území: Jednotlivé ásti území jsou kategorizovány do jednotlivých kategorií z hlediska pípustné innosti v daném území. Stavby a jiná zaízení, která funknímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístny ani povoleny. Funkní plochy v rámci ešeného území viz výkres. 2 Hlavní výkres dlíme následovn na:

6 U: urbanizované zóny (B, OB, S, ZK, P1, P2, T, D, VZ) jedná se o plochy zastavné nebo urené k zastavní N: neurbanizované zóny (L, KZ, SZ, O, LP, plochy prvk USES) jde o plochy nezastavitelné (volné, krajinné, pírodní) URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ Plochy individuálního bydlení B1: bydlení v rodinných domcích nízkopodlažní zástavba s možností chovu drobného domácího zvíectva a s možností provozování služeb a obchodu Jedná se o území s pevahou obytné funkce v RD. Je ureno pro trvalé bydlení v rodinných domcích se zahradou. Je zde možný drobný chov malého domácího zvíectva a provozování drobných soukromých živností v rámci RD. Rodinné domky mohou být: - izolované (soliterní) - dvojdomky (v návaznosti na charakter stávající zástavby) - adové domky (v návaznosti na charakter stávající zástavby) Charakter novostaveb, vestaveb a pístaveb musí být pizpsoben okolní zástavb. Zvláštní dkaz je teba klást na podlažnost zástavby, objem objekt, zastavní pozemk, tvar a krytinu stechy. Funkce bydlení je zde dominantní a výstavba nebo zizování vestavby a pístavby s jinou funkcí (obanské vybavení, píp. další aktivity) nesmí narušovat tuto hlavní funkci. Vedle bydlení je zde možno podmínn umísovat: - drobnou obanskou vybavenost - služby - drobné nerušící a neobtžující emeslnické dílny - chovatelství a pstitelství Tyto innosti nesmjí negativn ovlivovat sousední parcely. V rámci výstavby objekt je nutné zabezpeit odstavování (garážování) osobních automobil obyvatel minim. pro souasný stupe automobilizace, pokud možno v objektech RD. Umisování zaízení pro chovatelství, výrobní služby a emesla, které negativn ovlivují okolí pachem, prachem, hlukem apod. Plochy obanské vybavenosti OB: obanská vybavenost (bez kombinace s jinou funkcí) Jsou to zaízení, která s ohledem na svou funkci, nebo svým stavebním charakterem neumožují integraci s bydlením je to zaízení kultury, školství, apod. - školská zaízení - zdravotnická zaízení - zaízení sociální pée - obchodní zaízení maloobchodu - zaízení veejného stravování a ubytování - zaízení veejné správy, policie - zaízení pošty a finanních služeb - zaízení komunálních služeb - zaízení nevýrobních služeb - církevní zaízení - kulturní zaízení

7 - zaízení pro zabezpeení požární ochrany Podmínn je pípustné umísování: - drobné výroby a služeb - hromadných parkoviš - nezbytné technické vybavenosti - dílen a garáží údržby - bydlení pouze výjimen doplkov (nap. služební byty byt domovníka apod.) Bydlení s výjimkou byt domovníka apod. (bydlení jako doplková funkce), zizování výrobních zaízení, zaízení výrobních služeb, erpacích stanic pohonných hmot apod. Plochy pro sport a rekreaci S: plochy pro sport a rekreaci (bez kombinace s jinou funkcí) Plochy se stabilizovaným funkním využitím pro innosti sloužící pro zabezpeování sportovního vyžití obyvatel msta. Do této kategorie patí samostatná sportovišt (nikoliv hišt v obytné zástavb nebo u obanského vybavení školní apod.). Jedná se o plochy multifunkní. Na tchto plochách je možno umisovat: - otevená a krytá sportovišt s nezbytným píslušenstvím - zaízení maloobchodu - stravování (a pípadn ubytování) + doplkové služby pro sportovní úely - parkovišt Jiná innost, než pro sportovn rekreaní úely. Plochy zahrádkáských kolonií ZK: zahrádkáské kolonie Území je ureno pro rostlinnou produkci. Je zameno na pstování zemdlských a okrasných rostlin, plodin, ovocných sad apod. pípustné je umisování: - úelových staveb pro zahrádkáství - podsklepených pízemních objekt do 25 m 2 zastavné plochy nepípustné je umisování: - bytové výstavby - rekreaních chat a chalup - úelových staveb pro podnikání, zemdlství, lesnictví a výrobu - zaízení výrobních služeb a emesel Plochy výrobní a skladovací P1: plochy pro výrobu a sklady nesluitelné s bydlením Území prmyslové výroby a sklad nesluitelné s bydlením. Plochy jsou ureny pro lokalizaci výrobních areál, které svým objemem a charakterem výroby obtžují okolí. - zaízení prmyslové výroby - zaízení výrobních podnikatelských aktivit - zaízení sklad a pomocných provoz - zaízení emeslných dílen a výrobních služeb

8 - výstavba zaízení technických objekt a zaízení technické infrastruktury - dopravn obslužných zaízení (parkování, výstavba hromadných parkoviš). Podmínn je pípustné umisování: - podnikové administrativy - erpacích stanic a služeb pro motoristy - výjimen je možno ponechat stávající zaízení pro doplkové bydlení jako je svobodárna nepípustné je na tchto plochách umisování nových objekt pro bydlení. Plochy pro podnikatelské aktivity, výrobní služby a emesla P2: území výrobních služeb, emesel, výrobních podnikatelských aktivit a obanské vybavenosti komerního charakteru nesluitelné s bydlením Plochy jsou ureny pro lokalizaci obanské vybavenosti komerního charakteru, podnikatelských výrobních areál, které svým objemem a charakterem výroby ásten obtžují okolí. Na tchto plochách je možno umísovat: - obchodní zaízení - drobná zaízení veejného stravování - zaízení nevýrobních služeb - zaízení pro zabezpeení požární ochrany - zaízení sklad a pomocných provoz - zaízení výrobních podnikatelských aktivit - zaízení emeslných dílen a výrobních služeb - výstavba zaízení technické infrastruktury - dopravn obslužných zaízení hromadná parkovišt - podnikové administrativy - erpacích stanic a služeb pro motoristy - bydlení pouze výjimen doplkov (nap. služební byty byt domovníka apod.) bydlení s výjimkou byt domovníka apod. (bydlení jako doplková funkce). Plochy pro zaízení technické vybavenosti T: plochy pro zaízení technické vybavenosti nesluitelné s bydlením Plochy pro zaízení technické infrastruktury jsou plochy staveb a zaízení pro zásobování pitnou vodou, odvádní a ištní odpadních vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií a teplem, zpracování a likvidace odpad, telekomunikaní sít a zaízení. Umístní tchto ploch s takto vymezenou funkcí je zejmé z výkresové dokumentace elaborátu ÚPN msta. Jiná innost, než pro úely technické vybavenosti. Plochy pro dopravu a dopravní služby D: plochy pro dopravu a dopravní služby nesluitelné s bydlením Vymezují dopravní koridory a zaízení (pozemní komunikace vetn chodník a pás ochranné zelen), které v dsledku negativních vliv dopravy nelze využít pro jinou funkci, parkovišt, garáže a dopravní služby (erpací stanice pohonných hmot s píslušenstvím).

9 Jiná innost, než pro úely dopravy a dopravních zaízení. Plochy veejné a vyhrazené zelen VZ: plochy veejné zelen a plochy vyhrazené zelen Plochy veejné zelen: jedná se o ucelené plochy zelen, které jsou dležité z hlediska urbanistického a jejich respektování je závazné. Jinou funkci je možné v tchto plochách realizovat výjimen za uritých regulaních podmínek (dtské hišt, výstavba altán apod.). Plochy vyhrazené zelen: jsou to plochy zelen v areálech obanské vybavenosti tvoí doplkovou funkci (nap. školní zahrady apod.). Do této kategorie zaazujeme i zele hbitova. Realizace jiných funkcí se nepipouští. NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ Plochy krajinné zelen L: lesy, remízky, náletová zele Obecn lesní porosty v souvislých celcích i osamlé lesní segmenty v zemdlsky využívané krajin plní ekologicko stabilizaní a hospodáskou funkci. Všechny lesní porosty jsou zárove významnými krajinnými prvky. Navrhujeme dolesnní v rámci posílení vzrostlé zelen v souvislosti s realizací protierozních pás v krajin a v rámci výsadby prvk ÚSES viz výkresová ást elaborátu. Stávající zpsob využívání: - remízky a náletová zele na zemdlských a ostatních plochách - trvalé lesní porosty Pípustné zpsoby využívání: - stávajícím zpsobem - v rámci lesních pozemk je možné povolovat pouze stavby, které jsou ureny pro funkní využití tchto ploch, stavby pozemních komunikací, liniové stavby technického vybavení, objekty nezbytné pro technické zabezpeení msta, apod. Nepípustné zpsoby: - pemna devinných spoleenstev na zemdlský pdní fond - na nezastavitelných plochách není dovoleno umisovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou ureny pro funkní využití tchto ploch, staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objekt nezbytných pro technické zabezpeení msta, apod. Plochy zemdlského pdního fondu: SZ: sady a zahrady O: orná pda LP: louky a pastviny, trvalé travní porosty Tyto plochy mají rozhodující podíl v zastoupení zemdlských kultur zamených na tržní produkci. Pípustné zpsoby využívání: - stávajícím zpsobem s cílem snižování množství dodatkové energie (hnojení) - vytváení protierozních prvk (zatravovaní prlehy, pásy s porostem a vzrostlou zelení) - ornou pdu na erozn ohrožených svazích a podél potoních niv pevádt do kategorie luk

10 - vylenit vybrané plochy zemdlského pdního fondu pro vytvoení a doplnní prvk územního systému ekologické stability a protierozních opatení (zmna využití území) - extenzivn využívané a nevyužívané plochy ZPF pevádt na louky, pípadn nkteré plochy zalesnit - u stávajících zahrad a sad doplovat a obnovovat stromovou výsadbu - v sadech a zahradách pilehlých k RD možno zizovat drobná zaízení individuální rekreace, která nejsou urena ke komerním úelm (soukromý bazén, tenisový kurt apod.). Nepípustné a nevhodné zpsoby využívání: - stavební innost s výjimkou drobné zemdlské a úelové výstavby sloužící pro zabezpeování zemdlské produkce a s výjimkou staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objekt nezbytných pro technické zabezpeení msta apod. - zizování zahrádkáských lokalit vetn výstavby zahradních domk a víceúelových hospodáských objekt malovýrobního pstitelského charakteru - zizování nových lokalit pro individuální a hromadnou rekreaci spojenou s výstavbou rekreaních objekt - další zcelování ploch orné pdy - rušení protierozních mezí a zábran, vetn likvidace solitérní a liniové zelen podél cest a vodních tok - výsadba a pstování nevhodných plodin na erozn ohrožených plochách - pevádní zahrad a sad na ornou pdu Plochy pírodovdného významu a prvk lokálního ÚSES Prvky lokálního územního systému ekologické stability: BC biocentrum, BK biokoridor, IP interakní prvek. Plochy pírodovdného významu a prvky ÚSES vytváející nepravidelnou sí ekologicky významných segment krajiny, které jsou úeln rozmístny na základ funkních a prostorových kriterií, kladn psobí na uchovávání a zvyšování ekologické stability území. Stávající zpsob využívání: - plochy zemdlského pdního fondu intenzivn využívané - extenzivní louky, sady, zahrady - behová, doprovodná a soliterní zele - remízky a náletová zele na zemdlských a ostatních plochách - trvalé lesní porosty Pípustné zpsoby využívání: - stávajícím zpsobem s cílem pevedení do ploch prvk ÚSES (biocentra, biokoridory) - dosadba stávajících porost vybranými devinami odpovídajícími požadavkm ochrany pírody a ÚSES - extenzivní zásahy mající výchovný charakter - revitalizace pírodovdn významných území Nepípustné zpsoby využívání: - holosené zpsoby zásah - intenzivní hospodáské využívání za úelem tžby deva - výsadba typov a druhov nevhodných a nepvodních devin - pemna devinných spoleenstev na zemdlský pdní fond - na nezastavitelných plochách není dovoleno umisovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou ureny pro funkní využití tchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objekt nezbytných pro tech. zabezpeení msta, apod.

11 Vodní plochy a toky Z hlediska širších vztah tvoí páte zájmového území eka Morava. Pravostranným pítokem Moravy je v ešené oblasti eka Moštnka, která zasahuje i do katastru Plešovce. Další kategorie vodních tok je zastoupena Malou Bevou (protéká kolem jihozápadní hranice katastru Plešovce). Jedná se o levostranné rameno Moravy, které ústí do Moštnky. Podél vodních tok je nutno respektovat provozní pásmo. Šíka provozního pruhu u vodního toku ureného pro vodní cesty od behové áry je nejvýše 10 m, šíka provozního pruhu jiných rok dle druhu opevnní beh a vegetace nejvýše 6 m (Vyhláška. 19/1978 Sb.). V zastavném území nesmí být budovány stavby ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, bez souhlasu vodohospodáského orgánu (138/1973, 13). Na návrh správce vodního toku mže vodohospodáský orgán pro nezbytn nutné poteby stanovit k užívání i vtší šíku pozemku pi vodním toku. Jedná se zejména o inundaní území, kde v pípad mimoádných událostí (povode) a v dsledku likvidace následk mimoádné události je v potebném rozsahu možno šíku zvtšit. Zátopové území Záplavové území eky Moravy bylo vyhlášeno vodohospodáským orgánem pod.j. 235/1/1680/92 PO v roce Po povodni z ervence 1997 bude záplavové území pehodnoceno. V pedložené ÚPD je zakreslena hranice zátopového území z ervence 1997 na základ podkladu pedaného RRR OkÚ Kromíž. Základními charakteristickými rysy povodn VII/1997 jsou: - vysoké kulminaní prtoky - rychlý odtok z plochy povodí a nástup kulminací - velké škody v zástavb, malé na úrod Dle Urbanistické studie Pomoraví, která byla zpracována spoleností Löw a spol. v prosinci 1998, která eší mimo jiné i protipovodovou ochranu obcí v záplavovém území. Obecné návrhy: Vylouit ze 3. zóny všechny stavby s výjimkou zahradních domk na ploše navrhované chatové zástavby a zaízení a objekt EPRO, které nejsou souástí protipovodových systém, a mimo zaízení, která neovlivní prtokový režim zóny a i asté povodn jí nevadí. Ve 2. zón povodové ochrany vylouit všechny nové trvalé stavby mimo ty, které jsou v daném míst nezbytné pro vlastní stávající funkní využití ploch a inženýrské sít. Tato zaízení však musí být individuáln ochránna ped povodovými škodami. Vymístit z nivy všechny potenciální zdroje nebezpeného zneištní (prmyslové odpadní vody, sklady ropných látek a jiných chemikálií, atd.) Umožnit rozliv povodových prtok do nivy na zemdlskou a lesní pdu (mimo zastavná území obce) Q 5 podle poteb efektivní retence vody v nivách. Zajistit prtonost nivy (inundaní mosty a propustky pod zemními tlesy komunikací). Koruny dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. a II. t. a železnic musí být nad hladinou Q 100. Manipulaci s vodami a pípadn zízení objekt umožujících ízenou inundaci volit podle výsledk hydrotechnické studie, pokud tato prokáže, že je to nezbytn nutné k ochran níže ležících sídel. Okolo zastavného území Plešovce je uvažováno s vybudováním ochranné hrázky na ochranu Q 100. Situování hrázky je zakresleno ve výkresových pílohách. Parametry hráze budou navrženy v rámci její projektové pípravy. Podrobné stavební regulativy a pípustné innosti v zátopovém území:

12 Vzhledem k povodové ochran v návaznosti na povode v r jsou do doby vybudování hrázového systému navrženy regulativy pro výstavbu obytných objekt v Plešovci následovn: (1) Výška úrovn 21. obytného podlaží (pi celkové rekonstrukci objektu) musí být nad úrovní maximální dosažené hladiny vody pi povodni v ervenci 1997 tj. 193,10 m n.m. Tento požadavek uplatuje i správce toku Povodí Moravy a. s. Brno. (2) Pi výstavb používat materiály a konstrukce vhodné pro použití v záplavových oblastech viz další text. Obecn platí pro zátopové území: (1) stavby obytných a hospodáských budov, veejných budov a prmyslových závod jsou z dvod ochrany vodohospodáských a jiných spoleenských zájm nežádoucí. (2) souhlasné stanovisko lze vyslovit u tchto staveb: liniové stavby jako nap. komunikace, mosty, dálkovody, které je nutno zabezpeit, aby nepsobily zvyšování hladiny pi povodních a jinak nezhoršovaly odtokové pomry. stavby objekt, jejichž provoz souvisí s vodním tokem a stavby v tiché mlké a plošn roztáhlé inundaci, nejde-li o pozemek pi vodním toku, který je souástí zátopového území, zvláštní péi je teba vnovat zizování kanalizaních istíren, aby byla zachována jejich funkce v celém rozsahu i pi výskytu povodní a vnitních vod a pro pípad vyazení istírny nebo nkteré její ásti z provozu zajistit, aby i za povodní bylo možno odvádt odpadní vody ze sídlišt do vodního toku a nebyly pekroeny stanovené ukazatele. stavby obytných dom, pracoviš a skladiš, u nichž pízemí a podlaží je nutno vybudovat nad úrovní hladiny povodn, která byla podkladem pro stanovení zátopového území, popípad nad úrovní nkteré nižší hladiny stanovené na základ odborného posouzení a pod úrovní takto urené hladiny zizovat pouze sklepy, prádelny, sušárny apod., a provést takové izolaní opatení, aby eventuálním zatopením netrplo zdivo budov a dále opatení, aby voda nemohla vniknout do budovy kanalizací a okna a prduchy zbudovat tak, aby prostory nemohly být zatopeny. stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou jen v mlké inundaci, a to tak, že budou vyvedeny 50 cm nad úrove hladiny vody povodn, ze které se vycházelo pi stanovení zátopového území a ádn zajištny proti vniknutí vody, popípad podle možnosti vyazeny z provozu v pípad zatopení a asanace. V hluboké inundaci je možno zizovat studny jen v nezbytných pípadech zejména pro veejné vodovody, pokud není možné zajistit jejich vyvedení nad nejvyšší hladinu vody, je nutné je zajistit proti infekci a zneištní, které mže být zpsobeno povodní. skládky stavebního materiálu u povolených staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být pi povodni nebo pi chodu led odstranny, popípad zajištny ped odplavením. (3) stavby škol, nemocnic, jiných zdravotních a sociálních zaízení a hromadných rekreaních objekt se vyluují. Podniky Povodí navrhují píslušným orgánm provedení nutných úprav objekt v zátopovém území, pípadn jejich odstranní k zajištní snazšího odchodu povodní a navrhují, aby tam bez náležitého zajištní nebyly ponechány pekážky nebo odplavitelné pedmty, zejména pokácené stromy a kee, vývraty a skládky deva. Pée o životní prostedí

13 Ochrana pírody a krajiny, ÚSES Je nezbytné respektovat ochranu pírody a krajiny podle zákona. 114/92 Sb. musí být respektovány všechny významné krajinné prvky (vymezené podle zákona. 114/1992 Sb., 3). Na daná území se vztahuje legislativní ochrana ekologicky významných prvk krajiny podle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny. Bude respektován pírodní charakter krajiny. Bude respektován návrh ešení ÚSES územního systému ekologické stability, jako opatení ve veejném zájmu. V ešeném území se nenachází žádný nadregionální prvek ÚSES, jsou zde pouze lokální biocentra a biokoridory, doplnné interakními prvky. Vodní hospodáství Opatení pro zlepšení stavu Všemi dostupnými prostedky zajišovat a podporovat komplexní nápravu hydrologických a hydropedologických pomr. Jedná se zejména o: - revize funknosti a posouzení vlivu vybudovaných odvodovacích systém - zákaz výstavby nových melioraních systém - zmna zpsobu hospodaení vetn agrotechnických metod - zatravování pop. zalesování erozí ohrožených pozemk a vytvoení ochranných pás kolem vodoteí - revitalizaními opateními zlepšovat retenní schopnosti krajiny - dosáhnout zmn ve zpsobu lesního hospodaení, zejména upuštní od holoseného zpsobu, pemnou jehlinatých monokultur na smíšené a listnaté porosty, pevodem vybraných skupin porost z kategorie les hospodáských do kategorie les ochranných a les zvláštního urení (pramenné oblasti, PHO, atd.) Zásady pée o vodní toky - doplovat koridory vegetace podél vodoteí, zejména v návaznosti na plány ÚSES - u vybraných vodoteí mimo zástavbu ponechávat vodní toky i pobežní vegetaci v pvodním stavu - zabránit využívání vodoteí pro dopravní úely - minimalizovat dopady výstavby objekt a komunikací na vodní toky - drazn ešit divoké skládky v údolních nivách a na prameništích Kulturní památky Nemovité kulturní památky Se v ešeném území nenachází. Neevidované památky místního významu: V ešeném území se vyskytuje i ada objekt, které z hlediska památkové pée zaezujeme do kategorie památek místního významu a které v souladu se zákonem (zákon. 20/97 Sb., o státní památkové péi, ve znní zákona. 425/1990 Sb.) zasluhují ochranu. Jsou to pedevším kaple, kíže, sochy, Boží muka apod. Archeologická pée Vzhledem k tomu, že ešené území lze pokládat za území s možností výskytu archeologických nález, je nutné již pi píprav staveb (pi územním a stavebním ízení) v daném území postupovat podle 22 odst. 2 zákona. 20/87 Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších zmn a doplnní. Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již od doby pípravy stavby oznámit stavební zámr Archeologickému ústavu AV R Brno a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Vyhlášené pásmo hygienické ochrany

14 V rámci ešení územního plánu ásti Plešovec jsou urena PHO OV a hbitova dle platné legislativy a SN: OV 25 m od objektu hbitov 50 m od oplocení Požadavky na zábor ZPF a lesních pozemk Zábor zemdlského pdního fondu bude realizován v souladu se zpracovanou zemdlskou pílohou k územnímu plánu ásti Plešovec. Souhlas se záborem vydá Okresní úad v Kromíži, referát životního prostedí, jako vcn a místn píslušný státní orgán. Zábor lesních pozemk není v ásti Plešovec navrhován. lánek 6 Regulativy základních stavebních prvk Pro obytnou zástavbu, pro obanskou, sportovní a podnikatelskou zástavbu, pro výstavbu výrobních a technických zaízení v zastavném území msta a ešené ásti Plešovec i mimo n tj. pro všechny stavby v urbanizovaných i neurbanizovaných ástech ešeného území, platí z titulu územního plánu následující zastavovací podmínky: - je nutné dodržet stavební (uliní) áru - max. výška budov bude do 2 nadzemních podlaží (píp. s vestavným podkrovím), není-li v grafické ásti stanoveno jinak - dodržet sedlový i valbový tvar stechy v prostedí tradiní zástavby, mimo tradiní zástavbu dodržet tvar sklonitý nebo kombinovaný - respektovat tradiní ešení objekt - nová zástavba budovaná v inundaním území musí být zakládána tak, aby podlaha 1. NP (+- 0,000) byla nad úrovní hladiny Q 100. Objekty nedoporuujeme podsklepovat. Tyto zastavovací podmínky, krom podlažnosti, se budou vztahovat i na všechny rozvojové plochy (územní rezervy). Pi návrhu objekt je nutné zabránit narušení panoramatu obce, ešit problém kompozin vhodné architektury a pechodu zástavby do volné krajiny. Stavební áru tvoí stávající stavební ára v ulicích obce (dána stávající zástavbou) je to spojnice fasád min. 2 sousedních dom, a to z každé strany. Nová zástavba mimo souasn zastavné území obce bude mít stavební áru minimáln 15 m od osy silnice III/ Podrobné urbanistické ešení: Vtší návrhová a rozvojová plocha B1 a její využití bude vázáno na zpracování podrobnjšího stupn územn plánovací dokumentace (regulaní plány). Zde budou vyznaeny jednotlivé objekty a upesnné trasování obslužné komunikace, inženýrských sítí a objekt technické infrastruktury. V tomto podrobnjším ešení budou dodrženy všechny zastavovací podmínky, stanovené schváleným územním plánem obce. lánek 7 Veejn prospšné stavby Vymezení veejn prospšných staveb: - výstavba místních komunikací pro novou obytnou zástavbu

15 - výstavba obslužných komunikací k objektm technické vybavenosti - výstavba chodník (pší propojení) - výstavba odstavných ploch pro vozidla automobilové dopravy - výstavba odvodovacích píkop - územní nároky pi zajištní zásobení elektrickou energií nových rozvojových ploch - územní nároky pi realizaci systému zásobování vodou pro nové rozvojové plochy - územní nároky pro vybudování kanalizaních stok v obci pro nové rozvojové plochy - územní nároky pi realizaci systému zásobování plynem pro nové rozvojové plochy - územní nároky pi stavb ochranné hráze Plešovec na Q 100 ÁST PÁTÁ Závrená ustanovení lánek 14 Uložení schváleného územního plánu Schválený územní plán Chropyn ást Plešovec, vetn všech doklad je uložen v souladu s ustanovením 19 odst. 2 vyhlášky. 135/2001 Sb. na Stavebním úadu Mstského úadu Chropyn, na referátu regionálního rozvoje Okresního úadu v Kromíži a Krajského úadu Zlínského kraje. Zmny územního plánu Dojde-li u schváleného územního plánu ke zmn podmínek, na základ kterých byla územn plánovací dokumentace schválena, poídí orgán územního plánu zpracování zmny územn plánovací dokumentace. Zmny musí být provedeny v souladu s 30 a 31 zákona. 50/1976 Sb., v platném znní a s 17 vyhlášky. 135/2001 Sb. Zmnu závazné ásti územn plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil pvodní územn plánovací dokumentaci. lánek 15 Tato vyhláška nabývá úinnosti dnem František Hrabal, v. r., starosta msta Chropyn Eva Klašková, v. r., místostarostka msta Chropyn