Ocenění podniku Akciový Pivovar Dalešice a.s.

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ocenění podniku Akciový Pivovar Dalešice a.s. Diplomová práce Autor: Bc. Marek Caha Vedoucí práce: Ing. Mojmír Sabolovič, Ph.D. Brno 2013

2

3 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vytvořil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne Podpis

4 Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Mojmíru Sabolovičovi, Ph.D. za odborné vedení práce, mimořádnou ochotu a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této diplomové práce. Děkuji také MVDR. Ladislavu Urbanovi, správci Akciového Pivovaru Dalešice a.s., za poskytnutí materiálů potřebných pro vypracování této práce. Rád bych poděkoval také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

5 ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je stanovit subjektivní hodnotu podniku Akciový Pivovar Dalešice a.s. k Ocenění bylo provedeno pro účel managementu a vlastníků podniku. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část vymezuje teoretické postupy, které jsou prakticky aplikovány v části druhé. Strategická a finanční analýza předcházela samotnému ocenění podniku, které bylo provedeno metodou diskontovaných peněžních toků a metodou účetní hodnoty vlastního kapitálu. Klíčová slova: diskontované peněžní toky, hodnota podniku, ocenění ABSTRACT The aim of this diploma thesis is to determine the subjective value of company Akciový Pivovar Dalešice a.s. to date The valuation was done for management and also for owners of the company. This thesis consists of two basic part. The first part limits theoretical procedures which are practically used in the second part of this work. Strategic a financial analysis goes before real company evaluation which was processed by aplication of discounted cash flow method and the book value of equity method. Key words: discounted cash flow, company value, appraisement

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika Literární rešerše Vymezení základních pojmů Definice podniku Hladiny hodnoty podniku Hodnota podniku Předpisy pro oceňování podniku Kategorie (standardy) hodnoty Důvody pro ocenění podniku Doporučený postup při ocenění podniku Strategická analýza Analýza makroprostředí Analýza mikroprostředí Analýza vnitřního prostředí Finanční analýza Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza poměrových ukazatelů Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná Analýza a prognóza generátorů hodnot Sestavení finančního plánu Metody oceňování podniku Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění) Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosová metoda)

7 4 Vlastní práce Účel ocenění Základní údaje o podniku Struktura společnosti Historie společnosti Strategická analýza Analýza makroprostředí Analýza mikroprostředí Analýza vnitřního prostředí Finanční analýza Horizontální a vertikální analýza Analýza poměrových ukazatelů Ocenění podniku Akciový Pivovar Dalešice a.s Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná Analýza a prognóza generátorů hodnoty Tržby Provozní zisková marže Pracovní kapitál Finanční plán Souhrnné ocenění Ocenění metodou účetní hodnoty Ocenění metodou diskontovaných peněžních toků DCF Závěr Seznam literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam vzorců Seznam příloh Přílohy

8 1 Úvod Nezbytnost určovat hodnotu věcí je téměř tak stará jako lidstvo. V okamžiku, kdy chtěli lidé začít obchodovat, bylo nutné přiřazovat různým věcem různé hodnoty. Postupem času začali lidé shromažďovat majetek a měli potřebu mít přehled o velikosti a hodnotě celého svého jmění. Tak se začal oceňovat majetek a rozvíjely se způsoby pro dokonalejší a přesnější stanovení hodnoty majetku. Od roku 1989 je Česká republika demokratickým státem. Změna centrálního plánování na tržní ekonomiku sebou přinesla mnohé změny, ekonomiku nevyjímaje. Vznikaly soukromé a akciové společnosti. Objevily se situace, kdy bylo potřeba provádět finanční analýzy nebo dokonce zjišťovat hodnoty podniku. Česká ekonomika měla v počátcích devadesátých let velmi omezené znalosti v provádění finančních analýz. Jednalo se o nedostatky v teorii, které se následně promítaly do praxe. Tím vznikla potřeba získávat nové poznatky a zkušenosti v oblasti, která se bezprostředně dotýká zájmů podniku a tím je stanovení jejich hodnoty. Největším problémem v procesu oceňování byla, a dodnes stále je, absence jakéhokoliv závazného oceňovacího standardu, který by přesně specifikoval postupy a metody oceňování. Výběr správné metody k ocenění tedy závisí nejen na účelu ocenění, ale i na osobním výběru oceňovatele. Tato práce je cíleně zaměřena na akciovou společnost, která působí v odvětví výroby nápojů. Podnik, o kterém je řeč, zaměřuje svoji produkci na výrobu piva. Jedná se tedy o odvětví českého hospodářství, které má u nás jednu z největších, ne-li největší, tradici. Základem pro ocenění společnosti Akciový Pivovar Dalešice a.s. je analýza pivovarského odvětví jako celku. Hlavními pilíři jsou strategická a finanční analýza. V posledních dvou desetiletích došlo v oboru pivovarnictví ke značným změnám. Velké pivovary, které byly ve vlastnictví státu, se změnily na akciové společnosti, došlo ke vzniku mnoha nových pivovarů využívajíc projevů pivního lokálního patriotismu. Změny přinesly do odvětví velmi pozitivní efekty. Týkalo se to především technologických obnov vybavení, zvýšení jakosti produkce i potřebu budovat nové distribuční sítě. 8

9 Další důležitý posun je spojen s naším vstupem do Evropské unie v roce Došlo k otevření evropského trhu a nutilo to české podniky ke zvýšení konkurenceschopnosti ve snaze získat nového obchodního partnera nebo zahraničního investora. Zájem o české pivovary je stále značný, je to dáno také faktem, že Česká republika se stále drží celosvětově na prvním místě ve spotřebě piva na jednoho obyvatele. Z pohledu podniku i konkurence je dobré znát cenu sledovaného objektu. Stanovení objektivní hodnoty je téměř nemožné, ať je to dáno obtížnou dostupností některých podkladů nutných pro ocenění nebo subjektivním ovlivněním. Snahou této diplomové práce je určení subjektivní investiční hodnoty. 9

10 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je stanovit subjektivní hodnotu společnosti Akciový Pivovar Dalešice a.s. Hodnota podniku je odhadnuta k datu za účelem ocenění pro potřeby a využití managementu a vlastníků podniku. Ocenění bude provedeno pomocí metody diskontovaných peněžních toků (DCF) a pomocí účetní metody. Dílčím cílem této práce je provedení strategické a finanční analýzy, které jsou klíčové pro určení hodnoty podniku. Analýzy budou provedeny za roky 2008 až Zjistíme finanční situaci podniku a jeho konkurenceschopnost. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části je uvedena literatura, která se zabývá problematikou oceňování podniku. Ve druhé části práce jsou teoretická východiska aplikována na Akciový Pivovar Dalešice a.s. 2.2 Metodika Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první, teoretické části, je obsažena literární rešerše. Druhá, praktická část, obsahuje vlastní práci. Při vypracování diplomové práce jsou čerpány informace převážně z podkladů podniku za roky 2008 až 2012, z teoretických a empirických primárních a sekundárních zdrojů. V teoretické části jsou uvedena teoretická východiska této práce na základě teoretické analýzy literárních pramenů. Obsahuje vymezení základních pojmů, jako jsou např. definice podniku, hodnota podniku, předpisy pro oceňování, důvody pro oceňování atd. Následuje deskripce dílčích kroků ocenění, kterými jsou strategická a finanční analýza, analýza generátorů hodnot a finanční plán. Na závěr jsou specifikovány konkrétní použité metody pro ocenění podniku. 10

11 V praktické části je nejdříve vymezen předmět, účel a datum ocenění, k němuž je provedeno stanovení hodnoty. Součástí této části je charakteristika oceňovaného podniku (např. obchodní jméno společnosti, IČO, výše základního kapitálu atd.). Dále následují jednotlivé dílčí analýzy, jejichž provedení je pro určení hodnoty podniku nezbytné. Jedná se především o strategickou a finanční analýzu. Strategická analýza zahrnuje analýzu vnějšího a vnitřního prostředí, hodnocení perspektivnosti podniku a prognózu tržeb. Významem strategické analýzy je definování budoucího vývoje podniku. Pro analýzu vnějšího prostředí je použita PEST analýza, dále je vymezen relevantní trh (přepočítán na Jihomoravský kraj) a jeho prognóza (provedena na základě regresní analýzy), analýza atraktivity trhu a hodnocení konkurenceschopnosti podniku neboli vnitřního prostředí. Na základě výsledků uvedených analýz je provedena SWOT analýza, ve které se využijí informace získané prostřednictvím strategické analýzy. Hodnocení vnějšího prostředí slouží pro stanovení příležitostí a hrozeb a údaje z analýzy vnitřního prostředí pro stanovení silných a slabých stránek podniku. Finanční analýza hodnotí finanční situaci podniku za posledních pět let. Je provedena horizontální a vertikální analýza. Dále následuje analýza poměrových ukazatelů, která se skládá z ukazatelů likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability. K dílčím výpočtům je použit program Microsoft Excel Před samotnou aplikací výnosových metod je provedena analýza generátorů hodnot (např. tržby, pracovní kapitál atd.). Zároveň je uvedena prognóza použitých ukazatelů, která poslouží k sestavení finančního plánu podniku na následující čtyři roky. Poslední část mé diplomové práce je věnován výpočtu výsledné hodnoty podniku. Tuto hodnotu zjistím pomocí účetní hodnoty vlastního kapitálu na principu historických cen a metody diskontovaných peněžních toků. V poslední části je shrnuta celá práce do závěru, ve kterém jsou obsaženy nejdůležitější zjištění vyplývající z provedených analýz a současně i výsledná hodnota oceňovaného podniku. 11

12 3 Literární rešerše Před samotným oceňováním je třeba mít jasnou představu o tom, co vlastně oceňujeme a co by mělo být výsledkem. Je tedy potřeba nadefinovat samotný pojem podnik, jaké jsou jeho základní hladiny, na kterých může být oceněn, dále je nezbytné vědět, co je to hodnota podniku a jaké základní kategorie hodnot můžeme rozlišovat. 3.1 Vymezení základních pojmů Definice podniku Prvním krokem je vymezení samotného pojmu podnik. Podnik je vymezován v literatuře různě. Podle některých autorů lze podnik definovat jako jedinečné, méně likvidní aktivum, pro které existují velmi málo účinné trhy. Tato definice odpovídá situaci a má významné důsledky pro vymezení hodnoty podniku. (Mařík, 2007) Pro účel ocenění podniku má největší význam definice podle 5 obchodního zákoníku, zákona č. 513/1991 Sb. 1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají k tomuto účelu sloužit. 2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se používají ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku. 1 Podnik můžeme chápat z různých hledisek jako: subjekt, který umožňuje dodavatelům prodej surovin a materiálu zákazníkům nákup zboží či služeb, 1 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 12

13 účelově sestavenou skupinu lidí, kteří na základě svých odborných zkušeností zabezpečují za odměnu chod podniku, účelově sestavenou konfiguraci strojů, zařízení a objektů, vytvářející podmínky pro chod podniku. (Mlčoch, 1998) Podnik je funkčním celkem - entitou, která je nadána schopností přinášet určitý užitek, generovat určitý výnos v současnosti i budoucnosti. (Kislingerová, 2001) Hladiny hodnoty podniku Podnik můžeme podle Maříka (2007) oceňovat na různých hladinách: Hodnota brutto zde se jedná o hodnotu podniku jako celku, jako podnikatelské jednotky (entity). Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele. Hodnota netto touto hodnotou rozumíme ocenění na úrovni vlastníků podniku. V principu tedy oceňujeme vlastní kapitál. Podle 6 obchodního zákoníku můžeme hladiny hodnoty vymezit následovně: Hodnota brutto je v 6 odst. 1) definována takto: Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiný práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. Hodnota netto je v 6 odst. 3) definována takto: Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. 2 Pro oceňování v podmínkách ČR je nejčastěji využívaný čistý obchodní majetek, tedy ocenění netto. (Mařík, 2003) 2 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 13

14 3.1.3 Hodnota podniku V praxi se často setkáváme s požadavkem, aby oceňovatel určil objektivní hodnotu podniku. Je třeba proto již na začátku zdůraznit, že něco jako objektivní hodnota podniku neexistuje. (Peemoller, 2004) Hodnota podniku je dána očekávanými budoucími příjmy (buď na úrovni vlastníků, nebo na úrovni všech investorů do podniku) převedenými (diskontovanými) na jejich současnou hodnotu. Příjmy v dlouhém budoucím časovém horizontu lze však pouze odhadovat, nikoliv objektivně určit. Tato skutečnost pak vede k závěru, že hodnota podniku není vlastně nic jiného než určitá víra v budoucnost podniku, která je vyjádřena v penězích. Z uvedeného pak plynou následující závěry: Hodnota podniku není objektivní vlastnost celku zvaného podnik, protože je založena na projekci budoucího vývoje. Jedná se tedy o odhad. Pokud hodnota není objektivní vlastnost, nelze sestavit jednoznačný algoritmus, který by umožňoval hledanou hodnotu určit. Hodnota bude závislá jednak na účelu ocenění a jednak na subjektu, z jehož hlediska je určována. (Mařík, 2007) Podle Kislingerové (2001) je hodnota odrazem vzájemného vztahu nabídky a poptávky, nákladů a užitečnosti, vzácnosti a použitelnosti pro vlastníky zboží. Hodnota tedy není skutečnost, je to odhad pravděpodobné ceny. Hodnota totožného zboží tak je pro každého člověka jiná. Zboží se vyznačuje hodnotou užitnou a směnnou. Užitná hodnota je souhrnem vlastností, které činí ze zboží statek, tj. jde o schopnost produktu být v budoucnu užitečný. Směnná hodnota je výrazem schopnosti zboží být předmětem směny. Směnná hodnota je v penězích vyjádřená hodnota zboží, které je předmětem směny, tvoří tak cenu tohoto zboží. Je výrazem nabídky a poptávky nebo konkurujících si nabídek a poptávek. Dluhošová (2006) definuje hodnotu jako částku bez ohledu na konkrétní okolnosti prodeje či nákupu. Vyjadřuje tedy částku, kolem níž by se měla pohybovat cena. 14

15 Stanovená výsledná hodnota podniku neovlivněna rozsahem a kvalitou údajů, které jsou k dispozici, časovým horizontem a použitou metodou. Jednotlivé postupy lze aplikovat za určitých podmínek a předpoklad, a proto jejich nerespektování může vést k nesprávné interpretaci výsledných hodnot. Důležité je si uvědomit, že výsledkem ocenění není zpravidla jedna hodnota, ale spíše interval hodnot Předpisy pro oceňování podniku V současné době neexistuje v České republice žádný zákon nebo předpis, který by byl při oceňování podniku obecně závazný. Oceňovatelé podniků se v České republice opírají především o ekonomickou teorii. Přesto existují určité předpisy, které se uplatňují alespoň dílčím způsobem. (Mařík, 2007) 1. České předpisy Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR tento zákon je závazný pouze při oceňování v rámci zákona o konkurzu a vyrovnání, o soudních poplatcích, o dani dědické. Metodický pokyn ZNAL České národní banky určen pro ocenění podniků pro znalecké posudky, které jsou předkládány ČNB. 2. Mezinárodní a Evropské standardy a) Mezinárodní oceňovací standardy (IVS) b) Evropské oceňovací standardy (EVS) Tyto standardy obsahují především definice hodnoty a pak určité rámcové zásady, které by měli být respektovány. 3. Národní standardy některých zemí Americké oceňovací standardy (US PAP) Německý standard (IDW S1) určen speciálně pro potřeby oceňování podniků 15

16 3.1.5 Kategorie (standardy) hodnoty V případě oceňování podniku lze rozlišovat několik základních kategorií hodnoty. Podle Maříka (1998) je možné tyto kategorie identifikovat na základě několika logických otázek: 1. Kolik by za podnik mohl zaplatit běžný zájemce, tzn. jaké je tržní ocenění? 2. Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? 3. Jakou hodnotu podniku lze považovat za nespornou? Podle těchto hledisek je možné podle Maříka (2007) definovat čtyři základní přístupy k oceňování podniku. Jsou to: tržní hodnota, subjektivní (investiční) hodnota, objektivizovaná hodnota, komplexní přístup na základě Kolínské školy Tržní hodnota Definicí tohoto pojmu se zabývá mezinárodní organizace pro oceňování International Valuation Standards Committe (dále již jen IVSC), která zdůrazňuje především fakt, že tržní hodnota aktiva je výrazem spíše jeho trhem uznané použitelnosti a nikoliv pouze jeho čistě fyzického stavu. V mezinárodních oceňovacích standardech můžeme nalézt definici, která tržní hodnotu označuje jako odhadnutou částku, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. (Krpata, 2005) Subjektivní (investiční) hodnota V tomto případě oceňování je prioritou individuální názor účastníků transakce, např. kupujícího. Takto pojatá hodnota je odpovědí na otázku: Jako má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? (Mařík, 1998) 16

17 Velká část podniků, které si kladou za cíl nalézt tržní hodnotu, fakticky obsahuje pouze hodnotu investiční. Základní charakteristiky investiční hodnoty jsou podle Maříka (1998): budoucí peněžní toky jsou odhadovány téměř výhradně na základě představ manažerů, popř. jsou mírně upraveny směrem dolů oproti představám, diskontní míra je stanovena na základě alternativních možností investovat. Subjektivní přístup je vhodný zejména v situaci, kdy potenciální kupce nebo prodejce potřebuje zjistit, zda je pro něj transakce výhodná. Jako další vhodné využití literatura uvádí případ rozhodování mezi sanací a likvidací podniku, kdy stávající vlastník má představu, co by ještě s podnikem mohl dokázat a pouze zjišťuje, jestli má podnik větší hodnotu při zachování provozu nebo zda je větší jeho likvidační hodnota. (Mařík, 2007) Investiční hodnota je dle IVSC (2003) definována jako hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovené investiční cíle. Tento pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo skupinou investorů, kteří mají určité investiční cíle, případně kritéria. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva Objektivizovaná hodnota Objektivizovaná hodnota je také někdy nazývána hodnotou odhadců. V prvním stupni bere v úvahu jen všeobecně uznávané skutečnosti, které jsou relevantní k datu ocenění. V druhém pak přihlíží k obecně známým faktům, které mají na ocenění vliv, přestože se týkají budoucnosti a jejich působení nemusí být jednoznačné. Ve třetím stupni pak teprve lze do ocenění promítnout subjektivní hledisko, jakého je využíváno v případě subjektivní hodnoty. (Mařík, 2003) Tato hodnota by měla být v co největší míře postavena na všeobecně uznávaných datech a při jejím výpočtu by měli být dodrženy určité zásady a požadavky, jakými jsou např. požadavek na udržování substance, stanovení hodnoty na základě volného zisku, rozdělení majetku na část nezbytnou (tato je oceňuje především) a ostatní, zohlednění 17

18 možností změn v podniku, volba jasné a jednoznačné metody ocenění, předpoklad setrvání současného managementu a zohlednění daní. (Mařík, 2003) Komplexní přístup na základně Kolínské školy Kolínská škola zastává názor, že ocenění nemá smysl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, které má ocenění pro uživatele jako výsledků. (Mařík, 2007) Kolínská škola rozeznává několik základních funkcí oceňování a spolu s tím i funkcí oceňovatele (Dluhošová, 2006): a) poradenskou výsledkem jsou informace o maximální ceně (pro kupujícího) nebo minimální ceně (pro prodávajícího), b) rozhodčí smyslem je nalézt v rámci řízení spravedlivou cenu z určitého rozpětí c) argumentační jde o přípravu dokumentů pro jednání s druhou stranou, d) komunikační slouží k přípravě podkladů a informací pro komunikaci s veřejností, e) daňovou cílem je poskytnou podklady pro daňové účely. Za nejdůležitější bývá považována funkce poradenská, která určuje maximální a minimální cenu, při které prodávající či kupující neprodělají. Rozhodčí funkce má určit spravedlivou hodnotu. (Mařík, 2007) Důvody pro ocenění podniku Podněty k oceňování mohou být velmi různorodé. V důsledku velkého množství stimulů je žádoucí uspořádání těchto podnětů. V první řadě je potřeba rozlišit, zda souvisí ocenění se změnou vlastnictví podniku nebo ne. (Reilly, 2012) Ocenění je služba, kterou si zákazník buď objedná, nebo v některých případech může vycházet z obchodního zákoníku. Ocenění potřebujeme při koupi a prodeji podniku, při vstupu a výstupu společníků ze společnosti. Ocenění může být využito pro potřeby managementu a vedení společnosti. Je nutností při fůzích a přeměnách podnikání. 18

19 Obchodní zákoník striktně vyžaduje vyhotovení znaleckého posudku v případech: Stanovení výše nepeněžního vkladu. Stanovení výše vypořádacího podílu. Přezkoumání zpráv o vztazích mezi propojenými osobami. Ocenění jmění. Přezkoumání návrhu smlouvy o fúzi, rozdělení a přeměně. Vyjádření k přiměřenosti ceny veřejného návrhu smlouvy o koupi cenných papírů. Přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku. Stanovení hodnoty majetku při jeho převodu mezi spřízněnými osobami. Stanovení výše peněžitého vypořádání hlavního akcionáře s ostatními akcionáři při zrušení společnosti s převodem jmění na akcionáře, nebo při vytěsnění drobných akcionářů. Stanovení výše likvidačního zůstatku (zde není nutnost ocenění, ale dle obchodního zákoníku je to vhodné). (Poláček, 2006) Oceňování podniku vymezuje v České republice zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování podniku Doporučený postup při ocenění podniku Postup ocenění je třeba modifikovat podle konkrétních podmínek, tj. především podle konkrétního podnětu k ocenění, kategorie zjišťované hodnoty, zvolených metod, dostupných dat atd. V obecné rovině doporučuje Mařík (2007) následující postup: 1) Sběr vstupních dat 2) Analýza dat a) Strategická analýza b) Finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku c) Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná d) Analýza a prognóza generátorů hodnot 3. Sestavení finančního plánu 3 Zákon č. 151/1997 Sb., O oceňování podniku. 19

20 4. Ocenění a) Volba metody b) Ocenění podle zvolených metod c) Souhrnné ocenění 3.2 Strategická analýza Strategickou analýzu můžeme označit jakou klíčovou fázi oceňovacího procesu. Cílem strategické analýzy je identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relativní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie podniku. (Sedláčková, 2006) Strategická analýza slouží k orientaci v tržním prostředí a predikci budoucího vývoje. Představuje nepostradatelný nástroj pro stanovení cílů, alokaci zdrojů a definování podnikových záměrů. Úspěšná strategie vychází z dobře propracované situační analýzy, která zahrnuje analýzu makrookolí a mikrookolí společnosti. (Jakubíková, 2005) Analýza makroprostředí Analýzy makrookolí se zabývá vnějším prostředím podniku. Podnik zpravidla nemá bezprostřední možnost aktivně toto okolí ovlivňovat, může na něj však patřičně reagovat a vytvářet strategie pro udržení výkonnosti. Vnější vlivy, které jsou významné pro jednu organizaci, nemusí být důležité pro druhou PEST analýza Analýza PEST je nástrojem pro určení klíčových faktorů makrookolí podniku. Třídí externí vlivy do čtyř základních skupin: politické a legislativní (P), ekonomické (E), sociální a demografické (S) a technologické a technické faktory (T). (Sedláčková, 2006) Politické a legislativní faktory Politické vlivy vytváří především vláda, která navrhuje zákony a dohlíží nad jejich dodržováním. Bývají sem řazeny také právní vlivy, především stabilita a funkčnost 20

21 právního systému. Tyto vlivy jsou velmi důležité a mohou mít vliv zejména pro případné zahraniční investory. (Pošvář, 2002) Ekonomické faktory Ekonomické faktory zobrazují stav a budoucí vývoj domácí ekonomiky. Mezi primární činitele lze zařadit vývoj HDP, fiskální politika, míra inflace a nezaměstnanost. Vývoj těchto faktorů přináší organizacím zajímavé možnosti, některé změny mohou naopak podniky ohrozit. Významným subjektem je zde i stát a jeho poptávka po výrobcích a službách. Může podporovat nebo naopak omezovat tržní příležitosti v soukromém sektoru. (Sedláčková, 2006) Sociální a demografické faktory Sociální prostředí zahrnuje zejména sociální, kulturní a demografické faktory. Mezi tyto faktory patří zejména: počet obyvatel, jejich věk a úroveň vzdělání, migraci pracovních sil, příjmy, výdaje a spotřebu obyvatel. (Pošvář, 2002) Technologické a technické faktory Podniky by při sledování finančních cílů neměly opomíjet udržovat krok s vývojem v technologiích a výzkumem. Modernizace zařízení, postupů a systémů umožňuje organizacím získat předstih před konkurenty a být úspěšné v boji o zákazníka. (Sedláčková, 2006) Makroekonomická analýza by měla odhalit budoucí příležitosti a hrozby, které mohou ovlivnit existenci podniku. Význam PEST analýzy roste s velikostí podniku. (Sedláčková, 2006) Analýza mikroprostředí Rozbor mikrookolí je zaměřen na odvětví podniku, jeho konkurenty, vnitřní zdroje a schopnosti podniku Relevantní trh a jeho vymezení Základním kamenem a výchozím bodem pro strategickou analýzu by mělo být vymezení relevantního trhu pro danou firmu. Měl by nám umožnit získat základní data 21

22 o trhu a posoudit, na kolik je pro firmu atraktivní. Toto vše by mělo být provedeno tak, aby bylo možno provést následnou prognózu budoucího vývoje relevantního trhu. (Mařík, 2003) Mezi základní data, která je možno o trhu zjistit, můžeme podle Maříka (2003) zařadit: velikost trhu, vývoj trhu v čase, segmentace trhu Analýza atraktivity trhu Prvním krokem v rámci analýzy atraktivity trhu je vymezení hlavních faktorů této analýzy. Kritéria atraktivity bychom měli pro každý trh specificky upravit. V této fázi práce na ocenění by však mělo jít především o faktory, které jsou důležité z hlediska poptávky a možností prodeje. Pro analýzu atraktivity jsme zvolili následující kritéria: velikost trhu, růst trhu, intenzita konkurence, průměrná rentabilita, substituce, bariéry vstupu, citlivost trhu na konjunktury, struktura zákazníků, vlivy prostředí. (Mařík, 2007) Prognóza vývoje trhu Na analýzu by měla navázat prognóza vývoje trhu jako celku a případně jeho hlavních segmentů. Výsledem by měla být analýza hlavních faktorů, které na vývoj trhu působí. Tyto faktory jsou oceňovatelem voleny v závislosti na konkrétní situaci. Faktory dělíme do tří skupin. První skupinou jsou faktory národohospodářské, kam patří vývoj HDP, celkové průmyslové výroby a spotřeby. Do druhé skupiny faktorů patří obecné faktory poptávky, jako příjmy obyvatel, cena, počet obyvatel a jejich demografická struktura. Do poslední skupiny patří faktory specifické pro konkrétní skupinu produktů, jako jsou spotřební zvyklosti a trendy. (Kislingerová, 1999) 22

23 3.2.3 Analýza vnitřního prostředí Analýzou vnitřního prostředí (konkurenční síly) nazýváme tu část strategické analýzy, která si klade za cíl odhadnout vývoj tržních podílů oceňovaného podniku do budoucnosti. Vlastní postup můžeme rozčlenit dle Maříka (2007) do následujících kroků: 1. stanovení dosavadních tržních podílů oceňovaného podniku, 2. identifikace konkurentů, 3. analýza vnitřního potenciálu podniku, 4. prognóza tržních podílů Prognóza tržeb podniku Navazuje na předchozí analýzy, tedy na analýzu relevantního trhu a analýzu vnitřního potenciálu. Při hodnocení perspektivnosti podniku vycházíme z poznatku, že je dána atraktivností trhu, na kterém se podnik pohybuje a konkurenční silou, kterou se vyznačuje. Dalším krokem je provedení vlastní prognózy růstu tržeb. (Mařík, 2007) 3.3 Finanční analýza Finanční analýza patří k nástrojům využívaných ve finančním řízení. Vyhodnocuje minulý a současný vývoj výkonnosti podniku z různých pohledů a vytváří tím podklady pro budoucí rozhodování. Její využití je vhodné nejen pro manažery podniku, ale i investory, obchodní partnery, státní instituce a zahraniční instituce, zaměstnance, auditory, konkurenty, burzovní makléře a v neposlední řadě i odbornou veřejnost. Finanční analýza pracuje s daty z účetní uzávěrky, tzn. rozvahy, výkazu zisku a ztrát a příloh, kde lze nalézt údaje o účetní jednotce, popis účetních metod, obecné zásady, způsoby oceňování, výkaz o peněžních tocích a další doplňující informace. K získání uceleného pohledu na existenci podniku lze využít údaje z výročních zpráv společnosti. Podstatu finanční analýzy tvoří finanční ukazatele, které můžeme členit na absolutní, rozdílové a poměrové. (Kislingerová, 2004) 23

24 Účelem a smyslem finanční analýzy je provedení diagnózy finančního hospodaření podniku za pomoci speciálních metodických postupů, analyzování všech jeho složek a případné bližší a podrobnější zhodnocení některých jeho významných složek. Může jít například o analýzu rentability, zadluženosti, či likvidity. (Valach, 1999) Podle Gowthorpa (2008) rozbor horizontální struktury účetních výkazů znamená, že hledáme odpověď na dvě základní otázky: o kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? o kolik procent se změnila příslušná jednotka v čase? Horizontální analýza Horizontální analýza zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn lze poté vyvodit i pravděpodobný vývoj daných ukazatelů v budoucnosti. Je ovšem důležité mít k dispozici údaje, které zachycují dostatečně dlouhou časovou řadu. Musíme také zajistit srovnatelnost údajů v této časové řadě. (Živělová, 1998) Absolutní změna se vyjádří jako rozdíl dvou hodnot v čase: absolutní změna = ukazatelt ukazatelt-1, kde t příslušný rok [1] Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: procentní změna = í ě * 100 [2] Vertikální analýza Vertikální analýza se používá k vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor Výkazu zisku a ztrát. Je vhodná zejména pro komparaci údajů v účetních výkazech v delším časovém horizontu a také pro porovnání s ostatními podniky v daném oboru. Při rozboru výkazu zjišťujeme procentní podíl určené položky účetního výkazu za stanoveného základu. Bývá označována jako strukturální analýza. Její nevýhodou je, že nedokáže zjistit příčiny změn, ale jen tyto změny konstatuje. (Živělová, 1998) 24

25 3.3.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou asi nejvyužívanější metodou a mají také největší váhu v rámci finanční analýzy. Nejčastěji používané ukazatele můžeme rozdělit na: a) ukazatele likvidity, b) ukazatele aktivity, c) ukazatele zadluženosti, d) ukazatele rentability. (Živělová, 1998) Výhodou poměrových ukazatelů je, že redukují absolutní údaje lišící se podle velikosti firem na společnou bázi. Je to nejlepší způsob jak srovnávat aktuální finanční informace dané firmy k jejím historickým datům.(helfert, 1987) Ukazatele likvidity Likvidita neboli platební schopnost je pro podnik velmi důležitá. Její ohrožení může vést až k bankrotu firmy. Proto je zajištění platební schopnosti věnována v analýzách velká pozornost. Platební schopnost je obecně chápána jako schopnost podniku hradit své závazky. (Grünwald, 1996) Pro analýzu použijeme tři ukazatele likvidity: Běžná likvidita Běžná likvidita = á ěž á á [3] Běžná likvidita vyjadřuje kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (Kč) krátkodobých závazků. Což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá běžná aktiva v hotovost. (Živělová, 1998) Doporučená hodnota je v intervalu 1,5 2,5. 25

26 Pohotová likvidita Pohotová likvidita = ěž á á á á [4] Ukazatel měří pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž do pohotových aktiv zahrnuje pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky, které je ještě vhodné upravit o nedobytné pohledávky, případně o pohledávky po lhůtě splatnosti. Jestliže je ukazatel roven přesně 1, znamená to, že by byl podnik schopen dostát svým závazkům bez nutnosti prodeje svých zásob. (Kislingerová, 2001) Doručená hodnota se pohybuje v intervalu 0,7 1,2. Okamžitá (hotovostní) likvidita Okamžitá likvidita = á á á í [5] Ukazatel pracuje s nejlikvidnějšími složkami aktiv. Vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu. Jeho nedostatkem je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. (Kislingerová, 2001) Doporučená hodnota je v intervalu 0,2 0, Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost využívat investované finanční prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký to má vliv na výnosnost a likviditu. (Růčková, 2010) Obrat celkových aktiv Obrat celkov ch aktiv = tržby / aktiva celkem [6] 26

27 Za nejkomplexnější ukazatel této skupiny lze považovat obrat celkových aktiv. Tento ukazatel měří efektivnost využití veškerých aktiv podniku. Jeho nevýhodou, stejně jako u dalších ukazatelů aktivity je skutečnost, že tržby jsou veličinou tokovou, zatímco stav aktiv se může během roku měnit. V ukazateli je však zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. Výše ukazatele se podstatně mění podle oboru činnosti. (Živělová, 2007) Obrat zásob Obrat zásob = tržby / zásoby [7] Obrat zásob je definován jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob všeho druhu. Výsledkem výpočtu je absolutní číslo, které znamená, kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob. Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob [8] Doba obratu zásob je považována za ukazatele intenzity využití zásob. Zvýšení rychlosti obratu zásob a snížení doby obratu může znamenat efektivní využití, ale může to být i znakem odkapitalizování podniku. Obecně platí, že čím nižší doba obratu a vyšší obrátkovost, tím lépe. Avšak do té míry, aby podnik byl schopen uspokojovat poptávku a zajišťovat plynulou výrobu. (Valach, 1999) Obrat pohledávek Obrat pohledávek = tržby / pohledávky [9] Rychlost obratu pohledávek je vyjadřována jako poměr tržeb a průměrného stavu pohledávek. Tento ukazatel udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňována na peněžní prostředky. Doba obratu pohledávek = 365 / obratovost pohledávek [10] 27

28 Dobu obratu pohledávek vypočteme jako podíl dní v roce a obratovost pohledávek. Tento ukazatel vyjadřuje jak dlouho, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, resp. za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny. Z hodnoty ukazatele vyplývá, zda se podniku daří dodržovat stanovenou obchodně úvěrovou politiku. Doba obratu pohledávek by měla být co nejmenší. (Kraftová, 2002) Obrat závazků Obrat závazků = tržby / závazky [11] Udává počet obrátek, za jak dlouho se závazky přemění v tržby. Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků [12] Doba obratu závazků udává dobu, za kterou podnik průměrně uhradí své závazky vůči dodavatelům za nakoupené zboží a služby. (Živělová, 2007) Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Jde v podstatě o hodnocení finanční struktury podniku. (Synek, 1996) Hlavním motivem k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje, vyplývá z jejich relativně nižší ceny ve srovnání s vlastními zdroji. (Grünwald, 1996) Celková zadluženost Celková zadluženost = á á * 100 [13] Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé a dlouhodobé a také bankovní úvěry a výpomoci, které jsou v Rozvaze sledovány odděleně od ostatních závazků. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je 28

29 zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší je i riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Dlouhodobá zadluženost = á * 100 [14] Krátkodobá zadluženost = á á * 100 [15] Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost. (Živělová, 1998) Úrokové krytí Úrokov krytí = zisk před zdaněním a úroky / nákladov úroky [16] Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát jsou úroky kryty výší provozního zisku, tj. kolikrát je zajištěno placení úroku. Hodnota, pod níž by neměl ukazatel klesnout, je 3, avšak doporučená hodnota je 8. Z toho vyplývá, že čím je vyšší úrokové krytí, tím je finanční situace lepší. (Dluhošová, 2006) Ukazatele rentability Bývají označované také jako ukazatele výnosnosti. Jsou považovány za vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti podniku. Obecně měří podíl čistého zisku připadajícího na 1 Kč tržeb. Využívají údajů jak z Rozvahy, tak i z Výkazu zisku a ztrát. (Synek, 1996) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkov ho vložen ho kapitálu =, [17] kde: Z zisk po zdanění, U úroky z použitých úvěrů, D sazba daně z příjmů, CA aktiva celkem. 29

30 Rentabilita celkového vloženého kapitálu je považována za klíčové měřítko rentability, protože poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány, tedy zda jde o zdroje vlastní nebo cizí. (Kovanicová, 1997) Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, jeho schopnost vydělat. Ukazatel respektuje skutečnost, že efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům podniku, ale i jeho věřitelům za půjčení kapitálu. Ale ani věřitelům nezůstane celý úrok, ale je zdaněn daní z příjmu. (Živělová, 1998) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu = ist zisk / vlastní jmění [18] Ukazatel rentability vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. Zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být tak velké, aby pokrývalo obvyklou výnosovou míru a rizikovou prémii. (Kraftová, 2002) Vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili vlastníci, pro něž je tento ukazatel klíčový. Slouží pro posouzení, zda je jejich investice výhodnější než jiné investiční příležitosti. (Synek, 1996) Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb = čistý zisk / tržby [19] Rentabilita tržeb popisuje schopnost podniku dosahovat zisku při určité úrovni tržeb. Vyjadřuje, kolik haléřů čistého zisku vydělala jedna koruna tržeb. Obecně vypovídá o umění podniku vyrábět s nízkými náklady či o prodeji za vysoké ceny. (Kislingerová, 2004) 30

31 3.4 Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná Vycházíme z předpokladu, že podnik má jedno základní podnikatelské zaměření. Pokud jde o podnik s více podnikatelskými aktivitami, pak by měl být oceňován jako souhrn podnikatelských jednotek. (Mařík, 2007) Pokud je to jen trochu možné, měla by pro většinu metod platit zásada rozdělit aktiva na provozně nutná a nenutná. Podnik potřebuje pro svou základní podnikatelskou činnost určité velikosti a struktury. (Pereiro, 2002) Pro základní podnikatelské zaměření potřebuje podnik aktiva v určité velikosti a struktuře včetně přiměřených kapacitních rezerv. Tato aktiva nezbytná pro základní business budeme označovat jako aktiva provozně nutná. Všechna ostatní aktiva označíme jako provozně nenutná neboli neprovozní. U většiny metod pro oceňování podniku by měla platit zásada, že pokud je to jen trochu možné, mělo by být rozdělení aktiv oceňovaného podniku na provozně nutná a nenutná. Aktiva, která neslouží k hlavnímu provozu podniku, by měla být oceňována samostatně nebo by je měl vlastník pronajmout či prodat. (Mařík, 2007) Důvody pro rozčlenění majetku jsou dle Maříka (2007) následující: část majetku nemusí být vůbec využívána a neplynou z ní žádné, nebo jen malé příjmy (např. nevyužité pozemky, dlouhodobě držené akcie nevyplácející dividendy atd.), aktiva, která nesou jiné riziko než aktiva hlavního podnikání. Mařík (2003) uvádí nejčastěji nepotřebná aktiva: krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry a podíly), dlouhodobý finanční majetek (podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní cenné papíry a podíly, půjčky a úvěry atd.), ostatní provozně nepotřebná aktiva (nemovitosti nesloužící základnímu účelu podniku, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku atd.). 31

32 3.5 Analýza a prognóza generátorů hodnot Pojem generátory hodnoty se začal objevovat v odborné literatuře v USA v souvislosti s konceptem akcionářské hodnoty. Generátory hodnoty se zde rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. (Mařík, 2007) Za generátory hodnoty jsou považovány ukazatele (veličiny) které při vzájemné souvislosti tvoří celkovou hodnotu podniku. Mařík (2007) vymezuje následující generátory hodnoty: tržby (obrat) a jejich růst, marže z korigovaného provozního výsledku hospodaření, investice do pracovního kapitálu, investice do dlouhodobého provozně potřebného majetku, diskontní míra, velikost cizího kapitálu, tj. způsob financování, doba existence podniku (schopnost generovat kladný provozní peněžní tok). Výše zmíněné položky se vyskytují v různých výkazech či plánech, přesto je ovšem důležité zabývat se jimi jako generátory hodnot z následujících důvodů: Hodnota podniku je závislá na schopnosti vytváření volných peněžních toků v příštích účetních obdobích. Je potřeba se zaměřit na ty položky, jež hodnotu nejvíce ovlivňují, a které přinášejí největší konkurenční výhodu. Pomocí analýzy generátorů hodnoty získáme zasvěcenější pohled na minulost podniku. Dojde ke zjištění, zda podnik tvoří hodnotu a určí se faktory, které mají na zjištěnou skutečnost vliv. Prognóza generátorů hodnoty by měla tvořit základní kostru finančního plánu. (Mařík, 2007) Tržby a jejich prognóza se určuje v několika krocích. Nejdříve se určí vývoj HDP a tržeb v odvětví. Na základě získaných skutečností se určí jejich závislost a pomocí regrese se namodeluje budoucí vývoj trhu. Obdobným způsobem se určí závislost 32

33 vývoje tržeb podniku na tržbách odvětví a určí se regresní křivka, na jejímž základě se stanoví tržby pro budoucí období. Získanou prognózu je potřeba upravit dle konkrétních podmínek daného trhu. Provozní výsledek hospodaření je třeba korigovat o majetek, který se neužívá k provozní činnosti (např. budova v pronájmu či příliš vysoké okamžité finanční prostředky). Z korigovaného provozního výsledku hospodaření se určuje zisková marže dvěma způsoby shora a zdola. Oba způsoby vedou k určení stejné výše ziskové marže, mohou tedy být použity jako kontrolní nástroj správnosti výpočtu. U provozně nutného majetku je třeba určit výši, vývoj a důvod investic v minulosti. Na základě zjištěných skutečností určit výši investic pro budoucí období, přičemž nejdůležitějším faktorem je důvod investování. (Mařík, 2007) 3.6 Sestavení finančního plánu Pokud se oceňovatel rozhodne použít pro ocenění podniku některou z výnosových metod, měl by pro oceňování podnik sestavit kompletní finanční plán. Tento plán se skládá z hlavních finančních výkazů (rozvaha, výsledovka, výkaz peněžních toků). (Mařík, 2007) Hlavním zdrojem finančního plánu je prognóza tržeb určená z tržních podmínek, síly konkurentů a očekávaného odbytu. (Kislingerová, 2004) Finanční plánování je běžnou činností, která je v podniku prováděna. Součástí výsledného finančního plánu je soustava vzájemně vyvážených plánů, kterými jsou plán prodeje, plány produkce, plány kapacit (investic, pracovního kapitálu atd.), plány pracovních sil, plán hospodářského výsledku a jiné dle potřeb daného podniku. Veškeré plány je třeba mít podloženy průzkumem trhu, znalostí skutečností v interním prostředí podniku. Jedině tak bude výsledný finanční plán odpovídat skutečnosti. (Mařík, 2007) Při sestavování finančního plánu doporučuje Mařík (2007) následující postup: 1) plán tržeb, 2) plán ziskové marže a provozního výsledku hospodaření, 3) plán zásob, pohledávek a závazků, 33

34 4) plán investic do provozně nutného majetku, 5) plán financování, 6) plán položek ostatních výkazů, 7) formální propočty. Nastíněný postup je třeba v průběhu doplňovat, upravovat a předělávat tak, aby byl věrným zobrazením budoucího vývoje podniku. Je třeba plánované položky upravovat vzhledem k možnostem podniku. Dále platí pravidlo, že při plánování jsou položky (časové rozlišení, nákladové rezervy a opravné položky) buď ponechány ve stejné výši jako v minulosti, nebo se plánují nulové. K této korekci se přistupuje, protože se nejedná o položky, které by se podílely na provozu podniku. (Mařík, 2007) 3.7 Metody oceňování podniku Oceňování pohlíží na podnik jako na zboží, které je určeno ke směně. Podnik sám o sobě nemá žádnou objektivní hodnotu, a neexistuje tedy jednotné a obecně platné ocenění či jediný správný postup při oceňování. Pro ocenění podniku lze využít celou škálu metod, které naše ekonomika ve většině případů přebírá z vyspělých tržních ekonomik západních zemí. Je zcela nezbytné mít při oceňování podniku neustále na paměti, že jednotlivé metody je potřeba přizpůsobit podmínkám české ekonomiky. (Kislingerová, 2001) Finanční ocenění podniku si klade za cíl vyjádřit jeho hodnotu pomocí určité peněžní částky. Výsledná hodnota, kterou hledáme, se většinou opírá o použití více oceňovacích metod. Mařík (2007) rozděluje metody oceňování do tří okruhů: 1. Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody) Metoda diskontovaných peněžních toků (DCF) Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) Kombinované (korigované) výnosové metody 2. Ocenění na základě analýzy trhu (tržní metody) Ocenění na základě tržní kapitalizace Ocenění na základě srovnatelných podniků 34

35 Ocenění na základně srovnatelných transakcí Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu 3. Ocenění na základě majetku (majetkové ocenění) Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen Likvidační hodnota Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Substanční hodnota na principu úspory nákladů V této práci bude stanovena hodnota podniku pomocí majetkové a výnosové metody. Konkrétně se jedná o účetní hodnotu vlastního kapitálu a metodu DCF. Nyní si přiblížíme teorii výpočtu obou využitých metod Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové ocenění) Metody založené na stanovení hodnoty majetku podniku vychází z předpokladu, že hodnotu podniku lze určit hodnotou jeho majetku, který je zdrojem tvorby jeho budoucích výnosů. Hodnota podniku je stanovena jako současná hodnota jednotlivých aktiv. Určitým způsobem je tedy oceněna každá majetková složka podniku a součtem těchto cen pak získáme souhrnné ocenění aktiv podniku. Odpočteme li všechny dluhy a závazky, dostaneme hodnotu vlastního kapitálu. (Živělová, 2003) Majetkové ocenění lze členit v závislosti na tom, podle jakých zásad a předpokladů budeme oceňovat jednotlivé složky majetku. Prvním kritériem bude, zda předpokládáme další pokračování podniku: Vycházíme z předpokladu trvalé existence podniku, tj. going koncern principu. Oceňujeme především na principu reprodukčních cen. Nepředpokládáme dlouhodobější existenci podniku, čímž se dostáváme k likvidační hodnotě. (Mařík, 2007) Oceňovaný podnik Akciový Pivovar Dalešice a.s. řadíme do kategorie podniků, u nichž předpokládáme trvalou existenci. 35

36 Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen Ocenění účetní hodnotou (neboli vlastním jměním) je poměrně jednoduché, dobře průkazné avšak vykazuje nízkou vypovídací hodnotu. Tento způsob oceňování podniku má pouze doplňkovou úlohu. Vychází z principu historických cen, tedy za kolik byl majetek skutečně pořízen. Samozřejmě, že s postupem času dochází k odchylkám od ekonomické reality, zejména u dlouhodobého majetku. Konkrétní podobou tohoto ocenění podniku je ocenění podle zásad platných v účetnictví. Na jejich základě je sestavena rozvaha, která je souhrnným vyjádřením účetního ocenění podniku. Jako hodnota netto zde slouží vlastní kapitál chápaný jako účetní vlastní kapitál. (Mařík, 2007) Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosová metoda) Výnosové metody vycházejí z tzv. výnosového přístupu k oceňování, tj. předpokladu, že hodnota určitého statku je určena očekávaným výnosem pro jeho držitele. Pro podnik jsou tímto užitkem výnosy, které z podniku plynou jeho majitelům. Pro ocenění je tedy rozhodující budoucí výnosnost. Současnou hodnotu podniku nebere v úvahu, je však zdrojem tvorby budoucích výnosů. Výnosové metody jsou nejpoužívanější. (Živělová, 2003) Metoda diskontovaných peněžních toků Jedna obecně z nejužívanějších moderních metod ocenění je metoda diskontovaných peněžních toků (DCF). Metoda DCF oceňuje určitý objekt se schopností vytvářet zisk pro jeho vlastníky v budoucnu. (Arthur, 2008) Podle Maříka (2007) lze rozlišit tři základní techniky pro výpočet výnosové hodnoty metodou DCF: metoda entity (Entity approach), entity = jednotka, zde označujeme podnik jako celek, metoda equity (Equity approach), equity = vlastní kapitál, 36

37 metoda APV (Adjusted present value), upravená současná hodnota o v zásadě se nepoužívá, východiskem pro výpočet jsou volné peněžní toky pro akcionáře za předpokladu nezadlužené společnosti a hodnota daňového štítu (Schön, 2007) Smyslem všech těchto tří metod je zjistit hodnotu čistého obchodního majetku na základě 5 a 6 Obchodního zákoníku, nebo v mezinárodní terminologii využívanou tzv. hodnotu vlastního kapitálu. Jednotlivé hodnoty se však liší podle toho, jak k hodnotě vlastního kapitálu dospějeme. (Mařík, 2003) Modely DCF mohou pracovat s rozdílnými peněžními toky. Z hlediska specifikace peněžního toku rozlišujeme následující: peněžní tok pro věřitele a pro akcionáře FCFF (free cash flow to the firm), peněžní tok pro akcionáře FCFE (free cash flow to the equity), dividenda DDM (dividend discount model), EVA peněžní tok, který převyšuje oportunitní náklad akcionáře a tím zabezpečuje růst jeho bohatství. (Kislingerová, 2001) V této práci je využito základní techniky DCF entity. Východiskem využití metody DCF entity je produkce peněz v podniku, tedy provozní peněžní tok. Dále je potřeba odečíst investice, které jsou podmínkou dosažení určité výše peněžních toků v budoucnosti. Výsledkem je tzv. volné cash flow, označované také jako FCF (free cash flow). Náplň tohoto toku je patrná z následujícího schématu výpočtu: (Mařík, 2003) 1. + Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVH D ) 2. - Upravená daň z příjmu (= KPVH D * daňová sazba) 3. = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH) 4. + Odpisy 5. + Ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaji běžného období 6. = Předběžný provozní tok z provozu 7. - Investice do upraveného provozního kapitálu (provozně nutného) 8. - Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného) 9. = Volný peněžní tok (FCF (Mařík, 2007) 37

38 Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodařen je následující: Provozní výsledek hospodaření (z výsledovky) - Provozní výnosy jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Výnosy z finančních investic a výnosové úroky, pokud plynou z provozně nutného majetku - Finanční náklady související s provozně potřebným majetkem = Korigovaný provozní výsledek hospodaření (Mařík, 2007) Pro výpočet volných peněžních toků do firmy je postup výpočtu následující: Korigovaný provozní zisk po dani + Odpisy (provozně nutného majetku) - Investice brutto (do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu) = FCFF (Mařík, 2007) Finální ocenění metodou DCF entity je provedena ve dvou krocích. Mařík (2007) je popisuje následovně: 1. Určení celkové hodnoty podniku Celkovou hodnotou budeme rozumět výnosovou hodnotu investovaného kapitálu. V principu se na celkovou hodnotu podniku můžeme dívat ze strany aktiv a pak jde o součet upraveného pracovního kapitálu a dlouhodobých aktiv, nebo se na ni podíváme ze strany pasiv a pak půjde o součet vlastního kapitálu a úročeného cizího kapitálu. Tato celková hodnota je získána diskontováním peněžních toků plynoucích z hlavního provozu podniku, tzn. peněžních toků, které berou v úvahu investice do majetku, který není provozně nutný, ani výnosy a náklady spojené s takovým majetkem. Proto bude i zjištěné ocenění pouze hodnotou provozu podniku, tedy hodnotou provozně nutného investovaného kapitálu. (Mařík, 2007) 38

39 2. Vypočítáme výnosovou hodnotu vlastního kapitálu Celkovou hodnotu provozu podniku snížíme o hodnotu úročených dluhů k datu ocenění. Nové dluhy, které budou teprve přijaty, neuvažujeme. Metoda DCF totiž implicitně počítá s plným financováním pomocí vlastních zdrojů. V závěrečném oceňování k provozní hodnotě vlastního kapitálu přičteme hodnotu neprovozních aktiv k datu ocenění. (Mařík, 2007) Hodnotu podniku celkem (H b ) můžeme následně určit pomocí výrazu: (Mařík, 2003) = [20] kde: FCFF t volné cash flow do firmy v roce t, i k n kalkulovaná úroková míra (tj. diskontní míra) počet let předpokládané existence podniku V praxi ovšem většinou předpokládáme, že podnik bude existovat nekonečně dlouho (pracujeme s případem going concern ). Mařík (2003) odpovídá na tento problém dvěma návrhy na řešení: standardní dvoufázová metoda, metody založené na odhadu průměrných temp růstu. V praxi se obvykle používá metoda dvoufázová. Budeme se proto zabývat tímto postupem. Dvoufázová metoda Dvoufázová metoda vychází z představy, že budoucí období lze rozdělit na dvě fáze. První zahrnuje období, pro které je oceňovatel schopen vypracovat prognózu volného peněžního toku pro jednotlivá léta. Druhá fáze pak obsahuje období od konce první fáze do nekonečna. Hodnota podniku za období druhé fáze se označuje jako pokračující hodnota. (Mařík, 2007) 39

40 Hodnota podniku se podle dvoufázové metody vypočítá takto: (Mařík, 2003) = [21] kde: T délka první fáze v letech, PH pokračující hodnota, i k kalkulovaná úroková míra. Pokračující hodnotou tedy rozumíme současnou hodnotu očekávaných peněžních toků od konce první fáze až do nekonečna. Tato současná hodnota je přepočtena k datu ukončení první fáze, tzn. od okamžiku začátku druhé fáze. Pokračující hodnotu můžeme stanovit dvěma způsoby: (Mařík, 2003) a) Gordonův vzorec Gordonův vzorec je běžně používán pro oceňování akcií na základě dividend. Aplikujeme-li tento vzorec na volné peněžní toky, získáme pokračující hodnotu. Podmínkou platnosti vzorce je, aby bylo i k > g. (Mařík, 2007) í í = [22] kde: T poslední rok prognózovaného období, i k g průměrné náklady kapitálu = kalkulovaná úroková míra, předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé fáze, tj. do nekonečna, FCFF volný peněžní tok do firmy. b) Vzorec založený na faktorech tvorby hodnoty (parametrický vzorec) Pokračující hodnotu lze také spočítat podle vzorce, který pracuje s vybranými faktory tvorby hodnoty. Těmi faktory jsou: (Copeland, 2002) tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření (KPVH) snížených o upravené daně, očekávaná rentabilita nových (čistých) investic (r I ). 40

41 Rentabilita čistých investic se podle Maříka (2007) vypočítá: = ří í í ří ů á ř í [23] Navržený model pro pokračující hodnotu má podobu: (Mařík, 2007) í í = [24] kde: KPVH T+1 korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy Stanovení diskontní míry Diskontní míra významnou měrou ovlivňuje výslednou hodnotu podniku. Úlohou diskontní míry je převést budoucí výnosy na současnou hodnotu, vyjádřit očekávanou výnosnost v čase a zohlednit míru rizika, které je spojeno s investicí do nákupu akcií podniku. (Kislingerová, 2001) Pro použití metody DCF entity stanovíme diskontní míru na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). (Mařík, 2003) Průměrné náklady kapitálu (WACC) se vypočtou dle vzorce: (Kislingerová, 2001) = [25] kde: r d náklady na cizí kapitál, tj. úrok t D C r e E sazba daně z příjmů právnických osob cizí kapitál celkový dlouhodobě investovaný kapitál náklady na vlastní kapitál vlastní kapitál 41

42 4 Vlastní práce Analytická část práce vychází z výše popsané metodologie, která je aplikována na ocenění Akciového Pivovaru Dalešice a.s. Po stručném představení podniku následuje rozbor trhu, odvětví a konkurentů pivovaru. Dále se práce zabývá vyhodnocením finanční situace podniku, ze které vychází finanční plán a výsledné ocenění společnosti. 4.1 Účel ocenění Cílem ocenění je odhad subjektivní hodnoty společnosti Akciový pivovar Dalešice a.s. pro vlastníky. Ocenění je provedeno k Základní údaje o podniku Obchodní jméno: AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, a.s. Sídlo: Dalešice 71, PSČ Identifikační číslo: Právní forma: Místo zápisu v OR: Akciová společnost Krajský soud v Brně Datum zápisu v OR: 21. prosince 2000 Základní kapitál: Akcie: Předmět podnikání: Kč ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě Kč Hostinská činnost Pivovarnictví a sladovnictví Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 42

43 OKEČ: Počet zaměstnanců: 11050: Výroba piva 10: Výroba potravinářských výrobků 109: Výroba průmyslových krmiv 110: Výroba nápojů 11060: Výroba sladu 461: Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení 46900: Nespecializovaný velkoobchod 47190: Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách 5510: Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních 731: Reklamní činnost 773: Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků 93890: Ostatní zábavní a rekreační činnost j. n zaměstnanců Datum ocenění: Datum vytvoření: Zdroje dat: Účetní výkazy společnosti rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výroční zprávy. Rozvaha a výkaz zisku a ztrát za roky jsou uvedeny v Příloze č. 1 a 2. 43

44 4.2.1 Struktura společnosti Statutární orgán představenstvo: Předseda: Členové: Dozorčí rada: Předseda: Členové: Ing. arch. Marek Tichý Ing. arch. Petr Řehořka František Joura Mgr. Petr Martinů Jan Všetečka Ing. Vítek Tichý Martin Zedníček Historie společnosti Pivovar Dalešice byl založen pravděpodobně již koncem 16. století. Moravské zemské desky kladou nepochybnou existenci pivovaru k roku Nejstarší části současného komplexu budov pocházejí z období raného baroka, tj. ze 17. století, což prozrazují zejména masivní kamenné zdi, typy kleneb a kamenná ostění oken. Šlo o malý pivovárek, kde veškerá činnost probíhala ručně, jeho výstav byl určen v podstatě jen pro potřeby vlastního panství. V roce 1882 koupil celé dalešické panství spolu s myslibořickým významný rakousko-uherský podnikatel baron Anton. Toho času byl již majitelem největšího pivovaru v císařství - Schwechat u Vídně. Dalešický pivovar ihned po zakoupení významně rozšířil a zmodernizoval, přistavěl sladovnickou věž, novou varnu a lednici. Zavedl tak průmyslový způsob vaření piva a sladování, transmisní rozvody na parostrojní pohon a další technické vymoženosti, které z větší části fungovaly průběžně až do 70. let 20. století. V této době tedy vznikla tak charakteristická budova s oběma komíny, která dodnes tvoří jednu z dominant městečka. Po roce 1925 fungoval podnik jako Družstevní pivovar a sodovkárna. Za socialismu byl pivovar zestátněn do koncernového podniku PIVOVARY A SLADOVNY Praha a organizačně začleněn do národního podniku JIHOMORAVSKÉ PIVOVARY Brno. Z 44

45 řady sládků vynikl zejména p. František Nikodém, za jeho působení mělo dalešické pivo vynikající pověst v širokém okolí. Pivovar tehdy dosahoval svého maximálního výstavu tis. hl za rok a vařil světlé výčepní 10, světlý ležák 12 a černý granát 15. Nemožnost dalšího zvyšování výroby zejména z důvodu nedostatku vody a dožití a poškození technologie varny vedlo k rozhodnutí o uzavření tohoto neefektivního provozu a tak byla dne 19. srpna 1977 uvařena poslední várka. V květnu roku 1980 prožil objekt patrně nejslavnější období své historie. Exteriéry i interiéry využil režisér Jiří Menzel k natočení slavného filmu Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s Jiřím Schmitzerem a Magdou Vašáryovou v hlavních rolích. 4 Současná charakteristika společnosti Akciový Pivovar Dalešice a.s. Současní majitelé v roce 1999 ukončili dlouhé období chátrání této technické památky. Celý objekt byl citlivě opraven a vybaven novou technologií pro vaření piva klasickým způsobem. Oproti průmyslovým europivovarům se dalešický minipivovar liší zejména kvalitou čistotou vstupních surovin. Pivo se zde vaří výlučně z moravského sladu, žateckého chmele, vody a pivovarských kvasinek. Pivovar vyrábí nepasterizované pivo, které se expeduje filtrované i nefiltrované. 3 Pivovar Dalešice, s výstavem piva hl. piva ročně, spadá do kategorie minipivovarů. Zakládá si na kvalitě a jedinečnosti piva, která je založena na tradičních postupech výroby. Neopomenutelnou přidanou hodnotou je historie pivovaru. V areálu pivovaru se nalézá muzeum rakousko uherského pivovarnicví, kde se návštěvníci seznámí s historií malešického pivovaru, parostrojní výrobou piva, starým pivovarským provozem a místem, kde se natáčela slavná koupací scéna z filmu Postřižiny. Prohlídky se také týkají nového provozu, přiblížení dnešní výroby piva a návštěvou moderní varny. Ochutnávka piva přímo z ležáckých tanků je oblíbeným zakončením celé prohlídky. Velmi často navštěvovaná je pivovarská restaurace, kde je možno pořádat nejrůznější společenské i soukromé akce

46 4.3 Strategická analýza Strategická analýza má za úkol podat podklad pro plán generátorů hodnoty oceňované společnosti. Cílem je zjistit, zda má společnost schopnost přežít a zda bude tvořit hodnotu. V první části jsem provedl analýzu makroprostředí podniku, která se zabývá vývojem jednotlivých parametrů prostředí. Pro tuto analýzu jsem použil metodu PEST, která hodnotí ekonomické, politické, sociální a technologické prostředí. Z analýzy makroprostředí jsem se nejvíce zaměřil na analýzu ekonomického prostředí. Vývoj makroekonomického prostředí je důležitý, protože existuje souvislost mezi tímto vývojem a mezi vlastní výkonností podniku. Mezi prvky ekonomických ukazatelů patří především: hrubý domácí produkt, fiskální politika státu, inflace, nezaměstnanost, atd. Ve druhé části jsem provedl analýzu mikroprostředí, která udává základní informace o odvětví, ve kterém se oceňovaný podnik pohybuje. Mezi tyto informace patří: historie daného odvětví charakteristika odvětví vymezení relevantního trhu analýza atraktivity trhu prognóza vývoje trhu atd. Na závěr strategické analýzy je uvedena analýza vnitřního prostředí neboli analýza konkurenceschopnosti podniku, kde je popsán sortiment pivovaru, vymezení konkurence pivovaru, jeho strategie a marketingové aktivity. 46

47 4.3.1 Analýza makroprostředí Ekonomické faktory Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt je klíčový ukazatel vyjadřující výkonnost ekonomiky jako celku. Pro sledování reálné hospodářské situace země v jednotlivých letech a jejího růstu je lepším ukazatelem hodnota hrubého domácího produktu ve stálých cenách, tedy po vyučení vlivu růstu cenové hladiny. Česká ekonomika prošla v letech 2007 a 2008 obdobím růstu hrubého domácího produktu (dále jen HDP). Od počátku roku 2008 růst přirozeně zpomaloval vlivem působení ekonomického cyklu. V roce 2009 byl růst HDP záporný, zpátky do kladných hodnot se růst vrací v roce Tab. 1: Vývoj a predikce HDP České republiky (ve stálých cenách roku 2005) Hrubý domácí Předchozí vývoj Predikce produkt mld. Kč (stálé ceny) % (reálný růst) 5,7 3,1-4,5 2,5 1,9-1,1 0,1 1,4 2,4 2,6 (zdroj: ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR - vlastní zpracování) Pro rok 2012 se odhaduje pokles reálného HDP o 1,1 %, v roce 2013 by měl HDP stagnovat či jen nepatrně vzrůst o 0,1 %, pro následující rok se již předpokládá oživení hospodářského růstu ve výši 1,4 %. Propad spotřeby domácností v roce 2012 odráží snížení reálného disponibilního důchodu domácností, růst míry úspor i nízkou důvěru v ekonomiku, v roce 2013 by spotřeba domácností měla klesnout pouze mírně a v roce 2014 se očekává její růst. Hlavním tahounem hospodářského růstu bude pravděpodobně i v roce 2013 zahraniční obchod, v roce 2014 pak i spotřeba domácností. 5 Blíže vývoj růstu HDP ve stálých cenách a jeho predikci zobrazuje Obrázek 1. 5 Makroekonomická predikce České republiky, leden 2013, 47

48 Tempo růstu reálného HDP (%) Obr. 1: Vývoj a predikce reálného tempa růstu HDP České republiky (zdroj: - vlastní zpracování) Inflace Inflace je ukazatel udávající informace o zvyšování všeobecné hladiny cen zboží a služeb a snižování kupní síly peněz. V ČR se měří obvykle indexem spotřebitelských cen. Vývoj a prognózu vývoje inflace zobrazuje následující tabulka: Tab. 2: Historický vývoj a predikce vývoje inflace Inflace Předchozí vývoj Predikce v % 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 2,1 1,8 2,0 (zdroj: ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR - vlastní zpracování) V roce 2008 byla průměrná míra inflace 6,3 %, což bylo dáno změnou DPH na 9 %, poplatkům u lékaře, cenám elektřiny, tepla a zavedením ekologických daní. V roce 2012 činila průměrná míra inflace 3,3 %. V roce 2013 se počítá s mírným růstem spotřebitelských cen ve výši 2,1 %. V roce 2014 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 1,8 % a v následujícím roce 2015 by mě dosáhnout hodnoty 2,0 %. 48

49 Míra inflace nemá na odvětví pivovarnictví zásadní vliv. Vliv inflace můžeme pocítit především u potravinářských či nealkoholických nápojů. Má ale samozřejmě jistý vliv na zákazníky, kteří mohou volit z různých druhů nápojů, jejich množství či značky. 7 Historický vývoj inflace v ČR (%) Obr. 2: Historický vývoj inflace v ČR (zdroj: vlastní zpracování) Fiskální politika Fiskální politika je podstatným prvkem makroekonomické analýzy. Jedná se především o vývoj daňového zatížení právnických i fyzických osob, což může pozitivně či negativně ovlivnit vývoj v podnikatelské sféře. Pro Akciový Pivovar Dalešice a.s. je z finančního hlediska nejdůležitější vývoj sazby daně z příjmů právnických osob, který zachycuje Tabulka 3. Zdanění příjmů fyzických osob poptávku po produktech příliš neovlivní, protože produkce pivovaru spadá do rychloobrátkového spotřebního zboží. Tab. 3: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob Sazba daně v % (zdroj: vlastní zpracování) 49

50 Kč/0,5l Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti udává podíl nezaměstnaných k celkové pracovní síle. Vývoj míry nezaměstnanosti je uveden níže. Tab. 4: Vývoj a prognóza průměrné roční míry nezaměstnanosti Předchozí vývoj Predikce Míra nezaměstnanosti Průměr v % 6,7 7,3 6,7 6,9 7,3 7,4 (zdroj: - vlastní zpracování) Míra nezaměstnanosti dosáhla v roce 2012 hodnoty 6,9 %. Vzhledem k očekávanému vývoji zaměstnanosti i ekonomické situaci se očekává její nárůst v roce 2013 na 7,3 % a v roce 2014 na 7,4 %. Do budoucna se tedy očekává další nárůst nezaměstnanosti, které bude doprovázeno zpomalením růstu spotřeby domácností. Vývoj ceny piva v ČR Ceny piva jsou zjišťovány vždy k prosinci daného roku. Obrázek 3 popisuje vývoj spotřebitelských cen piva 10 lahvového a piva 12 sudového Historický vývoj cen piva v ČR Roky Pivo 10 světlé lahvové Pivo 12 světlé sudové značkové Obr. 3: Historický vývoj cen piva v ČR (zdroj: vlastní zpracování) 50

51 Kč U obou sledovaných produktů došlo k výraznému nárůstu ceny mezi roky 1992 a Pivo 10 světlé lahvové vykazuje růst ceny o 108,9 %. Cena roste stabilně, pouze v letech docházelo k poklesu ceny oproti předcházejícímu roku. Cenový vývoj u piva 12 světlého sudového probíhá podobně jako u 10 piva. Celkový nárůst ceny byl ve sledovaném období 99,9 %, kdy pouze v letech 1994 a 1995 došlo ke snižování ceny. Ve všech dalších letech docházelo k růstu. Mzdy Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené zaměstnance v celém národním hospodářství neustále roste. Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpracovatelské jednotce. Nejsou zde zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce. Vývoj nominální mzdy v ČR Roky Nominální mzda Obr. 4: Vývoj nominální mzdy v ČR (zdroj: vlastní zpracování) Sociální a demografické prostředí Pivovarství patří v České republice k tradičním odvětvím. V populaci stále přetrvává pivní patriotismus. V Tabulce 5 můžeme vidět vývoj spotřeby piva v ČR, přepočteno na průměrně vypitých litrů na osobu. V posledních čtyřech letech dochází k poklesu spotřeby. Je to dáno rostoucí oblibou vína a změnou životního stylu. 51

52 Tab. 5: Vývoj spotřeby piva v ČR Rok Spotřeba piva (l/osoba) 159,9 161,7 160,5 163,5 159,1 159,1 156,6 150,7 144,4 142,5 (zdroj: vlastní zpracování) V České republice žilo v roce 2011 přibližně 10,5 milionu obyvatel. Až do roku 2010 docházelo k nárůstu obyvatel. Důvodem nebyla vyšší porodnost než úmrtnost, ale výrazně pozitivní saldo migrace. Dlouhodobě u nás převažuje úmrtnost nad porodností. Výsledky projekce Českého statistického úřadu jsou takové, že do roku 2050 bude docházet k celkovému poklesu populace ČR a jeho demografickému stárnutí Politické a legislativní prostředí Česká republika představuje relativně stabilní politické prostředí. Vstup do Evropské unie a následná harmonizace legislativy společně se zrušením celních podmínek, pozitivně ovlivnily rozvoj exportu pivovarů. Na pivo je podle zákona č. 353/2003 Sb. 6 uvalena spotřební daň. Dalešický minipivovar má výstav piva ve všech letech do hl. a spadá tak do kategorie malých nezávislých pivovarů, kterým je umožněna daňová úleva v podobě snížené sazby 16 Kč za hektolitr. 6 Situační a výhledová zpráva: Chmel, Pivo. In: Ministerstvo zemědělství [online] [cit ]. Dostupné z: 52

53 Tab. 6: Sazby a výpočet daně z piva Sazba daně v Kč/hl. za každé celé procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Základní Velikostní Skupina podle výroby v hl. ročně sazba do včetně nad do včetně nad do včetně nad do včetně nad do včetně 32,00 16,00 19,20 22,40 25,60 28,80 (zdroj: Situační a výhledová zpráva: Chmel, Pivo) Technické a technologické prostředí Po roce 1989 nastává v České republice významná modernizace pivovarských technologií. Podniky využívají nerezové sudy, investuje se do nových stáčecích linek. Pivovary začínají používat cylindro - konické tanky (CKT), čímž dosahují nižších výrobních nákladů a zkrácení výrobního cyklu. Technologie výroby je v sektoru ustálená. České pivo patří na seznam potravin pocházejících z české republiky, které jsou chráněné označením Evropské unie. Hlavním principem ochrany je, že se české pivo vyznačuje specifickým technologickým postupem. Vedle určitého technologického postupu se české pivo vyznačuje i specifickými vlastnostmi, které mu dávají vedle metody vaření zejména tradiční suroviny používané při jeho výrobě. Ochranné označení dostanou jen ta piva, jejichž výroba odpovídá tradičnímu postupu Analýza mikroprostředí Historie pivovarnictví Pivovarnictví má na území České republiky dávnou tradici. Vyvíjelo se od primitivní přípravy v domácnostech přes řemeslnou výrobu a následně na průmyslovou výrobu ve strojních pivovarech až po současnou moderní velkovýrobu. Přitom základní princip 53

54 výroby sladu a piva zůstal stále stejný, pouze se měnilo strojně technologické vybavení a druhy sladů a piv. První historický doklad o výrobě piva na území České republiky je dochován z doby vlády prvního českého krále Vratislava II. Důkazem toho je nadační listina vydaná v roce 1088 n. l. Archeologové však našli důkazy, které dokládají, že pivo se na území dnešní České republiky vařilo již mnohem dříve. Tento kvašený nápoj z obilí připravovali již keltské a germánské kmeny. Z 11. století je zachována nadační listina knížete Břetislava, která představuje důkaz o pěstování chmele na území České republiky. Ve 12. století došlo k velkému rozmachu výroby piva. V té době mohl pivo vařit kdokoliv, bylo však povinností odvádět ze své produkce církevní vrchnosti desátek. Lidé nevyráběli pivo pouze jako nápoj, sloužilo také ke konzumaci ve formě polévek, omáček, atd. Ve 13. století dochází k zakládání nových královských měst, kterým jsou udělována privilegia, mezi která patřilo i právo várečné, tedy právo vařit pivo. Samostatné pivovary a sladovny začínají vznikat ve 14. a 15. století. Výrobou se zabývají bohatí měšťané, kteří zakládají městské pivovary. V 16. století se začíná o výrobu piva zajímat také šlechta. V 18. století došlo k velké reformě výroby piva. Začalo se využívat nových zařízení pro výrobu. To vše představovalo jakýsi první krok v rozvíjení charakteristických vlastností českého piva. V 1. polovině 19. století došlo k velkému rozvoji českého pivovarství. Vznikají nové technologie výroby piva. Dochází k průmyslové výrobě piva a sladu a vznikají velké průmyslové pivovary Charakteristika odvětví Dle informací Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) produkce tuzemských pivovarů přestala v roce 2011 po dvou letech výrazného snížení klesat. V roce 2011 se uvařilo v ČR celkem 17,6 mil. hl piva. Celkový výstav zaznamenal růst o 2,7 % oproti 54

55 roku 2010, především díky novým pivům na trhu, prodeji piva v PET lahvích a zvyšujícímu se vývozu piva. 7 Historický vývoj produkce piva v České republice zobrazuje následující obrázek: Obr. 5: Trend výroby piva v ČR v letech (zdroj: Situační a výhledová zpráva Chmel 2012) V České republice je dnes již více než 150 minipivovarů a jejich počet se nadále zvyšuje. V procentuálním vyjádření pokrývají asi 1,5 % trhu s pivem. Minipivovary se začínají organizovat, a proto v roce 2011 vznikl Českomoravský svaz minipivovarů s cílem zajistit minipivovarům odpovídající postavení v pivovarském oboru. Poskytování právního a legislativního servisu a hájení zájmů minipivovarů je základní oblastí činnosti svazu. Českomoravský svaz minipivovarů vstoupil do Českého svazu pivovarů a sladoven, aby hlas všech pivovarníků zněl jednotně. 8 Minipivovary se vyznačují dodržováním tradičních výrobních postupů a výstavem piva do hl. ročně. 7 Situační a výhledová zpráva: Chmel, Pivo. In: Ministerstvo zemědělství [online] [cit ]. Dostupné z: 8 Český chmel In: Český svaz Pivovarů a Sladoven [online] [cit ]. Dostupné z: 55

56 Vymezení relevantního trhu Vymezení relevantního trhu je základním krokem pro vytvoření strategické analýzy. Toto vymezení je nezbytné pro další zpracování strategické analýzy. Akciový Pivovar Dalešice a.s. se řadí mezi minipivovary, čemuž odpovídají jeho tržby i výstavy piva. Relevantním trhem tohoto podniku je výroba potravin a nápojů. Konkrétní trh představuje Česká republika, přesněji území jižní Moravy (Obrázek 6). V rámci zařazení do odvětví je v souvislosti s pivovarem Dalešice spojeno vymezení CZ-NACE do oboru podnikání Výroba piva. Oceňovaným podnikem je pivovar, proto bylo základním krokem pro vymezení relevantního trhu zjištění průměrné spotřeby piva na obyvatele a průměrné ceny piva. Potřebná data jsem získal na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Pro výpočet relevantního trhu jsem zvolil cenu piva 10 světlého lahvového. Následně, vynásobením průměrné spotřeby piva v České republice a ceny za pivo, jsem získal tržby za prodej piva v ČR. Nakonec jsem provedl odhad velikosti relevantního regionálního trhu. V Tabulce 7 jsou uvedeny velikosti relevantního trhu. Jejich hodnota byla vypočtena jako násobek těchto ukazatelů: spotřeby piva v ČR na osobu, dvojnásobku ceny za pivo a počtu obyvatel Jihomoravského kraje. Výslednou hodnotou je odhad velikosti relevantního regionálního trhu. Rok Spotřeba piva v ČR (v l/osoba) 9 Cena za pivo (0,5 l/kč) 5 Tab. 7: Vymezení relevantního trhu Počet obyvatel v ČR (v tis.) 5 Tržby za prodej piva v ČR (v mil. Kč) Počet obyvatel Jihomoravské ho kraje (v tis.) 5 Odhad velikosti relevantního regionálního trhu (v mil. Kč) ,1 8, ,6 9, ,7 9, ,4 10, ,5 9, (zdroj: vlastní zpracování)

57 Pro vymezení regionálního trhu jsem zvolil Jihomoravský kraj i přesto, že pivovar se nachází v kraji Vysočina. Důvodem je největší expedice piva do Jihomoravského kraje. Což nám ukazuje následující Obrázek 6, kde je vidět, že pivovar dodává do 23 měst. Přičemž jen 7 jich není v kraji Jihomoravském. Obr. 6: Expedice pivovaru podle měst (zdroj: Seznam měst, kam se dováží pivo z Akciového pivovaru Dalešice a.s.: 1. Bílovice nad Svitavou 2. Bosonohy 3. Brno 4. Břeclav 5. Dalešice 6. Uherské Hradiště 7. Lažánky 8. Mokrá u Brna 9. Praha 10. Rapotice 11. Slavkov u Brna 12. Strachotín u Mušova 13. Střelice u Brna 14. Tišnov 15. Troubsko 16. Moravské Budějovice 17. Velká Bíteš 18. Velké Bílovice 19. Veselí nad Moravou 20. Zaječí 21. Znojmo 22. Zlín 23. Žďár nad Sázavou 57

58 Analýza atraktivity trhu Tab. 8: Analýza atraktivity trhu Bodové hodnocení kritérií atraktivity trhu Váha Kritéria Váha Negativní Průměr Pozitivní x Body Růst trhu 3 x 6 Velikost trhu 2 x 10 Intenzita konkurence 3 x 6 Průměrná rentabilita 2 x 6 Bariéry vstupu 1 x 4 Možnost substituce 1 x 3 Citlivost na konjunkturu 1 x 5 Struktura zákazníků 2 x 12 Vlivy prostředí 1 x 4 Celkem Maximální počet bodů 96 Dosažené hodnocení 58,3% (zdroj: vlastní zpracování) Hodnocení kritérií atraktivity trhu a) Růst trhu domácí trh vykazuje malé tempo růstu. Proto je tento faktor hodnocen jako horší průměr. b) Velikost trhu velikost trhu považujeme za pozitivní a to znamená, že trh je dostatečně velký. Na trhu se nachází velké množství firem, které nabízejí daný produkt. Relevantní trh zahrnuje celý domácí trh i exportní trhy. c) Intenzita konkurence konkurence na trhu s pivem je dost velká. Rozhodující je, jakou strategii firma zvolí, aby si udržela své zákazníky nebo získala nové. Rivalita firem, vzhledem k podobnosti výrobků, je velká, a proto jsou podniky velmi opatrné na poskytování jakýchkoliv údajů. 58

59 d) Průměrná rentabilita výnosnost souvisí s bariérami vstupu do odvětví a možnostmi substituce výrobků. Průměrná rentabilita odvětví bude tím vyšší, čím větší jsou bariéry vstupu a nižší možnosti substituce. Rentabilita pivovarského odvětví je vyšší než rentabilita průmyslu jako celku. Proto spíše pozitivní hodnocení. e) Bariéry vstupu náklady na vstup do odvětví jsou poměrně vysoké, nové vstupy do odvětví se odehrávají spíše prostřednictvím nákupu již existujícího pivovaru. Příčinou je výrazný podíl fixních nákladů a také značné úspory z rozsahu, kterých dosahují pouze velké společnosti. Hodnoceno spíše pozitivně z pohledu stávajících firem. f) Možnost substituce možnost substituce je poměrně vysoká. Pokud podnik nebude moci vyrábět pivo, může využít stávající zařízení na výrobu jiných nápojů. Co se týče nepřímé konkurence, roste oblíbenost vína a zdravého životního stylu. g) Citlivost na konjunkturu odvětví podléhá negativním dopadům hospodářských cyklů minimálně, proto hodnoceno spíše pozitivně h) Struktura zákazníků struktura zákazníků hodnotíme jako pozitivní. Důvodem tohoto hodnocení je skutečnost, že za konzumenty piva považujeme všechny kategorie spotřebitelů starších 18 let. i) Vlivy prostředí je zde výrazná sezónnost, spotřeba výrazně roste v letních měsících. Negativní vliv může mít výrazná změna klimatických podmínek. Tento faktor však hodnotíme jako lepší průměr. Maximální počet bodů, které lze sledovanému trhu přidělit je 96 bodů. Na základě provedené analýzy získalo odvětví 56 bodů. Konečné hodnocení je tedy 58,3 %, které jsem vypočítal podílem mezi získanými body a maximálním počtem bodů. Trh tedy nelze jednoznačně označit za vysoce atraktivní nebo neatraktivní. Trh s pivem lze na základě výsledků této analýzy označovat za spíše atraktivní. 59

60 Prognóza vývoje trhu Prognóza vývoje trhu je zaměřena na zjištění, jak se bude relevantní trh vyvíjet do budoucna. K provedení prognózy vývoje trhu bylo nutné získat data týkající se HDP a informace získané z předešlého vymezení trhu 10. Následně byla prognóza vývoje trhu provedena na základě regresní analýzy. Bylo sestaveno několik modelů, z nich byl vybrán ten nejvýznamnější. Za proměnnou Y byly dosazeny hodnoty tržeb piva v celé České republice (v mil. Kč). Za proměnné X byly dosazeny hodnoty HDP v běžných cenách (v mil. Kč). Výsledná rovnice regresní analýzy má tento tvar: Trh = 21276, , * HDP Důvodem pro výběr tohoto modelu byl fakt, že získané hodnoty pro již známé roky se téměř blížili skutečnosti. Index determinace má hodnotu 0,63 což vypovídá o statistické závislosti mezi sledovanými ukazateli. Korelační koeficient, který vyjadřuje závislost mezi proměnnými, jehož hodnota je 0,79 nám potvrzuje předchozí závěr. Vzhledem k typickým znakům piva a k jeho silně zakořeněné tradici v ČR nelze přestávat s budováním pozic především na domácím trhu. Snahou producentů piva je nahrazování vyčerpaného tržního potenciálu u výčepních piv potenciálem trhu s prémiovými značkami či speciály. Což se v posledních letech projevuje. Příkladem může být rostoucí obliba ochuceného piva Radler s nízkým obsahem alkoholu. V Tabulce 9 vidíme, že průměrné tempo růstu relevantního regionálního trhu v letech je 1,5 %. V letech se očekává průměrné tempo růstu trhu v hodnotě 0,4 %. Tato predikce je ovlivněn poklesem růstu HDP, kdy v letech bylo průměrné tempo růstu 4,9 %, v letech se předpovídá průměrné tempo růstu pouze 0,7 %

61 Rok HDP b.c. (mil. Kč) Tempo Tab. 9: Prognóza vývoje trhu Míra inflace Počet obyvatel ČR Trh ČR celkem (mil. Kč) Tempo , Relevantní trh (mil. Kč) Tempo ,9% 1, ,0% ,4% ,9% 1, ,8% ,0% ,7% 1, ,4% ,3% ,0% 1, ,1% ,1% ,4% 1, ,3% ,1% ,6% 1, ,4% ,7% ,2% 1, ,6% ,5% ,1% 1, ,9% ,5% ,3% 1, ,5% ,5% ,1% 1, ,1% ,1% ,1% 1, ,2% ,0% ,1% 1, ,5% ,5% ,1% 1, ,0% ,0% ,4% 1, ,4% ,4% ,4% 1, ,7% ,7% Průměrné roční tempo růstu: 2000 až ,9% 1,4% 1,5% 2012 až ,7% 0,4% 0,4% (zdroj: vlastní zpracování) 61

62 4.3.3 Analýza vnitřního prostředí Obr. 7: Logo Akciového Pivovaru Dalešice a.s. (zdroj: Pivovar Dalešice nabízí čtyři druhy piv: Dalešická 11 (světlý ležák) Dalešické májové (světlý speciál 13 ) Fledermaus (dalešický 13 tmavý speciál) Kouřící králík (polotmavý ležák vyráběný pouze příležitostně) Obr. 8: Loga vyráběných piv (stálých) (zdroj: Významným pozitivním faktorem pro pivovar Dalešice jsou ocenění, které získal. Jedná se o ocenění Hospůdka roku 2010 (získala pivovarská restaurace, soutěž organizoval Deník), Jarní cena českých sládků 2010 (3. místo za májový ležák), Jarní 62

63 cena českých sládků 2009 (3. místo za fledermaus) a Stříbrná pivní pečeť 2009 (v kategorii minipivovar za májový ležák). Každý rok se koná v prostorách pivovaru mnoho kulturních akcí, kterými se chce pivovar přiblížit lidem a zároveň prezentovat sebe sama. Nejvýznamnější z nich jsou hudební, gastronomické a sportovní. Nejvíce navštěvované bývají tradičně Postřižinské slavnosti. Jak jsem již výše uvedl, pivovar se zaměřuje spíše na trh jižní Moravy. Pivovar dodává své pivo do téměř 50 restauračních zařízení, přičemž pouze 8 jich leží mimo Jihomoravský kraj Identifikace konkurentů V České republice je v odvětví pivovarnictví silná konkurence. Historicky je to dáno tradiční výrobou piva na českém území. Poslední dobou přibývá minipivovarů, kterých bylo v roce 2012 evidováno cca 160. Jsou ovšem zaměřeni jen na velmi malý segment trhu. V ČR je šest velkých pivovarských společností: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowitz, Pivovary Moravskoslezské. 11 V Kraji Vysočina se nachází dvanáct pivovarských subjektů. Jedná se o šest průmyslových pivovarů a šest restauračních pivovarů. Největším pivovarem v regionu je Rodinný pivovar Bernard, sídlící v Humpolci s výstavem přes 200 tisíc hektolitrů. Dalšími velkými podniky jsou Měštanský pivovar Havlíčkův Brod, Pivovar Jihlava, Poutník Pelhřimov a Pivovar Chotěboř. V Jihomoravském kraji je největším pivovarem Starobrno, které je členem skupiny Heineken. Dalšími konkurenty jsou pivovary Černá Hora a Vyškov. V kraji je velké množství minipivovarů, které zatím nepředstavují pro pivovar Dalešice významnou hrozbu. Působí spíše jako turistická atrakce. 11 Zpráva o stavu českého pivovarnictví a sladařství za rok In: Český svaz pivovarů a sladoven [online] [cit ]. Dostupné z: 63

64 Nepřímé faktory Přímé faktory Celkově nemá pivovar Dalešice v současné situaci problémy s konkurenty, kteří by je ohrožovali. Jedinečnost dalešického piva zaručuje dostatečně velký trh, vzhledem k současné kapacitní omezenosti výroby Analýza konkurenceschopnosti podniku Tab. 10: Analýza vnitřního potenciálu podniku Kritéria Váha Bodové hodnocení kritérií atraktivity trhu Negativní Průměr Pozitivní Váha x Body 1. Kvalita výrobků 3 x Běžná dostupnost 1 x 1 3. Cenová úroveň 3 x 6 4. Intenzita reklamy 2 x 4 5. Výhody místa 1 x 3 6. Distribuce 1 x 3 7. Image firmy 2 x Služby 1 x 3 9. Šíře sortimentu 2 x Kvalita managementu 3 x Výzkum a vývoj 1 x Majetek a investice 2 x Finanční situace 1 x 3 Četnost bodů 23 Maximální počet bodů 138 Dosažený počet bodů 73 Hodnocení 52,9% (zdroj: vlastní zpracování) 64

65 Hodnocení kritérií podniku: 1) Kvalita výrobků kvalita výrobků je vysoká. Pivovar Dalešice si zakládá na kvalitě svého piva, což je docíleno důsledným dodržováním tradičních postupů 2) Běžná dostupnost výrobky jsou dostupné ve vybraných restauracích. Pivovar nenabízí své produkty v obchodech. Pivo je nabízeno k prodeji pouze sudové, není lahvováno. 3) Cenová úroveň vzhledem k zaměření pivovaru na kvalitu piva, odpovídá tomu také cenová úroveň. Dalešické pivo patří mezi dražší piva, které jsou nabízeny na českém trhu. 4) Intenzita reklamy pivovar využívá k propagaci zejména tisk a internet. Pivovar pořádá různé kulturní akce přímo v pivovaru a láká na komplexní služby. 5) Výhody místa pivovar se nachází poblíž hranic dvou krajů, dobrá dostupnost pro zákazníky 6) Distribuce distribuci považuji za průměrnou 7) Image firmy pozice na trhu je dána image firmy. Pivovar má za cíl nabízet produkty vysoké kvality, založené na tradici a firemní kultuře 8) Servis a služby pivovar se zaměřuje na výroku piva, vyrábí také limonády (např. zázvorová) a v restauraci nabízí tradiční kuchyni 9) Šíře sortimentu pivovar nabízí stabilně tři druhy piv (pouze příležitostně se vaří Kouřící králík) 10) Kvalita managementu management podniku označuji za průměrný 11) Výzkum a vývoj výzkum a vývoj hodnotí jako spíše negativní 12) Majetek a investice podnik investuje do rozvoje a především do modernizace podniku. 13) Finanční situace finanční situaci hodnotím jako poměrně vyrovnanou. Podnik je schopen realizovat většinu svých plánovaných aktivit. Z Tabulky 10 je patrné, že bylo možné získat maximálně 138 bodů. Pivovar Dalešice dosáhl hodnoty 73 bodů. Celkové hodnocení podniku je tedy 52,9 %, což vypovídá o značné konkurenční síle. Podnik by měl udržet stávající pozici na trhu a dále růst. 65

66 Stanovení tržního podílu a predikce tržeb Tržní podíl podniku byl zjištěn jako podíl tržeb podniku a relevantního trhu. Hodnota v procentech byla získána vynásobením tohoto podílu stem. Jak je vidět z Tabulky 11, tržní podíl pivovaru Dalešice se neustále mírně zvyšuje. Tržní podíl je vzhledem k charakteru podniku velmi malý, pozitivní je ovšem růst této hodnoty. Tab. 11: Stanovení tržního podílu a predikce tržeb Relevantní Průměrné Růst Tržní Tempo růstu Tržby Rok trh tempo růstu trhu podíl tržeb (v mil. Kč) (v mil. Kč) tržeb ,5% 0,5% 15, ,5% 0,5% 11,7% 16,8 10,5 % ,1% 0,5% -5,8% 15, ,0% 0,6% 25,6% 19, ,5% 0,7% 12,8% 22, ,0% 0,75% 8,3% 24, ,4% 0,85% 13,8% 27,7 11,4 % ,7% 0,95% 12,5% 31, ,4% 1,05% 11,0% 34,6 (zdroj: vlastní zpracování) Na závěr strategické analýzy je provedena predikce tržeb. Vycházíme z již zjištěných dat z předchozích let. Protože nejsou stanoveny žádné konkrétní prognózy vývoje tržeb, byl vývoj tržeb proveden jako subjektivní odhad. Růst tržeb v minulosti dává možnost předpokládat, že růst bude pokračovat i v budoucnosti. Na základě prognózy tržeb byl stanoven tržní podíl podniku, který neustále roste a pohybuje se v rozmezí od 0,75% do 1,05 % relevantního trhu. Zjišťováno bylo také průměrné tempo růstu tržeb pivovaru. V letech se pohybovalo na úrovni 10,5 %. Prognóza tržeb v letech předpokládá průměrné tempo růstu 11,4 %, což je podle mého subjektivního názoru realizovatelný odhad. 66

67 Tržní podíl podniku Vývoj tržního podílu podniku Akciový Pivovar Dalešice a.s. v čase 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% Roky Obr. 9: Vývoj tržního podílu podniku (zdroj: vlastní zpracování) 67

68 4.4 Finanční analýza Nedílnou součástí ocenění podniku je analýza finančního zdraví podniku. V rámci finanční analýzy bude podrobně zpracována horizontální a vertikální analýza, analýza peněžních toků a analýza poměrových ukazatelů. Finanční analýza pro potřeby ocenění Akciového Pivovaru Dalešice a.s. byla provedena za období K tomuto účelu byla zpracována data z Účetních výkazů Horizontální a vertikální analýza Vertikální analýza zjišťuje strukturu jednotlivých hodnot vztažených k jedné konkrétní hodnotě. U rozvahy se jako vztahová veličina používá bilanční suma, u výkazů zisku a ztrát pak součet výnosů. Horizontální analýza nám dává odpověď na otázku, jak se změnila (o kolik jednotek nebo procent) příslušná položka v čase. Vždy tedy porovnáváme dvě po sobě jdoucí období Analýza aktiv Z výsledků vertikální analýzy aktiv, která je zaznamenána v Příloze č. 3 (str. 108), bylo zjištěno, že dlouhodobý majetek je zastoupen přibližně z 80 % celkového majetku. Veškerý majetek je zde tvořen dlouhodobým hmotným majetkem. Oběžná aktiva tvoří průměrně 15 % celkových aktiv, nejvýznamnější položkou jsou zásoby, společně s krátkodobými pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem. V roce 2008 a 2010 jsou zastoupena ostatní aktiva. Rok 2008 je to neuhrazená ztráta minulých let, která se na celkových aktivech podílí 16,7 %. V roce 2010 jsou to pohledávky za upsaný základní kapitál, které tvoří 6 % celkových aktiv. Podíl jednotlivých položek na celkových aktivech lze vidět na Obrázku

69 Podíl jednotlivých složek aktiv na celkových aktivech (v %) 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% Dlouhodobá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Obr. 10: Vertikální analýza aktiv v letech (zdroj: vlastní zpracování) Výsledky horizontální analýzy jsou zachyceny v Příloze č. 3 (str. 108). Z tabulky můžeme vidět, že celková aktiva mají kolísavý charakter. V letech 2010 a 2012 dochází k růstu, naopak v letech 2009 a 2011 ke snížení hodnoty celkových aktiv. K největšímu procentnímu nárůstu došlo v roce 2010, kdy se celková aktiva zvýšila o 32,8 %. Poklesy v letech 2009 a 2011 byly procentuálně téměř totožné, kdy došlo k poklesu 5,3 %, respektive 5,7 %. Dlouhodobý hmotný majetek meziročně roste, tento růst je zapříčiněn modernizací. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu došlo v roce 2010 o 23,9 %. Oběžná aktiva v průběhu sledovaného období meziročně rostla v průměru přibližně o 35 % vyjma roku 2011, kdy došlo k poklesu oproti roku 2010 o 15,5 %. Nejvýrazněji se na tomto poklesu podepsal krátkodobý finanční majetek, u něhož došlo k meziročnímu poklesu o 62,6 %. V dalších meziročních srovnáních krátkodobého finančního majetku došlo vždy k růstu minimálně o 100 %. Vývoj zásob zaznamenává každoročně změny, kdy vždy dochází k navyšování stavu zásob. Nejvýraznější změna byla v roce 2009, kdy meziročně vzrostly o 77,6 %. V dalších letech se postupně snižuje každoroční přírůstek zásob, v roce 2010 nárůst o 42,1 %, v roce 2011 o 10,6 % a v roce 2012 už pouze o 5,3 %. 69

70 tis. Kč Vývoj stálých a oběžných aktiv Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Roky Obr. 11: Vývoj stálých a oběžných aktiv (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek 11 znázorňuje vývoj stálých a oběžných aktiv. V celém sledovaném období je patrný nárůst stálých aktiv. U oběžných aktiv nedochází k růstu pouze v roce Analýza pasiv Výsledky vertikální a horizontální analýzy pasiv jsou zachyceny v Příloze č. 4 (str. 109). U vertikální analýzy pasiv byl posuzován podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů na celkových pasivech. Z Obrázku 12 je patrné, že podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech přesahuje 60 % ve všech sledovaných letech. Přičemž v letech 2009, 2011 a 2012 k poklesu vlastního kapitálu a nárůstu cizích zdrojů. Do struktury vlastního kapitálu se výrazně promítá záporný výsledek hospodaření minulých let, který zaznamenáváme každoročně od roku Vysoký podíl vlastního kapitálu vypovídá o rozsáhlém financování z vlastních zdrojů. Cizí zdroje jsou nejvíce zastoupeny bankovními úvěry a krátkodobými závazky. Dlouhodobé závazky nejsou zastoupeny vůbec. 70

71 Podíl jednotlivých složek pasiv na celkových pasivech (v %) 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% Vlastní kapitál Cizí zdroje Obr. 12: Vertikální analýza pasiv v letech (zdroj: vlastní zpracování) Z horizontální analýzy pasiv vidíme, že pasiva podniku mají kolísavý charakter. K největšímu nárůstu došlo v roce 2010, kdy pasiva vzrostla o 32,8 %, což v číselném vyjádření znamená nárůst o tis. Kč. Poklesy v letech 2009 a 2011 mají v procentuálním vyjádření téměř shodné hodnoty 5,3 % a 5,7 %. Cizí zdroje neustále rostou, nejvýrazněji v letech 2009 a Hlavním důvodem je zvyšování krátkodobých závazků v těchto letech, kdy se jejich hodnota zvýšila vždy přibližně o 100 % oproti předcházejícímu roku. V rámci celkových pasiv byl sledován vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů je zachycen na Obrázku

72 tis. Kč Vývoj vlastních a cizích zdrojů Roky Vlastní kapitál Cizí zdroje Obr. 13: Vývoj vlastních a cizích zdrojů (zdroj: vlastní zpracování) Výkaz zisku a ztráty Výsledky vertikální a horizontální analýzy výsledovky jsou zaznamenány v Příloze č. 5 (str. 110). U vertikální analýzy jsou za výchozí jednotku brány celkové výnosy. Na celkových výnosech se v prvních dvou letech z více než 70 % podílejí výkony, v dalších třech letech je to z více než 60 %. Přidaná hodnota se na celkových výnosech podílí více jak 20 %, přičemž v letech 2010 a 2012 je to dokonce více než 30 %. Na základě analýzy výkazu zisku a ztrát můžeme říci, že tržby podniku za vlastní výrobky a služby ve sledovaných letech rostly. Výjimkou byl rok 2010, kdy tržby za vlastní výrobky a služby klesly o 7,4 % oproti předcházejícímu roku. Celkově ve sledovaném období došlo ke zvýšení tržeb za vlastní výrobky a služby o 51 %. Přidaná hodnota každoročně roste. Z procentního vyjádření vidíme, že tento nárůst není rovnoměrný. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2012 (43,4 %) a v roce 2008 (37 %). Za posledních pět let přidaná hodnota narostla o 129 %. Provozní výsledek hospodaření byl v roce 2011 záporný. Ztráta byla v tomto roce způsobena uplatněním zůstatkové ceny prodané technologie ve výši tis. Kč. Pokud by nedošlo k tomuto výraznému ovlivnění, měl by podnik v posledních čtyřech letech vyrovnaný provozní výsledek hospodaření, který se pohybuje okolo tis. Kč. 72

73 tis. Kč Finanční výsledek hospodaření dosahuje ve všech sledovaných letech záporný výsledek. Což je dáno vysokými nákladovými úroky. Obrázek 14 zachycuje vývoj jednotlivých výsledků hospodaření. Je patrné, že finanční výsledek hospodaření má negativní vliv na celkový výsledek hospodaření. Hlavním znakem, který je při pohledu na graf zřejmý, je závislost výsledku hospodaření za účetní období na provozním výsledku hospodaření. Kdy celkový výsledek hospodaření přibližně kopíruje vývoj provozního výsledku Vývoj výsledku hospodaření Roky Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za učetní období Obr. 14: Vývoj výsledku hospodaření (zdroj: vlastní zpracování) Analýza peněžních toků Následující tabulka zobrazuje přehled peněžních toků, rozdělených do tří kategorií: peněžní tok z provozní činnosti, peněžní tok z investiční činnosti, peněžní tok z finanční činnosti a peněžní tok celkem. 73

74 Tab. 12: Analýza peněžních toků Položka Peněžní tok z provozní činnosti Peněžní tok z investiční činnosti Peněžní tok z finanční činnosti Peněžní tok celkem (zdroj: vlastní zpracování) Provozní cash flow vykazuje po celou dobu sledovaného období kladnou hodnotu. Také v roce 2011 je kladný výsledek a to i přes výraznou ztrátu v tomto roce. Která byla způsobena výše zmíněným uplatněním zůstatkové ceny. V následujícím roce 2012 je nejvyšší hodnota peněžního toku z provozní činnosti. Celkově provozní cash flow vzrostlo od roku 2009 o 142 %. Investiční peněžní tok je záporný, jeho hodnota se každoročně zvyšovala až do roku 201, kdy došlo k jeho snížení o 60 %. Neustálé zvyšování investičního cash flow je dáno investicemi podniku do dlouhodobého hmotného majetku. Finanční cash flow je, s výjimkou roku 2012, kladné. V roce 2010 došlo k jeho výraznému nárůstu, který byl způsoben navýšením základního kapitálu. Záporný výsledek je dán v roce 2012 snížením hodnoty dlouhodobých bankovních úvěrů. Celkový peněžní tok vykazoval v roce 2011 výrazně zápornou hodnotu, naopak v roce 2010 výrazně kladnou. Důvodem jsou již zmiňované investice do dlouhodobého hmotného majetku, uplatněním zůstatkové ceny a snížením dlouhodobých bankovních úvěrů. 74

75 Vývoj cash flow v letech Cash flow z provozní činnosti Cash flow z finanční činnosti Cash flow z investiční činnosti Cash flow celkem Obr. 15: Vývoj cash flow (zdroj: vlastní zpracování) Analýza poměrových ukazatelů Poměrový ukazatel dává absolutní hodnoty jednotlivých položek do vzájemných poměrů, díky tomu se dají analyzovat vzájemné vazby a vztahy mezi ukazateli. Poměrové ukazatele se dají rozdělit do následujících skupin: ukazatele likvidity, ukazatele zadluženosti, ukazatele rentability a ukazatele aktivity Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity uvádí, jak je společnost schopna uhradit závazky různými formami aktiv s různou likviditou. Tab. 13: Ukazatele likvidity v letech Ukazatele likvidity Běžná likvidita (1,5 2,5) 0,69 0,68 1,43 1,42 0,95 Pohotová likvidita (0,7 1,2) 0,47 0,42 0,83 0,64 0,54 Okamžitá likvidita (0,2 0,5) 0,07 0,11 0,39 0,17 0,23 (zdroj: vlastní zpracování) 75

76 Hodnota ukazatele Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Likvidita průměrné strategie by se mělo pohybovat v rozmezí 1,5 2,5. Z tabulky je zřejmé, že společnost mí příliš nízkou likviditu, která ani v jednom sledovaném roce nezasahuje do požadovaného intervalu. Podnik byl schopen nejlépe uspokojit věřitele v letech 2010 a 2011, kdy se běžná likvidita nejvíce blížila hodnotě 1,5. Na základě ukazatele běžné likvidity můžeme pivovar považovat za podnik, který by nebyl příliš schopen uspokojovat závazky svých věřitelů při přeměně oběžných aktiv na hotové peníze. Pohotová likvidita je zkonstruována jako předchozí likvidita s vyloučením zásob a dlouhodobých pohledávek. Proto jsou hodnoty nižší než u běžné likvidity. Hodnota by se měla podle doporučení pohybovat v rozmezí 0,7 1,2. V roce 2010 se pivovar nacházel v doporučených hodnotách, jinak v ostatních letech se nachází pod doporučenou minimální hranicí. Peněžní neboli okamžitá likvidita je podíl nejvíce likvidní části finančního majetku a krátkodobých závazků. Doporučená hodnota ukazatele je od 0,2 do 0,5. I podle tohoto ukazatele má podnik nízkou likviditu. Ovšem v posledních třech letech se podnik pouze v roce 2011 nevešel do doporučených hodnot, kdy okamžitá likvidita podniku byla 0,17. Na Obrázku 16 je zobrazen vývoj jednotlivých ukazatelů likvidity ve sledovaných letech. 2,00 Vývoj ukazatelů likvidity 1,50 1,00 0,50 0, Roky Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita Obr. 16: Vývoj ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování) 76

77 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zobrazují, jak podnik využívá k financování svých aktiv cizí zdroje. Tab. 14: Ukazatele zadluženosti v letech Ukazatele zadluženosti Podíl vlastního kapitálu na celkovém 69,2% 61,4% 69,0% 63,3% 61,2% Dlouhodobá zadluženost 14,0% 13,5% 19,5% 26,3% 20,3% Krátkodobá zadluženost 15,8% 25,1% 11,5% 10,4% 18,4% Úrokové krytí 1,5 7,2 2,3-7,7 2,7 (zdroj: vlastní zpracování) Ve sledovaném období podíl vlastního kapitálu na celkovém byl v každém roce více než 60 %. Z čehož vyplývá, že podnik využívá především vlastní zdroje, které upřednostňuje před cizími. Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje schopnost podniku splácet ze svého zisku úrokové platby. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je finanční úroveň v podniku. Obecně je doporučováno, aby nákladové úroky byly kryty ziskem minimálně třikrát. V případě dalešického pivovaru je toho doporučení splněno pouze v roce 2009 a v roce 2011 je zaznamenána dokonce záporná hodnota úrokového krytí. Celková zadluženost podniku dosahovala ve sledovaném období hodnoty pohybující se okolo 40 %. V roce 2009 se nejvýrazněji na zadluženosti podílela krátkodobá zadluženost, v letech 2010 a 2011 zase krátkodobá zadluženost. Podíl krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti na celkové zadluženosti podniku je zachycen na Obrázku

78 Podíl krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti na celkové zadluženosti (%) 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Obr. 17: Podíl krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti na celkové zadluženosti (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří k nejdůležitějším poměrovým ukazatelům, které popisují podnikatelskou činnost. Pomocí ukazatelů rentability může podnik zhodnotit, jak je schopen dosahovat zisk s použitím vloženého kapitálu. Tyto ukazatele dávají do poměru zisk společnosti k různým složkám kapitálu. Hodnoty rentability, kterých podnik dosáhl v letech jsou zachyceny v Tabulce 15. Konkrétně jsou sledovány tři ukazatele: ROA, ROE a ROS. Tab. 15: Ukazatele rentability v letech Ukazatele rentability Rentabilita celkového kapitálu ROA 1,2% 4,8% 3,3% -11,1% 3,2% Rentabilita vlastního kapitálu ROE 0,6% 6,8% 2,7% -19,9% 3,3% Rentabilita tržeb - ROS 1,2% 10,6% 6,6% -33,7% 5,3% (zdroj: vlastní zpracování) Rentabilita celkových aktiv pracuje jako jediný ukazatel rentability se ziskem před zdaněním a úroky (EBIT). Ostatní ukazatele rentability počítají se ziskem po zdanění. 78

79 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřuje výdělečnou schopnost podniku. V roce 2011 bylo dosaženo výrazně záporné hodnoty, což bylo způsobeno vykázaným záporným hospodářským výsledkem. Nejvyšší výnosnosti celkového kapitálu 4,8 % bylo dosaženo v roce 2009 a nejnižšího v roce 2008 (1,2 %). V letech 2010 a 2012 byla výnosnost téměř shodná 3,3 %, respektive 3,2 %. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) zjišťuje schopnost podniku zhodnocovat vložený kapitál do společnosti. Má podobný vývoj jako ROA. Nejvyšší výnosnosti vlastního kapitálu 6,8 % bylo dosaženo v roce Rovněž nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce Rentabilita tržeb (ROS) zjišťuje schopnost podniku dosahovat zisk při různých úrovních tržeb. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel výrazně ovlivnil výsledky ROA a ROE, je u tohoto ukazatele patrný podobný vývoj. Podnik by se měl snažit zvyšovat výnosnost, především snahou o zvýšení zisku po zdanění, který je poměrně nízký. Z Obrázku 18 je zřejmé, že nejvyšší hodnoty ze všech sledovaných rentabilit, dosahovala výnosnost tržeb v roce 2009, více než 10 %. 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% -15,0% -20,0% -25,0% -30,0% -35,0% Vývoj ukazatelů rentability ROA ROE ROS Obr. 18: Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování) 79

80 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity znázorňují, jak efektivně společnost využívá majetek a jak s ním hospodaří. U vybraných složek se sleduje počet obrátek za rok a doba obratu. Výsledné hodnoty jsou zaznamenány v Tabulce 16. Tab. 16: Ukazatele aktivity v letech Ukazatele aktivity Obrat celkových aktiv 0,36 0,44 0,30 0,41 0,40 Doba obratu celkových aktiv (dny) 1015,73 838, ,61 881,42 916,44 Obrat zásob 9,72 6,11 4,05 4,60 4,93 Doba obratu zásob (dny) 37,57 59,74 90,12 79,33 74,02 Obrat pohledávek 5,27 5,08 5,52 7,71 6,73 Doba obratu pohledávek (dny) 69,30 71,82 66,10 47,33 54,27 Obrat závazků 5,97 3,26 2,58 3,61 2,04 Doba obratu závazků (dny) 61,09 111,93 141,37 101,24 178,51 (zdroj: vlastní zpracování) Obrat celkových aktiv udává, kolikrát se celková aktiva obrátí v podniku za rok. Z tabulky je vidět, že se aktiva v podniku za rok neobrátí ani jednou. Doporučený obrat aktiv by se měl rovnat hodnotě dvě nebo alespoň jedna. Pivovar v žádném ze sledovaných let nedosahuje ani minimální hranice. Doba obratu celkových aktiv udává počet dnů, po něž jsou aktiva v podniku vázány. U tohoto ukazatele jsou hodnoty podniku příliš vysoké. Ve sledovaném období nedochází k výrazným výkyvům. Průměrná doba obratu celkových aktiv ve sledovaném období je 970 dní. Obrat zásob uvádí, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opět nakoupena. V roce 2008 se zásoby obrátili více než 9 krát, což je nejvyšší hodnota ve sledovaných letech. Nejnižší hodnota byla v roce 2010 (4,05), od toho roku dochází k růstu této hodnoty. Z obratu zásob byla vypočítána také doba obratu zásob. Průměrná doba obratu zásob je 68 dní. V posledních dvou letech klesá doba obratu zásob. Snižující se doba obratu signalizuje zlepšující se situaci s odbytem. Doba inkasa pohledávek udává, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny. Pro podnik je u tohoto ukazatele příznivé, pokud vykazuje vyšší hodnoty. Znamená to 80

81 pak, že podnik inkasuje své pohledávky rychleji a získané peníze může investovat do svých potřeb. Vypočítané hodnoty tohoto ukazatele jsou poměrně nízké. Doba obratu pohledávek je dlouhá, ale v posledních dvou letech byla situace příznivější, když se doba obratu pohledávek pohybovala okolo 50 dní. Ukazatel obratu závazků dosahuje v jednotlivých letech, mimo roku 2008, nízkých hodnot. Po výpočtu doby obratu závazků vidíme, že kromě roku 2008 přesahuje doba obratu 100 dní. V roce 2012 dosahovala doba obratu závazků až 178 dní. Je tedy zřejmé, že podnik nejdříve inkasuje své pohledávky od věřitelů a teprve potom hradí své závazky. Doba splatnosti závazků je poměrně dost dlouhá a podnik by se měl snažit nejen o zkrácení této doby, ale také o zkrácení doby inkasa pohledávek. Kromě roku 2008 nevznikl obchodní deficit, což je kladný rozdíl mezi dobou splatností pohledávek a dobou splatností závazků, takže společnost nemusela financovat deficit z dlouhodobých zdrojů. Na Obrázku 19 je zobrazen vývoj vybraných ukazatelů aktivity: doba obratu zásob, doba obratu pohledávek a doba obratu závazků. Vývoj ukazatelů aktivity 200,00 150,00 100,00 50,00 0, Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obr. 19: Vývoj ukazatelů aktivity (zdroj: vlastní zpracování) 81