Analýza ekonomiky ČR: Solidní stabilita, pomalý růst. Výhled české ekonomiky na rok 2017 Návrat volného kurzu koruny

Transkript

1 Analýza ekonomiky ČR: Solidní stabilita, pomalý růst Výhled české ekonomiky na rok 2017 Návrat volného kurzu koruny Finanční poradenství Prosinec

2 Úvod Česká republika představuje malou otevřenou tržní ekonomiku se solidní dynamikou růstu, která netrpí nadměrnými vnitřními, vnějšími či finančními nerovnováhami. Životní úroveň dosahuje 87 % průměru EU měřeno HDP na obyvatele podle parity kupní síly (odhad Deloitte pro rok 2016). Průměrné tempo růstu HDP za poslední dvě dekády činí 2,4 %. Podle sektorového hlediska má na tvorbě hrubé přidané hodnoty dominantní podíl sektor služeb (60 %), podíl průmyslu činí 32 %, podíl stavebnictví 6 %, podíl zemědělství 3 %. Klíčovou roli ve vývoji ekonomiky hraje zahraniční obchod. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosahuje 83 % a stále se zvyšuje. Hlavními obchodními partnery jsou země EU: Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Stabilní makroekonomická situace a relativně nízké zadlužení vládního sektoru se odráží v příznivém ratingu. Standard & Poor s hodnotí dlouhodobé závazky České republiky v lokální měně známkou AA, Fitch Ratings známkou A+, agentura Moody s známkou A1. Následující části zahrnují detailnější analýzu české ekonomiky, zhodnocení současného stavu a stability ekonomiky České republiky a výhled na rok Globální ekonomika Rok 2016 přinesl několik stěžejních momentů. Prvním bylo referendum o setrvání v Evropské unii, které se konalo ve Velké Británii. Výsledky průzkumů před referendem byly stále těsnější, přesto rozhodnutí Britů opustit EU přineslo na finanční trhy moment překvapení. Naštěstí nervozita rychle opadla a nezpůsobila výraznější škody v Británii ani globální ekonomice. Nicméně nejistota o způsobu odcházení Velké Británie z EU a uspořádání obchodních vztahů země s EU a dalšími zeměmi zůstává i půl roku po referendu vysoká. Přiléhavě přirovnal postup britské vlády časopis The Economist, když jej nazval Schrodingerovým Brexitem podle známého myšlenkového experimentu v oblasti fyziky. Stále se však pracuje s názorem, že Brexit ovlivní negativně britskou ekonomiku i její obchodní partnery. Odhady se liší podle zvolené varianty uspořádání obchodních vztahů. Druhým zásadním momentem byla volba prezidenta USA. To, co se na začátku předvolební kampaně zdálo nepravděpodobné, se nakonec stalo. Donald Trump, nejenže vyhrál republikánské primárky, ale nakonec porazil i Hillary Clinton, kandidující za Demokratickou stranu. Některá opatření, která Donald Trump zmínil v předvolební kampani, mnohé ekonomy děsí. Zejména kroky směřující k většímu protekcionismu. Otázkou je však jejich realizace při střetu s realitou. Stabilitě globální ekonomika nepřidávají pokračující boje v Sýrii a nestabilita regionu Blízkého východu. S tím je spojen další negativní faktor: terorismus, který nejdříve v březnu otřásl Belgií a znovu v červnu Tureckem. Z ekonomického pohledu bylo také důležité rozhodnutí zemí sdružených v kartelu OPEC o omezení dodávek ropy na světový trh. Období velmi levné ropy na nějakou dobu patrně skončilo. Globální ekonomika přes výše uvedené události zažila poměrně klidný rok. Z dlouhodobého hlediska ovšem podprůměrný rok. Tempo růstu HDP zůstalo stejné jako v roce 2015, tj. 3,1 %. Zpomalení růstu ekonomiky v USA a Číně bylo kompenzováno zmírněním recese v Rusku a rychlejším růstem v Japonsku a Koreji. 01

3 V roce 2017 se očekává mírné zrychlení růstu americké ekonomiky, pokračující restrukturalizaci a zpomalování růstu v Číně a zlepšení situace v rozvíjejících se trzích (s výjimkou Indie kvůli nepříliš povedené měnové reformě v závěru roku 2016). Díky tomu by měl růst globální ekonomiky zrychlit na 3,3 %. Z pohledu české ekonomiky je zásadní očekávaný vývoj v eurozóně. Tam se však neočekává zrychlení růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,5 %. Česká republika HDP V souladu s očekáváním, které bylo mottem naší loňské edice ekonomického výhledu, došlo v roce 2016 ke zpomalení růstu HDP. Důvod je prozaický. Zatímco v roce 2015 byly urychleně dočerpávány prostředky z jednoho programového období pro fondy EU, náběh čerpání v novém programovém období v roce 2016 byl poměrně laxní. Pokud by se měl tento vzorec opakovat, stane se z čerpání EU fondů jeden z hlavních faktorů hospodářské cyklu v české ekonomice. Na údaje o HDP za rok 2016 si ještě musíme počkat, náš odhad však ukazuje na růst o 2,4 % po loňském zvýšení o 4,5 %. Z pohledu užití přinesla klíčový příspěvek k růstu HDP spotřeba domácností. Její růst o 3,0 % je především výsledkem rostoucí zaměstnanosti a vyšších mezd. Spotřební výdaje vládního sektoru by se měly zvýšit zhruba o 2 %. Investice do fixního kapitálu jsou ovlivněny zmíněným faktorem čerpání EU fondů a v roce 2016 by měly klesnout o 1,4 procenta. Vliv změny zásoby by měl být poměrně malý. Příspěvek čistého exportu k růstu HDP je kladný a měl by dosáhnout 0,8 procentního bodu. Z pohledu napříč sektory je patrné, že k růstu hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji přispěl průmysl (0,7 procentního bodu) a obchod, doprava, ubytování a pohostinství (0,7 procentního bodu). V roce 2017 by se měl růst ekonomiky opírat především o domácí poptávku. Pokles nezaměstnanosti již patrně bude limitovaný, nicméně další akcelerace růstu mezd by měla pomoci udržet 3procentní tempo růstu spotřeby domácností. Vzhledem k již přijatým opatřením a schválenému státnímu rozpočtu lze očekávat, že růst spotřeby domácností bude o něco rychlejší než v roce Investiční aktivita, rozkolísaná EU fondy, by se měla vrátit do normálních kolejí a podpořena nízkými úrokovými sazbami by měla růst o 2,6 procenta. Akcelerace domácí poptávky se projeví rychlejším růstem dovozu a snížením kladného příspěvku čistého exportu k růstu HDP na 0,2 procentního bodu. Obr. 1 Růst HDP a mezera výstupu 8% - - mezera výstupu - růst HDP -8%

4 Díky rychlému růst HDP došlo v roce 2015 k uzavření záporné mezery výstupu. Zpomalení tempa růstu v roce 2016 však zabránilo obratu na druhou stranu, tj. předstihu aktuálního výkonu ekonomiky před jejím dlouhodobým potenciálem. Pokračování mírného růstu v roce 2017 by mělo udržet mezeru výstupu v blízkosti nuly. Trh práce Míra nezaměstnanosti díky pokračování hospodářského růstu klesla ze 4,5 % na konci roku 2015 na 3,9 % v říjnu Česká republika se díky tomu dostala na první příčku zemí Evropské unie seřazených podle nejnižší nezaměstnanosti. Zaměstnanost v absolutních číslech i relativním vyjádření vůči velikosti populace v produktivním věku dosáhla v roce 2016 historicky nejvyšších hodnot. Trh práce trápí nedostatek pracovních sil, resp. profesní a regionální nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Trh práce se nyní nejspíše nachází pod přirozenou mírou nezaměstnanosti, resp. NAIRU (non-accelerating inflation rate of unemployment), která podle našeho odhadu v roce 2016 činila 4,9 %. Důsledkem tohoto přehřívání na trhu práce je tlak na růst mezd. Mzdová inflace zrychlila z 2,7 % v roce 2015 na 4,3 % v první třech čtvrtletích Prostor k dalšímu snížení nezaměstnanosti se prakticky vyčerpal. Současnou nezaměstnanost tvoří dobrovolně nezaměstnaní, frikční nezaměstnanost (dočasně nezaměstnaní při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého) a dlouhodobá strukturální nezaměstnanost. V roce 2017 by se měla míra nezaměstnanosti jen minimálně lišit od současných hodnot. Pokrčovat by však měl tlak na růst mezd. Průměrná mzda by se měla v roce 2017 zvýšit o 4,5 %, resp. 2,5 % reálně. Obr. 2 Nezaměstnanost míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu Zdroj: ČSÚ, MPSV, Deloitte Vnější relace Vnější ekonomické prostředí zůstalo v roce 2016 příznivé a růst vývozu si udržel svou dynamiku. Reálně se objem vývozu zboží zvýšil o 5,1 % (odhad Deloitte) po růstu o 5,7 % v roce Pokles investiční aktivity zbrzdil růst dovozu. Reálně se objem dovozu zboží zvýšil o 4,4 % (odhad Deloitte) po zvýšení o 6,4 % v roce Nominální hodnoty obou stran zahraničního obchodu významně poznamenal vývoj cen vývozu a dovozu. V první třech čtvrtletích činila průměrní deflace v cenách vývozu 3,7 %, deflace v cenách dovozu dokonce 5,2 %. Výsledkem je obchodní bilance směřující v roce 2016 k rekordnímu přebytku, který by mohl přesáhnout 190 miliard korun (v národním pojetí) po kladném saldu 130 miliard v roce Díky tomu se by se měl výrazně zvýšit tak celkový přebytek běžného účtu platební bilance, a to na zhruba 140 miliard korun, resp. 3,0 % HDP. Zahraniční dluh České republiky v roce 2016 dále rostl. V polovině roku dosahoval 3,353 bilionu korun, tj. 76,7 % HDP. Celková záporné saldo investiční pozice se ovšem snížilo z - 30,7 % HDP na konci roku 2015 na 27,2 % HDP v polovině roku

5 Klíčovými předpoklady vývoje obchodní bilance v roce 2017 jsou odhady vývoje zahraniční poptávky, domácí poptávky a devizového kurzu. Efektivní zahraniční poptávka 1 by se měla v roce 2017 zvýšit o 2,0 %. Kurz koruny pravděpodobně čeká posílení v druhé polovině roku po ukončení kurzového závazku, nicméně dynamiku exportu to ovlivní se zpožděním až v roce 2018, a to kvůli používání finančních zajišťovacích nástrojů. Objem vývozu by se měl podle našeho odhadu reálně zvýšit o 6,2 %. Domácí poptávka by se měla zvýšit o 2,9 %, což podpoří růst dovozu o 6,6 %. Rychlejší růst dovozu než vývozu by měl vést k mírnému poklesu přebytku obchodní bilance na 175 miliard korun. Na úrovni běžného účtu platební bilance by mírně horší saldo obchodu se zbožím a službami mělo být kompenzováno snížením deficitu v bilanci prvotních důchodů, kde jsou obsaženy platby za využití výrobních faktorů (mzdy, dividendy), a to jak zahraničními investory v České republice, tak českými investory v zahraničí. Přebytek běžného účtu by měl v roce 2017 dosáhnout 3,1 % HDP. Obr. 3 Běžný účet platební bilance (v % HDP) Zdroj: ČSÚ, ČNB, Deloitte Inflace Po většinu roku 2016 zůstávala inflace jen těsně nad nulou při dezinflačním působení nízkých cen ropy a dalších komodit a cen zemědělských výrobků a potravin. Oba tyto efekty však ke konci roku začaly slábnout, zejména po rozhodnutí kartelu OPEC o omezení dodávek ropy na světový trh, a inflace začala svižně stoupat. Jádrová inflace, závislá především na domácí poptávce, zůstala stabilní kolem 1 %, a to i přes pokračující solidní růst spotřebitelské poptávky. V listopadu dosáhla meziroční změna spotřebitelských cen 1,5 %. Začátek roku 2017 ovlivní růst cen komodit ve světě. Vzhůru se v závěru roku 2016 posunuly cen energetických komodit, průmyslových kovů i řady zemědělských komodit. Proto již v začátku roku 2017 inflace ve spotřebitelských cenách vystoupá k hranici 2 %, která je zároveň inflačních cílem ČNB. Nepřijde-li nějaký nečekaný externí šok, měla by se po většinu roku držet inflace mírně nad 2 %. K této hranici bude v průběhu roku postupně konvergovat také jádrová inflace reflektující znovu zrychlující růst domácí poptávky. V případě výrobních cen v průmyslu by měla hned na začátku roku 2017 skončit tři roky trvající deflace. Růst cen komodit a pokračující růst domácí i zahraniční poptávky by měl v průběhu roku akcelerovat inflaci. V případě cen zemědělských výrobců bude deflace odeznívat pomaleji, nicméně i zde by mělo dojít v průběhu orku 2017 k obratu směrem k mírné inflaci. Přetrvává deflace v cenách zemědělských výrobců a průmyslových výrobců. V oblasti služeb ceny stagnují. Mírný růst cen registruje pouze stavebnictví. 1 Efektivní zahraniční poptávka je měřena jako vážený podíl temp růstu HDP obchodních partnerů České republiky, kde vahami jsou podíly vývozu do těchto zemí na celkovém vývozu z České republiky. 04

6 Obr. 4 Inflace 8% 7% CPI jádrová inflace Zdroj: ČSÚ, ČNB, Deloitte Měnová politika Klíčovým momentem roku 2017 v české ekonomice bude ukončení kurzového závazku ČNB. S tímto mimořádným opatřením ČNB začala v listopadu 2013 a původně se očekávalo, že bude trvat rok či rok a půl. Nyní to vypadá, že k tomu dojde v polovině příštího roku. Zásadní bude nejen načasování, ale také způsob. Nejpravděpodobnější variantou je ukončení kurzového závazku bez stanovení jakékoli další kvantitativní hranice, ovšem za pokračování intervencí na devizovém trhu ze strany ČNB v případě nadměrné volatility a tendencí k příliš rychlému posilování. V průběhu roku 2016 byl investován, v očekávání posílení české měny po ukončení kurzového závazku, značný objem spekulativního kapitálu. Proto v prvních dnech a týdnech po exitu může docházet k výrazným výkyvům kurzu oběma směry. Z dlouhodobého hlediska by ovšem vývoj kurzu koruny měl být jasný. Aktuálně je reálný kurz koruny výrazně podhodnocený. Obvykle existuje relace mezi poměry cenových hladin a poměry produktivit práce mezi dvěma zeměmi. V případě České republiky a eurozóny ovšem došlo od zavedení kurzového závazku k významné odchylce od této relace, tj. odchylce reálného kurzu od rovnovážného reálného kurzu. Rozdíly v inflaci v ČR a eurozóně jsou poměrně malé, inflační cíle ČNB a ECB jsou prakticky identické, vypouštění vzniklého kurzového polštáře bude tlačit na posílení nominálního kurzu koruny. Otázkou je, jaké tempo apreciace bude považovat ČNB za snesitelné. Podle toho bude více či méně posilování kurzu koruny brzdit v dalších letech růst ekonomiky a inflaci. Obr. 5 Devizové kurzy ,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 24 CZK/EUR USD/EUR (pravá osa) ,5 1,6 1,7 Zdroj: ČNB, Deloitte 05

7 Fiskální politika Veřejné finance pokračovaly v roce 2016 v příznivém trendu. V první polovině roku příjmy vládního sektoru meziročně stouply o 2,5 %, zatímco výdaje klesly o 0,1 %. Veřejné finance díky tomu poprvé od roku 1993 dosáhly kladného salda na roční bázi (0,1 % HDP) Státní rozpočet zůstával v plusu i měsíc před koncem roku a je poměrně velká šance, že vládní sektor jako celek dosáhne přebytku i za celý rok V předvolebním roce lze očekávat uvolnění fiskální politiky. Vláda již ostatně prosadila zvyšování platů v různých oblastech, růst starobních důchodů nad rámec dosavadního valorizačního vzorce nebo zvýšení investičních výdajů. To vše může vést k návratu státního rozpočtu i vládního sektoru jako celku k mírnému deficitu. I přes uvolnění fiskální politiky by neměla být ohrožena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Dluh vládního sektoru by měl v příštím roce klesnout na 36,3 % HDP. Téměř vyrovnaná salda vládního sektoru a poměrně nízké zadlužení ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je reflektováno příznivým hodnocením České republiky ratingovými agenturami a nízkými rizikovými přirážkami u českých finančních aktiv. Rating České republiky je nyní spíše limitován ekonomickou úrovní země. Při pokračování hospodářského růstu a konvergence k vyspělejším zemím postupně stoupá pravděpodobnost přehodnocení na lepší ratingovou známku, než je aktuální stupeň AA/AA- (hodnocení dlouhodobých závazků v lokální/cizí měně podle agentury Standard & Poor s). Obr. 6 Saldo a dluh vládního sektoru (v % HDP) dluh vládního sektoru saldo vládního sektoru % Zdroj: ČSÚ, ČNB 06

8 Shrnutí Česká ekonomika již třetím rokem roste, díky čemuž se jí podařilo smazat ztráty, které utrpěla během posledních dvou recesí v letech 2009 a Rok 2016 sice přinesl zpomalení růstu. Nicméně po mimořádném roku 2015, kdy ekonomiku výrazně podpořily investice financované z urychleně dočerpávaných EU fondů, nejde o varovnou známku dynamiky české ekonomiky. Rok 2017 by měl přinést mírně zrychlení růstu zhruba odpovídající růstu potenciálu ekonomiky. Naše ukazuje na zvýšení HDP o 2,6 %. Mezera výstupu by měla zůstat velmi blízko nule. Pokračování růstu by mělo zajistit setrvání nezaměstnanosti na nízkých hodnotách. Ekonomika by ani v příštím roce neměla trpět vnitřní nebo vnější nerovnováhou, která by ohrožovala její stabilitu. Inflace by se měla pohybovat kolem 2 %. Pozornost si ovšem zaslouží vývoj cen nemovitostí, které začaly v roce 2016 poměrně rychle růst. Přebytek běžného účtu platební bilance by se měl zvýšit na 3,0 % HDP. Předvolební rok patrně přinese mírné zhoršení veřejných financí, nicméně saldo i dluh vládního sektoru jsou v dostatečně bezpečných mezích. Klíčovým okamžikem bude změna režimu měnové politiky. Po více než třech letech by ČNB měla ukončit kurzový závazek. Tento krok může doprovázet dočasné zvýšení volatility kurzu koruny. Za asistence ČNB a jejích případných intervencí by však tento měl být zvládnutelný bez výraznějších turbulencí v ekonomice. Zároveň však bude nutné znovu si zvyknout na obvyklou volatilitu kurzu a návrat k trendu posilující měny. 07

9 Základní data a prognózy p 2017p HDP, mld. Kč, běžné ceny HDP, mld. USD, běžné ceny 228,1 207,3 209,5 207,9 185,1 190,8 202,6 HDP, reálný růst, % 2,0-0,8-0,5 2,7 4,5 2,4 2,6 Průmyslová výroba, reálný růst, % 6,1-0,7 0,1 5,0 4,6 3,1 3,2 Stavební výroba, reálný růst, % -3,5-6,5-6,8 5,4 7,6-8,5 0,2 Maloobchodní tržby, reálný růst, % 0,4-0,7-0,1 2,9 6,3 5,6 3,5 Míra nezaměstnanosti, průměr, % 6,7 7,0 7,0 6,1 5,1 4,0 4,2 Spotřebitelské ceny, průměr, % 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 0,6 2,1 Spotřebitelské ceny, konec období, % 2,4 2,4 1,4 0,1 0,1 1,7 1,8 Ceny průmyslových výrobců, průměr, % 5,5 2,1 0,8-0,7-3,2-3,2 2,5 Ceny prům. výrobců, konec období, % 4,5 1,2 1,7-3,7-2,9-0,6 2,1 Růst průměrné mzdy, % 2,5 2,5-0,1 2,9 2,7 4,3 4,3 Obchodní bilance, mld. Kč, národní pojetí Běžný účet, mld. Kč v % HDP -2,1-1,6-0,5 0,2 0,9 2,6 3,0 Finanční účet, mld. Kč v % HDP -1,9 0,3 1,7 1,5 4,3 3,7 4,5 Přímé zahraniční investice v ČR, mld. Kč v % HDP 1,9 4,5 3,5 3,9 1,3 - - Zahraniční dluh, mld. USD 116,0 127,7 137,4 125,1 126,7 125,5 118,1 v % vývozu zboží a služeb v % HDP Devizové rezervy, mld. USD 40,3 44,9 56,2 54,5 64,5 83,2 99,5 v měsících dovozu zboží a služeb 3,1 3,6 4,5 4,1 5,4 7,2 7,8 Státní rozpočet, mld. Kč Saldo veřejného sektoru, v % HDP -2,7-3,9-1,2-1,9-0,4 0,8 0,0 Dluh sektoru vládních institucí, mld. Kč v % HDP 39,8 44,5 44,9 42,2 40,3 38,0 36,2 Růst peněžní zásoby (M2), % 5,2 4,5 4,8 4,6 6,9 1,4 5,2 2-týdenní repo sazba, konec období, % 0,75 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 0,05 3M PRIBOR, průměr, % 1,19 1,00 0,46 0,34 0,29 0,29 0,29 3M PRIBOR, konec období, % 1,17 0,50 0,38 0,34 0,29 0,29 0,29 CZK/EUR, průměr 24,6 25,1 26,0 27,5 27,3 27,1 26,3 CZK/EUR, konec období 25,8 25,1 27,4 27,7 27,0 27,1 25,5 CZK/USD, průměr 17,7 19,6 19,6 20,7 24,6 24,8 24,5 CZK/USD, konec období 19,9 19,1 19,9 22,8 24,8 24,8 24,1 Zdroj: ČSÚ, ČNB, MF ČR. Předpověď: Deloitte 08

10 V obraze beze slov Globální HDP (roční růst) 8% Zdroj: World Bank, Deloitte HDP: vyspělé země (roční růst) - USA eurozóna - Velká Británie Japonsko Zdroj: Eurostat, BEA, Deloitte HDP: BRIC (roční růst) 1 HDP: CEE (roční růst) Čína - Indie Brazílie - Rusko Zdroj: národní statistické úřady, Deloitte Polsko - Maďarsko Slovensko ČR - Zdroj: Eurostat, Deloitte ČR: HDP (příspěvky k meziroční změně) ČR: nezaměstnanost (%) 8,0 7,0 6,0 5,0 - čistý export změna zásob investice spotřeba vlády - spotřeba domácností HDP ČR: průmyslová výroba (meziroční změna) průmysl 6M MA -2 4,0 míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 3,0 Zdroj: ČSÚ, MPSV, Deloitte ČR: stavební výroba (meziroční změna) 2 stavebnictví 2 6M MA

11 ČR: spotřebitelské ceny (meziroční změna) CPI jádrová inflace Zdroj: ČSÚ, ČNB, Deloitte ČR: výrobní ceny (meziroční změna) - - ceny v průmyslu (levá osa) - zemědělské ceny ČR: mzdy (meziroční růst) nominální růst mezd reálný růst mezd - ČR: Devizové kurzy 28 1, , , ,30 24 CZK/EUR 1,40 USD/EUR (pravá osa) 23 1,50 Zdroj: ČNB, Deloitte ČR: jednotkové mzdové náklady (meziroční změna) - - ČR: platební bilance (% HDP) - - Zdroj: ČNB, Deloitte ČR: saldo vládního sektoru (% HDP) saldo vládního sektoru ČR: dluh vládního sektoru (% HDP) %

12 CE: HDP (roční růst) Polsko - Maďarsko Slovensko ČR - Zdroj: Eurostat, Deloitte CE: Inflace (HICP) CE: HDP na obyvatele v PPS (EU28=100) 10 Slovensko ČR 9 Maďarsko Polsko Zdroj: Eurostat, Deloitte CE: Běžný účet platební bilance (% HDP) 8% ČR Slovensko Polsko Maďarsko Maďarsko ČR Slovensko Polsko Zdroj: Eurostat Zdroj: Eurostat, Deloitte CE: Míra nezaměstnanosti: CEE (%) Slovensko Polsko 2 Maďarsko ČR Zdroj: Eurostat CE: Klíčové sazby centrálních bank (%) 8,0 6,0 4,0 2,0 Česká republika Polsko Maďarsko 0, Zdroj: ČNB, NBP, MNB CE: Saldo vládního sektoru (% HDP) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Eurostat, Deloitte CE: Dluh vládního sektoru (% HDP) 10 ČR Polsko Slovensko Maďarsko Zdroj: Eurostat, Deloitte 11

13 ČR - firemní sektor: hrubá marže ČR - firemní sektor: EBITDA marže 18% 17% ČR - firemní sektor: EBIT marže 1 9% 8% 7% ČR - firemní sektor: rentabilita aktiv (ROA) ČR - firemní sektor: rentabilita vl. jmění (ROE) % 7% ČR - firemní sektor: rentabilita invest. kapitálu 1 9% 8% 7% ČR - firemní sektor: dluh/ebitda 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 ČR - firemní sektor: úrokové krytí (EBIT/úroky)

14 Mobilní aplikace Deloitte CZ Zpravodaje l Studie l Semináře l Novinky l Videa Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou ( DTTL ), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako Deloitte Global ) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než zaměstnanců ze 41 pracovišť v 17 zemích Deloitte Česká republika